Seznam autorů
Editoři
MUDr. Alena Šebková praktický lékař pro děti a dorost, Plzeň
MUDr. Zdeněk Zíma praktický lékař pro děti a dorost, Litoměřice
Autoři
MUDr. Hana Cabrnochová, MBA praktický lékař pro děti a dorost, Praha
MUDr. Mahulena Exnerová dětské oddělení Nemocnice Hořovice
MUDr. Václava Gutová Ústav imunologie a alergologie, Fakultní nemocnice Plzeň
MUDr. Lucie Honková praktický lékař pro děti a dorost, Praha
MUDr. Pavla Hromádková praktický lékař pro děti a dorost, Liberec
MUDr. Petr Jehlička, Ph.D. dětská kardiologická ordinace, Genetika Plzeň
MUDr. Ing. Veronika Jilichová Nová praktický lékař pro děti a dorost, Plzeň
MUDr. Pavel Kabíček, CSc. Pediatrická klinika 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Institut postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví, Fakultní Thomayerova nemocnice, Praha
MUDr. Marie Kmoníčková praktický lékař pro děti a dorost, Hradec Králové
† Jana Knězová oddělení léčebné rehabilitace Fakultní nemocnice Plzeň
MUDr. Ctirad Kozderka praktický lékař pro děti a dorost, Kralovice
MUDr. Kateřina Lejhancová, Ph.D. praktický lékař pro děti a dorost, Pardubice
doc. MUDr. Ivan Novák, CSc. praktický lékař pro děti a dorost, Kostelec u Křížků
MUDr. Pavla Pokorná, Ph.D.
Klinika pediatrie a dědičných poruch metabolismu 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze Ústav farmakologie Všeobecné fakultní nemocnice v Praze
MUDr. Daniela Pousková dětské oddělení Nemocnice u Sv. Jiří, Plzeň
MUDr. Bohuslav Procházka praktický lékař pro děti a dorost, Kutná Hora
PharmDr. Petra Rozsívalová Dětská klinika a Klinika dětské chirurgie a traumatologie Fakultní nemocnice Hradec Králové Farmaceutická fakulta Univerzity Karlovy Hradec Králové
MUDr. Natália Szitányi praktický lékař pro děti a dorost, Praha
MUDr. Peter Szitányi, Ph.D. Klinika pediatrie a dědičných metabolických vad 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze
MUDr. Dana Šašková, MBA Léčebné lázně Kynžvart
MUDr. Alena Šebková praktický lékař pro děti a dorost, Plzeň
MUDr. Karla Šebková rezidentka oboru praktický lékař pro děti a dorost, Fakultní nemocnice Plzeň
MUDr. Pavla Tvrdoňová praktický lékař pro děti a dorost, Karviná
MUDr. Jana Tytlová Dětské centrum Plzeň
MUDr. Daniela Verdánová, MBA praktický lékař pro děti a dorost, Jindřichův Hradec
MUDr. Zdeněk Zíma praktický lékař pro děti a dorost, Litoměřice
4
3.19
3.20
5
5.3
5.4
5.5
6 Péče o novorozence a kojence (Veronika Jilichová Nová)
6.1
6.2
6.3
6.4 Kojení a strategie zavádění příkrmů (Alena Šebková)
6.5 Psychomotorický vývoj (Alena Šebková, Jana Knězová)
6.6 Vývojová rehabilitace u kojence (Alena Šebková, Jana Knězová)
7 Od batolete po školáka (Alena Šebková)
7.1 Výživa batolat a starších dětí (Natália Szitányi)
7.2 Psychomotorický vývoj batolete
7.3 Vývoj řeči a její poruchy
7.4 Posuzování školní zralosti
7.5
7.6
8 Dorostová problematika (Pavel Kabíček)
8.1 Vývoj v dospívání
8.2 Posuzování sekundárních pohlavních znaků
8.3 Časná adolescence
8.4 Střední adolescence
8.5 Pozdní adolescence
8.6 Rizikové chování v dospívání
8.7 Preventivní poradenství v oblasti návykových látek v ordinaci PLDD
8.8 Sexuálně přenosné infekce
8.9 Prevence úrazů a projevů agresivity a autoagresivity
8.10 Posudkové
9 Cestování s dětmi (Zdeněk Zíma)
9.1 Příprava na cestu a očkování
9.2 Obecná doporučení pro cestovatele (s dětmi)
9.3 Lékárnička na cesty s dětmi
10 Týrané, zneužívané a zanedbávané dítě (Ctirad Kozderka)
10.1 Syndrom týraného, zneužívaného a zanedbávaného dítěte
10.2 Kdo může odhalit špatné zacházení s dítětem
10.3 Jak postupovat při podezření na špatné zacházení s dítětem
10.4 Jaký je možný další osud dětí se syndromem CAN?
10.5 Jaká je úloha PLDD?
11 Náhradní rodinná péče (Jana Tytlová)
12 Dětská
13 Lázeňská léčba jako součást
18 Diferenciální diagnostika únavy (Lucie Honková, Zdeněk Zíma)
18.1
19 Diferenciální diagnostika kašle (Daniela Verdánová, Daniela Pousková)
20
diagnostika exantému (Pavla Hromádková, Zdeněk Zíma)
21 Diferenciální diagnostika bolestí břicha (Bohuslav Procházka)
22 Diferenciální diagnostika průjmu (Natália Szitányi)
23 Diferenciální diagnostika krvácení z konečníku a přítomnosti krve ve stolici (Alena Šebková)
23.1 Novorozenecké období
23.2 Kojenci a batolata
23.3 Školáci a adolescenti
24 Diferenciální diagnostika bolestí hlavy (Zdeněk Zíma)
24.1 Diferenciální diagnostika
24.3 Migrenózní bolesti hlavy
24.4 Ostatní příčiny bolestí hlavy
25 Diferenciální diagnostika kolapsu a bezvědomí (Zdeněk Zíma)
25.1 Kolaps
25.2 Bezvědomí
25.3 Vyšetřovací
26.4
31.1
32 Infektologie (Pavla Hromádková, Zdeněk Zíma)
32.1 Dětská infekční exantémová onemocnění
32.2 Infekční gastroenteritidy
32.3
32.4 Aseptické meningitidy a klíšťová meningoencefalitida
32.5 Importované nákazy
32.6 Onemocnění s povinnou izolací a léčbou
32.7 COVID-19
32.8 Preventabilní nákazy
33
33.1
(Pavla Hromádková)
33.3 Vrozená pohlavně přenosná onemocnění
33.4 Atopická
(Zdeněk Zíma)
33.6 Kožní projevy závažných onemocnění
35
34.4 Afektivní záchvaty (Alena Šebková)
34.5 Onemocnění svalů (Marie Kmoníčková)
35.4
35.5
35.6
35.7
35.8
35.9 Vyšetření
36
36.1
36.2
36.8
38.8
39.8
39.9
41.1
41.7 Fimóza a konglutinace (Zdeněk Zíma)
41.8 Poruchy sestupu varlat (Zdeněk Zíma)
41.9 Onemocnění šourku (Zdeněk Zíma)
41.10 Synechie vulvy a vulvovaginitidy (Zdeněk Zíma)
42 Ortopedie a fyzioterapie (Zdeněk Zíma)
42.1 Vadné držení těla
42.3
(Alena Šebková)
44.3
44.4
44.5
45
45.3
45.4 Obecné principy léčby
45.5 Přehled nejčastějších malignit dětského věku
45.6 Komplexní a následná péče o onkologického pacienta
45.7 Pozdní následky onkologické léčby
45.8 Dispenzární péče o děti po onkologické léčbě
Zajištění a stabilizace dítěte v akutním stavu (Zdeněk Zíma)
46.2 Dusící se dítě
46.3 Bezvědomí a křeče u dětí
46.6 Intoxikace u dětí a postoje k nim v primární péči
46.7 Kardiopulmonální resuscitace (KPR)
46.8 Život ohrožující infekční onemocnění
46.9 Vybavení ordinace praktického lékaře
Vážení čtenáři!
Otvíráte Praktické dětské lékařství, první ucelenou učebnici, která se zabývá oborem primární péče o děti a dorost.
Tento obor prodělal ve své historii mnohé převratné změny, možná by se chtělo říct až „kotrmelce“. Od socialistického „obvoďáka“ po samostatně pracujícího lékaře, jehož odborný záběr nepředstavuje pouze pediatrie, ale mnohé další nauky, obory, oblasti… Praktické lékařství pro děti a dorost je a musí zůstat společně s dalšími základními obory primární péče (všeobecný praktický lékař, ambulantní gynekolog a zubní lékař) základem dobře fungujícího zdravotního systému.
Předmluva ke 2. vydání
obsahem, tak designem, učebnici považují studenti lékařských fakult, lékaři v postgraduální přípravě, ale i stávající praktičtí dětští lékaři. A to je pro nás to hlavní. V tomto vydání jsme aktualizovali některé kapitoly a přidali ještě několik dalších, které považujeme za důležité pro každodenní práci dětských praktiků. Pevně věříme, že učebnice Praktické dětské lékařství se stane stálicí v knihovnách všech pediatrů.
Alena Šebková Plzeň, listopad 2023
Obor praktické dětské lékařství má v Československu a později v České republice bohatou tradici. Ačkoliv primární lékařskou péči je možno bez nadsázky označit za fundament medicíny, skutečně systematická organizace primární péče o děti a dorost se nejen u nás objevuje až v druhé polovině 20. století. Velkoryse pojatá koncepce péče o děti a dorost pomohla naší medicíně mezi celosvětovou špičku, přesto byla primární pediatrická péče v odborné rovině dlouhou dobu přehlížena. Teprve ekonomicko-společenské změny konce 20. století přinesly osamostatnění a skutečný odborný rozvoj dětské medicíny prvního kontaktu. V rámci České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně vznikla Odborná společnost praktických dětských lékařů a následně vznikl i samostatný obor praktické lékařství pro děti a dorost. Rozvíjejí se preventivní a screeningové programy, zaměření oboru se stále rozšiřuje přesahy do specializovaných oborů. Institucionalizací posudkové péče významně vzrostly nároky na erudici a odpovědnost posuzujícího lékaře. Naproti tomu se díky osamostatnění oboru a cílenému zájmu o primární pediatrickou péči podařilo udržet model péče výhodný pro zdravotní systém, v němž má každé dítě k dispozici svého lékaře, jenž o něj komplexně pečuje ve zdraví i nemoci. Společenská situace umožnila přeměnu dřívějšího modelu organizace péče trpícího neduhy, centrálně direktivně řízeného systému, v osvědčený model medicíny jako svobodného povolání, v němž lékaři provozují samostatně svou praxi. Díky tomu se podařilo upevnit tento koncept a zajistit z pohledu pacientů stabilní prostředí primární pediatrické péče. V průběhu času postupně utěšeně rostl počet lékařů, kteří se pro práci v ordinacích PLDD kvalifikovali atestační zkouškou z praktického dětského lékařství. Bohužel slibný vývoj byl přerván násilným sloučením oboru s pediatrií. Tento nepochopitelný krok zpět s sebou zatím přinesl jen chaos a nebezpečné prohloubení personální krize praktického dětského lékařství. Obor PLDD však znemožněním cíleně zaměřené
předatestační přípravy a atestační zkoušky nezanikl. V současné době se zdá být jediným výsledkem spojení nyní již relativně vzdálených oborů komplikovanější a delší příprava lékařek a lékařů, kteří si vybrali práci v dětské primární péči, a s tím spojený útlum přílivu nových sil do první linie dětského lékařství. Druhým efektem je obtížnější vznik nových preventivních programů a jejich zavádění do praxe. Koncepce zdravotní péče o obyvatelstvo, nastavení úrovně její kvality a její organizace jsou však především politickým rozhodnutím představitelů státní správy. Nezbývá tedy v tuto chvíli než akceptovat rozhodnutí směrovat podporu státu jinam než na zdravotní péči o děti a dorost, jakkoliv můžeme o jeho skutečných důvodech jen spekulovat. Pediatr připravující se k práci v terénu v současné době prochází poměrně dlouhou praxí u lůžka, a získává tak velmi solidní základ pro péči o nemocné děti za hospitalizace. Jeho praxe v ambulantní sféře je však trestuhodně malá a nemá tak možnost dostatečně si osvojit práci se zdravými dětmi. Schází mu zkušenosti s ambulantním stylem práce, a především prováděním preventivní a posudkové péče. Přitom právě tato oblast je nejen u nás, ale i v celosvětovém měřítku základem a východiskem dalšího rozvoje primární pediatrické péče.
Jedním z důležitých pilířů vývoje oboru je také vydání této první učebnice praktického dětského lékařství. Práce praktického dětského lékaře je ve srovnání s ostatními obory dětského lékařství zatížena až několikanásobným počtem kontaktů s pacienty a jejich rodiči. Navíc musí dětský praktik analogicky s praktickým lékařem pro dospělé ovládat na dostatečné úrovni základy všech oborů dětského lékařství, a to včetně jejich přesahů do medicíny dospělého věku. Není tedy divu, že se čas od času každý z nás setká s pacientem nebo klinickou situací, v níž se necítí zcela jistý a potřebuje oporu přehledné odborné literatury. Také z těchto důvodů po dlouhou dobu zaznívaly hlasy volající po souhrnném zpracování důležitých témat praktického
dětského lékařství nejen od kolegů připravujících se k atestační zkoušce, ale také od praxí zkušených lékařů. Učebnice je rozdělena na část obecnou, věnující se základním tématům praktického dětského lékařství, a část speciální. V úvodu speciální části je ještě zařazena stručná diferenciální diagnostika vybraných symptomů, s nimiž se dětský praktik setkává nejčastěji. Přestože je obor PLDD převážně preventivně zaměřen, je diferenciální diagnostika patologických stavů základní podmínkou pro další léčebnou péči v této oblasti medicíny. Na diferenciálnědiagnostickou část pak již navazuje speciální část praktického dětského lékařství podle orgánových systémů. Naše učebnice si neklade za cíl být vyčerpávajícím zdrojem informací či kopírovat stávající učebnice pediatrie, ale spíše poskytnout ucelený přehled pro základní orientaci v popisované problematice, který je nezbytný pro práci praktického dětského lékaře. Z toho důvodu je autorský kolektiv tvořen právě zejména aktivně pracujícími praktickými dětskými lékaři. Každý z nich má zkušenost z provozování praxe PLDD s potřebným spektrem vědomostí z jednotlivých oblastí při práci dětského praktika. Většina z autorů je současně v pozici ambulantního dětského specialisty, a skloubení těchto rolí jim umožňuje podat problematiku s potřebným nadhledem, aniž by sklouzávali k příliš
teoretickému pojetí. Jsou však i styčné obory, v nichž jsme museli spojit síly s kolegou specialistou a využít jeho cenné rady z praxe.
Je pro mne velkou ctí moci pomáhat uvést tuto první učebnici praktického dětského lékařství do života. Její zrod byl nelehký, jak tomu bývá vždy, když vzniká něco nového. Ačkoliv se autoři učebnice vydali na pionýrskou cestu, zhostili se svého úkolu s obdivuhodnou energií a odvahou. Za tuto odvahu a obětavost, díky níž tato historicky první učebnice praktického dětského lékařství vznikla, patří jejím autorům můj obdiv a vděčnost. V neposlední řadě se patří poděkovat také rodinám autorů za jejich trpělivost a podporu, z níž bezpochyby čerpali další síly potřebné k zdolání tohoto nelehkého úkolu.
Čtenářům knihy přeji, aby se jim následující stránky četly příjemně a s lehkostí. Rád bych, aby se jim učebnice stala vlídným průvodcem na cestě za zvládnutím tak rozsáhlého oboru, jakým praktické dětské lékařství bezesporu je. Zkušeným praktikujícím kolegům pak přeji, aby jim učebnice byla spolehlivou oporou v nezvyklých situacích. A konečně, aby tato nádherná část medicíny byla nám všem více než povoláním spíše koníčkem.
Zdeněk Zíma