rozmarna angl.qxp_Sestava 1 13.09.23 17:58 Stránka 3
Rozmarná Anglie aneb Nikdy není tak zle
rozmarna angl.qxp_Sestava 1 13.09.23 17:58 Stránka 5
„Svět se změnil. Cítím to ve vodě. Cítím to v půdě. Cítím to ve vzduchu. Do hvozdů světa se opět vplížila tma. Šířily se pověsti o stínu na Východě. Šeptalo se o bezejmenném postrachu.“ J. R. R. Tolkien – SpolečenSTVo pRSTenu
rozmarna angl.qxp_Sestava 1 13.09.23 17:58 Stránka 7
Příběhy této knížky jsou zasazeny do dramatického dvojročí 2020–2022, kdy celý svět zasáhl a zcela ochromil postrach z Východu zvaný koronavirus SaRS-CoV-2, způsobující onemocnění covid-19. kdyby ještě žil tolkien a chtěl tuto dobu nějak literárně zpracovat, možná by své dílo nazval Pán virů a místo Prstenu moci by byl ústředním předmětem Vir moci. V předmluvě by jej pak pravděpodobně popsal podobně jako prokletý, zrádný prsten: „Jeden vir vládne všem, jeden jim všem káže, jeden všechny přivede, do temnoty sváže.“
i uprostřed nejdelší a nejtemnější noci však může vzplanout svíce, a to světlo ve tmě svítí a tma je nepohltí. tato kniha je proto věnována těm, kdo statečně bojovali s temnou covidovou nákazou, ať už v první linii, nebo osamělou domácí izolací. Všem malým i velkým, kteří při cestě k mordorové Hoře osudu cedili krev, pot a slzy a měli strach, že jejich kraj už nikdy nebude takový, jaký býval.
•7•
rozmarna angl.qxp_Sestava 1 13.09.23 17:58 Stránka 9
Disneyland v Londýně 13. březen 2020
„Už mi ten koronavirus začíná lézt krkem,“ říkala jsem si v pátek ráno poté, co jsme s říďou u vrat naší londýnské základní školy zodpověděly desítky rodičovských dotazů na téma, zda zavřeme školu a proč by to (ne)bylo dobré. Člověk by nejraději myslel na radostnější věci, ale jaké, když musí řešit náhradu za izolující se učitele a pro jistotu plánovat, jak řešit výuku, kdyby vláda ty školy náhodou opravdu zavřela? ostatně některé evropské země už tento krok nejen podnikly, ale ještě i vyhlásily zcela bezprecedentní lockdown! Světová zdravotnická organizace předevčírem označila nákazu za pandemii a Česká republika, jež v ten den napočítala třináct případů onemocnění covidem, okamžitě zamkla dveře všech vzdělávacích institucí a den nato vyhlásila karanténu. italové už také nějakou dobu sedí doma a ve zprávách ukazují, jak si z balkonů pro potěchu společně zpívají opery. neumím si představit, že by k něčemu takovému došlo i tady za malou louží. my sice máme případů přes dvě stě, ale británie se podobným extrémním krokům vyhýbá jak čert kříži, protože prý jedeme podle jakýchsi vědeckých metod budování stádní imunity a s virem bojujeme manuálně – dvacetisekundovým mytím rukou a doporučením nehrabat si na obličej. doufejme, že země, která vynalezla penicilin a přežila několik epidemií černého moru, ví, co dělá. lidi tomu ale moc nevěří, a tak už od počátku března zběsile nakupují a do košíků házejí nejen všechno, čím se dá dezinfikovat, •9•
rozmarna angl.qxp_Sestava 1 13.09.23 17:58 Stránka 10
ALENA DAMIJO
ale také vše, co se dá jíst. kdybych na vlastní oči neviděla zcela vymetené regály obrovských supermarketů, nikdy tomu neuvěřím. mýdlo a toaletní papír má v současné době cenu zlata, a pokud je náhodou chvilku na skladě, prodává se na příděl po dvou kusech. Po internetu běhají humorné obrázky, v nichž se místo penězi platí útržky měkké bílé ruličky, a lidi, co si nestihli udělat zásoby toaleťáku, přestávají vyhazovat liché ponožky a noviny. z tohoto hlediska by pro mě možná bylo výhodnější dál chodit do školy, protože tam máme naskladněno! V pátek neučím, ale zástupco-řediteluju v kanceláři, a protože jsem se nemohla na žádnou duchaplnou úřední práci soustředit, rozhodla jsem se vytvořit na chodbě školy novou třídní nástěnku s dinosaury. není nad činnost, která zaměstná hlavu i ruce, a s prehistorickými tvory je život v rozmarné přítomnosti vždycky veselejší. když jsem byla asi v polovině veledíla, přišel za mnou školník, ať si dojdu do třídy a její přilehlé kuchyňky poschovávat všechno jídlo, protože učebnou právě proběhl mickey mouse. to je kódové heslo pro spatření hlodavce, a tak jsem nechala osmitunového tyrannosaura rexe viset hlavou dolů na jediném špendlíku a upalovala bránit dětské ovoce a svou tajnou skrýš s hořkou čokoládou. Potraviny jsem hermeticky uzavřela do barevných dóziček, narovnala t-rexe a poklidně se oddávala připichování fotek žáčků na třídním pískovišti, kteří pomocí štětečků odkrývají obrovskou dinosauří kost. Chvíli nato vyběhla ze své kanceláře ředitelka, začala se intenzivně shánět po školníkovi a hned mi sdělila důvod – ředitelnou právě proběhla myš a schovala se za jejím velkým psacím stolem. Školní krysař myšáka bystře lokalizoval ve spleti počítačových kabelů a frajersky chytil do kelímku. o sto osmdesát pět centimetrů menší • 10 •
rozmarna angl.qxp_Sestava 1 13.09.23 17:58 Stránka 11
R O Z M A R N Á A N G L I E A N E B N I K D Y N E N Í TA K Z L E
protivník z něj však neméně bystře zase vyskočil a lstivě se ukryl za těžkou knihovnou. V tu chvíli do místnosti napochodovala znechucená učitelka prvňáků a oznámila, že ve své učebně právě zahlédla dvě myši. Co se to dneska ve škole děje? to je tak neuvěřitelná souhra náhod, že to skoro vypadá, jako by u nás natáčeli film podle vítězného scénáře na téma Blbý a blbější 2! o hodinu později byl k řídě na kobereček předveden malý trestanec z mé třídy, který se tento týden už potřetí provinil svévolným házením toaletních rolí do záchodu. a to má tatínka instalatéra! „Co by asi řekla tvoje maminka, kdybych ji teď požádala, ať škole koupí balík papíru?“ zeptala se přísně ředitelka a juniorského basketbalistu posadila na trestnou lavici. nevěděla jsem, jestli víc litovat maminku, nebo ztenčené školní zásoby. Jak se ta doba ale najednou prudce změnila – ještě před měsícem by měl klučík průšvih, že ucpává mísu a ničí odpadní trubky, kdežto teď daleko víc hořekujeme nad vyplýtvaným bílým zlatem! britské zásoby a davová panika z nedostatku jsou momentálně tak krizové, že by pro všechny bylo skoro lepší, kdyby hošík do záchodu spláchnul školní iPad. když jsem se krátce po této sportovní vsuvce vrátila ze sborovny, kde jsem si vařila kafe, zarazily mě dvě skutečnosti. za prvé, že tam už malý záškodník neseděl, a za druhé, že všichni dospělí tak nějak divně postávali u rohové skříňky s finančními výpisy. Vysvětlili mi, že kolem trestance proběhla myška, takže byl poslán zpět do třídy a teď se pořádá další hon – dlouhoocasník totiž zalezl právě za onu finanční skříňku a strnule sedí v rohu. místo činu a potenciální únikové cesty jsme bleskově obložili lepicími pastičkami. byli jsme dokonce tak zoufalí a dychtiví myš chytit, že jsme s odpadkovými koši v rukou postávali u stěn skří• 11 •
rozmarna angl.qxp_Sestava 1 13.09.23 17:58 Stránka 12
ALENA DAMIJO
ně, protože co kdyby se mickey mouse náhodou rozhodl naše důmyslně rozestavěné pastičky přeskočit? z vlastních bolestných zkušeností totiž naneštěstí vím, že přesně tohle malí hlodavci dokážou, neboť to jsou proklatě chytrá, rychlá a mrštná zvířátka. myšák však tiše seděl a trpělivě vyčkával, až nás to přestane bavit, a to i když jsme těžkou skříňkou třásli a snažili se ho tak vyštvat ven. nakonec to už recepční nevydržela, vyhrabala v matematickém kabinetu metrové pravítko, zajela s ním za nábytek a myš golfovým úderem ladně vystřelila ven, přímo na pastičku. trefa do černého! Školník byl na obědě mimo budovu, a tak jsem se coby nebojácná česká venkovanka nesměle nabídla, že myš rychle a šetrně zabiju za branami školy. Přilepenou myš jsem vložila do igelitky, aby se mi nerozprskla po těle a oblečení, a pak ji jediným prudkým bouchnutím cihly poslala do věčných lovišť. Jen co jsem si po operačním úkonu vydrhla ruce, přišla do kanceláře moje asistentka a se slovy „dárek z disneylandu“ mi předala malou krabičku, v které cosi šramotilo. a tak jsem se znovu vydala vraždit, tentokrát za asistence dosyta najedeného krysařského školníka. Jeho pomoc spočívala v tom, že se mě zeptal, jak hodlám zvíře zlikvidovat, následně mě při popravě pobaveně pozoroval, a můj katův šleh posléze ocenil slovy: „dobrá práce, sám bych to neudělal líp!“ Je to k nevíře, ale k večeru chytla uklízečka ve sborovně dalšího člena výletující rodinky mickey mousů, kteří si naši školu evidentně spletli s místem srazu pro hromadný zájezd do pařížského disneylandu. z hlodavců se mi po dnešku už značně zvedal žaludek a naskakovala jsem při každém sebemenším zvuku, ale zase je pravda, že jsem při tom všem přišla na zcela jiné myšlenky. Přesně tak, jak jsem si ráno tolik přála! • 12 •
rozmarna angl.qxp_Sestava 1 13.09.23 17:58 Stránka 13
Má učitelská karanténa 23. březen 2020
britský experiment s budováním stádní imunity se nezdařil a nekontrolovaný nárůst infekce vládu donutil přijmout evropský koncept sociální izolace. Před pár dny oznámil předseda vlády boris Johnson uzavření všech škol a dnes večer vyhlásil národní lockdown. Splnil se mi tak tajný sen každého vyšťaveného učitele, který jsem až do této doby považovala za pouhou sci-fi, a sice učit děti bez dětí, a ještě k tomu z pohodlí domova. ne tedy, že by školy byly zcela pod zámkem. Většina žáků je sice doma, ale učební ústavy dál zůstávají otevřené jako „hlídárna“ pro děti takzvaných klíčových pracovníků, tedy těch, kteří se aktivně podílejí na boji se zákeřným koronavirem – zdravotníci, lidé pracující v zásobování, přepravě a komunikaci, sociální pracovníci, právníci, novináři a učitelé. S kolegy si na základě borisových optimistických výroků tipujeme, že doma pobudeme tak nějak do Velikonoc, pak se to všechno zklidní a navážeme tam, kde jsme přestali. těch pár týdnů to děti budou muset bez frontální výuky nějak přežít a snad je to akademicky moc nepoznamená. kdybych měla náš náhled na další vývoj pandemie parafrázovat slovy Jindřicha krause z filmu Pelíšky, řekla bych: „dávám koronaviru měsíc, maximálně dva!“ kromě budování e-třídy doma ještě pečuju o vlastní dítka, devítiletou Petrušku a o necelých pět let starší estherku. mohla bych je sice jako klíčový pracovník poslat do školy, ale co kdyby tam od těch ostatních dětí z první linie • 13 •
rozmarna angl.qxp_Sestava 1 13.09.23 17:58 Stránka 14
ALENA DAMIJO
něco chytly? navíc už jsou velké, a tak si mohou psát úkoly samy, bez mé asistence. odborníci radí dodržovat při domácí práci podobný rozvrh a režim, na který jsme zvyklí, a tak jsem připravila sebe na půl devátou a dětem oznámila, že v devět ráno budou nasnídané, oblečené a připravené začít se učit. mladší zasedla úderem deváté, kdežto starší neměla ještě v 9.10 na stole ani pomůcky. to už jí zítra tolerovat nebudu, a pokud opět přijde do vyučování pozdě, nechám ji po škole. V 8.30 jsem poslala pár e-mailů, aby bylo vidět, že skutečně pracuju, a ne že se ještě válím v posteli, a s vyhrnutými rukávy jsem se nadšeně vrhla do výstavby třídy na platformě google. mám štěstí, že tento školní rok učím čtyř- až pětiletá prťata z přípravné třídy zvané Reception, takže nemusím vytvářet žádná složitá zadání. Víceméně se proto soustřeďuju jen na anglickou fonetiku, základní matematiku a plánování zábavně-vzdělávacích úkolů, které děti mohou dělat doma a bez velké pomoci rodičů. Po hodině datlování jsem dostala hlad a rozbolelo mě sedací ústrojí, protože není zvyklé tak dlouho sedět. dávala jsem si proto pozor, abych měla dostatek pohybu, takže při věšení prádla jsem do pračky běhala pro každou vypranou ponožku a představovala si, že se pohybuju mezi třídou a stávkující tiskárnou na druhé straně školy. na závěr jsem ještě udělala několik dřepů, napodobujících ládování papíru do nenasytné tiskárny, a do pračky stejně jako do kopírky párkrát kopla, abych ji povzbudila k lepším výkonům. oběd se krásně vyřešil ohřátím zbytků číny z nedělní narozeninové večeře; prozíravě jsem už v den Páně potomkům připomněla obvyklou rodinnou zásadu, že druhý den budou mít k obědu to, co si schovají z masivní porce při• 14 •
rozmarna angl.qxp_Sestava 1 13.09.23 17:58 Stránka 15
R O Z M A R N Á A N G L I E A N E B N I K D Y N E N Í TA K Z L E
pravené skvělým panem linem – učíme se tak šetřit potravinami a zároveň nejíst nezdravě velké porce. a hlavně se mi taky jako obvykle nechtělo vařit. Po zbytek týdne už ale budu muset zastávat i funkci školní jídelny, z čehož jsem neskutečně odvařená. „koukej, mami, líbí se ti moje nová prostírka?“ ukázala při obědě Petruška na vymalovanou papírovou kuchyňskou utěrku, kterou si dala pod talíř místo obvyklé pevné podložky s motivy staré Prahy. kreativitu jsem ocenila, nicméně jsem byla nucena zkazit jí radost připomínkou, že vyspělá země g8 už pár týdnů nemá základní potraviny ani toaletní papír, a tudíž budeme muset začít šetřit i s papírovými utěrkami. Co kdyby na ně náhodou taky muselo dojít? z podobného důvodu jsem ostatně už na začátku března vydala zákaz používání ubrousků při stolování. „Co byste si tak dali v týdnu k obědu?“ nasadila jsem úsměv na tvář ve snaze změnit ponuré konverzační téma. „něco dobrého,“ odpověděla starší estherka. „to není příliš konkrétní odpověď,“ zamračila jsem se. Vařit pro děti zmlsané luxusem a nadbytkem není jednoduché ani v době hojnosti, natož když jsou do poslední konzervy vybrakované regály. to není pohodička jako s manželem, který je ze svého nigerijského dětství zvyklý zbaštit cokoli; jak mi totiž jednou vysvětlil, když jsem se divila, že dokáže jíst pořád dokola to samé k snídani, obědu i večeři a nikdy při jídle nemluví: „když se doprostřed stolu postaví plný hrnec, tak poděkuješ bohu, neplýtváš čas tlacháním a rychle to do sebe soukáš, protože kdo zaváhá, nežere!“ kreativní mladší dcera se zeptala, jestli máme rýži (máme), a pak navrhla, že by stačilo ji uvařit a každý ať si do ní přidá, co bude chtít. „nebo můžeš udělat smaženou rýži • 15 •
rozmarna angl.qxp_Sestava 1 13.09.23 17:58 Stránka 16
ALENA DAMIJO
s vejcem, to je dobré,“ navrhla ta starší, zřejmě inspirovaná dnešní čínou. Připomněla jsem, že nemáme vejce, protože ty už jsou nějakou dobu taky podpultovým zbožím, a v osmimilionovém hlavním městě království se nedají sehnat. Co konkrétně zítra uvařit, však nikdo nenavrhl. Jedno je však jisté – rýže s vajíčkem to určitě nebude. Po obědě jsem dál budovala virtuální učebnu, a i když mi moji třídní bobíšci chyběli, užívala jsem si, že nemusím každé dvě minuty odbíhat od čtení a psaní a řešit, že jeden chlapeček sebral druhému vláček, třetí rozbíjí čtvrtému věž z kostek, nebo ještě hůře, že pátý pro zábavu hází do záchodu role toaleťáku. zato ale s pláčem přišla mladší dcerka čtvrťačka s tím, že má pár úkolů, kterým nerozumí, a potřebovala by pomoct. Slovem pár přitom myslela několik stran matematických cvičení a asi třetinu úkolů z angličtiny. S neporozuměním zadání nebyla sama, ale odolala jsem pokušení poslat ji za dcerou starší. ta má taky svoje úkoly, a já jsem přece učitelka! S příslovečnými určeními času a způsobu mi po deseti minutách zápasu nakonec pomohl kolega google. S matikou to bylo horší, protože mě z toho množství čísel a písmenek přecházel zrak a netušila jsem, jak provést požadovanou „výměnu“. znovu jsem také zapřemýšlela, proč se vlastně počítá s písmenky, když máme k dispozici tolik čísel, a posléze potupně napsala Petruščině učitelce s prosbou o pomoc. Příklad pro čtvrtou třídu jsem tedy sice nevyřešila, ale zase se mohu radovat, že jinak dokážu naučit čtyřleté děti číst a psát, znám zpaměti recept na domácí modelínu a z fleku dokážu vymyslet několik různých vzdělávacích aktivit s knoflíky!
• 16 •
rozmarna angl.qxp_Sestava 1 13.09.23 17:58 Stránka 17
Upéct, vyklidit, vycídit, vybílit! 30. březen 2020
o víkendu se ochladilo a zatáhlo, takže se mi nechtělo ani na tu jedinou zdravotní procházku v místě bydliště, kterou máme povolenou, a rozhodla jsem se zůstat doma. Ještě nedávno bych byla považovaná za lemru, ale v dnešní době se domácím vším říká zodpovědní občané, kteří v bezpečí domova zachraňují životy a ulehčují zdravotnímu systému. měla jsem však chuť se po týdnu sezení věnovat něčemu, za co mi poděkuje i náš příbytek a nábytek, takže nebudu jen lenošivý dobytek. na základě rad zkušených karanténíků z ostatních národů – zejména čeští kutilové jsou velice inspirativní – jsem se proto dala do drobných domácích úprav a oprav. S radostí nyní oznamuji, že nám po dlouhé době přestal vrzat, hýkat a sténat bezpečnostní protipožární zavírač dveří v dětském pokoji a že jsem konečně vyměnila zářivku nad zrcadlem v koupelně. další disciplínou domácí zvelebovací olympiády bylo mytí dveří u všech místností. ke své velké nelibosti jsme po předchozích majitelích zdědili nepraktické okrasné dveře se spoustou vyřezávaných čtverečků, a ještě k tomu v bílém provedení. Skutečně dobře očistit hned šestery dveře tedy není záležitostí několika minut strávených s ometákem, a činnost se proto běžně odkládala na „až bude víc času“. toho je tentokrát víc než dost, takže tuto výmluvu už používat nelze, a hloubková psychologická sonda jasně ukazuje, že co se úklidu domácnosti týče, není největším nepřítelem nedostatek času, ale vůle. do odporné dveřní • 17 •
rozmarna angl.qxp_Sestava 1 13.09.23 17:58 Stránka 18
ALENA DAMIJO
práce jsem povolala i děti, protože za prvé doma taky dělají svinec, za druhé proč bych se měla dřít sama, a za třetí se to musí naučit, i když jsou přesvědčené, že jednou budou strašně bohaté a budou mít služku. tím jsem argumentovala jako malá i já a maminka mi na to vždy moudře odpověděla, že právě proto musím vědět, jak se to dělá, abych jí uměla poručit. díky vydatné, byť neochotné dětské pomoci mi zbyla ještě troška energie, a tu jsem věnovala vydrbání vany a důkladnému vyleštění zrcadla. to byl v kombinaci s opravenou zářivkou naprostý propadák, protože to, co na mě ze zrcadla vykouklo, mě velmi polekalo. možná bych si mohla po týdnu umýt vlasy a trochu se zvelebit. Po úklidovém maratonu mi samozřejmě vyhládlo, a tak jsem v rámci nácviku na blížící se Velikonoce upekla beránka, neboť včera zavezli vejce (volejte sláva a tři dny se radujte!). za to mi možná nepoděkují zipy u kalhot, ale už týden všichni s výjimkou manžela, který nasazuje krk na dráze, nosíme buď tepláky nebo pyžamo, takže můžu nářky zipů s klidem ignorovat. Rodina byla nadšená a piškotové jehně ocenila daleko víc než lesknoucí se zrcadlo a čisté dveře, už proto, že vyleštěného zrcadla si nikdo nevšiml. V neděli jsem vstala za kuropění, připojila se na online bohoslužbu a do rytmu kytarových chvalozpěvů vyvalila barel s deseti litry bílé barvy, štětce, válečky a lepicí pásku. během kázání jsem zahalila obývák do starých prostěradel a fólií a pak jsme s estherkou až do pěti večer malovaly stěny obýváku. na to, že londýnské byty jsou v podstatě jen o něco větší králíkárny, to zabralo dost času. Po dalších dvou hodinách úklidu a vracení věcí na původní místo (proč jen máme tolik knih?) jsem v horké vaně přemýšlela, jak jsem kdysi dokázala vymalovat celý náš tehdejší byt, • 18 •
rozmarna angl.qxp_Sestava 1 13.09.23 17:58 Stránka 19
R O Z M A R N Á A N G L I E A N E B N I K D Y N E N Í TA K Z L E
když jsem ještě k tomu byla těhotná a měla doma energické čtyřleté dítě. nikdy jsem proto neměla takovou radost z práce z domova jako tohle pondělí: záda namožená, nohy bolavé, ruce vytahané až ke kolenům, dlaně popraskané, oči rudé, nosní sliznice podrážděná, v ústech sucho, hlas vichřice podoba. Jestli mi sobotní pohled do zrcadla přišel děsivý, ten dnešní nabyl meziplanetárních rozměrů. odpoledne jsme opět zůstali doma. ne ze zodpovědnosti nebo abych dál zvelebovala náš byt, ale jednoduše proto, že jsem se po akčním víkendu stráveném v los obývákos nemohla ani pohnout!
• 19 •
rozmarna angl.qxp_Sestava 1 13.09.23 17:58 Stránka 20
Definice optimismu: Nikdy není tak zle, aby nemohlo být ještě hůř! 9. duben 2020
V anglii začaly dvoutýdenní velikonoční prázdniny. od dosavadního koronavirového školního roku se liší jen tím, že nevstávám se slepicemi, abych cizím dětem a hlavně jejich rodičům naložila úkoly, a cizí učitelky zase nepřidělávají práci mně. mohu proto na internetu se zájmem pozorovat, jak lidé využívají získaný čas k osobnímu rozvoji, rodinným hrám, pečení, sportu, ručním pracím či procvičování hry na hudební nástroj. (nezlobila bych se ovšem, kdyby naše sousedka nebrala tu kytaru a zpěv tak strašně svědomitě a od plic.) ale i největší akčňáci, kteří na sociálních médiích s úsměvem prezentují dokonalý domácí chléb, někdy zakouší chvíle krize spojené s odnětím svobody, ztrátou starého života a nejistotou z budoucnosti blízké i vzdálené. my introverti máme asi výhodu, ale jsou chvíle, kdy už mi to celé maximálně leze na mozek, především když je hezky a nemůžeme ven. bydlíme v malé bytovce bez zahrádky a bez balkonu, příroda v londýně nehrozí a i v parcích, jediných zelených plochách velkoměsta, je moře lidí, protože kam taky jinam chodit? navíc tam máme dovoleno jen se procházet, běhat, jezdit na kole nebo jinak „cvičit“, ale nesmíme sebou fláknout na deku a rochnit se s knihou, jak to běžně dělají lidi s domy se zahradou. (Jako by obracení stránek případně sebe z boku na bok nebylo aktivním pohybem!) a jestli se v parcích nepřestanou nezodpovědní jedinci scházet s kamarády, dostaneme zaracha i na ty nudné procházky. • 20 •