PRVŇAČKA ELIŠKA
AHOJ, JMENUJI SE ELIŠKA.
SPĚCHÁM DO ŠKOLY, PROTOŽE
JSEM PRVŇAČKA. PRVŇÁCI JSOU
SPRÁVŇÁCI, TI SE DO ŠKOLY
NELOUDAJÍ. ŘÍKAL TO PAN ŠKOLNÍK.
MÁ NÁS PRVŇÁKY RÁD.
PAN ŠKOLNÍK SE JMENUJE
MICKA. S TÍM KOČIČÍM JMÉNEM
MÁ SAMÉ POTÍŽE. STARŠÍ DĚTI
SE MU ZA ZÁDY SMĚJÍ. NĚKTEŘÍ
NA NĚHO I MŇOUKAJÍ. PAN ŠKOLNÍK
DĚLÁ, ŽE JE NESLYŠÍ. ALE MYSLÍM SI, ŽE SLYŠÍ.
JÁ SE NA PANA ŠKOLNÍKA
USMÍVÁM. JE MI LÍTO, ŽE MÁ TAK
DIVNÉ JMÉNO. NA DĚTI, KTERÉ SE
MU POSMÍVAJÍ, SE MRAČÍM.
ASI SE DIVÍTE, ŽE JDU DO ŠKOLY
SAMA. JO, JDU. NO A CO MÁ BÝT.
CESTU ZNÁM DOBŘE. STAČÍ JÍT
ROVNĚ, PAK ZABOČIT KOLEM
KAŠTANŮ A UŽ JSTE TAM.
