PROLOG ZASVĚCENÍ
22.ČERVNA1911
KAPITOLAPRVNÍ
22.června 1911
Vden,kdybylveWestminsterském opatstvív Londýně korunovánkrálJiříV.,BillyWilliamsvAberowenuvjižnímWalesufáraldo dolu.
22.června1911mělBillytřinácténarozeniny.Probudilho otec.Tátůvzpůsobbuzeníbylspíšúčinnýnežlaskavý.Vpravidelném rytmupleskalBillyhopotváři,rázněavytrvale.Billyspalhlubokým spánkemanachviličkusetopokusilignorovat,jenžepleskánípokračovalobezustání.Nachvílipocítilzlost;paksivšakvzpomněl,žemusí vstát,dokoncevstátchtěl,atakotevřeločiastrhnutímsezpřímaposadil. „Čtyřihodiny,“oznámiltátaazasezpokojeodešel.Cestoudolůjeho botydusalypo dřevěnýchschodech.
DneskaBillyzahájísvůjpracovníživottím,žesestanehornickým učněm,jakotovjehověkuučinilavětšinamužůveměstě.Litoval,žese necítívícjakohorník.Bylvšakrozhodnutýneudělatzesebetroubu. DavidCramptonprvnídennašachtěbrečeladodneškamulidiříkají DaiUfňukánek,ikdyžmujepětadvacetajehvězdouměstskéhoragbyovéhotýmu.
Bylouprostředléta,denpoletnímslunovratu,aokénkemdovnitř vnikalojasnérannísvětlo.Billypohlédlnadědečkaležícíhovedleněj. Dědamělotevřenéoči.KdykoliBillyvstával,onbylužvzhůru;říkal,že staří lidétohomocnenaspí.
Billyvylezlzpostele.Byljenvespodkách.Zachladnéhopočasísi oblékaldopostelekošili,alelétobylovBritániihorkéanocimírné.Zpod postelevytáhlnočníkazvedlzněj poklici.
Jehopenis,kterémuříkalpéro,nedoznalžádnýchzměn.Pořádtobyl tendětskýpindíkjakovždycky.Doufal,žemuvnocipřednarozeninami začnerůst,nebožetřebaspatříprvníčernýchloupekvyrážejícítamně-
kdepoblíž,jenžesedočkalzklamání.JehonejlepšíkamarádTommyGriffithssenarodilvestejnýden,alebylnatomjinak;mělchraplavýhlas, tmavéchmýřínahornímrtuapéroměljakomužský.Bylotoponižující.
Billyčuraladívalsepřitomzokna.Viděljenhromaduhlušiny,tmavošedouhoruvyvážkyzuhelnéhodolu;převážnětobylajílovitábřidlice apískovec.Takhlevypadalsvětvdruhýdenstvoření,pomyslelsiBilly, nežBůhřekl:„Zazelenejse,země,zelení.“Lehkývětříkodválzhlušiny jemný černýprachnařadydomků.
Vpokojitohobylokviděníještěméně.Bylatozadníložnice,úzký prostor,kamsevešlojedinélůžko,prádelníkadědovastarátruhla.Na stěněviseladečkasvyšívanýmnápisem:
VĚŘ VPÁNA
JEŽÍŠEKRISTA A BUDEŠSPASEN
Žádnézrcadlotu nebylo.
Jednydveřevedlynadschodiště,druhédopředníložnice,kambyl přístuppouzetudy.Tatomístnost bylavětšíavešlysedonídvěpostele. TadyspalitátaamámaapředletytakéBillyhosestry.NejstaršíEtheluž zdomovaodešlaaostatnítřizemřely–jednanaspalničky,druhána černýkašelatřetínazáškrt.Mělještěstaršíhobratraatensnímsdílel postel,nežpřišelděda.JmenovalseWesleyazabilhopodzemívozíkna uhlí,kterýsesamovolněrozjel.
Billysinatáhlkošili.Bylatota,comělnasoběvčeradoškoly.Dneska bylčtvrtekaonsiměníkošilijenomvneděli.Mělvšaknovékalhoty,své prvnídlouhé,zpevnénepromokavébavlněnélátkyzvanémoleskin. Bylysymbolemvstupudosvětamužůaonsijeoblékalhrděatěšilsepřitom ztěžkého,mužnéhocharakterutkaniny.Ještěsivzalširokýkožený opasekavysokéboty, kterézdědilpoWesleyovi,avydalsedolů.
Hlavníčástpřízemízabíralobývacípokojovelikostipatnáctičtverečníchstop,kdeuprostředstálstůl,pojednéstraněkrbanakamenné podlazeleželpodomáckuutkanýkobereček.Tátasedělačetlsistarý výtisk DailyMail;nakořenidlouhého,špičatéhonosumutrčelybrýle. Mámapřipravovalačaj.Odložilakonvicisvařícívodou,políbilaBillyho na čeloa zeptalase:„Jakpak semámůj maličkejonarozeninách?“
Billyneodpověděl.„Maličkej“bylozraňujícíjednakproto,žeměl maloupostavu,ajednakproto,žestáleještěnebylmužský.Šeldokomoryvzadníčástidomu,kdesemylonádobí.Ponořil plechovoumísu dosudusvodou,opláchlsiobličejaruceavoduvychrstldomělké kamennévýlevky.Naroštu,podkterýmsedalozatopit,stálvumývárně nádobívelkýhrnec,aletensepoužívaljenvečervdenkoupele,což bývalasobota.
Slibovalijim,žeužknimbrzyzavedoutekoucívodu,aněkteréhornickédomkyjiužměly. Billymupřipadalojakozázrak,želidé můžou získathrnekstudenéčistévodypouhýmotočenímkohoutkuanemusejí choditsvědremkhydrantunaulici.OvšemdodomůveWellington Road, kdeWilliamsovi bydlí,sevodadosudnedostala.
Vrátilsedoobývacíhopokojeasedlsikestolu.Mámapřednějpostavilavelkýhrnekslazenéhočajesmlékem.Uřízladvatlustékrajícedomácíhochlebaazespížepodschodypřineslasádlo.Billysepjalruce,zavřel očiapronesl:„Děkujuti,Pane,zatohlejídlo,amen.“Potomupilčaje a namazalsi chleba sádlem.
Přesokrajnovinvykouklytátovybleděmodréoči.„Tenchlebasiosol,“ vyzvalchlapce.„Dolesebudeš potit.“
BillyhootecbylpracovníkHornickéfederacejižníhoWalesu,cožbyl nejsilnějšíodborovýsvazvBritánii,jakzdůrazňoval,kdykolisemunaskytlapříležitost.ŘíkalosemuOdborovejDai.Mnohamužůmseříkalo Dai–bylatozkráceninajménaDavidnebovelšskéhoDafydd.Billyseve školedozvěděl,žeDavidjeveWalesuoblíbenéjméno–protožetakse jmenujesvatýpatronjejichzemě–jakoPatrikvIrsku.VšichniDaiové senavzájemlišilinikolipříjmením–téměřkaždýveměstěsejmenoval Jones,Williams,EvansneboMorgan–,alepřezdívkou.Pokudexistovalahumornějšíalternativa,skutečnájménasepoužívalazřídka.Billy bylWilliamWilliams,atakmuříkaliDvojitejBilly.Ženyněkdydostávalymanželovu přezdívku, tudížmámabylapaní Odborová.
Dědasešeldolů,kdyžBillydojídaldruhýkrajíc.Navzdoryteplému počasímělnasoběsakoavestu.UmylsiruceaposadilsenaprotiBillymu.„Netvařsetakvyjukaně,“vyzvalho.„Jájsempoprvésfáral,kdyžmi bylodeset.A mýho tátuodnesljehotátanazádechdolů,kdyžmubylo pět.Tenkrátsepracovaloodšestiránodosedmivečer.Odříjnadobřezna tátaneviděldenní světlo.“
„Jánejsemvyjukanej,“ odpovědělBilly.Nebylatopravda.Bylvyděšenýk smrti.
Dědasevšakchovalvlídněanijaktonerozváděl.Billyměldědurád. Mámazacházela sBillym jakosděckem a tátabyl přísnýa sarkastický, aleděda bylshovívavýa sBillymmluviljako sdospělým.
„Tohlesiposlechněte,“vyzvaljetáta.Pravicovýplátek Mail bynikdy nekoupil,aleněkdypřinesldomůvýtiskodněkohojinéhoapředčítal znějopovržlivýmhlasem–posmívalsehloupostianečestnostivládnoucítřídy.„‚LadyDiannaMannersovásklidilakritiku,protožepřišla nadvarůznéplesyvestejnýchšatech. MladšídceravévodyzRutlandu získala naplesuvhoteluSavoy oceněníza nejlepšídámskéšaty – vyztuženýživůtekbezramínekskrinolínovousukní–apřevzalacenuvevýši dvěstěpadesátguineí.‘“Pohlédlpřesnovinyapoznamenal:„Tojetvoje mzdanejmíňzapětroků,Billy.“Četldál:„‚Ovšemtím,žepřišlave
stejnýchšatechtakénavečíreklordaWinertonaaF.E.Smithevhotelu Claridge’s,vzbudilanevoliodborníků.Říkáse,žepřílišdobréhoškodí.‘“ Zvedločiodnovin.„Mělabysistyšatypřevlíknout,matko,“prohodil. „Nechcešpřecevzbuditnevoliodborníků.“
Mámutonepobavilo.Mělanasoběstaréhnědévlněnéšatysezáplataminaloktechaskvrnamivpodpaží.„Kdybychměladvěstěpadesát guineí,vypadalabychlípnežladyDianaMagorová,“odpovědělanikoli bezhořkosti.
„Tojepravda,“potvrdilděda.„Carabylavždyckyhezounká–jako jejímatka.“MámasejmenujeCara.DědaseobrátilkBillymu.„Tvoje babička bylaItalka.JmenovalaseMariaFerrone.“Billytověděl,ovšem dědaschutívyprávělznáméhistorkypořáddokola.„Ponímátvoje mámalesklýčernývlasyakrásnýtmavýoči–atvojesestrataky.Babička bylanejkrásnějšíděvčevCardiffu–ajájidostal!“Najednouposmutněl. „Jo,tobejvalyčasy,“dodal tiše.
Tátasenesouhlasnězamračil–takovéřečiprobouzejíchlípnéchoutky–,jenžemámukomplimentyjejíhootcepotěšilyasúsměvemmu naservírovalasnídani.„Tak,tak,“přisvědčila,„mě imojesestry lidipovažovalizakrasavice.Mybysmetěmvévodůmukázaly,cojetopěkná holka,jen kdyby námnechyběly penízkyna hedvábí a krajky.“
Billyhotopřekvapilo.Nikdyomatceneuvažovaljakookrasavici nebotaknějak,ikdyžoblečenánasobotnívečerníbohoslužbuvypadala opravdupřekrásně,zvláš vklobouku.Soudil,žekdysimohlabýthezké děvče,alepředstavitsitobylotěžké.
„Upozorňujutě,“pokračovalděda,„žerodinatvojíbabičkyměla navíczaušima.Můjšvagrbylhorník,jenžeřeklšachtěnazdaraotevřel sikavárnuvTenby.Jo,tojejinačíživot–dejchášvánekodmořeacelej den jenvaříš kafíčko a počítáš prašule.“
Tátapřečetldalšízprávu.„,Jakosoučástpřípravnakorunovacivydal Buckinghamskýpalácpříručkuspokynyodvoustechdvanáctistránkách.‘“Zamžouralpřesnoviny.„Určitěseotomzmiňdneskanašachtě, Billy.Chlapisi oddechnou,žesenicnenechávánáhodě.“
Billyseokrálovskourodinupřílišnezajímal.Mělrádčastootiskovanédobrodružnépříběhyv Mailu odrsnýchchlapících,covyšlizesoukromýchškol,hrajíragbyalovímazanéněmeckéšpiony.Podlelistu takovíšpionizamořilivšechnabritskáměsta,bohuželzřejměsvýjimkouAberowenu.
Billysezvedl.„Jdunaprocházku,“oznámil.Vyšelzdomovníchdveří.„Jítnaprocházku“bylrodinnýeufemistickývýraz: znamenalotojít nazáchodky,kterésenacházelyokusdálnaWellingtonRoad.Nad hlubokoujámoustálanízkácihlovábudkasestřechouzvlnitéhoplechu. Budkabylarozdělenánadvěsamostatnéčásti,jednupromužeajednu proženy.Vkaždéčástibylodvojitésedátko,takželidéchodilinazáchod
podvojicích.Nikdonetušil,pročstavitelézvolilitakovéuspořádání,ale každýsetosnažilvyužítconejlépe.Mužisekoukalipřímopředsebe amlčeli–ženydružněklábosily.Puchtubylkudušení,třebažejstesi nanějzvykalikaždýdensvéhoživota.Billyseuvnitřvždyckysnažil dýchatconejméně,akdyžvycházel,lapalpodechu.Jámupravidelně vybíralmuž jménemDai Žumpa.
KdyžseBillyvrátildomů,potěšilo ho,že ustoluspatřilsedětsestru Ethel.„Všechnonejlepšíknarozeninám,Billy!“zvolala.„Muselajsem tipřijítdát pusu,nežpoprvé sfáráš.“
EthelbyloosmnáctaBillynemělžádnýproblémstím,aby ji považovalzakrásnou.Jejímahagonovévlasysenezdolněkudrnatilyavtmavýchočíchjíjiskřilanezbednost.Takhlemožnákdysivypadalamáma. Ethelnasoběmělaobyčejnéčernéšatysbíloubavlněnoučapkouslužebnéamoc jí to slušelo.
Billystaršísestruzbožňoval.Bylanejenhezká,aletakésníbyla legraceabylachytráanebojácnáaněkdysepostavilaitátovi.Vyprávěla Billymu o věcech,které bymunikdojinýnevysvětlil,třeba okaždoměsíčnízáležitosti,kterouženynazývajíkrámy,nebootom,včemspočívaloveřejnépohoršení,kvůliněmužmuselanglikánskývikářtakrychle opustitměsto.Veškolebylavždyckypremiantkaajejíkompozicena téma„Mojeměstočivesnice“získalaprvnícenuvsoutěžiuspořádané časopisem SouthWalesEcho.Vyhrála Cassellůvatlassvěta.
PolíbilaBillyhonatvář.„ŘeklajsemhospodynipaníJevonsové,že námdocházíkrémnabotyažeradšiskočímpronějakýdoměsta.“Ethel bydlelaapracovalavTû Gwyn,rozlehlémsídlehraběteFitzherberta, omílidálsměremkvrcholkuhory.PodalaBillymucosizabaleného v čistémubrousku.„Ukradla jsemtikus koláče.“
„Díky,Eth!“zaradovalseBilly.Koláčemiloval.
Mámasezeptala:„Mámtito dát do krabičky?“ „Jo,prosím.“
Mámavytáhlazkredenceplechovoukrabičkuakoláčdonívložila. Uřízlaještědvakrajícechleba,namazalajesádlem,posolilaavložilado krabičkytaké.Plechovou„krabičku“mělivšichnihorníci.Kdybysipod zemvzalijídlozabalenévubrousku,myšibyjimhosežralyještěpřed dopolednísvačinou.Mámapoznamenala:„Ažmipřineseš mzdu,můžešdo krabičky dostat plátek vařenýslaniny.“
Billyhovýdělekzpočátkunebudenicmoc,aleprorodinutopřesto znamenápřínos.Napadloho,kolikmumámaasinechájakokapesné ajestlisiněkdybudemoctnašetřitnabicykl,pokterémtoužilvícnež počemkolijinémna světě.
Ethelsedělaustolu.Tátasejízeptal:„Takjaktochodívevelkýmdomě?“ „Te máme klid,“ odpověděla. „Hrabě aprinceznajsounakorunovacivLondýně.“Pohlédlanahodinynakrbovéřímse.„Zachvílibudou
vstávat–musejíbýtvopatstvíčasně. Jí se tolíbitnebude–neradabrzy vstává–,alekekráliseopozditnemůže.“ManželkahraběteBeabyla velicevznešenáruskáprincezna.
Tátaprohodil:„Určitěbudouchtítsedětvpředu,abytuslávuviděli.“
„Ne,ne,nemůžešsisednout,kamtěnapadne,“zavrtělahlavou Ethel.„Nechalispeciálněudělatšesttisícmahagonovýchžidlíakaždá znich mávzadu zlatým písmemnapsanéjméno toho kteréhohosta.“
Dědasepohoršil:„To jealeplejtvání! Co snimaudělaj potom?“
„Nevím.Možná sijevšichni vezmoudomů jakosuvenýr.“
Tátasušeřekl:„Povězjim,a námjednuvolnoupošlou.Násjetujen pět amámapřitomužmusí stát.“
Kdyžtátadělallegrácky,mohlsezanimiskrývatopravdovývztek. Ethelvyskočila.„Mami,promiň, vůbecjsemnemyslela.“
„Zůstaň,kdejsi,jámámtolikpráce,ženemůžuvysedávat,“zahnala jizpátkymáma.
Hodinyodbilypátou.Tátapoznamenal:„Nejlíp,abystambylčasně, Billy.Začni tak,jak to chcešdělati potom.“
Billyseneochotnězvedlauchopil plechovoukrabičku.
Ethelhoznovupolíbilaadědamupotřáslrukou.Tátamudaldva šestipalcovéhřeby,rezatéatrochu ohnuté. „Strčsi jedo kapsy.“
„Kčemu?“podivil seBilly.
„Uvidíš,“odpověděltáta súsměvem.
MámapodalaBillymulitrovouláhevsešroubovacímuzávěrem,plnoustudenéhoslazenéhočajesmlékem.Připomnělamu:„Nezapomínej,Billy,žeJežíšje pořád stebou, i dolevšachtě.“
„Jo,mami.“
Vjejímokuspatřilslzuarychleseotočil,protožemubylotakédo pláče.Zvěšákusivzalčepici.„Taksemějte,“rozloučilse,jakobyšeljen do školy,avykročil zdomovních dveří.
Létobylozatímhorkéaslunečné,alednesseoblohazatáhlaavypadalotonadéš .Oze domuseopíralTommyačekal.„Ahoj,Billy,“ pozdravil kamaráda.
„Ahoj,Tommy.“
Vykročiliulicíbokpoboku.Aberowenbývalotržníměstečkosloužící farmářůmzokolníchkopců,jakseBillydozvědělveškole.Zhorníčásti WellingtonRoadbylovidětstaréobchodnícentrumsohradamidobytčíhotrhu,budovouburzyvlnyaanglikánskýmkostelem,všenajednom břehuřekyOwen,sotvavětšínežpotok.Městonyníbolestněprotínala železnicekončícíuústíšachty.Stráněúdolíbylyposetéhornickými domky,stovkamišedýchkamennýchstavenísestřechouztmavošedé velšskébřidlice.Vystavělijevdlouhýchklikatýchřadáchkopírujících obrysyhorskýchstrání;tytořadyprotínalykratšíuličky,ježsevrhaly přímodo údolí.
„Skýmmyslíš,žebudeš pracovat?“zeptalseTommy.
Billypokrčilrameny.Novíchlapcibylipokaždépřidělenijednomu zezástupců vedoucího dolu.„To nikdoneví.“
„Doufám,žemědajíkekoním.“Tommymělkoněrád.Vdoležilo asipadesátponíků.Tahalipokolejíchvozíky,kteréhavířinaplnili.„Jakou práci chcešdělatty?“
Billydoufal,ženedostanežádnýúkol,kterýbybylpřílištěžkýpro jehodětskoupostavu,alenebylochotnýtopřipustit.„Promazávatkola vozejků.“
„Proč?“
„Zdásetosnadný.“
Prošlikolemškoly,dokterédovčerejškadocházelijakožáci.Bylato viktoriánskábudovaslomenýmioknyjakovkostele.Postavilajirodina Fitzherbertova,jakředitelškolyžákůmneúnavněpřipomínal.Hrabě stáleještějmenovalučiteleaurčovalškolníosnovy.Nastěnáchvisely obrazyhrdinskýchválečnýchvítězstvíatrvalýmtématembylavelikost Británie.Vhodináchnáboženství,jimižzačínalkaždýden,sevyučovaly přísnéanglikánskédoktríny,třebažeskorovšechnydětipocházelyznonkonformistickýchrodin.Existovaltakéškolnířídicívýbor,jehožčlenem bylitáta,ovšemvýboržádnépravomocineměl–mohlpouzeradit.Táta říkal,žehraběseškolou zachází jako sesvýmosobním majetkem.
VposlednímroceseBillyaTommyučilizákladůmhornictví,zatímco dívkymělyhodinyšitía vaření.Billysekesvémupřekvapenídozvěděl, ževzemipodnímsenacházejírůznévrstvyhorninyjakonaštosované sendviče.Uhelnásloj–výraz,kterýslýchalcelýživot,anižmuskutečně rozuměl– bylajednouztěchvrstev.Takému pověděli,žeuhlívzniklo zopadanéholistíadalšíchrostlinnýchmateriálů,kterésehromadilypo celátisíciletí,apakjestlačilaváhazeměnadnimi.Tommy,jehožotec bylateista,tvrdil,žetohledokazuje,žebiblenemápravdu;jenžeBillyho otec říkal,žetohleje jenjeden výklad.
Školavtutodobuzelaprázdnotou,jejíhřištěbyloopuštěné.Billy pocítilhrdost,žemáškoluužza sebou,ikdyžsizároveňitrochupřál, aby sedo ní mohlvrátit, a neabymísto tohofáral.
Jaksepřibližovalikústíšachty,ulicesezačalyzaplňovathorníky; každýsineslplechovoukrabičkualáhevčaje.Všichnibylistejněoblečenívestarémšatstvu,kterésisvlečou,jakmiledorazínasvépracoviště. Některédolybylystudené,alevaberowenskémbylohorkoamužipracovalivespodnímprádlea ve vysokých botách; někteří měli hrubéplátěnéšortky.Všichnipořád nosili vyztuženéčepice,protožechodbybyly nízké ačlověksisnadno narazilhlavu.
ZadomyBillyspatřiltažnézařízení,věžsedvěmavelkýmikoly,která seotáčelaprotisoběatáhlalanazdvihajícíčispouštějícítěžníklec. VúdolíchjižníhoWalesusetakovéšachtovéstavbytyčilynadvětšinou
městeček,podobnějakokostelnívěžedominovalyzemědělskýmvesnicím.
Kolemústíšachtystálynepravidelněroztroušenédalšíbudovy:lampárna,kancelářvedeníšachty,kovárna,sklady.Mezibudovamiprobíhalyželezničníkoleje.Nasmetištisepovalovalyrozbitévozíky,staré shnilédřevo,pytleodkrmivaahromadyrezatéhovyřazenéhostrojního zařízení,všepokrytévrstvamiuhelnéhoprachu.Tátavždyckytvrdil,že kdyby horníci udržovali pořádek,bylo byméněúrazů.
BillysTommymvešli do kanceláře.V přednímístnostisedělArthur „Po obanej“Llewellyn,úředníkjenomálostaršínežoni.Jehobílá košilemělašpinavýlímecamanžety.Byliočekáváni–jejichotcovépředemzařídili,žedneszačnoupracovat.Po obanejzapsaljejichjména doúčetníknihyapakjeodvedlkvedoucímudolu.„MladejTommy Griffiths amladej BillyWilliams,paneMorgane,“ohlásil je.
MaldwynMorganbylvysokýmužvčernémobleku.Namanžetách žádnýuhelnýprach neměl.Růžovétváře postrádaly sebemenší náznak strniště,cožznamenalo,žesedenněholí.Nastěněviselvrámečkujeho inženýrskýdiplom,zatímcobuřinka–dalšíodznakjehostatusu–spočívalanastojanovémvěšáku na kabátyu dveří.
KBillyhopřekvapenínebylsám.Vedle nějstála ještěimpozantnější postava:PercevalJones,předsedaspolečnostiCelticMinerals,kterépatří aberowenskýdůlaněkolikdalších.Malémuagresivnímumužíčkovi říkalihorníciNapoleon.Nasoběmělspolečenskýoblek,černéfrakové sakoaproužkovanéšedékalhoty;vysokýčernýcylindrsiponechával stálenahlavě.
Jonesnaobachlapceznechuceněpohlédl.„Griffithsi,“zavrčel.„Tvůj otec jerevoluční socialista.“
„Ano,pane Jonesi,“přisvědčilTommy.
„Aateista.“
„Ano,pane Jonesi.“
ObrátilpohlednaBillyho.„AtvůjotecjefunkcionářHornickéfederacejižníhoWalesu.“
„Ano,pane Jonesi.“
„Nemámsocialistyrád.Ateistijsouodsouzenýkvěčnýmuzatracení. A odborářijsou ztý sebrankyvůbecnejhorší.“
Zlenanězíral,aleprotožežádnouotázkunepoložil,Billynicneříkal.
„Nechcitužádnýbuřiče,“pokračovalJones.„VúdolíRhonddastávkujouužtřiačtyřicettejdnů,protožejepodněcujoulidi,jakojsouvašiotcové.“
Billyvěděl,žestávkuvúdolíRhonddanezpůsobiližádníbuřiči,ale majitelédoluElyvPenygraigu,kteřínepustilihorníkydopráce.Zůstal všakzticha.
„Nejstebuřiči?“JonesukázalkostnatýmprstemnaBillyhoachlapec sezachvěl.„Neříkaltiotec,žesemášstavětzasvýpráva,kdyžbudeš u měpracovat?“
Billysesnažilpřemýšlet,třebažetobylonesnadné,kdyžseJonestvářiltakhrozivě.Tátamutohoránomocneřekl,alevčeravečermunějakou radudal.„Prosím,pane,řeklmi:‚Našéfysinevyskakuj,tojemoje práce.‘“
Po obanej Llewellyn sezajehozádyzahihňal.
PercevalaJonesetonepobavilo.„Drzoun,“odfrklsi.„Jenžekdyžtě odmítnu, budu mítcelý tohleúdolí vestávce.“
OtomhleBillynikdynepřemýšlel.Tojsemtakdůležitý?Ne–ale hornícibymožnástávkovalizezásady,žedětijejichfunkcionářůnesmějí trpět. Nebylvpráci ještěani pět minutaodbory ho užchránily.
„Odve te jeodtud,“přikázalJones. Morganpřikývl.„Odve tejeven,Llewellyne,“vyzvalPo obaného. „A na nědohlídneRhysPrice.“
Billyvduchuzaúpěl.RhysPricepatřilknejméněoblíbenýmzástupcůmvedoucího.PředrokemseucházeloEthel,aletahoodmítla.Totéž udělalapoloviněsvobodnýchmužůvAberowenu,alePricetonesltěžce.
Po obanejpohodilhlavou.„Ven,“přikázalanásledovaljezmístnosti. „Počkejte venku napana Price.“
BillyaTommysevenkuu dveří opřelio ze .„NejradšibychNapoleonanakopnuldojehotlustýhopupku,“ulevilsiTommy.„Pakminěco vykládejo těchparchantechkapitalistickejch.“
„Jo,“přitakal Billy,ačkoli nic takového vúmysluneměl.
RhysPriceseobjevilzachvíli.Jakovšichnizástupciionmělnahlavě kulatýtvr ák,kterýbyldražšínežhornickáčepice,avšaklevnějšínež buřinka.Vkapsáchvestymělnotesatužku,vrucedřevěnýmetr.Priceovisenatváříchčernalostrništěamezipřednímizubymuzela díra. Billyo němvěděl,žejechytrý,alezáludný.
„Dobrýráno,pane Price,“pozdravil Billy.
Pricesezatvářilpodezíravě.„Cožemitaknajednoupřeješdobrý ráno, DvojitejBilly?“
„PanMorgan říkal,žemámesfárat sváma.“
„Tožeříkal?“Pricemělvezvykuvrhatpohledydoleva,doprava aněkdyizasebe,jakobyočekávalnějaképotíženeznámoodkud.„To senatopodíváme.“Pohlédlnahorunatěžnívěž,jakobytamhledal vysvětlení.„Nemámčaszdržovat sesklukama.“Vešeldokanceláře.
„Doufám,žeseženeněkohojinýho,abynásodvedldolů,“těšilseBilly.„Naširodinu nenávidí,protožesestrasním nechtělachodit.“
„Tvojesestrasimyslí,žejepromužskýzAberowenumocdobrá,“ prohodilTommy;očividněopakovalněco,co slyšel.
„Onapro ně je moc dobrá,“zdůraznilneústupněBilly.
Pricevyšelven.„Takjo,tudy,“pokynuljimarychlýmkrokemzamířil odbudovy.
Chlapcihonásledovalidolampárny.VýdejcelamppodalBillymu
leskloumosaznoubezpečnostnílampuatensijizavěsil naopasek,jak tohorníci dělají.
Ohornickýchkahanechseučilveškole.Knebezpečímuhelného dolupatřímetan,hořlavýplynunikajícízeslojí.Hornícihonazývají důlníplynadůlníplynbylpříčinouvšechpodzemníchvýbuchů.Velšské šachtynechvalněproslulytím,žejsouplnéplynu.Lampabyladůmyslně sestrojenatak,žejejíplamenbytřaskavýdůlníplynnezapálil.Plamen veskutečnostiměniltvar,prodlužovalse, atakvaroval–protožedůlní plyn jebezzápachu.
Jestliželampazhasla,horníkjinemohlsámznovurozžehnout.Nosit zápalkydopodzemíbylozakázánoalampabylazamčená,abytoodradilopředpřípadnýmpřestoupenímpředpisů.Vyhasloulampubylonutnédonéstpronovézažehnutíažnastanovenémístonedalekodna šachty.Tomohlopředstavovattřebadvoukilometrovouchůzi,alezabraňovalo setímriziku podzemního výbuchu.
Veškolechlapcepoučili,žebezpečnostnílampajejednímzezpůsobů,jakmajitelédolůprojevujípéčiastarostlivostozaměstnance–„jako by,“ prohlašovaltáta,„šéfovéneměli žádnýužitek z toho,žesezabrání výbuchům,zastavenípráceapoškození chodeb.“
Kdyžmuživyfasovalilampy,postavilisedofrontynavýtah.Podél frontybylašikovněumístěnánástěnka.Rukoupsanéneboneuměletištěnécedulkyzvalynakriketovézápasy,přeboryvházeníšipek,pátraly po ztracenémkapesnímnožiaoznamovalyvystoupeníaberowenského mužského pěveckéhosboručipřednáškuo teoriihistorického materialismuKarlaMarxeveSvobodnéknihovně.Ovšemzástupcivedoucího čekat nemuseli aPricesesoběmachlapci v závěsu protlačil dopředu.
JakouvětšinydůlníchjamivAberowenusenacházelydvěšachty sventilátory–jednousevhánělvzduchdolůadruhousevyhánělnahoru.Majiteléčastodávališachtámrozmarnájména,vezdejšímpřípadě PyramusaThisbe.Tatošachta,Pyramus,vyhánělavzduchvenaBilly pocítilteplývánekpřicházející zdolu.
LoniseBillysTommymrozhodli,žesepodívajíšachtoudolů.Na Pondělívelikonoční,kdyhornícinepracovali,sevyhnulihlídači,tajně proklouzlipřessmetištěkústíšachtyatampřelezliochrannýplot.Pláš výtahovéklecenezakrývalústíšachtyúplněaonisilehlinabřicho a pohlédli přesokraj.Súděsným uchvácením zíralidotéstrašlivéjámy aBillycítil,jaksemuzvedážaludek.Tačernotamupřipadalanekonečná.Pocítilvzrušení,kterébylonapůlradostné,protožetamdolůnemusel,anapůlděsivé,protože jednohodnetampůjde. Hodildolůkámen apakposlouchali,jakseodrážíoddřevěnéhovýtahovéholešeníacihlovévýztuže.Připadalojimstrašlivědlouho,nežuslyšelislabounké vzdálenéšplouchnutí, jak kámendopadl do louženadně jámy.
Nyní, rok poté, mělcestutohokamenenásledovat.
Nabádalse,abynebylzbabělec.Musísechovatjakomuž,ikdyžse jakomužnecítí.Nejhoršízevšehobybyloudělatsiostudu.Tohosebál víc nežsmrti.
Spatřilposuvnoumříž,kterášachtuuzavírala.Zanízelprázdný prostor,protožeklecbylanacestěnahoru.Naopačnéstraněšachtyviděl těžnístrojotáčejícívelkákolavysokonahoře.Zesoustrojítryskalapára. Tažnálanapleskaladosvodidelavydávalapřitomzvukypřipomínající práskání bičem.Bylocítithorkýolej.
Skovovýmzařinčenímsezamřížíobjevilaprázdnáklec.Dělník, kterýmělslužbuuklecenahornímkonci,odsunulmříž.RhysPricenastoupildo prázdnékleceaobachlapcihonásledovali.Zanimipřistoupiloještětřinácthorníků–doklecesejichvešlocelkemšestnáct.Služba zabouchlamříž.
Chvílisenicnedělo.Billysecítilzranitelný.Podlahapodnohama bylapevná,aleonbysebezpotížímohlprotáhnoutširokýmimezerami mezikovovýmityčemitvořícímibokyklece.Klecviselanaocelovém lanu,avšakanitonebylozcelabezpečné:všichnivěděli,žejednohodne roku1902setažnélanovTirpentwyspřetrhlo,klecsezřítilanadnojámy a zabilapřitomosmmužů.
Kývlhlavounahorníkavedlesebe.ByltoHarry„Lůj“Hewitt,chlapecsrosolovitým obličejem,kterýbyljenotřirokystarší,ikdyžotřicet centimetrůvyšší.BillysipamatovalHarryhozeškoly:uvízlvetřetítřídě sdesetiletými;propadlkaždýrok,dokudnebyldoststarý,abymohlzačít pracovat.
Zvonecoznámil, že dolebyla mřížuzavřena.Mužu výtahové klece nahořetrhltáhlemazazněljinýzvonec.Parnístrojzasyčelaozvalo se dalšíbuchnutí.
Klecpadalado prázdna.
Billyvěděl,žeklecnejprvepadávolnýmpádemapaksevčaszbrzdí, abyměkcedosedla;jenžežádnéteoretickéznalostihonemohlypředem připravitnapocitničímneomezovanéhopádudonitrazemě.Jehonohy sepřestalydotýkat podlahy.Hrůzou vykřikl.Nedokázalseovládnout.
Všichnimužiserozesmáli.Uvědomilsi,ževěděli,žejetupoprvé, ačekalinajehoreakci.Přílišpozdězjistil,žesevšichnidržíkovových tyčíklece,abysenevznesli.Anitovšakjehostrachneutlumilo.Přestat křičet semu podařilo jenom tím, žeza alzuby.
Konečnězabralabrzda.RychlostpádusezpomalilaaBillyhonohy sedotklypodlahy.Chytilsetyčeasnažilsepřestattřást.Pochvilceseho místostrachuzmocniltaksilnýpocitkřivdy,žemumálemvytrysklyslzy. PohlédldorozchechtanéhoLojovaobličejeahlasitěvykřikl:„Zavřihubu,Hewitte, tyhovado!“ Lojůvobličejse okamžitěproměnilavypadal divoce,aleostatnímužisesmáliještěvíc.Billysebudemusetomluvit Ježíšovi,ženadával,alenecítil seuž jako tak velkýhlupák.
PodívalsenaTommyho,kterýmělbílýobličej.KřičelTommytaké?
Billysebálzeptat – cokdyby odpově znělane.
Klecsezastavila,mřížbylaodsunutaaBillysTommymroztřeseně vykročili do dolu.
Bylotušero.Hornickékahanyvydávalyméněsvětlanežpetrolejky domanastěnách.Tmavšachtěpřipomínalabezměsíčnounoc.Billysi pomyslel,ženarubáníuhlímožnánenízapotřebídobřevidět.Nohymu začvachtalyvlouži,akdyžsepodívaldolů,vidělvšudevoduablátolesknoucísevslabémsvětleplamínkůlamp. Vústechměl zvláštnípachu : vzduchbylplnýuhelnéhoprachu.Jemožné,žetohornícidýchajícelý den?Protoasipořád kašlouaplivají.
Čtyři mužičekali,ažbudou moct nastoupitdokleceavyjetnahoru. KaždýneslkoženýkufříkaBillysiuvědomil,žetojsouhasiči.Ráno, vždyckynežhornícizačnoupracovat,hasičizjiš ují,zdatuneníplyn. Jestližebykoncentracemetanubylanepřijatelněvysoká,nedovoliliby horníkůmpracovat,dokudventilátory plyn nevyženou.
HnedvedlesebeBillyzahlédlřadustáníproponíkyaotevřenédveře dojasně osvícené místnostis psacím stolem,patrně kancelářezástupců vedoucího.Mužiserozešlidočtyřchodeb,kterévybíhalydostranzedna šachty.Chodbyvedlyk porubnímstěnám,kde sedobývalo uhlí.
Pricejeodvedl kjakésibouděa odemklvisacízámek.Bylato bouda na nářadí.Vybraldvě lopaty,podal jechlapcůmaopět zámek zamkl.
Vydalisekestájím.Ujednohostánínakládalmužvkrátkýchkalhotáchabotáchkoňskýhnůjdovozíkunauhlí.Posvalnatýchzádechmu stékalpot. Pricesehozeptal:„Chcešklukana pomoc?“
MužseotočilaBillypoznalDaiePoníka,jednohozestaršíchzmodlitebnyBethseda.Dainedalnajevo,žebyBillyhopoznal.„Tohomalýho nechci,“odpověděl.
„Dobře,“ přikývlPrice.„Ten druhejjeTommyGriffiths.Jetvůj.“ Tommyvypadalpotěšeně.Splnilosemupřání.Ikdyžbudejenkydat hnůj, bude pracovat u koní.
Pricezavelel:„Takjdem,DvojitejBilly,“avykročildojednézchodeb. Billysihodillopatunaramenoanásledovalho.Poci ovalte větší úzkost,kdyžužsnímnebylTommy.Litoval,žemunepřikázaličistit stáníproponíkyspolečněskamarádem.„Cobududělat,panePrice?“ zeptalse.
„Tosnaduhádneš,ne?“odbylhoPrice.„Pročmyslíš,žejsemtidal tuzasranoulopatu?“
NenucenépoužitízapovězenéhoslovaBillyhošokovalo.Netušil,co bude dělat,aleuž sena nic neptal.
Chodbabylazaoblenáastropypodepřenézakřivenouocelovouvýztuží.Vnejvyššímmístěnadhlavouprobíhalodvoupalcovépotrubí, patrněvodovodní.Každounocsechodbypostřikovalyvesnazesnížit
prašnost.Prachbylnejennebezpečnýproplícehorníků–kdybyšlojen otohle,společnostCelticMineralsbysinejspíšstarostinedělala–,ale představovalipožárnínebezpečí.Postřikovacísystémvšakbylnedostatečný.Tátanamítal,žejezapotřebípotrubíoprůměrušestpalců,ale PercevalJonesna to odmítlvynaložitpeníze.
Asipopětistechmetrechodbočilidojinéchodby,kterávedlasměrem nahoru.Bylatostarší,menšíchodbaavzpěrytubylyspíšdřevěnénež ocelové.Vmístech,kdesestropprohýbal,muselPriceskláněthlavu. Každýchzhrubatřicetmetrůprocházelikolempřístupůkortům,porubnímstěnám,kde užhornícirubaliuhlí.
Billyzaslechlhřmota Pricemunakázal:„Dodíry.“
„Cože?“Billysepodívalpodnohy.Pátralpodíře,alenazemividěl jenkolejniceprovozíky.Zvedlhlavuaspatřilponíkaklusajícíhoproti němu;blížilserychleatáhlsoupravu vozíků.
„Dodíry!“vykřiklPrice.
Billystálenechápal,cood nějchce,aleviděl,žechodbajesotvaširší nežvozíkyažehotomůžerozdrtit.Paksezdálo,žePricevešeldostěny a zmizel.
Billyodhodillopatu,otočilsearozběhlsezpátky,odkudpřišel.Snažilsedostatpředponíka,aletenutíkalpřekvapivěrychle.Potomzahlédl výklenekvytesanýdostěnynacelouvýškuchodbyauvědomilsi,že takovévýklenkyužviděl,anižjebralnavědomí.Bylyodsebeasitakpo pětadvacetimetrech;tohlemuselmítPricenamysli.Vrhlsedovnitř a vozíkyprorachotilykolem.
Kdyžpřejely,vykročil venaztěžkadýchal.
Pricepředstíral,žesezlobí,aleusmívalse.„Budešsimusetdávatvíc majzla,“prohodil. „Jinak tupřijdeš o kejhák–jakotvůjbrácha.“
Billyzjistil,ževětšinumužůbavíupozorňovatnanevědomostchlapců avysmívat sejí. Rozhodl se,žeažvyroste,bude jiný.
Zvedllopatu.Zůstalanepoškozená.„Máškliku,“poznamenalPrice. „Kdyby ji vozejk přerazil,muselbyszaplatit novou.“
Šlidálabrzydorazilinamísto,kdebylouhlíužvyrubanéakdese užnepracovalo.Podnohamajimtoméněčvachtaloazempokrývala silnávrstvauhelnéhoprachu.PoněkolikaodbočeníchseBillypřestal orientovat.Přednimiseobjevilstarýrezatývozík,kterýchodbublokoval. „Tadytojetřebavyčistit,“oznámilPrice.Tentokrátsepoprvéobtěžoval něcoobjasnitaBillymělpocit,želže.„Tvůjúkoljenaházettensajrajt dovozejku.“
Billyserozhlédlkolemsebe.Kamaždosáhlosvětlojehokahanu, leželatřiceticentimetrovávrstvaprachuaBilly tušil,žetohle pokračuje mnohemdál.Mohlbytuházetlopatoucelýtýdenaskorosetonepozná. Ajakýtomásmysl?Porubnístěnaužbylavytěžená.Alenezeptalse. Patrně to je nějakázkouška.
„Začassevrátímapodívámse,jakpokračuješ,“dodalPrice.Vydal sestejnou cestou zpátky aBillyhozanechalsamotného.
TohleBillyneočekával.Předpokládal,žebudepracovatsestaršími muži aučitseodnich.Mohlvšakdělatjen to, coje muuloženo.
Odhákllampuodopaskuarozhlédlse,kambyjipoložil.Neviděl nic,cobymuposloužilojakopolice.Postavillampunazem,aletamnebylaskorokničemu.Paksivzpomnělnahřebíky,kterémudaltáta. Ktomuhletedyjsou.Vytáhlzkapsyjedenznich.Použillopatujako kladivo,zatlouklhřebíkdo dřevěnévzpěryalampunanějpověsil.Te tobylolepší.
Vozíksahalmužipoprsa,aleBillymuporamena.Kdyžzačalpracovat,zjistil,žepolovinaprachumusklouznezlopatydřív,nežjipřehodí přesokrajvozíku.Vymyslelsipohyb,kterýpředčasnému vysypáníprachubránil.Zapárminutsekoupalvpotuazjistil,kčemujedruhýhřebík. Zatlouklho do dalšívzpěrya pověsilnaněj košili akalhoty.
Pochvílipocítil,žehoněkdopozoruje.Koutkemokazahlédlnejasnou postavu stojící nehybnějakosocha.„Ach,Bože!“vykřiklaotočilse tváří k postavě.
ByltoPrice.„Zapomněljsemtizkontrolovatlampu,“prohlásil.Vzal Billyholampuzhřebíkuaněcosníudělal.„Nenídostdobrá,“oznámil. „Nechámti svoji.“ Zavěsildruhoulampuazmizel.
Byltopříšernýchlap,aleaspoňsezdálo,žesestaráoBillyhobezpečí. Billysedalznovudopráce.Zakrátkohozačalyboletruceinohy. Vduchusiříkal,že jenaprácislopatouzvyklý:tátachovalnasmetišti zadomempraseaBillymělzaúkoljednoutýdněvykydatzchlívku hnůj. Jenžetomutrvalo tak čtvrthodiny. Dokážeto dělatcelýden?
Podprachemnarazilnakámenajíl.Ponějakédoběvyčistilasičtverečnímetrnašířkuchodby.Vyházenésvinstvostěžípokrývalodnovozíku, aleBillysecítil vyčerpaný.
Pokusilsevozíkodtlačitdopředu,abynemuselsplnoulopatouchodittak daleko,alenepoužívaná kolazřejmězcelazarezla.
Hodinkyneměl,ataktěžkourčoval,kolikčasuuplynulo.Začalpracovat pomaleji ašetřit síly.
Paksvětlozhaslo.
NejprveplamínekzablikalaBillysúzkostípohlédlnalampuvisící nahřebíku,alevěděl,žekdybytubyldůlníplyn,plamínekbyseprodloužil.Nictakovéhoneviděl,takžeseuklidnil.Potomvšakplamínek zhasl.
Takovoutmuvživotěnezažil.Nevidělnic,anišedéskvrnyadokonce anirůznéodstínyčerni.Zvedllopatukobličejiapřidrželsijitěsněpřed nosem,alenevidělnic.Takhleto musí vypadat, kdyžječlověkslepý.
Zůstalnehybněstát.Comádělat?Mělbyvzítlampukvýtahové šachtě,kdebymujiznovurozžehli,jenžeonbyzpátečnícestuchodbami
nenašel,anikdybyviděl.Vtéhletměbymohlblouditceléhodiny.Neměl ponětí,kolikkilometrůsenepoužívanéchodbytáhnou,anechtěl,aby zaním hornícimuseli vyslatpátrací skupinu.
Musíprostěčekat,dokudnepřijdePrice.Zástupcevedoucíhořekl,že sevrátí„začas“.Tomohloznamenatpárminutnebohodinučivíc. ABillychovalpodezření,žetobudespíšpozdějineždřív.Pricetohle určitězamýšlel.Bezpečnostnílampasenedalasfouknoutaostatnětu bylojenmaléprouděnívzduchu.PricesebralBillymujeholampuanahradiljisvou,vekterébylomálooleje.
Chlapcesezmocnilpocitsebelítostiavyhrklymuslzy.Coudělal,aby sitohlezasloužil?Pakseopětvzchopil.Jetodalšízkouška,jakotaklec. Ukážejim, žeje opravdový tvr ák.
Usoudil,žebymělpokračovatvpráciivetmě.Poprvéodchvíle,kdy světlozhaslo,učinilpohyb–položillopatunazem,zatlačiljidopředu apokusilsenabratprach.Kdyžjizvedl,pomyslelsipodletíhy,žejeplná. Otočilse,udělaldvakroky,paklopatuzvedlapokusilsejivyklopitdo vozíku.Odhadl všakšpatněvýšku.Lopata zařinčelaobokvozíkua rázemsenadlehčila,protožesenabraný prachvysypalnazem.
Musísizvyknout.Zkusiltoznovuazvedllopatuvýš.Kdyžjiobrátil, nechaljispadnoutauslyšel,jakdřevěnánásadaudeřilaohorníokraj vozíku.Tohlevypadalolíp.
Jakhopráceodvádělaodvozíkustáledál,občaschybovalinadále, dokudnezačalnahlaspočítatkroky.Dostalsedorytmu,atřebažeho bolelysvaly,dokázalpokračovat.
Prácesemuzautomatizovalaajehomyšlenkysemohlyvolnětoulat, cožtakdobrénebylo.Uvažoval,jakdalekosepřednímchodbaasitáhne a jakdlouho jenepoužívaná.Uvažovaloosmistechmetrechzeměnad hlavouaováze,kteráspočívánatěchstarýchdřevěnýchvzpěrách.VzpomnělsinabratraWesleyeanaostatnímuže,kteřívtomtodolezahynuli. Jejichduchovétusamozřejměnebyli.WesleyjeuJežíše.Ostatnímožná také.A pokudne,jsou někdejinde.
ZačalsehozmocňovatstrachaBillyusoudil,žejechybamysletna duchy.Dostalhlad.Neníčasnaplechovoukrabičku?Nedovedltoodhadnout,aleusoudil,žeseklidněmůženajíst.Došmátralkpověšenému oblečeníana zemipod ním nahmatalláhev akrabičku.
Posadilsezády kestěněa dlouzese napilchladného,sladkéhočaje. Kdyžjedlchlebasesádlem,uslyšelslabýzvuk.Zaradovalse,žejeto vrzáníbotRhysePricea,aletobylojenzbožnépřání.Pištěnípoznal: vydávají ho krysy.
Nebálse.VeškarpáchpodélvšechulicvAberowenujichpobíhaly spousty.Vetměsevšakzdálytroufalejšíachvílipotémujednapřeběhla přesholé nohy. Přendaljídlodolevéruky, popadllopatua bouchl s ní. VůbecjetoneodradiloaBillyznovupocítilnakůžijejichdrobnédrápky.
Tentokrátse mujednapokusila vyběhnoutpopaži.Zřejmě cítilyjídlo. Pištění zesilovalo aBillypřemýšlel,kolik jich tam asije.
Zvedlseazbytekchlebanacpaldoúst.Napilseještěčajeapaksnědl koláč.Bylbáječný,plnýsušenéhoovoceamandlí;jenžeponozemu vybíhalakrysaaonbylnucenkoláč zhltnout.
Zřejměpoznaly,žejídlojepryč,protožepištěnípostupněslábloapak úplně ustalo.
JídlododaloBillymunachvílinovouenergii,ataksevrátilkpráci, ikdyžvzádechpoci ovalpalčivoubolest.Pracovalpomalejiačastopráci přerušoval,aby siodpočinul.
Propovzbuzenísiřekl,žejemožnávíchodin,nežsimyslí.Třebaje užpoledne.Nakoncišichtyhoněkdopřijdevyzvednout.Mužvydávající lampykontroluječísla,takževždyckypoznají,jestliněkdonevyfáral. JenžePricevzalBillyholampuavyměnilji zajinou.Neplánoval,žetu necháBillyho přesnoc?
Tobynešlo.Tátabyrozpoutalpeklo.Šéfovésetátybojí–Perceval Jonestovíceméněpřiznal.DřívnebopozdějiněkdoBillyhourčitěvyhledá.
Kdyžvšakdostalznovuhlad,bylsijistý,žemuselouplynoutmnoho hodin.Začínalbýtvystrašený atentokrát setoho pocitu nemohlzbavit. Znervózňovalahotma.Vydrželbyčekat,kdybymohlvidět.Cítil,ževté naprosté tměpřichází o rozum.Nemělpředstavu o směru,akdykoli se vracelodvozíku,přemýšlel,jestlinevrazídostěnychodby.Předtímměl strach,abyneplakaljako dítě. Nynísemuselovládat,aby nekřičel.
Potomsipřipomněl,comuříkalamáma:„Ježíšjevždyckystebou, idolevšachtě.“Tehdysimyslel,žehomámajennabádá,abysechoval slušně.Onavšakbylamoudřejší.OvšemžejesnímJežíš.Ježíšjevšude. Natměaninaplynutíčasunezáleží.Billymělněkoho,kdoseonějstará.
Abysitopřipomněl,začalzpívatnáboženskoupíseň.Vlastníhlasse munelíbil,protožebylstáleještěvysoký,aletadyhonikdoneslyšel,atak zpívalconejhlasitěji.Kdyžpřezpívalvšechnyveršeapocitystrachuse začínalyvracet,představilsiJežíše,jakstojíhnednadruhéstraněvozíku apozorujehosvýrazemvážnéhosoucitu vevousaté tváři.
Billyzazpívaldalšínáboženskoupíseň.Chodilaházellopatoudo rytmusmelodií.Většinanáboženskýchpísníměladobrétempo.Každou chvílisemuvracelstrach,ženanějtřebazapomněli,žešichtaužmožná skončilaaontudolezůstalsám;paksijenpřipomnělpostavuvrouchu, která tu sním vetměstojí.
Znalspoustunáboženskýchpísní.Oddoby,kdybyldostvelký,aby dokázaltišesedět,chodilkaždounedělitřikrátdomodlitebnyBethesda. Liturgickézpěvníkybyladrahéanevšichničlenovékongregaceuměli číst; protosekaždý učilslovapísní nazpamě .
Kdyždozpívaldvanáctoupíseň,počítal,žeuplynulahodina.Touž
určitěmusíšichtakončit,ne?Jenžeodzpívaldalšíchdvanáct.Pakuž bylotěžkéudržetsipřehled.Oblíbenépísnězpívaldvakrát.Pracoval stálepomalejiapomaleji.
Zpívalprávězplnýchplic„ZmrtvýchOnvstal“,kdyžspatřilsvětlo. Prácesemutakzautomatizovala,žesenezastavil,alenabraldalšílopatu asezpěvemjineslkvozíku,zatímcosvětlozesílilo.Kdyžnáboženská píseňdospělakekonci,opřelseolopatu.RhysPricehopozorovalslampounaopasku a podivným výrazemv zastíněnémobličeji.
Billysi nedopřálpocit úlevy.NehodlalPriceoviukazovat,jaksecítí. Obléklsikošiliakalhoty,paksundalzhřebíkunesvítícílampuazavěsil si ji na opasek.
Pricesezeptal:„Cosestalostvojí lampou?“
„Vyvíte,cosestalo,“odpovědělBillyajehohlasznělpodivnědospěle. Priceseotočil avykročil chodbouzpátky.
Billyváhal.Pohlédlnaopačnoustranu.Hnedvedlevozíkuzahlédl vousatoutvářabledé roucho,alepostavazmizela jakomyšlenka.„Děkujuti,“ proneslBillydo prázdné chodby.
JaknásledovalPrice,nohyhotakbolely,žemálempadal,alebylomu skorojedno,jestliskutečněupadne.Opětvidělašichtaskončila.Brzy bude doma alehnesi.
Dorazilikednudůlníjámyanastoupilidoklecesdalšímihorníkyse začernalýmiobličeji.TommyGriffithsmeziniminebyl,aleLůjHewitt ano.Zatímcočekalinasignálseshora,Billysivšiml,žeponěmpokukují s potutelnýmiúšklebky.
Hewittprohodil:„Takjakýpak to bylo první den,DvojitejBilly?“ „Fajn,díky,“ odpovědělBilly.
Hewittvypadalzáludně:bezpochybysipamatoval,žemuBillyřekl, žejehovado.Zeptalse:„Žádnejproblém?“
Billyzaváhal.Oniočividněněcovědí.Chtěl,abyjimbylojasné,že nepodlehlstrachu.„Zhasnulmikahan,“odpovědělajentaktakudržel hlas,abysenetřásl.PohlédlnaPrice,aleusoudil,žebudemužnější,když ho neobviní. „Bylotroškutěžkýházetlopatou celej denvetmě,“dodal. Byltohodněslabývýraz–mohlibysimyslet,žejehomartyriumnebylo tak hrozné–,alebylo to lepšínežpřiznat strach.
Promluviljedenstaršímuž.ByltoJohnJonesKramář–říkalosemu takproto, žejeho manželka vedla unichdomaobchůdekse smíšeným zbožím.„Celej den?“zeptalse.
„Jo,“přisvědčilBilly.
JohnJonespohlédlnaPriceaobořilsenaněj:„Typarchante,mělo tobejt jen nahodinu.“
Billyhopodezřenísepotvrdilo.Všichnivěděli,cosestalo,avypadalo to,jakobyněcopodobnéhoprovádělivšemnovýmchlapcům.Jenže Price to udělalhorší nežobvykle.
LůjHewitt sešklebil.„Nebylsvyděšenej, Billíku,sámvetmě?“
Přemýšleloodpovědi.Všichnisenanějdívali,čekali,cořekne.Jejich potutelnéúsměvyzmizelyazdálose,žesetrochustydí.Rozhodlseříct pravdu. „Ano, byljsemvyděšenej,alenebyljsemtamsám.“
Hewitt bylzmatený.„Nebylstam sám?“
„Ovšemžene,“odpovědělBilly.„Bylsemnou Ježíš.“
Hewittsehlasitězachechtal,alenikdosekněmunepřidal.Jehořehot serozlehldo ticha arázemskončil.
Tichotrvaloněkolikvteřin.Pakseozvalozařinčeníkovu,klecsebou trhlaazačalastoupat.Harryseodvrátil.
Od tédoby mu říkaliBillysJežíšem.