a l i d o r a n i b i B e s y d Den, k
Den, kdy se Bibi narodila, byl jasný jako první ranní paprsek slunce. Po světlemodrém nebi neplul ani jeden mráček. Vy soko na obloze se třepotali skřivani. Pustili se do veselého zpěvu. Je jaro! Je jaro! V hustém křoví, kde se Bibi narodila, začínalo být pěkné teplo. Velká mourovatá kočka si tu už před několika dny vytvořila pelíšek. Vystlala ho suchou trávou a stočila se do klubka. Koťata na sebe nedala dlouho čekat. Jedno, druhé, třetí... a čtvrté! Bibi ucítila vůni. Zašimrala ji v čumáčku. Otevřela tlamičku a kýchla. Hepčí! Měkkými polštářky na tlapkách se dotýkala čehosi důvěrně známého. Bylo to velmi příjemné. Vlhké a měkké. Och, báječný pocit se jí rozlil od tlapek přes bříško až po ocásek. Co to je? Máma kočka se spokojeně protáhla a pustila se do olizování mláďat. Čtyři mokrá bílá klubíčka vrněla. Bezzubými dásněmi se sháněla po maminčině mléku. Tři se přisála rychle, ale to čtvrté... Nemotorně se převracelo a několikrát zděšeně vy písklo.
3
K601 Bibi a Bruno vn 09.indd 3
05.03.2026 6:32