Umístětedesettuctůhladovýchzlodějskýchsirotkůdozatuchlénoryplnésklepeníatunelůpodbývalýmhřbitovem,svěřtejejednomu částečnězmrzačenémustarciabrzyzjistíte,ževládnoutjimnení jentak.
Zlodějář,plíživáeminencesirotčíhokrálovstvípodStinnýmvrškemvestarémCamorru,ještěnebyltakzchátralý,abyněkterýzjeho malýchšpinavýchsvěřencůmohldoufat,žesemudokážepostavit sám.Uvědomovalsivšak,žezkázahrozíodchňapavýchrukouavlčíchpudůdavu–davu,jehožčlenydennodenněvedlktomu,abyse znichstaliještěvětšídravci.Zdánířádu,naněmžzáviseljehoživot, byloizatěchnejlepšíchokolnostípevnéasijakovlhkýpapír.
Vurčitémokruhusisamozřejměumělvynutitnaprostouposlušnost.Všude,kamsedonesljehohlasakdejehosmyslyzaznamenalyšpatnéchování,sirotcizkrotli.Aleabysvouotrhanouspolečnostudrželnauzdě,kdyžseopil,spalnebosepracovněbelhal poměstě,museldosáhnouttoho,abysenasvémpodmaněníhorlivěspolupodílela.
ZvětšinynejvětšíchanejstaršíchchlapcůaděvčatzeStinného vrškusestaviljakousičestnoustráž,udělovaljimbezvýznamnévýsadyasemtamproněnašelzbytkyčehosinazpůsobúcty.Apředevšímseusilovněsnažil,abyvšichnineustáležilivesmrtelnémstrachuzjehoosoby.Žádnéselhánísenikdynesetkalosničímjiným
nežsbolestínebopříslibembolestiaskutečněnepoddajníjedinci mizívali.
Nikdosinenamlouval,žeodešlinanějakélepšímísto.
Ataksepostaraloto,abyjehohrstkavyvolených,prolezlástrachem,nemělajinévýchodiskoneždátprůchodsvýmpocitůmmarnosti(atímsivynutitstejnýstrach)udalšínejstaršíanejpočetnější skupinydětí.Tyzaseutlačovalynejslabšíoběti.NeštěstísetakpostupněšířiloaZlodějářovaautoritasekaskádovitějakogeologický tlakrozlévalaažktěmnejkrotšímokrajůmsirotčímasy.
Sámosobětobylobdivuhodnýsystém,pokudjsteovšemnáhodounepatřilikonomuvnějšímuokraji–ktěmmalým,výstředním, bezpřátel.VjejichpřípaděbylživotveStinnémvrškukaždouhodinukaždéhodnejakokopanecdoobličeje.
LockemuLamorovibylopět,šestnebosedm.Nikdotonevěděl jistěavšemtobyloukradené.Lockebylneobvyklemalý,nepopiratelněvýstředníavěčněbezpřátel.
Dokonceikdyžsešouralspolusvelkýmpáchnoucímzástupem sirotkůcobyjedenztuctů,životemšelsámazatracenědobřeto věděl.
2
Časshromáždění.TobylveVrškušpatnýčas.
Přelévajícíseproudysirotkůpřipomínalyneznámýhvozd,skrývajícívšudenebezpečí.
Prvnípravidlopropřežitívtomtostavuznělonepřitahovatpozornost.
MumlajícívojskosirotkůseubíralokvelkésíniuprostředStinnéhovršku,kamjeZlodějářsvolával,aLockekmitalpohledemdolevadoprava.Šlootonajítznámésurovcezbezpečnévzdálenosti apřitomsesniminestřetnoutpohledem(nenínichoršího,chyba chyb)apotomsenenuceně,velicenenuceněpřemístittak,abymezi sebeakaždouprocházejícíhrozbudostalnějakénestrannéděti.
Druhépravidlozněloneodpovídat,kdyžseprvnípravidloukáže jakonedostatečné,kčemuždocházeloažpříliščasto.
Davsezanímrozestoupil.JakovšechnalovnázvěřmělLocke vybroušenýinstinktproblížícísenebezpečí.Stihlsedopředuzašklebitapakpřišlarána,ostráatvrdá,přímomezilopatky.Locke narazildostěnytuneluasotvaseudrželnanohou.
Poráněnásledovalznámýsmích.ByltoGregorFoss,opárlet staršíaosmadvacetlibertěžší,apokudšlooLockehomožnostimu tovrátit,bylyzhrubastejněvelké,jakobyšloocamorrskéhovévodu.
„Bohové,Lamoro,tysešaleslabýaneohrabanýpárátko.“Gregor mupoložilrukuzezadunahlavuatlačilhodál,stálevtěsnémstyku svlhkouhliněnouzdí,dokudseLockehočelobolestivěneodrazilo odjednézestarýchvýdřev,kterétunelpodpíraly.„Nemášanidost síly,abysesudrželnanohách.Sakra,kdybysespokusilojetšvába, otočilbytěaopíchalmístotohoprdeltobě.“
Všichnikolemserozesmáli,alejenomhrstkasirotkůsebavila upřímně,zbyteksebálnezasmát.Lockeprostějenklopýtaldál,vřelotovněm,alebylzticha,jakobybylonaprostopřirozenémítobličejumazanýodhlínyanačeletepajícíbouli.Gregordonějšťouchl ještějednou,ovšemužnijakrázně,načežsiodfrklaprodralsedavemdopředu.
Dělatmrtvéhobrouka.Předstírat,žejemutojedno.
Takpředcházeltomu,abysepárchvilponíženíproměnilovhodinyčidnybolesti;abysezmodřinstalyzlámanékostineboněco horšího.
ŘekasirotkůkolemLockehoproudilakojedinělémuvelkolepémushromážděnítakřkaceléhoVrškuavzduchvhlavnísínibyluž teďtěžšíazatuchlejšínežobvykle.Zlodějářsedělnasvémkřesle svysokouopěrkou,jehohlavubylonadtlačenicídětísotvavidět anejvětšíanejstaršísirotcisiklestilicestudavem,abyzaujaliobvyklámístavjehoblízkosti.Lockezamířilconejdálodnich,přitiskl sekezdiasnažilsecomožnánejsilnějipůsobitdojmemstínu.Svítanýmpocitemúlevychráněnýchzadsisáhlnačeloanachvílise trucovitěušklíbl.Kdyžrukuodtáhl,prstymělkluzkékrví.
ZakrátkopřítoksirotkůzesláblaustalaZlodějářsihlasitěodkašlal.
ByldenpokánívsedmasedmdesátémroceSendovaniho,den, kdysevěšelo,amužicamorrskéhovévodytamvenku,vněšpinavýchjeskynípodStinnýmvrškem,podjasnýmjarnímnebem,splétalioprátky.
„Jetoneveselávěc,“proneslZlodějář.„Takjeto.Kdyžněkterýznašichmalejchbratříčkůasestřičekpolapínemilosrdnýrucevévodovyspravedlnosti.Ajezatraceněpolitováníhodný,žebylitaknatvrdlí anechalisechytit!Žel,žel...Jaksevámvždyckysnažímpřipomínat, miláčci,našeřemeslojechoulostivýati,nakterejchhopraktikujeme,hoanizdalekanechovajívlásce.“
Lockesiotíralhlínuzobličeje.
Rukávemtunikynasebešpínuspíšnanášel,nežžebyjizesebe smýval,aleužto,žesedávádopořádku,houklidňovalo.Hýbalse pomalu,pomaličku,jelikožnestáloto,abysvýmtrápenímpřitahovalještědalšípozornost.Zatímcoosebepečoval,pánVrškudál mluvil.
„Smutnejtoden,milánkovémoji,učiněnátragédie.Alekdyžse zkazímlíko,člověkseaspoňmůžetěšitnasýr,ne?Ó,ano!Jetopříležitost.Natuhleročnídobujenavěšeníneobvyklepěkně.Toznamená,žetambudoudavylidíspenězmanaútratu,amypřesně víme,žejejichočibudezaměstnávattapodívaná,není-ližpravda?“
Dvěmakřivými(kdysidávnozlomenýmiašpatnězahojenými) prstyznázornilněmohroučlověka,kterýodkudsisestoupíazřítíse. Nakoncipáduprstykřečovitězakopalapárstaršíchdětísezahihňalo.Někdouprostředsirotčíhovojskazavzlykal,avšakZlodějářnato nedbal.
„Všichnisenatověšenípůjdetepodívat,“pokračoval.„Aťvámto naženestrach,miláčkové!Nerozvážnost,neohrabanost,nedostatek sebejistoty–dnesuvidítejedinoumožnouodměnu.Abystemohli žítživot,kterejvámbohovédali,musíteloupitmoudřeapakuhánět.Uhánětjakopekelníohaři,cozvětřilihříšníka!Taksevyhýbáme
oprátce.Dneskanaposledyuvidíteněkterýkamarády,kteřítonezvládli.
Anežsevrátíte,“navázaltiššímhlasem,„musítejevšichnipřekonat.Zakaždoucenusemdonestepěknouhromádkupeněznebo něčehoblyštivýho.Kdopřijdesprázdnou,budemíttakyprázdný břicho.“
„Atomusíme?“ozvalosezoufalézafňukání.
LockevjehopůvodcihnedpoznalTama,čerstvýúlovek,nejposlednějšíhozposledníchlákačů,jenžsesotvazačínalseznamovat stím,jaktoStinnémvrškuchodí.Toonpředtímurčitěvzlykal.
„Tame,tymůjberánku,nemusíšdělatnic,“odvětilZlodějářhlasemjakoplesnivýsamet.Zvedlse,prodíralsezástupemsirotkůati sekolemnějrozestupovalijakošpinavéklasypšenice,ažrukouspočinulnaTamověvyholenéhlavě.„Alekdyžnebudešmakatty,takani já,jasný?Bezevšeho,klidněsetohohlenašehobáječnýhovýletu neúčastni.Akvečeřitěčekábezmeznázásobastudenéhřbitovní hlíny.“
„Ale...nemohlbychtřebaudělatněcojinýho?“
„No,mohlbysvyleštitmojipěknoustříbrnoučajovousoupravu, kdybychnějakouměl.“ZlodějářsikleklanachvilkuseLockemu ztratilzočí.„Tame,jetoúkolodemě,takžehoprostěsplníte,jasný?
Hodnejkluk.Statnej.Pročtizočítečoutakovýřeky,chlapče?Jenom kvůlitěmpopravám?“
„Bylito–bylitonašikamarádi.“
„Cožznamenájenom–“
„Tame,tymalejpochcánku,tohlekňouránísistrčdotýsvýpitomýprdele!“
Zlodějářserázněotočilauštědřiltomu,kdotořekl,pořádnou facku.Sirotcinamačkanínasebesezavlnili,nešťastnáoběťtotiž klopýtlaapřepadlavzadarozchichotanípřátelédonístrčiliazase jipostavili.Lockenedokázalpotlačitúsměv.Vždyckyhozahřálo usrdce,kdyžtoschytalněkdozestaršíchnásilníků.
„Vesline,“prohodilZlodějářvnebezpečnědobrémrozpoložení, „mášrád,kdyžtiněkdoskáčedořeči?“
„N-ne...ne,pane.“
„Taktorádslyším,žesevtýhlevěcishodneme.“
„Samo...zřejmě.Promiňte,pane.“
ZlodějářseobrátilzasekTamoviaúsměv,kterýsemupředchvilkouvytratilzetvářejakopáranaslunci,skočilzpátkynamísto.
„Mluviljsemonašichkámoších,onašichoplakávanejchkamarádech.Jejichškoda.Aleikdyžbudouviset,nepřichystajínámvelkolepýpředstavení?Zraloušvestkuvpodobědavu,cosetamkvůli nimsejde?Cobysmetobylizapřátele,kdybysmetakovoupříležitostodmítlivyužít?Dobří?Smělí?“
„Ne,pane,“zakuňkalTam.
„Totedane.Anidobří,anismělí.Takžetušancipopadnemeza pačesy,jasný?Aprokážemejimtučest,ženeodvrátímezrak,ažje pověsí,none?“
„Když...kdyžtoříkáte,pane.“
„Říkám.“ZlodějářTamaletmopoplácalporameni.„Notakdo práce.Popravyzačnouvpravýpoledne–Pániprovazůjsoujediný dochvilnýstvořenívtomhlepodělanýmměstě.Jestlipřijdetenamístapozdě,nadřetesedesetkráttolik,továmslibuju.Opatrovníci! Zavolejtesisvýlákačeachňapáky.Držtesisvýčerstvějšíbratříčky asestřičkypěknězkrátka.“
Sirotcisezačalirozcházet,staršídětivykřikovalyjménasvých přidělenýchspolečníkůapodřízencůaZlodějářodvleklVeslinastranoukehliněnéstěně,abysisnímpromluvilmezičtyřmaočima.
Lockesezahihňalauvažoval,kdobudejehospolečníkempro dnešnídobrodružství.VylezouzVrškuabudouvybíratkapsyaprováděttrikyaodvážnékrádeže.Apřestožesiuvědomoval,žejeho ryzínadšeníprozlodějstvíjejednímzdůvodů,pročjemeziostatnímizapodivínaavyvržence,neoplývalvtomtoohledusebekázní, stejnějakomunazádechnerostlakřídla.
TatoprachbídnáexistencepodStinnýmvrškembylajenněčím, comuselsnášetmezitěminěkolikasvětlýmichvilkami,kdysemůže dátdodíla,srozbušenýmsrdcemrychleausilovněpelášitdobezpečíavrukousvíratcennosti,ježpatřívalyněkomujinému.Těch
pět,šestnebosedmlet,cobylnaživu,honaučilo,žepřiobíránílidí zažívátennejlepšípocitnacelémsvětěajedinouskutečnousvobodu,kteroukdypoznal. 4
„Taktysimyslíš,žebystotadydokázalvístlípnežjá,chlapečku?“
AčkoliZlodějářovischázelpevnýstisk,stálemělpažedospělého mužeapřitlačilVeslinakehliněnézdijakotesař,kdyžsechystápřitlouctnějakouozdobu.„Myslíš,žepotřebujutvůjdůvtipamoudrost,kdyžtukvámhovořím?“
„Ne,vašectihodnosti!Odpusťtemi!“
„Vesline,tymůjpoklade,copaktonedělámpořád?“Spředstíraněnenucenýmgestemsiodhrnulklopuošuntěléhokabátuaodhaliltopůrkořeznickéhosekáčku,kterýnosilzavěšenýnaopasku.Ve tmězanímseslaboučcezalesklnáznakčepele.„Odpouštím.Připomínám.Připomněljsemtiněco,hochu?Zapíšešsitoužzauši?“
„Rozhodně,pane,ano.Prosím...“
„Výtečně.“Zlodějářhopustilanechalkabátopětzahalitzbraň. „Nakonectotedaproobadopadlodobře.“
„Děkuju,pane.Promiňte.Jájen,že...Tamfňukalsakracelýráno, pane.Vživotěnevidělnikohoviset.“
„Kdysidávnotobylonovýpronásvšechny,“povzdychlsiZlodějář.„Dokudtenklukbudekrástměšce,aťsiklidněpláče.Jestlikrást nebude,hladužhonaučí.Stejněhoalespoluspárdalšímapotížistamadámdoskupinky,kterábudepotřebovatzvláštnídohled.“
„Spotížistama?“
„MyslímTama,kvůlitýjehocitlivosti.ABezzubáka.“
„Bohové,“hleslVeslin.
„Jo,jo,tenmalejnešťastníkjetaknatvrdlej,žebysinenasraldo dlaní,anikdybysmupřišilrucekprdeli.OnaTamaještějeden.“
Zlodějářvrhlvýznamnýpohleddoprotějšíhorohu,kdeseopíral poněkudzasmušilýchlapecsrukamazaloženýmanaprsouasledoval,jakostatnísirotcipomaluutvářejístanovenépartičky.
„Lamora,“špitlVeslin.
„Zvláštnídohled.“Zlodějářsizačalneklidněokusovatnehtyna levéruce.„Kdyžněkdodohlídnenato,abysechovalrozumněarozvážně,dalybyseznějvyždímatdobrýprachy.“
„Málemvypálilpůlkutohohlepodělanýhoměsta,pane.“
„JenomÚžiny,atybynikomumožnáanimocnechyběly.Adostalzatotvrdejtrest,aaninecekl.Tuhlevěcpovažujuzauzavřenou. Teďpotřebujeněkohozodpovědnýho,kdohobudedržetnauzdě.“
VeslinnedokázalpotlačitznechucenývýrazaZlodějářsespokojeněušklíbl.„Notebene,hochu.TebeatutvojiopičkuGregora potřebujunaodvracenípozornosti.Jestliněkohovyhmátnou,budetejekrýt,abymohlizdrhnout.Ajestliněkohochytnou,hnedse vrátíteařeknetemito.“
„Sradostí,pane,svelkouradostí.“
„Ještěabyne.UplakanejTam...přitroublejBezzubák...atenpekelníkvkrátkejchkalhotách.Natymusídohlížetněkdo,komuto pálí,přibozích.BěžavzbuďminěkohozOken.“
„Aha.“Veslinsekousldotváře.Okňácisivysloužilisvéoznačení tím,žesezaměřovalinatradičnívloupání,avrámcisirotkůzeStinnéhovrškutvořilipravouelitu.Jejichčlenovésenemuselipodíletna většiněprací,činiliseobvyklevnociamohlisivychrapovatidlouho popoledni.„Tosejimnebudelíbit.“
„Mnějeukradený,jestlisejimtobudelíbit.Dneskavečerbeztaknemajíconapráci.Přiveďminěkohobystrýho.“Zlodějářvyplivl ohryzanýsrpekšpinavéhonehtuautřelsioslintanéprstydokabátu. „Sakra,dojdimiproSabetu.“
„Lamoro!“
Konečněseozvalozavolání,atoodsamotnéhoZlodějáře.ZvědavýaostražitýLockedošelpohliněnépodlazekmístu,kdepán Vrškusedělašeptalpokynynějakémuvyššímudítěti,kteréstálo zádykLockemu.
PředZlodějářemčekalidvadalšíchlapci.JednímbylTam.Tím druhýmBezzubák,hloupoučkýnešťastník,jenžsisvoupřezdívku vysloužiltím,jakévýpraskyschytávalodstaršíchdětí.Lockemupřicupitaldožaludkunejasnýpocitneblahéhotušení.
„Takvástumám,“proneslZlodějář.„Třismělýanadějnýhochy. Dostanetezvláštníúkol,podzvláštnímvedením.Seznamtesesvaší opatrovnicí.“
Vyššídítěseotočilo.
Bylastejněšpinavájakovšichniostatní,aikdyžtovbledémsvitualchymickýchlucerenvtomtosklepenínešlodostdobřeurčit, vypadalatrochuunaveně.Mělanasoběošoupanéhnědékalhoty, dlouhouplandavoutuniku,kterákdysidávnobývalabílá,aplochou koženoučapkunaraženounašátekstaženýtak,ženebylovidětjedinývlas.
Přestotobezesporubyla ona. VLockemsepoprvévživotěnějaknenápadněaplíživěprobralkživotujakýsinetrénovanýzvířecí smysl,jenžhonatoupozornil.VeVrškubyladěvčatspousta,Locke sevšakdosudnikdynezaobíralmyšlenkounajentaknějakou,libovolnoudívku.Nadechlseauvědomilsi,žehozesaménervozity píchávkonečcíchprstů.
Bylaoprotiněmupřinejmenšímorokstaršíadobrépůlstopy vyššíaipřesúnavustálavonomnepředstíraném,přirozenémpostoji,kvůlikterémusimladíchlapcipřipadajípředjistýmidívkami zhrubajakohmyzpodpodpatkem.Lockeneoplývalanivýmluvností,anizkušenostmi,abysivechvíli,jakojetato,dokázalporadit.
Věděljen,žekdyžjenablízkují,jedinějízevšechděvčat,ježve Stinnémvrškuviděl,připadámu,žejevestykusčímsitajuplným amnohemohromnějším,nežjeonsám.
Chtělosemuskákat.Chtělosemuzvracet.
NajednouhopopouzelaTamovaiBezzubákovapřítomnost,popouzelhovýznamslovíčka„opatrovnice“atoužilprovéstněco,cokoli,abynatudívkuudělaldojem.Připomyšlení,jakasivypadáta boulenajehočeleažehopřiřadilikedvěmaneschopným,uplakanýmťulpasům,muzrudlytváře.
„TohlejeBet,“představiljiZlodějář.„Prodnešekvásmánastarosti,hoši.Všechno,cořekne,berte,jakobychtořekljá.Jistýruce, klidnýhlavy.Žádnýflákánínebonějakýzatracenýskopičiny.Jestli něcopotřebujeme,pakabydovásvjelanějakáctižádost.“Nešlopřehlédnoutledovýpohled,kterýsposlednívětouvěnovalLockemu.
„Děkujupěkně,pane,“řeklaBetbezčehokoli,cobysepodobalo skutečnémuvděku.PopostrčilaTamaaBezzubákakjednomuzvýchodů.„Vydvapočkejteuvchodu.Musímještěprohoditpárslov mezičtyřmaočimatadyhlesvašímkámošem.“
ToLockehopolekalo–prohoditsnímpárslov?Uhádlasnad,že máchňapáníilákánívmalíku,ževůbecneníjakotidva?Betserychlerozhlédla,načežmupoložilarucenaramenaakleklasi.Kdyžse jejíočidostalydostejnévýškyjakojeho,začalojakésinepokojné zvířevLockehoútrobáchmetatkozelce.Nežebystarévýčitkysvědomízodmítáníočníhokontaktupouzezavrhl,přímosemuvypařilyzhlavy.
Potomseudálydvěvěci.
Zaprvésezamiloval–ačkolipotrváještěroky,nežmudojde,jak setomupocituříkáajakmocmuještěvživotězavaří.
Zadruhéúplněpoprvépromluvilapřímokněmuaonsijejíslova zapamatovalsjasností,kterámurozechvívalasrdceještědlouho poté,cosejinépříhodyztédobyvjehopamětirozplynouvmlze polopravd.
„TaktyseštenLamora,jo?“
Horlivěpřikývl.
„Notak,hele,tymalejsráči.Užjsemotoběvšechnoslyšela,takžeprostědržhubuanevytahujtysvýnenechavýprackyzkapes.Přísahámvšembohům,žejestlimibyťjennáznakemzpůsobíšnějaký nepříjemnosti,hodímtězmostuabudetovypadatjakopodělaná nehoda.“
Bylonemilépřipadatsinajednouvysokýpůlcoulu.
LockeomráčeněnásledovalBet,TamaaBezzubákatemnotou sklepenípodStinnýmvrškem,ažvylezlinadopoledníslunce.Štípalyhoočiadennísvětlozatomohlopouzezčásti.Cotojenprovedl (akdojíotomřekl?),žesivysloužilpohrdáníjedinéosoby,nakterouteďchtěludělatlepšídojemnežnajakoukolijinounasvětě?
Dumalamyšlenkamineklidněbloumalpookolí.Tadyvenku sevšechnopořádměnilo,bylotutohotolikkvidění,tolikkslyšení. Postupněhoovládlyinstinktypropřežití.Vzasutémkoutěmyslibyl pořádsBet,aleočipřinutil,abysesoustředilynasoučasnousituaci.
Camorrbyldnesjasnýarušnýasnažilseconejlépevyužítoddychuodprudkýchšedýchjarníchlijáků.Okeniceseotevíralydokořán.Zámožnějšíobčanélínali,shazovalinepromokavépláštěakápě anahrazovalijeletnějšímioděvy.Chudízůstávalizabalenídostejnýchsmradlavýchhadrů,kterénosilipocelýrok.StejnějakoobyvateléStinnéhovrškumuselioblečenínositnasobě,jinakriskovali, žejimhoněkdočmajzne.
JakmilečtveřicesirotkůpřešlapomostěpřeskanálmeziStinnýmvrškemaÚžinami(Lockehonaplňovalojakpýchou,takpocitynevěřícnosti,žebylZlodějářtakpevněpřesvědčený,žekvůlijeho malélstimohlacelátahlečtvrťlehnoutpopelem),Lockezahlédl přinejmenšímtřičluny,znichžlovcimrtvoltahajípomocíháků nadmutátělazpodmolapřístavníchpilířů.
Zastudeného,ošklivéhopočasísetamumrlciobčasvznášeli klidněiněkolikdní.
BetvedlatrojicihochůÚžinami,bralatopokamennýchschodištíchapřesrozviklanédřevěnélávkyavyhýbalasevětšiněstísněných akřivolakýchuliček,kdedozajistačíhaliopilci,toulavípsiadalší, méněnápadnéhrozby.TamaLockesedrželihnedzaní,Bezzubák všakneustáleněkamzahýbalnebozpomaloval.NežvyšlizÚžin avstoupilinachodníčkypřebujelýchzahradMaryCamorrazzy,Bet užhotáhlazalímeček.
„Kčertustímuhrem,comášmístomozku,“ulevilasi.„Držse uměapřestaňdělatpotíže!“
„Žádnýnedělám,“zamumlalBezzubák.
„Chceštosnadzvorataskončitdneskabezvečeře?Chcešdátnějakýmuhovadu,jakojeVeslin,záminku,abytivypáčilnějakýzuby, kterýtiještěnevymlátil?“
„Nééééééé.”Bezzubáktoslovoprotáhldoznuděnéhozívnutí, rozhlédlse,jakobysiteprveteďvšiml,kdeje,avzápětíseBetvytrhl. „Chcitentvůjklobouk,“řeklaukázalnajejíkoženoučapku.
Lockeneklidněpolkl.Užtyhlenenadálé,nesmyslnézáchvaty uBezzubákazažil.Tenkluktonemělvhlavětakdocelavpořádku.VeVršku,kdeodlišnostnepodpořenásilouvedlakbolesti,častotrpěltím,žeksoběpřitahovalpozornost.
„Aninápad,“odseklaBet.„Kroťse.“
„Chciho!Chci!“Bezzubáksidokonceduplazaťalpěsti.„Slibuju,žebuduhodnej.Dejmitučapku!“
„Hodnejbudešproto,žetitoříkám!“
Bezzubákodpověděltím,žeskočilastrhlBetkoženoučapku zhlavy.Škublsnítakprudce,žesnívzališátek,aBetseporamenourozliladivokázáplavaryšavěhnědýchkadeří.Lockemuspadla brada.
Vpohledunajejívlasyrozpuštěnéveslunečnímsvitubylocositaknepopsatelněkrásného,taksprávného,ažzapomněl,žetoto okouzleníjevýslovnějednostrannéažetohlejevšechno,jenne vhodnéproúkol,kterýječeká.
AjaknanitakLockecivěl,všimlsi,žehnědýmápouzespodek vlasů.Nadušimamělavšechnyrezavé.Kdysisijeobarvilaaužjíto odrostlo.
JakmileseBetprobralazúdivu,projevilaještěvětšírychlostnež Bezzubák,anežstačilsjejíčapkoucokoliudělat,užjizasedržela ona.Avlepilamusnídrsnýpolíček.
„Au!“
Nestačilojíto,atakhopraštilaznovu,ažseBezzubákschoulil aucouvl.Lockepřišelksoběanasadilprázdnývýraz,jakýveVršku používaliti,kterýchsetonetýkalo,kdyžněkdopoblíždostávalnakládačku.
„Dost!Dost!“vzlykalBezzubák.
„Ještějednousetýčapkydotkneš,“zašeptalaBet,chňaplahoza límecazalomcovalasním,„apřísahámAzeGuille,kterápočítámrtvý,žetěpošlurovnouzaní.Blbečkupitomá!“
„Nedotknu!Nedotknu!“
Pustilaho,zamračilaseaněkolikahbitýmipohybynechalasvé zrzavékadeřezmizetpodpevněstaženýmšátkem.Kdyžsenaně sneslaještěkoženáčapkaanadobrojezapečetila,dolehlonaLockehobolestnézklamání.
„Mášštěstí,žetonikdoneviděl,“BetpostrčilaBezzubákakupředu.„Bohovétěmilujou,tymalejslimáku,říkámti,mášštěstí,žeto nikdoneviděl.Teďhonem.Knoze,vydva.“
LockesTamemsebezeslovadrželitěsnězaníjakonervózní káčatasoustředěnánaocasníperasvématky.
Lockesechvělvzrušením.Bylzděšenýneschopnostípřidělenýchparťáků,nynívšakzačínaluvažovat,jestlibyjejichnedostatky nešlonějakvyužítktomu,abyonvBetinýchočíchstoupl.Ó,ano. Jenaťsikňourají,aťjepopadajízáchvaty,aťsevrátísprázdnýma rukama.Ksakru,aťsijichvšimneměstskástrážahoníjeulicemiza zvukůpíšťalekapsíhoštěkotu.PředtímbyBetmuseladátpřednost čemukolijinému,včetněněj. 7
KonečněsevynořilizMaryCamorrazzydovíruhlukuazmatku.
PanovalovskutkunezvyklepěknépočasíkvěšeníavobvykleponurémokolíStarécitadely,vévodovasídlaspravedlnosti,bylorušno jakonakarnevalu.Nadlážděnémprostranstvísetohemžiloprostýmlidematuatamsetouzmětíprodíralyrachotícíkočáryboháčů, vedlenichžklusalinajatístrážci,trousícínadávkyaodstrkávajícílidi zcesty.JakužLockevěděl,vněkterýchohledechsesvětmimoVršek podobaltomuuvnitř.
Čtyřisirotcivytvořililidskýřetězataktoseproplétalivřavou.
LockesepevnědrželTamaatensezasedrželBet.Tésetakmoc nechtělopustitBezzubákazdohledu,žehotlačilapředseboujako
beranidlo.ZesvéperspektivyLockezahlédljenmálotvářídospělých;světseproměnilvnekonečnýprůvodopasků,břich,klopkabátůakolkočárů.Zásluhoujakštěstí,takvytrvalostisedostalina západkVieJustice,kanálu,kterýseužpůltisíciletívyužívalkpopravám.
Naokrajikanálubránilapádurovnoudovodyosedmneboosm stopníženízkákamennázídka.Siceseužrozpadala,alestálebyla dostatečněpevná,abysinanimohlysednoutděti.Betaninachvíli nepustilaBezzubákaapomáhalaLockemuaTamovinahoru,pryč ztétlačenice.Lockeseškrábalnamístovedlení,alenežsemuto povedlo,přitisklsekníTamaonhoneměljakvystrnadit,anižby ztropilscénu.Snažilsesvourozmrzelostzakrýttím,ženasadilcílevědomývýrazazačalzkoumatokolí.
Odsudpřinejmenšímmělnavšechnolepšívýhled.Pooboustranáchkanálusetísnilydavylidíaprodavači,kteříprodávalizloděk chléb,klobásy,pivoasuvenýry.Pomocíkošíkůpřipevněnýchnatyčíchvybíraliminceapředávalizbožízákazníkůmnahoře.
Lockerozeznávalskupinkydrobnýchpostav,míhajícíchselesemkabátůanohou–sirotkyzeStinnéhovrškupřipráci.Viděltaké tmavěžlutépláštěměstskéhlídky,jejížoddílysemezilidmipohybovalyseštítypřehozenýmipřeszáda.Kdybysetytoprotichůdnéživly setkalyasmísily,mohlobystejnějakopřišpatnéalchymickéreakci dojítkekatastrofě,zatímseovšemneozývalyvýkřikyanipíšťalky anicnenaznačovaložádnépotíže.
ProvoznaČernémmostěbylzastaven.Lampy,kterélemovaly vysokýkamennýoblouk,zakryličernýmirubášiazapopravčíplošinou,kterávyčnívalazbokumostu,stálmalýzástupkněží,vězňů, strážnýchavévodskýchúředníků.Vkanálupooboustranáchmostu kotvilydvačlunyžlutokabátníků,abyudržovalyvodupodpadajícímivězničistou.
„Nemusímedělatsvoupráci?“zeptalBezzubák.„Nemusímesebratměšec,prstenneboněco–“
Bethonaceloupůlminutupustilaahoteďznovuchňaplaapřísnězašeptala:„Dokudjsmemezilidma,takotomhleaninecekni.
Animuk!Budemetadysedětadávatpozor.Pracovatzačnemeažpo věšení.“
Tamseotřáslavypadalnešťastnějinežkdyjindy.Lockesizmateněanetrpělivěpovzdechl.Bylosmutné,ženěkteréjejichdruhyze Stinnéhovrškučekalaoprátka,alezrovnatakbylosmutné,žeježlutokabátnícivůbecchytili.VCamorruumíralilidévšude,vuličkách, kanálechahostincích,připožárech,ipřiepidemiích,kterékosily celéčtvrti.Tambyltakysirotek–copaksitovšechnoneuvědomuje? UmíránípřipadaloLockemuskorostejněobyčejnéjakovečeřenebo vařenívodyanedokázalsepřimět,abysecítilšpatně,žetopotká někoho,kohosotvazná.
Vypadaloto,žektomudojdebrzy.Zmostuseozývalovytrvalé bubnování,odrážejícíseodvodyakamene,avzrušenýšumdavůpostupněutichal.AnibohoslužbynedokázalyCamořanypřimětktak uctivépozornostijakoveřejnélámánívazů.
„VěrníobčanéCamorru!Přicházípoledne,posedmnáctévtomtoměsíciTirastima,sedmasedmdesátéhorokuSendovani.“Taslova zahřímalzvrcholuČernéhomostuhlasatelsobrovskýmbřichem, oděnývhedvábíasobolině.„Titozločincibylishledánivinnými zhrdelníchzločinůprotizákonůmazvykůmCamorru.Zpověření JehoMilostivévodyNicovantehoapečetíctihodnýchsoudcůRudé komorybudoupředvedeni,abypřijalispravedlnost.“
Vedlenějnamostěnastalpohyb.Přivleklisedmvězňů,každého doprovázeladvojicestrážníkůvšarlatovýchkápích.Lockesivšiml, žesiTamneklidněkoušekloubyprstů.BetvzalaTamakolemramen aLockezaťalzuby.Dělásvoupráci,chováseslušně,odmítátropit scény,aBetinyněhysedočkáTam?
„Zvyknešsi,Tame,“řeklaBettiše.„Teďjimalevzdejčest,hned. Vzchopse.“
NaplošiněumostuPániprovazůutáhliodsouzencůmkolem krkuoprátky.Provazybylydlouhézhrubastejně,jakbylkaždývězeň vysoký,abylypřivázanékekruhůmtěsnězajejichnohama.Žádné důmyslnémechanismy,žádnéokázalétriky.TohlenebylTalVerrar. Tadynavýchoděvězněprostějenshazovali.
„JerevinTavasti,“zvolalhlasatelanahlédldopergamenu.„Žhářství,spiknutízaúčelemzískáníkradenéhozboží,útoknavévodova důstojníka!MalinaContada,paděláníadoprovodnézneužitíjména apodobyJehoMilostivévody.CaioVespasi,vloupání,zlomyslné přestrojení,žhářstvíakrádežkoně!LorioVespasi,spiknutízaúčelempřijetíkradenéhozboží.“
Tolikkdospělým–hlasatelpřešelketřemdětem.
TamvzlyklaBetzašeptala:„Pššš,notak.“
Lockepostřehl,žeBetjechladněklidná,asnažilsejejínezájem napodobit.Očitakakorátpřivřené,bradazvednutá,ústatéměřzamračená.Kdybysenanějběhemobřadupodívala,jistěbysitoho všimlaalíbilobysejíto...
„Mariabella,bezpříjmení,“zaburácelhlasatel.„Krádežasvévolnáneposlušnost!Zilda,bezpříjmení.Krádežasvévolnáneposlušnost!“
KnohámposlednítrojicevězňůpřivazovaliPánizávaží,protože jejichdrobnátělabynemuselazajistit,žebudekonecpádudostatečněprudký.
„Lars,bezpříjmení.Krádežasvévolnáneposlušnost.“
„Zildanaměbylahodná,“zašeptalTamapřeskočilmupřitom hlas.
„Bohovétovědí,“řeklaBet.„Teďticho.“
„Zazločinynatělevásčekásmrtnatěle,“pokračovalhlasatel. „Budetezakrkvisetnadtekoucívodou,dokudnezemřeteavoda vašeneklidnéhoduchaneodnesedoŽeleznéhomoře,kdeužnebudemociškoditžádnédušianiobydlívevévodověpanství.Nechť bohovévpravýčasmilostivěpřijmouvašeduše.“Hlasatelsklonil svitekaobrátilsekvězňům.„Vejménuvévodyvámudělujispravedlnost.“
Rozeznělysebubny.JedenPántasilmečpropřípad,žebyseněkdozvězňůvzpíralsvémudoprovodu.Lockeužvěšenívidělavěděl, žeodsouzencimajíjenjednušancizachovatsiposlednízbytekdůstojnosti.
Dnesvšechnoprobíhalohladce.
Bubnyutichly.Všechnydvojicežlutokabátníkůskápínahlavě přistoupilykokrajipopravčíplošinyasvéhověznějednodušeshodily.
Tamseboutrhl,jakodnějLockeočekával,aleanionnebylpřipravenýnaBezzubákovureakci,kdyžsesedmprovazůprudcenapjaloaozvalosekřupnutí,snadlan,snadkrků,snadobojího.
„Áááááááá!Áááááááááááááá!ÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁ!“
Každývýkřikbyldelšíahlasitějšínežtenpředchozí.Betzakryla Bezzubákoviústaazápasilasním.Čtyřivelkáatřimenšítělase houpalanadvodoujakokyvadlaaobloukyserychlezmenšovaly azmenšovaly.
Lockemubušilosrdce.Určitěsenanědívajívšichnivokolí.Slyšelpochechtáváníapárnesouhlasnýchpoznámek.Čímvícpozornostiksoběpřitáhnou,tímtěžšíbudevěnovatseskutečnépráci.
„Pššš,“BetsesnažilaBezzubákaudržetazklidnit.„Ticho,sakra. Ticho!“
„Coseděje,děvče?“
Lockeshrůzouzjistil,žezdavutěsnězanimisevynořiladvojicežlutokabátníků.Přibozích,tobylateprvehrůza!Cokdyžslídípo sirotcíchzeStinnéhovršku?Cokdyžpokládajítěžkéotázky?Potlačilnutkánískočitdovodypodsebouasvytřeštěnýmaočimaztuhl namístě.
BetpořáddrželarukupřesBezzubákůvobličej,přestosejívšak povedlosenějakotočitapozdravitstrážnéskloněnímhlavy.
„Můjbratříček,“vypravilazesebe,„ještěnikdynevidělvěšení. Nechcemedělatrozruch.Umlčelajsemho.“
Bezzubáksepřestalvzpírat,alerozvzlykalse.
Žlutokabátník,kterýpromluvil,mužstředníhověkustváříplnoujizev,senanějsnelibostípodíval.
„Vyčtyřijstesempřišlisami?“
„Poslalanásmatka,“odvětilaBet.„Chtěla,abyklucividělipopravu.Abyviděli,coječeká,kdyžsebudouflákatvešpatnéspolečnosti.“
„Správněsmýšlejícížena.Nicnevyděsíharantytakjakopěkná poprava.“Mužsezamračil.„Pročtunenísváma?“
„No,matkavěšenímiluje,alevážně,“odvětilaBet.Pakztišilahlas azašeptala:„Jenžemá,ehm,průjem.Strašnej.Celejdensedína–“ „Aha.Notakdobře.“Žlutokabátníksiodkašlal.„Bohovéaťjípošloupevnýzdraví.Tohohlenaobřadvdenpokánínějakoudobunevoďte.“
„Souhlasím,pane.“Betseznovuuklonila.„Matkamuzatovyprášíkožich.“
„Takběžte,děvče.Nestojímeožádnýdalšíscény.“
„Jistě,pane.“
Strážníciseopětztratilivdavuatenzaseožil.Betsklouzlazkamennézídky,poněkudneladně,protožesníseskočiliiBezzubák aTam.Prvníhopořádpevnědrželaadruhýodmítalpustitjejídruhouruku.NekřičeltakjakoBezzubák,Lockevšakviděl,žesemu očizalilyslzamiavypadalještěbledšínežpředtím.Lockesijazykempřejelpovnitřnístraněúst,protožemukvůližlutokabátníkům vyschlovhrdle.
„Takpojďte,“řeklaBet.„Mizímeodsud.Všechno,cotubylokvidění,užjsmeviděli.“
8
Dalšíprůchodlesemkabátů,nohouabřich.Lockehoseopětzačínalozmocňovatvzrušení,jemněsedrželBetinytuniky,abyjineztratil,apotěšilohoasoučasnězklamalo,žetonevyvolaložádnou odezvu.BetjevedlazpátkydozelenýchstínůMaryCamorrazzy, kdeaninečtyřicetmetrůoddavustoveklidívládlatichásamota, ajakmilesebezpečněschovalivjednomskrytémzákoutí,BetsrazilaTamaaBezzubákakzemi.
„CokdyžtovidělanějakájinápartazVršku?Bohové!“
„Promiň,“zasténalBezzubák.„Aleoni...aleoni...onijezabi–“
„Lidiumřou,kdyžjeoběsí.Protojevěší!“Betmuzaťalaoběruce dopředníčástitunikyapaksezhlubokanadechla.„Vzpamatujtese. Okamžitě.Každejzvásmusípřednávratemšlohnoutměšecnebo něco.“
Bezzubákpropuklvnovýzáchvatvzlykotu,překulilsenabok ahryzalsikloubyprstů.Tamunavenějšímhlasem,nežLockepovažovalzamožné,odpověděl:„Nemůžu,Bet.Jemilíto.Chytilibymě. Prostěnemůžu.“
„Dneskabudešbezvečeře.“
„Dobře,“opáčilTam.„Odveďmězpátky,prosím.“
„Sakra.“Betsiprotřelaoči.„Musímvászpátkypřivístsnějakou kořistí,jinakztohobudumítstejnejprůšvihjakovy.“
„SešvOknech,“zamumlalTam.„Tebenictrápitnemusí.“
„Kéžby,“řekla.„Vydvasemusítesebrat–“ „Nemůžu,nemůžu,nemůžu!“
Lockevycítilskvěloupříležitost.Betjeukanáluzachránilapřed problémyateďnastalaideálníchvíle,abyjítooplatil.Usmálsepři pomyšlenínajejíreakci,vypjalse,abybylcomožnánejvyšší,aodkašlalsi.
„Tame,nebuďveš,“pokračovalaBetaLockehosivůbecnevšímala.„Něcočapneš,neboupoutášpozornost,abytomohlčapnout někdojinej.Nicjinýhonavýběrnedostaneš–“
„Pardon,“vmísilseLockeváhavě.
„Cochceš?“
„Každejsimůževzítjedenodemě,“odvětilLocke.
„Cože?“Betsekněmuotočila.„Očemtomluvíš?“
Lockevytáhlzpodtunikydvakoženéměšceapěknýhedvábný kapesník,jentrochuušpiněný.
„Třikousky,“řekl.„Amyjsmetakytři.Prostěřekni,žejsmekaždejvzalijeden,ateďužmůžemejítdomů.“
„Kdejsisakra–“
„Vdavu.StaralasesoBezzubáka...toliksesnanějsoustředila, žesistohoasinevšimla.“
„Ještějsemneřekla,abysněcobral!“
„No,aleneřeklasani,abychtonedělal.“ „Aleto–“
„Vrátitjenemůžu,“vyhrklLockemnohemnedůtklivěji,nežměl vúmyslu.
„Nevyskakujsinamě!Ach,přibozích,netrucuj.“Betsiklekla, položilaLockemurucenaramenaaonsezjejíhodotekuablízkého pohledunáhlenezvladatelněroztřásl.„Coje?Coseděje?“
„Nic,“opáčil.„Nic.“
„Bohové,tysešalezvláštníklučina.“ZnovusepodívalanaTama aBezzubáka.„Vytřijsteučiněnápohroma.Dvěmasenechcemakat. Jedensedotohovrháibezrozkazů.Asinemámenavybranou.“
BetsiodLockehovzalaměšceakapesník.Jejíprstysedotklyjehoaonsezachvěl.Betpřimhouřilaoči.
„Uhodilsespředtímdohlavy?“
„Jo.“
„Kdodotebestrčil?“
„Prostějsemupadl.“
„Nojasně.“
„Vážně!“
„Mámpocit,žetěněcotrápí.Nebosešmožnánemocnej.Celej setřeseš.“
„Nic...nicminení.“
„Aťjepotvým.“Betzavřelaočiapromnulasijekonečkyprstů. „Ušetřilsmiasikupustarostí.Chceš,abych...Podívej,netrápítěněkdo?Nechceš,abytoskončilo?“
Lockesepolekal.Staršídítě,kevšemuzrovna tohle staršídítě, navícčlenOken,munabízíochranu?Dokázalabyto?Dokázalaby VeslinaaGregorasrovnatdolatě?
Ne.LockesepřinutilodtrhnoutočiodBetinynaprostouhrančivétvářeavrátitsezpátkynazem.VždyckytubudoudalšíVeslinové,dalšíGregorové.Acokdybyunichkvůlijejímuvměšování upadlvještěvětšínemilost?OnabylauOken;onbylvUlicích. Jednaskupinabylavzhůru,zatímcodruháspala.NikdypředtímBet neviděl–jakouochranubymumohlaposkytnout?Budedáldělat mrtvéhobrouka.Snažitsenasebeneupozorňovat.Pravidlojedna apravidlodvě.Jakovždy.
„Jenomjsemupadl,“zopakoval.„Nicminení.“ „No,“odtušilakrapetchladně.„Jakmyslíš.“