OkinawaTisk
5/2/11 7:57
Stránka 9
Ú VODNÍ SLOVO
Bylo mi ctí se 10. dubna 1944 ujmout velení 3. praporu 5. pluku 1. divize bûhem poslední fáze taÏení na Nové Británii, jeho druhé bojové operace. V té dobû jsme netu‰ili, Ïe nበprapor ãekají je‰tû bitvy o Peleliu a Okinawu. Brutalita bojÛ, které musel prapor absolvovat, se postupnû zvy‰ovala podobnû jako na‰e ztráty. Z Nové Británie jsme se vrátili do na‰eho odpoãinkového tábora na Pavuvu, jeden z Russelov˘ch ostrovÛ, a zaãali se intenzívnû pfiipravovat na operaci Stalemate, taÏení na Peleliu v souostroví Palau. Îurnalisté ani vefiejnost se o operaci moc nezajímali, pfiestoÏe na Peleliu nakonec probûhla jedna z nejkrvavûj‰ích bitev války v Pacifiku. V tomto období se k nám mezi ostatními náhradníky pfiipojil i mlad˘ mariÀák, svobodník E. B. Sledge, znám˘ spí‰e pod pfiezdívkou „Sledgehammer“. Byl pfiidûlen k rotû K pod velením kapitána Andrewa Haldanea, jednoho z nejlep‰ích velitelÛ v celém Sboru. Sledgehammer získal titul PhD. a místo profesora biologie na University of Montevallo v Montevallu v Alabamû. Nikdy nezapomnûl, co zaÏil s rotou K bûhem bojÛ o Peleliu a Okinawu. PfiestoÏe jsem velel 3. praporu bûhem v˘cviku, pfiiãinûním sluÏebního vûku a dal‰ích faktorÛ mû pfieveleli k velitelskému ‰tábu pluku, neÏ jsme odpluli na Peleliu. Dodnes je mi to líto. O v˘znamn˘ch vojensk˘ch operacích se historické záznamy vedly vÏdy. Není nijak v˘jimeãné, Ïe o nich sepí‰e knihu dÛstojník, jenÏ se jich zúãastnil. Ov‰em není zrovna obvyklé, aby své vzpomínky na válku vydal obyãejn˘ pû‰ák námofiní pûchoty. Právû on se ale tváfií v tváfi stfietl s nepfiítelem a zaÏil útrapy, bolest a vidûl smrt, která k bitvû vÏdy patfií.