KAPITOLA PRVNÍ Mrtvý zatím nejsem. To je asi očividné, beze sporu to tak však už v určitou chvíli vypadalo. Omicron, společnost, se kterou jsem už pár let na kordy... mě nemá zrovna v lásce. Co už. Může se postavit do fronty s většinou obyvatel Galaxie. Jsou to šmejdi. Strávil jsem téměř devět měsíců ve stázi. Nikdo nevěděl, co si počít s člověkem, který podruhé odpálil zbraně hromadného ničení, takže úřady nejspíš usoudily, že nejlepší bude držet mě pod sedativy tak dlouho, až se všechno uklidní. Nejspíš mě zachránil fakt, že hlavouni byli mnohem víc naštvaní na VPC a Omicron než na mě samotného. Možná mě nakonec probudili jen proto, aby obě korporace naštvali. To beru. Koneckonců vítězství je vítězství. A já zvítězil na celé čáře. Kappané přežili, a přestože netuším, kde se právě nacházejí, vím, že se jim daří dobře. Navíc jsem od Omicronu obdržel obří vyrovnání, o kterém nesmím mluvit, protože se váže na stejně obří dohodu o mlčenlivosti. Stručně řečeno: už nikdy se nebudu muset starat o finance. Takže teď se tak trochu věnuji zahradničení. Osázel jsem skoro půl hektaru z deseti, které vlastním, čímž mám k dispozici spoustu místa, kam se rozšířit, jakmile