CESTA K VÁLCE Druhá světová válka začala palbou německé válečné lodi Schleswig-Holstein na polské pozice na poloostrově Westerplatte v časných ranních hodinách v pátek 1. září 1939. Cesta k novému světovému konfliktu byla dlouhá, pozvolná, avšak postupem času stále zjevnější. Vývoj kolem polské krize byl pouze nevyhnutelným vyústěním sledu evropských událostí v předchozích šesti letech. Velká Británie a Francie, které garantovaly uspořádání Evropy po první světové válce, riziko vyvolání nové války na starém kontinentu dlouho podceňovaly. Rostoucí nebezpečí ze strany nacistického Německa v předválečných letech prohlubovaly svou vlastní pasivitou, neochotou bojovat a také nemístným optimismem, až nakonec válka stála přímo před jejich dveřmi a již nebylo možné odvrátit ji včasným menším vojenským zásahem. Ve 30. letech 20. století západní mocnosti prominuly Německu celou řadu porušení mírových dohod i v té době platného mezinárodního práva: obnovu branné povinnosti, antisemitské zákony, výstavbu nové velké armády, budování mohutného námořnictva a letectva, vojenské zajištění Porýní a nakonec i anšlus Rakouska a zábor pohraničí Československa. Zavíraly oči před italskou agresí vůči Etiopii, odmítly vyzbrojit španělské republikány proti fašistickým pučistům, účinně nepomohly ani Číně napadené Japonci. USA se dokonce obrátily ke svému izolacionismu z 19. století. Až
do konce roku 1938 demokratické státy po celém světě vyklízely prostor agresorům. Příčinou nové velké války v Evropě nebylo obvyklé geopolitické soupeření mocností o vliv či boj o přístup ke zdrojům jako v předchozích desetiletích a staletích, ale poněkud nevšedně pouze extrémní ideologie nacismu. Ta se zrodila počátkem 20. let v Německu v prostředí relativně malé politické strany v úzkém kruhu kolem Adolfa Hitlera bez hlubšího základu či širšího zázemí. Bez jeho osoby a bez jeho primitivní a současně velmi výstřední ideologie, vzdálené všem ostatním politickým konceptům, by k největšímu ozbrojenému konfliktu v lidských dějinách v letech 1939 až 1945 zřejmě nedošlo. Nebo alespoň ne v té podobě, jak ho z historie bohužel známe. Se zapojením tolika států, s vyhlazovací politikou rasové nenávisti, s plynovými komorami, s obrovskými ztrátami na lidských životech a s překreslením politické mapy nejen Evropy, ale s výjimkou Severní Ameriky celé severní polokoule. Z výše uvedených důvodů většina historiků považuje za začátek cesty k válce 30. leden 1933, kdy byl předák nacistické strany Hitler překvapivě jmenován říšským kancléřem čili předsedou německé vlády. Dějová linka od nastolení nacistické diktatury v Německu až po palbu na Westerplatte je jasná a zřejmá. Hitler měl od počátku – dokonce ještě z období, než se dostal k moci – svůj agresivní plán 19331938 | CESTA K VÁLCE
Kronika II. svetove valky_blok.indd 3
3
26.02.2026 17:42:22