S tebou, táto medvěde, každý den se vyvede.
Ráno vyrazíme ven, při hraní se zasmějem.
Když se nebe zamračí, pár paprsků postačí
a zjeví se nad námi duha mezi kapkami.
Když se něco pokazí, všem pomůžeš z nesnází.
Kamarádi vědí jistě, že máš srdce na svém místě.
Kam ho včelky mohly schovat? To můžeme objevovat.
V poledne už máme hlad. Co si trochu medu dát?
Ani když už hvězdy září, nemizí nám úsměv z tváří.
V noci přitulíš mě k sobě, patříš ke mně a já k tobě!