Lenka Rožnovská ilustrovala Katarína Ilkovičová
ˇ AutíCko Karlík
čte ní pro prv ňáč ky
OU
CK ETI
N GE Í O R É P ČTEN K A U T NÉ ETOD D O M VH
čte ní pro prv ňáč ky
Lenka Rožnovská ilustrovala Katarína Ilkovičová
ˇ AutíCko Karlík
Upozornění pro čtenáře a uživatele této knihy Všechna práva vyhrazena. Žádná část této tištěné či elektronické knihy nesmí být reprodukována ani šířena v papírové, elektronické či jiné podobě bez předchozího písemného souhlasu nakladatele. Neoprávněné užití této knihy bude trestně stíháno.
Lenka Rožnovská
Autíčko Karlík
Vydala Grada Publishing, a.s. U Průhonu 22, 170 00 Praha 7 tel.: +420 234 264 401, fax: +420 234 264 400 www.grada.cz jako svou 5800. publikaci Lenka Rožnovská (www.lenkaroznovska.cz) Ilustrace Katarína Ilkovičová (www.katarinailkovic.com) Odpovědná redaktorka Helena Varšavská Sazba a zlom Antonín Plicka Zpracování obálky Antonín Plicka Počet stran 72 Vydání 1., 2015 Vytiskla tiskárna FINIDR s.r.o. Český Těšín © Grada Publishing, a.s., 2015 Cover Illustration © Katarína Ilkovičová ISBN 978-80-247-5396-6 (pro tištěnou publikaci) ISBN 978-80-247-9013-8 (ve formátu PDF) ISBN 978-80-247-9014-5 (ve formátu EPUB)
Obsah Jak jsem se dostal k Ondrovi ���������������������������������������������������� 7 Jak jsem dostal jméno ������������������������������������������������������������������� 9 Jak jsem bojoval se strachem ������������������������������������������������ 13 Jak jsem se naučil číst ���������������������������������������������������������������� 17 Jak jsem se naučil počítat ��������������������������������������������������������� 21 Jak jsem se nenaučil psát ���������������������������������������������������������� 26 Jak jsem poznal, co všechno dokáže hra ����������������������� 28 Jak jsem dával Ondrovi naději ���������������������������������������������� 33 Jak jsem poznal nepravost ������������������������������������������������������� 36 Jak mě zachránili mí ptačí kamarádi ������������������������������� 40 Jak jsem zažil strach i radost ���������������������������������������������� 44 Jak jsem pořádně zatroubil ���������������������������������������������������� 48 Jak jsem poznal Ondrovy spolužáky �������������������������������� 50 Jak jsem naučil Věrku počítat ����������������������������������������������� 53 Jak jsem poznal, proč Ondra chodí do školy rád ����� 57 Jak jsem se místo psaní naučil Morseovu abecedu �� 60 Jak jsem musel něco vymyslet ���������������������������������������������� 64 Jak mi pomohla náhoda �������������������������������������������������������������� 66 Jak jsem se naučil psát ��������������������������������������������������������������� 68 Jak se s vámi musím rozloučit ����������������������������������������������� 71
Jak jsem se dostal k Ondrovi Tu, tút. Jsem červené autíčko Karlík a patřím Ondrovi. Ondra je můj nejlepší kamarád. Bydlíme spolu v jeho pokoji. On spí v posteli na polštáři s medvídky. Já spím v krabici od bot. Každý večer mě Ondra přikryje károvaným kapesníkem, aby mi nebyla zima. Je s ním legrace, stále si vymýšlí nové a nové hry. Na policajty a na zloděje, na bouračky a záchranáře. Dokonce můžeme spolu létat.
7
Ondra mě dostal od tatínka. Měl jsem ohromné štěstí, v hračkářství jsem se ani neohřál. Sotva mě paní prodavačka vybalila z bedny, už mě dal tatínek do košíku a koupil si mě.
8
Stál jsem 49 korun. Tatínek zaplatil kovovou padesátikorunou. Paní prodavačce řekl: „To je dobré.“ Ona se usmála a za tu jednu korunu, kterou jí nechal, mu poděkovala. A tak jsem poznal, že Ondrův tatínek je hodný.
Jak jsem dostal jméno Když mě Ondra dostal, zajásal: „To je prímovní auťák, tati!“ Přiznám se, že jsem to nechápal. Až později mi Ondra
9
vysvětlil, že to znamená, že jsem to nejhezčí a nejlepší autíčko na světě. Jsem moc rád, ale nemyslete si, že bych pro to zpychl a nechtěl si s Ondrou hrát. Právě naopak! Během chvilky jsme s malým Ondráškem objeli stůl, podjeli pod židlí a mezi tátovýma nohama. Byl jsem trochu udýchaný, a tak mě můj kluk vzal do dlaně. Protože už chodí do první třídy, dokáže číst. Ondra přečetl písmenka, co mám vzadu na značce. CAR.
11
„Tati, moje autíčko je car. To je něco jako král!“ chlubil se Ondra. Avšak tatínek ho opravil: „Ne, ne, Ondro, to je anglicky. Car se čte jako kar a v češtině to znamená auto.“ „Kar,“ opakoval Ondra, „Kar jako Karlík.“
12
Ondra se mi podíval přímo do světel. „Líbí se ti jméno Karlík?“ Já jsem zablikal: „To je moc hezké jméno.“ A tak jsem dostal jméno Karlík.
Jak jsem bojoval se strachem Ondra postavil z kostek, pravítka a z čítanky závodní dráhu. „Závodník Karlík se připraví na start!“ Zavelel Ondra a mně
13