KAPITOLA PRVNÍ
Zdravý nemocný V srpnu dva tisíce osm mě začalo bolet pod hrudní kostí. Nic intenzivního, co by se nedalo vydržet. Taková zvlášt ní, nevtíravá, ale nepřetržitá bolest, která mě nutila, abych si to místo neustále ohledával rukou. Bolelo to přesně v místech, která mi zhruba před třiceti lety označil specialista jako žaludeční vředy. Tenkrát jsem obdržel povolávací rozkaz do simulované války proti zrůd nému uskupení NATO a jako záložní důstojník u dělostře lectva jsem měl na Libavé řídit střelbu na americké tanky vyrobené z překližky. Právě začínala lovecká sezóna, tak jsem se tehdy v lese svě řil loveckému hostu, lékaři z jakési pražské kliniky. „Pokud se budete chtít hodit marod, doporučuji žaludeč ní vředy,“ zašeptal mi na kazatelně. Seděli jsme u ochozu, po kterém vysoká scházela ke slanisku, a za zády nám zapa dalo slunce. „Děkuji za radu,“ odpověděl jsem stejně tiše. 7
dokud muzes_001-240.indd 7
15.02.2026 13:26