ÚVOD
Japonské souostroví je celkovou rozlohou 377 829 km² jen o málo větší než Itálie nebo Finsko. Čtyři hlavní ostrovy Hokkaidó, Honšú, Kjúšú a Šikoku jsou dostatečně známé, ale Japonsko tvoří i tisíce dalších menších ostrovů a ostrůvků kolem celého členitého pobřeží. Kurilské ostrovy na samém severu – Kunaširi, Etorofu, Habomai a Šikotan – jsou už od konce druhé světové války okupovány Ruskou federací, zatímco jižní souostroví Oga sawara bylo Japonsku vráceno v roce 1968 a souostroví Rjúkjú, známé dnes spíše pod názvem prefektury Okinawa, v roce 1972. Území Japonska bylo vždy rozděleno na menší územní celky. Do pádu feudalismu v roce 1868 se obvykle mluví o knížectvích či o provin ciích, se začátkem modernizace pak dochází k rozdělení na prefektury, jichž je dnes 47. Prefektura se japonsky řekne ken a tento výraz se přidává jako přípona za její název. Například prefektura Akita se tedy řekne Akitaken. Neplatí to ale u všech prefektur. Prefektury Kjóto a Ósaka přibírají coby historicky důležité správní oblasti příponu fu a Tokio coby metropolitní oblast příponu to. Ostrov Hokkaidó představuje samostatnou prefekturu, ale žádnou příponu nepřibírá, místo toho má v názvu dó. Tento výraz se dá přeložit jako „cesta“ nebo „okruh“ a odkazuje ke staršímu typu administrativního členění. Na základě těchto přípon se všech 47 prefektur společně označuje výrazem todófuken. Každá prefektura s výjimkou metropolitní oblasti Tokio má své hlavní město. To se mnohdy jmenuje stejně jako prefektura, odlišuje se ale
7
K591 Japonske ostrovy vn 14.indd 7
12.02.2026 6:56