prolo g
Vítejte. Skutečný člověk je tady mezi zákazníky vzácností. Obvykle sem chodívají jen duchové a přízraky, a pak už jen lidé v tíživé situaci, jejichž existence je vratká. Tady jste na pomezí světa duchů, v jedné obchodní uličce za večerního soumraku. Je to zapomenuté místo obývané jen vyděděnci, jako jsem já, nebo těmi, kteří nemají kam jít. Ale promiňte, zapomněl jsem se představit, jsem Kogecu, majitel cukrárny v Noční uličce. Těší mě, že vás poznávám. Když už jste zabloudili do našeho obchodu, musíte mít asi i vy nějaké trápení. Tak vážné, že vás vrhá do nejistoty a nevíte kudy kam. Jak to vím? No… řekněme, že mám takové tušení. Aha, zaujaly vás nějaké naše cukrovinky? Děkujeme za nákup. Ukažte, zabalím vám je, tudy, prosím. 5