9788027526703

VÍDEŇ‑HÜTTELDORF Šikmo naproti mně sedí žena středního věku. Spíše nižší­ ho středního věku. Víc toho o ní zatím říct nemůžu. Ne­ jsem člověk, který by si měřil ženy sedící ve vlaku šikmo naproti sobě, navíc středního, natožpak nižšího středního věku. Děti, ty ano, na ty se dá zírat celé hodiny, ve vlaku i jinde, ty si toho vůbec nevšimnou, a když ano, pak jim to nevadí, jsou na to zvyklé. Dospělí pozdního středního věku, jako jsem já, se při pozorování dětí vždycky rádi a často zasněně zahledí do vlastního dětství nebo do dět­ ství vlastních dětí, pokud nějaké mají. A pokud i jejich děti mají děti, pokoušejí se v nich rozpoznat sami sebe, zvláště tehdy, když jsou na ně zrovna velmi hrdí. Nebo patří k jiné sortě lidí, jsou to dospělí se zlým pohledem, kteří se při každé vhodné příležitosti zmítají žalem. Tento typ zkoumá a odsuzuje jakoukoli formu nového, módního, zdegenerovaného dětství. Často vrtí hlavou a hledá ve svém okolí podobně naladěné lidi, kte­ ří rovněž vrtí hlavou a stejně jako oni si myslí: Co z těch dětí jednou bude? Něco takového by se dřív nestalo. To dřív se… Ale to se dnes už nesmí říkat nahlas. 9