Určitě jste ho už slyšeli. A i když pochází zfrancouzštiny, používá se všude na světě, i u nás. Aco znamená? Podle nejvyššího zákona naší země, ústavy, je prezident hlavou státu, republiky. Prezident stojí vjejím čele vlastně podobně, jako v čele království stojí král. To, že je prezident hlavou státu, hezky ilustruje fakt, že ve školách visí jeho portrét, tedy vlastně jeho hlava. Bez hlavy by ale žádné tělo nemohlo fungovat. Je-li prezident hlavou státu, jsme my všichni jeho tělem. Aaby to všechno dobře fungovalo, je fajn, když si hlava s tělem anaopak rozumí. Prezidenta bychom si měli vážit. Aprezident by si měl na oplátku vážit svého národa. Je to totiž zvláštní, ale prezident není zvýkonu své funkce zodpovědný. Existuje ale morální odpovědnost, vzájemná úcta. Atu má samozřejmě vůči celému národu, vůči všem občanům země. Nakonec ono to tělo přece tu hlavu nosí.
V naší zemi je dnes prezident volen vpřímé volbě. To znamená, že ho volí všichni plnoletí občané. Prezidentem České republiky se může stát pouze občan naší země. Navíc mu musí být alespoň 40 let. Prezidenta volíme na pět let, ikdyž dříve tomu tak vždycky nebylo. Anikdo nemůže být zvolen více než dvakrát za sebou. Ivtomhle ale existují mezi prezidenty výjimky. Od vzniku samostatného Československa vroce 1918 se během více než sta let v naší zemi vystřídalo dvanáct prezidentů. Dvanáct mužů, doposud žádná žena. Měli jsme dva prezidenty Antoníny adva Václavy. Někteří z nich předtím, než se stali prezidenty, byli vězněni. A jeden znich se do vězení dostal na konci svého prezidentování. Dva ve funkci prezidenta zemřeli. Někteří byli vysocí, jiní spíše menší. Měli jsme prezidenty brýlaté ibez brýlí, kuřáky i nekuřáky. Všichni měli svou rodinu, kamarády, prožívali starosti iradosti, měli své zlozvyky, přednosti, koníčky... Je jasné, že prezident je totiž nakonec také člověk jako vy či já. Ažádný znich si nejspíš v dětství nepomyslel, že se stane prezidentem. Tak co když to jednou bude také někdo zvás?!
Jak se Eliška aTomáš potkali na Hrad
čanském náměstí
Elišku aTomáše už samozřejmě znáte. Otom nikdo nepochybuje!
Už jste snimi přece absolvovali dvě výjimečné výpravy, jednu za státními symboly adruhou za českými patrony. Možná se tedy po dalším dobrodružství nestýská jen jim, ale ivám!
Eliška nosí ráda culíky. Když si je rozpustí, má vlasy až do pasu. Je stejně stará jako Tomáš. Bráška na ní mámí příběhy obílém lvu aEliška mu slíbila, že až povyroste, vezme ho za lvem ssebou aseznámí je. No jo, ale kdy se se lvem uvidí?
Tomáš je čím dál tím zvědavější. Obrýlích avěku mluvit nemusíme – to už znáte. Aco jeho kocour?
Poslední dobou nějak zlenivěl, myslí si Tomáš. To by se bílému lvu nestalo! Chtělo by to nějakou výpravu… A dějepis? Vtom je teď Tomáš nejlepší ve třídě.
Tomáš Garrigue Masaryk
„Vlastenectví je láska k vlastnímu národu, nikoli nenávist k jiným.“
1
Tomáš Garrigue Masaryk
Tomáš Garrigue Masaryk byl prvním československým prezidentem. Dodnes ho vnímáme jako prezidenta nejvýznamnějšího. Zasloužil se totiž o samostatný československý stát, vzniklý na troskách rakousko-uherské monarchie, jejíž součástí české země do té doby byly. Byl proto nazýván prezidentem Osvoboditelem. V délce zastávání prezidentské funkce je rekordmanem, úřadoval nejdéle ze všech dosavadních prezidentů! Zajímavé je, že Masaryk byl celkem sedmnáctkrát navržen na Nobelovu cenu míru. Ale nikdy ji nezískal…
NAROZEN: 7. března 1850
ZEMŘEL: 14. září 1937
ZNAMENÍ: Ryby
NÁRODNOST: česká
V PREZIDENTSKÉM ÚŘADĚ: 14. 11. 1918 – 14. 12. 1935
PŮVODNÍ POVOLÁNÍ: vyu
MANŽELKA: Charlotte manželství 1878–1923
DĚTI: 5
DCERY: Alice, Eleanor, Olga
SYNOVÉ: Herbert, Jan
Osobní charakteristika
Prezident Masaryk byl důstojný avážený muž. Bojoval za pokrok amoderní společnost postavenou na mravních principech. Ctil svobodu a také rovnoprávnost mezi mužem aženou. Měl na svou dobu vysokou postavu anosilbílé vousy. Masaryk se udržoval do pozdního věku vdobré tělesné kondici. Ještě jako osmdesátiletý jezdil na pravidelné vyjížďky na koni.
Oblíbené jídlo
Prezident vyznával vjídle střídmost. Říkal, že ižaludek, stejně jako ruce či nohy, si potřebuje odpočinout, a ne se dřít do úmoru. Měl rád škubánky, krupicovou kaši, ale ze všeho nejvíce prý švestkové knedlíky smákem. Od své ženy Charlotty převzal zvyk snídat ovesnou kaši. Ke stáru zavrhl alkohol. Měl však rád černou kávu a často si ji dopřával. Pil také bílou kávu, tedy teplé mléko strochou kávy.
Prezidentský automobil
Když se stal Masaryk prezidentem, nebyly ještě automobily zdaleka rozšířeným dopravním prostředkem. Na ulicích byste je potkávali spíše výjimečně. Stále se jezdilo kočáry. Náš pan prezident ale dával přednost modernímu automobilu. Vystřídal jich hned několik, například české značky Laurin & Klement S200 nebo Praga Grand, automobil luxusní výbavou icenou. Vůz Hispano-Suiza 25/100 HP byl vyroben licenčně vPlzni, ale jeho původ byl ve španělské Barceloně. Tento velmi luxusní vůz používali většinou králové, šlechtici nebo významné osobnosti. Vůz pro prezidenta stál 280000 korun. Za tuto částku se dalo koupit i několik domů! Posledním vozem, který Masaryk používal až do své smrti, byla Tatra 80. Byl to největší anejdražší model této automobilky. Prezident vlastnil vůz splátěnou stahovací střechou apoznávací značkou P-24284.
1 Tomáš Garrigue Masaryk
Profesor prezidentem
Tomáš Masaryk se narodil 7. března roku 1850 pravděpodobně vHodoníně jako Tomáš Jan. Pocházel zchudé rodiny.
Jeho otec Jozef, původem Slovák, pracoval jako panský kočí. Matka Terezie byla panská kuchařka a pocházela zMoravy, zHané. Po absolvování obecné (základní) školy vHustopečích nastoupil na reálné gymnázium vHustopečích a později ve Strážnici. Gymnázium ale nedokončil. Chudí rodiče chtěli, aby se Tomáš vyučil azačal brzy vydělávat. Vypravil se tedy do učení na zámečníka do Vídně. Odtud se ale předčasně vrátil domů a v Čejči vstoupil do kovářského učení. Nakonec však znovu nastoupil na gymnázium, tentokrát na německé vBrně. Po sporu stamním ředitelem školu opustil a s rodinou svého podporovatele, policejního ředitele Antona Le Monniera, vjehož rodině působil od svých 15 let jako vychovatel dětí, odjel vroce 1869 znovu do Vídně. Dokončil zde Akademické gymnázium aod roku 1872 pokračoval na filozofické fakultě. V roce 1876 začal studovat na univerzitě v německém Lipsku, kde se seznámil se svou budoucí ženou, Američankou Charlottou Garrigue, a 15. března 1878 se Masaryk sCharlottou vNew Yorku vzali. Masaryk si ke svému jménu připojil ijméno své ženy. Brzy nato se manželé vrátili do Evropy, do Vídně. Masaryk se stal tzv. soukromým docentem na zdejší univerzitě, což znamenalo, že neměl nárok na plat, a tak finanční
situace mladých manželů nebyla růžová. Ve Vídni se jim narodily první dvě děti, Alice aHerbert. Další tři děti, Jan, Olga a Eleonora, se už Masarykovým narodily vPraze, kam se rodina vlétě roku 1882 přestěhovala. Masaryk zde získal placené místo profesora filozofie na české univerzitě. Tady se také začal angažovat vpolitice. Posléze byl dokonce zvolen poslancem do celorakouského parlamentu ve Vídni a oněco později do českého zemského sněmu. Masaryk byl věřící člověk, ale vystupoval proti náboženským pověrám, obhajoval vědecký přístup ke zkoumaným problémům. Zasazoval se také za rovnoprávné postavení žen nejen v rodině, ale i ve společnosti. Na začátku 1. světové války odjel Masaryk do zahraničí. Postupně dospěl knázoru, že pro český aslovenský národ bude lepší, budou-li usilovat osamostatnost. Tím se stal pro Rakousko-Uhersko vlastizrádcem abyl na něj vydán zatykač. Celou válku prožil vcizině, ve Švýcarsku, Francii, v Anglii, Rusku či USA. Díky jeho úsilí bylo Československo uznáno západními mocnostmi aMasaryk byl 14. listopadu 1918 zvolen prvním prezidentem Československé republiky. Vtéto funkci setrval necelá čtyři funkční období až do roku 1935, kdy abdikoval. Dne 14. září 1937 na zámku vLánech zemřel.
Nenávist lidí kvůli svým názorům zažil Masaryk i vsouvislosti s takzvanou hilsneriádou. Mladého židovského muže Leopolda Hilsnera vroce 1899 obvinili a odsoudili za vraždu dívky Anežky Hrůzové. Masaryk se Hilsnera zastal asnažil se, aby případ nebyl vnímán jako rituální vražda. Tyto úvahy považoval za nehodné rozumně uvažujícího moderního člověka. Byl za to vystaven ostrým útokům, a to i ze strany svých studentů. Vysloužil si tehdy posměšnou říkačku: „Zasloužil bys, Masaryčku, jít s Hilsnerem na houpačku!“ Houpačkou byla myšlena šibenice. Studenti mu dokonce kameny rozbili okna bytu. Masaryk v jednu chvíli zvažoval iodchod z Čech, ale jeho žena ho přesvědčila, aby zůstal.
V Praze bydlel prezident Masaryk v bytě na Pražském hradě. Bylo ale třeba ještě vybrat letní sídlo. Prioritami byly krátká vzdálenost od Prahy, stav budovy, reprezentativnost a samozřejmě cena. Do užšího výběru se dostaly zámky v Průhonicích, ve Smečně, Brandýse nad Labem a Lánech. Nakonec vyhrály Lány. Vdubnu 1920 byl schválen speciální zákon o letním sídle prezidenta a pak už nic nebránilo tomu celou věc zrealizovat. Vroce 1921 koupila vláda lánský zámek za 25 milionů korun od šlechtického rodu Fürstenbergů. Další 3 miliony stála rekonstrukce. Stavební úpravy vedl Masarykův hradní architekt slovinského původu Josip Plečnik. Prezident Masaryk zde poprvé nocoval 11. srpna 1921.
1 Tomáš Garrigue Masaryk
Učitel, filozof, sociolog apolitik
Dnes máme za to, že Masaryk byl především prezident. Tím se ale stal až v šedesáti osmi letech, dnes bychom řekli jako důchodce! Velkou část svého života strávil jako učitel na univerzitě. Byl také filozofem, což byl obor, který vystudoval. Psal knihy apřednášel. Zapojil se ido politického života a několik let zastával funkci poslance Říšské rady – tedy celorakouského parlamentu. Nejprve za stranu mladočechů a později za Českou stranu pokrokovou, kterou spoluzaložil ajíž byl předsedou.
Poprvé
Poprvé, tedy 14. listopadu 1918, vlastně nebyl Masaryk zvolen, ale prohlášen prezidentem aklamací – to znamená slavnostním hlasitým provoláváním jeho jména na zasedání Revolučního národního shromáždění. Nikdo si tehdy jiného kandidáta neuměl představit. Vdalších volbách vroce 1920 však postavili zástupci německé menšiny proti Masarykovi svého kandidáta, historika, teologa arektora pražské německé univerzity Augusta Naegleho. Masaryk zvítězil, když získal 67 % hlasů. Také vdalších volbách vletech 1927 a1934 měl Masaryk protikandidáty z komunistické strany, nejprve Václava Šturce a později Klementa Gottwalda.
Tříčlenná vláda
Dříve než se stal Masaryk prezidentem, byl několik týdnů premiérem. Vdobě, kdy byl vAmerice, 26. září 1918, vytvořil dočasnou tříčlennou československou vládu sBenešem jako ministrem zahraničí aŠtefánikem jako ministrem války. Sám se stal jejím předsedou a ministrem financí. Dne 14. října pak byla v Paříži tato vláda jako prozatímní československá vláda oficiálně vyhlášena Benešem aŠtefánikem. Vláda měla také zvláštní vlajku, která se té pozdější československé moc nepodobala. Bíločervené pruhy byly částečně lemovány tmavě modrou barvou ana rozhraní pruhů byla zlatá písmena ČS.
Telegram
Masaryk se stal prvním prezidentem Československa zvoleným vnepřítomnosti. Tři dny po skončení první světové války, 14. listopadu 1918, byl zvolen Národním shromážděním. Novopečený prezident byl vté době ještě vAmerice. Jedna historka vypráví, že se osvém zvolení dozvěděl o dva dny později při obědě. Masaryk prý světší společností zrovna jedl, když mu přinesli telegram. Odložil příbor, přečetl telegram, pak ho složil do kapsy apokračoval vjídle akonverzaci. Když se ho zeptali, co mu to doručili za zprávy, odpověděl jen: „Stal jsem se prezidentem.“
Návrat z emigrace
V pátek 20. prosince, za hustého sněžení, překročil kolem 13. hodiny vHorním Dvořišti hranici sRakouskem speciální vlak složený z téměř dvaceti vozů a chvojím ověnčené lokomotivy. Hranice nových států byly staré sotva dva měsíce… Ve vlaku se zemigrace vracel domů prezident Masaryk. Zemi opustil bez jednoho dne přesně před čtyřmi lety na stejném místě! Cesta domů z Ameriky trvala měsíc, lodí Carmania přes Atlantik do Británie apak sedm dní vlakem přes Francii, Itálii aRakousko do Čech. Souprava se nakonec na území nové republiky rozdělila na dvě. První jela odeset minut dříve aohlašovala příjezd té druhé sprezidentem.
Prezidentův pracovní den
Prezident Masaryk od 7 hodin pročítal noviny asnídal. V 9 hodin přišli jeho tajemníci spoštou a nejrůznějšími spisy. Úřadování trvalo obvykle do 13 hodin. Pak následoval oběd a polední odpočinek do 15 hodin. Odpoledne přijímal Masaryk politiky, ministry adiplomaty. Kolem 17. nebo 18. hodiny vyrážel Masaryk na vyjížďku na koni do okolí Lán či na procházku po zámeckém parku. Po návratu ještě někdy pracoval. V 19 hodin byla večeře. Večer rád sledoval filmy nebo hudební produkce. Těch se účastnily známé hvězdy, například Ema Destinnová. Ve 22 hodin se odebral do ložnice, kde často až do půlnoci četl. Samozřejmě každý den nebyl úplně stejný…
Vstupenky na nádraží
Na pražské hlavní nádraží dorazil Masaryk vsobotu 21. prosince 1918 kolem druhé hodiny odpolední. Aby se lidé netlačili na jednom místě a uvítání bylo důstojné, byli na nádraží, kam měl přijet, vpuštěni pouze ti šťastlivci, kteří získali vstupenku. Červené vstupenky opravňovaly ke vstupu na nádraží, modré do prostoru před ním. Ten uzavřela armáda již dopoledne, aby se nepřeplnil lidmi. Čekaly zde také kočáry aautomobily na prezidenta ajeho doprovod. Koruny stromů v blízkých Vrchlického sadech zaplnili zvědavci. Ten den vPraze nejezdily tramvaje alidé byli žádáni, aby chodili pěšky.
1 Tomáš Garrigue Masaryk
Rakousko-Uhersko
Naše země byla až do roku 1918 součástí rakousko-uherské monarchie. Státu, vjehož čele stál císař. Ten předposlední, během jehož panování prožil Masaryk většinu života, se jmenoval František Josef I. Vládl celých 68 let! Rakousko-Uhersko vyplňovalo velkou část střední akus jižní Evropy a bylo tehdy velké asi jako dnešní Francie. Rozkládalo se na území dnešního Rakouska, Maďarska, České republiky, Slovenska, Slovinska, Chorvatska atd.
Legie
Legie byly československé vojenské jednotky v zahraničí, které během 1. světové války bojovaly proti Rakousku-Uhersku, Německu a později proti Rudé armádě v Rusku. Nejpočetnější legionářské oddíly se vytvořily vRusku, dále pak vItálii a Francii. Celkem měly československé zahraniční jednotky asi 140 000 vojáků. Přes 5 000 jich padlo. Název „československé legie“ vznikl až po válce, původně byly jednotky označovány jako „revoluční dobrovolná vojska“.
Československé království
Když se ve švýcarské Ženevě, vhotelu jménem Krásné pobřeží, 28. října 1918 sešli českoslovenští politici, aby jednali opodobě budoucího státu, uvažovalo se samozřejmě i o jeho formě. Předseda Národního výboru a pozdější první premiér Karel Kramář prosazoval myšlenku, aby budoucí Československo bylo královstvím. Většina československých politiků a také Británie, Francie aSpojené státy ale dávali přednost republice. Dne 31. října jednání skončila abylo rozhodnuto, že Československo bude republikou aMasaryk prezidentem.
