9788028408404

O NUNA

ECANUS

OSTROVY SLUNEČNÉ PÍSKY

NOCHARI AARIN

ÚTESOVÉ MOŘE

OCEÁN

Kdysidávalsvětsmysl.MojesestraonemocnělaaKadenji zachránil,znovujídaldech,kdyžjíhosvěthrozilvzít.Proměnilmě,udělalzemějednuzesvých,obdařilměmimořádnoumocí,kterésebáliitvorovénoci.Naoplátkujsem dělala,cořekl,asvýmzpůsobemhomělaráda.Jistě,můj plánprácenebylnejlepšíaobčastobylaprácešpinavá.„Zabijtamtoho,Dianno.Zmrzačho,Dianno.Přinesmitamto, Dianno.“Mělspoustupožadavků,alebylotosnadné.Dávalo tosmysl.Všechnodávalosmysl,dokudseneobjevilon.Král bohů,kterémuříkaliNičitelsvěta.Nechtělajsemhopřivést zpět,alekdyžjsemvbojizabilajednohozjehonebešťanů, vrátilsespomstouasvětsezastavil.

PoslednížijícíbůhznovukráčeltoutosférouaJinosvět seotřásl.

Kadenhledaldávnourelikviiaposlalnásjinajít.Proklouzlajsemdoradysmrtelníků,abychzjistila,jestlijiNičitelsvětanepřineslssebou.CelástaletípohánělamůjživottouhaudržetGabbyvbezpečí,alenaNičitelibyloněco zvláštního.Táhlomětokněmujakomůrukplameni,nedokázalajsemseodněhodržetdál.Tobylamojeprvníchyba. Tadruhábyla,žemězajali.Onajehoposkociměuvěznili amarněsepokoušelizískatmátajemství.Běhemnezdařenéhopokusuozáchranujsemučinilavolbuzaloženouna strachu,lásceahlubokétouzeudržetGabbyvbezpečí.Tím sevšechnozměnilo.

Pakpřišlatatěžkáčást.

Dalšíobchod,abyGabbyžila,adohodasnepřítelem,Ničitelemsvětů.Jeholidéjimělichránit,zatímcomubudupomáhatpřipátránípotomartefaktu.Udělalajsemtoproni. Nemělajsemnavybranou.Říkáse,ženepřítelméhonepřítelejemůjpřítel,alenásledkymézradyměhlubocezasáhly.

ZůstalajsemsLiamem,pracovalajsemsním.Zatímco jsmepátraliporelikvii,zdnůsestalyměsíce.Vzteklépohledy sezměnilyvevášnivé,hádkyseproměnilyvsmíchajiskra mezinámiserozhořelavespalujícíplameny.Naševzájemná

nenávistvyprchala,nahrazenačímsimnohemnebezpečnějšímamnohemsladším.

Týdnyjsmezůstávalisespojenciaproplouvalinapětím, kterémezinámirostlo,ažjsmekonečnězískalipořádnévodítkoavyrazilidokončitmisi.Vdávnozapomenutéhrobce jsmenašliAzraelovuknihuapadlidopasti.Riskovalajsem životvzoufalésnazezachránitSamkielaisvět,alemístoaby vzaltuknihu,Samkielzachránilmě.

Kdyžbylaknihavrukounepřátel,přešlijsmenaplánB avydalisenapozůstatkyjehosvěta.NavštívilijsmeSudbu, kteránámodhalilaproroctvíotom,comápřijít,ažejekonec světanadohled.

Netušilijsme,ževnašemstředužijízrádci.Osoby,kterýmjsemsvěřilasvůjiGabbyinživot,patřilyKadenovi.Využilynašínepřítomnostiajakoodplatuzamouzraduunesli tu,kteroujsemmilovalanejvíc,apředalyjiKadenovi.

OkamžitějsmesevrátilinaOnunuamarnějsmejihledali,aždovysílání,kteréseneslocelýmsvětemanapříčsférami.Kadenmělpronásvzkaz,promě,achtěl,abyhoslyšel isvět.

Bylotojenlupnutí,jedinéprasknutí,asvět,kterýkdysi dávalsmysl,užsmyslnedával.

„Taktokončísvět,“zašeptalapředtímSudba,ajásejim chystalaukázat,žemělanaprostoupravdu.

Samkiel

Odokamžiku,kdyodešla,uplynulodvacettisícjednosto ašedesátminutajákaždouznichpočítal.Očimizalétly kvelkýmhodinámnaprotějšístraněmístnosti.Teďužšedesátjedna.

„Takžeobrovskýnetvorsešupinatýmikřídlyzničípůlku Stříbrnéhoměstaajenomtakzmizí?“Moderátorkasevrtí nažidliazíránamě.JmenujeseJill,že?NebotobyloJasmine?

Odsouvaljsemzesebevelkýrozžhavenýkovovýplát,kterýmipálilkůži.Zeměrachotila,jakjsemsedralvenzdíry, kterouvyhloubilomojetělo,kdyžnarazilodoulice.Vuších mizvonilo,akdyžjsemsejichdotkl,cítiljsemnaprstech mokro.

Stříbrnýleskmiřeklvšechno,cojsempotřebovalvědět. Krev.Křičelatakhlasitě,ažmitoprorazilobubínky.

Prudcejsemzaklonilhlavu;nebemserozlehldalšísrdcervoucířev.Znělavněmbolestavztekazlomenésrdce. Vyraziloknavšudekolemajápřemýšlel,jestlijehoslyšet ivjinýchsférách.

Jednomocnémáchnutíkřídel,pakdalší,abylavevzduchu.Vbrázdězanízadunělhrom,jakpřirychlémstoupání rozrazilavzduch.Naulicíchječelysirényamíhalasesvětla, budovykolemměolizovalyplameny.

Nedokázaljsempřestatmysletnačas,kterýjsmespolu strávili,nakaždouvteřinu,odprvníažkposlední.Diannina slovamiznělavhlavě,jakobychombyliznovuvtomprokletémsídle.

Jejíúsměvvemněcosiprobudilapoprvézatisícletjsem cítil,jakled,kterýmjsemobrnilsvésrdce,praská.Hledělana měpřestyhustéřasy,oříškovéočiplnévřelosti,jakobychza něcostál.Natáhlajedinýmalýprstajázadrželdech.Coto semnouje?

„Slibujunamalíček,žetěnikdyneopustím,Výsosti.“

Dalšíztěchjejíchpodivnýchslov,aleněcoproměznamenala.Všichni,kteréjsemmiloval,měopustili.Ztratiljsem jeastáhlsedoústraní,aletenhletvor...ne,tahleženami slíbilaněco,počemjsemtoužil.Takjednoducháslova,tak jednoduchýčinacosivemněsezlomiloamůjsvětsepohnul.

Zíraljsemnaprázdnénočnínebe,sledoval,jakjejítemnákřídlamávajíoblohou,hladkétělomizívpřevalujícíchse mracích.Pryčodemne.

„Slíbilasmito,“zašeptaljsem,zatímcosirénydálkvílely.

Redakcizaplavilhluk,vytrhlmězevzpomínekavrhlmě zpětdopřítomnosti.Zářilynanásreflektory.Nepamatoval jsemsijménoženy,kterásedělanaprotimně,přestožemi honěkoliklidípřipomínalo.

Zmizela?Taktoříkali.Uletělaaprorazilapřitomdíru vbudověivmémsrdci.

Nahodiljsemsinatvářúsměv,vytvořenýzelžiazoufalství,apředklonilse. „Zmizí jezavádějícívýraz,přinejmenším.Jakvíte,promocnétvoryjevelmisnadnéseukrýt.“

Ženaselehcezačervenalaamněsezvedlžaludek.Jak snadnéjezmanipulovatsmrtelníkyúsměvemalaskavými slovy.Nemělitušení,copřichází.Brzydojdekpohromám, kterýchjsemsebál.

„Ano,akdyžotommluvíme,jakbystechtěl,abyvás lidénazývali?“Přisunulaseblížazastrčilasipramenvlasů zaucho.„Kdyžjsteseoficiálněvrátil?“

Nepřemýšleljsemanezaváhal.Znaljsemodpověď,kteroujsemažpřílišdlouhopopíral.

„Samkiel.“Přinutiljsemsekdalšímufalešnémuúsměvu.Copaktonevidí?„Samkieljesprávně.“Liambylštít,za

kterýjsemseschoval,jakobychmohlpředstírat,žejsem něcojinéhonežNičitelsvěta.Liambylmůjpokusonovýzačátek,ikdyžbylrozbitý.ALiamměstálvšechno.Kdybych bylkrálem,okterémbylynapsányvšechnytexty,ochránce, kterémustaříbohovéstavělipomníky,možnábychjimohl zachránit,pomoctjí.Takžene,jsemSamkiel.Ta,proniž budunavždyLiam,zemřelasčástíDianninasrdce,kterété nocipuklo.

ByljsemzpětvCechuvBoelu,dlaněpoloženénastole.

Vincentvedleměvzdychlazaložilsiruce.„Dostaliotázky,kterýchsemělidržet.Omlouvámse.“

Tvrdýmpohledemsjelhubenéhomužezamnou.Tensi upravilbrýlearychleprojeltablet,kterýnosilvšudessebou.„Přísahám,žesivzalivlastníotázky,můjpane.Nikdy bych...“Odmlčelse.„Napravímto.“

Vzdychljsem,přešelkoknuaotočilseknim.Gregory. Taksejmenuje.Byltočlenrady,kteréhovyslalijakoporadce,abypomohluklidnitrostoucíodpormezismrtelníky. Vincenthoschválil.Zdálose,žeGregoryhoschvalujívšichni.Všichnividěli,žepotřebujupodporunavíc,alesmým problémemmiGregorypomoctnemohl.

„Ještějednou,cožetomátezapracovnípozici?“zeptal jsemseGregoryhoaznovujsemsezamračilnaVincenta; věděljsem,ževtommáprstyvícnežroztřesenýnebešťan. Gregoviposkočilohryzek.„Včlánku623dreadwellskéhosněmustojí,ževšichnivládnoucímonarchovémusímít poradce.Sveškerouúctou,můjpane,vaširodičehoměli avyhotaképotřebujete.Měljsemvámbýtpřidělenihned, jakmilejstesevrátil,alenestalosetak.Jelikožjsteplnězpět, radamápocit,žejenačase,abychzaujalsvémísto.Jsemdostatečnězběhlývjednánísmédii.Mámzkušenostiivpolitických,legislativníchajustičníchzáležitostech.Jsemkompetentníosoba.“

„Aha.“Přikývljsem.Vzduchvmístnostiztěžkl,Vincent sepohnulapřesunulnastolepárpapírů.„Odkompetentní osobytedymohuočekávat,žesenehodyjakotadnešníuž nepřihodí.Správně?“

GregorysepodívalnaVincentaapaknazem,vyhnulse očnímukontaktusemnou.„Půjdusevypořádatsesoučasnousituací.“

„Skvělé,“prohlásiljsem,otočilsekoknuazahledělse načisténebeasmrtelníkydole.

Krokysevzdálilyazaokamžikjsemuslyšel,jaksezavřelydveře.

Moczakolísalaajásezhlubokanadechl,abychseuklidnil.Světlazabzučela.Nadechljsemseznovu,vdechljsem nosemapomaluvydechlústy.

„Musíšupustitpáru.“Vincentpřešelkemněastrčilsi rucedokapes.„Dalšíbouřkabyneškodila,“kývlkoknu. Zavrtěljsemhlavou.

„Pršelocelédny.“

„Auschloto.Udělejto.Potřebuješto.“

Zvedljsemhlavuazatímcojsemshromažďovalenergii,cítiljsempodkůžídůvěrněznámémravenčení.Vnímal jsemkaždýatom.Odráželyseodsebe,sbíralasebouře.Vyšlehlzemnezábleskmoci.Znovujsemsenadechl.Slunce zmizelo,nebemsevalilytěžkémraky.Světemotřáslohřmění,mrakyseroztrhlyaspustilsedéšť,jakobyněkdootočil obrovskýmkohoutkem.Vítrvylazdolazulicejsemslyšel kletbysmrtelníků.

„Jetilíp?“ „Ne.“

Zdeštěmpocákanéhooknanamězíralmůjodraz.Navlékalimědoobleků,vekterýchjsemprýmělsmrtelníkům připadatpřístupnější,alevěděljsem,ževeskutečnostijim majíukázat,žesenehroutím.Tvářjsemmělhladceoholenouavlasyostříhanénakrátko.Chtěli,abychpůsobilvyrovnaně,nejakozlomenýkrál,okterémvědělitakmálo.

Hrajúsměv.Tvařsesolidně,jakobycelýtvůjsvětnebyl vtroskách.

Předstírej.Předstírej.Předstírej.

TomiVincentřekl,tomikázal.Chtěl,abysesmrtelníci cítilivbezpečí,nejakobysvětbylnapokrajidalšíkatastrofy.

Oblohouprojelbleskadveřeseotevřely.Pátraljsem vodrazuvokně.Toužiljsemjispatřit,jaksetěmidveřmi ženedovnitřasširokýmúsměvemnatvářiminesetácsjídlem,jaktoudělalaveVanderkaiověsídle.

„Vidíš,venkusetomračí,úplnějakoty.“

Jejíobrazvybledlajáseprudceotočil.DovnitřpřispěchalLogan,vrucetabletmenšínežGregův.

„Něcojsmenašli.“

PřesunuljsemseodoknaavmžikubylvedleLogana.

Loganmipodaltablet;naobrazovcebylgraf.Modré, žlutéačervenéčáry,všechnyvykazovalyvzestupnýtrend. Prohlédljsemsiobrazovkuavšimlsimalýchčíseldole.Čas zahrnovalpřestřicetminut,alepořádmitonedávalosmysl.

„Nacosetodívám?“Vzdychljsemapromnulsičelo. Vincentustoupilzasvůjstůlasledovalnás.

„Vlny,kterévidíš,ukazujíelektromagnetickouinterferenci,hodněpodobnouté,kekterédocházíběhemvysílání televizearádia.Špičkabylaprávětady,kdyžKadenzačal mluvit,atrvalotoaždokud–“Zarazilseajávěděl,žeho takyzasáhlaGabbyinasmrt,ikdyžseotomnikdynezmínil.„Každopádně,brzypotomtopřestalo.“

„A?“

Vincentsiodkašlal.„Logansimyslí,žesetonevysílalo jenknám,aleimimoOnunu.“

Logansenaněhoušklíbl.„Nepletuse.Bylatamšpička, ataksilná,žetomohlyzachytitnejentelevizearádiavtéhle sféře,aleidál.“

Vincentobrátiločivsloup.„Říkejsicochceš,myslím,že neexistujezpůsob,jakbysignálmohldosáhnoutzatuhle

sféru.Sféryjsouuzavřené,aikdybytobylomožné,komu byKadendávalzprávu?Všichnijsoumrtví.Opravdusimyslíš,žebynějakákosmickábytostpřežilaaždoteďastálaby ozvláštnívysíláníoDianně?“

„Apročotomslyšímažteď?“zamračiljsemseadívalse zjednohonadruhého.

Logansiodkašlal.

„Vincentsimyslel,žejetonesmyslnástopa,ževedejen dodalšíslepéuličky,alekdyžjsemviděltengraf,věděljsem, žejsemnasprávnécestě.“

Vincentzabručel.„Musímesesoustředitnato,abybyli smrtelnícivklidu,anesehonitzavlastnímocasem,náznakyatušením.Tyšpičkymůžoubýtzenergie,kterouoba vydali,kdyžGabby–“

„NezodpovídášseVincentovi,“vyštěkljsemnaLogana. Nechtěljsemsnímtakhlemluvit,alebylomijasné,žejsem toběhemminulýchdvoutýdnůdělalažpříliščasto.Logan senaVincentazamračil.Natáhljsemseavzalsitablet.Nevšímaljsemsijejichpohledůaprohlíželsiobrazovku.„PokudseLogannáhodouneplete,nakohomluvil?Aještědůležitějšíje,pročbysezajímalioDiannuajejísestru?“

Loganpokrčilrameny.

„Nevím,alevím,žetambylaenergetickášpičkataksilná,ženeovlivnilajenveškerázařízenítady,alezasáhlaisatelity.Možnánedokážemedosáhnoutdodalšíchsfér,ale–“

„Alenic.Jetonemožné,“skočilLoganovidořečiVincent.

Hleděljsemnagrafyajejichdohadovánísevytrácelodo pozadí.

Loganseohledněšpičkynemýlil,alepřestávaljsemvnímatzvuky,světloasvětkvůlilince,kterájinásledovala. Kleslaokamžitěpoté,coGabbyumřela.Obrazovkousetáhlarovnáhladkáčára.HlavoumiznělozvěnouDianninřev.

„Díky,Logane,“řekljsemnakonecazaraziljeuprostřed hádky.Otočiljsemseaodešel,stálesočimanatabletu.

„Ještěnámzbývájednointerview!“zavolalVincent,ale nešelzamnou.

„Zrušho.“

„Nemůžu,“slyšeljsemhozašeptat. „No,takhodejty,“odpovědělmuLogan.

Zamířiljsemkhlavníjednacímístnostiajejichhlasy sevytratily.Vyjeljsempárpatervýtahem,prohlíželjsem siaučilsenazpaměťtengraf,zatímcosemihlavouhnalo milionajednamožností.PokudseLogannepletl,kdoby stálotobýtsvědkemněčehotakového?

Opřeljsemsedodvoukřídlýchmahagonovýchdveří. Vkonferenčnímístnostiužsesvítilo.Tmavékoženékřeslosezatočiloazastavilosečelemkemně,upravenénehty zabubnovalyostolnídesku.Usmálasenamě.

„Tohlejenové?“ Dianna.

„Dianno.“Jejíjménomišeptemvyklouzlozertůamálem jsemrozdrtiltablet.Vstalaaobešlastůl.Udělaljsemdlouhý krokkníasevřeljivnáruči.Tisklasekemněajásemálem rozplakal.Jejíteplokemněprosakovalooblečením,tamá část,kterápatřilají,skřikemprocitla.Takzatraceněmoc michyběla.Bylatady,živáazdravá.Mohljsemsejídotýkat,cítitji.Skloniljsemhlavu,abychjipolíbil,potřeboval jsemtospojení,aleodvrátilahlavu.Pakjsemsiuvědomil, ženecítímjejíobjetí.Stisklamirukamapažeaodstrčilamě, přinutilamějipustit.

„Tohlejedrahé.Sdovolením?“

Mésrdcezakolísalo.Diannaokrokcouvlaaupravilasi rozepnutépřiléhavésako.Přejelaponěmrukama,jakoby smetalamůjdotek.

„Hledaljsemtě.Kdesbyla?Celétýdny.Dva,abychbyl přesný.“

Napůlseodvrátilaashrnulasizobličejepramenvlasů. „Tysjepočítal?“

„Počítámkaždouvteřinu,kdyjsipryč.“

Tišesezasmála,lehcezvedlaobočí,přejelaprstypostole apřerovnalapárper.

„Trochupřeháníš,ne?“

Srdcesemizastavilo,zatímcojinámáčástnáhlebilana poplach.„Cojestebou?“

„Vlastněnic.“Odmlčelase,jakobypřemýšlela.„Ach,ty myslíškvůlitomumémuvýstupu?“Mávlaperemvevzduchu,paksijímťuklaodlaň.„Připouštím,žetobylotrochu

dramatické.Omlouvámsezatubudovu,alespraviljsiji, takžejetovpořádku.“

Zavrtěljsemhlavou.„Nadoměminezáleží.Odešlajsi, potom,co–“

„Aha,tamto.“Pokrčilarameny.„No,víš,mělajsemhodněcodělatapotřebovalajsemsivyčistithlavu.“

„Dianno.“Mértyvyslovilytojménovbolestnéprosbě. Cítiljsemjejíbolest,pamatovaljsemsiji,aonasejiteď pokoušelapohřbít.

„Notak,netvařsetakhle.Jsemvpořádku.“Mrklanamě, natáhlaprstazahrozilamijím.„Namalíček.“

Stáhlasemihruď.„Poškodiljsemtěnějak?“zeptaljsem se.Chovalasetakpřezíravě.

„Poškodil?“Potlačilazasmání.„Bohové,občaszapomínám,jakjsistarý.Cotovůbecznamená?“

„Jensepokoušímpochopit,jaktovidíš.“

Zatočilaperemmeziprsty.„Co?“

„Nás.“

Odfrkla.„Nás?Nenížádnémy.“Zamávalarukou,dlaní kemně.„Tooznačeníjepryč.Užspolunepracujeme.Vzpomínáš?“

„Tojevšechno,čímjsemprotebebyl?Práce?“

„Poslyš,bylatozábava.Pobavilijsmese,aletoneznamenánicvážného.Víš,myslelajsem,žetochápeš,vzhledemkesvéminulosti.“

„Kméminulosti?“

„Užjsimělnáhodnéznámosti.Pamatuješ?Vidělajsem je.“Slehkýmúsměvemsipoklepalaprstemospánek.

Vušíchmihučelakrevasrdcebušiloozávod.Tohleje špatně.Ona...lže.Věděljsemto.Věděljsem,cojsmeměli, cojsmeobacítili.Bolestvmémsrdcisezměnilavespalující pochopení.Učiljsemválečníkypotlačovatemoceablokovatje,připřípravěnabitvy,kteréjemohlystátživot.AtohledělalaDianna,zoufalesepokoušelaodstrčitměodsebe, připravovalasenaválku.Svouválku.

Založiljsemsiruce.„Pročtoděláš?“

„Protožetěznám.Vím,žesibudešdělatstarostiastát mivcestě,alejájsemopravduvpořádku.Jenommusím zabítpárlidí.“Odmlčelaseaširoce,hravěseusmála.„Nebo párset.“

Vykročiljsemapřiblížilsekní.

„Víš,žetonepřipustím.“

Dálsihrálasperem.„Vím.“Udělalakrokkemně,přejela mirukamapohrudiaštíplamědobrady.Trhljsemsebou aonapootevřelarty.„Protojsemtěpřišlavarovat.“

Zvedljsemkoutekrtůazpolasezazubil.

„Varovatmě?Dianno,potomvšemsizasebudemevyhrožovat?“

„Nenítovýhrůžka,spíšslib.Držsemizcestyajáse bududržetzcestytoběavšichnisešťastněvrátídomů.“

„Slib?Nemůžešmiublížit.Víšto.“

Bylatolež.Jejíslovamědoslovarvalanakusy,jednopo druhém.Hledělanaměúplnělhostejněatenpohledmě drtil.Boleloto.

Odvrátilaseodeměaposunulaperopodélokrajedlouhéhostolu.

„Mimochodem,líbísemi,jakétuvšichnidělátepořádky.“Znovusepřesramenousmála.Tentokrátjsemsivšiml, ženeočima.Byltojenbledýstínjejíhoskutečnéhoúsměvu, kterýjsemtoužilznovuspatřit.„Neunavujetěněkdyvypadatpředvšemitěmikameramitakdobře?Chciříct,líbíse mitennovýúčes,jeskvělý.“

„Dianno.“

„AtakysesvrátilkSamkielovi,že?Vzdalsescelétévěci sLiamem?Asitodávásmysl.Nakonecjednohounavípředstírat,žejsmeněčím,čímnejsme.Mětedyano.“Zalistovala několikapapírynastole.

„Dianno.“

„No,takhlejenenajdete.Nejspíšsestáhlinasvápanství, schovávajísejakozbabělci.“

Natáhljsemruku,vzaljizapažiaotočiljiksobě.„Poslyš,říkejsicochceš,vím,žejsizraněná.Nechmě,aťti pomůžu.“

„Užjsemtiřeklajak.“

„Tonení...“Odmlčeljsemse.Velenípřevzalrozum.Šok zpohledunaniustoupilakonečnějsemsivšimltěžkého pachu,kterýznísálal.Zvedlsemižaludek.„Pročjsicítit krvísmrtelníků?“

Usmívalasenepokrytějedovatě.

Vjednomokamžikujsemstálpřední.Vzápětímnou mrsklanastůl,zádyjsemdonějudeřiltaktvrdě,aždřevo zasténaloasilounárazuprasklo.

Diannamistisklakrkanaklonilasenademne.Pokusil jsemseposadit,alepřekvapivěsnadnoměudržela.Šokbylo slabéslovo.Trénovalijsmespolu,alenikdynebylasilnější nežjáanedokázalaměudržetnazemi.Krmilasesmrtelníky,amnoha.

„Jednosiujasněme.Známtě.Jsimilýadobrýavšechny tyvěci,co my nejsme.Budešmichtítpomoct,aleneníjak. Jediné,coproměmůžešudělat,jedržetsemizcesty.Přišla jsemtěotopoprosithezky.Znovuprositnebudu.Zkřížíš micestuazaplatíškrvíjakooni,jakoon.Takcokdybyses prostědívaljinam,jakopředtisícemlet,no?“

„Víš,ženahrozbynereagujuzrovnadobře.“Sevřeljsem rukouútlézápěstí,alenepokusilseuvolnitstisknakrku. Pokudmusím,můžupředstíratpodvolení.Dokudmluví, nechámjimysletsi,žemánavrch.

„Fajn.Jenomsipamatuj,žesicejsinesmrtelný,aletví přátelé,rodinaati,coktoběvzhlížejí,“mlaskla,„ne.Tak kolikjichchcešztratit,protožeměnenechášudělat,copotřebuju?“

Dílkymivhlavězapadlyksoběavytvořilytemnýobraz.

„Myslíšzavražditvšechnyzodpovědnézajejísmrt?“

Tomávplánu?Vzpomněljsemsinavýkřik,jekot,když jejísestrazemřela.Týdnybylvcentrumýchnočníchmůr.

Pořádjsemještěcítilbolest,jakmétěloprolétlozdmi,okny akovem.Tohleneníona.Taprázdnáskořápkabezcitunení mojeDianna.

„Tonejsity,Dianno.Nikdybyssemnounemluvilatakhle.Nevyhrožovalabys.“

Zasmálaseapustilamě.„Tysicelétohrdinstvíopravdu berešksrdci,že?Teďjenařaděříctmi,žeznášmépravé já?Prosím,vyzvracímcelýoběd.“

Promnuljsemsikrk,ulevillehkébolestiaplynulýmpohybemsezvedlnanohy.Stůlpodemnouzasténal,trhlina mezinámisezvětšovala.

„HledaljsemGabby,aodvteřiny,kdyjsizmizela,jsem pátralipotobě.“

Diannaseodmlčela,falešnýúsměvsevytratilavočích semihlabolest.Klamnámaska,kterounosila,přimýchslovechpraskla.Zarudýmaočimajsemzahlédljiskruživota.

„Nedokázaljsemjinajít,alezkusiljsemto.Mysleljsem si,žetytaky,aletvůjvýrazmiříká,žene.“

Neodpověděla,jennaměcivěla.Atakjsemnatáhlruce asevřeltyjejívdlaních.Sklopilazrak,podívalasenaně,ale nepohnulase,neucuklaodemějakopředtím.

„Vím,žecítíšbolest,Dianno.Aťmiřeknešneboodseknešcokoliv,vím,kdesetobere.Zažiljsemto.Tytotaky znáš.Trpíšajsisamaa...dovolmitipomoct.Prosím.To nejsity.“

Prudcezvedlaoči,vytrhlamiruceanašepohledyse střetly.Věděljsem,žejímáslovanějakotřásla.

„Teďano.“

Zavrtěljsemhlavou.„Ne,tomunevěřímanikdyneuvěřím.Užpředměsícijsimiukázala,kdojsi.Pamatujusikaždouvteřinukaždéhodne.Pomáhalajsimiastaralasesomě, kdyžjsinemusela.Riskovalajsiživotprokaždého.Jásiberu dobojezbrojatohlejetvojeverzebrnění.Uzavírášsepřed vším,abyseschránila,potlačuješto,alejánepochybuju,že mojeDianna tampořádje.“

Dveřeseotevřely.„Podařilosemivyřešitvašinedávnou obavu...“Gregorysepodívalnamě,naDiannuaumlkl. Vteřina,víctonetrvalo.Diannasáhlazamě,sebralaze stolucosimaléhoahodilato.Věcprolétlavzduchemrychlostíbleskuaslyšeljsem,jaknaraziladocíle.Sevřelosemi srdce,kdyžnásledovaložuchnutíaGregorypadlnazem tvářídolů,zezadumuzlebkytrčelopero.Ztělasevynořilo modrésvětlo,chviličkusevznášelokolemapakvystřelilo stropemvzhůru.

„Užmivěříš?“

Nicjsemneřekl.Jakbychmohl?JeštějsemaninezpracovalposledníchpárminutateďDiannapředemnouzavraždilanebešťana,jakobynic.

„Jetujednomrtvétělo.Zkřížíšmicestuabezproblémů přidámdalší.Dostanusvoupomstu.Vědí,jakájecenazato, žesejídotkli,ajestlimibudešbránit,poznášjiity.Dívej sestranou,Samkieli.Tohlesetěnetýká.“

Zaječelalarm,napětízakolísaloaprostorudveříozářilvírstříbrnýchpaprsků.Domístnostiproniklkouřschemickoupříměsí,kterámělavyděsittvoryzJinosvěta.Bylto novýobrannýmechanismus,kterýVincentnainstalovalpo minulémútokunaCech,jenžeužbylopozdě.

Diannaseohlédlanamihotavásvětlaapakzpětnamě. „Ažspálímtenhlesvětnapopelatyměbudešlíčitjako zloducha,vzpomeňsi,žejsemseopravdupokoušelabýt dobrá...kdysi.“

Tělosejízavlnilo,zahalilajetemnámlha,apotomjsem bylvmístnostisám.

Apopravděřečeno,byljsemvyděšenýtakdůkladně,že jsemnetušil,costím.