Prolog
LUIKCHANNA, ARABSKO
Nic nezkazí člověku den tolik, jako když musí předhodit úředníka státní správy krokodýlům. Tak to alespoň tvrdil sultán, přestože si v praxi nechával kazit den poměrně často. „Špatné zprávy?“ Pokladník čekající přede dveřmi se vyděšeně ohlédl, ale když za sebou spatřil jen hvězdářovu vrásčitou tvář, ramena mu zase poklesla úlevou. „Ani se neptejte, magistře,“ mávl rukou, „sultán chce vidět stav státní pokladny. Už teď, o měsíc dříve než obvykle!“ „A jak si stojíme?“ Pokladník mu namísto odpovědi věnoval jediný, všeříkající pohled. Sáhl do náprsní kapsy pro kapesník a otřel si čelo. „Chápu,“ přikývl magistr moudře a zařadil se po jeho boku. „Dlužíme, kam se podíváme. Hlavně Schengerosu, protože nikdo jiný už s námi nechce nic mít. Bylo mi jasné, že sultán začne řádit, jakmile se to dozví, jen jsem doufal, že tou dobou už budu pěkně daleko odsud.“ 9
pisen o pevninve_sazba.indd 9
15.04.2026 12:07