1 Vyrazíme za soumraku
Jaxson
Celý život jsem se pohyboval v mlze, v hustém, těžkém mraku, o němž jsem předpokládal, že se mnou zůstane navždy. Ale jedna noc s ní mi přinesla slunce. Už od narození jsem měl život naplánovaný. Točil se kolem hokeje. Ve třech letech jsem v rukou držel hokejku. V pěti jsem už hrál v týmu. Moji rodiče obětovali rodinné dovolené hokejovým kempům, vánoční dárky hokejové výstroji a večery plné deskových her nebo kvízů podrobným rozborům videí všech týmů, které jsme zvládli. Měl jsem žít sen, který měl můj otec. Sen, který mu byl ukraden. A to jsem dělal. Nechápejte mě špatně – hokej byl i mým snem. Nic nenaplňovalo mou duši tak, jako když jsem stál na ledě. Ale ať jsem předváděl jakékoli výkony, na konci každého zápasu mě čekala drsná kritika od muže, po jehož uznání jsem toužil nejvíc. To člověku nemůže nezanechat stopy na duši. Než jsem si uvědomil, co se děje, probudil jsem se uprostřed života, který jako by žil někdo jiný. Byl jsem profesionální hokejista – obránce, s jehož výkonem byl otec v dvaceti