OBSAH
Poděkování ............................................................................................. 10 Předmlúvod: Kouzelné trhy ................................................................. 11 Dvojka: Centrální banky ............................................................... 15 1984 ........................................................................................................... 17 ZSV ........................................................................................................... 18 Jeden cíl vládne všem ............................................................................ 19 1989 ........................................................................................................... 20 Proč zrovna dvojka? ............................................................................... 21 Čekání na dvojku ................................................................................... 25 Dvojka je pro nuly .................................................................................. 28 1985 ........................................................................................................... 30 Sazby, sazby everywhere… .................................................................. 31 Jedna nezměřitelná ................................................................................ 34 Reálně je vše jinak .................................................................................. 36 Vpředhledící bankéři s nutnou dávkou trpělivosti ........................... 39 První sáhnout po sazbách a hodit je do kanálu ................................. 40 1988 43 Když už sazby nestačí ........................................................................... 45 Projev guvernéra, vyčistit zuby, vyčůrat a spát ................................. 47 Nikdy nesázejte proti centrální bance, vol. I ...................................... 49 Pod nulou je dvojka 50 Likvidita, to je, oč tu běží ...................................................................... 54 Může centrální banka zkrachovat? ...................................................... 56 Centrální banky jako zdroj .................................................................... 60 2002 61 Arnold: Peníze a likvidita ............................................................. 65 Buď happy jako Arnold ......................................................................... 66 Plátno, dluh a krutovládce 67 Nejlepší doba pro studium trhů ........................................................... 69 Cena peněz, nebo času? ......................................................................... 73 Jak vznikají peníze aneb alchymie bankovnictví .............................. 76 Jak vzniká likvidita? 79 Širší „peníze“ s ohledem na likviditu a bezpečí ................................ 80
Likvidita jako všemocný ukazatel směru trhů? ................................. 82 Peníze nejsou dořešené ......................................................................... 85 Rozvaha: Kvantitativní uvolňování ............................................ 89 Made in Japan ......................................................................................... 90 Uvolněte se, prosím ............................................................................... 91 Vítejte v Japonsku! ................................................................................. 92 Zachránce nobelista ............................................................................... 94 Nezakázané uvolnění ............................................................................ 97 Neuvolněte se, prosím! .......................................................................... 99 Číslo šest žije ......................................................................................... 101 QE vadis? ............................................................................................... 102 QE a výnosová křivka ......................................................................... 104 Svezte se na QE ..................................................................................... 106 I’ll be Ben ............................................................................................... 109 Odvaha: Kvantitativní utahování .............................................. 113 Neutahujte opasky, utahujte obrázky ............................................... 115 Normalizace 116 Čelem vzad! Ale po očku koukejte za sebe ...................................... 118 Trhněte si ............................................................................................... 122 Utahuj, dokud se něco nepokazí! ....................................................... 125 …ale sazby to nejsou, jasný pane! 131 Co si zapamatovat i s ohledem na budoucnost ............................... 133 Matka moudrosti .................................................................................. 135 Věštec: Dluhopisový trh ............................................................... 137 Nejchytřejší student ze třídy trhů ...................................................... 139 Inverzní vztah ceny a výnosu ............................................................ 141 Nominální vs. reálný, krátké vs. dlouhé ........................................... 144 Výnosová křivka a její tvar a pohyby 148 Inverze? Jen tak z recese ...................................................................... 152 Všichni obchodují úrokové sazby, ale ne každý o tom ví .............. 157 Kvantitativní dluhopisování .............................................................. 158 Nikdy nesázejte proti centrální bance, vol. II 165 Twistuj jak Chubby Checker ............................................................... 166 Nashia .................................................................................................... 168 Nový režim ........................................................................................... 171 Výnosovou křivku rozhodně nepodceňovat! 174 Velká výzva ........................................................................................... 175
....................................................................................
peněz .................................................................................
Financování, nebo spekulace? ............................................................
Oh my God, you must be a famous repo ..........................................
Pád na vlastní oči .................................................................................
Přelévat likviditu z hrníčku do hrníčku ............................................
Proč nám banky nechtějí úročit vklady? ...........................................
Jak snížit objem reverzního repa a podpořit dluhopisový trh? .....
....................................................................
Křemík: Centrální banky chtějí mít vlastní
trh
179 VHSky
excelu
181 Dealeři
182 Fondy plné
184
Stín: Peněžní
............................................................................
v
ve stínu .....................................................................................
185
186
189
190
193
195 Z jednoho dolaru mnoho
201
205 Korunka ke korunce ............................................................................ 207 Není to zadarmo ................................................................................... 209 Digitální zvířátko ................................................................................. 210 Poučení z e-krizového vývoje ............................................................. 213 Digitální stravenky .............................................................................. 215 Na spadnutí je ale spíš digitální euro 217 A pomůže nám to? ............................................................................... 219 Slova: Forex .................................................................................... 223 Za každou cenu 225 Největší, nejsložitější a nejdůležitější trh na celém světě ................ 226 Super Mario .......................................................................................... 229 Jak vypadá současný devizový trh .................................................... 230 Král dolar zůstává nesesazen 231 Impérium vrací úder ............................................................................ 234 Modrožluté peníze ............................................................................... 237 Jak „číst“ měnové páry ........................................................................ 238 Jednoduchá, ale efektivní strategie 239 Prasátko německého daňového poplatníka ..................................... 241 Kurz, kurzové režimy a operace ........................................................ 242 Čmelák ................................................................................................... 244 Měnový chirurg na sál! 245 Když jsou fundamenty v kurzu ......................................................... 246 Jako na fotbale ...................................................................................... 248 Ať to stojí, co to stojí ............................................................................. 250 Fiskál a měnovka vládnou ve středu 250 V dlouhém období jsou všichni spekulanti mrtví ........................... 253
peníze ................
Mistrovský tah ...................................................................................... 255 Hledání rovnováhy-nerovnováhy ..................................................... 256 Zasahujeme! .......................................................................................... 257 ČNB zasahuje a nekonspiruje ............................................................. 260 Super Mario zachraňuje ...................................................................... 264 Lekce: Když padají banky ........................................................... 267 Nulové úrokové sazby ........................................................................ 269 Noční můra každé banky .................................................................... 270 Silicon Valley punk .............................................................................. 272 Křemíkové nebe .................................................................................... 275 Utíkejte na banku ................................................................................. 276 Jak mohou banky získat likviditu ...................................................... 278 Záchranná lana pro Silicon Valley Bank ........................................... 280 Nejproblémovější evropská banka .................................................... 281 Jak rychle umíte zmizet z banky? ...................................................... 285 Něco si přej, padá banka pro boháče ................................................. 287 Jako v roce 1907, akorát že naopak .................................................... 289 Je možné zabránit bankovnímu runu? .............................................. 291 Konec dobrý, všechno dobré? ............................................................. 292 Konec dobrý, všechno regulované! .................................................... 294 Úvěry a citlivost na vyšší sazby ......................................................... 295 Nic není jako dřív, nic není, jak bejvávalo 299 Strhem a šáteček ................................................................................... 305 Kam dál? 307
„Jak nám ukázala nedávná historie, měnová politika a makroekonomické otázky mají vliv na každého z nás.
Proto jsem rád, že vznikla tato ojedinělá publikace, která si úspěšně klade ambice srozumitelně přiblížit tuto problematiku a širší souvislosti nejen investorské veřejnosti.“
Vladimír Holovka, obchodní ředitel XTB
„Všechno, co jste kdy chtěli vědět o centrálních bankách, ale nechtělo se vám číst mnohasetstránkové učebnice.
Tohle čtení o složitém světě centrálních bankéřů nebolí.
Dvojice originálních ekonomů vypráví příběhy inflace nebo tištění peněz poutavě a lidsky, prošpikovali je historkami a humorem, takže se budou bavit i neekonomové.“
Markéta Bidrmanová, novinářka Seznam Zprávy, autorka podcastu Ve vatě
„To nejdůležitější z měnové politiky ve srozumitelné a čtivé podobě. Must-read pro každého, kdo to myslí s investováním vážně.“
Jáchym Ingr, předseda Klubu investorů
9
Poděkování
Martině a Barče za shovívavost a podporu.
Vláďovi Holovkovi a celému týmu XTB, že nás k vydání inspirovali a podporovali nás.
Šárce Kratochvílové za trpělivost a péči.
Metropolitní univerzitě Praha, kde jsme si mohli text několik let testovat výukou na studentech.
Mojmíru Hamplovi, Kubovi Jedlinskému, Jardovi Brychtovi, Michalu Skořepovi, Dušanu Vaškovicovi, Rosťovi Plívovi, Kubovi Seidlerovi, Kicomovi a Jirkovi Tylečkovi za recenze a nápady k vylepšení. Všechny zbývající chyby jsou jen a jen naše.
Díky!
Honza a Dominik
Trhy – Měnová politika pro nadšence a investory 10
Předmlúvod: Kouzelné trhy
Chyběla nám kniha o trzích. V televizi se diskutuje o změnách úrokových sazeb, zástupci České národní banky píšou do novin o inflaci, tu je workshop o státních dluhopisech, tam konference o devizovém trhu, ale nikde kniha. Nebo alespoň ne kniha, která by byla „tak akorát“.
A tak jsme ji napsali.
Dává nám smysl rozumět tomu, proč centrální banka cílí inflaci na dvou procentech, co je to kvantitativní uvolňování a kdy se centrální banka rozhodne vstoupit na trh cizích měn a intervenovat. Nejen proto, že je to zajímavé, ale pro všechny z nás, kdo investujeme či investovat chceme, je to i důležité. Toto téma ovlivňuje naše peníze. Samozřejmě dobře víme, že knih o měnové politice existuje celá řada, včetně našich oblíbených od profesora Jílka, ale jen ty jeho mají dohromady tisíce stran účetnictví, předpisů a vzorců. O vlivu měnové politiky na trhy toho bylo napsáno méně, typicky v článcích nebo i v knihách, ale bohužel jen zahraničních. Některé investiční knihy to i u nás zkusily, ale jen v podkapitolách.
K čemu je dobré chápat měnovou politiku? Představme si rozdělení našeho investičního horizontu na tři období. Nemají ostré hranice, ale pojďme střední ohraničit horizontem měnové politiky, tedy typicky je to rok až rok a půl, a krátké, kdy se jedná o období do jednoho roku, a dlouhé nad rok a půl. Všichni znáte investory, kteří sedí nad svíčkovými grafy a pomocí technické analýzy hledají v krátkém období vzorce, jež jim pomůžou vybrat správný čas pro spekulaci. Investory investující na dlouhé období zase tolik nezajímá krátkodobá spekulace. Typicky na akciovém trhu hledají slušné firmy, které mají dobrý produkt a výjimečnou firemní kulturu, takže třeba za tři, pět nebo deset let udělají svým akcionářům radost. Jednou jsme se takhle potkali s Jardou Brychtou z XTB na investiční debatě, kde si vzpomínáme na překvapenou reakci publika, když jsme každý dali jinou odpověď na otázku, zda si koupit akcii jedné firmy. Tazatel chtěl vědět, jestli až se další den otevřou trhy, cena vyskočí, ale my mu odpovídali s vidinou středního období a Jarda dlouhého. My jsme mu řekli, že vidíme ve Spojených státech ještě prostor pro růst úrokových sazeb, a Jarda mu poradil se podívat na konkurenční firmu, která zrovna najala nového CEO, osekala kvůli ziskovosti jednu celou divizi a připravuje produkt, u něhož se jí daří významně snížit náklady na výrobu.
11
Můžete být krátkodobý spekulant, můžete být dlouhodobý investor, ale bez znalosti měnové politiky se v obou případech ochudíte o ziskové příležitosti. Proč když centrální banka zvedla sazby, začaly padat trhy? A jak je možné, že jindy začaly padat, když sazby snížila?
Protože nejde o samotné snížení či zvýšení, ale o to, jakým směrem se sazby pohnuly oproti očekávání. Pokud jste pod stromečkem nic nečekali a najdete tam knížku, budete mít radost. Jestli jste ale čekali závodní auto a po rozbalení krabice na vás bude čekat knížka, potom můžete být smutní.
První lekce z měnové politiky je za vámi. Záleží na změně oproti očekávání.
Spousta lekcí vám ale ještě zůstává.
Nejsme zdaleka první, kdo tyto lekce chtěl předávat dál. Knížka nám ovšem chyběla. Tedy nechyběla, doma vedle Domácího lékaře máme povinně oba právě knihy profesora Jílka, ale chybělo nám něco, co bychom s klidným srdcem doporučili někomu, kdo zrovna nestuduje doktorát z financí, ale chce pochopit, o čem se to analytici baví v televizi nebo u piva.
Možná se najdete v jedné ze situací, která nás během posledních let potkala. Na letní škole jsme seděli s výše zmíněným Jardou u ohně a debatovali se studenty. Když vše skončilo, povídali jsme si mezi sebou a přišel za námi student, který se přiznal, že nám nerozumí, ale že by to chtěl nějak dohnat, aby si s námi třeba za rok mohl popovídat. V druhé situaci jsme spolu přednášeli na Metropolitní univerzitě Praha a chodili za námi studenti, kteří hledali učebnici, ale tak akorát pro druhý ročník bakaláře. Aby navnímali téma, o němž toho zatím moc neví. Učili jsme například předmět s názvem „Peníze, banky a finanční trhy“, tak proč k tomu něco nesepsat. A třetí fackou, která nás zvedla z gauče k pracovnímu stolu, byl boom investování během pandemie ve spojení s vysokou inflací. Nakonec měnová politika, jež měla být spíše neviditelná, byla v záři reflektorů. Z šéfů centrálních bank se staly celebrity a masa nováčků mezi investory začala řešit, jak rozhodnutí několika lidí za zavřenými dveřmi umí ovlivnit jejich peníze. Nemůžeme vám slíbit, že to bude jednoduché čtení. Šli jsme tomu ale naproti tím, že jsme text protkali vyprávěním velikánů teorie i praxe světové měnové politiky. Navíc každou kapitolu uvádí někdo z našich přátel, kteří o tématu v kapitole ví více než my a díky nimž jsme mohli opravit řadu chyb, jež našli, a doplnit
Trhy – Měnová politika pro nadšence a investory 12
vědomosti, na které jsme zapomněli, anebo je neznali. Ale hlavně jsme chtěli, aby vás úvodem do kapitol nadchli ke čtení.
Až budete na konci knihy, přejeme si, abyste byli nadšení ze studia měnové politiky stejně jako naši recenzenti a my. Ostatně jeden z desítek pracovních názvů této knihy byl „Trhy, I love you“.
Jiný zase „Jak vznikají peníze“, ale ani ten to nakonec nevyhrál. „Trhy“ jsou výstižnější.
Tahle kniha je totiž přesně o těch magických trzích, které tak často slyšíte z médií.
„Dnes byly trhy klidné. Pohybovaly se do strany.“
„Trhy očekávaly zvýšení sazeb jen o 25 bodů.“
„Na zvýšení sazeb trhy reagovaly posílením koruny.“
Věříme, že až si přečtete následující strany, přijde vám dané téma ještě kouzelnější, a navíc ta kouzla budete sami ovládat.
Převážně v Praze, prosinec 2021 až únor 2024
Dominik Stroukal a Jan Berka
13
DVOJKA: CENTRÁLNÍ BANKY
Zdálo by se, že otázky centrálního bankovnictví a měnové politiky jsou vysoce abstraktní a běžným denním starostem nás všech na míle vzdálené. Nic ovšem nemůže být dál od pravdy. Úrokové sazby a jejich změny, inflace, pohyby devizového kurzu lokální měny vůči měnám zahraničním nebo stabilita a funkčnost bankovního systému, to vše jsou věci, které se neustále týkají doslova každého z nás. Ustavičně ovlivňují naše racionální rozhodování a spolurozhodují o našich krocích, mají však vliv i na naše nálady a pohnutí, zkrátka na celý náš život. Koneckonců měnové politice se též říká politika peněžní a peníze jsou naprosto nedílnou součástí interakcí každého z nás se zbytkem světa.
Přitom pro fungování centrálních bank platí některé, ne zcela běžně akceptované zákonitosti. Především se u nich silně projevuje cosi jako „paradox funkčnosti“. Pokud centrální banka a její měnová politika a další rozhodnutí fungují, pak hladce a bez velkého hluku dosahují svých stabilizačních cílů, nikdo jejich existenci příliš nevnímá a nemá důvod „je řešit“. Navíc pak jen málokdo má motivaci a potřebu jejich skutečnému fungování vůbec porozumět. Paradoxně tedy platí, že čím lépe centrální banka dlouhodobě funguje, tím méně o její podstatě lidé vědí. A naopak, jestliže nefunguje, hromadí se snadno hory mýtů, omylů a nesmyslů o podstatě jejích selhání. Centrální banka se potom ve vztahu k celé ekonomice má asi jako IT oddělení ve firmě ve vztahu k běžným uživatelům IT v téže firmě. Když si nikdo nestěžuje, funguje vše dobře, přestože nikdo neví, proč to vlastně celé jede. A když nefunguje, jsou všichni nespokojení a mají řadu nápadů, co opravit, přestože ani v nejmenším netuší, co a kde se skutečně pokazilo. Tato paralela budiž přiléhavá také proto, že je centrální banka –právě tak jako IT – vnímána jako technokratická, vysoce odborná instituce, jejíž kumulované a koncentrované kompetence dalece přesahují kompetence jiných, „běžných“ institucí státu. Přitom měnová politika je již svým názvem též „politika“, tedy evidentně oblast, v níž je možné, a dokonce nutné činit volby z variant a rozhodovat se za nejistoty, přičemž tato rozhodnutí mají redistributivní, a tudíž definičně nestejný dopad na jednotlivé obyvatele a konkrétní sociální či ekonomické skupiny. Koneckonců oddělení měnové politiky od té běžné, prováděné standardní politickou elitou (ať už je vybírána jakkoli), je záležitostí až pozdní druhé poloviny 20. století, tedy záležitostí velmi čerstvou a z hlediska dějin vlastně stále „netradiční“.
Trhy – Měnová politika pro nadšence a investory 16
A právě to je ve vyspělém světě, který uvedl v život koncept „nezávislé centrální banky“, zdrojem další jejich charakteristiky. Tím, že měnová politika byla oddělena od politiky běžné (ať už proto, že je méně důležitá, nebo naopak spíše proto, že je důležitější), skončil kus zájmu o ni ve veřejném prostoru z důvodu „nemožnosti demokratické výměny“. Centrální bankéře jednoduše nelze odvolat či změnit stejně snadno jako demokraticky zvolené vlády, čímž jsou pro politický proces a běžné voliče trochu neatraktivní. Jejich tváře nejsou tak známé a přitažlivé a míra jejich vnímané odpovědnosti není tak velká. Jakkoli paradoxně je jejich skutečná odpovědnost často naopak větší než u volených politiků, jimž jsou pak připisovány jak úspěchy centrálních bankéřů, tak jejich neúspěchy.
Věřím, že to vše jsou dobré důvody pro všechny zvídavé čtenáře dozvědět se o centrálních bankách a jejich aktivitě víc a překonat onen „paradox funkčnosti“ pokusem o to podstatné, o skutečnou, nefalšovanou znalost a porozumění všemu, co se ve vesmíru centrálních bank, peněz a politiky reálně odehrává.
Mojmír Hampl, předseda Národní rozpočtové rady a v letech 2008–2018 viceguvernér České národní banky
1984
Guvernér novozélandské centrální banky Don Brash se na začátku roku 1990 nestačil divit. Součástí jeho pracovní smlouvy v centrální bance se stal dokument nazvaný Dohoda o cílech politiky. Na textu Dohody by nebylo zas tak nic divného, i když se v ní objevilo pár zajímavých inovací. To nejpodivnější pro Dona Brashe bylo, proč se k cílům měnové politiky zavazuje on osobně, a nikoliv celá centrální banka.
Pak mu to došlo.
Pokud by cíl nenaplnil, můžou ho vyhodit z práce. Centrální banku nikdo z práce nevyhodí.
Je ironií osudu, že byl Roger Douglas jmenovaný ministrem financí Nového Zélandu právě v roce 1984. V příkrém kontrastu s Orwellem a jeho knihou se k moci v jedné krásné a důležité zemi dostal svobodomyslný politik. V zemi, v níž bylo potřeba povolení k prodeji zahraničních časopisů, se během šesti let zdvojnásobilo bohatství na hlavu a inflace spadla z dvouciferných čísel trvale na
Dvojka: Centrální banky 17
jednociferná. Počet státních úředníků se zredukoval z 88 na 34 tisíc. Ekonomika se radikálně transformovala, což s sebou ale přinášelo propouštění a řadu sociálních nepokojů. Vše bylo překotně rychlé. Sám Roger Douglas vzpomíná, že pro něj bylo důležité změnit co nejvíc věcí co nejrychleji, jinak by se nic nestalo.
Přestože se Roger Douglas zapsal do učebnic historie jako neoliberální pravičák, vedl a dlouhá léta držel u moci novozélandskou sociálnědemokratickou Stranu práce.
A ačkoli se Roger Douglas zapsal do učebnic ekonomie spíše v kapitolách o rozpočtové politice, jeho vliv dokázal nastartovat mnohem důležitější reformu v politice měnové.
Zatímco jeho často úspěšné snahy o nižší daně, méně regulací a rozpočtovou odpovědnost jsou dnes spíše zajímavým a někdy až kontroverzním historickým okénkem v učebnicích hospodářských dějin, jiskru inflačního cílování, kterou zažehl, se nepodařilo dodnes sfouknout. Ba naopak, tento oheň se vesele šíří dál napříč celým světem. A vše to začalo právě v roce 1984.
ZSV
Milovaná i nenáviděná. Známá i neznámá. Instituce, o které jste se na střední škole pravděpodobně dozvěděli méně, než jste měli. I přesto ovlivňuje naše životy v podstatě každý den. Pro ni samotnou by bylo lepší, pokud byste si na ni ani nevzpomněli. Kdyby dělala vše tak, jak má, možná byste ani nemuseli vědět, že vůbec existuje.
Jenže to se neděje.
Řeč je o centrální bance, o jedné z nejdůležitějších institucí, s níž se nejen v životě, ale především v této knize setkáte.
Když jsme začínali psát tuto kapitolu, kterou mimochodem považujeme za stěžejní a na niž budeme postupně nabalovat ty nejdůležitější informace, jako první nás napadla jedna otázka. Kdy jsme poprvé slyšeli o centrální bance?
První vzpomínka byla hodně rozmazaná. Dvě gymnázia, pro Honzu v Praze a pro Dominika v Žatci, hodina základů společenských věd, které jsme říkali zkratkou ZSV. Hodina, která opravdu jen hodně vzdáleně připomínala něco, co by mělo souviset s ekonomií, případně s hospodářskou politikou. Našli jsme i jeden z našich sešitů, v němž bylo napsané jen, že centrální banka je
Trhy – Měnová politika pro nadšence a investory 18
banka bank. Co to znamená, nám nikdo neřekl. Možná i díky tomu se v nás postupem času probudil zájem studovat ekonomii, a zejména tuto instituci víc do hloubky. Proč? Stačí se podívat, co všechno ovlivňuje.
Máte bankovní účet? Banka podléhá regulaci ze strany centrální banky. Ta má vymáhat pravidla, jak má fungovat, ostatně i samotnou bankovní licenci uděluje tato měnová autorita. Na běžném bankovním účtu máte úrok nula procent, jenže co když se přesuneme na spořicí, nebo rovnou termínovaný vklad? Tam už mohou být sazby zajímavější, a i za těmi stojí centrální banka. A co cestování? Když jedete do zahraničí, určitě si s sebou berete nějakou hotovost v eurech, dolarech či jakékoliv jiné měně. Za kurzem, za nějž jste cizí měnu nakoupili, stojí také centrální banka a její politika. A takto bychom mohli pokračovat dál, od hotovosti, kterou máte v peněžence, až k činnosti vašeho brokera, u nějž investujete do akcií.1 Za vším hledej centrální banku, chce se říct. A toto tvrzení není daleko od pravdy.
Jeden cíl vládne všem
Činnost každé centrální banky se dá ve stručnosti popsat ve čtyřech bodech. Je to banka bank, banka státu, regulatorní a dohledový orgán a tvůrce měnové politiky. Bankou bank a státu rozumíme, že u centrální banky mají jak banky, tak stát své účty, stejně jako je mají obyčejní smrtelníci u svých bank. Regulatorním a dohledovým orgánem se pak myslí vymáhání pravidel, „která chrání stabilitu bankovního sektoru, kapitálového trhu, pojišťovnictví a sektoru penzijních fondů“. Citace z České národní banky pokračuje tím, že centrální banka dokonce „postihuje nedodržování stanovených pravidel“. Reguluje, dohlíží a postihuje tak, aby byl náš finanční sektor stabilní.
1 Bavíme-li se o českém prostředí, ČNB má velmi širokou paletu pravomocí. V některých jiných zemích spadá regulace kapitálového trhu, pojišťoven a často i některých částí bank pod jiný orgán. Příkladem mohou být USA, kde funguje Komise pro cenné papíry (Securities and Exchange Commision, zkráceně SEC) provádějící dohledovou činnost nad obchodováním s cennými papíry.
Dvojka: Centrální banky 19
V této knize nás bude zajímat nejvíc poslední bod, tedy měnová politika. Návaznost na tento cíl bude mít skutečnost, že jde o banku bank a státu. Lehce se dotkneme i regulací, ale tato oblast bude spíše okrajovější téma.
V nejvíc zjednodušeném popisu bychom měnovou politiku popsali jako činnost, v jejímž rámci se centrální banka snaží dosáhnout předem stanovených cílů prostřednictvím využití dostupných měnověpolitických nástrojů. Nástrojů měnové politiky. Obecné cíle jsou stanovené zákonem, přičemž banka může mít jeden cíl, nebo jich může mít více. Může jít o cenovou stabilitu, stabilitu měny, podporu zaměstnanosti, nebo dokonce i o samotný hospodářský růst.
První zmíněný je ale pro všechny moderní centrální banky společný. Centrální banky pečují o cenovou stabilitu. Stabilitou cen přitom nemyslíme jejich neměnnost, ale naopak jejich stabilní, pozvolný, a hlavně předvídatelný růst. Růst cen neboli inflace. Jednou větou tedy lze říct, že moderní centrální banky pečují o předvídatelnou nízkou inflaci. Nebylo tomu tak ale vždycky. My oba jsme se narodili v roce, kdy to nedělala ani jedna centrální banka na celém světě. Pak ovšem přišel Roger Douglas.
1989
Za zády měl krabici peněz a pod ní několik kilogramů zapáleného dynamitu. Roger Douglas klečel na kolenou, měl zavřené oči, sepjal ruce k nebi a modlil se. Volal patrona volnotržních ekonomů: „Pošli mi tržní sílu…, ale rychle!“ Pokud by dynamit vybouchl, zničil by krabici plnou peněz, která na něm ležela.
To je kreslená vtipná glosa Jamese Lynche, jež se v roce 1985 objevila v deníku Taranaki Daily News, jenž vychází už od roku 1857 v devadesátitisícovém novozélandském městě New Plymouth. Roger Douglas se pustil s vervou do volnotržních reforem, které mezi světovými akademiky nejhlasitěji podporoval a trpělivě vy světloval „patron volnotržních ekonomů“ Milton Friedman. Kreslíř Lynch pro jistotu u vtipu udělal hvězdičku a do vysvětlivky napsal, že jde skutečně o Friedmana. Ale ani by nemusel, protože Milton Friedman byl v té době ikonou volného trhu. Mediálně známé byly jeho aktivity východně přes oceán od Nového Zélandu po Chile.
Trhy – Měnová politika pro nadšence a investory 20
Douglas se příliš o Friedmana neopíral, přestože se několikrát osobně potkali a jeden druhého si velmi vážili. Těžko soudit, jak moc se Douglas Friedmanem inspiroval, když se pustil do reformy centrálního bankovnictví. Jeden známý z Nového Zélandu s oblibou vypráví vtip, že nejoblíbenějším ekonomem Rogera Douglase je Roger Douglas. To tak ale někteří politici mají, ostatně bychom takového velikána našli i u nás.
Když nastoupil Douglas do úřadu, zmítala Novým Zélandem dvouciferná inflace a veřejnost to trápilo. Ne snad že by vláda neuměla inflaci ovlivňovat, i Douglas k tomu často své kroky směřoval, ale nestačilo by to. Moc dobře věděl, že inflaci musí krotit měnová politika. A byl to právě Milton Friedman, kdo slavně prohlásil, že inflace je vždy a všude peněžní jev. Je-li tomu tak, pak se Douglas musel obrátit na centrální banku.
Zákon o centrální bance z roku 1964 mu ale vůbec nevyhovoval. Proto na konci roku 1989 přišel nový Reserve Bank of New Zealand Act 1989, který čítá sice na stovku stran, ale na nic nečeká a hned zkraje jasně říká, že centrální banka má za úkol používat nástroje měnové politiky tak, aby byly ceny stabilní.
„Hlavním úkolem banky je formulovat a provádět měnovou politiku zaměřenou na dosažení a udržení stability celkové cenové hladiny,“ píše se hned v osmém odstavci zákona. „Před jmenováním nebo opětovným jmenováním jakékoli osoby guvernérem stanoví ministr na základě dohody s touto osobou politické cíle, které má banka plnit,“ pokračuje další odstavec. Takovou dohodu podepsal guvernér Don Brash 2. března 1990, čímž se zavázal k tomu, že do prosince sníží inflaci měřenou spotřebitelskými cenami mezi 0 až 2 %. Magická dvě procenta.
Proč zrovna dvojka?
Tempo růstu cen by se v současné měnové politice mělo vyhnout extrémům v obou směrech. Centrální bankéři nechtějí dvoucifernou inflaci nebo nedej bože hyperinflaci, na stranu druhou je děsí i propad cen, tedy deflace.
Ceny jsou středobodem tržní ekonomiky a mělo by nám pomáhat, když jsou odhadnutelné i do daleké budoucnosti. Pokud by se centrální bance dařilo plnit vlastní inflační cíl, potom by byly ceny za 50 let stejně předvídatelné, ať už je inflace celou dobu 0 %,
Dvojka: Centrální banky 21
2 %, nebo 7 %. Ve všech třech případech dokážete velice snadno spočítat, co bude kolik stát za 100 let. Tedy pokud budou centrální banky ve svém snažení úspěšné.
Centrální banky jako odstrašující případ nejčastěji uvádějí vysokou a nestabilní inflaci mající negativní důsledky pro hospodářský růst. Vysoká inflace znehodnocuje příjmy a úspory, jelikož si za stejnou částku koupíte reálně méně než v době nižší inflace. Ostatně to teď všichni během doby, kdy jsme psali tuto knihu, zažíváme na vlastní kůži.2 Vysvětlovat někomu, že nám inflace ujídá úspory, dnes není úplně složité. Není to ale jediný náklad. Inflace také pokřivuje cenový mechanismus, kdy lidé na trhu neví, zda se ceny mění kvůli měnové politice, anebo jde o reálné změny poptávky a nabídky například kvůli změně preferencí. Roste cena cukru, protože jsme všichni přešli na sladké, nebo je to jen všudypřítomná inflace?
A to vůbec nejhorší, co se může z pohledu centrální banky stát, je, když dojde k zakořenění vysoké inflace v hlavách obyvatel. V takových případech musí banka použít všechny dostupné nástroje k tomu, aby dosáhla návratu do nízkoinflačního prostředí, což mnohdy obnáší drastická opatření, která snižují naši spotřebu a zvyšují nezaměstnanost.
Jaká inflace by tedy měla být? Centrální banky říkají, že nízká, ale ne zas nebezpečně moc. Don Brash podepsal v roce 1990 cíle 0 až 2 %, což bylo explicitně interpretováno jako cenová stabilita. Proč to není nula? Centrální banka Nového Zélandu tehdy odhadla, že v měření inflace může být kladná procentní odchylka, a cenovou stabilitou by tak měl být růst cen o 1 %. Abychom ale u něčeho tak složitého nebyli přehnaně přísní, dostal Don Brash možnost odchýlit se o jeden procentní bod na obě strany. Nevyřčeným cílem bylo tedy 1 %, plus minus jeden procentní bod, takže 0 až 2 %.
Don Brash sám vzpomíná, že když se Rogera Douglase ptali v televizi, zda je spokojený s desetiprocentní inflací, tak jim odpověděl, že by rád viděl 0 až 1 %. A protože si v centrální bance spočítali, že mají obvykle chybu o 0,75 procentního bodu, pak byl horní cíl vlastně 1,75 %, což se dá zaokrouhlit na 2 %, aby bylo číslo hezky kulaté.
2 Vrcholu české inflace bylo dosaženo na meziroční úrovni 18 % v září 2022, v USA v červnu 2022 na 9,1 % a v eurozóně v říjnu 2022 na 10,6 %, tedy právě v době, kdy procházela tato kniha svou embryonální fází.
Trhy – Měnová politika pro nadšence a investory 22
ideální možnost v podobně Investičního plánu. Ten umožňuje snadné investování do ETF, dokonce po velmi malých částkách.
Vyberete si nástroj, zadáte pravidelnou platbu a dál nic neřešíte. To vše navíc s nulovým poplatkem u ETF, což je v českém prostředí naprostý unikát.
Bohužel zde nemáme dostatek prostoru, abychom vás provedli dalšími zdroji, s nimiž pracujeme. Kde ale prostor máme, je náš speciální web, který je doplňkem této knihy. Najdete na něm širší seznam námi sledovaných a čtených kanálů, včetně prokliků. V průběhu času jej chceme také aktualizovat o různé zajímavosti, na které jsme během sledování ekonomiky a trhů narazili a které by nám mohly posloužit při psaní další knihy.
Aktuální seznam, koho sledovat, i s literaturou a klikatelnými zdroji k této knize najdete na:
www.trhy.info
Lekce: Když padají banky 309
