Issuu

Lucia Mazúchová, Erika Maskálová, Dominika Divoková

Úspěšné kojení Sebeúčinnost matek

Lucia Mazúchová, Erika Maskálová, Dominika Divoková

Úspěšné kojení Sebeúčinnost matek

GRADA Publishing

Upozornění pro čtenáře a uživatele této knihy Všechna práva vyhrazena. Žádná část této tištěné či elektronické knihy nesmí být reprodukována a šířena v papírové, elektronické či jiné podobě bez předchozího písemného souhlasu nakladatele. Neoprávněné užití této knihy bude trestně stíháno.

Mgr. Lucia Mazúchová, PhD., Mgr. Erika Maskálová, PhD., Mgr. Dominika Divoková

ÚSPĚŠNÉ KOJENÍ Sebeúčinnost matek Překlad: Ludmila Míčová Recenzenti: Mgr. Michaela Galková, PhD. Doc. MUDr. Milan Kuchta, CSc., mim. prof. Prof. PhDr. et Bc. Ľudmila Matulníková, PhD. Vydání odborné knihy schválila Vědecká redakce nakladatelství Grada Publishing, a.s. © Grada Publishing, a.s., 2022 Design Photo © Grada Publishing, a.s., 2022 Fotograﬁe na obálce Martina Ďuričková Vydala Grada Publishing, a.s. U Průhonu 22, Praha 7 jako svou 8597. publikaci Odpovědná redaktorka Karla Hejduková Sazba a zlom Josef Lutka Počet stran 104 1. vydání, Praha 2022 Vytiskla TISKÁRNA V RÁJI, s.r.o., Pardubice Názvy produktů, firem apod. použité v knize mohou být ochrannými známkami nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků, což není zvláštním způsobem vyznačeno. Postupy a příklady v této knize, rovněž tak informace o lécích, jejich formách, dávkování a aplikaci jsou sestaveny s nejlepším vědomím autorů. Z jejich praktického uplatnění však pro autory ani pro nakladatelství nevyplývají žádné právní důsledky.

ISBN 978-80-271-4330-6 (ePub) ISBN 978-80-271-4329-0 (pdf) ISBN 978-80-271-3390-1 (print)

Obsah

Obsah Předmluva . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

Úvod . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

Význam kojení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1.1 Význam kojení pro dítě . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1.2 Význam kojení pro matku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1.3 Význam kojení pro vztahovou vazbu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

9 9 11 12

Management kojení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2.1 Management kojení ve včasném poporodním období . . . . . . . . . . . . . . . . . 2.2 Technika kojení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2.3 Indikátory efektivního kojení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2.4 Odstříkávání a uskladňování mateřského mléka . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

19 19 22 26 28

Problémy při kojení a jejich řešení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3.1 Iniciální nalití prsou . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3.2 Problémy s bradavkami . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3.3 Zablokovaný mlékovod . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3.4 Zánět prsu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3.5 Nadměrná produkce mateřského mléka . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3.6 Nedostatek mateřského mléka . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

33 33 34 38 39 40 41

Faktory související s úspěšným kojením . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4.1 Příprava na kojení v prenatálním období . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4.2 Podpora bondingu po porodu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4.3 Péče rooming in . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4.4 Psychosociální podpora . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

48 48 49 55 56

Sebeúčinnost matek . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5.1 Teoretické základy sebeúčinnosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5.2 Sebeúčinnost matek a kojení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

63 63 65

Zkoumání zkušeností žen s kojením, jejich sebeúčinnost a související prediktory . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6.1 Cíle výzkumné studie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6.2 Výzkumný soubor . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6.3 Metodologie výzkumné studie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6.4 Výsledky výzkumné studie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6.5 Diskuze . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

69 69 69 70 71 78

Úspěšné kojení

Závěr . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

Seznam použitých zkratek . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

Rejstřík . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

Souhrn . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

Summary . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

Předmluva

Předmluva Význam kojení je v odborné literatuře dostatečně prokázán, proto je důležité zaměřit se na jeho ochranu, propagaci a podporu optimálních postupů napomáhajících k úspěšnému kojení. Kojení představuje biokulturní chování a je smysluplnou součástí rodičovství. Úspěšné kojení by mělo být celosvětovou prioritou v oblasti veřejného zdraví. Investice do podpory kojení mohou prokázat vysoké ekonomické přínosy z hlediska úspor zdravotnického systému a ekonomické produktivity. Přirozená praxe kojení je známá jako jedna z efektivních strategií prevence nemocí 21. století, které podporují zdraví. Neexistuje jediný osvědčený recept, který zaručí úspěšné kojení. Přestože je kojení instinktivní, jedná se o citlivý multifaktoriální proces. Úspěšné kojení závisí nejen na fyziologických faktorech, ale také na sociálních, psychických podmínkách matky a na její sebeúčinnosti. K napsání monografie byly autorky inspirovány přibývajícím růstem nových poznatků a jejich žádanou implementací do praxe pro dosažení úspěšnosti žen v kojení. Monografie analyzuje a sumarizuje teoretické poznatky týkající se úspěšného kojení a předkládá i nové poznatky získané vlastním výzkumem, které mají potenciál přispět k formování teoretických konceptů při vytváření komplexnějších a efektivnějších způsobů podpory kojení. Rády bychom poděkovaly všem recenzentům knihy: prof. PhDr. et Bc. Ľudmile Matulníkové, PhD., doc. MUDr. Milanovi Kuchtovi, CSc., mim. prof., Mgr. Michaele Galkové, PhD., IBCLC, kteří cennými připomínkami pomohli k upřesnění, obohacení textu a k finální verzi monografie. Naše upřímné poděkování patří také profesionální laktační poradkyni Bc. Lenke Kmeťové, která věnovala čas přečtení rukopisu a na základě svých dlouholetých zkušeností podnětnými komentáři přispěla k obohacení konečné podoby této publikace. Díky patří také našim respondentkám, které se zapojily do výzkumné studie. Děkujeme firmám Medela a Alfamedica za jejich finanční podporu. Velké poděkování patří také Mgr. Vlastě Wirthové, vedoucí redaktorce zdravotnické redakce pro nelékařské zdravotnické obory vydavatelství Grada Publishing a.s., za její ochotu a pomoc při vydání monografie. Na závěr děkujeme i našim rodinám za podporu během psaní publikace. autorky

Úspěšné kojení

Úvod Předkládaná monografie představuje komplexní a ucelený přehled o problematice kojení se zaměřením na úspěšné kojení z hlediska nejnovějších poznatků. Zvláště se věnuje sebeúčinnosti matek v kojení, která představuje atraktivní a významnou oblast bádání s výrazným potenciálem pro úspěšné kojení. Integrace strategií pro zvýšení sebeúčinnosti matek v tento přirozený proces může být nápomocná ve zlepšování výlučného a dlouhodobého kojení. Obsah monografie je rozdělen do šesti kapitol, které se člení na podkapitoly. První kapitola se zabývá významem kojení pro dítě, matku a jejich vztahovou vazbu. Druhá kapitola popisuje management kojení, zvláště management ve včasném poporodním období, zabývá se technikami a indikátory efektivního kojení i odstříkáváním a uskladňováním mateřského mléka. Třetí kapitola se věnuje problémům při kojení a jejich řešení. V podkapitolách se řeší problémy s bradavkami, zablokovaný mlékovod, zánět prsu, nadprodukce a nedostatek mateřského mléka. Čtvrtá kapitola se zaměřuje na některé významné faktory související s kojením jako přípravou na kojení v prenatálním období, podporou bondingu po porodu, rooming in péči a psychosociální podporou. Pátá kapitola přináší poznatky o sebeúčinnosti, prezentuje teorii sebeúčinnosti a podrobněji vysvětluje sebeúčinnost matek ve vztahu ke kojení. Šestá kapitola s názvem „Zkoumání zkušeností žen s kojením, jejich sebeúčinnost a související prediktory“ zaznamenává cíle výzkumné studie, popis výzkumného souboru, metodiku, výsledky a diskusi. V závěru jsou shrnuty výsledky studie a navržena doporučení pro praxi, která by mohla být východiskem pro tvorbu standardních postupů v problematice kojení, čímž se zajistí poskytování komplexních a jednotných informací zdravotnickými pracovníky, kteří poskytují prenatální, intrapartální a postpartální péči s cílem podpory úspěšného dlouhodobého kojení s respektováním doporučení WHO/UNICEF. Monografie je určena odborné veřejnosti, sestrám, porodním asistentkám, profesionálním laktačním konzultantům, lékařům (gynekologové, porodníci, neonatologové), psychologům, jakož i pedagogům podílejícím se na profesionální přípravě sester a porodních asistentek, neboť odborná příprava a vzdělávání jsou prvkem pro zajištění efektivního kojení v dlouhodobém časovém horizontu. Publikace může být přínosem i pro laické laktační poradkyně, pro studenty porodní asistence, ošetřovatelství, medicíny v pregraduální a postgraduální přípravě i pro laickou veřejnost se zájmem o vědecky ověřené informace o kojení.

Význam kojení

Kojení je fyziologický, normální a nenahraditelný způsob výživy dítěte. Mateřské mléko je optimálním zdrojem výživy a ochrany pro novorozence a má prokázané zdravotní přínosy pro kojence a jejich matky. K dosažení optimalizace všech zdravotních přínosů navrhuje Světová zdravotnická organizace (WHO) výlučné kojení během prvních 6 měsíců a pokračující kojení do věku 2 let nebo později (WHO, 2009). V současnosti ve světě prevalence výlučného kojení u kojenců ve věku 0–6 měsíců nepřesahuje 38 %. To nesplňuje globální cíl Světového shromáždění pro zdraví v oblasti výživy do roku 2025, který požadoval zvýšení globálního podílu výlučného kojení během prvních 6 měsíců na nejméně 50 % (Economou et al., 2021). Podle Národního centra zdravotnických informací (NCZI, 2020) bylo za rok 2020 na Slovensku evidováno 56,4 % plně kojených dětí. I když se jedná o více než 50 %, nelze se spokojit, protože stále je možné co zlepšovat. Oproti roku 2019, ve kterém bylo 57,2 % plně kojených dětí, zaznamenáváme pokles, což by mělo vést k zamyšlení a zvýšené podpoře kojení. Chybí nám však údaje o výlučně (exkluzivně) kojených dětech, jelikož se tyto údaje neevidují. Je třeba zdůrazňovat, že kojení je přínosné pro zdraví matek a dětí v krátkodobém i dlouhodobém horizontu (Govoni et al., 2019) a zlepšuje jejich kvalitu života (Dieterich et al., 2013). Govoni et al. (2019) poukazuje na důležitost výhradního a dlouhodobého kojení při podpoře zdraví s pozitivními účinky ve smyslu fyzického, psychologického, sociálního a hospodářského blaha matek, dětí, rodin, komunity a systému zdravotní péče. Výhody kojení přesahují ideální vlastnosti samotného mateřského mléka. Komplex výživových, environmentálních, sociálně-ekonomických, psychologických a genetických interakcí vytváří masivní seznam výhod kojení pro zdravotní výsledky kojeného dítěte a kojící matky (Shamir, 2016). Včasné zahájení kojení v první hodině života představuje základ pro optimální kojení, usnadňuje emoční spojení matky a novorozence a má pozitivní vliv na trvání výlučného kojení (Liben, Yesuf, 2016). Význam kojení je spojen se sníženou morbiditou dětí. Optimální kojení až do věku 2 let má potenciál zabránit 800 000 úmrtím dětí mladších pěti let ročně (Black et al., 2013). Také Liben, Yesuf (2016) uvádějí, že zásahy, které podpoří včasné zahájení kojení, mohou mít za následek významné snížení úmrtnosti novorozenců. Kojení je zároveň potenciálním ekonomickým a environmentálním přínosem pro komunity (Binns et al., 2016). Je šetrné k životnímu prostředí, při výrobě a spotřebě nezanechává ekologickou stopu (Brahm, Valdés, 2017).

1.1

Význam kojení pro dítě

Dlouhodobé kojení má pro zdraví dítěte mnoho beneﬁtů, což potvrzují mnohé systematické přehledové studie a metaanalýzy. Mateřské mléko je nejvhodnější výživa pro dítě, je přirozená a lehce stravitelná. Obsahuje proteiny, sacharidy, lipidy, množství enzymů, imunoglobulinů, bílých krvi9

Úspěšné kojení

nek a látek, které dítě potřebuje a které představují velký beneﬁt pro jeho imunitní systém. Horta et al. (2013) v systematické přehledové studii uvádí, že jakékoli kojení (výlučné nebo částečné) snižuje riziko hospitalizace a úmrtnosti dětí z důvodu respiračních onemocnění. Bylo prokázáno, že kojené děti mladší 1 roku, které byly výlučně kojeny 4 měsíce a více, měly celkově snížené riziko hospitalizace v důsledku infekcí dolních cest dýchacích ve srovnání s kojenci, kteří dostávali umělou výživu (Palmeira, Carneiro, 2016; Roztočil a kol., 2017). Ve studiích Ip et al. (2007), Victora et al. (2016) bylo zjištěno, že kojení nejméně 3 měsíce mělo souvislost se snížením rizika vzniku astmatu. Současná doporučení uvádějí jednoznačnou úlohu kojení v prevenci alergických onemocnění. Byl prokázán pozitivní efekt kojení u alergických dětí hlavně během prvních 4 měsíců života, a to zejména na výskyt potravinové alergie a ekzému. Pozitivní efekt kojení je také u dětí bez atopické anamnézy v rodině (Abaﬀyová et al., 2011). Bylo prokázáno, že trvání výlučného kojení minimálně 2 měsíce souviselo se sníženým rizikem náhlého úmrtí kojenců (Hauck et al., 2011). Ve studiích Horta et al. (2013), Duijts et al. (2010), Ip et al. (2007) se kojení prokázalo jako významná ochrana proti nemocnosti a úmrtnosti na průjem. Výlučné kojení do věku 4 měsíců bylo spojeno s významným snížením infekcí gastrointestinálního traktu, což potvrzují studie Gribble (2011), Duijts et al. (2010). Děti, které byly kojeny více než 4 nebo 6 měsíců v porovnání s dětmi kojenými kratší dobu, měly významně snížené riziko výskytu akutního zánětu středního ucha (Bowatte et al., 2015). Branger et al. (2019), Tham et al. (2015) uvádějí, že riziko vzniku zubního kazu je nižší, pokud je dítě kojeno do 12 měsíců. Nejnovější doporučení pediatrických a stomatologických společností navíc doporučují kojení do věku 2 let, přičemž navrhují, aby kojení bylo u starších dětí doprovázeno s čištěním zubů, zlepšením výživy a se sníženou frekvencí konzumace sladkých jídel. Peres et al. (2015) zjistil, že kojení snižuje riziko výskytu malokluze (nesprávného/ chybného skusu). Děti, které byly výlučně kojeny od 3 do 6 měsíců věku, vykazovaly o 41 % a 72 % nižší prevalenci malokluze než ty, které nikdy nebyly kojeny. Kojenci, kteří byli kojeni delší dobu, měli o 60 % menší pravděpodobnost vzniku malokluze v porovnání s těmi, kteří byli kojeni kratší dobu (méně než 6 měsíců). I Parker, Chia (2020) uvádějí, že kojení usnadňuje optimální vývoj čelistí a chrupu, čímž brání vzniku malokluze. Navzdory těmto tvrzením jsou důkazy nejednoznačné a většina studií má nízkou kvalitu a hodnotí jen mléčný chrup. Další studie potvrdily, že kojení snižuje výskyt nekrotizující enterokolitidy u předčasně narozených dětí. Nekrotizující enterokolitida je jedno z nejzávažnějších onemocnění vyskytujících se zejména u novorozenců s nízkou porodní hmotností (< 1500 g) a u předčasně narozených novorozenců, u nichž je riziko fatálních následků až 15 % (Perháčová, 2017). Předčasně narozené děti krmené umělou výživou mají až 2,4krát vyšší riziko vzniku tohoto onemocnění než výlučně kojené děti (Stuebe, 2009). Na novorozeneckých jednotkách intenzivní péče, kde se u předčasně narozených dětí používá mléko odstříkané matkou nebo mateřské mléko od dárce, je výskyt nekrotizující enterokolitidy výrazně snížen (Herrmann, Carroll, 2014; Ip et al., 2007). Horta et al. (2015) na základě systematického přehledu zjistil, že kojení souviselo se sníženou obezitou v dětství, v dospívání a v dospělosti. Také kojení přispívá ke snížení rizika diabetes mellitus v dospělosti a ve stáří (Pereira et al., 2014). Metaanalýzou 17 studií se prokázalo, že kojení delší než 6 měsíců má vliv na snížení rizika dětské leukemie (Amitay, Keinan-Boker, 2015). Kojení napomáhá 10

Význam kojení

i k rozvoji artikulace díky pohybům úst, čelisti, jazyka během sání (Pires et al., 2012). Pozitivně působí na citový a psychický vývoj dítěte. Studie potvrzují, že déle trvající kojení je spojeno s lepší výkonnou funkcí a sociálními kompetencemi, s prevencí sociálních problémů a lepším celkovým psychosociálním zdravím (Oddy et al., 2010; Lind et al., 2014). Podle Tasnim (2014) se během kojení výrazně zvyšuje míra vzájemného dotyku, taktilní stimulace mezi matkou a dítětem, což má pozitivní vliv na kognitivní a psychologický vývoj, chování a sociální adaptaci.

1.2

Význam kojení pro matku

Kojení má důležitý význam také pro zdraví matky. Napomáhá postupnými hormonálními a fyziologickými změnami k zotavování se z těhotenství (Kippley, 2009). Oxytocin uvolňovaný během laktace ovlivňuje také hladké svaly dělohy. Involuce dělohy kojících žen probíhá rychleji a lochie odcházejí plynuleji (Amelia et al., 2019). Oxytocin kontrahuje dělohu po porodu a tím redukuje krvácení. Kontrakce mohou způsobovat během prvních dnů bolest při kojení (WHO, 2009). Dlouhodobé kojení reguluje ovulaci a menstruaci. Pozastavení menstruačních cyklů je přirozený způsob oddálení těhotenství hned po porodu. Laktační amenorea je fyziologické období po porodu u kojících žen. Kojení podporuje sekreci prolaktinu, který zase tlumí sekreci GnRH a jeho působení v hypofýze a antagonizuje působení gonadotropinů na vaječníky, což zabraňuje ovulaci (Polhodek, 2014). Výlučné kojení 6 měsíců nebo déle je spojeno s laktační amenoreou a zvýšeným odstupem od těhotenství, což potvrzuje několik studií (Van der Wijdenn, Manion, 2015; Chowdhury et al., 2015; Kramer, Kakuma, 2012). Systematické přehledy a metaanalýzy poukazují na ochranný účinek kojení proti rakovině prsu. Kojení méně než 12 měsíců mělo souvislost se sníženým rizikem karcinomu prsou (Chowdhury et al., 2015; Unar-Munguía et al., 2017). Také v systematickém přehledu se uvádí ochranný účinek kojení proti rakovině vaječníků. Čím déle kojení trvá, tím je jeho ochranný účinek větší (Chowdhury et al., 2015). Prokázalo se, že ženy, které kojily 6–12 měsíců, měly 30% snížení rizika karcinomu ovarií v porovnání se ženami, které nekojily (Li et al., 2014). V metaanalýze šesti kohortových studií byla prokázána v souvislosti s kojením ochrana před diabetes mellitus 2. typu u matek, které kojily alespoň jeden rok (Aune et al., 2014). Studie potvrzují, že každým rokem kojení se snižuje i riziko metabolického syndromu (Suliga et al., 2020; Gunderson, 2014; Ram et al., 2008). Také byla prokázána souvislost mezi kojením a sníženým rizikem kardiovaskulárních onemocnění matky (Schwarz et al., 2009; Natland et al., 2012; Nguyen et al., 2017). Ženy, které kojily déle než 12 měsíců v životě, měly nižší výskyt hypertenze, cukrovky, hyperlipidemie nebo kardiovaskulárních onemocnění (Schwarz et al., 2008). Zjistilo se, že ženy ve věku 50 let nebo mladší, které nikdy nekojily, měly vyšší prevalenci hypertenze, obezity a cukrovky (Natland et al., 2012). Duan et al. (2017) ve své metaanalýze zjistil, že kojení snižuje riziko osteoporotické zlomeniny. Kojení do 12 měsíců po porodu snižuje riziko vzniku osteoporózy v pozdějším věku a naopak kojení déle než 12 měsíců riziko osteoporózy zvyšuje (Yan et al., 2019). 11

Úspěšné kojení

Další studie potvrzují, že výlučné kojení snižuje riziko poporodní deprese (Campbell et al., 2019; Chowdhury et al., 2015; Hamdan, Tamim, 2012). I ukončení kojení může souviset s následným vznikem deprese (Nishioka et al., 2011).

1.3

Význam kojení pro vztahovou vazbu

Vztahová vazba je emoční, reciproční propojení mezi matkou a jejím dítětem. Můžeme o ní mluvit také jako o tendenci kojenců vázat se na konkrétní vztahovou osobu, která se o něj stará (v běžném případě je to matka), udržovat si její blízkost a dostupnost (Hašto, 2011). Vztahová vazba matky s dítětem se začíná vytvářet již v prenatálním období (Karakoça, Ozkanb, 2017) a pokračuje po narození. Za nejdůležitější fázi pro vytvoření silné kvalitní vazby mezi matkou a dítětem se považuje senzitivní období následující bezprostředně po porodu, které lze podpořit bondingem, tzn. kontaktem kůže na kůži (skin to skin contact, SSC) (Klaus et al., 1995). Podpora bondingu po porodu je významným pokračováním procesu prenatální vazby a fyzické a behaviorální závislosti mezi matkou a dítětem. V sedmdesátých letech 20. století Klaus a Kennel (1976) deﬁnovali pojem bonding jako vytvoření fyzického a emocionálního vztahu mezi dítětem a rodiči, zejména však vztahovou osobou. Jedná se o trvalou emocionální reakci, která je u matky přirozeně vyvolána kontaktem s novorozencem. Tvoří základ pro vývoj dalších citových vztahů. Jedná se o proces vytváření láskyplné vazby, který je podporován biologickými, imunologickými, fyziologickými a psychologickými procesy, což má pro oba nenahraditelnou hodnotu (Mrowetz, Premská, 2013). První hodina života novorozence mimo dělohu je citlivým obdobím, kdy se dítě poprvé setká s rodiči a vytváří se rodina. Toto je celoživotní událost, do které zasahujeme co nejméně a která by neměla být přerušována. Výjimkou je nežádoucí zdravotní stav matky a dítěte. Je to vzácný čas, který by měl být ctěn a chráněn vždy, když je to možné (Phillips, 2013). Podle studie Takács et al. (2020) i časné poporodní týdny představují důležité období ve vývoji mateřského pouta. Bicking Kinsey, Hupcey (2013) uvádějí, že rozhodujícím obdobím při formování mateřské vazby je první poporodní rok. Bezpečná vztahová vazba je kriticky důležitá pro psychické zdraví dítěte, neboť vede k posilování adaptačních schopností, efektivních strategií pro zvládání stresu a kvalitního sociálního fungování. Rovněž je důležitá i pro somatické zdraví dítěte, protože má pozitivní vliv na afektivní, neuroendokrinní a psychosomatické regulace i imunitu (Hrubý, 2017). Zdravý vývoj dítěte je ve velké míře ovlivňován interakcí mezi matkou a dítětem a bezpečná vztahová vazba je prediktivní, spojená s pozitivními výsledky v mnoha oblastech dětského vývoje. Existuje stále více důkazů o tom, že bezpečná vztahová vazba má pozitivní vliv na sociálně-emoční schopnosti, kognitivní funkce, fyzické a duševní zdraví. Zatímco děti s nejistým připoutáním jsou více ohroženy negativními výsledky v těchto oblastech (Hill, Flanagan, 2019). Attachment (připoutání) mezi matkou a jejím dítětem je ovlivňován mnoha faktory, včetně rodinné anamnézy, podpůrnými systémy, přerušovaným spánkem, socioekonomickými a kulturními faktory a v neposlední řadě kojením. Jelikož v časných stádiích formování vztahové vazby je kontakt mezi matkou a dítětem zajišťován zejména jejich vzájemnou blízkostí, jedním z důležitých me12

Význam kojení

chanismů podílejících se na jejich vzájemné vazbě je kojení (Hrubý, 2017). Existují důkazy, že kojení přispívá k bezpečnosti připoutání dítěte k matce (Linde et al., 2020; Padmasree et al., 2017). Kojení představuje nejdokonalejší interakci mezi matkou a dítětem. Matka a dítě se při zapojení všech smyslů vzájemně poznávají, mluvíme o recipročním procesu. Právě proto se klade během první hodiny po porodu důraz na SSC mezi matkou a dítětem a na první samopřisátí dítěte. Bylo prokázáno, že ženy, které zahájily kojení, měly vyšší míru bezpečného připoutání než ženy, které kojení nezahájily (Mathews et al., 2014; Scharfe, 2012). Kojení nabízí především příležitost pro blízkost matky a dítěte, jakož i pravidelné a citlivé interakce (Bowlby, 1958; Jackson, 2016), poskytuje blízký kontakt kůže na kůži (Liu et al., 2013), častější dotek matky, větší množství společného času matky a dítěte, investování do dítěte a emocionální péči (Maralani, Stabler, 2018; Smith, Forrester, 2017), jakož i přímou senzorickou zpětnou vazbu prostřednictvím stimulace bradavek a přímých reakcí na signály kojenců (Jansen et al., 2008). Kojení souvisí také se zvýšenou citlivostí a pozorností matky k dítěti (Jackson, 2016). Kromě těchto nevýživových aspektů je kojení spojeno s uvolňováním hormonů oxytocinu a prolaktinu, které mají pozitivní vliv na vztahovou vazbu mezi matkou a dítětem. Prolaktin stimuluje organismus k produkci mateřského mléka, ale zároveň má i antistresové účinky. Oxytocin zase způsobuje kontrakce svalových vláken v okolí alveol, ze kterých je následně mléko vypuzeno. Zároveň (jako „hormon lásky“) pomáhá ženě cítit se klidně a vyrovnaně. Oxytocin se označuje také jako hormon vztahové vazby. Po porodu je uvolňován stimulací bradavky mléčné žlázy a kromě jiných funkcí je spojen také s vyvoláním typického mateřského chování (Hrubý, 2017). Kojení lze hodnotit jako nástroj pomáhající matkám poznávat své dítě. Žena se učí rozeznávat první signály projevované dítětem a následně na ně adekvátně reagovat. Nekojí podle časového harmonogramu, ale podle projevů dítěte, tzn. kojí na požádání. To v ní rozvíjí schopnost empatie vůči dítěti, a tím je ještě více podporována vazba mezi nimi (Sears, Searsová, 2012; Papp, 2014; Riem et al., 2011). Tyto objevy naznačují souvislost mezi připoutaností a kojením. Recipročními ukazateli vztahu, který se nejčastěji pojí s kojením, jsou citlivost matky a bezpečné připoutání (Peñacoba, Obr. 1 Vztahová vazba Catala, 2019).

Úspěšné kojení

Literatura ABAFFYOVÁ, Z., RENNEROVÁ, Z., JESEŇÁK, M. Existuje efektívna primárna prevencia alergických ochorení v dnešnej dobe? Pediatr prax 2011; 12(5): 184–188. AMELIA, R., MASRUL, M., SRYYANTI, R. The Effect of Breastfeeding on the Uterine Involution Post Partum Mothers. World J Res Rev 2019; 8(1): 1–3. AMITAY, E. L., KEINAN-BOKER, L. Breastfeeding and Childhood Leukemia Incidence: A Meta-analysis and Systematic Review. JAMA Pediatr 2015; 169(6): e151025. AUNE, D., NORAT, T., ROMUNDSTAD, P. et al. Breastfeeding and the maternal risk of type 2 diabetes: a systematic review and dose-response meta-analysis of cohort studies. Nutr Metab Cardiovasc Dis 2014; 24(2): 107–115. BICKING KINSEY, C., HUPCEY, J. E. State of the science of maternal-infant bonding: a principle-based concept analysis. Midwifery 2013; 29(12): 1314–1320. BINNS, C., LEE, M., LOW, W. Y. The Long-Term Public Health Benefits of Breastfeeding. Asia Pac J Public Health 2016; 8(1): 7–14. BLACK, R. E., VICTORA, C. G., WALKER, P. S. et al. Maternal and child undernutrition and overweight in low-income and middle-income countries. Lancet 2013; 382(9890): 427–451. BOWATTE, G., THAM, R., ALLEN, K. J. et al. Breastfeeding and childhood acute otitis media: a systematic review and meta-analysis. Acta Paediatr 2015; 104(467): 85–95. BOWLBY, J. The nature of the child’s tie to his mother. Int J Psychoanal 1958; 39(5): 350–373. BRAHM, P., VALDÉS, V. The benefits of breastfeeding and associated risks of replacement with baby formulas. Rev Child Pediatr 2017; 88(1): 7–14. BRANGER, B., CAMELOT, F., DROZ, D. et al. Breastfeeding and early childhood caries. Review of the literature, recommendations, and prevention. Arch Pediatr 2019; 26(8): 497–503. CAMPBELL, H. Z., LAUWERS, J., MANNEL, R. et al. Core Curriculum for Interdisciplinary Lactation Care. Burlinghton, MA: Jones & Bartlett Learning 2019. ISBN 978-128-4111163. DIETERICH, C. M., FELICE, J. P., O’SULLIVAN, E. et al. Breastfeeding and health outcomes for the mother-infant dyad. Pediatr Clin North Am 2013; 60(1): 31–48. DUAN, X., WANG, J. & JIANG, X. A meta-analysis of breastfeeding and osteoporotic fracture risk in the females. Osteoporos Int 2017; 28: 495–503. DUIJTS, L., JADDOE, V. W., HOFMAN, A. et al. Prolonged and Exclusive Breastfeeding Reduces the Risk of Infectious Diseases in Infancy. Pediatr 2010; 126(1): 18–25. ECONOMOU, M., KOLOKOTRONI, O., PAPHITI-DEMETRIOU, I. et al. The association of breastfeeding self-efficacy with breastfeeding duration and exclusivity: longitudinal assessment of the predictive validity of the Greek version of the BSES-SF tool. BMC Pregnancy Childbirth 2021; 21(1): 421. GOVONI, L., RICCHI, A., MOLINAZZI, M. T. et al. Breastfeeding pathologies: analysis of prevalence, risk and protective factors. Acta Biomed 2019; 90(4 S): 56–62. GRIBBLE, K. D. Mechanisms behind breastmilk’s protection against, and artificial baby milk’s facilitation of, diarrhoeal illness. Breastfeed Rev 2011; 19(2): 19–26. GUNDERSON, E. P. Impact of breastfeeding on maternal metabolism: implications for women with gestational diabetes. Curr Diab Rep 2014; 14(2): 460. 14

Význam kojení

HAMDAN, A., TAMIM, H. The relationship between postpartum depression and breastfeeding. Int J Psychiatry Med 2012; 43(3): 243–259. HAŠTO J. Primerané napĺňanie potrieb v detstve do istej miery rozhoduje o odolnosti jedinca na stresy. Mosty k rodine 2011; 2(2): 4–8. HAUCK, F. R., THOMPSON, J. M., TANABE, K. O. et al. Breastfeeding and reduced risk of sudden infant death syndrome: a meta-analysis. Pediatr 2011; 128(1): 103–110. HERRMANN, K., CARROLL, K. An exclusively human milk diet reduces necrotizing enterocolitis. Breastfeed Med 2014; 9(4): 184–190. HILL, R., FLANAGAN, J. J. The Maternal-Infant Bond: Clarifying the Concept. Int J Nurs Knowl 2019; 31(1): 14–18. HORTA, B. L., VICTORA, C. G. et al. WORLD HEALTH ORGANIZATION. Shortterm eﬀects of breastfeeding: a systematic review on the benefits of breastfeeding on diarrhoea and pneumonia mortality. Geneva: World Health Organization 2013. ISBN 9789241506120. HRUBÝ, R. Depresia a včasné emočné, kognitívne a behaviorálne regulácie. Martin: VEEM s.r.o., 2017. ISBN 978-80-89243-04-4. CHOWDHURY, R., SINHA, B., SANKAR, M. J. et al. Breastfeeding and maternal health outcomes: a systematic review and meta-analysis. Acta Paediatr 2015; 104(467): 96–113. IP, S., CHUNG, M., RAMAN, G. et al. Breastfeeding and maternal and infant health outcomes in developed countries. Evid Rep Technol Assess(Full Rep) 2007; 153: 1–186. JACKSON, D. B. The Association Between Breastfeeding Duration and Attachment: A Genetically Informed Analysis. Breastfeed Med 2016; 11(6): 297–304. JANSEN, J., WEERTH, C., RIKSEN-WALRAVEN, J. Breastfeeding and the mother-infant relationship - A review. Dev Rev 2008; 28(4): 503–521. KARAKOCA, H., OZKANB, H. The Relationship with Prenatal Attachment of Psychosocial Health Status of Pregnant Women. Int J Health Sci 2017; 5(1): 36–46. KIPPLEY, S. Breastfeeding and Natural Child Spacing: How Ecological Breastfeeding Spaces Babies. Minnesota: Couple to Couple League Intl 2009. ISBN 092-6-412-205. KLAUS, M. H., KENNELL, J. H. Maternal-Infant Bonding: The Impact of Early Separation or Loss on Family Development. St Louis, MO: Mosby 1976. ISBN 9780801626302. KLAUS, M. H., KENNELL, J. H., KLAUS, P. H. Bonding: Buildings the Foundations of Secure Attachment and Independence. New York: Addison-Wesley 1995. ISBN 9780201441987. KRAMER, M. S., KAKUMA, R. Optimal duration of exclusive breastfeeding. Cochrane Database Syst Rev 2012; 2012(8): CD003517. LI, D. P., DU, C., ZHANG, Z. M., LI, G. X. et al. Breastfeeding and ovarian cancer risk: a systematic review and meta-analysis of 40 epidemiological studies. Asian Pac J Cancer Prev 2014; 15(12): 4829–4837. LIBEN, M. L., YESUF, E. M. Determinants of early initiation of breastfeeding in Amibara district, Northeastern Ethiopia: a community based cross-sectional study. Int Breastfeed J 2016; 11: 7. LIND, J. N., LI, R., PERRINE, C. G. et al. Breastfeeding and later psychosocial development of children at 6 years of age. Pediatr 2014; 134(Suppl 1): 36–41. 15