V životě jsem si vypěstoval obzvláštní citlivost na Formu a sku tečně se lekám toho, že mám na ruce pět prstů. Proč pět? Proč ne 328584598208854? A proč ne všechna množství najednou? A proč zrovna prst? Neexistuje pro mě nic fantastičtějšího než to, že jsem teď a tady takový, jaký jsem, určitý, konkrétní, zrovna takový, a ne jiný. A bojím se jí, Formy, jako divé zvěře! Sdílejí můj neklid i jiní lidé? Na kolik? Necítí Formu jako já, její autonomii, její libovolnost, její tvůrčí zuřivost, rozmary, perverze, její hromadění a rozpadávání, její ne zadržitelnost a bezmocnost, ustavičné zamotávání a rozmotávání. Witold Gombrowicz
Jeden je lidský rod, jeden božský. Tatáž Matka nám vdechla život. Však rozdíl moci nás dělí ve všem. Pindaros