ČÁST PRVNÍ
1.listopadu1327
Gwenděbyloosmroků,tmysevšaknebála.
Kdyžotevřelaoči,nevidělanic,aletojinevyděsilo.Věděla,kde je.Bylavkingsbridgeskémpřevorství,vdlouhékamennébudověnazývanéšpitál,aleželanasláměnapodlaze.Matkaleželavedlení aGwendapodleteplémléčnévůněpoznala,žemámakrmínovorozeně, kteréještěnemájméno.VedlemámyleželtátaavedlenějGwendinstarší bratrPhilemon,jemužbylodvanáct.
Špitálbylpřeplněný,atřebaženevidělaostatnírodinyležícínapodlazeanamačkanéksobějakoovcevohradě,cítilapronikavýpachjejich teplýchtěl.Ažserozední,budesvátekVšechsvatých.Letospřipadána neděli,budetotudížobzvláštěposvátnýden.PředchozínocbylpředvečerVšechsvatých,nebezpečnýčas,kdysevšudekolemvolněpotulujízlí duchové.PodobnějakoGwendinarodinapřišlydoKingsbridgestovky lidízokolníchvesnic,abystrávilypředvečerVšechsvatýchnaposvátném územípřevorstvíazasvítánísezúčastnilysvátečníbohoslužby.
StejnějakokaždýsoudnýčlověkiGwendabylakvůlizlýmduchům obezřetná.Vícejivšakděsilo,cobudemusetpřibohoslužběudělat.
Upřelapohleddopřítmíasnažilasenemysletnato,zčehomástrach. Věděla,ževezdiprotijejíhlavějeklenutéokno.Nebylozasklené–skleněnáoknamělyjennejvýznamnějšíbudovy–,alestudenýpodzimní vzduchzadržovalavenkuplátěnázáclona.Gwendavšaknedokázala rozeznatanislaboušedouskvrnuvmístě,kdemáoknobýt.Bylaráda. Nechtěla,abypřišloráno.
Nicsiceneviděla,alehodnětohoslyšela.Slámapokrývajícípodlahu neustálešustila,jakselidévespánkuvrtěliapřevalovali.Nějakédítěvykřiklo,jakobyseprobralozesna,aněžnézašeptáníhorychleutišilo.Tu atamněkdoproneslzespánkupáršpatněsrozumitelnýchslov.Odkudsi seozývalyzvukydvoulidí,kteřídělalito,codělajírodiče,aleočemnikdy nemluví.Gwendatonazývalamručení,protožeprotožádnýjinývýraz neznala.
Rozednilosepřílišbrzy.Dveřmizaoltářemnavýchodnímkonci dlouhémístnostivešelmnichsesvící.Postaviljinaoltář,zapálilodní úzkouvoskovousvíčkuastouroznesloheňdonástěnnýchlamp.Mnichůvdlouhýstínsepokaždétáhlpozdijakozrcadleníasvíčkaseuknotulampystýkalasvlastnímstínem.
Sílícísvětloozářilořadyskrčenýchlidínapodlaze,zachumlanýchdo šedivýchpláš ůachoulícíchsekvůlitepluksousedům.Nemocníleželi nedalekooltáře,abyměliconejvětšíužitekzesvatostitohotomísta.Na opačnémkoncivedlyschodydohorníhopodlaží,kdesenacházelypokojeprourozenénávštěvníky:nynítamspalhrabězeShiringuaněkdo zjehorodiny.
MnichsenaklonilnadGwendou,abyrozsvítillampunadjejíhlavou. Zachytildívčinpohledausmálse.Vmihotajícímsvětleprozkoumala mnichůvobličejapoznalavněmbratraGodwyna.BylmladýapohlednýavčeravečerlaskavěrozmlouvalsPhilemonem.
VedleGwendyspalajinárodinazjejichvesnice:Samuel,zdatnýrolníksvelkýmipozemky,ajehomanželkasedvěmasyny.Mladšízchlapců,Wulfrik,bylšestiletýotrava,kterýsimyslí,žeházetpoděvčatechžaludyapakutéctjenejlepšízábavanasvětě.
Gwendiněrodiněsenedařilo.Otecnemělžádnoupůduanechával senajímatjakonádeníkodkaždého,kdomuzaplatil.Vlétěbylapráce vždycky,alepoté,cosesklidiloazačaloseochlazovat,rodinamívala častohlad.
ProtomusíGwendakrást.
Představilasi,žejichytili:silnárukajísvírápažiaonasebezmocně pokoušívykroutit.Hluboký,krutýhlaspronáší:„Aleale,malázlodějka!“Bolestaponíženípřibičování.Apaknejhoršízevšeho:mukaapocitztráty,nebo jíusekávajíruku.
Otectentotrestvytrpěl.Nakoncilevépažemáškaredývrásčitýpahýl. Vystačilsidobřeisjednourukou–dokázalpracovatslopatou,osedlat koněadokonceupléstsí nachytáníptáků–,alepřestobylvždytím poslednímnádeníkem,kteréhonajařenajali,aprvním,kteréhonapodzimpropustili.Nikdynemohlzvesniceodejítahledatsiprácijinde, protožeamputacehopoznamenalajakozloděje,atakholidéodmítali najmout.Kdyžcestoval,uvazovalsikpahýluvycpanourukavici,abyse hovšichnicizílidénestranili,jenžetímnadlouhonikohoneošálil.
Gwendaneviděla,jaktátupotrestali–stalosetodřív,nežsenarodila–, alečastositopředstavovalaate pořádmuselamysletnato,žetotéžpostihneiji.Vduchuviděla,jakjíostřísekerydopadánazápěstí,prosekává kůžiakostiaoddělujerukuodpažetak,žejiužnikdynebudemožné znovupřipojit.Amuselavždystisknoutzuby,abyhlasitěnevykřikla.
Lidévstávali,protahovalise,zívaliaprotíralisioči.Gwendasezvedla avytřepalasioblečení.Všechnyčástijejíhooděvupředtímpatřilystaršímubratrovi.Mělanasoběvlněnoukošili,kterájísahalapodkolena, apřesnihalenustaženouopaskemzkonopnéhoprovazu.Botysikdysi zavazovalašňůrkami,aleočkasepotrhalaašňůrkybylydávnotytam, ataksijenyníupevňovalaknohámspletenouslámou.Potécosizastrčilavlasypodčapkuzveverčíchocásků,bylasoblékánímhotova.
Zachytilaotcůvpohled;otecsezahledělpokradmunarodinunaproti.Bylatodvojicestředníhověkusedvěmasynyomálostaršíminež Gwenda.Mužbyldrobnýaslabýamělvlnitýrusývous.Připínalsimeč, cožznamenalo,žejetozbrojnošneborytíř:obyčejnílidémečnosit nesmějí.Jehomanželkabylavyzábláženaráznéhochováníanerudné tváře.ZatímcosijeGwendapozorněprohlížela,bratrGodwynuctivě sklonilhlavuapozdravil:„Dobréráno,sireGeraldealadyMaud.“
Gwendapoznala,coupoutalootcovupozornost.SirGeraldmělměšecpřipevněnýkopaskukoženýmřemínkem.Měšecsenadouval.Vypadaloto,žeobsahujeněkoliksetmalých,tenkýchstříbrnýchpencí, půlpencíačtvrtpencívanglickéměně–tolikpeněz,kolikbytátavydělal zacelýrok,kdybynašelzaměstnání.Bylotovícneždostnauživení rodinyaždojarníhoorání.Vměšcimohlobýtipárcizíchzlatýchmincí–florinůzFlorencienebodukátůzBenátek.
Gwendamělanakrkunaprovázkupověšenýmalýnožíkvdřevěné pochvě.Ostráčepelbyrychlepřeřízlařemínektak,abynaditýměšec spadldoGwendinymaléručky–pokudbysirGeraldnepocítilněcodivnéhoanechytiljidřív,nežbytoprovedla…
Godwynzvýšilhlas,abypřehlušilokolníhovor.„ProláskuKrista, kterýnásučídobročinnosti,budevšempobohoslužběposkytnutasnídaně,“oznámil.„Vkašněnanádvořísizatímmůžetenabratčistou pitnouvodu.Nezapomínejteprosímpoužívatvenkovnílatríny–žádné močenívbudově!“
Mnišiajeptiškypřísnědbalinačistotu.VčeravečerGodwynpřistihl maléhochlapce,kterývkoutěčural,avykázalcelourodinu.Pokudnemělipencinahospodu,muselichladnouříjnovounocstrávitroztřesení zimounakamennépodlazekrytéhoseverníhovchodudokatedrály. Takétuplatilzákazprozvířata.GwendintřínohýpesHopsemnesměl. Přemýšlela,kdeasistrávilnoc.
Kdyžbylyrozsvícenyvšechnylampy,Godwynotevřelvelkédřevěné dveře.NočnívzduchseostřezakouslGwendědoušíadošpičkynosu. Nocujícíhostésipřitáhlikabátyazačalisetrousitven.Kdyžsevydalven isirGeraldsrodinou,tátasmámouvykročilihnedzanimi,následováni GwendouaPhilemonem.
AždotétodobykradlPhilemon,alevčerahonakingsbridgeském tržištimálemchytili.Zestánkujednohoitalskéhoobchodníkasebral malounádobkusdrahýmolejem,jenžepakjiupustilavšichnitoviděli. Naštěstísepřidopadunazemnerozbila.Muselpředstírat,žejizprodejníhostolushodilneš astnounáhodou.
JeštěnedávnobylPhilemonmalýanenápadnýjakoGwenda,jenže vposlednímroceoněkolikpalcůvyrostl,zhrublmuhlasachlapeczačal býtnemotornýanešikovný,jakobysinemohlzvyknoutnanové,větší tělo.Včeravečerpopříhoděsedžbánkemolejetátaprohlásil,žePhile-
monjeužnaseriózníkrádežemocvelkýaodnynějškatotedybude Gwendinapráce.
Prototakvelkoučástnociprobděla.
PhilemonseveskutečnostijmenovalHolger.Kdyžmubylodesetroků,rozhodlse,žesestanemnichem,avšemoznámil,žesizměniljméno naPhilemon,kteréznělonábožněji.Většinalidíkupodivujehopřání vyhověla,třebažeprotátuamámubylpořádHolger.
Vyšlizedveříaspatřilidvěřadyjeptišektřesoucíchsezimou,které planoucímipochodněmiosvětlovalycestuodšpitálukvelkémuzápadnímuvchodudokingsbridgeskékatedrály.Naokrajíchsvětlapochodní semihotalystíny,jakobynočnískřetovéprchalizdohledu,udržováni vpatřičnévzdálenostipouzesvatostíjeptišek.
Gwendanapůldoufala,žeHopbudečekatvenku,alenebyltam. Možnásiněkdenašelteplémístečkonaspaní.Cestoukekostelutátadbal nato,abysedrželitěsněusiraGeralda.Gwendukdosizezadubolestně zatahalzavlasy.Zavřískla,protožesipomyslela,žetojenějakýskřítek, alekdyžseotočila,uvidělaWulfrika,svéhošestiletéhosouseda.Tense smíchemuteklzjejíhodosahu.Jehootecpakzavrčel:„Chovejseslušně!“Dalmupohlavekachlapecserozbrečel.
Obrovskýkostelsenadchoulícímsedavemtyčiljakobeztvaráhmota. Vnejistémoranžovémačervenémsvětlepochodníbylomožnérozeznat jenomnejnižšíčásti–obloukyasloupy.Procesísepřiblížilokevchodu dokatedrályazpomalilo.Gwendauvidělazástupylidízměstapřicházejícíchzopačnéstrany.Pomyslelasi,žejsoujichstovky,možnátisíce, přestožesinebylajistá,koliklidísevejdedotisíce,takvysokopočítat neuměla.
Davsesunulvestibulem.Neklidnésvětlopochodnídopadalonavytesanépostavykolemzdíatyvypadaly,jakokdyžbláznivětančí.Úplně dolebylidémoniazrůdy.Gwendacelánesvázíralanadrakyagryfy, medvědaslidskouhlavou,psasedvěmatělyajednímčenichem.Někteří démonizápasilislidmi: ábelutahovalsmyčkukolemkrkumuže,zrůdapodobnálišcevleklazavlasyženu,orelsrukamaprobodávalnahého mužekopím.Nadtěmitovýjevystálivřaděpodbaldachýnysvětci,nad nimisedělinatrůnechapoštolovéavklenběnadhlavnímidveřmisvatý PetrsklíčemasvatýPavelsesvitkemzbožněvzhlíželikJežíšiKristu.
Gwendavěděla,žejiJežíšnabádá,abynehřešila,nebojibudoumučit démoni.Jenževícneždémonijiděsililidé.JestlisejínepodaříukradnoutměšecsiraGeralda,otecjiztřískábičem.Acohůř,rodinanebude mítkjídlunicnežpolévkuzežaludů.OnaaPhilemonbudounakonec celétýdnytrpěthladem.Máměvyschnouprsyadě átkoumře,stejně jakoumřelataposlednídvě.Tátapakvždyckynacelédnyzmizíakdyž sevrátí,přinesedohrncejenvychrtlouvolavkunebopárveverek.Mít hladjehoršíneždostatnařezáno–bolítodéle.
Užjakomaloujinaučilidrobnýmkrádežím:jablkozprodejníhopultu,čerstvévajíčkozpodsousedovyslepice,nůž,kterýopilecneopatrněupustívhospoděnastůl.Jenžekrástpenízejeněcojiného.Kdybyjipřistihli, jakokrádásiraGeralda,nebylobyjíkničemupropuknoutvpláčadoufat,žesníbudouzacházetjakosdarebáckýmdítětem,jaksejíjednou přihodilo,kdyžukradlahezounkékoženébotyjeptišcesměkkýmsrdcem.Přeříznoutřemínekrytířovaměšcenenížádnýdětskýhříšek,toje opravdickýzločindospěléosobyapodletohobysnítakyjednali.
Snažilasenatonemyslet.Jemalá,mrštnáarychláaměšecsebere tajnějakoduch–zapředpokladu,žesedokáženetřást.
Prostornýchrámbyljižplnýlidí.Mnišivkápíchdrželivpostranních uličkáchpochodněvrhajícíneklidnourudouzář.Pochodujícísloupy chrámovélodisenatahovalydotmy.DavsetlačilkoltářiaGwendase drželatěsněusiraGeralda.Rytířsrusýmvousemanijehovychrtlámanželkasijínevšímali.Jejichdvachlapcijínevěnovalionicvětšípozornost nežkamennýmstěnámkatedrály.Gwendinarodinazůstalapozadu aonajeztratilazdohledu.
Chrámoválo serychlezaplňovala.Gwendaještěnikdynespatřila toliklidínajednommístě.Byloturušnějinežnatrávníkupředkatedrálouvdentrhu.Lidéseradostnězdravili,nebo senatomtoposvátném místěcítilivbezpečípředzlýmiduchy,apřívaljejichslovseslévalvmohutnédunění.
Potomzaznělzvonavšichnizmlkli.
SirGeraldsezastavilujakésirodinyzměsta.Všichnimělinasobě pláštězjemnélátky,patrnětobylibohatíobchodnícisvlnou.Hned vedlerytířestálaasidesetiletáholčička.GwendasistouplazasiraGeraldaazadívku.Snažilasechovatnenápadně,alekjejíhrůzenanidívkapohlédlaapovzbudivěseusmála,jakobyjíchtělaříct,abysenebála.
Mnišikolemdavupostupnězhasínalipochodně,ažsevelkýchrám propadldonaprostétmy.
Gwendapřemýšlela,jestlibysijitabohatádívkamohlazapamatovat. Onananinepohlédlajentakletmo,bezdalšíhozájmu,jakotodělá většinalidí.Onasijípovšimla,přemýšlelaoní,usoudila,žejeasivystrašená,apřátelskysenaniusmála.Jenževkatedrálepostávalystovky dětí.VtomšerusipřecenemohlajasnězapamatovatGwendinobličej… nebomohla?Gwendasesnažilapustitstarostizhlavy.
Neviditelnávetměvykročilakupředuanehlučněvklouzlameziobě postavy.Najednéstraněcítilahebkouvlnudívčinapláštěanadruhé straněhrubšílátkurytířovastaréhokabátce.Nyníseocitlavpostavení, kdysemohladostatkměšci.Sáhlasipodkrkavytáhlanožíkzpochvy.
Tichoprolomilstrašlivývýkřik.Gwendahoočekávala–mámají vysvětlila,cosepřibohoslužběbudedít–,alepřestojítootřáslo.Znělo to,jakobyněkohomučili.
Pakseozvalonepříjemnébubnování,jakokdyžněkdotlučedoplechu.Následovalydalšízvuky:nářek,šílenýsmích,loveckýroh,rachot, zvířecízvuky,puklýzvon.Někdeuprostředvěřícíchserozplakalodítě adalšídětisepřidaly.Někteřídospělísenervózněsmáli.Věděli,žety zvukyvyluzujímniši,alepřestotobylapekelnákakofonie.
Tohlenenísprávnáchvíleprosebráníměšce,pomyslelasivystrašená Gwenda.Všichnijsounapjatíavestřehu.Rytířbymohlucítitsebemenšídotek.
Ďábelskýrámusještězesílilapotomsedonějvmísilnovýzvuk:hudba.Zpočátkubylataktichá,žesiGwendanebylajistá,jestlijiopravdu zaslechla,alehudbapostupněsílila.Jeptiškyzpívaly.Gwendacítila,že sejítělosevřelonapětím.Jejíchvíleseblíží.Gwendasepohnulajako duch,neviditelnájakovzduch.Stanulate čelemksiruGeraldovi.
Vědělapřesně,comámužnasobě.Mátěžkývlněnýšatstaženývpase širokýmopaskempobitýmcvočky.Měšecjekopaskupřipevněnkoženýmřemínkem.PřesšatmělsirGeraldvyšívanýkabátec,drahý,avšak obnošený,opatřenývpředuzažloutlýmikostěnýmiknoflíky.Některé knoflíkysizapnul,alevšechnyne,patrnězospalosti,lenostineboproto, žecestazešpitáludokostelajetakkrátká.
SdotekemconejlehčímpoložilaGwendamalouručkunajehokabát.Představilasi,žejejírukajepavouk,taklehoučký,žehonemůže cítit.Pavoučíručkoupřeběhlapopřednicikabátuanašlamezeru.Strčila rukupodokrajasunulajipotěžkémopaskuažkměšci.
Hudbastálesílilaavřavaslábla.Odvěřících,kteřístálivpředu,tozašumělo,jakvposvátnéúctětajilidech.Gwendanicneviděla,alevěděla, ženaoltářirozsvítililampuvrhajícísvětlonarelikviář,ozdobněvyřezávanoukrabicizeslonovinyazlata,vnížsenacházejíkostisvatéhoAdolpha.Kdyžsepředtímkostelponořildotmy,relikviářnaoltářinebyl.Dav sezačalhrnoutkupředu,každýsesnažilpřiblížitkesvatýmostatkům. JakmileseGwendaocitlanamačkanámezisiremGeraldemamužem předním,zvedlapravourukuapřiložilaostřínožekřemínkuodměšce.
Kůžebylatuháaprvnímuřezuodolala.Gwendazačalanožíkem divocepilovatazoufaledoufala,žesiraGeraldazaujalvýjevuoltáře natolik,žesinevšimne,cosemudějepodnosem.Letmopohlédlanahoruaspatřilakolemsebejenobrysylidí:mnišiajeptiškyrozsvěcovali svíce.Světlobudestálejasnější.Užjínezbývámocčasu.
Prudcenanůžpřitlačilaapocítila,žeřemínekpovolil.SirGeraldtiše zamručel:postřehlněco,neboreagujenapodívanouuoltáře?Měšec klesladopadljídoruky.Bylvšakpřílišvelký,nežabyhomohlalehce popadnout,asklouzljípodlani.Pojedenděsivýokamžiksimyslela,že měšecupustíaztratíhonapodlazepodnohamavalícíhosedavu.Pak hovšaksevřelaaudržela.
Nachvílijizalilaradostnáúleva:máho.
Stálejívšakhroziloděsivénebezpečí.Srdcejíbušilotakhlasitě,až selekla,žetovšichniuslyší.Rychleseotočilakrytířizády.Zároveň zastrčilatěžkýměšecpodhalenu.Cítila,ževytvořilvelkou,nápadnou bouli,kterájíviselapřesopasekjakopupeknějakémustarémuchlapovi. Posunulasihonabok,kdehozčástizakrylapaží.Ažsesvětlazjasní, budeboulestálevidět,aleonanemákamjinamměšecukrýt.
Zasunulanožíkdopochvy.Te semusídostatrychlepryč,dřívnež sisirGeraldvšimneztráty–jenženávalvěřících,kterýjípomohlbezpovšimnutísebratměšec,jínyníbránilvúniku.Pokusilaseukročitzpátky, doufala,žesivynutímezerumezitělyzazády,alevšichnisepořádtlačili kupředu,abysemohlipodívatnasvětcovykosti.Ocitlasevpasti,neschopnápohybu,přímopředmužem,kteréhookradla.
Uuchasejíozvalo:„Nenítinic?“
Tosenaníobracítabohatádívka.Gwendapotlačilapaniku.Potřebujebýtneviditelná.Vstřícnéstaršídítěbylotoposlední,počemtoužila. Neodpověděla.
„Dávejtepozor,“napomenuladívkalidikolem.„Vždy tuholčičku umačkáte.“
Gwenděsechtělokřičet.Ohleduplnostbohatédívkyzpůsobí,že Gwenděuseknouruku.
Vzoufalésnazedostatsepryčpoložilarucenamužepředsebouaodstrčilasedozadu.PodařilosejípouzeupoutatpozornostsiraGeralda. „Tytamdolenicnevidíš,co?“proneslajejíobě laskavýmhlasem.Akjejí hrůzejimužpopadlpodpažemiazvedlnadsebe.
Bylabezmocná.Velkárukavpodpažíseocitlatěsněuměšce.Gwendabylaotočenádopředu,mužtedymohlvidětjenomzadníčástjejí hlavy.Hledělapřesdavkoltáři,kdemnišiajeptiškyrozsvěcovalidalší svíceazpívalidávnozemřelémusvatému.Velkýmrůžovýmoknemna východnímkoncibudovyproniklodovnitřslabésvětlo:nastávalúsvit zahánějícízléduchy.Hlukte zcelaustalazpěvzaznělvplnésíle.KoltářivystoupilvysokýhezkýmnichaGwendapoznala,žetojekingsbridgeskýpřevorAnthony.Pozvedlžehnajícíruceahlasitěpronesl:„Atak díkyJežíšiKristusouzněníasvětloBožíhoposvátnéhochrámuopět zahnalyzloatmutohotosvěta.“
Věřícívyrazilivítěznýkřikavzápětísezačaliuvolňovat.Vrcholobřadujižpominul.Gwendasezavrtěla,sirGeraldpochopilapostavilji nazem.Stvářístáleodvrácenouseprotáhlakolemnějadralasedáldo zadníčástidavu.LidéjižtoliknedychtilividětnaoltářaGwendase mezitělydokázalaprotlačit.Čímsedostávaladáledozadu,tímtobylo snazší,ažsenakonecocitlauvelkýchzápadníchdveříaspatřilasvou rodinu.
Tátananihledělsočekáváním,připravenýrozčílitse,kdybyneuspěla.Vytáhlaměšeczkošileamrsklahoponěm,š astná,žesehozbavila.
Onhopopadl,pootočilseakradmonahlédldovnitř.Viděla,jakseradostnězakřenil.Pakpodalměšecmáměatahorychleschovaladohouně kdě átku.
Gwendinoutrpenískončilo,alenebezpečíještěnepominulo.„Všimla simějednabohatáholka,“oznámilaavevlastnímhlasezaslechlařezavý strach.
Tátovamalátmaváočkasezablýsklahněvem.„Onasnadviděla,cos udělala?“
„Ne,aleřeklalidem,abyměneumačkali,apakmětenrytířzvedl, abychlípviděla.“
Mámatišezaúpěla.
Tátakonstatoval:„Vidělatedatvůjobličej.“
„Snažilajsemsezůstatotočená.“
„Stejněbudelepší,kdyžnatebeznovunenarazí,“usoudiltáta.„Kmnichůmdošpitálusenevrátíme.Jdemenasnídanidohospody.“
Mámanamítla:„Nemůžemesepřeceschovávatcelejden.“
„Ne,alemůžemesezamíchatdodavu.“
Gwendasezačalacítitlépe.Tátasizřejměmyslí,žežádnéskutečné nebezpečínehrozí.Každopádnějiuklidnilojižto,žemávšechnona starostiopětonažeznísňalodpovědnost.
„Kromětoho,“pokračoval,„mnohemradšisidámchlebaamaso,než tuvodnatoukašiumnichů.Te sitomůžudovolit!“
Vyšlizkostela.Oblohabylavprvnímrannímsvětleperle ověšedá. Gwendasechtěladržetmámyzaruku,alenemluvněserozplakaloaodvedlomáminupozornost.Potomuvidělamaléhotřínohéhopsíka,bíléhosčernýmčenichem,kterýpřibíhaldůvěrněznámýmnesouměrným klusemnanádvořípředkatedrálou.„Hope!“vykřikla,popadlahoasevřelahovnáručí. 2
Merthinovibylojedenáct,orokvícnežjehobratruRalphovi, jenžekMerthinověnesmírnérozmrzelostibylRalphvětšíasilnější.
Topůsobilopotížesrodiči.Jejichotec,sirGerald,bylvojákaneskrývalzklamání,kdyžMerthinnedokázalzvednouttěžkékopínebokdyž sevysílildřív,nežporazilstrom,čikdyžpřišeldomůspláčempoprohranérvačce.Matka,ladyMaud,všechnoještězhoršovalaapřiváděla Merthinadorozpakůnadměrnoustarostlivostí,zatímcoonodnípotřebovaljediněto,abypředstírala,žesiničehonevšimla.Kdyžotecneskrý-
valpýchunadRalphovousilou,matkasetopokoušelavyrovnattím,že kritizovalaRalphovuzabedněnost.Ralphponěkudpomalejichápal,ale nedokázalsipomoct,apokudnanějkvůlitomuněkdodotíral,jenom sevztekal–protosedostávaldorvačeksostatnímikluky.
ObarodičebyliránoosvátkuVšechsvatýchpodráždění.Otcisedo Kingsbridgevůbecnechtělo.Bylktomuvšakpřinucen.Dlužilpřevorstvípenízeanemohlplatit.Matkatvrdila,žejimseberoupůdu:byl pánemtřívesnicvokolíKingsbridge.Otecjípřipomněl,žeonpochází přímoodThomase,kterýsestalhrabětemzeShiringuvtomroce,kdy králJindřichII.nechalzavražditarcibiskupaBecketa.TentohraběThomasbylsynemJackaStavitele,architektakingsbridgeskékatedrály,aladyAlienyzeShiringu–téměřlegendárnídvojice,jejížpříběhsevyprávěl zadlouhýchzimníchvečerůtakjakohrdinsképříběhyKarlaVelikého aRolanda.SirGeraldserozkřikoval,žekdyžmátakovépředky,nemůže mužádnýmnichsebratpůdu,atababapřevorAnthonyužvůbecne. Kdyžzačaltakhlepokřikovat,vMaudinětvářiseobjevilvýrazunavené odevzdanosti.Manželkaseodvrátila,aleMerthinpřestozaslechl,jak simumlá:„LadyAlienamělabratraRichardaatenseuměljenomrvát.“
PřevorAnthonyjemožnábaba,alebylaspoňnatolikmuž,žesina nesplácenédluhysiraGeraldastěžoval.ŠelzaGeraldovýmlennímpánem,současnýmhrabětemzeShiringu,kterýbylshodouokolnostítaké Geraldovýmbratrancemzdruhéhokolena.HraběRolandpovolalGeraldadoKingsbridge,abysednessešelspřevoremavymyslelnějaké řešení.Prototaotcovašpatnánálada.
Apotomotceokradli.
Ztrátuzjistilažposlavnostníbohoslužbě.Merthinovisetodrama líbilo:tma,podivnézvuky,hudba,zpočátkutakticháapaksílící,ažse zdálo,ženaplňujecelýobrovskýkostel,anakonecpomaléosvětlenísvícemi.Kdyžsezačalasvětlarozsvěcovat,všimlsitaké,ženěkteřílidé využilitmykespáchánímenšíchhříchů,kterébyjimte mohlybýt odpuštěny:viděl,jaksedvamnišipřestalirázemlíbat,avšimlsinenápadnéhokupce,jenžstáhlrukuzkypréhoprsuusmívajícíseženy,patrněmanželkyněkohojiného.PřinávratudošpitálubylMerthinstále ještěvzrušený.
Zatímcočekali,ažjimjeptiškypřinesousnídani,prošelmístností pomocníkzkuchyněavydalsenahoruposchodechstácem,naněmž neslvelkýdžbánpivaamísusteplýmnasolenýmhovězím.Matkarozmrzeleprohodila:„Myslelabychsi,žetvůjpříbuznýhraběbynásmohl pozvat,abychomsnímposnídalivjehokomnatě.Koneckoncůtvoje babičkabylasestrajehodědečka.“
Otecodpověděl:„Jestlinechceškaši,můžemezajítdohostince.“
Merthinnastražiluši.Mělrádhospodskésnídaněsčerstvýmchlebem aslanýmmáslem.Jenžematkanamítla:„Tosinemůžemedovolit.“
„Alemůžeme,“ujistiljiotecasáhlpoměšci.Avtuchvílizjistil,že měšecjepryč.
Nejprveserozhlíželpopodlaze,žemutřebaupadl.Potomsivšiml přeříznutýchkoncůkoženéhořemínkuapobouřenězařval.Všichnise nanějzadívali,pouzematkaseodvrátilaaMerthinslyšel,jakmumlá: „Bylytovšechnynašepeníze.“
Otecupřelnasupenýpohlednaostatníhostyvešpitálu.Dlouhájizva, kterásemutáhlaodpravéhospánkuklevémuoku,jakobypotemněla zuřivostí.Místnostztichlanapětím:každýrozhněvanýrytířjenebezpečný,iten,kterýmáočividněsmůlu.
Potomhomatkaupozornila:„Určitětěokradlivkostele.“
Merthintušil,žetomutakbezpochybyje.Lidévtétměkradlinejen polibky.
„Tojeisvatokrádež!“zvolalotec.
„Předpokládám,žesetostalo,kdyžjsizvedltuholčičku,“pokračovalamatka.Šklebilase,jakobyspolklaněcohořkého.„Zlodějsetiasi dostalkpasuzezadu.“
„Tensemusínajít!“burácelotec. PromluvilmladýmnichzvanýGodwyn.„Jemivelicelíto,cosestalo,sireGeralde,“oslovilho.„PůjdutoihnedoznámitJohnuKonstáblovi.Můžeseveměstěrozhlédnoutponějakémchudákovi,kterýnáhle zbohatl.“
Merthinovitonepřipadalojakopřílišslibnýplán.Veměstěsepohybovalytisícemístníchobyvatelastovkydalšíchnávštěvníků.Konstáblje nemůževšechnysledovat.
Otcetovšaktrochuuchlácholilo.„Tenlotrbudeviset!“prohlásil poněkudméněhlasitě.
„AzatímbystenámmohlsladyMaudasynyprokázatčestausednoutsnámikestolu,kterýseprostírápředoltářem,“pokračovaluhlazeněGodwyn.
Oteczabručel.Merthinvěděl,žehotěší,kdyžsemuprojevujevyšší společenskéuznáníneždavuhostů,kteříbudoujístvseděnapodlaze, kdespali.
Chvíle,kdyhrozilnásilnýčin,pominulaaMerthinovisetrochuulevilo,alekdyžvšichničtyřizaujímalimístoustolu,súzkostípřemýšlel, cote srodinoubude.Otecjestatečnývoják–říkátokdekdo.SirGerald bojovalzastaréhokráleuBoroughbridge,kdemumečlancashireskéhopovstalcezanechaljizvunačele.Jenženemělštěstí.Někteřírytíři sezbitvyvrátiliskořistí:suloupenýmišperky,plnýmvozemdrahých vlámskýchlátekaitalskéhohedvábí,čismilovanýmotcemnějakévznešenérodiny,zaněhožbylomožnédostattisíclibervýkupného.SirGeraldvelkoukořistzřejměnikdynezískal.Přestomuselkupovatzbraně, brněníadrahéhoválečnéhooře,abymohlplnitsvoupovinnostasloužit
králi.Apachtovnézapozemkynatojaksinikdynepostačovalo.Protosi, protimatčiněvůli,začalpůjčovatpeníze.
Kuchyňštípomocnícipřineslikouřícíkotel.RodinasiraGeraldabyla obslouženajakoprvní.Kašiuvařilizječmeneachu jídodávalrozmarýnasůl.Ralphnechápalrodinnoukriziazačalvzrušeněmluvitoslavnostníbohoslužbě,jenženevrlémlčení,snímžsejehopoznámkysetkaly,muzavřeloústa.
Sotvakašisnědli,Merthinsezvedlašelkoltáři,zanímžmělschovanýlukašípy.Lidébyváhaliukradnoutněcoodoltáře.Možnáby strachpřekonali,kdybyodměnabyladostatečnělákavá,ovšemvlastnoručněvyrobenýluknenížádnýpoklad.Lukišípytamsamozřejměbyly. Merthinbylnasvouprácihrdý.Lukbylpochopitelněmalý:napnout řádnýšestistopovývyžadovaloveškerousíludospěléhomuže.Merthinůvštíhlýlukměřilčtyřistopy,alejinaksenelišilodběžnéhoanglického luku,kterýzabilužtolikskotskýchhoralů,velšskýchpovstalcůafrancouzskýchrytířůvbrnění.
OtecpředtímMerthinůvluknijaknekomentovalate vypadal,jako kdyžhovidípoprvé.„Kdejsivzallučiště?“zeptalse.„Jedrahé.“
„Tohlene–jemockrátké.Dalmihojedenvýrobceluků.“
Otecpřikývl.„Ažnadélkujetolučištěbezvadné,“prohodil.„Jezvnitřníčástitisu,kdesebělovédřevostýkásjádrem.“Ukázalnadvěodlišné barvy.
„Jávím,“přitakalhorlivěMerthin.Nemívalčastopříležitost,abyna otcezapůsobil.„Pružnébělovédřevojenejlepšínapřednístranuluku, protožesestahujedopůvodníhotvaru,atvrdéjádrovédřevojenejlepší navnitřnístranu,protožetlačízpátky,kdyžselukohne.“
„Přesnětak,“přikývlotec.Podalmulukzpátky.„Alenezapomínej, žetohlenenízbraňšlechtice.Synovérytířůsenestávajílučištníky.Dej toklukovinějakéhorolníka.“
Merthinserázemzasmušil.„Ještějsemhoaninevyzkoušel!“
Zasáhlamatka.„A sihrajou,“proneslachlácholivě.„Jsoutojen chlapci.“
„Pravda,“zabručelotecaztratilzájem.„Tojsemzvědavý,jestlinám tihlemnišipřinesoudžbánekpiva!“
„Avyjděte,“vyzvalamatkasyny.„Merthine,dávejpozornabratra.“
Oteczamručel.„Spíšnaopak.“
Merthinajehoslovaranila.Otecnemáponětí,jaktochodí.Merthin sedokážeosebepostarat,aleRalph,tensepořádpere,kdyžjesám. Merthinsevšakradějinechtělsotcem,kterýmátakovounáladu,přít aodešelzešpitálubezeslova.Ralphsevleklzaním.
Byljasný,chladnýlistopadovýdenapooblozetáhlasvětlešedáoblaka.Opustilinádvořípředkatedrálouavydalisepohlavníulici.Minuli několikmenšíchuličekadolepodkopcempřešlipodřevěnémmostě
přesřeku.Staroučástměstazanechalizazádyazamířilidopředměstí zvanéhoNewtown.Tadyseulicedřevěnýchdomůstřídalyspastvinami azahradami.MerthinvedlbratranaloukuzvanouLoukamilenců.Tam městskýkonstáblajehomužipostavilivelkésudy–terčeprolukostřelbu.Střeleckécvičenípobohoslužběbylopodlekrálovskéhopříkazupro všechnymužepovinné.
Nikohonebylozapotřebínijaknutit:vystřelitsivnedělidopoledne páršípůnenížádnéutrpení,ataksetujižřadilaasistovkamladých mužůzměsta.Přihlíželiženy,dětiamuži,kteřísepovažovalizapříliš starénebopřílišdůstojnénato,abybylilučištníky.Někteřímělisvou vlastnízbraň.Proty,kdobylipřílišchudí,nežabysimohlilukpořídit, mělJohnKonstábllevnécvičnélukyzjasanunebolísky.
Připomínalotoslavnost.DickSládekprodávalnapovozukorbele pivaačtyřidospívajícídceryBettyBaxterovéprocházelymezilidmi anabízelytácykořeněnýchbochánků.Bohatšílidézměstamělinasobě kožešinovéčepiceanovébotyadokonceichudšíženyseučesalyaozdobilysišatynovoustuhou.
Merthinbyljedinédítěslukemaokamžitěupoutalpozornostostatnídrobotiny.VšichniseshluklikolemnějaRalphaachlapcimukladlizávistivéotázky,zatímcodívkyjenpřihlížely–podlenáturyobdivně,nebopohrdavě.Jednazdíveksezeptala:„Jakjsivěděl,jakseto dělá?“
Merthinjipoznal–vkatedrálestálanedalekoněj.Pomyslelsi,žeje asiorokmladšínežon.Nasoběmělašatyapláš zdrahé,hustětkané vlny.StejněstarédívkyMerthinoviobyčejněpřipadalynudné–pořád sejenhihňajíaodmítajíbrátcokolivážně.Jenžetatosenanějanajeho lukdívalasupřímnouzvědavostíatosemulíbilo.„Jenomjsemtoodhadnul,“odpověděl.
„Tojechytré.Astřílíto?“
„Ještějsemhonevyzkoušel.Jaksejmenuješ?“
„Caris,zrodinyVlnařových.Kdojsity?“
„Merthin.MůjotecjesirGerald.“Merthinsistáhlzhlavykapuci, zašátralvníavytáhlsvinutoutětivu.
„Pročsistrkáštenprovázekdokapuce?“
„Abynezvlhnul,kdybypršelo.Todělajíopravdovílučištníci.“Přivázalmotouzdozářezůnaoboukoncíchlučiště.Lukpřitommírněohnul, abynapětídrželotětivunamístě.
„Budešstříletnaterče?“
„Ano.“
Jedenzeskupinychlapcůnamítl:„Nenechajítěstřílet.“
Merthinnanějpohlédl.Bylasidvanáctiletý,vysokýahubený,sdlouhýmarukamaanohama.Merthinhovidělisjehorodinoupředchozího večeravešpitálenapřevorství–jmenujesePhilemon.Potloukalse
kolemmnichů,vyptávalsejichapomáhaljimpodávatvečeři.„Samozřejmě,žeměnechají,“odpovědělmuMerthin.„Pročbyneměli?“ „Protoženejsidoststarej.“
„Tojehloupost.“UžkdyžtoMerthinříkal,uvědomilsi,žebysinemělbýttakjistý:dospělíbývajíčastohloupí.Philemonovopřesvědčení, žetovílépe,hovšakpodráždilo,zejménapoté,coprojevilsebejistotu předCaris.
Odešeloddětíkeskupiněmužůčekajících,ažnaněpřijdeřada. Jednohoznichpoznal–mimořádněvysokého,širokoplecíhomuže zvanéhoMarkTkadlec.MarksipovšimllukuavlídněseMerthina zeptal:„Kdepakjsiktomupřišel?“
„Vyrobiljsemho,“odpovědělMerthinhrdě.
„Kouknisenato,Elfriku,“upozornilMarksvéhosouseda.„Tenkluk odvedlslušnoupráci.“
Elfrikbylpodsaditýmužsprohnanýmvýrazem.Lukuvěnovalpouze zběžnýpohled.„Jemocmalej,“proneslodmítavýmtónem.„Ztohose vživotěnevystřelíšíp,kterejbyprorazilbrněnífrancouzskýhorytíře.“
„Možnáne,“přisvědčilklidněMark.„Jábychaleodhadoval,žeten klukmápředsebouaspoňroknebodva,nežbudemusetbojovatsFrancouzema.“
JohnKonstáblzvolal:„Jsmepřipraveni,začínáme.MarkuTkalci,jsi prvnínařadě.“Obrpřistoupilkčáře.Uchopilmohutnýlukavyzkoušel ho;silnédřevoohnulbeznámahy.
KonstáblsiteprvenynívšimlMerthina.„Chlapcine,“řekl.
„Pročne?“protestovalMerthin. „Natomnesejde,prostěodtudzmiz.“
Merthinuslyšel,jakseněkterédětipochechtávají.„Ktomunení žádnýdůvod!“ohradilsepobouřeně.
„Dětemžádnýdůvodyuvádětnemusím,“odseklJohn.„Dobrá,Marku,střílej.“
Merthinatoponížilo.ÚlisnýPhilemonprokázalpředevšemi,žese Merthinpřecenil.Otočilsekterčůmzády.
„Povídaljsemtito,“ušklíblsePhilemon.
„Zavřiklapačkuavypadni.“
„Tyminemůžešpřikazovat,comámdělat,“vysmálsemuPhilemon, kterýbylošestpalcůvyššínežMerthin.
„Alemůžutoudělatjá,“vmísilseRalph.
Merthinsipovzdechl.Ralphbylstoprocentněloajální,ovšemnechápal,žekdyžzanějPhilemonazmlátí,Merthinbudevypadatnejenjako hlupák,aleijakopadavka.
„Stejněužjdu,“zamumlalPhilemon.„BudupomáhatbratruGodwynovi.“Astěmislovyodešel.
Zbytekdětísepomaluloudalpryčhledatjinépovyražení.Caris
navrhlaMerthinovi:„Mohlbysjítvyzkoušettenlukněkamjinam.“ Zřejměbylazvědavá,jaktodopadne.
Merthinserozhlédlkolemsebe.„Alekam?“Kdybyhoněkdoviděl, žestřílíbezdozoru,mohlibymuluksebrat.
„Mohlibychomjítdolesa.“
Merthinatopřekvapilo.Choditdolesamělydětizakázáno.Vlesese skrývalipsanci,mužiaženy,kteříseživilikrádežemi.Mohlibydětem ukrástoblečeníneboznichudělatotrokyabylatuještěhoršínebezpečí, kterárodičejenomnaznačovali.Ikdybydětitakovýmrizikůmunikly, dostalybyodotcůzaneposlušnostpořádněnařezáno.
CarissevšakočividněnebálaaMerthinnechtělvypadatméněodvážnýnežona.Kromětohovněmkonstáblovostrohéodmítnutívyvolalopocityvzdoru.„Dobře,“přikývl.„Alenesmínásnikdovidět.“
Natomělaodpově .„Vímkudy.“
Vykročilakřece.MerthinaRalphjinásledovali.Připojilseknim itřínohýpes.„Jaksetvůjpesjmenuje?“zeptalseMerthin.
„Nenímůj,“zavrtělahlavou.„Aledalajsemmukousekžlukléhošpekuate sehonemůžuzbavit.“
Procházelipodélbahnitéhobřehuřeky,kolemskladiš ,přístavních hrázíanákladníchčlunů.Merthinsipotajíprohlíželdívku,kterásebez sebemenšíhoúsilístalavůdcem.Mělapřímý,odhodlanývýraz,nebyla anihezkáanioškliváavzelenýchočíchshnědýmiflíčkysejízračila nezbednost.Světlehnědévlasybylyspletenédodvoucopůpodlemódy zámožnýchžen.Oblečeníměladrahé,aleobutábyladodůkladnýchkoženýchbot,anikolivyšívanýchbotekzlátky,jakýmdávajípřednost vznešenédámy.
Odbočilaodřekyavedlajepřesskladdřeva.Zničehonicseocitli vzakrslémhouští.Merthinpocítilznepokojení.Tadyvlese,kdezakterýmkolidubemmůžečíhatpsanec,zalitovalpředstíranéodvahy.Couvnoutsevšakstyděl.
Šlidálahledalimýtinu,kterábybylaprostřílenízlukudostvelká. Carisnáhleproneslaspikleneckýmhlasem:„Vidítetamhletenvelký cesmínovýkeř?“
„Ano.“
„Jakmilekolemnějprojdeme,přikrčtesekzemivedleměabu te zticha.“
„Proč?“
„Uvidíte.“
OchvilkupozdějisiMerthin,RalphaCarispřidřeplizakeř.Třínohý pessisedlsnimiasnadějísedívalnaCaris.Ralphsejízačalvyptávat, aleCarishoumlčela.
Minutupotékolemnichpřešlamaládívka.Carisvyskočilaachytila ji.Děvčevykřiklo.
„Bu zticha!“okřiklajiCaris.„Nejsmedalekoodcestyanechceme, abynásněkdoslyšel.Pročnásšpehuješ?“
„Mátemýhopsaaonsenechcevrátit!“vzlykalodítě.
„Játěznám,vidělajsemtěránovkostele,“řeklajíCarislaskavěji. „Dobrá,nemusíšřvát,mytinicneuděláme.Jaksejmenuješ?“
„Gwenda.“
„Apes?“
„Hop.“Gwendahozvedlaaonjízačalolizovatslzy.
„Takužhozasemáš.Radšipoj snámi,abytiznovuneutekl.Kromě tohobysmožnáanicestuzpátkydoměstasamanenašla.“
Vydalisedál.Merthinjimpoložilotázku:„Mátoosmrukouajedenáctnohou.Cotoje?“
„Vzdávámse,“odpovědělokamžitěRalph.Todělalvždy.
„Játovím,“usmálaseCaris.„Jsmetomy.Čtyřidětiapes.Tojedobré.“
Merthinatopotěšilo.Lidéjehožertůmčastonerozuměli;děvčata skoronikdy.Pochvíliuslyšel,jakGwendavysvětlujeRalphovi:„Dvě ruceadvěruceadvěruceadvěrucejedohromadyosmrukou.Dvě nohy…“
Nikohoneviděliatobylodobré.Těchpárlidí,kteřímajívlesecona práci–dřevorubci,uhlířiatavičiželeza–dnespracovatnebude,anarazitnanějakoušlechtickouloveckouskupinuvnedělijenepravděpodobné.Pokudbyněkohopotkali,bylbytosnejvětšípravděpodobností psanec.Aprávětatopravděpodobnostbylanepatrná.Lesbylveliký,táhl senamnohomilkolem.Merthinnikdynecestovaltakdaleko,abyspatřil jehokonec.
DošlinaširokoumýtinuaMerthinusoudil:„Tohlebudestačit.“
Naopačnémkonci,asiopadesátstopdál,stáldubsmohutnýmkmenem.Merthinsepostavilbokemkterči,jaktoviděldělatdospělémuže. Vytáhljedenzetříšípůadozářezunakoncivložiltětivu.Vyrobitšípy bylostejnětěžkéjakovyrobitluk.Použiljasanovédřevoahusípírka. Železonahrotysiopatřitnedokázal,atakkonceprostězašpičatilaopálil,abybylytvrdší.Zamířilnastromapotomnatáhltětivu.Muselvynaložitvelkounámahu.Vypustilšíp.
Tendopadldostdalekopředterčem.Hoppronějpelášil.
Merthintustálcelýzaražený.Očekával,žešípproletívzduchem azabořísešpičkoudostromu.Uvědomilsi,želukdostatečněneohnul.
Uchopillukdopravéašípdolevéruky.Vtomtoohledubylvýjimečný,protoženebylpraváknebolevák,aleobojízároveň.Druhýmšípem napnultětivualukvšísilouzatlačil.Podařilosemuhoohnoutvícnež předtím.Tentokrátšípdolétlskorokestromu.
Ketřetímuvýstřeluzamířillukemnahoru.Doufal,žešíppoletí obloukemazasáhnekmen.Jenžetopřehnalašípvlétldovětvíavevíru suchéhohnědavéholistídopadlnazem.
Merthinsecítiltrapně.Lukostřelbajetěžší,nežsipředstavoval.Tušil, želukjenejspíšvpořádku,problémembudejehodovednost,přesněji jejínedostatek.
Znovusezdálo,žesiCarisjehorozpakůvůbecnevšímá.„Půjčmi ho,játozkusím,“požádalaMerthina.
„Holkystříletnemůžou,“namítlRalphalukMerthinovivyškubl. PostavilsekterčibokemjakopředtímMerthin,alenevystřelilhned. Několikráttětivuprotáhl,abyseslukemobeznámil.Zjistil,žejetotěžší, nežočekával,alepochvílizřejměvšepochopil.
HoppohodilvšechnytřišípyGwenděknohámadívkajenynízvedla apodalaRalphovi.
Zamířil,anižtětivunatáhl.Šípsměřovalkestromu,zatímcoRalph nemělvpažíchžádnýtlak.Merthinsiuvědomil,žemělučinittotéž. PročRalphchápetytověcitakpřirozeně,třebaževživotěneodpoví správněnažádnouhádanku?Ralphprohnulluknikolibeznámahy,ale plynulýmpohybemazasáhlkmendubutak,žesešípzarazilnejméně palecdodřeva.Vítězněsezasmál.
Hopopětpelášilprošíp.Kdyždorazilkestromu,zmateněsezastavil.
Ralphznovunapnultětivu.Merthinsiuvědomil,comábratrvúmyslu.„Ne!“zvolal,aleužbylopozdě.Ralphvystřelilnapsa.Šípzasáhlzezadukrkazabořilsedoněj.Hoppadldopředu,zůstalležetaškubalsebou.
Gwendavykřikla.Carisvydechla:„Ach,ne!“Obědívkyserozběhly kepsu.
Ralphsezubil.„Cotomuříkáš?“proneslhrdě.
„Střeliljsijejíhopsa!“odpovědělrozhněvaněMerthin.
„Tojejedno–měljentřinohy.“
„Taholkahomělaráda,typitomče.Podívej,jakbrečí!“
„Jenomžárlíš,protoženeumíšstřílet.“Ralphcosizahlédl.Klidným pohybempřiložilktětivědalšíšíp,obloukemseotočilaještězapohybu vystřelil.Merthinneviděl,nacostřílí,dokudšípnezasáhlcíl:dovzduchu vyskočiltlustýzajícsšípemzaraženýmhlubokovzadníčástitěla.
Merthinnedokázalskrýtobdiv.Běžícíhozajícenedokážezasáhnout každý,ikdyžmávýcvik.Ralphmápřirozenénadání.Merthinskutečně žárlil,třebažebytonikdynepřipustil.Toužilstátserytířem,smělým asilným,abojovatzakrálejakokdysiotec.Te hozdrtilo,kdyžseprojeviljakobeznadějnýpřípadvtakovýchvěcech,jakojelukostřelba.
Ralphpopadlkámenarozdrtilzajícihlavu,abyukončiljehotrápení. MerthinpokleklvedledívekaHopa.Pesnedýchal.Carismujemně vytáhlašípzkrkuapodalahoMerthinovi.Žádnákrevzránynevytekla: Hopbylmrtvý.
Chvílinikdonepromluvil.Vtichuuslyšelimužskývýkřik. Merthinvyskočilasrdcesemurozbušilo.Uslyšeldalšíkřik,jinýhlas: bylotuvíclidí.Obahlasyznělyútočněavztekle.Odehrávalsenějaký
zápas.Merthinbylvyděšený,stejnějakoostatní.Jakstrnulestálianaslouchali,zaslechlidalšízvuk.Působilhomuž,kterýbezhlavěutíkal lesem,lámalspadlévětve,dupalpomalýchstromkáchasuchémlistí. Přibližovalsejejichsměrem.
PrvnípromluvilaCaris.„Dohouští,“rozhodlaaukázalanavelký shlukstálezelenýchkřovin.Merthinanapadlo,žetobylpatrnědomov zajíce,kteréhoRalphstřelil.Carisvzápětípadlanabřichoaplazilase khouštině.GwendajinásledovalasmrtvýmHopemvnáručí.Ralph zvedlzabitéhozajíceapřidalseknim.Merthinužklečel,kdyžsiuvědomil,žezkmenestromunechalitrčetzrádnýšíp.Vrhlsepřesmýtinu, vytáhlho,přeběhlzpátkyazapadlpodkřoví.
Dřívnežmužespatřili,uslyšeli,jakdýchá.Stáleběžel,aledechpopadaltaktěžceatrhaně,jakobyužtéměřnemohldál.Křikpocházelod jehopronásledovatelů,kteřínasebevolali:„Sem–tamhletudy!“Merthinsipřipomněl,jakCarisříkala,ženejsoudalekoodcesty.Neníten prchajícímužnějakýpoutník,kteréhopřepadlilupiči?
Chvílipotévpadlmužnamýtinu.
Byltorytíř,asidvacetiletý,smečemadlouhoudýkounaopasku.Byl dobřeoblečenývkoženécestovníhaleněananohoumělvysokéboty sohrnutýmivršky.Klopýtlaupadl.Převalilse,vstal,těžcesenadechl apaksepostavilzádykdubu.Vytasilzbraně.
Merthinletmopohlédlnakamarády.Carisbylastrachybíláakousala sedortu.Gwendaksobětisklapsímrtvolku,jakobyjítododávalopocit většíhobezpečí.Ralphvypadaltakévyděšeně,alenikolinatolik,abynevytáhlšípzezaječíhohřbetuanestrčilsizabitézvířepodhalenu.
Chvílisezdálo,žerytířupírápohleddokřoví,aMerthinsezděsil,že ukrytédětiurčitězahlédne.Nebositřebavšimlpolámanýchvětviček apoškozenéholistovívmístě,kdeseprodralipodkeř.Koutkemoka Merthinpostřehl,jakRalphpřikládášípktětivě.
Pakdorazilipronásledovatelé.Bylitodvasilnízbrojnoši;vypadali surověatřímalivytasenémeče.Jedenmělkabáteczlacinéhnědévlny, druhýbylvumouněnémčernémplášti.Všichnitřimužichvíliodpočívaliatěžcedýchali.Merthinsibyljistý,žebudesvědkemtoho,jakrytíře rozsekajínakusy,azahanbeněsiuvědomil,žesemuderouslzydoočí. Rytířpaknáhleotočilmečjílcemdopředuanabídlhopronásledovatelůmsgestem,žesevzdává.
Staršízbrojnošvčernémpláštivykročilanatáhlruku.Obezřeleuchopilnabídnutýmečapodalhosvémudruhovi.Potompřijalrytířovudýku ařekl:„Jánechcitvojezbraně,ThomasiLangleyi.“
„Vyměznáte,alejáneznámvás,“odpovědělThomas.„Podleoblečeníjsteurčitěkrálovninimuži.“
StaršímužpřitisklThomasovikhrdlušpičkumečeapřitlačilhoke stromu.„Mášnějakejdopis.“
„Pokynyodhraběteprošerifa,ohlednědaní.Klidněsihopřečti.“To bylžert.Zbrojnošiskorosjistotouneumějíčíst.Thomasmápevné nervy,pomyslelsiMerthin,žesedokáževysmívatmužům,kteříjsou očividněpřipravenihozabít.
Druhýzbrojnošsesehnulapodnataženýmmečemprvníhopopadl pouzdroupevněnékThomasovuopasku.Netrpělivěopasekmečem přeřízl,odhodilhostranouapouzdrootevřel.Vytáhlmenšíváčekznaolejovanévlnyaznějpaklistpergamenustočenýdosvitkuazapečetěný voskem.
Jesnadmožné,žetenzápassvádějíkvůlipouhémudopisu?Merthinovitopřipadaloneuvěřitelné.Jestližeano,cojenasvitkunapsáno? Toasinebudouběžnépokynykdaním.Tammusíbýtnějakéstrašlivé tajemství.
„Jestlimězabijete,“varovalrytíř,„ten,kdoseskrývátamhlevkřoví, a jetokdokoli,sestanesvědkemvraždy.“
Výjevnaokamžikznehybněl.Mužvčernémpláštitiskldálšpičku mečekThomasovuhrdluaodolávalpokušeníohlédnoutsepřesrameno.Druhý,kterýstálopodál,zaváhalapaksepodívalkekřovinám.
VtuchvíliGwendavykřikla.
Mužvhnědémkabátcizvedlmečaučinildvadlouhékrokypřes mýtinukekřoví.Gwendasezvedlaavyběhlazúkrytu.Zbrojnošponí skočilanatáhlse,abyjichytil.
Ralphsenáhlepostavil,zvedlluk,jedinýmplynulýmpohybemnatáhltětivuavystřelil.Šípmužezasáhldookaaproniklněkolikpalcůdo hlavy.Mužovalevárukavylétlanahoru,jakobychtělašíppopadnout avytáhnout.Pakzbrojnošochablapadlkzemijakopytelobilí,ažto zadunělo.
RalphvyběhlzkřovízaGwendou.Merthinkoutkemokazahlédl,že jenásledujeiCaris.Chtěltakéutéct,alenohyjakokdybymělzaražené dozemě.
NaopačnéstraněmýtinyseozvalvýkřikaMerthinviděl,žerytířsrazilstranoumeč,kterýhoohrožoval,aodněkudzšatuvytáhlmalýnůž sčepelídlouhoujakodlaň.Zbrojnošvčernémpláštivšakbylvestřehu aodskočilzjehodosahu.Pakzdvihlmečarozmáchlseporytířově hlavě.
Thomasuhnulstranou,jenženedostrychle.Špičkamečemuzasáhlalevépředloktí,proseklakoženouvestuavnikladosvalu.Zařvalbolestí,aleneupadl.Rychlýmpohybem,kterýMerthinovipřipadalnesmírně ladný,zvedlpraviciavrazilnůžprotivníkovidohrdla.Rukapotom pokračovalavobloukuanůžodřízlskorocelýkrk.
Zmužovahrdlavytrysklproudkrve.Thomasklopýtldozaduakrvavéspršcesevyhnul.Mužvčernémpadlkzemi.Hlavamuviselanatěle naproužkukůže.
Thomaspustilzpravicenůžastisklsizraněnoulevouruku.Posadil senazemanáhlevypadalslabý.
Merthinzůstalsámsezraněnýmrytířem,dvěmazabitýmizbrojnoši amrtvolkoutřínohéhopsa.Věděl,žebymělutíkatzaostatnímidětmi, alezvědavosthodrželanamístě.Thomaste vypadáneškodně,říkalsi.
Rytířmělpozornéoči.„Můžešvylézt,“zavolal.„Vtomhlestavutě nijakohrozitnemůžu.“
Merthinseváhavězvedlaprotáhlsekřovím.Přešelpřesmýtinu azastavilseněkolikstopodsedícíhorytíře.
Thomaspoznamenal:„Jestlisepřijdenato,žesisbylhrátvlese,nařežouti.“
Merthinpřikývl.
„Zachovámtvétajemství,jestližetyzachovášmoje.“
Merthinznovupřikývl.Souhlasemsdohodoužádnéústupkynečiní. Žádnézdětínebudemluvitotom,coviděly.Kdybypromluvily,dostaly bysedonevýslovnéhomaléru.CobybylosRalphem,kterýzabiljednohozkrálovninýchmužů?
„Bylbystakhodnýapomohlmiovázatránu?“požádalThomas. Navzdoryvšemu,cosepřihodilo,mluvízdvořile,všimlsiMerthin.Rytířovavyrovnanostbylapozoruhodná.Merthincítil,žeažvyroste,chtěl bybýttakétakový.
Merthinovusevřenémuhrdlusenakonecpodařilovydatslovo:„Ano.“
„Zvednitedytenpřervanýopasekaobtočmiholaskavěkolempaže.“
Merthintoučinil.Thomasovakošilebylaprosáknutákrvíasvalna rucebylrozříznutýjakokusmasanapultuuřezníka.Merthinovise poněkudzvedlžaludek,alepřinutilseobtočitopasekkolemThomasovy pažetak,žeránupevněstáhlazpomalilkrvácení.UdělaluzelaThomas hopravourukouještěvícutáhl.
PotomThomasnamáhavěvstal.
Pohlédlnamrtvémuže.„Pohřbítjenemůžeme,“konstatoval.„Vykrvácelbychdřív,nežbybylyhrobyvykopané.“LetmopohlédlnaMerthinaadodal:„Ikdybysmipomáhal.“Chvílipřemýšlel.„Nadruhou stranunechci,abyjeobjevilnějakýpáreček,kterýhledázákoutí,kde by…kdebybylosamotě.Odtáhnemetyžokydokřoví,kdejstese schovávalivy.Napředhnědýpláš .“
Přistoupilikmrtvole.
„Každýjednunohu,“vyzvalThomaschlapce.Pravourukoupopadllevýkotníkmrtvéhomuže.Merthinuchopiloběmarukamadruhouochabloukončetinuazdvihlji.Společněodtáhlimrtvoludokřoví kHopovi.
„Tobudestačit,“usoudilThomas.Obličejmubolestízbělal.Pochvíli seshýblavytáhlmrtvolešípzoka.„Tvůj?“zeptalsesezdviženým obočím.
Merthinsišípvzalaotřelhoozem,abyhozbavilulpělékrveamozkovétkáně.
Stejnýmzpůsobemodvleklipřesmýtinudruhoumrtvolu,zaníž poskakovalanepevněpřichycenáhlava,azanechalijivedleprvní.
Thomassebralmeče,kterémužiupustili,ahodiljedokřovíkmrtvolám.Potomposbíralsvévlastnízbraně.
„Te těchcipožádatovelkoulaskavost,“obrátilsekMerthinovi apodalmudýku.„Vyhrabalbysmimaloujamku?“
„Jistě.“Merthindýkuuchopil.
„Hnedtady,přímopředtímdubem.“
„Jakvelkou?“
Thomaszvedlkoženépouzdro,kterémělpůvodněpřipevněnéna opasku.„Takvelkou,abysevnínapadesátrokůukrylotohle.“
Merthinsebralodvahuazeptalse:„Proč?“ „Kopejajátipovímvše,comůžu.“
Merthinvyškráblnazemičtverecazačaldýkoukypřitzemavybírat jirukama.
Thomasuchopilsvitek,vložilhodovlněnéhováčkuatenstrčildo pouzdra.„TenhledopisjsemměldoručithrabětizeShiringu,“začal vysvětlovatMerthinovi.„Jenžeonobsahujenesmírněnebezpečnétajemstvíajájsemsiuvědomil,žeposlabyurčitězabili,abybylojisté, ženikdynepromluví.Potřebovaljsemprotozmizet.Rozhodljsemse, ževyhledámútočištěvnějakémklášteřeastanusemnichem.Mámuž dostbojováníaspáchaljsemspoustuhříchů,zekterýchsepotřebujukát. Sotvajsemzmizel,lidi,comitendopissvěřili,mězačalihledat–ajá mělsmůlu.VjednéhospoděvBristoluměspatřili.“
„Pročpotoběšlikrálovninimuži?“
„Ionabyrádazabránilašířenítohototajemství.“
KdyžbylaMerthinovajamkaosmnáctpalcůhluboká,Thomasprohlásil:„Tobudestačit.“Pustilpouzdrodoní.
MerthinzaházelpouzdrozeminouaThomaszakrylčerstvězrytou zemlistímavětvičkami,abyjinebylomožnérozeznatodokolí.
„Kdybysesdoslechl,žejsemzemřel,“pokračovalThomas,„bylbych rád,kdybystendopisvykopalapředalněkterémuknězi.Udělalbysto promě?“
„Ano.“
„Dotédobyotomnesmíšnikomuříct.Onisicevědí,žetendopis mám,alenevědíkde,ataksebudoubátcokoliudělat.Jestližetotajemstvíprozradíš,stanousedvěvěci.Nejprvezabijímě.Potomzabijítebe.“
Merthinbylzděšený.Připadalomunespravedlivé,žemábýtvtakovémnebezpečíjenproto,žepomohlnějakémumuživyhrabatdíru.
„Jemilíto,žejsemtětakvystrašil,“pokračovalThomas.„Alejenom mojechybatonení.Koneckoncůjájsemtěnežádal,abyssemchodil.“
„Ne.“Merthinzceléhosrdcelitoval,ženeuposlechlmatčinýchpříkazůachodildolesa.
„Játe půjduzpátkynacestu.Cokdybysesvrátilstejnoucestou, kudyjsipřišel?Vsadímse,ženarazíšnasvojekamarády.Jistěnatebe čekajíněkdenedaleko.“
Merthinsemělkodchodu.
„Jaksejmenuješ?“zavolalzanímrytíř.
„Merthin,synsiraGeralda.“
„Skutečně?“podivilserytíř,jakobyotceznal.„Taktedyanislovo–anijemu.“
Merthinpřikývlaodešel.
Sotvaušelpadesátyardů,vrhnul.Potomsecítilotrochulépe.
JakThomaspředvídal,ostatnínanějčekalihnednakrajilesa,nedalekoskladustavebníhodříví.Shluklisekolemnějasahalinaněj,jako bysechtěliujistit,žejevpořádku.Očividněsejimulevilo,třebaževypadalizahanbeně,jakobymělipocitviny,žehoopustili.Všichnibyli otřesení,iRalph.„Tenmuž,“zachraptěl.„Ten,cojsemhostřelil.Je hodnězraněný?“
„Jemrtvý,“odpovědělMerthin.UkázalRalphovišíp,stáleještězakrvácený.
„Tysmuhovytáhlzoka?“
Merthinbyrádpřisvědčil,alerozhodlseříctpravdu.„Ne,vytáhlho tenrytíř.“
„Cosestalostímdruhýmzbrojnošem?“
„Rytířmuprořízlkrk.Potomjsmeschovalimrtvolydokřoví.“
„Aontěnechaljentakodejít?“
„Ano.“OzakopanémdopisuMerthinnicneřekl.
„Tohletajemstvísimusímenechatprosebe,“naléhalaCaris.„Kdyby natoněkdopřišel,dostanemesedohroznéhomaléru.“
Ralphprohlásil:„Játonikdynepovím.“
„Mělibychompřísahat,“navrhlaCaris.
Postavilisedokroužku.Carisnatáhlapažitak,žemělarukuuprostředkruhu.Merthinpoložilrukunajejí.Mělahebkouateploupokožku.SvourukupřipojiliRalphaGwendaučinilatotéž.Přísahalipřikrvi Ježíšově.
Potomseodebralizpátkydoměsta.
Cvičenívlukostřelběužskončiloabylčasnaoběd.Kdyžpřecházeli pomostě,MerthinsesvěřilRalphovi:„Ažbuduvelký,chcibýtjakoten rytíř–vždyckyzdvořilý,nikdyvystrašenýavbojismrtelněnebezpečný.“
„Játaky,“přidalseRalph.„Smrtelněnebezpečný.“
VestarémměstěMerthinanevýslovněpřekvapilo,ževšudekolem pokračujenormálníživot:nářekplačícíchmiminek,vůněpečeného masa,mužipopíjejícípivopředkrčmami.
Carissezastavilapředvelkýmdomemnahlavníulici,přímonaproti vchodudopřevorství.PoložilaGwenděpažikolemramenanavrhlají: „Můjpesmáunásdomaštěňata.Nechcešsepodívat?“
Gwendavypadalastáleještěvyděšeněaslzymělanakrajíčku,ale rozhodněpřikývla.„Ano,prosím.“
Tojechytréalaskavé,pomyslelsiMerthin.Štěňataděvčátkoutěší–atakérozptýlí.Ažsevrátídomů,budedalekospíšpovídatoštěňatech nežotom,žebylavlese.
Rozloučiliseadívkyvešlydodomu.Merthinpřemýšlel,kdyasiopět uvidíCaris.
Potommuvytanulynamysliostatnístarosti.Cobudeotecdělat sdluhy?MerthinaRalphodbočilikekatedrále,Ralphstáleslukem azabitýmzajícem.Všudevládlklid.
Ubytovnaprohostyzelaažnapárnemocnýchprázdnotou.Jedna jeptiškajimoznámila:„Vášotecjevkostele,shrabětemzeShiringu.“
Vešlidovelkolepékatedrály.Rodičespatřilivevestibulu.Matkasedělanaúpatísloupu,navyčnívajícímrohu,kdesekulatýsloupopírá očtvercovýpodstavec.Jejítvářbylavchladnémsvětleprocházejícím vysokýmioknynehybnáavážná,téměřjakovytesanáztéhožšedého kamenejakosloup,okterýsiopíralahlavu.Otecstálvedlení,široká ramenaodevzdaněpokleslá.HraběRolandstálprotinim.Bylstaršínež otec,aledíkyčernýmvlasůmaráznémuchovánívypadalmladistvěji. PřevorAnthonysistouplvedlehraběte.
Chlapcisestáhlizpátkykedveřím,alematkajepřivolala.„Poj te sem,“vyzvalaje.„HraběRolandnámpomohldosáhnoutdohodyspřevoremAnthonym,atímvyřešitvšechnynašeproblémy.“
Oteczamručel,jakobyhrabětinebyltakvděčnýjakoona.„Apřevorstvídostanemoupůdu,“oznámil.„Nezbudenic,cobystevydva zdědili.“
„BudemebydlettadyvKingsbridgi,“pokračovalamatkaradostně. „Budemechráněncipřevorství.“
Merthinsezeptal:„Cotoznamenáchráněnci?“
„Toznamená,žemnišinámposkytnoudům,vekterémbudeme bydlet,advějídladenněpozbyteknašehoživota.Nenítonádherné?“
Merthinovibylozřejmé,žesiveskutečnostinemyslí,žetojenádherné.Předstíráradost.Otecsezaztrátupozemkůjasněstydí.Merthinsi uvědomil,ževtomjevícnežjennáznakostudy.
Otecoslovilhraběte.„Acomojichlapci?“
HraběRolandseotočilapohlédlnaně.„Tenvelkývypadáslibně,“ poznamenal.„Tohozajícejsizabilty,mládenče?“
„Ano,můjpane,“odpovědělhrděRalph.„Střeliljsemholukem.“
„Zapárletmůžekemněpřijítjakozbrojnoš,“rozhodlhraběrázně. „Budemehoučit,abyseznějstalrytíř.“