Životuždávnonenísnadný.Přílišmnohosezměnilo, přílišmnohoznásjemrtvoazimyjsoupřílišdlouhé. Nebývalotomutakvždy.Jakodnessipamatujitábor, vněmžjsemvyrůstal,itřirodiny,ježvněmžily,dlouhé dny,přáteleidobréjídlo.Běhemtepléhoobdobíjsme zůstávalinabřehuvelkéhojezera,bohatéhorybami. Prvnívzpomínky,kterémám,jsouprávěnatojezero, nastrméhoryzatichýmivodamianavysokéštíty,které sepočínajíbělatprvnímsněhovýmpopraškemzimy. Kdyžsníhpokrylinašestanyastejnětakitrávukolemnich,nastávalčas,abyselovciodebralidohor.Nemohljsemsedočkat,ažvyrostuabudumocilovitjelenyaobříjelenyjimpoboku.
Tenprostýsvětprostýchrozkošíjevšakjižnavždy tentam.Všechnosezměnilo–anikoliklepšímu.Čas odčasusevnociprobouzímapřejisi,abyseto,cose stalo,nikdyneudálo.Aletojsoujenpošetilápřání,neboťsvětužjednestakový,jakýje,změněnývevšech směrech.To,cojsempovažovalzaveškerýsvět,seukázalobýtpouzedrobnýmabezvýznamnýmstřípkem skutečnosti.Méjezeroahoryjsoujennepatrnoučástí velkéhokontinentu,kterýsetáhneažknedozírnému oceánunavýchodě.
Slyšeljsemiojinýchtvorech–bytostech,jimžříkámemurgu,anaučiljsemsejenenávidětmnohem dřív,nežjsemjepoprvéspatřil.Jakojenašemasoteplé,
jejichstudí.Nahlaváchmámevlasyadospělémulovci narosteipyšnývous;zvěř,kteroulovíme,máteplémasoahuňatousrst,alemurgunikoli.Murgujsoustudení,hladcíašupinatí,majídrápyazuby,kterýmidrásajíatrhají,ajsouvelcíastrašliví–každýsejichbojí. Anenávidíje.Věděljsem,žežijívteplýchvodáchoceánunajihodsudavteplýchzemích,kterétamleží.Nedokázalisnášetchladataknásnechávalinapokoji.
Tovšesevšakzměnilo–azměnilosetotakstrašlivě,ženicužnikdynebudejakodřív.Jensezármutkem sesmiřujisvědomím,ženášsvětjejennepatrnousoučástísvětaYilanè.Žijemenaseveruvelképevniny.Ana jihodnás,pocelétévelkézemi,sehemžíjenomYilanè.
Alejsouihoršívěci.Zaoceánemsenacházejípevninyještěvětší–ananichnejsouvůbecžádnílovci. Anijediný.JenomYilanè,samíYilanè.Náležíjimcelý svět–ažnatennáškousek.
NynívámpovímoYilanètonejstrašnější.Nenávidí nászrovnatak,jakomynenávidímeje.Mocbytonevadilo,kdybytobylajenvelká,bezcitnáatupázvířata.
Tobychomzůstalinachladnémseveru,vyhýbalisejim abylobynámdobře.
Jenžejsoumezinimiitací,kteřídokážíbýtstejně bystříjakolovciastejněnelítostníjakooni.Ajejich množstvíjetakové,žejenelzespočítat;stačíjenříci, žezaplňujívšechnyzemětohotovelikéhosvěta.
Totovševím,neboťjsembylYilanèzajat,vyrostl mezinimiaučilseodnich.Onuhrůzu,jižjsemcítil, kdyžzabiliméhootceaostatní,odneslčas.Kdyžjsem senaučilmluvit,jakmluvíYilanè,staljsemsejedním znichazapomněljsem,žejsemlovec,adokoncejsem senaučilříkatsvýmlidemustuzou,špinavástvoření.
CítiljsemsemeziYilanèvelmidobře,neboťveškerý řádapříkazypřicházejíodtěchvyšších,ajá,kterýseděl blízkoVaintè,eistaaměstaavládcevšech,jsembyltak rovněžpovažovánzavládce.
ŽivéměstoAlpèasakvyrostlonověnabřezíchmoře,založenoYilanèzdruhéstranyoceánu,kteříbyli zesvéhodalekéhoměstavyhnánizimami,rokodroku chladnějšími.
Tentýžchlad,jenžnutilméhootceaostatníTanu putovatnajihzapotravou,přiměliYilanè,abysevydalinadlouhoucestupřesmoře.Postavilisvéměstona našichbřezích,akdyžshledali,žezdeTanubylipřed nimi,pobilije.StejnětakTanuzabíjeliYilanè,jakmile jespatřili.
Pomnoholetjsemotomvšemnemělanipotuchy. VyrostljsemmeziYilanèamyslelstejnějakooni.Když vytáhlidoválky,pohlíželjsemnajejichnepřítelejako nanečistáapáchnoucíustuzou,nejakonaTanu,mé bratry.Tosezměniloažvechvíli,kdyjsemsesetkal sezajatcemHerilakem.Byltosammadar,vůdceTanu, kterýmnechápaldalekolépenežjájeho.Vechvíli, kdyjsemsnímmluviljakosnepřítelem,cizímapodivnýmtvorem,odpovědělmijakočlověkusvékrve amasa.Jakseminavraceljazykdětství,navrátilyse ivzpomínky,ježmikdysibylydrahé.Vzpomínkyna matku,rodinu,přátele.MeziYilanènejsoužádnérodiny;žádnámláďatanesajímlékotam,kdejenještěřikladouvejce,ažádnápřátelstvíneexistujítam,kde vládnoustudenésamice,codržísamcepocelýživot podzámkemavodloučení.
Herilakmiukázal,žejsemTanu,neYilanè,osvobodiljsemjejtedyauprchlsním.Zpočátkujsemtoho
litoval–alenebylocestyzpět,neboťjsemnapadlatéměřusmrtilVaintè,kterájimvládne.Připojiljsemse ksammadům,skupinámrodin,vnichžTanužijí;připojiljsemseknim,abychsnimiprchalpředútoky těch,kdožkdysibývalimýmlidem.Vtudobujsem všakužměljinédruhy,asnimiipřátelství,ježbych meziYilanènikdynepoznal.MěljsemArmun,ježke mněpřišlaaukázalami,cojsemdosudnezažil,aprobudilavemněcity,kterénemělymístovživotěscizí, studenourasou.MěljsemArmun,kterápřivedlana světnašehosyna.
Nadživotynásvšechvšakstáleviselahrozbasmrti. Vaintèajejíbojovnicepronásledovalynašesammady bezslitování.Bojovalijsmeaněkdyivyhráli,dokonce jsmeukořistiliněkterézjejichživýchzbraní,smrtících holí,kterézabíjelytvoryjakékolivelikosti.Stěmijsme proniklidalekonajih,dobřesekrmilihemžícímise murguazabíjelityzlé,kdyžútočili.Jenabychomznovu utekli,kdyžnásVaintèajejínekonečnázásobabojovníkůzpozamořenašlaazaútočila.
Tentokrátseti,copřežili,vydalitam,kamnásnemohlisledovat,přeszmrzléhorskéhřebenydozemě zanimi.Yilanènemohoužítvesněhu;myslelijsmesi, žebudemevbezpečí.
Abylijsme,dlouhojsmebyli.
ZahoramijsmenašliTanu,kteřínežilijenlovem, alepěstovalivesvémskrytémúdolíúroduaumělivyráběthrnce,tkátlátkyadělatmnohodalšíchpodivuhodnýchvěcí.JsoutoSaskuajsoutonašipřátelé,protožeuctívajíbohamastodonta.Přivedlijsmeknimsvé mastodontyaodtédobyjsmebylijakojedennárod. VúdolíSaskusežilodobře.
DokudnásVaintèopětnenašla.
Kdyžktomudošlo,uvědomiljsemsi,žeužnelze dálprchat.Jakozvířata,zahnanádokouta,jsmesemuseliobrátitprotinepříteliapostavitsenaodpor.Zprvu minikdonepřálsluchu,protoželovcineznalinašeho nepříteletakjakojá.Brzyvšakpochopili,žeYilanènevědíoohni.Atohojsmetakévyužili,kdyžjsmejej vneslidoměstaYilanè.
Ataktotakédopadlo.SpálilijsmeměstoAlpèasak;jenněkolikmáloYilanèpřežiloaprchalozpět,do městnadruhémbřehumoře.Tobylodobře,neboťjednouztěch,kdožilidál,bylaEnge,mojedávnáučitelka apřítelkyně.Nevěřilavzabíjenístejnějakojiníatak stálavčelemaléskupinyzvanéDceryživota,kterévěřilyvposvátnostžití.Kéžbypřežilyjenony.
AlevyvázlaiVaintè.Tatobytostplnánenávistipřečkalazkázusvéhoměstaauprchlavuruketo,velkém živémplavidleYilanè,zpětzaoceán.
Ktomuvšemudošlovminulosti.Teďstojímnapobřeží,kolemmnepoletujepopelzničenéhoměstaajá sepokoušímmysletnato,cosestanenyníacojenutno učinitvletech,kteránásčekají.
Tharmaniermanilasfakatiskapri apnaudinzmodia–embleit hepellineratta,sofaldarelka ensihammar.
marbacképřísloví
Tharmyvehvězdách mohoushlížetnalovcespotěšením–jejichchladnépotěšení všakoheňnezapálí.
Bouřeustávalaavzdalovalasenamoře.
Clonadeštězahalilauruketoaskrylajejpředzraky Tanu.
Ještějednousenáhleobjevil,kdyžjejdéšťpřešel; byljižmnohemdál,temnýstínvbělizpěněnýchvln. Roztrhanýmimrakyseprodralonízkozavěšenévečerníslunceazaliloobrovitéhotvoratmavorudýmsvitem, zněhožostřečnělasiluetavysokéhřbetníploutve.Natouruketozmizelvhoustnoucímšeru.Herilakstálve vlnáchpříbojeahrozilzanímoštěpem,přičemžnešetřilhlasitýmivýkřikyzklamání.
„Mělizemříttaké,všichni–anijedennemělvyváznout.“
„Zabíjenískončilo,“řeklKerrickunaveně.„Užjepo všem–jedokonáno.Zvítězilijsme.Pobilijsmemurgu aspálilijejichměsto.“Ukázalkdýmajícímstromům zasebou.„Dočkalsessvépomsty.Zajednohokaždého ztvéhosammadu,jenžbylzabit,jsispálilcelýhault murgu.Tojsiučinil.Zakaždéholovce,ženučidítějsi zahubiltolikmurgu,kolikmášprstůnarukouinohou.
Tostačí.Nynímusímezapomenoutnasmrtapřemýšletoživotě.“
„Mluviljsisjednímznichanechalhoutéci.Má rukasoštěpemsetřáslahněvem;nebylodobře,cosučinil.“
Kerricksibylvědompřítelovahněvuaivněmzačalazlobanarůstatvodpověď;ovládlsevšak.Potom všem,cosednesodehrálo,byliunaveni,napokrajivyčerpání.Musímíttakénapaměti,žejejHerilakposlechlaneusmrtilEnge,kdyžsnírozmlouval.
„Protebejsouvšichnimurgustejní–hodnijenzabití.Aletatosamicebylamouučitelkou–ajejinánež ostatní.Hovořípouzeomíru,neoválce.Pokudjíostatnímurgubudounaslouchatavěřitjí,válkabymohla skončit...“
„Vrátíse–vrátíse,abyvykonalipomstu.“
Mohutnýlovecbylstáleještěrozhněvánahrozilzakrvácenýmoštěpemzmizelémunepříteli;oči,podrážděnékouřem,semulesklystejněrudějakohrotoštěpu. Obabyličerníodsazíaplavévousyavlasyměliplnépopela.Kerrickvěděl,žezHerilakamluvínenávist,touha zabíjetmurgudáladál.Vědělvšaktaké,žemohutnýlovecmluvípravdu.Murgu,Yilanè,nepřítelsevrátízpět. Vaintèseotopostará.Stáležije,adokudžijeona,nebudemíranibezpečí.Kdyžsitovšeuvědomil,opustily jejsílyazakolísal.Spěšněseopřelooštěpazavrtělhlavou,abyzahnalděsivouvidinu,kteroumělpředočima. MusízapomenoutnaVaintè,zapomenoutnamurgu inavše,cosedělo.Ječasžít;umíránískončilo.Temnotoumyšlenekproniklozavolání.Otočilseaspatřil jednohozlovcůSasku,Keridamase,jakjejvolázezčernalýchruinAlpèasaku.
„Jsoutumurgu,chycenívpasti,aještěživí.“
HerilaksesvýkřikemotočilaKerrickmupoložil rukunapaži,abyhozadržel.
„Nedělejto,“požádaltiše.„Odložoštěp.Nechtona mně.Zabíjenímusíněkdyskončit.“
„Ne,nikdy!Tytotvoryjenutnohubitnavěkyvěků. Aleodložímoštěp,protožejsistálemargalus,nášrádce,jenžnásvedldobojeprotimurgu,ajárespektuji tvézkušenosti.“
Kerrickseunaveněotočilavydalsekmístu,odkudzaznělovolání,aHerilakjejtěžkýmmokrýmpískemnásledoval.Bylksmrtiunavenanetoužilponičemjinémnežpoodpočinku,alenemohlodpočívat. JsoutusnadještěnějakéživéYilanè?Nepřipadalomu tomožné.Jakfargi,takiYilanèzemřely,kdyžzahynulojejichměsto–bylotopronětotéž,jakobýtvyhnánzdomovaaopuštěn.Kdykoliktomudošlo,proběhlavtěleYilanènevratnázměna,kterávždykončila smrtí.Viděltosám,navlastníoči.Ale,pravda,existovalyvýjimky–možnájeskutečněněkteráznichdosud naživu.MohlytobýtDceryživota;tyselišilyodostatních.Musísepřesvědčitsám.
„Přistihlijsmeje,kdyžvylézalizjednohoztěchnapolospálenýchshlukůstromů,“hlásilKeridamas.„Zabilijsmejednoho,aleostatnízalezlizpět.Simmacho říkal,žebysjemožnárádvidělazabiljesám,margale.“
„Ano!“vykřiklHerilak.Nenávistmupřímosálala zočíačišelazpevněstisknutýchzubů.Kerrickunaveněpotřáslhlavou.
„Podívejmesenejprve,cojsouzač,nežjepobijeme. Neboještělíp,zmocněmesejichživých.Promluvímsi snimi,neboťjsouvěci,ježpotřebujizjistit.“
Prokličkovalizuhelnatělýmtratolištěmmezidosud dýmajícímipahýlystromůamrtvýmitěly.CestajevedlaambesedemaKerricksezastavil,zděšenhromadami mrtvolYilanè.Natělechnebylopatrnéžádnézranění, anispáleniny–apřecebylyvšechnymrtvé.Leželyna zemi,tváříkevzdálenéstěněambesedu.IKerrickse podívaltímsměrem,ksedadlu,kdesedávalaVaintè. Tovšakbylonyníprázdnéaopuštěné.FargiaYilanè semnepochybněpřispěchaly,mačkajícesejednapřes druhou,abyvyhledalyochranuusvéEistaa.Aletabyla pryčajejítrůnprázdný–prázdnývumírajícímměstě. Zemřelytedyiony.
Keridamasšelvčele,šlapajeporozházenýchtělech, aKerrickjejnásledoval,ochromenýšokemztoho,co vidí.Tivšichnijsoumrtví.Jenutnosniminěcoudělat, nežzačnouhnít.Jejichpřílišmnoho,nežabyjemohli pohřbít.Něcomusívymyslet.
„Támhlepřednámi,“ukazovaloštěpemKeridamas.
Simmachosesnažilrozšířitškvíruvrozbitýchazačernalýchdveřích,abymohlnahlédnoutdovnitř.Když spatřilKerricka,ukázalnamrtvoluYilanè,ježleželana zemivedleněj,aobrátiljinohou.Kerrickjipřejelpohledem–paksesklonil,abysijivhoustnoucímsoumrakulépeprohlédl.Nebylodivu,žemutomístopřipadalopovědomé.Stálpředhanalè.
„Tohlejesamec,“oznámil.„Tiostatníuvnitřmusí býtrovněžsamci.“Simmachosúžasempohlédlnatělo. StejnějakovšichniTanuaniontakdocelanevěřil,žeti ničemnímurgu,snimižbojovali,jsouvšechnosamice.
„Tenhlesepokoušelutéct,“vysvětlil.
„Samcinebojují–nedělajíaninicjiného.Všichni bylizavřenivtomtodomě.“
Simmachosenepřestávaldivit.„Pročnezemřeljakoostatní?“
Pročvlastně?pomyslelsiKerrick.„Samicezemřely, protožezemřeloijejichměsto;znamenalotoproně totéž,jakobyznějbylyvyhnány.Vtakovémpřípadě sesnimivždyněcostane.Nejsemsijistco.Alekončí tosmrtí,důkazyležívšudekolemnás.Zdásevšak,že samci,kteříbyliodjakživadrženistranouděníabyli taksvýmzpůsobemvyhnánizměstajižodnarození, žijídál.“
„Zemřounašimioštěpy,“vrčelHerilak.„Atorychle, nežbudetmaaoninámvníutečou.“
„Nemajívezvykusepohybovatzanoci,atytovíš. Anamísto,kdeseskrývají,nevedežádnýjinývchod. Přestaňmeteďsezabíjenímiřečmioněmavyčkejme tudorána.Najezmese,napijmeapojďmespát.“
Protitomunikdoneprotestoval.Kerricknalezlna nespálenémstroměvodníovoceaukázaljim,jakzněj pít.Jídloužneměližádné,aleúnavabylasilnějšínež hladavšichniusnulitéměřvzápětí.
JenKerrickne.Nebylunavenonicméněnežostatní,alezmatekvmyslimubránilupadnoutdospánku. Naoblozezatímvítrodválposlednímrakyavyšlyhvězdy.Pakkonečně,anižsitouvědomil,zavřeloči–akdyž jeopětotevřel,nebemsešířilosvítání.
Zanímsekdosipohnul.VrozlévajícímsesvětlerozeznalHerilaka,jaksnožemvrucetišekráčíkevchodu dohanalè.
„Herilaku,“zavolalnaněj,ztěžkasezvedajenanohy.Obrovitýlovecsebleskověotočilastvářízkřivenou hněvemzaváhal–abypakzastrčilnůžzpětzapás,obrátilsealoudavěsevrátil.Neexistovalaslova,jimižby
Kerrickmohlzmírnitzuřivost,kterávněmvzkypěla.
Vítězství,namístoabylovcůvhněvzmírniloaochladilo žhavoutouhuzabíjet,jakobyvněmpudyrozdmýchalo ještěvíc.Snadhotobrzypřejde.Snad.Kerrickuhasil rannížízeňněkolikadouškyzvodníhoovoce,alestarostijejtrápilydál.Majíještěhodněpráce.Zevšeho nejdřívvšakmusízjistit,zdavhanalèskutečněpřežili nějacíYilanè.Unaveněsiprohlédlsvůjoštěp.Budeho ještězapotřebí?Uvnitřsemohlyukrývatisamice,jež třebanevědíozkázeměsta.Uchopilzbraňanapřáhlji předsebe,zatímcoseprodíralzuhelnatělýmiazčásti rozbitýmidveřmi.
Uvnitřnalezljenzčernalétrosky.Oheňsepřehnal vstupnímístnostíichodbouasežehlprůhlednépanely,ježtvořilystrop.Vzduchpáchlkouřem–aspálenýmmasem.Soštěpempřipravenýmkráněprošel chodbou,jedinoučástíhanalè,jakoukdydosudspatřil, anakoukldoohybunakonci.Zuhelnatělédveřevedly dovelkémístnosti–kdebylzápachspečenéhomasa skutečněintenzivní.Zpustošenýmstropemsempronikalodostatečnémnožstvísvětla,abyodhalilohrůzný obsahpokoje.
TéměřunohoumuleželasotevřenýmiústyspálenáIkemend,správkyněhanalè.Zanísechoulilatěla jejíchsvěřenců,neméněspálenýchamrtvýchnežjejichvládkyně.Místnostjimibylapřeplněna.Kerrickse rozechvěl,odvrátilsearadějipokračovaldonitrapříbytku.
Bylotocelébludištěchodebamístností,zvětšíčástizničenýchohněm.Avšakčímšeldál,tímbylystromy zelenější;tatočásthanalèočividněvyrostlateprvenedávnoalépeodolalažáru.
Zaposlednímohybemchodbynašelpokojsozdobnýmizávěsynazdechaměkkýmipoduškaminapodlaze.Vzaduseuzdichoulilidvamladísamci,očivypoulenéadolníčelistiochablédětinskýmgestemstrachu.Jakjejspatřili,zaúpěli.
„Tojesmrt,“vzdychliazavřelioči.
„Ne!“houklKerricknahlas.„Upřesněníprohlášení. Pošetilostsamců–pozornostkhovořícímunadřízenému.“
Dvapáryočísesúžasemotevřely.
„Mluvte,“nařídilKerrick.„Jsoutuještědalší?“
„Tvor,kterýhovoří,mířínanásostrýmzubem,jenž zabíjí,“zaúpěljedenznich.
Kerrickupustiloštěpnapodlahuaodvakrokyod nějodstoupil.
„Zabíjenískončilo.Jstetuvydvasami?“
„Sami!“zakvílelijednohlasněanadlaníchjimzablesklybarvydětinskéhrůzyabolesti.Kerricksemusel ovládnout,abysenatahloupástvořenínerozkřičel.
„Poslouchejtemneamlčte,“poručil.„JsemKerrick, silný-a-důležitý,kterýsedípobokuEistaa.Slyšelijste omně.“
Naznačilisouhlas:možná,žezprávaojehoútěku dosudnedospěladoizolovanéhohanalè.Nebo,cožbyloještějednoduššívysvětlení,natozapomněli.„Nyní odpověztenamojeotázky.Kolikvástuje?“
„Schovalijsmese,“začalmladší.„Hrálijsmehru. Ostatnínásmělinajít.Jábyltady,Elinmanseschoval semnou,aNadaskèstálzadveřmi.Aleostatnínepřišli.Něcosestalo.Bylotomoctepléapříjemné,alepak přišeloblakošklivéhopachu,kterýnásbolelvhrdlech aočích.VolalijsmeIkemend,aťnámjdenapomoc,ale
nepřišla.Bálijsmesevyjítven.Jásebálmocamoc,říkajímiprotoImehei,aleElinmanbylsmělý.Šelprvní amyhonásledovali.Nemohutiříci,cosestalopak, bylotopřílišhrozné.Chtělijsmeopustithanalè,ikdyž jetozakázáno,aElinmanvylezlvenavykřiklamyběželizpět.Cosesnámistane?“
Cosesnimivlastněstane?Pokudnaněnarazílovci, čekájenepochybněsmrt.Tanuvnichuvidíjenmurgu sdrápyatesáky–nepřítele.Kerrickjevšakvnímaltakové,jacískutečněbyli–hloupébytosti,nezvykléna světkolem,stěžíschopnésesamostatněnajístanapít. Nemohldopustit,abypřišlioživot;měluždostzabíjení.
„Zůstaňtetady,“nařídil.
„Bojímeseamámehlad,“zakvílelImehei.Měkký nadotek,toznamenalojehojméno.Dobréjméno.
Atendruhý,Nadaskè,bylTen,kterývyhlížízohrady.Obabylijakoděti;horšínežděti,protoženarozdíl oddětínemělinikdyvyrůst.
„Ticho–nařizujito.Mátezdevoduajstedostbuclatí,abystemohlitrochuhladovět.Neopustítetento pokoj.Jídlovámbudedoneseno.Rozumělijste?“
Užsechovaliklidněaochotnýmgestemdalinajevoposlušnost.Opětsecítilivbezpečí,protoženaně někdodohlíželaporoučeljim.Tisamci!Sebraloštěp aodešel.Propletlsechodbamiakdyžseoctlvenku,nalezltamHerilaka,kterýnanějčekal.Zanímstálzbytek lovců,zatímcokousekodnichseshlukliSaskuvčele seSanonem.
„Odcházíme,“oznámilHerilak.Užmělsvůjhněv podkontrolou–vočíchsemuvšakzračilochladné odhodlání.„Cojsmesempřišliučinit,byloučiněno.
Murguajejichhnízdobylizničeni.Nemámetuužco pohledávat.Vrátímesekesvýmsammadům.“
„Musítetuzůstat.Jetuještěmnohopráce...“
„NikoliproTanu.Byljsinašímmargalem,Kerricku, adobřejsinásvedlprotimurgu.Poslouchalijsmetě actímetězato.Nyníjsouvšakmurgumrtviatynám jižneporoučíš.Odcházíme.“
„Řeklitiostatnílovci,abyszaněmluvil,silnýHerilaku?“odseklKerrickpodrážděně.„Nevzpomínámsi, žebytomutakbylo.“Obrátilseklovcům.„Hovoříza vásHerilak–nebomáteivlastnírozum?“
Několikjichodvrátilotvářepředjehohněvem,ale sammadarSorlivystoupil.
„Mámesvůjrozumahovořilijsmeotom.Herilak mluvípravdu.Nemámezdejižconapráci.Cobyloučiněno,byloučiněnoamysemusímevrátitksammadům dřív,nežzačnezima.Musíšjítsnámi,Kerricku,neboť tvůjsammadjenaseveru,netady.“
Armun.Přivzpomíncenanijeschopenzapomenoutnatotoměstosmrti.Onajejehosammadem,ona atodítě–aKerrickmálempodlehlaobrátilsenasever.AlezaSorlimstálještěSanoneajehoSasku,kteří sedosudnepohnuli.Kerricksetedyotočilknim.
„AcotomuříkajíSasku?“
„Imyjsmeotomhovořili–adosudjsmezdeneskončili.Sotvajsmepřišlinatotomísto,ježjepronás nové.Jezdemnoho,colzespatřitaočemlzehovořit. Nesdílímepotřebunavracetsedozmrzlézemě,jižmají Tanu.Chápemeje.Toužímevšakponěčemjiném.“
„Jenkrátkýčas,“přemlouvalKerricklovce.„Posadímese,zapálímedýmkuaporadímese.Jetřebaučinit rozhodnutí–“
„Ne,“odmítlHerilak.„Rozhodnutíbylajižučiněna. Cojsmesempřišlivykonat,bylovykonáno.Dnesse vracímenazpět.“
„Teďsvámijítnemohu.“Kerrickslyšelvevlastním hlasenapětíadoufal,žesijejostatnínevšimnou.„Ijási přejisevrátit.ČekátamnamneArmun,můjsammad–alevtutochvílijítještěnemohu.“
„OArmunsepostarám,“kývlHerilak.„Pokudsinepřeješvrátitsesnámihned,zůstanevbezpečímého sammadu,dokudsenevrátíš.“
„Ještěnemohujít.Ještěneníčas,jenutnopřemýšlet...“
Hovořiljimdozad.
Rozhodnutípadlo,rozpravaskončila.Bitvabyladobojovánaalovciseopětcítilivolní.TišenásledovaliHerilakapostezcemezistromy.
Aanijedenseneohlédl,anijedinýzTanu.Kerrick stáladívalse,dokudmuposlednínezmizelzdohledu. Pročsevítězstvítaksnadnoměnívporážku?Zatoužil serozběhnoutzanimi,znovujepožádat,abysevrátili, apokudtakneučiní,připojitseknimnacestě–na cestě,ježvedekArmunaknovémuživotu.
Aleneučiniltak.Něcohopevnětáhlosem,ktomutomístu.Věděl,žepatříkArmunakTanu,protože jeTanu.
Apřece:kdyžhovořilstěmipošetilýmimladými Yilanè,poroučeljimjakoYilanèacítilsíluamoc,již nadnimimá.Mohltotobýtdůvod?Bylsnadvícdoma vtomtozničenémměstěnežmezisammadynaseverníchpláních?
Cítilsezmítándvěmaprotichůdnýmipocityanemohlserozhodnout;mohljenstátadívatsenaholé
stromy,drásánemocemi,jimžnerozuměl,apokoušet serozechvělepopadnoutdech.
„Kerricku,“ozvalsejakobyzvelkédálkyznámýhlas, aonsiuvědomil,žetomluvíSanone.„Stálejsinášmargalus.Jakéjsoutvérozkazy?“
Vestarcovýchočíchsezračilopochopení;manduktovéSaskuznaliskrytátajemstvídruhých.Možnátento černovlasýmužznáKerrickovynejvnitřnějšípocitylépenežonsám.Aleuždost.Čekájeještěmnohopráce. MusíteďvšechnymyšlenkynaArmunpustitzhlavy.
„Budemepotřebovatjídlo,“proneslnahlas.„Ukážu vámpole,kdejsouchovánazvířatanamaso.Jistěněkteráuniklaohni.Ajenutnoněcoudělatstěmimrtvými.“
„Dořekysnimi,nežzačnouhnít,“opáčilSanone ponuře.„Řekajedonesedomoře.“
„Ano,tobudestačit.Dejpříkazsvýmlidem,aťto udělají.Pakvyberty,kdopůjdousemnou.Ukážuvám, kdenajítzvířata.Najímese–čekánásještěspousta práce.“
belesekesseambeigurudesguru kak’kusarod.murubelekmurubelek.
příslovíYilanè
Ti,kdoplavounavrcholkunejvyššívlny, mohousepotopitjendonejhlubšíbrázdy.