Táta, Péťa a Míša nakupují v supermarketu. Supermarket je velký obchod.
„Děti, musíme na ten zítřejší rodinný oběd uvařit něco dobrého,“ říká táta.
„Uděláme slaný zeleninový koláč,“ volá Péťa, protože to je jeho oblíbené jídlo.
„Jéje, ale s takovým jídlem je spousta práce…“ váhá táta.
„Neboj se, tati, já a Míša budeme pomáhat,“ slibuje Péťa.
„V tom případě musíme koupit zeleninu, mouku a olej. Pojďme je najít,“ říká táta. Míša hledá mouku. Péťa dává do košíku zeleninu.
„A co dezert?“ přemýšlí táta.
„Co třeba ovocný salát?“ navrhuje Míša.
„Skvělý nápad, Míšo!“ chválí táta.
Míša vyrazí hledat ovoce, které má ráda: banány, pomeranče, kiwi a mango.
Táta, Péťa a Míša vykládají nákup z vozíku na pás.
„Jéé, vidím, že tady někdo chystá moc dobrý oběd!“ usmívá se pan pokladní.
„Zítra k nám přijede celá rodina, víte? Uvaříme jim oběd! A potom půjdeme
na výstavu do galerie. Teta nás pozvala,“ chlubí se Míša.
„A co je to výstava?“ diví se Péťa.
„Děti, nemáme čas tady panu pokladnímu všechno vyprávět, za námi je fronta.
Kdo bude dneska platit?“
„Já! Já zaplatím kartou!“ hlásí se Péťa.
Ozve se: „Píííp“ a táta zmáčkne několik tlačítek.
„Prosím, tady máš účtenku,“ říká pan pokladní a podá ji Péťovi.
„Děkuji, na shledanou,“ odpoví Péťa.
