1 V okamžiku, kdy letadlo přistálo na letišti Minist-
ro Pistarini de Ezeiza v Buenos Aires, Joachim von Hartmann cítil celým svým srdcem, že se vrací domů. Jako by to věděla i jeho duše, a dokonce i tělo. Odešel odtamtud před pětadvaceti lety, když se jako sedmnáctiletý mladík s matkou přestěhoval do Francie za svým francouzským otčímem. Osm let nato z náhlého popudu odcestoval do Anglie, kde se mu naskytla úctyhodná kariéra, v níž působil posledních sedmnáct let. Ačkoliv se Joachim za ta léta v Evropě usadil, nyní, když vdechoval argentinský vzduch, si náhle uvědomil, že jeho srdce zůstalo zde. Pouto s rodnou zemí nikdy tak úplně nepřerušil. Měla své kouzlo, jež stále cítil v krvi. S návratem do Argentiny dlouho otálel. Zůstaly tam všechny jeho vzpomínky z dětství a to, na co byl tehdy příliš malý, než aby si to pamatoval, mu matka během dospívání opakovaně vyprávěla. Vystoupil z letadla s pocitem, že ve skutečnosti snad nikdy neodešel a teď se vrací k dávnému příteli z dětství nebo k velké lásce. Stejně jako jméno, tak i Joachimova vysoká, štíhlá, aristokratická postava s blond vlasy a modrýma očima byly pro Argentinu docela typické. S přílivem irských, anglických a německých přistěhovalců, k němuž došlo v průběhu let, nebyl Argentinec s německým či anglosaským příjmením a vzhledem ničím neobvyklým. Joachimovi předkové z matčiny strany pocházeli všichni z Německa, konkrétně z Bavorska a později z Berlína. Otec, jehož Joachim nikdy nepoznal, byl z významné bankéřské rodiny v Argentině. Zemřel, 5
Komornik.indd 5
04.05.2026 21:56:18