DO KAPSY:
HMYZ
106 DRUHŮ
Obsah
Barevný kód rozděluje hmyz podle stavby těla a podle počtu a charakteristiky křídel do následujících skupin: OD STR ANY 6
Rovnokřídlí OD STR ANY 16
Polokřídlí OD STR ANY 28
„Čtyřkřídlí“ OD STR ANY 42
Brouci
OD STR ANY 78
Blanokřídlí OD STR ANY 94
Motýli
OD STR ANY 116
Dvoukřídlí OD STR ANY 128
Užitečné odborné výrazy na obrázcích, stavba těla hmyzu a vývoj od vajíčka k dospělci
URČOVÁNÍ HMYZU
Jak na to:
Spatřili jste tento nápadný hmyz a chcete vědět, o který druh jde:
1 Zorientujte se nejdříve na STRÁNCE S BAREVNÝMI KÓDY a zjistěte, ke které skupině patří.
2 Potom nalistujte ORIENTAČNÍ STRANU této skupiny, kde zjistíte, na kterých stránkách v knize máte pokračovat.
3 Zde objevíte ještě několik málo druhů, které přicházejí v úvahu. POROVNEJTE vámi zkoumaný hmyz s foto grafiemi v knize a velice brzy tak určíte správný druh.
ROLAND GERSTMEIER
DO KAPSY:
HMYZ 106 DRUHŮ
Rychle ke správnému druhu S BAREVNÝM KÓDEM
POMOCÍ BAREVNÉHO KÓDU byl hmyz rozdělen do sedmi skupin, díky nimž se dají jednotlivé druhy snadněji určit. Každá barva je přiřazena k jedné skupině hmyzu, která má podobnou stavbu těla. Důležitou roli zde však hraje i počet a tvar křídel. Zařazování do skupin nepodléhá přísné zoologic ké systematice, nýbrž by mělo umožňovat co nejjednodušší a nejpřesnější určování. Hmyz je s přibližně jedním milionem druhů nejrozmanitější skupinou živočišné říše na zeměkouli. Často jsou mezi zástup ce hmyzu zařazováni i pavouci, roztoči, raci a další bezobratlí živočichové, což je ale špatně. Proto se na to nyní podíváme podrobněji. Čím se hmyz vyznačuje? Hmyz má pevný vnější obal tvořený chitinem, který slouží trochu jako brnění pro rytíře. Tělo se skládá ze tří částí: hlavy, hrudi a zadečku. Na hruď dosedají tři páry nohou a často také křídla. Šest nohou je u hmyzu tak markantních, že se hmyz označuje též jako „šestinozí“ (Hexapoda).
křídla směřují vodorovně dozadu
STR ANY 6 A Ž 15
Rovnokřídlí U rovnokřídlých jsou většinou stejně dlouhá křídla v klidovém postavení namířena dozadu a vodorovně uspořá dána nad zadečkem. → Do této skupiny patří škvoři, švábi, kudlanky a kobylky.
2
Barevný pruh na kraji stránky pomáhá při hledání v knize.
krovky zesílené pouze na základně
STR ANY 16 A Ž 27
Polokřídlí Všechny druhy této opravdu různo rodé příbuzenské skupiny mají bodavý sosák. Mnohé z nich mají v klidu křídla střechovitě složená přes zadeček, jako například křísi a mšice. → U štěnic jsou křídla oproti tomu téměř vždy složena naplocho přes hřbetní část, krovky jsou zpevněné chitinem pouze v bazální části.
STR ANY 28 A Ž 41
„Čtyřkřídlí“ Do této skupiny, která neodpo vídá klasickému systematickému třídění, jsou zařazeny druhy hmyzu se čtyřmi blanitými, bo hatě žilnatými křídly, která mívají stejnou velikost. → Nejznámějšími zástupci jsou zřejmě vážky, ale nalezneme zde též jepice, pošvatky, střechatky či chrostíky a ze síťokřídlých rovněž zlatoočka a ploskorohy.
čtyři stejně velká křídla
3
STR ANY 42 A Ž 7 7
Brouci
zesílené krovky (chitinizované)
Brouci tvoří jasně vymezenou příbuzenskou skupinu, ačkoliv jejich tělo může být utvářeno ve lice různorodě. Jejich společným znakem je tělo, které vyhlíží jako vyztužený pancíř. Kdo by neznal třeba slunéčko sedmitečné nebo světlušku?
STR ANY 78 A Ž 93
Blanokřídlí U blanokřídlých nejsou čtyři blanitá křídla tak bohatě prostoupena žilnatinou a přední pár křídel bývá větší než zadní. Jsou zde též více patrná kratší či delší tykadla. → Zástupci této skupiny jsou včely, vosy a mravenci.
4
jeden pár velkých a jeden pár malých křídel
STR ANY 94 A Ž 115
Motýli veliká, pestrá křídla
Zařadit motýly do správné skupiny by nemělo být těžké, zná je prostě každý. Zde jsou představeni hlavně denní motýli a motýli s noční aktivitou, s nimiž se lze v přírodě běžně setkat. Mají šupinkami pokrytá, rozličně vybarvená křídla a rozmanitá po jmenování. Zobrazeny jsou často také jejich housenky, a to přímo na svých živných rostlinách.
STR ANY 116 A Ž 121
Dvoukřídlí Další velice různorodá skupina, u které jsou zadní křídla zredu kována na chvějící se paličkovité útvary zvané haltery – nejlépe je lze pozorovat u tiplic. → Vedle much a komárů jsou zde z praktických důvodů zařazeny též srpice.
pouze jeden znatelný pár křídel
5
ROVNOKŘÍDLÍ
rychlé určování
Hmyz má čtyři přibližně stejně velká křídla. Jsou nasměrovaná dozadu a v klidu více nebo méně vodorovně (naplocho) položená přes zadeček.
Prohlédněte si další zde popisované znaky.
Poté nalistujte stranu, od níž dále jsou popisovány příslušné druhy.
6
STR ANA 8
Škvoři Mají dlouze protáhlé zploštělé tělo, na jehož konci se u sa mečků i u samiček nacházejí dva klíšťkovité štěty. Přední křídla jsou zkrácená a zakrývají jako tvrdé krytky několikrát poskládaná zadní blanitá křídla.
STR ANA 9
Švábi Tělo švábů je silně zploštělé, dlouhá tykadla se skládají z mnoha částí. U většiny druhů jsou křídla samečků plně vyvinuta, u samiček jsou však často redukována nebo chybí úplně.
STR ANA 10
Kudlanka nábožná Kudlanka nábožná je známá typic kým držením předních nohou, díky němuž vypadá, jako by se modlila. Stehna a holeně těchto tzv. loupe živých končetin jsou opatřeny špiča tými zoubky, jež umožňují dobře přidržet polapenou kořist.
DOPLŇUJÍCÍ INFORMACE Kobylky odlišíme od sarančí podle délky tykadel: kobylky je mají dlouhá, saranče krátká.
OD STR ANY 11
Kobylky a saranče Tomuto hmyzu slouží ke skákání dlouhé zadní nohy, krční štítek má po stranách směrem dolů prodlou žení sedlovitého tvaru. Mnoho druhů umí vydávat cvrkavé zvuky (stridulace).
7
zkrácené krovky silně zahnuté klíšťky
světlé nohy
Samička s téměř rovnými klíšťkami
Škvor obecný Forticula auricularia
Délka: 10–20 mm Znaky: Červenohnědé zbarvení, krátké křídelní krovky
a světlejší nohy. Klíšťky u samečků hodně zahnuté, u samiček téměř rovné. Způsob života: Škvoři jsou všežravci s aktivním nočním živo tem. Protože likvidují i mšice, jsou považováni za užitečné. Výskyt: Jak v otevřené krajině, tak také v lesích, zahradách, dokonce i pod květináči. Přes den se schovávají pod kameny, kmeny stromů, pod listím a ve štěrbinách v kůře. ZAJÍMAVOST: Samička se stará o vajíčka, přičemž hlídá 20–50 vajíček nakladených v zemině, pravidelně je obrací a olizuje, aby zabránila jejich zplesnivění a vysušení. Posléze pečuje i o larvy.
8
ROVNOKŘÍDLÍ
1
1
2
Šváb obecný Blatta orientalis
CHARAKTERISTIK A: 18–26 mm • samečci s křídly, samičky
pouze s pahýly křídel • aktivní v noci, přes den se schovávají ve škvírách a skulinách • v lidských obydlích (s oblibou v pe kárnách), případní přenašeči chorob • vajíčka jsou chráněna obalem.
2
Rusec laponský Ectobius lapponicus
CHARAKTERISTIK A: 7–14 mm • přední křídla u obou
pohlaví zakrývají zadeček • aktivní ve dne, výskyt v lesích, vřesovištních oblastech, nízké vegetaci • samečci umějí dobře létat, jsou-li však vyrušeni, většinou z místa utíkají a schovávají se ve štěrbinách v zemi • všichni v přírodě žijící švábi jsou neškodní. 9
dlouhá tykadla pohyblivá hlava s velkýma očima
dlouhá křídla
přední nohy opatřené ostny
Kudlanka nábožná s kořistí
Kudlanka nábožná Mantis religiosa
Délka: 40–80 cm Znaky: Nezaměnitelná díky postavení předních nohou. Světle
zelená nebo hnědá. Způsob života: Přes den aktivní, letuschopné kudlanky číhají ve vegetaci na svoji kořist, kterou tvoří převážně kobylky, ale také ostatní druhy hmyzu. 100–300 vajíček ukládá samička v cylindrickém kokonu většinou pod kameny. Kokony se skládají z většího počtu malých komůrek, a proto poskytují dobrou izolaci proti teplu, chladu i vlhkosti. Výskyt: Ve střední Evropě v obzvláště teplých oblastech. Většinou na suchých travních porostech na jižních polohách. ZAJÍMAVOST: Menší sameček musí při páření dávat pozor, aby ho samička nesežrala.
10
ROVNOKŘÍDLÍ sameček
1
2
1
Kobylka zelená Tettigonia viridissima
CHARAKTERISTIK A: 28–42 mm • svítivě zelená kobylka
s dlouhými tykadly, samička s dlouhým kladélkem • výskyt na loukách, suchých travních porostech, v křovinách, na stromech • aktivní přes den i v noci • loví hmyz • sameč ci hlasitě cvrkají v čase od poledne do půlnoci • cvrkavý zvuk vzniká třením předních křídel o sebe navzájem.
2
Kobylka hnědá Decticus verrucivorus
CHARAKTERISTIK A: 24–45 mm • krční štítek se zachova
ným středním kýlem • v České republice výskyt na celém území, ale ostrůvkovitě; v suchých travních porostech, na horských a vlhčích loukách • živí se živým i mrtvým hmyzem, ale též rostlinami • pokud je chycena, brání se stejně jako všechny kobylky tím, že kouše a vyvrhuje trávicí šťávu.
11