Na počátku jsme byly divoké Úryvek z knihy Surový hrad: Kronika divokých dívek z Happy Valley Bylo nebylo, hluboko v divočině, v kraji za hranicemi map a lidských nároků, stál nádherný hrad. Nebyl to hrad jako jiné hrady z příběhů, které možná znáte. Byl divoký a živý, vytvořený ze samotné země, a po staletí rostl a byl tvarován jen pro nás. Náš hrad byl vykotlaným tělem prastarého stromu, zahalený a skrz naskrz prorostlý exoskeletem z lián a magie. Byl to strom-obr. Strom-hora. A byl to náš domov. Hrad nás chránil: čtyři nezkrotné princezny a občas také moudrého starce jménem Matka. A Matka se tak nejmenoval pro nic za nic – byl naším prorokem, ochráncem, učitelem. Dal nám dar magie, pravdu pojmenovávání, poklad příběhů. Dal nám kotvu minulosti i příslib budoucnosti. Matka byl naším srdcem, hrad našimi kostmi. Společně nás provedli všemi bouřemi. V divočině jsme žily v dokonalém rytmu a souladu, stejně jako divočina sama. Když jsme měly hlad, lovily jsme po boku našich vlčích druhů, se shovívavou zemí pod ztvrdlými chodidly a horkou, vazkou krví kořisti na čelistech. Po dlouhých dnech strávených 9
DIVOKE DIVKY.indd 9
14.06.26 20:55