KATALOGIZACE V KNIZE – NÁRODNÍ KNIHOVNA ČR Katz, Sandor, 1962[Art of fermentation. Česky] Umění fermentace. Díl první, Postupy a vybavení, nakládaná zelenina a kimči, kysané nápoje, domácí jogurty, kefíry a sýry, medoviny, vína a cidery / Sandor Katz ; překlad Tomáš Roztočil. -- První vydání. -- Praha : Alferia, 2021. -- 348 stran Přeloženo z angličtiny -- Vydal nakladatelský dům Grada pod značkou Alferia -Terminologický slovník. -- Obsahuje bibliografii a rejstřík ISBN 978-80-271-0316-4 (brožováno) * 66.098:577.15 * 663/664.098 * 641.87 * (0.062) * (035) – fermentace – fermentované potraviny – nápoje – populárně-naučné publikace – příručky 64 - Domácí hospodářství [19]
© Sandor Ellix Katz, 2012 © Tomáš Roztočil, 2021 © Grada Publishing, a. s. 2021 ISBN 978-80-271-4598-0 (ePub) ISBN 978-80-271-4597-3 (pdf) ISBN 978-80-271-0316-4 (print)
Pro mého otce Joea Katze, který tak rád mluví o zelenině ze své zahrady a nejrůznějších pokusech, které na ní společně s mou nevlastní matkou provádějí; jablko nepadlo daleko od stromu. Tuto knihu bych chtěl věnovat jemu i spoustě dalším učitelům, mentorům a mudrcům, kteří mě vedou životem a neustále inspirují.
OBSAH
POZNÁMKA REDAKCE K ČESKÉMU VYDÁNÍ ................... 11 ÚVOD K ČESKÉMU VYDÁNÍ............................................ 12 PODĚKOVÁNÍ................................................................ 15 ÚVOD K ANGLICKÉMU VYDÁNÍ ..................................... 18 PŘEDMLUVA.................................................................. 21
KAPITOLA 1: Fermentace a koevoluce.............. 31 Bakterie: Naši předkové a koevoluční spojenci ................................ 31 Kvašená kultura.................................................................................. 36 Fermentace a koevoluce ..................................................................... 42 Kvašení jako živel ............................................................................... 44 Válka proti bakteriím......................................................................... 45 Jak pěstovat biofilní povědomí ..........................................................47
KAPITOLA 2: Praktické přínosy fermentace..... 51 Konzervace pomocí kvašení a její meze.............................................51 Zdravotní přínosy fermentace........................................................... 56 Fermentace a úspora energie............................................................. 70 Neobyčejné zkvašené chutě................................................................ 71
KAPITOLA 3: Základní pojmy a vybavení.......... 77 Substráty a mikrobiální komunity.................................................... 77 Rozdíl mezi divokým kvašením a izolovanými kulturami.............. 78 Selektivní prostředí............................................................................ 80 Vývoj mikrobiálních komunit a ekologická sukcese........................ 82 Čistota a sterilizace ............................................................................ 83 Křížová kontaminace......................................................................... 85 Voda..................................................................................................... 85 Sůl ........................................................................................................ 87 Tma a světlo ........................................................................................ 89 Nádoby na fermentaci........................................................................ 89
Zavařovací sklenice ............................................................................ 91 Kvašení v hrnci ................................................................................... 92 Poklice na hrnce.................................................................................. 95 Různé druhy a tvary hrnců................................................................ 96 Kovové nádoby.................................................................................... 97 Plastové nádoby.................................................................................. 97 Dřevěné nádoby.................................................................................. 99 Canoa................................................................................................. 100 Tykve a jiné plody používané jako nádoby...................................... 100 Proutěné koše.................................................................................... 101 Kvašení v jámě .................................................................................. 101 Speciální nádoby na kvašení............................................................ 103 Krouhače na zeleninu....................................................................... 104 Hmoždíře a tloučky .......................................................................... 104 Nádoby na výrobu alkoholu a kvasné zátky.................................... 105 Přečerpávání a stáčení ..................................................................... 106 Lahve a jejich plnění......................................................................... 107 Hustoměry ........................................................................................ 109 Teploměry.......................................................................................... 110 Moštovače a lisy na ovoce ................................................................ 110 Mlýnky na obilí................................................................................. 111 Napařovače........................................................................................ 111 Inkubátory ........................................................................................ 112 Staření v chladu ................................................................................ 113 Termostaty........................................................................................ 114 Štítky a popisovače........................................................................... 114
KAPITOLA 4: Proměna cukru na alkohol: medoviny, vína a cidery................................. 117 Kvasinky............................................................................................ 119 Základní medovina ........................................................................... 121 Medovina s rostlinnými výtažky: T’ej a baälche............................. 123 Ovocné a květinové medoviny......................................................... 126 Suchá a sladká medovina ................................................................. 128 Metoda nekonečného startéru ........................................................ 130 Bylinné medoviny............................................................................. 130 Víno z hroznů.................................................................................... 134
Cider a perry...................................................................................... 136 Domácí vína na bázi cukru .............................................................. 139 Alkoholické nápoje z jiných koncentrovaných sladidel ................. 140 Kvašené ovocné saláty...................................................................... 140 Fermentovaná rostlinná míza......................................................... 141 Sycení alkoholických nápojů............................................................ 144 Záhadné zdroje alkoholu.................................................................. 145 Možné problémy při fermentaci alkoholu ...................................... 146
KAPITOLA 5: Kvašená zelenina (a taky nějaké to ovoce)................................. 151 Bakterie mléčného kvašení.............................................................. 152 Vitamín C a fermentovaná zelenina................................................ 154 Základy kraut-čchi ........................................................................... 154 Krájení............................................................................................... 155 Sůl: Solení na sucho a slaný nálev ................................................... 156 Drcení a mačkání zeleniny (či máčení ve slaném nálevu).............. 158 Pěchování.......................................................................................... 158 Jak dlouho nechat zeleninu kvasit?................................................ 159 Povrchové plísně a kvasinky............................................................ 162 Které druhy zeleniny lze zkvasit?.................................................... 164 Koření................................................................................................ 169 Kysané zelí .........................................................................................170 Kimčchi.............................................................................................. 172 Čínské metody nakládání .................................................................176 Indická nakládaná zelenina..............................................................178 Kvašení pálivých omáček, čalamád, salsy, čatní a dalších ochucovadel....................................................................... 180 Himálajské kvašené pochutiny – gundruk a sinki............................ 181 Tipy na kvašení zeleniny bez soli .................................................... 181 Slaný nálev ........................................................................................ 183 Kyselé okurky.................................................................................... 187 Houby ve slaném nálevu .................................................................. 190 Olivy ve slaném nálevu .................................................................... 192 Nakládané fazolky............................................................................ 193 Mléčné kvašení ovoce....................................................................... 195 Kawal................................................................................................. 198
Kvašení zeleniny s různými startéry .............................................. 199 Nápoje z kvašené zeleniny: řepný a salátový kvas, šťáva z kysaného zelí, kanji a şalgam suyu................................................. 203 Cukemono aneb japonské metody fermentace ................................ 205 Vaření s kvašenou zeleninou ........................................................... 211 Lafet (fermentované čajové lístky) .................................................. 211 Možné problémy při fermentaci zeleniny....................................... 212
KAPITOLA 6: Osvěžující kvašené limonády..... 217 Sycení................................................................................................. 218 Zázvorové pivo s divokým startérem.............................................. 221 Kvas ................................................................................................... 223 Tepache a aluá..................................................................................... 225 Mabí/Mauby ...................................................................................... 226 Vodní kefír (neboli Tibicos)............................................................... 228 Syrovátka jako startér...................................................................... 234 Kořenové pivo ................................................................................... 235 Pru ..................................................................................................... 236 Sweet potato fly................................................................................. 237 Vynalézavé příchutě limonád .......................................................... 238 Smreka................................................................................................ 240 Noni ................................................................................................... 241 Kombucha: všelék, nebo hrozba? .................................................... 242 Výroba kombuchy............................................................................. 246 Kombuchové bonbony: Nata............................................................ 251 Jun ..................................................................................................... 252 Ocet ................................................................................................... 253 Shrub.................................................................................................. 255 Možné problémy při fermentaci nápojů ......................................... 255
KAPITOLA 7: Fermentace mléka.................... 259 Syrové mléko: mikrobiologie a politika........................................... 262 Základní recept na kysané mléko.................................................... 264 Jogurt................................................................................................ 265 Kefír................................................................................................... 273 Viili..................................................................................................... 277 Další mléčné kultury ....................................................................... 279
Mléčné kultury rostlinného původu............................................... 281 Crème fraîche, máslo a podmáslí..................................................... 283 Syrovátka .......................................................................................... 284 Sýr...................................................................................................... 285 Tradiční farmářské sýry a mlékárenský průmysl .......................... 289 Rostlinná mléka, jogurty a sýry...................................................... 291 Možné problémy při fermentaci mléka........................................... 293
BAREVNÁ PŘÍLOHA..................................................... 297 SLOVNÍČEK POJMŮ..................................................... 305 POZNÁMKA K DOPORUČENÝM ZDROJŮM................... 309 DOPORUČENÉ ZDROJE A LITERATURA ....................... 312 SEZNAM CITACÍ .......................................................... 321 REJSTŘÍK ................................................................... 345
POZNÁMKA REDAKCE K ČESKÉMU VYDÁNÍ
Velmi nás těší, že můžeme českému čtenáři zprostředkovat toto úžasné, informacemi nabité a k tomu tak svěže napsané dílo. Kvůli rozsahu jsme se rozhodli titul Umění fermentace pro české vydání rozdělit na dvě samostatné knihy: Umění fermentace, díl první obsahuje kapitoly věnované postupům a vybavení, nakládané zelenině a kimči, domácím jogurtům, kefírům a sýrům, kvašeným nealkoholickým nápojům, medovinám, vínům a ciderům. Umění fermentace, díl druhý se věnuje pivům a dalším alkoholickým nápojům, kváskovému chlebu a dalším kvašeným obilovinám, misu, tofu a tempehu, masu, rybám a vejcím i fermentaci v širším kulturním kontextu. Oba díly jsme doplnili o úvody od respektovaných českých odborníků na fermentaci. Na konci knihy pak vždy naleznete zdroje a citace pro daný díl, společnou (tudíž se opakující) bibliografii, slovníček a rejstřík (společný pro oba díly). Oba díly obsahují také barevnou přílohu.
UMĚNÍ FERMENTACE
11
ÚVOD K ČESKÉMU VYDÁNÍ
Považuji se celý život za gastronomického greenhorna a jelikož se mi to příčí, pokouším se s tím něco dělat. Vždycky mě lákalo vědět víc o tom, jak se surovinami pracovat, jak dosáhnout aspoň z poloviny toho, co umí opravdoví ostřílení zálesáci (čti: potetovaní borci s noži a plnovousy), popřípadě aspoň zjistit, z jakého zázračného kohoutku teče sójová omáčka. Sice jsem v mládí nezvolil oficiální vzdělávací program, který by mě to naučil nebo mi ta tajemství odhalil, ale oheň zvědavosti hořel stále silněji i přes hlavu plnou programování, instalování operačních systémů a řešení problémů s netisknoucími tiskárnami. Když jsem po několika nesmělých pokusech o vlastní zelí, chleba a zázvorové pivo poprvé otevřel během chladného podzimního odpoledne Sandorovu prvotinu Síla přírodní fermentace, věděl jsem, že zažívám ten samý pocit nadšení a vzrušení, jako při otevření své první mayovky. Panebože – kompost z otrub! Plesnivá rýže! Medovina, bulgur v jogurtu, plivané pivo, kukuřice vařená v popelu! To všechno přeci lidé nevynalezli jen proto, aby to uvrhli do supermarketových regálů. To všechno lidé ve své době žili, to všechno bylo každodenní nezbytností po celé věky, napříč kterými se lidstvo vyvíjelo, aniž by mělo k dispozici elektřinu, ledničky, nebo aspoň mikroskop, aby vědělo, že kysané mléko není zázrak, ale lactobacillus. Proč, proč jenom došlo k tak masivnímu kolektivní amnézii? Proč jsme se coby spotřebitelé v tak krátké době odklonili od základních surovin a jejich zpracování za pomoci vlastních rukou a živých organismů? Pravděpodobně kvůli fenoménu specializace, ke které je potřeba přistoupit se vzrůstající složitostí každého jednotlivého odvětví lidského počínání. Své každodenní jídlo jsme během dvacátého století ochotně odevzdali do rukou technologů a specialistů, protože v době, kdy bychom se jeho pěstováním a přípravou zabývali, si můžeme vydělat mnohonásobně víc finančních prostředků jinou specializovanou činností. Začali jsme zapomínat, že kuře běhá po dvorku, brambory rostou v řádcích, alkohol vyrábí houba a mléko se nekazí, ale kysne. Do určité míry byla efektivita a produktivita práce výhodná – přinášela s sebou vyšší životní úroveň. V určitý moment však odtržení od reality dosáhlo pro některé kultury nebezpečného rozměru. Jak už jsem zmínil, příprava každodenního jídla byla po statisíce let nezbytností k zachování vlastního života. Lidé nepotřebovali vědět, co jak přesně
12
SANDOR KATZ
funguje, všechno pouze vypozorovali a vyzkoušeli na kamenité cestě pokusů a omylů. Zapomněli jsme v kolektivu zažívat nezdary a poučovat se z nich. Poznání a výzkum jsme předali vědecké obci, která sice odvádí fantastické výkony, ale od teorie k aplikaci jsou cestičky čím dál tím nejasnější a běžní koncoví uživatelé se na nich často ztrácejí při pokusech řídit se ve stravě nejnovějšími vědeckými poznatky opracovanými selským rozumem. Nedá se samozřejmě zjednodušeně říci, že dříve bývalo vše lepší. Naopak, život člověka byl kratší, surovin, informací a technologií nedostatek, životní úroveň nižší, každý den mohl znamenat (a často znamenal) v podstatně boj o holý život. Nedostatek poznání vedl k tak banálním potížím, jako je nedostatek vitamínů, jódu nebo bílkovin, neexistenci základních léčiv, infekce či nemožnost řešit nebezpečné intoxikace a chirurgii vyžadující stavy. Dnes naopak žijeme v době, ve které máme díky bezbřehé lidské pracovitosti a touze objevovat všeho dostatek, všechny informace nosíme v kapesním telefonu připojeném k síti. Využíváme tohoto dostatku a poznání racionálně? Umíme v jednoduché a srozumitelné formě promítnout výsledky bádání v dostatečném kontextu na svůj talíř? Zjistili jsme například, že existují mikrobi, a to úplně všude. Pak někoho napadlo podívat se do našeho zažívacího ústrojí a zjistil, že mikrobi existují i v nás. Pak někoho napadlo zkoumat, jestli náhodou nějak se spokojeností mikrobů nesouvisí i spokojenost člověka, načež se prokázalo, že ano, a velmi významně. Pak si někdo dokonce položil otázku, co takový mikrob jí, a zjistil, že vlákninu a nepořádek, které člověk neumí strávit a záměrně je kvůli chuti a zdánlivé zbytečnosti ze své potravy odstraňuje. Řešení mnoha potíží a civilizačních chorob leží přímo na našem talíři: krmíme sebe a nekrmíme své spolucestující, se kterými jsme navazovali symbiotické vztahy celé věky, a nyní je trápíme hlady, necháváme je vymírat, vedeme s nimi cílenou antibiotickou válku. Máme k dispozici poznání, máme luxus dostupnosti surovin a vysokého životního standardu. Z jakého důvodu se své zdraví a spokojenost pokoušíme i ve 21. století přečíst stále ještě z hvězd nebo zajistit donekonečna ředěnými a neznámými energiemi, je mi záhadou. A pak jsou tu lidé, jako je Sandor (mimochodem nesmírně milý a charismatický chlapík). Sandor mohl u Síly přírodní fermentace klidně zůstat – slávy, pozornosti a tantiém se mu jistě v míře bohaté a plně zasloužené dostalo, avšak k velikému štěstí veškerého lidstva sepsal i Umění fermentace. Mohl sebrat po světě více receptů, řešit obsáhle často kladené dotazy a hovořit o tom, jak má který výrobek chutnat a vonět. K velikému štěstí lidstva (již podruhé!) však uchopil látku ještě méně podbízivě a smysluplně propojil aspekty kultury, tradičních dovedností, moderního vědění a koneckonců i touhy po skvělých chutích, čímž dal výkladu
UMĚNÍ FERMENTACE
13
něco nesmírně důležitého: kontext. Díky této volbě a skutečně ohromnému množství práce (včetně náležitě ozdrojovaných tvrzení), kterou na díle odvedl, má čtenář možnost získat nadhled a využít jak výhod dochovaných tradičních postupů, tak dostupnosti veškerých surovin, technologií, kultur i vědeckých poznatků, které dokáže globálně propojená společnost v historicky nebývalém rozsahu nabídnout. Nadhled. To je ten velikánský přínos, který pro mě kniha má a který znamenal zásadní zlom v chápání mé misky s jídlem. Nadhled, který jsem získal, mi dal poznat, že není potřeba se při přípravě večeře zaobírat přesnými recepty, léčivými účinky, počtem mikroorganismů, obsahem přínosných látek a magických energií. Díky Umění fermentace jsem se ujistil v tom, že jídlo je natolik důležité, abych jím trávil svůj čas, sahal na něj vlastníma rukama a při jeho sestavování myslel také na výživu svých mikrobů, ale zase ne tak důležité, abych se jím a okolnostmi jeho vzniku stresoval tak, že bych si už ze strachu nedokázal nakoupit a najíst se. Nemusím se trápit tím, že někdo je vegetarián a já ne. Nemusím se krmit výhradně syrovou stravou ani pránou. Nemusím být ani výhradní fermentarián. Stačilo mi převzít zodpovědnost za svůj každodenní chleba ze základních surovin a zbytek výhod za mnou už přišel sám. Věřím, že i vám se s touto překrásně vypravenou knihou vrátí nadhled, umění práce s mikroby a jídlem do každodenního života. Vláďa Sojka ze Zkvašeno.cz, zkvasitel a napůl člověk, napůl mikrobi
14
SANDOR KATZ
PODĚKOVÁNÍ
Jsem sice jediný autor této knihy a nesu tak plnou zodpovědnost za veškeré chyby, mylné výklady či chybějící části, ale ve spoustě ohledů se na jejím vzniku podílela spousta lidí. O fermentaci jsem se toho nejvíce naučil přímou zkušeností a rozhodně jsem při tom nenásledoval nějakou konkrétní školu, ale bez spolupráce a komunikace s mnoha ostatními nadšenci do kvašení, ať už přímé, či virtuální, bych se ke psaní této knihy nikdy nedostal. Za své vzdělání v oboru kvašení přitom neručím jen lidem, kteří se mnou ochotně sdíleli své tajné rodinné recepty, a mikrobiologům, jež mě zavalili podnětnými publikacemi, ale i všem zvídavým tazatelům, kteří mě donutili, abych se na tento proces podíval ze zcela odlišných úhlů a vyzkoušel nové recepty – díky nim jsem nakonec fermentaci porozuměl do hloubky a naučil se své znalosti a dovednosti předávat dál. Místo jediného učitele mě o fermentaci učí tisíce z vás, mých čtenářů. Děkuji vám. Znalosti ohledně kvašení se mnou sdílela spousta lidí, z nichž v této knize přímo cituji jen hrstku. Předem bych se chtěl omluvit komukoliv, kdo mi z následujícího seznamu vypadl. Rád bych poděkoval těmto lidem, kteří se se mnou ochotně podělili o informace, nápady, články, knihy, fotografie a příběhy: Ken Albala, Dominic Anfiteatro, Nathan a Padgett Arnoldovi, Erik Augustijns, David Bailey, Eva Bakkeslettová, Sam Bett, Áron Boros, Jay Bost, Joost Brand, Brooke Budnerová, Justin Bullard, Jose Caraballo, Astrid Richard Cooková, Crazy Crow, Ed Curran, Pamela Dayová, Razzle F. Dazzle, Michelle Dicková, Lawrence Diggs, Vinson Doyle, Fuchsia Dunlopová, Betsey Dexter Dyerová, Orese Fahey, Ove Fosså, Brooke Gillonová, Favero Greenforest, Alexandra Grigorievová, Brett Guadagnino, Eric Haas, Christy Hallová, Annie Hauck-Lawsonová, Lisa Heldkeová, Sybil Heldkeová, Kim Hendricksonová, Vic Hernandez, Julian Hockings, Bill Keener, Linda Kimová, Joel Kimmons, Qilo Kinetichore, David LeBauer, Jessica Leeová, Maggie Levingerová, Liz Lipskiová, Raphael Lyon, Lynn Margulisová, E. Shig Matsukawa, Sarick Matzen, Patrick McGovern, April McGregerová, Trae Moore, Jennifer Moragodaová, Sally Fallon Morellová, Merril Mushroom, Alan Muskat, Keith Nicholson, Lady Free Now, Sushe Nori, Rick Otten, Caroline Paquitaová, Jessica Porterová, Elizabeth Povinelliová, Lou Preston, Thea Prince, Nathan a Emily Pujolovi, Milo Pyne, Lynn Razaitisová, Luke Regalbuto, Anthony Richter, Jimmy Rose, Bill Shurtleff, Josh Smotherman,
UMĚNÍ FERMENTACE
15
Sterling, Betty Stechmeyerová, Aylin Öney Tanová, Mary Morgaine Thamesová, Turtle T. Turtlington, Alwyn de Wally, Pamela Warrenová, Rebekah Wilceová, Marc Williams a Valencia Womboneová. Dále bych chtěl poděkovat Oxfordskému sympoziu o gastronomii (Oxford Symposium on Food and Cookery) za to, že mě jako přednášejícího pozvali na konferenci, která se konala v roce 2010 a její téma bylo „Zrání, fermentace a uzení“. Zároveň bych chtěl poděkovat i ostatním přednášejícím za rozmanité a inspirativní příspěvky. Při mých pokusech, výzkumu i organizaci poznatků o fermentaci mi pomohla spousta skvělých lidí. Zejména bych zde chtěl poděkovat Caelebu Greyovi, Spikymu, MaxZineovi Weinsteinovi a Malory Fosterové. Za nedocenitelnou korespondenční pomoc při výzkumu děkuji Char Boothové a mé celoživotní kamarádce Lauře Harringtonové. Za poskytnutí kreativního prostoru, kde jsem tuto knihu začal psát, děkuji Layardu Thompsonovi, Rye Kleinpeterové a Benjymu Russelovi. Za průběžné čtení rukopisu této knihy a cenné poznámky děkuji Spikymu, Silverfangovi, MaxZineovi Weinsteinovi, Betty Stechmeyerové, Merril Mushroom a Helze Thompsonové. Za předmluvu k této knize děkuji Michaelovi Pollanovi. Dále bych chtěl poděkovat i skvělému týmu z nakladatelství Chelsea Green Publishing a především pak mé skvělé redaktorce Makenně Goodmanové. Děkuji i své agentce, Valerii Borchardtové. Jsem nesmírně vděčný všem, kdo tvoří jídlo, které tak miluji, se kterým experimentuji a o kterém píšu: rostlinám, zvířatům a lidem, kteří se o ně starají. Konkrétně bych chtěl poděkovat Simmerovi a Kristě za mléko; Branchovi, Sylvanovi, Danielovi, Junebugovi a Dashboardovi za vejce; Nealu Appelbaumovi a Billu Keenerovi (Sequatchie Cove Farm) za maso; Hushovi a Boxerovi za med; Hectoru Blackovi a Brinně za borůvky; a spoustě dalším lidem za zeleninu, zejména pak: Daz’l, Spikymu a dalším jinochům ze Short Mountain; MaxZineovi a partě z IDA; Billymu Kaufmanovi, Stoneymu, Johnovi Whittemoreovi, Jimmy Roseovi a wooferům z Little Short Mountain Farm; Mikeovi Bondymu a Robovi Parkerovi; Danielovi; Jeffovi Poppenovi (bosému farmáři z Long Hungry Creek Farm); a spoustě dalších štědrých přátel. Děkuji i Angie Ottové a Daz’l za rozmanité a zdravé pochoutky; a Merill a Daz’l za to, že se vždy podělili o svá semínka. Je mi ctí, že jsem se mohl stát součástí komunity, která dokáže produkovat vlastní potraviny a provozovat i soběstačný směnný obchod – takový způsob života je inspirativní a naplňující. Nejvíce ze všeho bych ale chtěl poděkovat všem svým úžasným přátelům a rodinám, kteří mě v mé posedlosti kvašením podporují. Děkuji i rodině, do níž jsem se narodil – mám to štěstí, že se máme tak rádi a neustále si pomáháme. Během psaní této knihy jsem učinil nelehké rozhodnutí a přestěhoval se z komunity,
16
SANDOR KATZ
ve které jsem žil 17 let, do svého vlastního domku opodál. Na nový styl života si postupně zvykám a zatím se zdá, že vše je, jak má být. Srdečně děkuji lidem z Short Mountain Sanctuary a IDA i všem, kteří se na naší početné queer komunitě podílejí – kdo jiný by tak nebojácně ochutnával všechny ty pokusné nakvašené směsi! Do této komunity i mezi jejími pravidelné návštěvníky patří mí nejdražší a nejbližší přátele. Však vy moc dobře víte, o kom mluvím, a také víte, jak moc vás miluji.
UMĚNÍ FERMENTACE
17
ÚVOD K ANGLICKÉMU VYDÁNÍ
Umění fermentace je kniha plná inspirace. Díky ní jsem se pustil do pokusů, o kterých se mi dříve ani nezdálo a na které bych si nebýt toho, že jsem si ji přečetl, asi ani nikdy netroufl. Umění fermentace zásadně proměnilo můj přístup k bakteriím, ale i domácnost – právě kvůli němu teď na mé kuchyňské lince i na podlaze ve sklepě najdete pozoruhodnou sbírku zavařovaček, hliněných hrnců, lahví a demižonů, ve kterých se ukrývají prazvláštní hmoty hrající všemi barvami. Pod vlivem Katzova nakvašeného kázání jsem se jal zapáleně pěchovat obří hrnce zelím a kimčchi, zavařovací sklenice okurkami, mrkvemi, řepou, květákem, cibulí, paprikami i medvědím česnekem. Zanedlouho se mi pak v lednici objevily i první várky jogurtu a kefíru, a nakonec jsem podlehl i vábení piva a medoviny. Všechny tyto kultury mi přitom pravidelně připomínají, že jsou plné života. Když na dům padne noc a vše zahalí ticho, tak jediné, co u mě doma uslyšíte, je spokojené pobublávání kvasících kultur. Tento prazvláštní klokot jsem si zamiloval – když ho slyším, tak vím, že mým mikrobům nic nechybí. Kuchařky čtu pořád, ale nemám pocit, že bych si z nich toho příliš odnášel. V čem je tedy Umění fermentace jiné? Sandor Katz píše o potenciálu fermentace a její schopnosti proměňovat potraviny s takovým zápalem, že vás rychle přesvědčí, abyste se pustili do vlastních pokusů, jen abyste zjistili, jak to dopadne. Při čtení této knihy i svých prvních experimentech s kvašením jsem zažil stejné vzrušení, jako když nám učitel na základní škole prozradil, že po smíchání trochy octa s jedlou sodou se stane něco naprosto zázračného. Proměny, které nám mikrobi nabízí, a často i výsledky jejich práce opravdu jsou zázračné – překvapivé chutě a podmanivé textury dokážou vykouzlit i v těch nejobyčejnějších potravinách. Člověk přitom v tomto procesu proměny hraje jen vedlejší roli – největší kus práce odvedou bakterie a houby. Díky Katzově přívětivému přístupu a skromnosti jistě vyzkoušíte i řadu receptů, o jejichž existenci jste dosud ani netušili (kvas? shrub?). Umění fermentace je mnohem více než kuchařka – dodá vám sílu a sebevědomí. Tato kniha se sice nebojí pustit ani do těch nejzapeklitějších tajů kvasných pochodů, ale Katz vás tímto světem provede bez jakýchkoliv zbytečných jinotajů. Přesvědčí vás, že zas tak komplikované to není – stačí vám základní vybavení, pár ingrediencí a várku poctivého kysaného zelí si zvládnete připravit úplně sami. A když se
18
SANDOR KATZ
něco nepovede? Když vám na zelí vyraší podezřele pestré strniště plísně? Ještě není důvod panikařit; plíseň prostě seškrábněte a na netknutých vrstvách si jistě pochutnáte. Rozměry Umění fermentace ale Sandorův dobrosrdečný přístup ke kvašení dalece přesahují – ve hře je i politika a osud celého lidstva. Umění fermentace je mnohem více než jen kuchařka. Také by se dalo říct, že je to kuchařka asi do té míry, jako je Zen a umění lukostřelby praktickou příručkou pro střelce. V této knize se bezesporu dozvíte, jak na to, ale především zjistíte, co kvašení znamená a jak vás tak obyčejný a praktický úkon, jako je výroba kysaného zelí, dokáže propojit s okolním světem a mnoha dalšími, které do sebe perfektně zapadají a navzájem se dotváří – neviditelný svět hub a bakterií, komunita, ve které žijete, i potravinářský průmysl, který postupně podrývá zdraví člověka i Země. Pokud se vám zdá, že tak vznešené cíle jsou na pouhý hrnec zelí trochu ambiciózní, tak Sandor Katz vás na následujících stránkách hravě přesvědčí o opaku. Každý pokus o fermentaci je v podstatě radikálním protestem proti uniformním a nudným chutím, na které dnes narazíte na každém rohu. Fermentace se může stát prohlášením nezávislosti na molochu ekonomiky, který by z nás nejraději udělal pouhé pasivní spotřebitele. Díky kvašení může každý tvořit originální produkty, které navíc odrážejí specifika jeho okolí. Vaše kysané zelí či domácí pivo se bude od toho mého a jakéhokoliv dalšího zásadně lišit. Korejci, kteří jsou ve fermentaci značně zběhlí, rozlišují základní dvě složky chuti – „chuť rukou“ a „chuť jazyka“. „Chuť jazyka“ známe všichni – je výsledkem kontaktu molekul jídla s chuťovými buňkami a zvládne ji vytvořit každý vědec, sebehorší kuchař i potravinářská korporace. „Chuť rukou“ je ale mnohem složitější prvek, který pouhými chuťovými pohárky nerozluštíme – zahrnuje péči a mnohdy i lásku, kterou do jídla vložila osoba, která ho připravovala. Přesně takovou chuť bude mít i vaše domácí kysané zelí. A věřte mi, že brzy ho budete mít na rozdávání. Jednou z nejlepších věcí na kvašení potravin je právě jejich sdílení, kterým se můžete alespoň na okamžik vymanit z tenat neosobní mašinérie kapitalismu. Z ničeho nic jsem si začal vyměňovat lahve piva a medoviny s dalšími nadšenými domovarníky a s přáteli jsme zavedli výměnný obchod – spíž mi chvíli přetéká kysaným zelím, které hned vystřídá kimčchi či kyselé okurky od přátel. Svět fermentace má dveře otevřené dokořán – stačí vstoupit a hned vás uvítá vřelá komunita nadšenců, kteří patří mezi ty nejzajímavější, nejvýstřednější a nejštědřejší lidi, se kterými jsem se setkal. Umění fermentace přitom není pozvání jen pro lidské čtenářstvo, ale i pro neviditelné komunity hub a bakterií, které nás obklopují a dokonce obývají.
UMĚNÍ FERMENTACE
19
Pokud má tato kniha nějaký hlavní záměr (což jistě má), tak je to znovu navázat vztah člověka a světa, který bioložka Lynn Margulisová nazývá „mikrokosmos“. Poté, co Louis Pasteur před více než sto lety zjistil, že mikrobi hrají zásadní roli při přenášení nemoci, vyhlásila většina lidstva bakteriím válku. Naše děti léčíme antibiotiky, držíme je od mikrobů tak daleko, jak to jen jde, a celé jejich okolí neustále dezinfikujeme. Žijeme v době dezinfekce. Odborníkům na biologii přitom už dávno došlo, že válka proti bakteriím je zcela marná, protože se dokážou přizpůsobit téměř jakýmkoliv podmínkám, ale především i kontraproduktivní. Tak dlouho jsme rozmařile předepisovali antibiotika na téměř všechny nemoci, až jsme tím podnítili vznik rezistentních bakterií, které jsou snad ještě nebezpečnější než ty, proti kterým jsme bojovali prve. Tyto léky dokázaly společně s průmyslově zpracovanými potravinami, ve kterých chybí bakterie i potrava pro mikroorganismy (také zvaná vláknina), zdevastovat naši střevní mikroflóru – klíčový význam střevního mikrobiomu teprve začínáme objevovat, ale již tušíme, že globální oslabení mikroflóry dost možná zavinilo vznik spousty civilizačních chorob. U dětí, které rodiče úzkostně chrání před bakteriemi, se mnohem častěji vyskytuje alergie a astma. Zjišťujeme, že pokud chceme žít zdravě a spokojeně, tak bychom nejprve měli zajistit blahobyt i naší mikroflóře, se kterou naše těla sdílíme a po jejímž boku jsme se od pradávna vyvíjeli. A jestli něco náš mikrobiom doopravdy těší, tak je to poctivá porce kysaného zelí. K válce proti bakteriím se Sandor Katz staví jako zatvrzelý pacifista. Dění na frontě ale zároveň nekomentuje z bezpečí své pracovny. Naopak se jako aktivista a diplomat vydává do předních linií, aby celý ten zbytečný spor konečně zažehnal. Katz je prorokem doby post-pasteurovské a chce, abychom od základu změnili náš vztah k mikrokosmu. Umění fermentace slouží jako výmluvný a praktický manifest, který nám krok po kroku a zelák po zeláku ukáže, jak na to. Je na čase, aby se všechny kultury světa znovu sjednotily – lidské i ty mikrobiální... hodokvas může začít. Vítejte! Michael Pollan 22. prosince 2011
20
SANDOR KATZ