Skip to main content

9788027139019

Page 1

Upozornění pro čtenáře a uživatele této knihy Všechna práva vyhrazena. Žádná část této tištěné či elektronické knihy nesmí být reprodukována a šířena v papírové, elektronické či jiné podobě bez předchozího písemného souhlasu nakladatele. Neoprávněné užití této knihy bude trestně stíháno.

Michal Skořepa

Ekonomické jednohubky Odpovědi na 50 důležitých otázek ekonomie a financí Vydala Grada Publishing, a.s. U Průhonu 22, 170 00 Praha 7 tel.: +420 234 264 401 www.grada.cz jako svou 8811. publikaci Odpovědné redaktorky Ing. Kateřina Patková, Alexandra Skálová Realizace obálky Vojtěch Wagner Sazba Antonín Plicka Počet stran 320 První vydání, Praha 2023 Tisk Iva Vodáková – Durabo © Grada Publishing, a.s., 2023 ISBN 978-80-271-6849-1 (ePub) ISBN 978-80-271-6848-4 (pdf) ISBN 978-80-271-3901-9 (print)


5

OBSAH Úvod ���������������������������������������������������������������������������������������������������������������������� 9 O zoufalých kominících aneb K čemu jsou ekonomice dobré peníze? ���������������������������������������������� 11

O záhadných věštbách aneb Na co máme centrální banku? ������������������������������������������������������������ 17

O neférových přesilách aneb Jaká síla poptávky je tak akorát? �������������������������������������������������������� 21

O vyždímaných zaměstnancích aneb Jakým zázrakem umí ekonomika sama sebe vrátit do rovnováhy? ������������������������������������������������������������������������������������������������ 31

O zbytečných botách aneb Proč má ekonomice v návratu k rovnováze pomáhat centrální banka? ��������������������������������������������������������������������������������������������� 35

O oblíbených tenistkách aneb Proč ekonomice škodí výrazná inflace? �������������������������������������������� 41

O plynových vyděračích aneb Co vystrkuje ekonomiku z rovnováhy a cenové stability? ������������� 45

O prolhaných šlechticích aneb Je pro centrální banku ze všeho nejdůležitější inflace? ������������������� 51

O bobřích kožešinách aneb Co všechno chápe centrální banka jako peníze? ������������������������������ 61

O šikovných trosečnících aneb Co kdyby jedinou bankou v zemi byla ta centrální? ����������������������� 65

O podnikavých přistěhovalcích aneb Jak vznikají centrální banky? �������������������������������������������������������������� 75

O všemocných krupiérech aneb Jak dnes vznikají banky obyčejné, necentrální? ������������������������������� 79

O nekrytých stycích aneb K čemu jsou bankám finance od centrální banky? �������������������������� 87

O neposkvrněných početích aneb Půjčují banky jen peníze, které do nich někdo předtím přinesl? ��� 91


6 O trilionových uličnících aneb Kdo všechno může pomoct bance s nedostatkem likvidity? ��������� 97

O přeplněných ledničkách aneb Jak a proč ČNB hlídá likviditu v bankovním sektoru? ����������������� 107

O vylekaných manažerech aneb Jak banky určují úrokové sazby u úvěrů a vkladů? ���������������������� 121

O úspěšných adopcích aneb Jak (ne)vznikají peníze? ��������������������������������������������������������������������� 129

O atomových strašidlech aneb Jak funguje tajuplný mezibankovní systém SWIFT? ��������������������� 135

O smrtících průrvách aneb Jsou naše peníze kryty něčím cenným? ������������������������������������������� 139

O popletených revolucionářích aneb Proč centrální banky tolik řeší prognózu? �������������������������������������� 143

O neproniknutelných pevnostech aneb V čem byla ČNB mezi centrálními bankami průkopníkem? ������� 149

O přecpaných matracích aneb Proč má ČNB jako cíl inflaci, a nikoliv úplnou stabilitu cen? ������ 155

O pohádkových planetách aneb Nejsou bankovky a mince prvním vynálezem, který je na obtíž? ��������������������������������������������������������������������������������������������������������� 163

O odporných vraždách aneb Jak a proč ČNB po pandemii utekla celému zbytku světa? ��������� 167

O podorlických chaloupkách aneb Jak s námi může ČNB mluvit? ���������������������������������������������������������� 173

O jednoduchých cihlách aneb Co stálo za supervysokou českou inflací roku 2022? �������������������� 177

O ostudných kabátech aneb Kdy má centrální banka sahat na kurz koruny? ���������������������������� 183

O přebytečných končetinách aneb Byly devizové intervence ČNB od května 2022 dobrým nápadem? ������������������������������������������������������������������������������������������������������ 191

O drahých vstupenkách aneb Na co všechno má dopad změna kurzu koruny? �������������������������� 199


7 O nevzhledných kolotočích aneb Co když ekonomika přestane koruně věřit? ����������������������������������� 205

O omylných doktorech aneb Jak investoři posuzují důvěryhodnost měn? ���������������������������������� 209

O plíživých emigrantech aneb Je postupná euroizace české ekonomiky problém? ����������������������� 215

O dalekých cestách aneb Investuje ČNB zbytečně opatrně? ���������������������������������������������������� 221

O oškubaných kurech aneb Proč ČNB svými mamutími devizovými rezervami nepodpoří státní rozpočet? ������������������������������������������������������������������������� 225

O nesmrtelných dluzích aneb Je ČNB z nás všech tím nejhorším hospodářem? ��������������������������� 229

O nedobytných sklepech aneb Proč má ČNB nakoupeno tak málo zlata? �������������������������������������� 233

O nevylučitelných nerivalech aneb Proč a jak má stát zasahovat do ekonomiky? ��������������������������������� 239

O supersložitých matrjoškách aneb Co se rozumí státem? ������������������������������������������������������������������������� 247

O věčných nespokojencích aneb Kde stát bere peníze? ������������������������������������������������������������������������� 255

O hledačích sádla aneb Kde se dá ve státním rozpočtu šetřit? ���������������������������������������������� 261

O hurá čistkách aneb Je úředníků moc? �������������������������������������������������������������������������������� 265

O dobrosrdečných zbojnících aneb Co by mělo být brzdou vládního zadlužování? ����������������������������� 269

O žíznivých motoristech aneb Jaký je skutečný stav veřejné kasy? �������������������������������������������������� 273

O plážových bitkách aneb Proč byl premiér Fiala makroekonomickým zklamáním? ������������ 277

O adresných kávovarech aneb Jak má stát finančně pomáhat domácnostem? ������������������������������� 283


8 O krásných ideálech aneb V čem byla daň z neočekávaných zisků nastavena špatně? ��������� 291

O spálených prstech aneb Jak to vypadá, když zbankrotuje stát? ��������������������������������������������� 297

O fiskálních kouzelnících aneb Může vláda tvrdit, že šetří, a přitom vesele utrácet? �������������������� 301

O zlynčovaných pumpařích aneb Jsme všichni nepřijatelně hamižní? �������������������������������������������������� 307

Slovníček pojmů a zkratek ����������������������������������������������������������������������� 313


9

ÚVOD Knížka, kterou držíte v ruce, v žádném případě není pokusem o převyprávění učebnic ekonomie. Její cíl je mnohem skromnější: nabídnout širší veřejnosti odpovědi na některé z otázek, které při sledování médií, podcastů nebo debat na sociálních sítích asi občas napadnou každého z nás. Čtenářův čas, pozornost a zájem jsou věci velmi vzácné, a proto jsem se snažil formulovat odpovědi stručně, do krátkých textů, z nichž každý lze slupnout na jedno přečtení jako jakousi ekonomickou jednohubku. Na mnoha místech je stručnosti dosaženo za cenu jisté nepřesnosti, u které by mnohý ekonomický expert jistě trpěl; tato knížka je ovšem psána spíš pro širokou veřejnost. Některé popisované principy a jevy jsou poněkud složitější a vyžadují, aby byly vysvětleny postupně, po krocích. Prosím tudíž čtenáře o jistou trpělivost: věc, která se může zdát zprvu nesrozumitelná, se možná vyjasní později. Odpovědi na jednotlivé otázky jsou psány, pokud možno, jako samostatné, ucelené texty. Každý se zaměřuje na jisté úzké téma, nicméně s nezbytným zasazením do širších souvislostí. Aby nebylo nutno čtenáře odkazovat „učebnicovým stylem“ na jiná místa knížky, jsou některé klíčové principy a jevy vylíčeny opakovaně na více místech – pokaždé ale v trochu jiném detailu a jinými slovy, což by mohlo zlepšit jejich pochopení a uchování v čtenářově paměti. Texty jsou často doprovázeny boxy, které obvykle přinášejí doplňující informace jako třeba konkrétní příklady nebo citace zákonů. Všechny odpovědi podávám ze svého osobního pohledu, jak věcem rozumím já. Některé ze základních ekonomických otázek jsou předmětem přetrvávajících sporů, a v takových případech žádná jedna všeobecně přijímaná odpověď ani nemusí existovat. Co se týče výběru témat, nejvíc prostoru jsem zcela záměrně dal centrální bance a její měnové politice – samozřejmě se zaměřením na Českou národní banku (ČNB). Mezi ekonomickými tématy, která se v českém veřejném prostoru často objevují, je toto téma podle mého soudu nejhůř proniknutelné, a tudíž u něj nejvíc hrozí vznik různých nedorozumění a nepravdivých mýtů.


10

Ekonomické jednohubky

Část textů je sice zaměřena na hodně konkrétní témata, nicméně hlavní přínos vidím vždycky v obecnějších principech, které při rozboru těchto konkrétních témat vyplouvají na povrch. Tučným písmem jsou zvýrazněny některé vybrané klíčové pojmy, u nichž čtenáři navrhuji, aby si zkusil zapamatovat jejich význam; ten je pro přehlednost znova shrnut ve slovníčku pojmů a zkratek na konci knížky. Mé velké poděkování za pomoc při psaní různých částí této knížky si zaslouží Martin Houštecký, Alena Koubová, Tomáš Kozelský, Martin Mandel a Martin Peřina; za péči o můj rukopis redaktorky nakladatelství Grada Šárka Kratochvílová, Kateřina Patková a Alexandra Skálová; za velkou shovívavost pak moje žena Míša.


11

O ZOUFALÝCH KOMINÍCÍCH aneb

K čemu jsou ekonomice dobré peníze?


12

Ekonomické jednohubky

Turisté, kteří dorazí na jihoasijský ostrov Bali, bývají často zaskočeni zvláštním druhem kriminality: tamní makakové jim rádi kradou mobily nebo sluneční brýle. Následně pak jako drsní obchodníci v klidu očekávají standardní ekonomickou transakci: rádi by vrátili ukradenou věc majiteli výměnou za něco k snědku. Vědci zjistili prvky podobného obchodování i u jiných zvířat. Vždy jde ale jen o směnný obchod neboli barter (zboží/služba za zboží/službu) bez využití peněz. Tím, že zvířata nejsou schopna se dohodnout na používání peněz, se ovšem připravují o velký kus efektivnosti svých obchodů, a tedy o velký kus blahobytu. Peníze totiž obchodování nesmírně usnadňují; ekonomové rádi mluví o tom, že peníze ekonomice snižují její transakční náklady (náklady na samotné obchodování – kolik peněz, času, námahy, nervů a podobně stojí obě strany dohromady, aby spolu vůbec mohly danou transakci provést). Tento přínos peněz je dán tím, že se dají využívat konkrétně jako prostředek směny a jako účetní jednotka. A kromě toho, že těmito dvěma způsoby snižují transakční náklady, jsou peníze pro ekonomiku užitečné taky tím, že se dají využívat jako uchovatel hodnoty. Pojďme si tyto tři funkce peněz trochu víc vysvětlit.

PENÍZE JAKO PROSTŘEDEK SMĚNY Peníze snižují transakční náklady tím, že usnadňují směnu. Usnadňují ji především tím, že jsou jakýmsi „univerzálním zbožím“, které bez okolků přijme každý (protože ví, že toto zboží od něj při příští směně zase snadno přijme někdo další). Bez peněz dojde ke směně jen v případech, kdy každá strana transakce nabízí ten konkrétní druh zboží/služby, o který stojí druhá strana. Například pokud si kominík chce v pekárně koupit bochník chleba, ve světě bez peněz musí doufat, že pekárna zrovna uvítá služby kominíka. Pokud namísto toho stojí spíš o mouku, musí kominík nejdřív najít mlynáře, který uvítá kominické služby a zároveň za ně dá mouku, o kterou stojí pekárna. Pokud kominík najde mlynáře nabízejícího správnou mouku, který ale zrovna namísto kominických služeb potřebuje opravit auto, musí nejdřív najít automechanika, který stojí o jeho kominické služby… a tak dále.


O zoufalých kominících

Je zjevné, že bez peněz bychom se ihned přesunuli z naší moderní ekonomiky do noční můry – ekonomiky, kde většinu času trávíme tím, že k potřebné transakci pracně skládáme řetězec potřebných doprovodných transakcí. Poskládání celého tohoto řetězce by u spousty transakcí bylo extrémně zdlouhavé, zejména v dnešní době, kdy většina z nás spoléhá na velmi silnou specializaci, takže každý z nás je schopen za to, co zrovna potřebujeme koupit, nabídnout jen velmi omezený okruh zboží/služeb. Z podobného soudku je například i výhoda, že díky snadné přenosnosti peněz můžeme mít určitou částku pořád u sebe, a tím pádem jsme připraveni udělat směnu (nákup) i ve chvíli, kdy jsme to původně ani nečekali. Aby peníze mohly dobře hrát roli prostředku směny, musejí být jejich jednotlivé kusy snadno přenositelné (tedy lehké, skladné, trvanlivé) a špatně napodobitelné (aby si je nemohl každý jen tak dovyrobit podle potřeby). Jejich kusy s nejmenší hodnotou navíc musejí mít dostatečně nízkou hodnotu tak, aby za jeden takový kus bylo možno koupit i jednotky zboží/služeb s poměrně nízkou hodnotou. Je asi jasné, jaké nastávají problémy, když i ten nejníže hodnocený kus peněz má tak vysokou hodnotu, že odpovídá třeba deseti rohlíkům.

PENÍZE JAKO ÚČETNÍ JEDNOTKA Peníze usnadňují směnu (a tedy snižují transakční náklady) taky tím, že se používají k vyjádření „účetní“ hodnoty různých zboží/ služeb. Nebýt peněz, každý výrobce nebo obchodník by mohl používat jiné účetní jednotky: prodavač hrnců by mohl své ceny uvádět v desítkách vařeček, zatímco výrobce aut by mohl hodnotu každého vozu vyjadřovat třeba ve volech. Díky penězům v roli účetní jednotky je proto mnohem snazší porovnávání cen různých konkrétních zboží/služeb navzájem. Pokud se rozhodujeme mezi nákupem ultra chytré plazmové televize a špičkového gramofonu, posouzení nákladnosti obou variant bude o dost lehčí v korunách, než když cena televize bude stanovena v litrech plnotučného trvanlivého mléka a cena gramofonu v hodinách středně tvrdé thajské masáže.

13


14

Ekonomické jednohubky

A pokud bychom zkoumali, který prodejce nabízí zmíněnou televizi nejlevněji, pramálo nám pomůže, když první prodejce vyjadřuje ceny v litrech plnotučného trvanlivého mléka, zatímco druhý srovnávaný prodejce v litrech kefíru.

PENÍZE JAKO UCHOVATEL HODNOTY Třetí základní výhoda peněz je v tom, že do nich lze „uložit hodnotu“. Například pokud se živíte jako pekař a za prodej pečiva jste dnes utržili víc peněz, než kolik momentálně potřebujete pro svoje útraty, můžete si takto vzniklý peněžní přebytek (hodnotu objemu zboží/služeb, kterou lze za něj koupit) nechat a utratit ho později. Pro tento manévr je samozřejmě možné namísto peněz použít jako uchovatel hodnoty i něco jiného (pokud je to dostatečně trvanlivé a dobře se to chrání před zloději). Zda jsou vhodným uchovatelem hodnoty právě peníze, záleží na situaci: • V době inflace (růstu cen většiny druhů zboží/služeb) je lepší se jakýchkoliv přebytečných peněz zbavit, protože ztrácejí reálnou hodnotu; za takové situace tedy uchovávají hodnotu špatně. • V době deflace (kdy většina druhů zboží/služeb zlevňuje) jsou peníze nejlepším uchovatelem hodnoty; v nich zachycená hodnota je nejenže zachována, ale dokonce v čase roste.

NEJSLAVNĚJŠÍ HYPERINFLACE V učebnicích ekonomie je nejoblíbenějším historickým příkladem hyperinflace ta německá v letech 1922–1923. Svého vrcholu dosáhla v listopadu 1923, kdy se ceny zvyšovaly na dvojnásobek během každých několika málo dní. Německá centrální banka tou dobou vydávala bankovky s nejvyšší hodnotou úctyhodných 100 000 000 000 000 (slovy sto tisíc miliard) říšských marek. V této smutné soutěži ale Němci první místo nemají. Tím se mohou „chlubit“ Maďaři. Jejich hyperinflace v létě 1946 byla oproti té německé ještě daleko vyšší.


O zoufalých kominících

PENÍZE POMÁHAJÍ PROSPERITĚ Schopnost peněz usnadňovat transakce má dalekosáhlé dopady. Vzájemné vyměňování různých druhů zboží/služeb, které každý z nás produkuje, je totiž nepříjemným vedlejším důsledkem jevu velmi vítaného – dělby práce. Dělba práce umožňuje členům dané ekonomiky (ať je to malá usedlost, nebo celosvětová ekonomika), aby se specializovali, a tedy aby nabývali specializované znalosti, dovednosti a zkušenosti, vyvíjeli potřebné specializované technologie, budovali si mezi sebou specifické oborové kontakty a podobně; výsledkem toho všeho je, že díky dělbě práce se efektivnost produkce zboží/služeb zvyšuje. Čím je vyměňování vyprodukovaných druhů zboží/služeb pro členy ekonomiky díky penězům jednodušší, tím je pro danou ekonomiku dělba práce lákavější; a tím je tato komunita efektivnější. A tedy si může užívat většího blahobytu. Zkrátka peníze jsou ekonomice dobré tím, že posilují dělbu práce, a tudíž ekonomice pomáhají prosperovat.

15


17

O ZÁHADNÝCH VĚŠTBÁCH aneb

Na co máme centrální banku?


18

Ekonomické jednohubky

Centrální banku má dnes každý civilizovaný stát, ba i většina těch necivilizovaných. Asi tedy půjde o užitečnou instituci. V čem může být užitečná? Centrální banky mívají obvykle hned několik důležitých úkolů. V různých zemích se tyto úkoly liší, ale jeden je většině z nich společný – hlídat sílu poptávky v ekonomice. Přesněji řečeno pečovat o to, aby v ekonomice (vzhledem k jejímu momentálnímu stavu a vyhlídkám) nebylo poptávky ani moc, ani málo, nýbrž tak akorát – tolik, kolik je zrovna potřeba. Tato péče se označuje jako měnová politika. Aby centrální banky mohly provádět měnovou politiku, mají ze zákona právo dělat některé věci, které nikdo jiný dělat nesmí. Přesto mají na objem peněz v ekonomice jen nepřímý vliv, zatímco ostatní hráči – domácnosti, firmy, vlády a banky – mají na objem peněz vliv přímý. O tom, kolik bude v ekonomice peněz, si tedy ekonomika rozhoduje sama; centrální banka ale má na toto rozhodování a taky na sílu poptávky zásadní vliv, a to skrze svou schopnost ovlivňovat výši úrokových sazeb. V předchozích odstavcích jsme navršili řadu poněkud záhad­ ných prohlášení, která si v ničem nezadají s výrokem slavné věštkyně Jolandy „Hodně budeš někde“. Vyžadují tedy důkladné vysvětlení. To najdete na dalších stránkách. Nejdřív ale shrňme celou logiku měnové politiky do těchto základních bodů: • Ekonomika je soubojem poptávky a nabídky. Je-li poptávka silnější nebo slabší než normální produkční kapacita nabídky, je ekonomika v nerovnováze. • Ekonomika se dostává do nerovnováhy obvykle v důsledku nějakého šoku. • Pomocí změn v cenách se ekonomika dokáže vrátit do rovnováhy sama. • Odchylky ekonomiky od rovnováhy jsou pro ekonomiku drahé. Čím větší nebo delší je odchylka, tím je pro ekonomiku dražší. • Pokud je ekonomika v nerovnováze, centrální banka může svou měnovou politikou upravit sílu poptávky tak, aby se ekonomika dostala zpátky do rovnováhy. Za přispění dobře vykonávané měnové politiky mohou být takové odchylky menší a kratší, a tedy méně nákladné.


O záhadných věštbách

• Pro ekonomiku je ovšem nákladná taky výrazná inflace nebo deflace. Vedle rovnováhy mezi nabídkou a poptávkou tak mívá měnová politika za úkol udržovat inflaci poblíž žádoucí (velmi nízké) hodnoty označované jako inflační cíl. • Do objemu peněz, který má poptávka pro nákupy k dispozici, se počítá nejen hotovost, ale i vklady v bankách. • Kdyby byla centrální banka jedinou bankou v ekonomice, měla by množství poptávkou držených peněz plně pod kontrolou. • V moderních ekonomikách však většinu peněz používaných poptávkou vytvářejí ostatní (tedy necentrální) banky a centrální banka je v tom usměrňuje jen nepřímo, stanovováním úrokových sazeb. • Právě úrokové sazby jsou klíčovým nástrojem, kterým centrální banky ovlivňují nejen množství peněz v rukou poptávky, ale hlavně její kupní sílu (což není totéž) – a to ve snaze držet ekonomiku blízko rovnováhy a inflaci blízko inflačního cíle.

19


Turn static files into dynamic content formats.

Create a flipbook
9788027139019 by Knižní­ klub - Issuu