Issuu

CHOROBNÉ ZNAKY A PŘÍZNAKY DIFERENCIÁLNÍ DIAGNOSTIKA 2., přepracované a aktualizované vydání

Karel Lukáš Aleš Žák a kolektiv

CHOROBNÉ ZNAKY A PŘÍZNAKY DIFERENCIÁLNÍ DIAGNOSTIKA 2., přepracované a aktualizované vydání Karel Lukáš Aleš Žák a kolektiv

232 znaků, příznaků a laboratorních ukazatelů ve 190 kapitolách s epilogem

GRADA Publishing

Upozornění pro čtenáře a uživatele této knihy Všechna práva vyhrazena. Žádná část této tištěné či elektronické knihy nesmí být reprodukována a šířena v papírové, elektronické či jiné podobě bez předchozího písemného souhlasu nakladatele. Neoprávněné užití této knihy bude trestně stíháno.

MUDr. Karel Lukáš, CSc., prof. MUDr. Aleš Žák, DrSc., a kolektiv

CHOROBNÉ ZNAKY A PŘÍZNAKY Diferenciální diagnostika 2., přepracované a aktualizované vydání Vedoucí autorského kolektivu: MUDr. Karel Lukáš, CSc., prof. MUDr. Aleš Žák, DrSc. Autorský kolektiv: MUDr. Jakub Albrecht, MUDr. Helena Ambrožová, Ph.D., MUDr. Soňa Argalácsová, † MUDr. Alina Bagaliy, MUDr. Eva Balážiová, Ph.D., MUDr. Pavla Barvířová, MUDr. Jozef Buday, doc. MUDr. Petr Bušek, Ph.D., MUDr. Jan Bydžovský, MUDr. Radka Čapková, MUDr. Libor Černý, MUDr. Pavel Diblík, MBA, MUDr. Robert Donoval, MUDr. Viera Donovalová, MUDr. Pavel Doubek, Ph.D., MUDr. Magdalena Dušejovská, MUDr. Karel Dvořák, Ph.D., MUDr. Hana Faitlová, MUDr. Michael Fanta, Ph.D., MUDr. Štěpánka Fojtíková, MUDr. Jan Haber, CSc., MUDr. Radvan Hainer, MUDr. Kateřina Halatková, MUDr. Jiří Hlušička, MUDr. Klára Horáčková, MUDr. Petr Hrabák, doc. MUDr. Jan Jiskra, Ph.D., MUDr. Ivana Kaincová, MUDr. Josef Kaláb, MUDr. Radim Kaňa, Ph.D., MUDr. Martina Knappová, MUDr. Miroslav Kocík, Ph.D., MUDr. Pavel Kuthan, prof. MUDr. Jan Kvasnička, DrSc., doc. MUDr. Ing. Lukáš Lambert, Ph.D., MUDr. Alena Lambertová, MUDr. Karel Lukáš, CSc., MUDr. Jaroslav Macášek, Ph.D., MUDr. Alena Machovcová, Ph.D., MBA, prof. MUDr. Michal Mára, CSc., MUDr. Tadeáš Mareš, MUDr. Eva Meisnerová, MUDr. Jana Mengerová, MUDr. Jana Mišutková, MUDr. Magdalena Mráčková, MUDr. Michalis Palos, MUDr. Aleš Pernica, MUDr. Hana Petrášková, MUDr. Gabriela Podgorná, MUDr. Lucie Rathová, MUDr. Markéta Skoková, MUDr. Silvie Svobodová, MUDr. Eva Szabó, MUDr. Marek Šatný, MUDr. Jana Šmalcová, MUDr. Václav Šmíd, Ph.D., MUDr. Markéta Štajnerová, MUDr. Kateřina Štycká, prof. MUDr. Eva Topinková, CSc., MUDr. Miroslav Urbánek, MUDr. Hana Váňová, MUDr. Tomáš Vařeka, MUDr. Jan Vodička, Ph.D., MUDr. Petra Vrzáčková, prof. MUDr. Michal Zikán, Ph.D., doc. MUDr. Jaroslav Zvěřina, CSc., prof. MUDr. Aleš Žák, DrSc. Recenzent: prof. MUDr. Štefan Alušík, CSc. Vydání odborné knihy schválila Vědecká redakce nakladatelství Grada Publishing, a.s. © Grada Publishing, a.s., 2022 Cover Design © Grada Publishing, a.s., 2022 Vydala Grada Publishing, a.s. U Průhonu 22, Praha 7 jako svou 8402. publikaci Odpovědná redaktorka Mgr. Jitka Straková Sazba a zlom Jan Šístek Počet stran 1112 2. vydání, Praha 2022 Vytiskla tiskárna TNM PRINT s.r.o., Nové Město Kniha vychází s podporou společnosti Ewopharma, spol. s r. o. Názvy produktů, firem apod. použité v knize mohou být ochrannými známkami nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků, což není zvláštním způsobem vyznačeno. Postupy a příklady v této knize, rovněž tak informace o lécích, jejich formách, dávkování a aplikaci jsou sestaveny s nejlepším vědomím autorů. Z jejich praktického uplatnění však pro autory ani pro nakladatelství nevyplývají žádné právní důsledky.

ISBN 978-80-271-4739-7 (pdf) ISBN 978-80-271-2576-0 (print)

Vedoucí autorského kolektivu: MUDr. Karel Lukáš, CSc. prof. MUDr. Aleš Žák, DrSc. Autorský kolektiv: MUDr. Jakub Albrecht – Psychiatrická klinika 1. LF UK a VFN, Praha MUDr. Helena Ambrožová, Ph.D. – Klinika infekčních nemocí 2. LF UK a Nemocnice Na Bulovce, Praha MUDr. Soňa Argalácsová – Onkologická klinika 1. LF UK a VFN, Praha † MUDr. Alina Bagaliy – Psychiatrická klinika 1. LF UK a VFN, Praha MUDr. Eva Balážiová, Ph.D. – Neurologická klinika 1. LF UK a VFN, Praha MUDr. Pavla Barvířová – Oddělení otorinolaryngologie 1. LF UK a VFN, Praha MUDr. Jozef Buday – Psychiatrická klinika 1. LF UK a VFN, Praha doc. MUDr. Petr Bušek, Ph.D. – IV. interní klinika 1. LF UK a VFN, Ústav biochemie a experimentální onkologie 1. LF UK, Praha MUDr. Jan Bydžovský – Oční klinika 1. LF UK a VFN, Praha MUDr. Radka Čapková – IV. interní klinika 1. LF UK a VFN, Praha MUDr. Libor Černý – Foniatrická klinika 1. LF UK a VFN, Praha MUDr. Pavel Diblík, MBA – Oční klinika 1. LF UK a VFN, Praha MUDr. Robert Donoval – Klinik für Gastroenterologie, Diabetologie und Infektiologie, Lausitzer Seenland Klinikum, Hoyerswerda, Německo MUDr. Viera Donovalová – Hausärztliche Versorgung, Innere Medizin/ZB Diabetologie, Hoyerswerda, Německo MUDr. Pavel Doubek, Ph.D. – Psychiatrická klinika 1. LF UK a VFN, Praha MUDr. Magdalena Dušejovská – IV. interní klinika 1. LF UK a VFN, Praha MUDr. Karel Dvořák, Ph.D. – Krajská nemocnice Liberec, IV. interní klinika 1. LF UK a VFN, Praha MUDr. Hana Faitlová – Klinika otorinolaryngologie a chirurgie hlavy a krku, Pardubická krajská nemocnice, a.s., Pardubice MUDr. Michael Fanta, Ph.D. – Gynekologicko-porodnická klinika 1. LF UK a VFN, Praha MUDr. Štěpánka Fojtíková – IV. interní klinika 1. LF UK a VFN, Praha MUDr. Jan Haber, CSc. – I. interní klinika 1. LF UK a VFN, Praha MUDr. Radvan Hainer – IV. interní klinika 1. LF UK a VFN, Praha MUDr. Kateřina Halatková – Centrum primární péče 1. LF UK a VFN, Poliklinika Palackého, Praha MUDr. Jiří Hlušička – IV. interní klinika 1. LF UK a VFN, Praha MUDr. Klára Horáčková – Psychiatrická klinika 1. LF UK a VFN, Praha MUDr. Petr Hrabák – IV. interní klinika 1. LF UK a VFN, Praha doc. MUDr. Jan Jiskra, Ph.D. – III. interní klinika 1. LF UK a VFN, Praha MUDr. Ivana Kaincová – Oční klinika 1. LF UK a VFN, Praha MUDr. Josef Kaláb – IV. interní klinika 1. LF UK a VFN, Praha MUDr. Radim Kaňa, Ph.D. – Oddělení otorinolaryngologie 1. LF UK a VFN, Praha MUDr. Martina Knappová – Zdraví-fit, s.r.o., Praha MUDr. Miroslav Kocík, Ph.D. – IV. interní klinika 1. LF UK a VFN, Praha MUDr. Pavel Kuthan – Oční klinika 1. LF UK a VFN, Praha prof. MUDr. Jan Kvasnička, DrSc. – Ústav lékařské biochemie a laboratorní diagnostiky 1. LF UK a VFN, Praha doc. MUDr. Ing. Lukáš Lambert, Ph.D. – Radiodiagnostická klinika 1. LF UK a VFN, Praha MUDr. Alena Lambertová – Psychiatrická klinika 1. LF UK a VFN, Praha MUDr. Karel Lukáš, CSc. – IV. interní klinika 1. LF UK a VFN, Praha MUDr. Jaroslav Macášek, Ph.D. – IV. interní klinika 1. LF UK a VFN, Praha MUDr. Alena Machovcová, Ph.D., MBA – Dermatovenerologické oddělení FN Motol, Praha prof. MUDr. Michal Mára, CSc. – Gynekologicko-porodnická klinika 1. LF UK a VFN, Praha MUDr. Tadeáš Mareš – Psychiatrická klinika 1. LF UK a VFN, Praha MUDr. Eva Meisnerová – IV. interní klinika 1. LF UK a VFN, Praha MUDr. Jana Mengerová – IV. interní klinika 1. LF UK a VFN, Praha MUDr. Jana Mišutková – Gastroenterologická ambulancia, Medcentrum, s.r.o., Žilina V

MUDr. Magdalena Mráčková – IV. interní klinika 1. LF UK a VFN, Praha MUDr. Michalis Palos – Pantheo Eye Centre, Limassol, Kypr MUDr. Aleš Pernica – Oddělení otorinolaryngologie 1. LF UK a VFN, Praha MUDr. Hana Petrášková – IV. interní klinika 1. LF UK a VFN, Praha MUDr. Gabriela Podgorná – Psychiatrická klinika 1. LF UK a VFN, Praha MUDr. Lucie Rathová – Oddělení otorinolaryngologie 1. LF UK a VFN, Praha MUDr. Markéta Skoková – Oční klinika 1. LF UK a VFN, Praha MUDr. Silvie Svobodová – IV. interní klinika 1. LF UK a VFN, Praha MUDr. Eva Szabó – Darlington Memorial Hospital, Durham MUDr. Marek Šatný – IV. interní klinika 1. LF UK a VFN, Praha MUDr. Jana Šmalcová – II. interní klinika 1. LF UK a VFN, Praha MUDr. Václav Šmíd, Ph.D. – IV. interní klinika 1. LF UK a VFN, Praha MUDr. Markéta Štajnerová – IV. interní klinika 1. LF UK a VFN, Praha MUDr. Kateřina Štycká – Psychiatrická klinika 1. LF UK a VFN, Praha prof. MUDr. Eva Topinková, CSc. – Geriatrická klinika 1. LF UK a VFN, Praha MUDr. Miroslav Urbánek – Jednotka intenzivní metabolické péče 2. interní kliniky 3. LF UK a FN Královské Vinohrady, Praha MUDr. Hana Váňová – Psychiatrická klinika 1. LF UK a VFN, Praha MUDr. Tomáš Vařeka – IV. interní klinika 1. LF UK a VFN, Praha MUDr. Jan Vodička, Ph.D. – Klinika otorinolaryngologie a chirurgie hlavy a krku LF UK a FN Hradec Králové, Fakulta zdravotnických studií Univerzity Pardubice MUDr. Petra Vrzáčková – Gynekologicko-porodnická klinika 1. LF UK a VFN, Praha; TH klinika, s.r.o., Praha prof. MUDr. Michal Zikán, Ph.D. – Gynekologicko-porodnická klinika 1. LF UK a FN Bulovka, Praha doc. MUDr. Jaroslav Zvěřina, CSc. – Sexuologický ústav 1. LF UK, Praha prof. MUDr. Aleš Žák, DrSc. – IV. interní klinika 1. LF UK a VFN, Praha

Obsah

Předmluva . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . XV 1

Acidóza (Petr Bušek) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1

Adynamie (Markéta Štajnerová, Soňa Argalácsová) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

Afázie (Kateřina Halatková) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 26

Afty (Karel Lukáš) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 33

Agrese (Gabriela Podgorná) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 37

Akromegalie a gigantizmus (Jana Mengerová) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

Akrotizmus (Miroslav Kocík) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

Alkalóza (Petr Bušek) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

Alopecie (Jana Šmalcová, Karel Lukáš) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

10 Amenorea (Michael Fanta) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

Anemie (chudokrevnost) (Karel Dvořák) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

12 Anizmus, parkopréza, shy rectum syndrome (Karel Lukáš) . . . . . . . . . . . . . . . . . . 67 13 Anorexie (Klára Horáčková) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

14 Anorgazmie (Petra Vrzáčková) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 74 15 Anosmie (Jaroslav Macášek) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

16 Anozognozie (Jakub Albrecht) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 80 17 Apnoe (Miroslav Kocík) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

18 Ascites (Karel Dvořák) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 86 19 Ataxie (Jaroslav Macášek) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

91 VII

Chorobné znaky a příznaky – diferenciální diagnostika 20 Atrofie svalů (Eva Balážiová) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

21 Automutilace (Gabriela Podgorná) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 97 22 Bazofilie (Jana Šmalcová, Jan Haber) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 100 23 Bolest břicha a diskomfort (Karel Lukáš) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 103 24 Bolest břicha a horečka (Radvan Hainer) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 124 25 Bolest hlavy (Silvie Svobodová ) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 129 26 Bolest kloubů (Karel Lukáš) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 137 27 Bolest na hrudi (Miroslav Kocík) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 144 28 Bolest oka (Eva Szabó) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 155 29 Bolest zad (Radka Čapková) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 164 30 Bruxizmus (Karel Lukáš) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 170 31 Bulimie (Klára Horáčková) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 172 32 Cyanóza (Jaroslav Macášek) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 175 33 Červené oko (Markéta Skoková) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 178 34 Dehydratace (Petr Bušek) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 194 35 Delirium (Tadeáš Mareš) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 198 36 Demence (Jakub Albrecht) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 204 37 Deprese (Alena Lambertová, Hana Váňová) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 209 38 Diplopie (Pavel Kuthan) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 213 39 Disociace – konverze (Alena Lambertová) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 219 40 Dušnost (Jaroslav Macášek) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 222 41 Dysfagie, odynofagie a afagie (Karel Lukáš, Robert Donoval) . . . . . . . . . . . . . . . . . 228 42 Dyskolorace nehtů (Karel Lukáš) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 237 43 Dysmenorea (Michael Fanta) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 242 44 Dyspareunie (Michael Fanta) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 246 45 Dystonie (Eva Balážiová) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 248

VIII

Obsah 46 Dysurie (Jana Šmalcová) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 253 47 Echolálie (Jaroslav Macášek) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 258 48 Eozinofilie a eozinopenie (Jana Šmalcová, Jan Haber) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 260 49 Epistaxe (Jana Šmalcová) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 266 50 Exantém (Karel Lukáš, Helena Ambrožová) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 269 51 Exoftalmus a enoftalmus (Jana Šmalcová) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 283 52 Expektorace (Josef Kaláb) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 288 53 Fascikulace (Jaroslav Macášek) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 292 54 Fluidotorax (Petr Bušek) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 294 55 Flush (Petr Bušek) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 299 56 Foetor ex ore, halitóza (Viera Donovalová, Karel Lukáš) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 304 57 Fotosenzitivita (Petr Bušek) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 307 58 Frigidita (Petra Vrzáčková) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 314 59 Geriatrické syndromy (Eva Topinková) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 317 60 Globus (Karel Lukáš) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 321 61 Glosodynie, stomatodynie, syndrom pálení v ústech (Karel Lukáš) . . . . . . . . . . . . . . 324 62 Gynekomastie (Magdalena Mráčková) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 328 63 Hematurie (Marek Šatný) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 332 64 Hemianopsie (Eva Balážiová) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 339 65 Hemoptýza (Josef Kaláb, Lukáš Lambert) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 343 66 Hepatomegalie (Karel Dvořák) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 346 67 Hirsutizmus (Aleš Žák ) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 350 68 Horečka a třesavka (Miroslav Urbánek, Karel Lukáš) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 355 69 Horečka nejasné etiologie (Karel Dvořák) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 359 70 Hubnutí (Jana Mengerová) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 365 71 Hyperamylazemie, amylazurie, makroamylazemie (Miroslav Urbánek, Karel Lukáš) . . . . . . . 369

Chorobné znaky a příznaky – diferenciální diagnostika 72 Hyperestezie a hypestezie (Eva Balážiová) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 372 73 Hyperglykemie (Tomáš Vařeka) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 381 74 Hyperhidróza (Lukáš Lambert) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 385 75 Hyperkalemie (Eva Meisnerová) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 387 76 Hypertenze (Jaroslav Macášek) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 390 77 Hypoglykemie (Tomáš Vařeka, Magdalena Dušejovská) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 397 78 Hypokalemie (Eva Meisnerová) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 402 79 Hypolipidemie (Aleš Žák) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 407 80 Hypotenze (Jaroslav Macášek) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 421 81 Chrápání (Aleš Pernica) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 424 82 Ikterus a cholestáza (Karel Dvořák) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 428 83 Impotence – erektilní dysfunkce (Miroslav Urbánek, Karel Lukáš) . . . . . . . . . . . . . . 435 84 Inkontinence fekální (Lukáš Lambert) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 439 85 Inkontinence moči (Jana Mengerová) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 442 86 Kachexie (Radka Čapková) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 446 87 Kašel (Karel Lukáš) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 450 88 Katatonie (Eva Balážiová) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 455 89 Klaudikace (Aleš Žák) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 460 89.1 Vaskulitidy se symptomy klaudikací . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 469 90 Konfabulace (Jakub Albrecht) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 474 91 Krvácení do trávicího traktu – enteroragie, hematemeze a meléna (Karel Lukáš) . . . . . . . . 477 92 Křeče (Radka Čapková) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 484 93 Kýchání (Josef Kaláb) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 487 94 Leukocytóza a leukopenie (Jan Haber) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 490 94.1 Leukocytóza . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 490 94.2 Leukopenie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 494 95 Lymfocytóza a lymfocytopenie (Jan Haber, Jana Šmalcová) . . . . . . . . . . . . . . . . . 498 96 Mánie (Jozef Buday) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 503 X

Obsah 97 Mastodynie (Michal Zikán) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 506 98 Mentální retardace (Tadeáš Mareš) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 509 99 Monocytóza a monocytopenie (Jana Šmalcová, Jan Haber) . . . . . . . . . . . . . . . . . 512 100 Myalgie (Tomáš Vařeka, Karel Lukáš) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 515 101 Náhlé příhody v gynekologii – bolest, krvácení, zánět (Michal Mára) . . . . . . . . . . . . . 520 102 Nanizmus (zakrslost, malý vzrůst, růstová retardace) (Jana Mengerová) . . . . . . . . . . . . 525 103 Narkolepsie, hypnolepsie, kataplexie (Eva Balážiová) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 531 104 Nauzea a zvracení (Petr Bušek) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 534 105 Nechutenství (Karel Lukáš) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 541 106 Neklid (Jozef Buday) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 544 107 Nykturie (Jana Mengerová) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 547 108 Nystagmus (Jaroslav Macášek) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 550 109 Obezita (Jana Mengerová) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 553 110 Obrny (Markéta Štajnerová, Soňa Argalácsová) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 557 111 Odvykací stavy (Tadeáš Mareš) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 575 112 Oligurie a anurie (Marek Šatný) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 579 113 Otoky (Viera Donovalová) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 586 114 Otoky očních víček (Miroslav Urbánek, Karel Lukáš) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 596 115 Otrava neznámou látkou (Jiří Hlušička) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 601 116 Paličkovité prsty (Magdalena Dušejovská, Karel Lukáš) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 610 117 Palpitace (Jana Šmalcová) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 613 118 Panika (Kateřina Štycká, Alena Lambertová) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 616 119 Parestezie (Karel Lukáš) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 619 120 Patologická sekrece mléčné žlázy (Michal Zikán) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 623 121 Plyn v trávicím traktu – aerogastrie, aerofagie, borborygmus, flatulence, meteorizmus, říhání (Karel Lukáš, Martina Knappová) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 625 122 Pneumoperitoneum (Karel Lukáš, Robert Donoval) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 630 XI

Chorobné znaky a příznaky – diferenciální diagnostika 123 Pneumotorax (Josef Kaláb) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 634 124 Pocit cizího tělíska a pálení v oku (Michalis Palos) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 637 125 Polyurie a polydipsie (Karel Lukáš) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 639 126 Poruchy čichu (Jan Vodička, Radim Kaňa, Karel Lukáš) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 644 127 Poruchy hlasu (Pavla Barvířová) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 648 128 Poruchy chuti (Hana Faitlová, JanVodička, Radim Kaňa, Václav Šmíd) . . . . . . . . . . . . . 651 129 Poruchy libida (Miroslav Urbánek, Jaroslav Zvěřina) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 656 130 Poruchy močení (Miroslav Urbánek, Karel Lukáš) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 658 131 Poruchy řeči (Libor Černý, Markéta Štajnerová, Soňa Argalácsová) . . . . . . . . . . . . . . 662 132 Poruchy sluchu (Eva Balážiová) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 671 133 Poruchy spánku (Hana Petrášková, Jozef Buday) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 677 134 Poruchy srážlivosti krve – krvácivé stavy (Jana Šmalcová, Jan Kvasnička) . . . . . . . . . . . 682 135 Poruchy srdečního rytmu (Miroslav Kocík, Jaroslav Macášek) . . . . . . . . . . . . . . . . 690 136 Poruchy střevní pasáže (Eva Meisnerová) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 700 137 Poruchy vědomí (Radka Čapková) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 706 138 Poruchy vidění (Pavel Kuthan) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 713 139 Priapizmus (Miroslav Urbánek, Jaroslav Zvěřina) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 716 140 Progerie (Eva Topinková, Martina Knappová) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 718 141 Projevy nemocí na rtech a kolem úst (Alena Machovcová, Karel Lukáš) . . . . . . . . . . . . 722 142 Proktalgie (Karel Lukáš) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 737 143 Proteinurie (Marek Šatný) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 741 144 Průjem (Lukáš Lambert) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 749 145 Pruritus (Lukáš Lambert) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 753 146 Psychóza (Jozef Buday) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 756 147 Purpura (Petr Bušek) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 760 148 Pyróza a regurgitace (Karel Lukáš, Robert Donoval) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 765

XII

Obsah 149 Rash (Jaroslav Macášek) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 771 150 Rezistence, bolest a bolestivost v pravém dolním břišním kvadrantu – původem z trávicího traktu (Karel Lukáš) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 775 151 Rezistence v dutině břišní (Magdalena Dušejovská, Karel Lukáš) . . . . . . . . . . . . . . . 783 152 Ruminace (Karel Lukáš) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 791 153 Simulace (Gabriela Podgorná) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 794 154 Slzení (Pavel Diblík) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 797 155 Smrt (Miroslav Kocík) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 799 156 Splenomegalie (Karel Dvořák) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 801 157 Sterilita mužská (Miroslav Urbánek, Jaroslav Zvěřina) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 805 158 Struma (Jan Jiskra) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 808 159 Subfebrilní stavy (Petr Hrabák) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 814 160 Suicidium (Jozef Buday) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 817 161 Synkopa (Jaroslav Macášek) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 821 162 Škytavka (Lukáš Lambert) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 824 163 Tělesný zápach (Jaroslav Macášek) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 826 164 Tenezmus (Václav Šmíd, Karel Lukáš) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 828 165 Tiky (Pavel Doubek) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 830 166 Tinitus (Lucie Rathová) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 833 167 Třes (Alena Lambertová) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 837 168 Únava (Radka Čapková) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 840 169 Úzkost (Alena Lambertová, Hana Váňová) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 844 170 Vysoká sedimentace erytrocytů (Viera Donovalová) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 849 171 Xantomy (Aleš Žák) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 852 172 Xeroftalmie (Michalis Palos) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 863 173 Xerostomie (Aleš Žák) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 867 174 Zácpa (Silvie Svobodová) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 877 XIII

Chorobné znaky a příznaky – diferenciální diagnostika 175 Záchvatovité slinění (Karel Lukáš) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 882 176 Závislost (Jozef Buday) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 884 177 Závrať (Lukáš Lambert, Karel Lukáš) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 887 178 Zmatenost († Alina Bagaliy) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 891 179 Změny dechové frekvence (Jana Mišutková, Josef Kaláb) . . . . . . . . . . . . . . . . . . 892 179.1 Tachypnoe . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 892 179.2 Bradypnoe a apnoe . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 893 180 Změny jaterních testů (Karel Dvořák) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 894 181 Změny jazyka a ústní dutiny (Markéta Štajnerová) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 907 182 Změny kožního koloritu u interních chorob (Karel Lukáš, Magdalena Dušejovská) . . . . . . . . 918 183 Změny polohy očních víček (Jan Bydžovský) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 927 183.1 Ptóza horního víčka . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 927 183.2 Lagoftalmus . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 931 184 Změny postavení víček (Ivana Kaincová) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 938 184.1 Ektropium . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 938 184.2 Entropium . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 939 185 Změny šíře zornice (Pavel Kuthan) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 185.1 Mydriáza . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 185.2 Mióza . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 185.3 Anizokorie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

941 941 943 944

186 Změny tělesné teploty (Petr Bušek) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 948 186.1 Horečka a hypertermie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 948 186.2 Hypotermie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 954 187 Ztráta paměti (Eva Balážiová) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 958 188 Zvětšené mízní uzliny (Štěpánka Fojtíková, Soňa Argalácsová) . . . . . . . . . . . . . . . . 965 189 Co lze vyčíst z moči a z močení (Karel Lukáš) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 970 190 Co lze vyčíst ze stolice (Karel Lukáš) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 973 Epilog – některá eponyma užitá v předchozích kapitolách (Karel Lukáš) . . . . . . . . . . . . . 975 Přehled použitých zkratek . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1047 Rejstřík věcný . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

1062

Rejstřík jmenný . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

1090

Souhrn . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

1095

Summary . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1096 XIV

Předmluva

Po generace hledáme tu správnou knihu, ve které by bylo všechno. A při tomto hledání se posouváme čím dál tím hlouběji do „historie“ a čím dál více jsou hodni obdivu naši předchůdci, že s tak jednoduchými prostředky dokázali stanovit diagnózu. Jednoduché prostředky, které používali, byly jejich smysly a poznávání propracovali do neskutečné dokonalosti. Pohled, poslech, poklep, pohmat, čich a nepřišlo jim zatěžko zapojit i chuť. Uměli vytěžit mnoho znaků a příznaků z obyčejného pozorování nemocného, bez složitých přístrojů a vyšetřovacích metod. Velkou roli jistě hrálo i to, že se nemocnému plně věnovali, nepospíchali, viděli jej často v jeho domácím prostředí. Příkladem budiž Thomayerova slova z druhého vydání Úvodu do drobné praxe lékařské z roku 1900, která napsal na konci kapitoly Obtíže žaludeční neboli dyspepsie: „Není pochyby, že dostavše se takto ke konci kapitoly, všecky možnosti vzniku dyspepsie jsme nevytkli. Jsou jistě osamělé příhody, např. některá nezvyklá

otrava, při nichž tvrdošíjné dyspepsii by hlavní úkol symptomatický připadal. Avšak někdy se podaří i takovéto záhadné příhody rozluštiti tím, že do podrobna zvyky nemocného, způsob práce, výživy, slovem různé detaily ze života sledujeme.“ Třeba tou „knihou, ve které je všechno“, bude internet. Ale kniha je KNIHA! Můžeme se jí dotýkat, hladit ji, mít radost z její sličnosti, vazby, písmen, obrázků. Každá kniha má svou vlastní vůni, zvlášť nové knihy voní opojně. Kniha nezradí, je možné ji vzít do ruky, potěžkat ji, mít ji. Internet do ruky vzít nelze. Třeba jednou… Zůstaneme zatím na zemi. Ať tato kniha splní to, co jsme si předsevzali, tedy aby byla praktickou rukovětí se snadnou orientací, tak jak se to snad povedlo prvnímu vydání z roku 2014. Autoři

1 Acidóza Petr Bušek

Definice a klasifikace Definice Acidóza (acidosis, is, f.; l. acidus – kyselý) je označení pro procesy, při kterých se v těle ve zvýšené míře akumulují kyseliny nebo dochází ke zvýšeným ztrátám bází, a nastává tak acidifikace organizmu. Acidobazickou rovnováhu organizmu v klinické praxi posuzujeme nejčastěji stanovením parametrů acidobazické rovnováhy v arteriální krvi (či arterializované kapilární krvi). Acidobazické poruchy se obvykle (ale ne vždy!) projevují změnou jejího pH. Arteriální pH je za normálních okolností udržováno ve velmi úzkém rozmezí mírně alkalických hodnot 7,35–7,45. Jako acidemii označujeme pH krve nižší než 7,35. Aktuální pH krve je však kromě vyvolávající primární acidobazické poruchy závislé i na stupni její kompenzace a eventuální přítomnosti další primární poruchy. U smíšených poruch acidobazické rovnováhy se tedy můžeme setkat s normálním pH, parciálním tlakem CO2 a bikarbonátu, které ale nevylučují přítomnost poruchy acidobazické rovnováhy. Pojem acidemie (stav sníženého pH arteriální krve) tedy není synonymní s pojmem acidóza (proces vedoucí k akumulaci kyselin či ztrátám bází).

Klasifikace Existuje několik přístupů k hodnocení acidobazických poruch, jejichž rozbor přesahuje rámec tohoto textu; problematika je podrobně rozvedena ve speciálně zaměřených publikacích (např. Jabor, A., 2008). Na základě patofyziologického mechanizmu, který vede ke zvýšení koncentrace vodíkových iontů v organizmu, je účelné dělit acidózu na: • respirační – hlavním mechanizmem je akumulace CO2 v důsledku jeho sníženého odstraňování dýchacím systémem,

• metabolickou – projeví se obvykle primárně změnou koncentrace bikarbonátu, příčinou je zvýšená produkce nevolatilních kyselin (např. laktátu, ketolátek), jejich snížené odstraňování ledvinami či ztráty bikarbonátu. Z hlediska určení příčiny metabolické acidózy je užitečné její rozdělení na: • metabolickou acidózu s normálním AG (anion gap – viz dále), • metabolickou acidózu se zvýšeným AG. Podle přítomnosti kompenzační odpovědi dělíme acidobazické poruchy na akutní (chybí kompenzační odpověď) a kompenzované (např. primárně respirační porucha je kompenzována činností ledvin, metabolická porucha naopak respiračně). Respirační i metabolická acidóza mohou být přítomny buď samostatně na podkladě jednoho patofyziologického mechanizmu (jednoduchá porucha acidobazické rovnováhy), nebo se mohou vyskytovat v kombinaci s dalším patofyziologickým mechanizmem (kombinovaná porucha acidobazické rovnováhy).

Patofyziologie Intracelulární pH je značně variabilní, ale jeho průměrná hodnota při 37 °C se pohybuje okolo hodnoty 7,0. Tato hodnota je výrazně bližší neutrálnímu pH (které odpovídá při teplotě lidského těla přibližně 6,8) a výrazně kyselejší ve srovnání s alkalickým pH (7,4) extracelulární tekutiny. Ve srovnání s ostatními klinicky stanovovanými analyty je koncentrace vodíkových kationtů v plazmě udržována ve velmi úzkém rozmezí mezi 35–45 nmol/l (odpovídá pH 7,45, resp. 7,35). Pro srovnání: koncentrace běžně stanovovaných biochemických parametrů včetně bikarbonátu se pohybují v mmol/l, tj. řádově milionkrát vyšších, pokles koncentrace vodíko1

Chorobné znaky a příznaky – diferenciální diagnostika vých iontů o pouhých 20 nmol/l (tj. vzestup pH na 7,7) však již představuje závažnou alkalózu. Tabulka 1.1 uvádí přehled vybraných parametrů charakterizujících acidobazickou rovnováhu organizmu a jejich fyziologické hodnoty. Katabolizmem cukrů, tuků a bílkovin je v organizmu denně uvolněno přibližně 15 000–20 000 mmol CO2 (tj. cca 0,66–0,88 kg), který je působením karboanhydrázy

přeměněn přes velmi nestabilní kyselinu uhličitou na vodíkový kationt a bikarbonátový aniont. CO2 + H2O ↔ H2CO3 ↔ H+ + HCO3– Tyto ionty jsou krví transportovány do plic (vodíkové kationty z velké části ve vazbě na hemoglobin), kde výše uvedená reakce probíhá opačným směrem za

Tab. 1.1 Vybrané biochemické parametry užívané při hodnocení poruch acidobazické rovnováhy

Parametr

Fyziologická hodnota v arteriální krvi

Význam

Poznámky

7,35–7,45

charakterizuje koncentraci vodíkových kationtů

záporný dekadický logaritmus koncentrace vodíkových kationtů

PaCO2 (parciální tlak oxidu uhličitého v arteriální krvi)

4,8–5,9 kPa, odpovídá cca 35–45 mmHg

klíčový parametr charakterizující vztah mezi produkcí a eliminací CO2

pokles u respirační alkalózy či jako kompenzační děj u metabolické acidózy

[HCO3–] aktuální 22–26 mmol/l hydrogenuhličitan

nezbytný pro výpočet AG

v laboratoři dopočítáván z Hendersonovy‑Hasselbalchovy rovnice, samostatně nestačí pro posouzení metabolické složky, pokles však naznačuje možnou metabolickou acidózu

BEECT (base excess extracelulární tekutiny)

–2,5 až +2,5 mmol/l

hlavní parametr sumárně charakterizující metabolickou komponentu acidobazické rovnováhy – hodnota 0 mmol/l odpovídá stavu, kdy je pH extracelulární tekutiny určeno pouze hodnotou PaCO2, hodnoty BEECT < –2,5 nacházíme u metabolické acidózy, hodnoty BEECT > + 2,5 u metabolické alkalózy

odpovídá množství kyseliny (v mmol/l), které je nutné přidat do vyšetřované tekutiny (zde extracelulární tekutina) k upravení pH na 7,4 při PaCO2 5,33 kPa a teplotě 37 °C

AG (anion gap) = [Na+] – [Cl–] – [HCO3–]

10–14 mmol/l

charakterizuje metabolickou komponentu – zvýšená hodnota i při normálním pH, [HCO3–] a PaCO2 značí přítomnost metabolické acidózy

někdy se ve výpočtu zohledňuje též kalemie, v tom případě je norma 14–18 mmol/l; vhodná je korekce AG na aktuální hladinu albuminu podle vztahu AGkor = AG + 0,25 × (40 – S‑albumin v g/l), tzn. při poklesu koncentrace albuminu o 10 g/l poklesne AG o 2,5 mmol/l, korekce umožní rozpoznat skrytou metabolickou acidózu u hypoalbuminemie (acidifikující ionty v tomto případě nezpůsobují pokles HCO3–); pokles AG je pozorován u hypoalbuminemie, hyperkalcemie, hypermagnezemie, intoxikace Br, I, Li, u mnohočetného myelomu, závažné hyperlipidemie (laboratorní artefakt v důsledku chyby stanovení koncentrace iontů)

Acidóza Parametr

Fyziologická hodnota v arteriální krvi

Význam

Poznámky

excess AG = aktuální AG – normální AG + aktuální bikarbonát = AG – 12 + [HCO3–]

22–26 mmol/l (tj. hodnota odpovídající normální koncentraci bikarbonátu)

zvýšená hodnota u metabolické acidózy se zvýšeným AG značí současně přítomnou metabolickou alkalózu; snížena hodnota znamená přítomnost acidózy s normálním AG (tj. kombinace acidózy se zvýšeným i normálním anion gap)

pokud je přítomna metabolická acidóza se zvýšeným AG, je vhodné dopočítat tento parametr; rozdíl mezi „aktuálním“ a „normálním“ AG (někdy označovaný též jako delta AG) by měl odpovídat poklesu koncentrace bikarbonátu v důsledku pufrování (nárůst AG o 1 mmol/l by měl být provázen poklesem koncentrace bikarbonátu o 1 mmol/l); přičtením hodnoty aktuálního bikarbonátu k delta AG bychom tedy měli dostat fyziologickou hodnotu koncentrace bikarbonátu (proto je tento parametr také někdy označován jako „korigovaný“ bikarbonát)

uvolnění CO2 do vydechovaného vzduchu. Produkce CO2 je poměrně konstantní, hlavním mechanizmem, který způsobí jeho zvýšenou akumulaci v organizmu, je porucha vylučování plícemi. Při metabolických pochodech se dále uvolňují vodíkové kationty, které nemohou být odstraněny výše popsaným způsobem (např. z kyseliny sírové jako konečného produktu metabolizmu sirných aminokyselin – cca 25 mmol, při neúplném zmetabolizování cukrů či tuků – cca 40 mmol, v dietě přijaté kyseliny fosforečné) a jsou vylučovány do moči ve formě titrovatelných kyselin (především dihydrogenfosforečnanu) a NH4+. Tyto „nevolatilní“ kyseliny, fyziologicky produkované v podstatě v konstantním množství 40–60 mmol/den (srovnej s výše uvedeným množstvím „volatilní“ ky-

seliny uhličité), musejí být odstraněny ledvinami, aby nedocházelo ke vzniku metabolické acidózy. Z hlediska udržení koncentrace vodíkových kationtů (pH) v plazmě a extracelulárním prostoru v úzkém rozmezí fyziologických hodnot jsou rozhodující: • pufrační systémy, • respirační systém, • ledviny. Klíčovým a kvantitativně nejvýznamnějším extracelulárním pufračním systémem je bikarbonátový pufr (obr. 1.1), jehož funkce navíc přímo souvisí s činností plic a ledvin. Vztah mezi jednotlivými složkami bikarbonátového pufru vystihuje modifikovaná Hendersonova rovnice: bikarbonáty

5% 7%

hemoglobin plazmatické bílkoviny fosfáty 53 % 35 %

Obr. 1.1 Podíl jednotlivých složek na pufrační kapacitě extracelulární tekutiny 3

Chorobné znaky a příznaky – diferenciální diagnostika PaCO2 × konstanta = [H+] × [HCO3–] Po matematické úpravě tak vznikne vztah: [H+] = PaCO2 × konstanta/[ HCO3–] Z tohoto vztahu vyplývá, že koncentrace vodíkových kationtů narůstá (a pH tím pádem klesá) přímo úměrně s rostoucím parciálním tlakem CO2 a nepřímo úměrně s koncentrací bikarbonátu. Další matematickou úpravou tohoto vztahu (která je bohužel komplikována poněkud kontraintuitivní definicí pH jako záporného dekadického logaritmu koncentrace vodíkových kationů, podrobněji viz učebnice biochemie) dostaneme Hendersonovu‑Hasselbalchovu rovnici pro bikarbonátový pufr v „klasické“ podobě: pH = 6,1 + log HCO3–/0,03 × PaCO2 PaCO2 v mmHg pH = 6,1 + log HCO3–/0,225 × PaCO2 PaCO2 v kPa Zde představuje pH záporný dekadický logaritmus koncentrace vodíkových kationtů, 6,1 odpovídá pKa – zápornému dekadickému logaritmu disociační konstanty kyseliny uhličité; ve jmenovateli je koncentrace kyseliny uhličité vyjádřená součinem rozpustnosti pro CO2 (0,03, resp. 0,225) a parciálního tlaku oxidu uhličitého (PaCO2) v mmHg, resp. v kPa; v čitateli je koncentrace bikarbonátů (především sodného) v mmol/l. Hodnota pH tedy závisí na poměru obou složek a nikoli na absolutní hodnotě koncentrace bikarbonátů či PaCO2, z čehož vychází možnost kompenzovat změnu jedné složky změnou druhé. Za fyziologických podmínek je poměr složek u bikarbonátového pufru přibližně 20 : 1 (24 mmol/l HCO3– : 0,03 × 40 pro PaCO2 v mmHg, resp. 0,225 × 5,3 pro PaCO2 v kPa). Parciální tlak CO2 v Hendersonově‑Hasselbalchově rovnici odpovídá složce, která je přímo ovlivněna a řízena funkcí respiračního sytému (respirační komponenta). Naproti tomu koncentrace HCO3– je primárně regulována činností ledvin (metabolická komponenta). Denně je do primární moči přefiltrováno cca 4000 mmol bikarbonátu, naprostá většina je resorbována v proximálním tubulu (cca 85 %) za současné sekrece shodného množství vodíkových kationtů ledvinnými tubuly, zbývající výrazně menší část je resorbována v distálnějších partiích (10 % ve vzestupném raménku Henleovy kličky, ve sběrných tubulech je sekrecí vodíkových kationtů vypufrován zbývající bikarbonát, fosfáty a amonné ionty). Těmito mechanizmy ovlivňuje funkce plic a ledvin acidobazickou rovnováhu.

Změny jedné komponenty (primární změna acidobazické rovnováhy v souhlasném směru se změnou pH) mohou být kompenzovány změnou činnosti druhého orgánu. U metabolické acidózy, typicky provázené primárně sníženou koncentrací bikarbonátu, je příkladem této kompenzační odpovědi hyperventilace (Kussmaulovo dýchání), která vede ke snížení PaCO2. Poměr mezi oběma komponentami v Hendersonově‑Hasselbalchově rovnici tak zůstane přibližně zachován a změna pH od fyziologických hodnot nebude tak výrazná. U respirační acidózy také postupně dochází ke korigování poruchy činností ledvin, které zvýší exkreci vodíkových kationtů do moči (především ve formě NH4+), což se projeví vzestupem plazmatické koncentrace HCO3– přibližně o 4 mmol/l na každých 10 mmHg zvýšení PaCO2. Zatímco respirační systém reaguje kompenzačně během minut až hodin, kompenzační odpověď ledvin dosahuje plného rozsahu až po 3–5 dnech. K posouzení kompenzační odpovědi je možné využít nomogramů (obr. 1.2) či kompenzačních rovnic (tab. 1.2), jejichž aplikace v denní klinické praxi je však limitovaná obtížnou zapamatovatelností. Pokud aktuální hodnoty kompenzující složky vybočují mimo meze vymezené nomogramem či kompenzačními rovnicemi, je přítomna i další acidobazická porucha. Důležitou zásadou pro správnou interpretaci klinických nálezů je to, že kompenzační odpověď (s výjimkou chronické respirační alkalózy) nikdy neupravuje primární poruchu acidobazické rovnováhy zcela a nedochází k jejímu „překompenzování“. Acidemie jako důsledek acidózy ovlivňuje řadu fyziologických funkcí. Dochází k dilataci arteriol, snížení srdeční kontraktility a k poklesu krevního tlaku, snižuje se práh pro vznik srdečních arytmií. Arteriální chemoreceptory reagují na pokles pH stimulací dechové frekvence a dechového objemu (klinickým projevem je Kussmaulovo dýchání). Dochází k posunu disociační křivky hemoglobinu doprava a v důsledku toho ke snazšímu uvolňování kyslíku (na úrovni mikrocirkulace je z tohoto hlediska acidemie příznivější než alkalemie, která má na disociační křivku hemoglobinu opačný účinek). Přesun vodíkových kationtů do buněk vede ke zvýšenému vyplavování draselných kationtů z buněk, a tím k hyperkalemii, zvyšuje se také koncentrace ionizovaných vápenatých iontů v důsledku jejich snížené vazby na krevní bílkoviny. Při dlouhotrvající acidóze je ovlivněn kostní metabolizmus uvolňováním hydrogenuhličitanů a uhličitanů z kostní tkáně.

Acidóza

Obr. 1.2 Nomogram k určení poruchy acidobazické rovnováhy

A – akutní, U – ustálená/kompenzovaná, M – metabolická, R – respirační, Ac – acidóza, Alk – alkalóza, NH – normální hodnoty Zdroj: Jabor, A., a kolektiv. Vnitřní prostředí. Praha: Grada Publishing, 2008

Tab. 1.2 Rovnice k odhadu kompenzační odpovědi u jednoduchých acidobazických poruch Winterův vzorec pro posouzení adekvátnosti respirační kompenzace u metabolické acidózy

očekávané PaCO2 (v mmHg) = 1,5 x [HCO3–] + 8 ± 2 očekávané PaCO2 (v kPa) = 0,2 x [HCO3–] + 1,07 ± 0,27

zjednodušený odhad očekávaného PaCO2 u metabolické acidózy

hodnota PaCO2 v mmHg by se měla blížit posledním dvěma číslicím hodnoty pH (např. pro pH 7,25 by měla být okolo 25 mmHg) PaCO2 (v mmHg) ≈ [HCO3–] + 15

vzorec pro posouzení adekvátnosti respirační kompenzace u metabolické alkalózy

očekávané PaCO2 (v kPa) = [HCO3–]/8 + 1,2 ± 0,3

změna [HCO3–] u respirační acidózy: – akutní – chronické

[HCO3–] stoupne o 1 mmol/l při vzestupu PaCO2 o 10 mmHg [HCO3–] stoupne o 3–4 mmol/l při vzestupu PaCO2 o 10 mmHg

změna [HCO3–] u respirační alkalózy: – akutní – chronické

[HCO3–] klesne o 2 mmol/l při poklesu PaCO2 o 10 mmHg [HCO3–] klesne o 4–5 mmol/l při poklesu PaCO2 o 10 mmHg

Poznámka: Pro převod platí 1 mmHg ≈ 0,133 kPa, 1 kPa ≈ 7,5 mmHg.

Chorobné znaky a příznaky – diferenciální diagnostika

Výskyt Acidóza provází široké spektrum akutních i chronických stavů (viz dále tab. 1.3). Její rozvoj často signalizuje akutní zhoršení stavu organizmu, provází selhání kardiorespiračního systému či metabolický rozvrat.

Klinický obraz Klinický obraz závisí na vyvolávající příčině, rychlosti rozvoje, délce trvání a stupni acidózy. Respirační acidóza V klinickém obrazu většinou dominuje porucha ventilačních funkcí. Hypoventilace může být důsledkem útlumu dýchacího centra, poruch na úrovni nervosvalové jednotky či samotného dýchacího svalstva, provází také syndrom spánkové apnoe. Akutní příčinou může být obstrukce dýchacích cest vdechnutým předmětem, otokem při alergické reakci, termickém či chemickém poranění či spazmem při exacerbaci astmatu s rozvojem globální respirační insuficience. U ventilovaných pacientů může dojít k rozvoji respirační acidózy v důsledku nepřizpůsobení ventilačního režimu náhlému vzestupu produkce CO2 (např. při motorickém neklidu, horečce, septickém stavu), při poruše plicních funkcí či v režimech permisivní hyperkapnie. Akutní zvýšení PaCO2 může být provázeno úzkostí, dušností a zmateností a může vést až k poruše vědomí, myoklonu či křečovým stavům. Tento stav bývá navíc v naprosté většině případů provázen hypoxemií, která vede k rozvoji metabolické acidózy. Při mírném chronickém zvýšení PaCO2 (např. u pacientů s CHOPN) se mohou vyskytnout poruchy soustředění, spánku (denní spavost) a paměti, bolesti hlavy a příznaky napodobující zvýšení nitrolebního tlaku. Z dalších neurologických příznaků mohou být přítomné poruchy chůze, tremor, snížení nervosvalových reflexů a asterixis. Metabolická acidóza Klinický obraz může být velmi variabilní dle vyvolávající příčiny. Charakteristické je kompenzační zrychlené a výrazně prohloubené dýchání (tzv. Kussmaulovo dýchání – pozor na záměnu s hyperventilací provázející anxiózní stavy!), pacienty pociťované jako dušnost. Intoxikace salicyláty může být provázena tinitem, po-

ruchami zraku a vertigem, poruchy zraku až slepota se mohou vyskytnout u intoxikace metanolem. Může docházet také k útlumu srdeční kontraktility, periferní arteriální vazodilataci, poklesu krevního tlaku, snazšímu vzniku arytmií (palpitace) a ke zvýšení plicní vaskulární rezistence. Činnost centrálního nervového systému je utlumena, vyskytují se bolesti hlavy, zmatenost, stav může progredovat až do kómatu. Může být přítomna nauzea či zvracení, bolesti břicha (typicky u těžké diabetické ketoacidózy), průjem. Bývá zvýšená inzulinorezistence, projevující se hyperglykemií. Nacházíme hyperkalemii (zvýšení je velmi variabilní, v průměru je vzestup kalemie o 0,6 mmol/l při poklesu pH o 0,1); její výskyt je méně častý u metabolické acidózy způsobené organickými kyselinami (např. laktátové či ketoacidózy). Chronické stavy (chronická renální insuficience) dále vedou k demineralizaci kostní tkáně.

Diagnostika a diferenciální diagnostika Diagnostika Základním vyšetřením k posouzení acidobazické rovnováhy organizmu je vyšetření krevních plynů (Astrup) v arteriální (nejčastěji z a. radialis, a. femoralis, a. brachialis) nebo arterializované kapilární krvi (pro přesný odhad PaO2 nejlépe z ušního lalůčku po ošetření hyperemizující mastí). Vyšetření venózní krve je nevhodné, přesto se však poměrně často provádí. Nedostatečně odráží funkci respiračního systému a celkový metabolický stav organizmu, zvláště v případě centralizace oběhu a tehdy, pokud není krev odebrána z centrálního venózního řečiště. Na druhou stranu je odběr venózní krve snazší a může být dostačující pro monitorování především metabolické složky acidobazické rovnováhy v čase. Odběr se provádí do kapiláry či stříkačky s lithium-heparinem a musí být proveden tak, aby ve vzorku nebyly přítomny bublinky vzduchu (jinak dojde ke zkreslení výsledků vyšetření). Odebraný materiál musí být analyzován během 15 minut; pokud je umístěn na tajícím ledu, je možné vyšetření provést do 30–60 minut. Analyzátor krevních plynů měří pH a parciální tlak kyslíku a oxidu uhličitého (PaO2, PaCO2), ostatní parametry jsou dopočítané. K vypočtení anion gap je zapotřebí současné vyšetření mineralogramu.

Acidóza Systematický postup zhodnocení výsledků vyšetření acidobazické rovnováhy: • zhodnocení pH, • identifikace primární acidobazické poruchy, která působí vychýlení pH ve směru shodném s výchylkou pH (u acidózy vzestup PaCO2 či pokles bikarbonátu), • vždy vypočtení anion gap (AG = [Na+] – [Cl–] – [HCO3–]) – AG nad 20 mmol/l značí přítomnost metabolické acidózy bez ohledu na hodnotu pH a koncentraci bikarbonátu!; pokud je přítomna metabolická acidóza se zvýšeným AG, vypočítat excess AG (excess AG = aktuální AG – normální AG + aktuální bikarbonát) – hodnota nad 30 mmol/l značí metabolickou alkalózu, hodnota pod 23 metabolickou acidózu bez zvýšeného AG.

Diferenciální diagnostika Anamnéza, fyzikální nález a výsledky dalších pomocných vyšetření umožňují určit příčinu poruchy acidobazické rovnováhy. Anamnestické údaje nás mohou upozornit na některé časté příčiny acidózy: chronické renální selhání bývá provázeno metabolickou acidózou, chronická obstrukční plicní nemoc nebo předávkování látkami tlumícími CNS respirační acidózou. Z léků je příčinou metabolické acidózy inhibitor karboanhydrázy – acetazolamid. Spolu s odběrem krve na vyšetření krevních plynů odebíráme současně krev na vyšetření alespoň základního iontogramu, které umožní výpočet dalších parametrů jako anion gap. Vhodné je stanovení albuminu k odhalení často přítomné metabolické alkalózy způsobené chyběním záporně nabitého albuminu (hypoalbuminemická alkalóza). Z dalších vyšetření je vhodné stanovení glykemie a ketolátek v moči (dekompenzovaný diabetes mellitus), ledvinných funkcí (renální insuficience), osmolarity (osmolární okno při intoxikaci etylenglykolem, etanolem a metanolem) a toxikologické vyšetření při podezření na intoxikaci (salicyláty). Vyšetření moči může odhalit přítomnost krystalů kalcium oxalátu při intoxikaci etylenglykolem, pH moči nad 5,5 spolu s metabolickou acidózou poukazuje na možnou renální tubulární acidózu typu I.

Jednoduché poruchy acidobazické rovnováhy Primární poruchou je vždy ta, která je ve shodě s pozorovanou výchylkou pH od hodnoty 7,4. Z praktického pohledu je vhodné zjednodušeně vnímat CO2 jako kyselinu, naopak bikarbonát jako zásadu. Acidóza může být tedy způsobena buď vzestupem CO2 (respirační acidóza), nebo poklesem bikarbonátu (metabolická acidóza). U jednoduchých poruch acidobazické rovnováhy se dále v závislosti na délce trvání stavu setkáme s odpovídající kompenzační odpovědí, která ale nezpůsobí úplnou kompenzaci primární poruchy, tzn. pH se přiblíží hodnotě 7,4, ale nedosáhne jí. Výjimkou z tohoto obecného pravidla je chronická respirační alkalóza, kdy často dochází k návratu pH k normě. Respirační acidóza – Příkladem může být pacient s útlumem dechového centra v důsledku intoxikace s následujícími hodnotami acidobazické rovnováhy: pH 7,25; PaCO2 8 kPa; HCO3– 26 mmol/l. U tohoto pacienta je pH v kyselé oblasti, jedná se tedy o acidózu, výchylka pH je v souladu s pozorovaným vzestupem PaCO2, jde tedy o respirační acidózu. Koncentrace bikarbonátu je v normě, nenastoupily tedy ještě kompenzační mechanizmy. Při delším trvání stavu (například pacient s CHOPN) dochází ke kompenzační odpovědi ledvin a ke vzestupu bikarbonátu, jako například: pH 7,34; PaCO2 8 kPa; HCO3– 31 mmol/l. V tomto případě je při stejném PaCO2 jako v předchozím příkladu zvýšená koncentrace bikarbonátu a pH se tím přibližuje k fyziologickým hodnotám. Metabolická acidóza – Jednoduché poruše by mohly odpovídat například hodnoty: pH 7,2; PaCO2 2,8 kPa; HCO3– 7,9 mmol/l. Zde je ve shodě s nízkým pH nízká hodnota bikarbonátu, jedná se tedy o primární acidobazickou poruchu. Kompenzačně je snížená hodnota PaCO2, respirační odpověď je adekvátní (očekávané PaCO2 = 0,2 × 7,9 + 1,07 = 2,65 kPa). K určení příčiny metabolické acidózy je vhodné vypočítat anion gap. Pokud je v normě, poukazuje to na ztráty bikarbonátu – nejčastěji do zažívacího traktu či ledvinami. Zvýšená hodnota AG značí přítomnost aniontů endogenní či exogenní kyseliny (například laktát, ketolátky, kyselina salicylová) jako příčiny acidózy. Příčiny respirační a metabolické acidózy shrnuje tabulka 1.3. Smíšené poruchy acidobazické rovnováhy V klinické praxi jsou časté situace, kdy je přítomno zároveň více primárních poruch. Můžeme se setkat 7

Chorobné znaky a příznaky – diferenciální diagnostika Tab. 1.3 Příčiny acidózy Typ acidózy

Mechanizmus vzniku

Možný vyvolávající stav

respirační acidóza

útlum respiračního centra

intoxikace (opiáty, anestetiky, benzodiazepiny), cévní mozková příhoda, tumory CNS, infekce, podání kyslíku u respiračních onemocnění provázených hyperkapnií (např. CHOPN)

neuromuskuloskeletální poruchy a obstrukce dýchacích cest

syndrom Guillaina‑Barrého, myasthenia gravis, amyotrofická laterální skleróza, poliomyelitida, těžká kyfoskolióza, pneumotorax, hemotorax, trauma hrudní stěny, obstrukce dýchacích cest

postižení plicního parenchymu, nerovnováha mezi ventilací a perfuzí

CHOPN, těžká pneumonie či plicní edém

produkce CO2 přesáhne kapacitu respiračního systému

vzácné příčiny – maligní hypertermie, neadekvátní umělá plicní ventilace

acidóza se zvýšeným AG (> 12 mmol/l)

intoxikace (metanol, paraldehyd, alkoholická ketoacidóza, izoniazid, železo, etylenglykol, salicyláty), laktátová acidóza, rhabdomyolýza, renální insuficience, D‑laktátová acidóza u syndromu krátkého střeva

acidóza s normálním AG (hyperchloremická): − ztráty bikarbonátu do gastrointestinálního traktu − ztráty bikarbonátu ledvinami − posthypokapnická − hyperchloremická

průjem, ureterosigmoideostomie, ileostomie, renální tubulární acidóza, časná fáze renálního selhání, inhibitory karboanhydrázy, antagonisté aldosteronu, hypoaldosteronizmus, hyperparatyreoidizmus (obvykle jen mírná acidóza) podání velkého množství fyziologického roztoku

metabolická acidóza

CNS – centrální nervový systém, CHOPN – chronická obstrukční plicní nemoc Poznámka: Mnemotechnická pomůcka pro acidózu se zvýšeným AG: MUDPILES: M – metanol, U – uremia, D – diabetic/alcoholic ketoacidosis, P – paraldehyde, I – iron, isoniazid, infection, L – lactic (vč. CO, kyanidu), E – etylene glykol, S – salicylates

s libovolnou kombinací až tří jednoduchých poruch acidobazické rovnováhy (z pochopitelných důvodů však nemůže být současně přítomna respirační alkalóza s respirační acidózou). Například při intoxikaci salicyláty je přítomna respirační alkalóza v důsledku stimulace dýchacího centra, kyselina salicylová však zároveň způsobuje metabolickou acidózu se zvýšeným AG, respirační alkalóza při pneumonii může být provázena septickým stavem s laktátovou acidózou. Přítomnost dalších primárních poruch acidobazické rovnováhy je možné odhalit srovnáním očekávané kompenzační odpovědi na primární poruchu s pozorovanými odchylkami. Pokud pozorované změny výrazně vybočují z rozmezí očekávaných hodnot, je zřejmě přítomna ještě další primární porucha. K určení očekávané kompenzační odpovědi je možné použít matematické rovnice (viz tab. 1.2) či nomogramy, kde je rozpětí fyziologické kompenzační odpovědi pro jednotlivé poruchy vyneseno ve formě pruhů (viz obr. 1.2). 8

Zjednodušený postup ke hodnocení smíšených poruch bez použití výše uvedených nástrojů spočívá v použití již uvedeného postupu: • zhodnocení pH, • identifikace primární acidobazické poruchy, která působí vychýlení pH v daném směru, • vypočtení anion gap (AG = [Na+] – [Cl–] – [HCO3–]); pokud je AG zvýšený, je třeba pátrat po současně přítomné metabolické alkalóze či non AG acidóze stanovením excess AG (excess AG = aktuální AG – normální AG + aktuální bikarbonát). Dále jsou uvedeny příklady kombinovaných poruch acidobazické rovnováhy a jejich systematické zhodnocení. Metabolická acidóza a metabolická alkalóza – Jako příklad může posloužit zvracející alkoholik s celkovou alterací stavu s následujícími parametry vnitřního prostředí (převzato z Merck Manual – Acid‑Base disorders): Na 137 mmol/l; K 3,8 mmol/l; Cl 90 mmol/l, HCO3– 22 mmol/l; pH 7,4; PaCO2 5,5 kPa. Všechny

Acidóza hodnoty jsou zdánlivě v normě. Hodnota AG 25 ([Na+] – [Cl–] – [HCO3–]) však značí přítomnost metabolické acidózy, respirační kompenzace je adekvátní (očekávané PaCO2 = 0,2 × 22 + 1,07 = 5,47 kPa). Vzhledem k tomu, že se jedná o metabolickou acidózu, stanovíme excess AG (aktuální AG – normální AG + aktuální bikarbonát) = 25 – 12 + 22 = 35. Tato hodnota odpovídající „korigovanému“ bikarbonátu je zvýšená, je tedy přítomna metabolická alkalóza. Vzhledem k uvedené anamnéze by se mohlo jednat o alkoholickou ketoacidózu s metabolickou alkalózou provázející zvracení. Respirační acidóza, metabolická acidóza a metabolická alkalóza – Pacient má následující hodnoty acidobazické rovnováhy: pH 7,1; PaCO2 6,7 kPa; bikarbonát 15 mmol/l; Na 145 mmol/l, Cl 100 mmol/l. Postupujeme podle dříve uvedeného schématu: pH 7,1 odpovídá acidemii, hodnota PaCO2 je zvýšená, bikarbonát snížený; AG = 145 – 100 – 15 = 30, to znamená, že je přítomna respirační a metabolická acidóza se zvýšeným AG. Dopočteme excess AG = 30 – 12 + 15 = 33, což odpovídá metabolické alkalóze. Jsou tedy přítomny tři primární poruchy acidobazické rovnováhy. V tomto případě se jednalo o pacienta s kvantitativní poruchou vědomí (respirační acidóza) s anamnézou zvracení (metabolická alkalóza) a s laboratorním nálezem svědčícím pro diabetickou ketoacidózu (metabolická acidóza). Podobné hodnoty by však mohly být přítomny také u pacienta s chronickou respirační acidózou, u kterého se akutně rozvinula metabolická acidóza se zvýšeným anion gap. Kombinace metabolické acidózy s normálním a zvýšeným AG – Pacient má následující hodnoty acidobazické rovnováhy: pH 7,15; PaCO2 2 kPa; bikarbonát 5 mmol/l; Na 140 mmol/l, Cl 110 mmol/l. Hodnota pH odpovídá acidemii s adekvátní respirační kompenzací (očekávané PaCO2 = 0,2 × 5 + 1,07 = 2,07 kPa), AG = 140 – 110 – 5 = 25, na první pohled se tedy jedná o jednoduchou metabolickou acidózu se zvýšeným AG a respirační kompenzací. Pokud však dopočteme excess AG = 25 – 12 + 5 = 18 (snížený), zjišťujeme, že jsou navíc přítomny ztráty bikarbonátu do gastrointestinálního traktu či ledvinami. V tomto případě se jednalo o pacienta s upravující se diabetickou ketoacidózou (acidóza se zvýšeným AG), u kterého se rozvinula hyperchloremická acidóza v důsledku snížené regenerace bikarbonátu při ztrátách ketolátek do moči (acidóza s normálním AG).

Léčba Základním přístupem k léčbě poruch acidobazické rovnováhy je nalezení a odstranění vyvolávající příčiny, což obvykle vede k úpravě stavu. V případě primárně respiračních poruch spočívá léčba v zajištění adekvátní ventilace. U metabolických příčin je opět nejdůležitějším opatřením léčba vyvolávajícího stavu. Hemodialýza může být nutná při renálním selhání a v některých případech intoxikace etylenglykolem, metanolem či salicyláty. Podání bikarbonátu (tab. 1.4) má být pečlivě zváženo i v případě velmi vážné acidózy s pH pod 7,1–7,2 vzhledem k řadě rizik (mj. metabolická alkalóza po normalizaci stavu, hypokalemie, hyperkapnie, utlumení respirační odpovědi při acidóze, nadměrný přívod Na+). Obecně se podání bikarbonátu nedoporučuje při acidóze se zvýšeným AG včetně diabetické ketoacidózy s výjimkou poklesu pH pod 7,1 u laktátové acidózy a 7,0 u ketoacidózy. Cílem jeho podání je zvýšení pH na hodnotu 7,2, při které je již sníženo riziko nejzávažnějších účinků acidemie (arytmie, kardiodepresivní účinky). Při acidóze vyvolané primárně ztrátami bikarbonátu je jeho použití považováno za bezpečnější. Tab. 1.4 Odhad množství bikarbonátu potřebného ke korekci metabolické acidózy Počet ml 8,4% roztoku NaHCO3– = BE (deficit bází v mmol/l) × tělesná hmotnost v kg × 0,3 Příklad: BE = –5 mmo/l, hmotnost 70 kg → 105 ml Alternativní vzorec s použitím hodnoty sérového bikarbonátu: Počet ml 8,4% roztoku NaHCO3– = 0,5 × tělesná hmotnost v kg × (24 – sérový bikarbonát v mmol/l) Doporučuje se podat poloviční množství vypočtené dávky a dále postupovat podle aktuálního stavu acidobazické rovnováhy. Poznámka: 8,4% roztok NaHCO3– 1 ml = 1 mmol HCO3–

Základní použitá literatura DUBOSE, T. D. jr. Acidosis and alkalosis. In: KASPER, D. L., FAUCI, A. S., HAUSER, S. L., LONGO, D. L., JAMESON, J. L., LOSCALZO, J. (eds.) Harrison’s Principles of Internal Medicine. 19th edition. New York: McGraw‑Hill Education, 2015; 315–324 EMMETT, M., PALMER, B. F. Simple and mixed acid‑base disorders. UpToDate, 2020. [online] Do-

Chorobné znaky a příznaky – diferenciální diagnostika stupné na: https://www.uptodate.com/contents/simple-and‑mixed‑acid‑base‑disorders EMMETT, M., SZERLIP, H. Approach to the adult with metabolic acidosis. UpToDate, 2020. [online]. Dostupné na: https://www.uptodate.com/contents/approach-to ‑the‑adult‑with‑metabolic‑acidosis JABOR, A. Acidobazické poruchy. In: JABOR, A., a kolektiv. Vnitřní prostředí. Praha: Grada Publishing, 2008; 259–284 LEWIS, J. L. Acid‑base disorders. [online, 2020]. Dostupné na: https://www.merckmanuals.com/professional/ endocrine_and_metabolic_disorders/acid‑base_regulation_and_disorders/acid‑base_disorders.html

LEWIS, J. L. Acid‑base regulation. [online, 2020]. Dostupné na: https://www.merckmanuals.com/professional/ print/endocrine_and_metabolic_disorders/acid‑base_ regulation_and_disorders/acid‑base_regulation.html QUINN, A. Metabolic acidosis in emergency medicine. Medscape, 2020. [online]. Dostupné na: https://emedi cine.medscape.com/article/768268 THOMAS, CH. P. Metabolic acidosis. Medscape, 2018. [online] Dostupné na: https://emedicine.medscape. com/article/242975 Příklady převzaty a upraveny podle: HABER, R. J. A Practical approach to acid‑base disorders. West J Med, 1991; 155: 146–151