Téměř zapomenuté recepty Klenoty rakousko-uherské kuchyně
Michaela Smolová
Téměř zapomenuté recepty
„Dobrý kuchařský recept vydrží mezi lidmi déle než vzpomínka na toho, kdo už není.“ Peter Ševčovič, Z kuchyně starého Prešpurku
Téměř zapomenuté recepty
Michaela Smolová
Grada Publishing
Věnuji Michince a Adamkovi
Poděkování Chtěla bych vyjádřit velký dík svému okolí, které mi při psaní a tvorbě knihy velmi pomohlo. Moje speciální poděkování patří: Sonce a Maťkovi Kardošovým za to, že jsem mohla v jejich chaloupkách fotit, Paule Mišíkové za to, že mi umožnila využít nádherný dvůr v Karolinenhof na focení, rodině Konradsheim za zpřístupnění jejich zámeckého dvora na focení, mojí Bejce za možnost fotit v jejích nádherných zachovalých chaloupkách Nebo nad Štiavnicou, mým sousedům Minarikovým za zapůjčení originálních rekvizit, Marcelce Mulser za důvěru a zapůjčení jejího obchůdku Fantasy Home, ve kterém jsem také fotila, paní profesorce Stoličné za její odborné rady a konzultace, kamarádům z agentury gooseberry, kteří se zhostili grafického zpracování mé knížky, Vladkovi, Michince a Adamkovi.
Rejstřík receptů Sváteční recepty Vánočka 13 Pardubický perník 14 Husarské koláčky 17 Vánoční štola 18 Staropolský perník 21 Povidlové taštičky 22 Stříkané marcipánové koláčky 25 Sněhové koule 26 Tvarohové koblížky 29 Masopustní koblihy 30 Mazanec 35 Velikonoční zajíčci 36 Osterpinze – velikonoční pečivo 39 Chléb, pečivo a slané recepty Housky kaiserky 43 Domácí bramborový chléb 44 Sladké rohlíky kipferle 47 Preclíky 48 Slané bramborové tyčinky 51 Slané kroužky 52 Podplameník 55 Klementovy žitné houstičky 56 Škvarkové pagáče 59 Drobné zákusky Domácí piškoty 63 Non plus ultra 64 Pasiáns – ruský chléb 67 Datlové pusinky 68 Bramborové dukátky 71 Španělský vítr s jahodami 72 Weinbeisser – perníčky k vínu 75 Moučná jídla Bramborové langoše z kvásku 79 Šterc 80 Vdolečky 83 Bramborové knedlíky s meruňkami 84 Dukátové buchtičky s vanilkovým krémem 87 Bramborové koblihy 88 Pařené buchty 91
Na kafíčku Jemná tvarohová buchta 95 Hausfreund – domácí přítel 96 Linecký dort 99 Tyrolský závin 100 Makový dort 103 Císařská bábovka 104 Pischingerův dort 107 Dort Malakoff 108 Dobošovy řezy 111 Žerbó řezy 112 Rákóczi túrós – tvarohový koláč 115 Punčový dortík 116 Rigó Jancsi 119 Kaštanový dort 120 Tradiční kynuté recepty Bílkové koláče s tvarohem 125 Ořechový nebo makový závin 126 Zelňáky 129 Chala – židovský chléb 130 Korutanský reinling 133 Lité trdlo 134 Brynzový bjaľoš 137 Ovocné recepty Třešňová bílková buchta 141 Jablečné bochánky 142 Starovídeňský jablečný koláč 145 Sedmihradské koláče 146 Jemný ovocný koláč 149 Višňovo-ořechové kuličky 150 Švestkový táč 153 Pochoutky Kosmatice – smažený bezový květ 157 Mléčná rýže 158 Kornoutky s krémem Chantilly 161 Kdoulový sýr nebo povidla 162 Bezový sirup 165 Ořechový likér 166
I vám odložily vaše maminky stranou své recepty sepsané do sešitů? I vaše babičky nebo prababičky si zapisovaly postupy na ty nejlepší buchty a vy jste je objevili zažloutlé a zaprášené na půdě? Už jen při listování těmi rozpadajícími se stránkami si všichni připomínáme vzácné momenty strávené v kuchyních, kde to vonělo, kde jsme nedočkavě počítali minuty, než upečené buchty vychladnou. Na chvíli jsme znovu dětmi, které se motají pod nohama a překážejí v kuchyni, ale které nevědomky nasávají rodinné kulinární tradice. Aby je jednou mohli předat dál, svým dětem a vnoučatům. Jsem přesvědčená o tom, že dobré recepty je nutné zachovat a předat dál. Nesou v sobě kus kulinárního dědictví, které je tak silné, že nezaniká. Možná i nevědomky si ho se sebou nosíme od malička, rozbalujeme ho v našich nových rodinách a přenášíme ho na své potomky. Bez ohledu na to, kam nás život zavane, domácí kuchyně v nás zůstává navždy. Recepty, které nacházíte v této nebo v mé první knize Téměř zapomenuté recepty, jsem si původně sepisovala pro své děti. Mým plánem bylo předat jim ucelenou sbírku našich rodinných receptů, které jsem posbírala od mých babiček, maminky, které mám od své kmotry nebo od babičky mého muže. Ale nakonec jsem se rozhodla, že si ho nenechám jen pro sebe a své děti. Jsou to recepty, které jsou generacemi otestované a odzkoušené, a proto fungují a hlavně chutnají. Děkuji vám, že jste si koupili moji knihu Téměř zapomenuté recepty 2 – Klenoty rakousko-uherské kuchyně. Využijte volné stránky na konci knihy a zapište si na ně své nejvzácnější rodinné recepty. Abyste je jednou mohli předat dál svým potomkům.
Ať vám s námi chutná!
Michaela Smolová
Sváteční recepty V této kapitole vám chci představit tradiční slavnostní zákusky a pečiva, které pekli vesničané nebo měšťané za časů Rakousko-Uherska. Největšími oslavami v živote lidí bývaly Velikonoce, Vánoce, masopust, svatba v rodině, případně vesnické posvícení. I ty nejchudší rodiny si u příležitosti těchto svátků dopřáli víc než jindy v průběhu roku. Hodně se vařilo, hodně se peklo, lidé nešetřili na surovinách ani na množství. Na venkově se peklo jednodušší, hlavně kynuté pečivo z bílé mouky. Peklo se neplněné, nebo ho plnili mákem, ořechy, tvarohem, sušeným ovocem či hustými povidly a sypali ho cukrem, případně skořicí. Ve městech byly dostupné onačejší dobroty, ať už v kavárnách či cukrárnách, nebo si je lidi pekli doma sami. Čokoláda a mandle byli sice luxusními, zato však dostupnými surovinami, o čemž svědčí četné historické recepty. K dobrotám se často podávala bílá káva z ječmene nebo čekanky. Ti, kteří si to mohli dovolit, po pansku popíjeli černou kávu.
Vánočka Vánočka, snad nejsymboličtější pečivo, jaké známe, je známá skoro po celé Evropě. Možná ne přímo náš recept, spíš způsob přípravy. Pletení kdysi symbolizovalo jednak oběť (ženy obětovaly svůj cop při vdavkách či při smrti manžela), ale podle lidových představ chránilo domácnost před temnými silami. Upečená vánočka sypaná cukrem zas představovala Ježíška zabaleného v peřince. Vánočka se pekla v Rakousku na Svátek všech svatých. Rozdávala se sirotkům jako jakési poselství od jejich zesnulých rodičů. Vánočka tak symbolizovala spojení mezi světem mrtvých a živých. U nás je vánočka – jak název napovídá – typickým vánočním pečivem. Pekla se na Štědrý den, kdy už byla chalupa uklizená a všechno nachystané na oslavu narození Ježíše Krista. První si z vánočky utrhl hospodář, aby se hospodářství dařilo. Kousek vánočky dostala i hospodářská zvířata, aby dobře sloužila. V některých oblastech se do vánočky zapékala mince, která měla přinést do rodiny bohatství.
Vystačí na 2 menší nebo 1 velkou vánočku Přísady:
Postup:
500 g hladké mouky
Mouku prosejeme do mísy. Uprostřed uděláme jamku, do které nalijeme vlažné mléko, přidáme lžíci cukru a rozdrobené droždí. Tekuté věci promícháme na povrchu mouky, mísu přikryjeme fólií a necháme nakynout kvásek.
250 ml mléka 120 g másla 100 g cukru krystal 80 g rozinek namočených v rumu 3 žloutky 1 vanilkový cukr ½ kostky čerstvého droždí kůra z 1/2 citronu 1 vejce na potření hrst mandlových lupínků na posypání
Potom přidáme žloutky, vanilku, citronovou kůru, zbytek cukru a máslo a mísíme asi 15 minut, dokud se těsto nezačne odlepovat od okrajů mísy, je hladké a kompaktní. Před koncem mísení přidáme rozinky, které jsme dobře vyždímali a zlehka posypali moukou. Těsto přikryté fólií necháme vykynout na dvojnásobek objemu. Po nakynutí těsto promísíme, rozdělíme na dvě poloviny, ze kterých budeme plést dvě vánočky. Způsobů pletení je mnoho, vyzkoušejte náš podle fotografií. Zapletené vánočky položíme na plech vyložený pečicím papírem, přikryjeme je a necháme podkynout. Podkynuté vánočky potřeme rozšlehaným vajíčkem a posypeme mandlovými lupínky. Pečeme v troubě rozehřáté na 170 °C asi 30–35 minut do zlatohněda.
13
Pardubický perník V Česku se známý pardubický perník vyráběl už od 16. století. Velký rozvoj perníkářství však nastal v 18. století, kdy císařovna Marie Terezie udělila právo vyrábět perník (že by předchůdce dnešní licence?) pekařům, a tak se stal perník dostupný širokým masám. Do té doby byl spíš výjimečným pečivem jen pro bohatší. Pardubický perník má dnes chráněné zeměpisné označení. Jeho originální receptura je prý tajná. Původně sestávala jen z medu, mouky a pepře a od poslední ingredience je vlastně i odvozený název – nejdřív staročesky peprník, později perník. Dnes do receptury patří i vejce, samozřejmě med a tajná směs bylin a koření. Perníkové těsto potřebuje svůj čas, aby správně vyzrálo. Vyrábí se ve dvou fázích, mezi nimiž je několikadenní odstup.
Vystačí asi na 2–3 plechy Přísady:
Postup:
Prvé těsto: 400 g hladké mouky 250 g medu 1 žloutek 1 ČL salajky (hydrogen uhličitan amonný) 1 PL meruňkového džemu
Nejdřív rozehřejeme med, dokud není úplně tekutý, a necháme ho vychladnout. Žloutek rozmícháme se salajkou, přilijeme do medu a nakonec vmícháme mouku a meruňkový džem. Vypracujeme těsto, které necháme aspoň hodinu v chladu odpočinout (klidně ale i přes noc nebo dokonce několik dní).
Druhé těsto: 125 g práškového cukru 125 mletých mandlí 1 vejce 1 žloutek 30 g nasekaného citronátu (kandované citronové kůry) 5 g mletého anýzu 5 g mletého badyánu 4 g mletých hřebíčků 4 g mleté skořice 3 g mletého nového koření 4 g salajky (hydrogen uhličitan amonný) kůra z 1/2 citronu vejce na potření, mandle na ozdobení, švestková povidla na plnění, 150 g hořké čokolády a 50 g rostlinného tuku na polevu
14
Všechny suroviny na druhé těsto dáme do větší mísy, promícháme a spojíme je s prvním, odpočinutým těstem. Prohněteme je spolu a zabalené ve fólii necháme těsto vyzrát v chladničce. Perníky z něj můžete péct už na druhý den, doporučujeme však nechat těsto zrát několik dní, aby byla výsledná chuť intenzivnější. Před pečením těsto zlehka prohněteme, rozválíme na pomoučené desce a nožem ho nakrájíme na obdélníky (asi 5 × 9 cm). Ty položíme na plech s pečicím papírem, potřeme je vajíčkem a pečeme je v troubě rozehřáté na 180 °C asi 10–12 minut do zlatohněda. Upečené perníčky necháme vychladnout, polovinu polijeme čokoládovou polevou a vždy po dvou spojujeme švestkovými povidly. Perníčky můžeme ozdobit i mandlemi, kandovaným ovocem apod.