JULITA BATOROVÁ
VYMĚŇ CHEMII
ZA JÍDLO * Víš, co obsahují tvoje oblíbené jogurty, kečupy, sušenky?
bestseller Překlad Mirka Polová
KATALOGIZACE V KNIZE - NÁRODNÍ KNIHOVNA ČR Bator, Julita [Zamień chemię na jedzenie. Česky] Vyměň chemii za jídlo: Víš, co obsahují tvoje oblíbené jogurty, kečupy, sušenky? / Julita Batorová; překlad Mirka Polová. -- První vydání. -Praha: Alferia, 2020. -- 244 stran Přeloženo z polštiny -- Vydala Grada Publishing, a.s., pod značkou Alferia -- Obsahuje rejstřík ISBN 978-80-247-3735-5 (brožováno) * 613.2 * 614.31 * 663/664-021.465 * 641.56-056.22 * (0.062) * (083.12) – racionální výživa – hygiena potravin – kvalita potravin – zdravá výživa – dietní jídla – populárně-naučné publikace – kuchařské recepty 613 - Hygiena. Lidské zdraví [14] Copyright © Julita Bator, 2013 Czech translation © Mirka Polová, 2020 Czech edition © Grada Publishing, a.s., 2020
Obsah
seznam receptů.................................................................................................... 12 ÚVOD.............................................................................................................................. 15 JAK TOHOTO RÁDCE POUŽÍVAT.......................................................................... 21 I. PŘÍHODY ZTRÁPENÉ MATKY............................................................................ 23 1I JAK TO BYLO U NÁS 23 2| OSVÍCENÍ NA KRÉTĚ 26 3| MOTIVACE 27 II. POTRAVINY – NÁVOD K POUŽITÍ................................................................... 31 1| RACIONÁLNÍ VÝŽIVA 31 2| POTRAVINY EKOLOGICKÉ A POTRAVINY ZPRACOVANÉ 35 3| P ŘÍRODNĚ IDENTICKÉ AROMA – O TOM, ŽE „TÉMĚŘ“ ZNAMENÁ VELKÝ ROZDÍL 38 4| N A STOPĚ ZLOČINCŮ ANEB O SYNTETICKÝCH PŘÍDATNÝCH LÁTKÁCH 38 5| GENETICKY MODIFIKOVANÉ ORGANISMY 43 6| PŘÍPUSTNÉ NORMY JSOU NEPŘÍPUSTNÉ 44 7| Z CHEMICKÉHO NA LIDSKÝ ANEB JAK ČÍST ETIKETY 46 a| Pořadí složek 47 ♦ b| Energetická hodnota 47 ♦ c| „Neobsahuje konzervanty“ 48 ♦ d| Stopová množství nezanedbatelné hodnoty 48 ♦ e| „Prověřeno“, „otestováno“, „odpovídá“, „doporučeno“ 48 ♦ f| „Méně než 2 %“ 49 ♦ g| Paradoxy výrobců 49
III. OŠKLIVÉ VÝRAZY............................................................................................... 51 1| CUKR 51 a| Náhražky rafinovaného cukru 52 I a1. SYNTETICKÁ SLADIDLA 52 I a2. POLOSYNTETICKÁ SLADIDLA 53 I a3. PŘÍRODNÍ NÁHRAŽKY BÍLÉHO CUKRU 54 ♦ b| Sladkosti 59 ♦ c| Něco na zub 66 ♦ d| Bez cukru neznamená vždycky to samé 68 I KAKAO 69 I KEČUP 69 I MAJONÉZA 70 I HOŘČICE A KŘEN 71 2| MLÉKO & SPOL. 74 a| Máslo, nebo margarín? Toť otázka 82 ♦ b| Smetana 85 ♦ c| Žlutý sýr 86 ♦ d| Tvaroh 86 ♦ e| Kefír 88 ♦ f| Jogurty a tvarohy pro mlsné jazýčky 89 ♦ g| Modifikované mléko 94 ♦ 3| BUDE Z TÉ MOUKY CHLÉB? 95 Pečivo 99 IV. JAK SE DO LESA VOLÁ.................................................................................. 109 VEJCE 109 V. NAD KROUPAMI SE NEOFRŇUJ!.................................................................. 112 1| TĚSTOVINY 112 2| RÝŽE 112 3| KROUPY, KRUPKY, KRUPICE 113 4| KAŠE 114 5| CEREÁLIE 116 VI. JAK VONÍ BROKOLICE?................................................................................. 120 1| ZELENINA A OVOCE 120 DĚTSKÉ PŘESNÍDÁVKY 129 I HRANOLKY – JAK BEZ NICH ŽÍT? 129 2| JAK DO JÍDLA VPAŠOVAT ZELENINU 131
a| Luštěniny 131 ♦ b| Listová zelenina 133 ♦ c| Česnek 133 3| DOMÁCÍ ZAHRÁDKA 137 4| SEZONNÍ KALENDÁŘ ZELENINY A OVOCE 138 VII. KOLIK MASA V MASE?.................................................................................. 141 1| MASO 141 a| Uzení 144 ♦ b| Grilování 147 2| UZENINY 148 3| PÁRKY 152 VIII. ZDRAVÝ JAKO RYBA.................................................................................... 155 1| RYBY 155 2| RYBÍ KONZERVY 160 IX. TUKY..................................................................................................................... 162 X. SŮL.......................................................................................................................... 165 XI. SUŠENÉ OVOCE................................................................................................ 167 XII. INSTANTNÍ POKRMY ČILI RYCHLOVKY.................................................. 169 1| ŽELÉ, PUDINK, ROSOL 169 2| BUJONOVÉ KOSTKY A POLÉVKOVÉ KOŘENÍ V PRÁŠKU I TEKUTÉ 172 3| KÁVA PŘÍRODNÍ, ČI NEPŘÍRODNÍ? 174 4| MELTA 176 5| ČAJ A ČAJÍČEK 176 XIII. ŠŤÁVY A NÁPOJE.......................................................................................... 178 ŠŤÁVY PRO MIMINKA A MALÉ DĚTI 180
XIV. SLUNCE VE SKLE ANEB O ZAVAŘENINÁCH........................................ 183 1| DŽEMY 184 2| OVOCNÉ SIRUPY A KOMPOTY 186 3| KVAŠÁKY 188 XV. JESTLI VODA ZDRAVÍ DODÁ?.................................................................... 189 1| VODA Z KOHOUTKU 189 2| BALENÉ VODY 190 XVI. LÉKY NIKOLI Z BOŽÍ LÉKÁRNY............................................................... 193 1| LÉKY 193 2| PROBIOTIKA 195 3| DOPLŇKY STRAVY 198 XVII. POTRAVINOVÁ RECYKLACE.................................................................... 202 1| MRAŽENÍ 202 2| KOMPOST 202 XVIII. ZVÍŘE JE TAKY ČLOVĚK.......................................................................... 204 XIX. PLASTICKÝ NEZNAMENÁ FANTASTICKÝ............................................. 207 1| KUCHYŇŠTÍ POMOCNÍCI 207 2| POMOCNÍCI, KTERÉ BY BYLO LEPŠÍ Z KUCHYNĚ VYHODIT 208 a| Teflonová pánev 208 ♦ b| Mikrovlnná trouba 209 ♦ c| Plastové nádobí – plastický neznamená fantastický 210 ♦ d| Varná deska 212 ♦ e| Hrnce 213 XX. VŠEOBECNÉ RADY......................................................................................... 214 1| RODINNÉ MEMOÁRY ANEB PÁR RAD PRO RODIČE 214 2| RADY PRO VŠECHNY 217
ZÁVĚR......................................................................................................................... 220 TABULKA ŠKODLIVÝCH NEBO POTENCIÁLNĚ ŠKODLIVÝCH POTRAVINÁŘSKÝCH ADITIV.............................................................................. 223 SKUPINY POTENCIÁLNĚ ŠKODLIVÝCH POTRAVINÁŘSKÝCH ADITIV.............................................................................. 233 REJSTŘÍK.................................................................................................................. 234 PODĚKOVÁNÍ............................................................................................................ 244
SEZNAM RECEPTŮ
NA SNÍDANI A K VEČEŘI Burger „šťastná kráva“ 136 Bylinná sůl 166 Gomasio 166 Granola (müsli) 119 Jáhlový salát 118 Jáhly s meruňkami 116 Kakaový jogurt 93 Kečup 72 Majonéza 73 Marinované sledě 159 Máslo 84 Ovocný jogurt 93 Pečená šunka 150 Přepuštěné máslo 163 Přírodní jogurt 92 Rybízový džem 185 Rýže s malinami 118 Studentská paštika 151 Špaldové kváskové žemle 105 Švestková povidla 185 Tvaroh 87 Vepřová pečeně 151 Zeleninová paštika 136 12
Žitný kváskový chléb 103 Žlutý sýr 87 POLÉVKY Brokolicová polévka 135 Čistý baršč s mangoldem 135 Domácí bujonová kostka 174 Domácí kostka z masového bujonu 174 Hrachová polévka 134 Krutony 135 Kvašená červená řepa do baršče 198 Polévkové koření v prášku 173 Rajský protlak 186 Zeleninový základ do krémových polévek 133 HLAVNÍ JÍDLA Cizrnové pyré 136 Jablečné placky 106 Kvašené okurky 188 Kysané zelí 198 Rybí prsty 159
Rychlokvašky 197 Strouhanka 203 NÁPOJE Banánové mléko 182 Čaj z listů ovocných keřů 177 Čokoláda na pití 182 Jablečný kompot 182 Jahodový kompot 188 Kakao s mlékem 72 Kefír 89 Koktejl „smějící se gorila“ 137 Kyselé mléko 89 Limonáda 181 Malinový sirup 187 Ovesný nápoj 81 Ovocný koktejl 64 Rýžový nápoj 80 Šťávy z čerstvého ovoce 181
Karamely 64 Koláč z ovesných vloček 65 Lízátka 64 Malinový rosol 171 Mandlové těsto 62 Ovoce ve skle 185 Ovocná očka 65 Ovocné zmrzliny 63 Pečená jablka 65 Pečené ořechy se skořicí 63 Perníčky na vánoční stromeček 61 Piškot 107 Pomerančové želé 170 Rozinky v čokoládě 63 Sezamové těsto 62 Vanilkový cukr 58 Vanilkový pudink 171
SLADKOSTI, CHUŤOVKY A DEZERTY Banánový dezert 63 Brownies 107 Celozrnné cukrovinky 106 Cizrna v medu 65 Čokoládová poleva 62 Datlový sirup 58 Domácí prášek do pečiva 108 Jablečné křížaly 168 Jahody v čokoládě 64 13
ÚVOD
Známé přísloví říká, že nouze naučila Dalibora housti. Přesně tak se zrodil tento rádce – z nouze. Jako mladá matka trojice neustále nemocných dětí jsem hledala informace, které by mi umožnily smysluplně změnit jejich stravu a stanovit dietu, která by podpořila celou mou rodinu ve válce s viry a bakteriemi. Rozhodla jsem se, že se na tento úkol dobře připravím. Sháněla jsem si příručky z oblasti dietetiky, ekologické medicíny, alergologie. Díky této četbě jsem se dozvěděla především to, co se jíst nemá. Cítila jsem však neuspokojení a svého druhu prázdno, když jsem pořád nedostávala odpovědi na svou základní otázku: Co tedy já a moje rodina jíst máme? Nabízely se mi buď diety eliminační – vegetariánské či veganské –, nebo diety z jiných kulturních okruhů. Všechny tyto možnosti mi připadaly zbytečně radikální a pracně zařaditelné do života. A tak jsem se pokusila najít vlastní cestu. Z různých zdrojů jsem začala hromadit znalosti, které mi postupně umožňovaly krmit rodinu zdravě, aniž bych musela zásadně měnit naše tehdejší kulinářské zvyky. Tento rádce je do značné míry záznamem osobního experimentu, který jsem prováděla na sobě a svých nejbližších. Tato kniha není vědeckou prací ani to není přísně vzato názor z oblasti dietetiky. Je plodem mého pátrání po zdravé výživě a výsledkem praktického uplatňování (s již více než čtyřletým úspěchem) zásad zdravé výživy. Dělím se v ní o svou historii, popisuji cestu, kterou jsem si spolu s rodinou prošla od chvíle, kdy se mi z hrudi vydralo radostné „heuréka!“, když mi vyvstala v hlavě myšlenka o ničivé síle 15
chemie v potravě, až dosud, kdy již mám nějakou představu o tom, jak se nenechat porazit. Hlavní důraz tedy kladu na nežádoucí přítomnost škodlivých aditiv v potravinářských výrobcích a ukazuji, jak se jim vyhýbat. Uvádím informace o tom, zda složení základních potravinářských výrobků umožňuje si je bezstarostně vychutnávat, nebo zda spíš nenabádá k uschování výrobku pro případ nečekané návštěvy Marťanů. Snažím se ukázat, že zdravá strava není jen dražší ekologická strava. V dnešní době bez chemie žít nelze, ale je možné ji radikálně omezit. Některé výrobky jako kupříkladu sladidla jsem se snažila popsat velmi důkladně na základě předpokladu, že cukr je jedním z nejzákeřnějších nepřátel našeho zdraví, protože číhá téměř všude a v mnoha podobách. Dalším důvodem, proč jsem tolik místa věnovala sladidlům a sladkostem, je to, že nejvíce práce mi dalo (a nadále dává) vypořádat se právě se sladkostmi, které moje děti bombardují na každém kroku. K některým potravinářským výrobkům, třeba k těm poměrně neškodným (například čajům), jsem přistupovala spíš macešsky, zatímco ty, které náleží k natolik zpracovaným potravinářským výrobkům, že ani nestojí za pozornost (například strava typu fast food), téměř nezmiňuji. Když uvádím informace ohledně výrobků, jimž je lepší se ze zdravotních důvodů vyhýbat, nabízím současně možnosti, jak je nahradit zdravými ekvivalenty. V knize uveřejňuji vyzkoušené recepty, přesně jich je osmdesát tři, protože jen s hotovými výrobky se zdravě žít nedá. Tyto recepty lze využít jako podnět k vlastní kulinářské tvořivosti. V příručce popisuji případ své rodiny a rovněž zběžně zmiňuji příběhy svých blízkých. Nejsem ani lékařka, ani dietetička a neuzurpuji si právo na vynášení autoritativních výroků, které jídlo je dobré a které špatné. Řídila jsem se vlastními zkušenostmi a pozorováním, které jsem průběžně obohacovala znalostmi načerpanými z různých novinových a vědeckých článků i knížek týkajících se jednotlivých výrobků nebo jevů z oblasti stravování. 16
Nejsem v stavu dávat někomu záruky, že po vyloučení chemie z potravy dozná jeho zdravotní stav okamžitého a viditelného zlepšení (i když se to podařilo ve všech případech, které jsem sledovala), ale rozhodně (a za to ručím) taková změna nikomu neuškodí! Ráda bych zdůraznila, že nejsem žádná excentrička ani ekoložka na válečné stezce. Přes veškeré odhodlání se ani mně nedaří na sto procent realizovat všechna doporučení z tohoto rádce trvale a neustále. Jsou chvíle jako například prázdninové výlety, kdy svým dětem dovoluji chvíli „normálnosti“ (v jejich pojetí) a beru je na hamburger a hranolky. Když jdou na narozeniny ke kamarádovi, prosím je, ať si odřeknou chipsy a kolu, ale nedělám scény, když se jim to nepodaří. Někomu může náš styl „života bez chemie“ připadat příliš radikální, zatímco jiným, kteří v sobě mají ještě více odhodlání než já, připadá zase málo zdravý. Nejdůležitější je učinit první krok, pevně se rozhodnout ke změně (zlepšení) stravy a najít si vlastní motivace. Má-li se člověk vyhnout revoluci v rodinném životě, je nejlepší zavádět novoty postupně, třeba jednu za týden. Kdo rád peče, může se zaměřit na pečení chleba nebo cukrovinek ze zdravých náhražek. Kdo si libuje ve výrobě zavařenin (sama do té skupiny patřím), nechť o dovolené popustí uzdu svým zálibám v tomto oboru. Není nutné zavádět všechny rady současně a trvat na stoprocentním dodržování. Dvacáté století nám přineslo dosud nevídaný technologický pokrok snad v každé oblasti. Mnohé z těchto výdobytků jsou člověku k užitku: zachraňují, prodlužují a ulehčují mu život. Avšak některé vynálezy po prověření časem kritiku bohužel neustojí. Potravinářský průmysl rozvinul nové způsoby konzervování, díky čemuž mají potraviny delší trvanlivost. Ale látky používané ke konzervování mají negativní dopad na naše zdraví. Reakcí na zklamání z některých aspektů pokroku je návrat k tradicím, k tomu, co je dobře známé, předvídatelné a domácí. Ve světě si získává čím dál více stoupenců filozofie slow 17
life, založená na poklidné, neuspěchané všednosti, v níž je čas užívat si života. Čím dál viditelnější je i snaha sblížit se s přírodou a dobrovolně rezignovat na místa tepající životem výměnou za poklidnější existenci na vesnici, kde lze chovat dobytek a pěstovat zeleninu. Tak se rozhodli například i moji rodiče. Větší část svého dospělého života bydleli ve městě; na vesnici se odstěhovali, teprve když se blížili k důchodovému věku. Ale místo aby prostě odpočívali, založili si včelín a začali chovat slepice, husy a kachny. Podobný trend pozoruji u různých svých známých. Někteří „utekli“ z města, aby děti dýchaly čerstvý vzduch, jiní si postavili skleník, kde pěstují rajčata, a ještě další si udělali z garáže kurník. Každý z nás může trochu zvolnit životní tempo, to neuškodí nikomu. Známé přísloví říká, že co nás nezabije, to nás posílí. V případě konzervovaných potravin je tomu naopak. Procesy, jimiž procházejí potraviny, než dospějí na náš stůl, chemické látky, které se do nich přidávají s cílem prodloužit jejich trvanlivost – to všechno oslabuje naše zdraví. Nikoho nepřemlouvám, aby od zítřka začal sbírat kořínky a lovit zubry v Bělověžském pralese. Déletrvající kořínková dieta by mu mohla spíš uškodit a zubři jsou – pokud vím – chránění. Nabádám k tomu, abychom z výdobytků vědy a techniky rozumným způsobem těžili. Jak obstojí náklonnost k životu ve stylu našich předků, kteří se průměrně dožívali kratšího věku než my, proti argumentu, že v dnešní době se průměrná délka dožití zvyšuje? Z historie a literatury víme, že lidstvo bylo v průběhu věků decimováno válkami, epidemiemi, hladomory, podvýživou či vysokou úmrtností novorozenců, nedostatkem hygieny a rovněž běžnými chorobami. Dnes, kdy je pokrok medicíny nezpochybnitelný, kdy je diagnostika na vrcholu svých možností, kdy technologický rozvoj nabírá neuvěřitelně rychlé tempo, kdy nás nesužují epidemie, hladomory ani války a úmrtnost novorozenců je opravdu mizivá (přinejmenším v našem geografickém okruhu), se tedy nutně musíme – těšíce se svěžímu zdraví – dožívat vysokého stáří. Je tomu 18
tak skutečně? „Obohacení“ potravin syntetickými a polosyntetickými přídatnými látkami, pěstování geneticky modifikovaných organismů v masovém měřítku, používání prostředků na ochranu rostlin, zamoření potravin těžkými kovy, nadužívání léků, zejména antibiotik – všechny tyto jevy jsou poměrně nové. Co chvíli vznikne nějaká nová chemická sloučenina, nový lék, nový konzervant nebo stabilizátor. A my se musíme se všemi těmito novými věcmi potýkat ve zrychleném tempu. Je třeba položit si otázku, zda se to nějakým způsobem nepodepisuje na našem zdraví. Tato otázka následně plodí další otázky: Lze z toho, že se obsah skleničky s mrkví určené pro miminka nekazí dokonce ani po dvou týdnech, usuzovat, že je nadále vhodná k jídlu, když na ní není ani náznak něčeho zkaženého? Řekneme snad o herečce Jane Fondové, že je středního věku, jen proto, že i přes svých sedmdesát šest let vypadá na padesát? (A není to zásluhou dobrých genů ani zdravého životního stylu.) Vždycky po nějaké době se v tisku objeví zprávy, že současná lidská těla jsou během života umělými konzervanty tak úspěšně nakonzervována, že po smrti podléhají rozkladu daleko pomaleji než před několika desítkami let. Zní to spíš jako zajímavost než jako varování, ale nemá nás to znepokojovat? Historie nás učí, že každý, tím spíše nadměrný zásah člověka do ustáleného řádu přírody se obrací proti němu. Nevíme, jaký vliv má uspěchaný technologický rozvoj na naše zdraví a prostředí, a tím méně víme, jaký bude mít vliv na kondici budoucích pokolení. Nevíme, zda někdo, kdo se za sto let rozhodne napsat podobného rádce, se bude moci se svými čtenáři podělit o úvahu ve stylu: „Přestože ročně sníme několik kilogramů chemikálií, jíme geneticky modifikované plodiny a pijeme vodu znečištěnou dusičnany a olovem, statistiky ukazují, že jíme zdravěji a žijeme déle než pokolení před námi.“ Pravděpodobně ne. Vždyť prostředky na ochranu rostlin, které v přírodě zabíjejí včely, byly předem prozkoumány v mnoha laboratořích. Výsledky shodně potvrzovaly, že včelí roje neohrozí. 19