ChtÏl byl vyj·d¯it svou vdÏËnost lidem zHongkongu, kte¯Ì mi vÏnovali tolik svÈho Ëasu avÏdomostÌ aumoûnili mi vstoupit do svÈ p¯Ìtomnosti iminulosti. Toto ovöem nenÌ historickÈ pojedn·nÌ, ale rom·n. VystupujÌ vnÏm muûi aûeny stvo¯enÌ ve spisovatelovÏ p¯edstavivosti ajeho z·mÏrem nebylo zmiÚovat se okomkoli, ani ojakÈkoli obchodnÌ spoleËnosti, kter· pat¯ila ñ nebo pat¯Ì ñ kHongkongu.
Dirk Struan vyöel na m˘stek vlajkovÈ lodÏ H.M.S.Vengeance azam̯il ke sch˘dk˘m. V·leËnÈ plavidlo vyzbrojenÈ Ëty¯iasedmdes·ti dÏly kotvilo necel˝ kilometr od ostrova. Obklopovaly je dalöÌ bitevnÌ lodÏ flotily, kor·by na dopravu expediËnÌch sil, plavidla kupc˘ aclippery, jimiû p¯epravovali opium ti, kdo obchodovali s»Ìnou.
SvÌtalo. Bylo öedÈ achladnÈ ˙ter˝ 26. ledna 1841.
Kdyû Struan p¯eöel po hlavnÌ palubÏ azahledÏl se na b¯eh, zaplavila ho vlna vzruöenÌ. V·lka s»Ìnou probÏhla askonËila p¯esnÏ tak, jak p¯edpokl·dal. OËek·van˝m vÌtÏzstvÌm. Uû cel˝ch dvacet let touûil po trofeji pro vÌtÏze, po tomto ostrovÏ. A pr·vÏteÔ se chystal vystoupit na b¯eh, aby byl osobnÏ p¯Ìtomen jejÌmu slavnostnÌmu p¯evzetÌ ana vlastnÌ oËi vidÏl, jak se tento ËÌnsk˝ ostrov st·v· drahokamem vkorunÏ JejÌho VeliËenstva kr·lovny Viktorie.
Ten ostrov byl Hongkong. T¯icet ËtvereËnÌch mil skal akamenÌ na severnÌ stranÏ ˙stÌ mohutnÈ jihoËÌnskÈ PerlovÈ ¯eky. Sotva tisÌc metr˘ od pevniny. Nehostinn˝. Ne˙rodn˝. Aû na ryb·¯skou vesniËku na jiûnÌ stranÏ neobydlen˝. P¯Ìmo na trase, kudy kaûdoroËnÏ proch·zejÌ hr˘znÈ bou¯e, pravidelnÏ postihujÌcÌ Tich˝ oce·n. Na v˝chodÏ ana z·padÏ snebezpeËn˝mi ˙tesy askalisky vystupujÌcÌmi zvody. Mandarin˘m, jak se ¯Ìkalo vöem ˙¯ednÌk˘m ËÌnskÈho cÌsa¯e, vjednÈ zjehoû provinciÌ se nach·zel, nep¯in·öel v˘bec û·dn˝ uûitek.
Ale Hongkong mÏl skvÏl˝ p¯Ìstav, jak˝ch je na svÏtÏ jen m·lo. AStruan vnÏm vidÏl otev¯enou br·nu do »Ìny.
ÑPozor, tam!ì zavolal mlad˝ hlÌdkujÌcÌ d˘stojnÌk na n·mo¯nÌka vöarlatovÈ uniformÏ. ÑVeslici pro pana Struana kprost¯ednÌm sch˘dk˘m.ì
ÑAno, pane.ì N·mo¯nÌk se nahnul p¯es z·bradlÌ aopakoval rozkaz.
ÑHned to bude, pane,ì ¯ekl d˘stojnÌk. Snaûil se nedat najevo b·zeÚ p¯ed kr·lem obchodnÌk˘, kter˝ se stal legendou ËÌnsk˝ch mo¯Ì.
Ñé·dn˝ spÏch, chlapËe.ì Struan byl vysok˝ muû stv·¯Ì oölehanou tisÌcem bou¯Ì. Modr˝ pl·öù mu zdobily st¯ÌbrnÈ knoflÌky ap¯ilÈhavÈ bÌlÈ kalhoty mÏl nedbale zastrËenÈ do vysok˝ch nepromokav˝ch bot. Jako
obvykle byl ozbrojen ñ jeden n˘û ukr˝val v z·hybu na z·dech adruh˝ vpravÈ botÏ. Bylo mu t¯iaËty¯icet, mÏl rusÈ vlasy azelenÈ oËi.
ÑKr·sn˝ den,ì ¯ekl.
ÑAno, pane.ì
Struan seöel po sch˘dcÌch, nastoupil do veslice ausm·l se na svÈho mladöÌho nevlastnÌho bratra Robba usazenÈho uprost¯ed Ëlunu.
ÑP¯ijdeme pozdÏ,ì poznamenal Robb s˙öklebkem.
ÑAno. Jeho Excelenci aadmir·lovi prostÏ vÌc p¯·l vÌtr.ì Struan se na okamûik zahledÏl na ostrov. Potom rukou uk·zal na bocmana. ÑTak odrazte. Ke b¯ehu, pane McKayi.ì
ÑAno, pane.ì
ÑTak koneËnÏ, tchaj-pane!ì ulevil si Robb. Tchaj-pan bylo ËÌnskÈ slovo pro nejvyööÌho v˘dce. Ve spoleËnosti nebo varm·dÏ, ve flotile nebo ve st·tÏ je takov˝ ËlovÏk jen jeden ñ ten, kdo vl·dne opravdovou mocÌ.
ÑAno,ì ¯ekl Struan.
Byl tchaj-panem VzneöenÈho domu.
1 / „
Mor na tenhle smradlav˝ ostrov,ì zanad·val Brock ad·l si prohlÌûel pl·û ahory za nÌ. ÑLeûÌ n·m unohou cel· »Ìna amy si vezmeme tuhle pustou, mechem obrostlou sk·lu.ì St·l na pob¯eûÌ se dvÏma kolegy obchodnÌky. Kousek d·l post·valy dalöÌ hlouËky obchodnÌk˘ ad˘stojnÌk˘ expediËnÌ arm·dy. Vöichni Ëekali, kdy d˘stojnÌk kr·lovskÈho n·mo¯nictva zah·jÌ slavnost. »estn· str·û dvaceti voj·k˘ st·la ve dvou vyrovnan˝ch ¯ad·ch vedle stoû·ru, na nÏjû mÏla b˝t vztyËena vlajka. Jejich öarlatovÈ uniformy p˘sobily jako p¯ekvapiv· spröka barev. Nedaleko od nich post·valy neuspo¯·danÈ skupinky n·mo¯nÌk˘, kte¯Ì jeötÏ p¯ed chvÌlÌ lopotnÏ zasazovali stoû·r do kamenitÈ p˘dy.
ÑVlajku mÏli vztyËit uû oosmÈm zvonÏnÌ,ì l·te¯il Brock netrpÏlivÏ. ÑA to bylo p¯ed hodinou. ProË se to, zatracenÏ, tak zdrûelo?ì
ÑKlÌt v˙ter˝, to je öpatn˝ joss, pane Brocku,ì napomenul ho Jeff Cooper. Byl to vyËouhl˝ AmeriËan zBostonu. MÏl orlÌ nos, Ëern˝ pl·öù aöikmo posazenou Ëepici. ÑMoc öpatn˝.ì
Cooper˘v partner Wilf Tillman vycÌtil napÏtÌ vhlasu mladöÌho muûe atrochu se nap¯Ìmil. MÏl h¯motnou postavu, r˘ûovou pleù apoch·zel zAlabamy.
ÑPovÌm v·m to na rovinu. Cel· tahle zatracen· par·da je öpatn˝ joss,ìzlobil se Brock. Slovo Ñjossì poch·zelo zËÌnötiny aznamenalo jak ötÏstÌ, tak iosud, boha iÔ·bla z·roveÚ. ÑZatracenÏ öpatn˝.ì
ÑTo p¯ece ne, pane,ì ¯ekl Tillman. ÑBudoucnost obchodu s»Ìnou je teÔ tady ñ aù uû je joss dobr˝ nebo öpatn˝.ì
Brock se na nÏj podÌval svrchu. ÑHongkong nem· budoucnost. Pot¯ebujeme otev¯enÈ p¯Ìstavy na ËÌnskÈ pevninÏ, aty to vÌö.ì
ÑTady je nejlepöÌ p¯Ìstav öiroko daleko,ì vysvÏtloval Cooper. ÑDost prostoru na ˙drûbu aopravu vöech naöich lodÌ. Je tu dost mÌsta, abychom si tady postavili domy askladiötÏ. Av˘bec tady nepodlÈh·me ËÌnskÈmu vlivu.ì
ÑKolonie musÌ mÌt ornou p˘du ana nÌ sedl·ky, pane Coopere. Ap¯Ìjmy,ì namÌtl Brock netrpÏlivÏ. ÑProöel jsem to tady k¯Ìûem kr·ûem ñ stejnÏ jako vy. Nic tady neporoste. Nebudou tu ani pole, nejsou tu ani pot˘Ëky, dokonce ani pastviny. Atedy û·dnÈ maso, dokonce ani brambory. Vöechno budeme muset dov·ûet po mo¯i. Kolik to bude st·t? Dokonce ani rybolov tu nestojÌ za nic. Akdo zaplatÌ spr·vu Hongkongu? My an·ö obchod, kËertu.ì
ÑTak takovou kolonii byste si p¯·l, pane Brocku?ì ¯ekl Cooper.
ÑMyslel jsem, ûe britskÈ impÈrium,ì odmlËel se aodplivl si po vÏtru, Ñm· takov˝ch koloniÌ aû aû.ì
Brockova ruka sjela knoûi. ÑOdplivl jste si, abyste si proËistil krk, nebo jste si snad chtÏl plivnout na impÈrium?ì Tyleru Brockovi uû t·hlo na pades·tku. Byl to vysok˝, jednook˝ muû, pevn˝ aodoln˝ jako ûelezo, snÌmû jako mladÌk kdysi obchodoval vLiverpoolu, astejnÏ siln˝ anebezpeËn˝ jako ozbrojen· obchodnÌ plavidla, na nÏû se jako mladÌk d·val najmout akter˝m pozdÏji jako öÈf firmy Brock asynovÈ vl·dl. OblÈkal se honosnÏ aza opaskem nosil n˘û srukojetÌ vykl·danou drahokamy. Plnovous ivlasy mu uû proöedivÏly.
ÑDnes je chladno, pane Brocku, ûe ano?ì zas·hl rychle Tillman. NechtÏl d·t na sobÏ zn·t, jak ho popudila ukvapenost jeho mladÈho partnera. SBrockem si nikdo dlouho nezahr·val beztrestnÏ aameriËtÌ obchodnÌci si nemohli dovolit st·t se jeho otev¯en˝mi nep¯·teli. ÑVÌtr je studen˝, viÔ, Jeffe?ì
Cooper p¯ik˝vl. Ani na okamûik nespustil zBrocka oËi. S·m sice nemÏl n˘û, zato vkapse ukr˝val derringer. Byl ötÌhlejöÌ neû Brock, ale stejnÏ vysok˝ aneboj·cn˝.
ÑD·m v·m dobrou radu, pane Coopere,ì ¯ekl Brock. ÑKdyû mluvÌte o,britskÈm impÈriuë, radöi moc kolem sebe neplivejte. NÏkte¯Ì lidÈ by si to mohli vykl·dat, jako ûe to dÏl·te naschv·l.ì
ÑDÏkuji, pane Brocku. Budu si to pamatovat,ì odpovÏdÏl Cooper, jako by se nic nedÏlo. ÑA j· v·m d·m takÈ jednu radu. KlÌt v˙ter˝ p¯in·öÌ öpatn˝ joss.ì
Brock potlaËil sv˘j vztek. Jednou zniËÌ Coopera sTillmanem isjejich spoleËnostÌ, nejvÏtöÌ americkou firmou obchodujÌcÌ s»Ìnou. TeÔ je vöak pot¯ebuje jako spojence proti Dirku aRobbu Struanovi. Brock proklÌnal joss. Jen joss totiû zavinil to, ûe se podnik Struan a spol. stal nejvÏtöÌ obchodnÌ spoleËnostÌ vAsii azÌskal takovÈ bohatstvÌ amoc, ûe jej ostatnÌ obchodnÌci spokorou iz·vistÌ nazvali Vzneöen˝ d˘m ñ vzneöen˝, protoûe byl prvnÌ vbohatstvÌ, prvnÌ ve velkorysosti, prvnÌ vobchodu, prvnÌ v poËtu plachetnicahlavnÏ proto, ûe Dirk Struan byl Tchaj-pan, ten nejvÏtöÌ tchaj-pan mezi vöemi asijsk˝mi tchaj-pany. Joss takÈ zavinil, ûe p¯ed sedmn·cti lety, vroce, kdy Struan zaloûil svÈ impÈrium, Brock p¯iöel ooko. Stalo se to uostr˘vku »u-öan. Ostrov leûÌ jiûnÏ od velkÈho öanghajskÈho p¯Ìstavu u˙stÌ mohutnÈ ¯eky Jang-cë. Brock se tehdy probÌjel monzunem svelk˝m n·kladem opia. Dirk Struan, takÈ sopiem na palubÏ, se za nÌm nÏkolik dnÌ opoûÔoval. Brock dorazil na »u-öan jako prvnÌ, rozprodal n·klad aspokojenÏ se vydal na zp·teËnÌ cestu svÏdomÌm, ûe Struan bude nucen odv·ûit se d·l na sever avystavit se nov˝m nebezpeËÌm na nezn·mÈm pob¯eûÌ. Brock spÏchal ke svÈ z·kladnÏ do Macaa slodÌ naplnÏnou st¯Ìbrem asvÏtrem vplacht·ch. Pak se
p¯es mo¯e p¯ehnala velk· bou¯e. »ÌÚanÈ ¯ÌkajÌ tÏmto bou¯Ìm tchaj-feng, NejvyööÌ vichry. ObchodnÌci je p¯ejmenovali na tajfun. Apovaûovali je za ztÏlesnÏnÌ hr˘zy.
Tajfun tenkr·t nemilosrdnÏ poniËil Brockovu loÔ azmrzaËil i jeho samotnÈho, kdyû ho na palubÏ zas·hl padajÌcÌ stÏûeÚ s r·hny. ZatÌmco bezmocnÏ leûel, ovinulo se kolem nÏj jedno lano zplachet. Aneû ho jeho lidÈ staËili vysekat, voln˝ konec utrûenÈho lana ho p¯ipravil olevÈ oko. LoÔ se potom naklonila tak, aû se zd·lo, ûe se musÌ potopit, ale Brock tehdy jeötÏ pomohl p¯esekat lana auvolnit r·hna aloÔ se zase narovnala. Teprve potom si do krv·cejÌcÌho d˘lku nalil brandy. Dodnes vöak nezapomnÏl, jak to tenkr·t bolelo.
AtakÈ si vzpomÌnal, jak se p¯ikulhal do p¯Ìstavu dlouho potÈ, co si vöichni mysleli, ûe nÏkde ztroskotal. Zjeho kr·snÈho trojstÏûÚovÈho clipperu zb˝val pouh˝ trup, plachty byly potrhanÈ, stÏûnÏ pol·manÈ ar·hnovÌ zniËenÈ. Neû Brock opravil adoplnil r·hna, lana, stÏûnÏ, dÏla, st¯eln˝ prach, sehnal novÈ n·mo¯nÌky anakoupil dalöÌ n·klad opia, vöechen zisk zv˝pravy se rozplynul.
Struan ze stejnÈho tajfunu vyv·zl vmalÈ loröe ñ vlodi sËÌnsk˝m trupem aanglick˝m systÈmem plachtovÌ, kter· se pouûÌvala pro p¯Ìb¯eûnÌ paöov·nÌ za dobrÈho poËasÌ. Vyrovnal se vöak sbou¯Ì jako obvykle hladce abeze ztr·t avp¯Ìstavu pak p¯ivÌtal Brocka v˝smÏön˝m pohledem ve sv˝ch podivn˝ch zelen˝ch oËÌch.
Dirk aten jeho proklet˝ joss, pomyslel si Brock. Joss tomu chtÏl, aby si Dirk zjednÈ smradlavÈ lorchy vybudoval flotilu clipper˘ astovek lorch, aby mÏl nadbytek skladiöù ast¯Ìbra na rozd·v·nÌ. Aby mu pat¯il ten zatracen˝ Vzneöen˝ d˘m. Joss odsunul firmu Brock asynovÈ aû na zatracenÈ druhÈ mÌsto. Aû na druhÈ. Ajoss takÈ zavinil, ûe ten zatracen˝ p¯ipodÏlan˝ zmocnÏnec kr·lovny, Ctihodn˝ Zatracen˝ Longstaff, po celÈ ty roky zobal Dirkovi zruky. AteÔ n·s ti dva zaprodali. ÑMor aby vzal Hongkong iStruana.ì
ÑBez Struanova pl·nu byste v·lku tak snadno nevyhr·li,ì prohodil Cooper.
V·lka zaËala p¯ed dvÏma roky vKantonu. Tehdy se ËÌnsk˝ cÌsa¯ rozhodl srazit Evropany na kolena azamezit paöov·nÌ opia, okterÈ se opÌral obchod s»Ìnou. MÌstodrûÌcÌ Ling dal obklÌËit kantonskou cizineckou Ëtvrù arm·dou, av˝mÏnou za to, ûe nenech· povraûdit vöechny bezbrannÈ anglickÈ obchodnÌky, poûadoval, aby mu vydali veökerÈ z·soby opia. Kdyû posbÌral azniËil dvacet tisÌc beden omamnÈ l·tky, povolil Brit˘m, aby se st·hli do Macaa. Jenûe BritovÈ nemohli strpÏt, aby se jim nÏkdo vmÏöoval do obchodu nebo ohroûoval jejich st·tnÌ p¯ÌsluönÌky. Atak p¯ed öesti mÏsÌci dorazila na D·ln˝ v˝chod britsk· expediËnÌ v˝prava, jejÌhoû velenÌ ñ alespoÚ form·lnÏ ñ se ujal hlavnÌ superintendant pro obchod Longstaff.
Struan vöak p¯iöel sn·padem vyhnout se Kantonu, kde vöechny obtÌûe vznikly, amÌsto toho poslat expediËnÌ vojska na sever k»u-öanu. Obsadit ostrov bude snadnÈ, p¯edpokl·dal Struan, protoûe »ÌÚanÈ nejsou na boj p¯ipraveni aproti modernÌ evropskÈ pozemnÌ arm·dÏ iv·leËnÈ flotile jsou stejnÏ bezmocnÌ. Bude t¯eba jen ponechat na »u-öanu malou pos·dku, nÏkolika lodÏmi zablokovat Jang-cë av˝prava se m˘ûe vydat na sever aû k˙stÌ ¯eky Pej-che aodtud ohroûovat iËÌnskÈ hlavnÌ mÏsto Peking, pouh˝ch sto mil proti proudu. Struan vÏdÏl, ûe takovÈ nebezpeËÌ donutÌ cÌsa¯e vyjedn·vat omÌru. VynikajÌcÌ n·pad.
Avöe skvÏle vyölo. ExpediËnÌ vojska dorazila na D·ln˝ v˝chod vËervnu. VËervenci obsadila »u-öan. Vsrpnu se jiû plavila po Pej-che. Apo dvou t˝dnech cÌsa¯ vyslal hodnost·¯e, aby vyjedn·val omÌru. PoprvÈ vdÏjin·ch tak ËÌnsk˝ cÌsa¯ ofici·lnÏ uznal jeden zevropsk˝ch st·t˘. V·lka skonËila prakticky beze ztr·t na obou stran·ch.
ÑLongstaff byl moudr˝, ûe se tÌm pl·nem ¯Ìdil,ì ¯ekl Cooper.
ÑKaûd˝ obchodnÌk vÌ, jak je moûnÈ srazit »ÌÚany na kolena,ì odsekl Brock drsnÏ. Posunul si cylindr vÌce do Ëela apodrbal se na svÏdÌcÌm oku. ÑTak proË Longstaff aStruan souhlasili stÌm, aby se vyjedn·valo vKantonu? Kaûd˝ p¯ece dob¯e vÌ, ûe pro »ÌÚany nenÌ vyjedn·v·nÌ nic neû hra oËas. MÏli jsme z˘stat na Pej-che, dokud nebyl dohodnut mÌr. Ale ne. My jsme st·hli flotilu apak jsme p˘l roku Ëekali, aû si oni najdou Ëas, aby zvedli pero a podepsali ji.ì Brock si odplivl. ÑPitomost na pitomost.Takhle ztr·cet Ëas apenÌze kv˘li kusu smradlavÈ sk·ly. MÏli jsme si ponechat »u-öan. Takov˝ ostrov uû za nÏco stojÌ.ì »u-öan, t¯icet kilometr˘ dlouh˝ apatn·ct kilometr˘ öirok˝, s˙rodnou p˘dou aznaËn˝m bohatstvÌm, mÏl takÈ dobr˝ p¯Ìstav avelkÈ mÏsto Ting-chaj. ÑTam je dost mÌsta, aby se ËlovÏk mohl nadechnout. Odtud by nebyl problÈm vyslat t¯i nebo Ëty¯i fregaty, aby zablokovaly Jang-cë. Akdo ovl·d· tu ¯eku, tomu pat¯Ì srdce »Ìny. Tam jsme se mÏli, sakra, usadit.ì
ÑAle vûdyù »u-öan st·le m·te, pane Brocku.ì
ÑAno, jenûe nenÌ zahrnut vtÈ zatracenÈ smlouvÏ, atak n·m nepat¯Ì.ì Studen˝ vÌtr sÌlil aon si zaËal podup·vat.
ÑMoûn· jste se otom mÏl zmÌnit Longstaffovi,ì ¯ekl Cooper. ÑTen si nech· poradit.ì
ÑAle ode mne ne. Jak koneËnÏ moc dob¯e vÌte. Ale povÌme si svÈ, aû se tahle smlouva bude projedn·vat vparlamentu. Tam si to odnese. To se vsadÌm.ì
Cooper si zap·lil doutnÌk. ÑSkoro sv·mi souhlasÌm. Je to neobvykl˝ dokument, pane Brocku. AlespoÚ na tuto dobu, kdy se kaûd· evropsk· mocnost snaûÌ uchv·tit cizÌ zemÏ imoc.ì
ÑA SpojenÈ st·ty snad ne?ì VBrockovÏ tv·¯i se objevilo napÏtÌ. ÑA co vaöi Indi·ni? Co n·kup Louisiany? äpanÏlsk· Florida? Anepoöil-
h·v·te snad po Mexiku aruskÈ Aljaöce? VposlednÌ poötÏ mi psali, ûe se dokonce pokouöÌte ukr·st Kanadu. Nebo snad ne?ì
ÑKanada je americk· anikoli anglick·. Nep˘jdeme kv˘li nÌ do v·lky. P¯ipojÌ se kn·m ovlastnÌ v˘li,ì ¯ekl Cooper sp¯edstÌranou bezstarostnostÌ. Pohladil si knÌr apak si p¯it·hl pl·öù kolem ramen proti nep¯ÌjemnÈmu vÏtru. VÏdÏl, ûe by v·lka sBrit·niÌ tehdy skonËila katastrof·lnÏ afirmu Cooper-Tillman by zruinovala. Aby Ôas spral vöechny v·lky. Ale uvÏdomoval si, ûe pokud nedojde kdohodÏ, SpojenÈ st·ty budou nuceny svÈst oMexiko aKanadu v·lku. StejnÏ jako Brit·nie musela v·lËit v»ÌnÏ.
Ñé·dn· v·lka nebude,ì usm·l se Tillman apokouöel se diplomaticky uklidnit Coopera. Povzdechl si anajednou zatouûil b˝t zp·tky vAlabamÏ. Tam se ËlovÏk m˘ûe chovat jako gentleman. Tam ËlovÏk nemusÌ dennÏ vyjedn·vat sBrity, sneust·le klejÌcÌmi sprosù·ky jako je Brock, nebo se Struanem, kter˝ je p¯Ìmo ztÏlesnÏnÌm Ô·bla. Adokonce ani ne sn·ladov˝m mlad˝m muûem asilnÏjöÌm spoleËnÌkem ve firmÏ Jeffersonem Cooperem, kter˝ povaûuje za st¯ed svÏta Boston. ÑA tahle v·lka takÈ skonËila, aù uû je to dobrÈ nebo öpatnÈ.ì ÑZapiöte si za uöi, pane Tillmane,ì pokraËoval Brock. Ñûe tahle zatracen· smlouva neprospÏje ani n·m, ani jim. MusÌme si udrûet »u-öan aotev¯enÈ p¯Ìstavy na pevninÏ. Za p·r mÏsÌc˘ budeme zase ve v·lce. VËervnu, aû ktomu bude p¯ÌznivÈ poËasÌ, se flotila znovu vyd· na sever kPej-che. Ale pokud budeme ve v·leËnÈm stavu, kde seûeneme Ëaj ahedv·bÌ? Loni se kv˘li v·lce obchod skoro zastavil aoni n·m zabrali vöechno opium. MnÏ samÈmu osm tisÌc beden. P¯iöel jsem tehdy odva miliony tael˘ st¯Ìbra. Vhotovosti.ì
ÑTy penÌze nejsou ztracenÈ,ì namÌtl Tillman. ÑLongstaff na¯Ìdil, abychom se jich vzdali azachr·nili si ûivot. Adal n·m stvrzenku jmÈnem britskÈ vl·dy. Ve smlouvÏ je obsaûeno vyrovn·nÌ. MajÌ n·m d·t odökodnÈ öest milion˘ tael˘ st¯Ìbra.ì
Brock se zachechtal. ÑMyslÌte si, ûe si vl·da bude snÏjakou Longstaffovou stvrzenkou v˘bec l·mat hlavu? Kdyby vl·da cokoli zaplatila za opium, okamûitÏ by ji vyhnali z˙¯adu. Apokud jde otÏch öest milion˘, tak ty pokryjÌ sotva v·leËnÈ v˝daje. Zn·m parlament dÈle neû vy. SvaöÌm p˘l milionem tael˘ se rozluËte. To doporuËuji v·m obÏma. Jestli znovu zaËneme v·lËit, tak se nerozbÏhne obchod ani letos. Ajestli nebudeme letos obchodovat, tak jsme vöichni na mizinÏ. Vy, j·, vöichni, kdo obchodujÌ s»Ìnou. Dokonce iten zatracen˝ Vzneöen˝ d˘m.ì PodÌval se na hodinky. Slavnost mÏla zaËÌt uû p¯ed hodinou. »as bÏûÌ, pomyslel si. Ale ne pro firmu Brock asynovÈ. Dirka se drûelo ötÏstÌ cel˝ch sedmn·ct let, jenûe teÔ se vöechno obr·tÌ.
Brock se vmyölenk·ch vr·til ke svÈmu druhÈmu synovi Morganovi, kter˝ velmi ˙spÏönÏ ñ abezohlednÏ ñ prosazoval z·jmy firmy vAnglii.
P¯em˝ölel, zda se Morganovi poda¯ilo podkopat Struan˘v vliv vparlamentu avbankovnÌch kruzÌch. J· tÏ zniËÌm, Dirku, ¯Ìkal si vduchu, astebou takÈ Hongkong. ÑProË se to, kËertu, tak protahuje?ì zabruËel aodspÏchal za n·mo¯nÌm d˘stojnÌkem, kter˝ post·val up¯ÌsluönÌk˘ n·mo¯nÌ pÏchoty.
ÑCo je stebou, Jeffe? Vûdyù vÌö, ûe to, co ¯Ìk· oHongkongu, je pravda,ì ozval se Tillman. ÑNemÏl bys ho zbyteËnÏ dr·ûdit.ì
Cooper vyloudil na tv·¯i sv˘j nen·padn˝ ˙smÏv. ÑBrock si je p¯Ìliö jist˝ s·m sebou. ProstÏ jsem se nedok·zal ovl·dnout.ì
ÑJestli m· Brock pravdu stÌm p˘l milionem tael˘, tak jsme na mizinÏ.ì
ÑAno. Jenûe vtakovÈm p¯ÌpadÏ by Struan ztratil desetkr·t vÌc, aon nÏco takovÈho nep¯ipustÌ. Amy si takÈ p¯ijdeme na svÈ.ì Cooper se zahledÏl za Brockem. ÑMyslÌö si, ûe nÏco tuöÌ onaöÌ dohodÏ se Struanem?ì
Tillman pokrËil rameny. ÑNevÌm. Ale vϯÌm tomu, co povÌdal otÈ smlouvÏ. Byla to hloupost. P¯ijde n·s to na pÏknÈ penÌze.ì
VposlednÌch t¯ech mÏsÌcÌch Cooper aTillman p˘sobili jako tajnÌ agenti pro Vzneöen˝ d˘m. Kdyû britsk· v·leËn· flotila prov·dÏla blok·du Kantonu aPerlovÈ ¯eky, BritovÈ mÏli zak·z·no obchodovat. Longstaff ñ na Struanovu radu ñ zavedl toto embargo jako jedno zopat¯enÌ, jimiû si chtÏl vynutit podpis mÌrovÈ smlouvy, protoûe dob¯e vÏdÏl, jak kantonskÈ sklady praskajÌ ve övech, jak jsou plnÈ hedv·bÌ aËaje. Jelikoû vöak AmeriËanÈ v·lku nevyhl·sili, jejich lodi mohly blok·du poruöovat ana v·leËnou flotilu dÏlat dlouh˝ nos. Atak firma Cooper-Tillman nakoupila Ëty¯i miliony liber Ëaje od nejbohatöÌho ËÌnskÈho obchodnÌka »chen-cë çin-ana ñ neboli od çin-kueje, jak mu p¯ezdÌvali ñ adovezla je do Manily, ˙dajnÏ pro öpanÏlskÈ obchodnÌky. MÌstnÌ öpanÏlsk˝ ˙¯ednÌk za znaËn˝ ˙platek vydal pot¯ebn· dovoznÌ av˝voznÌ povolenÌ, Ëaj byl bezcelnÏ p¯eloûen na Struanovy plachetnice aurychlenÏ odvezen do Anglie. çin-kuej v˝mÏnou obdrûel dod·vku opia, kterou Struan tajnÏ vyloûil kdesi upob¯eûÌ.
SkuteËnÏ dokonal˝ pl·n, pomyslel si Cooper. Vöichni zbohatli adostali zboûÌ, kterÈ pot¯ebovali. My bychom ale mohli vydÏl·vat mnohem vÌce, kdyby naöe lodÏ smÏly vozit zboûÌ rovnou do Anglie. ProklÌnal anglick˝ z·kon on·mo¯nÌ dopravÏ, kter˝ zakazoval zahraniËnÌm lodÌm dopravovat zboûÌ do britsk˝ch p¯Ìstav˘. KËertu snimi, ale svÏt pat¯Ì jim.
ÑJeffe?ì
Cooper se podÌval tam, kam jeho partner. V prvnÌ chvÌli nech·pal, na co ho vp¯eplnÏnÈm p¯Ìstavu Tillman upozorÚuje. Pak uvidÏl veslici, kter· se oddÏlila od vlajkovÈ lodi, avnÌ vysokÈho, rusovlasÈho Skota, kter˝ byl tak mocn˝, ûe si dok·zal otoËit kolem prstu parlament auvÈst nejvÏtöÌ st·t svÏta do v·leËnÈho stavu.
ÑMyslÌm, ûe by bylo marnÈ doufat, ûe se Struan utopÌ,ì ¯ekl Tillman.
Cooper se zasm·l. ÑM˝lÌö se vnÏm, Wilfe. AstejnÏ, mo¯e by se na nÏj nikdy neodv·ûilo.ì
ÑAle t¯eba ano. Jen doËkej Ëasu, p¯i vöech svat˝ch.ì
Dirk Struan st·l na p¯Ìdi veslice anech·val se houpat vlnami. AËkoli na slavnost p¯ijÌûdÏl pozdÏ, svÈ vesla¯e nijak nepopoh·nÏl. VÏdÏl, ûe bez nÏj nic nezaËne.
»lun byl asi t¯i sta metr˘ od b¯ehu abocmanovo ÑUdrûovat smÏr!ì p¯ÌjemnÏ ladilo shuËenÌm monzunovÈho severov˝chodnÌho proudÏnÌ vzduchu. Daleko odsud vÌtr jeötÏ nabÌral na sÌle avytv·¯el oblak, kter˝ zakr˝val nejen pevninu, ale iostrov aoce·n öiroko kolem.
P¯Ìstav byl pln˝ lodÌ. Aû na p·r americk˝ch aportugalsk˝ch plavidel vöechny pat¯ily britsk˝m obchodnÌk˘m. Ti byli p¯ed v·lkou nuceni kotvit vMacau, nevelkÈ portugalskÈ osadÏ na cÌpu pevniny asi Ëty¯icet mil od ˙stÌ PerlovÈ ¯eky. Nebo uostrova Chuang-pchu, leûÌcÌho t¯in·ct mil jiûnÏ od Kantonu. Podle ËÌnsk˝ch z·kon˘ û·dn· evropsk· loÔ nesmÏla p¯ijet ke Kantonu blÌûe. CÌsa¯sk˝ dekret z·roveÚ stanovoval, ûe se obchod sEvropany povoluje pouze vtomto mÏstÏ. Podle povÏstÌ ûilo uvnit¯ kantonsk˝ch hradeb milion lidÌ. Nikdo zEvropan˘ to vöak nevÏdÏl jistÏ, protoûe dosud û·dnÈmu znich nebylo dovoleno vkroËit do ulic mÏsta.
Z·kony, kterÈ p¯ÌsnÏ zakazovaly Evropan˘m vstup do zemÏ, platily v»ÌnÏ uû od prad·vna. Jejich nepruûnost as·m fakt, ûe se EvropanÈ nesmÏli volnÏ pohybovat aobchodovat, vedl kv·lce.
Kdyû veslice mÌjela jednu obchodnÌ loÔ, na Struana znÌ zam·valy dÏti aon jim zam·val takÈ. Bude dobrÈ, ûe rodiny koneËnÏ zÌskajÌ vlastnÌ domy na vlastnÌ p˘dÏ, pomyslel si. Kdyû v·lka zaËÌnala, byli vöichni britötÌ obËanÈ vz·jmu svÈ bezpeËnosti evakuov·ni na plavidla. Celkem ölo asi osto pades·t muû˘, öedes·t ûen aosmdes·t dÏtÌ. Mnoho rodin ûilo na tÈ Ëi onÈ lodi uû skoro rok.
Kolem obchodnÌch plavidel kotvilo v·leËnÈ loÔstvo britsk˝ch expediËnÌch vojsk, bitevnÌ lodÏ, plavidla vyzbrojen· Ëty¯iasedmdes·ti, Ëty¯iaËty¯iceti nebo dvaadvaceti dÏly, brigy, fregaty ñ jen mal· Ë·st nejvÏtöÌho v·leËnÈho n·mo¯nictva, jakÈ kdy svÏt poznal. AtakÈ desÌtky dopravnÌch lodÌ se Ëty¯mi tisÌci britsk˝ch aindick˝ch voj·k˘ na palubÏ, souË·st nejvÏtöÌch pozemnÌch vojsk svÏta.
Mezi tÏmito plavidly se skvÏly p¯ekr·snÈ clippery urËenÈ kpaöov·nÌ opia, nejrychlejöÌ plachetnice, jakÈ kdy byly postaveny. Struan si vzruöenÏ prohlÌûel ostrov aöest stovek metr˘ vysokou horu vystupujÌcÌ skoro p¯Ìmo zmo¯e, kter· mu dominovala.
AËkoli do tÈ chvÌle na tento ostrov nevstoupil, vÏdÏl onÏm vÌc neû kdokoli jin˝. Zap¯is·hl se, ûe tam nevkroËÌ, dokud nep¯ipadne Brit·nii. Ten rozmar ho tÏöil. Ale to mu nezabr·nilo, aby na obhlÌdku ost-
rova nevyslal svÈ kapit·ny amladöÌho bratra Robba. Znal jeho ˙tesy iskaliska, ˙dolÌ ikopce, vÏdÏl, kde si postavÌ skladiötÏ id˘m akudy knim povede cesta.
OhlÈdl se za sv˝m clipperem China Cloud vyzbrojen˝m dvaadvaceti dÏly. Vöechny clippery firmy Struan aspol. mÏly ve jmÈnÏ slovo Cloud na poËest jeho matky, za svobodna McCloudovÈ, kter· zem¯ela p¯ed mnoha lety. N·mo¯nÌci natÌrali aËistili jiû beztak nabl˝skanou loÔ. Kontrolovali dÏla azkouöeli r·hnovÌ. Anad lodÌ byl z·roveÚ sbritskou vlajkou vztyËen iznak jeho spoleËnosti.
Vlajka VzneöenÈho domu se pyönila skotsk˝m kr·lovsk˝m Ëerven˝m lvem sËÌnsk˝m zelen˝m cÌsa¯sk˝m drakem. Vl·la nad dvaceti ozbrojen˝mi clippery roztrouöen˝mi po vöech oce·nech svÏta ana stovce mal˝ch rychl˝ch ozbrojen˝ch lorch, kterÈ paöovaly opium kolem pob¯eûÌ. Byla vztyËena ina t¯ech velk˝ch lodÌch, p¯estavÏn˝ch obchodnÌch plavidlech, kterÈ slouûily jako plovoucÌ skladiötÏ anynÌ kotvily vhongkongskÈm p¯Ìstavu. Avl·la inad Resting Cloud, jeho tÈmϯ neust·le zakotvenou centr·lou strezory na st¯Ìbro, kancel·¯emi, luxusnÌmi apartm· ajÌdelnami.
Je to kr·sn· vlajka, pomyslel si Struan hrdÏ.
PoprvÈ ji vztyËil na pir·tskÈ loröe plnÈ opia, kterÈ se zmocnil n·silÌm. Kolem pob¯eûÌ ¯·dilo mnoho pir·t˘ akorz·r˘ aËÌnskÈ aportugalskÈ ˙¯ady za dopadenÌ vypl·cely odmÏnu ve st¯Ìb¯e. Kdyû mu öpatn˝ vÌtr nedovolil paöovat opium, nebo kdyû nemÏl co prod·vat, k¯iûoval ËÌnsk˝mi mo¯i. Ast¯Ìbro, kterÈ dostal za pir·ty, investoval do opia.
ZatracenÈ opium, pomyslel si. Dob¯e vöak ch·pal, ûe je jeho ûivot stou drogou nerozluËnÏ spjat. Bez nÌ by neexistoval ani Vzneöen˝ d˘m, ani britskÈ impÈrium.
Ko¯eny toho vöeho by bylo moûno vystopovat aû vroce 1699, kdy prvnÌ britskÈ lodÏ vmÌru uzav¯ely prvnÌ obchody v»ÌnÏ adom˘ p¯ivezly kromÏ hedv·bÌ poprvÈ takÈ lÌstky byliny zvanÈ Ëaj, kter· pouze v»ÌnÏ mohla b˝t pÏstov·na levnÏ ave velkÈm mnoûstvÌ. »Ìnsk˝ cÌsa¯ vöak za ni poûadoval v˝hradnÏ st¯Ìbro. Atato z·sada platila inad·le.
Po vÌce neû pades·ti letech se Ëaj stal nejoblÌbenÏjöÌm n·pojem vz·padnÌm svÏtÏ ñ zvl·ötÏ pak vBrit·nii, tehdy nejmocnÏjöÌ zemi. Osedmdes·t let pozdÏji nemÏla britsk· vl·da zniËeho tak velkÈ p¯Ìjmy jako zdanÌ zËaje. Za sto let ˙nik bohatstvÌ do »Ìny v·ûnÏ vyËerpal britskou st·tnÌ pokladnu anerovn· smÏna Ëaje za st¯Ìbro hrozila p¯er˘st vn·rodnÌ katastrofu.
CelÈ to stoletÌ britsk· V˝chodoindick· spoleËnost ñ gigantick· polosoukrom·, polost·tnÌ firma, kter· mÏla ze z·kona monopol na obchod sIndiÌ a»Ìnou ñ st·le zoufaleji nabÌzela mÌsto st¯Ìbra jinÈ artikly, nap¯Ìklad bavlnÏnÈ zboûÌ, tkalcovskÈ stavy adokonce dÏla alodÏ, jenûe cÌsa¯i st·le odmÌtali. Povaûovali »Ìnu za sobÏstaËnou apohrdali Ñbar-
baryì, jak naz˝vali vöechny ostatnÌ n·rody kromÏ »ÌÚan˘. Avöechny ostatnÌ st·ty na svÏtÏ povaûovali nanejv˝ö za svÈ vazaly.
Apak se p¯ed t¯iceti lety vydala proti proudu PerlovÈ ¯eky britsk· obchodnÌ loÔ Vagrant Star azakotvila uostrova Chuang-pchu. Na palubÏ tajnÏ p¯ev·ûela opium, kterÈ se vbritskÈm Beng·lsku pÏstovalo levnÏ ave velkÈm mnoûstvÌ. AËkoli se opium v»ÌnÏ kou¯ilo dlouh· staletÌ, muselo se paöovat, aproto bylo dostupnÈ jen pro obyvatele provincie J¸n-nan, kde se da¯ilo m·ku, ajen pro ty nejbohatöÌ lidi vzemi. V˝chodoindick· spoleËnost tajnÏ povϯila kapit·na Vagrant Star, aby zaËal nabÌzet opium. Ale pouze za st¯Ìbro. »Ìnsk˝ obchodnick˝ cech, kter˝ cÌsa¯sk˝m v˝nosem zÌskal monopol na veöker˝ obchod se Z·padem, n·klad koupil atajnÏ jej svelik˝m ziskem rozprodal. Kapit·n Vagrant Star diskrÈtnÏ p¯edal st¯Ìbro ˙¯ednÌk˘m spoleËnosti vKalkatÏ, vLond˝nÏ si shr·bl svou odmÏnu vcenn˝ch papÌrech ahned se zase vr·til do Kalkaty pro dalöÌ n·klad opia. Struan si na Vagrant Star dob¯e pamatoval. B˝val na jejÌ palubÏ plavËÌkem. Na tÈto lodi dospÏl vmuûe aznÌ takÈ pozn·val Asii. Ana nÌ se zap¯is·hl, ûe zniËÌ Tylera Brocka, tehdejöÌho t¯etÌho d˘stojnÌka. Tenkr·t bylo Struanovi dvan·ct let aurostlÈmu Brockovi uû osmn·ct. Brock ho nen·vidÏl na prvnÌ pohled, st·le ho öikanoval, omezoval mu p¯ÌdÏl jÌdla, d·val mu str·ûnÌ sluûby navÌc aposÌlal ho do toho nejhoröÌho poËasÌ, ur·ûel ho aponiûoval. AstaËila sebemenöÌ chybiËka, aby nechal Struana uv·zat azbiËovat sedmiocasou koËkou.
Struan z˘stal na Vagrant Star dva roky. Potom vöak jednÈ noci loÔ narazila na ˙tes vMalackÈm pr˘livu apotopila se. Struan doplaval na b¯eh anakonec se mu poda¯ilo dostat se do Singapuru. PozdÏji se dozvÏdÏl, ûe ztroskot·nÌ p¯eûil iBrock. Velmi ho to tehdy potÏöilo. Touûil po pomstÏ. AjejÌ zp˘sob aËas si hodlal urËit s·m.
Struan si naöel zamÏstn·nÌ na jinÈ lodi. Tehdy V˝chodoindick· spoleËnost poskytovala tajnÈ licence peËlivÏ vybran˝m kapit·n˘m ñ obchodnÌk˘m apouze jim pak prod·vala za v˝hodnÈ ceny opium zBeng·lska. SpoleËnost zaËala dosahovat velk˝ch zisk˘ ahromadit z·soby st¯Ìbra. »Ìnsk˝ obchodnick˝ cech amandarini nad neleg·lnÌm obchodem p¯ivÌrali oËi, protoûe na nÏm vydÏl·vali ioni. Asv˘j dÌl ztÏchto tajn˝ch zisk˘ dost·val icÌsa¯sk˝ dv˘r, kter˝ si od nich vynucoval ˙platky. Opium se rychle stalo nejd˘leûitÏjöÌ poloûkou celÈho obchodu. SpoleËnost rychle zÌskala monopol na dod·vky opia zcelÈho svÏta, sv˝jimkou provincie J¸n-nan aOsmanskÈ ¯Ìöe. Do dvaceti let se mnoûstvÌ st¯Ìbra utrûenÈho za opium vyrovnalo st¯Ìbru zaplacenÈmu za Ëaj ahedv·bÌ.
Obchod se nejen vyv·ûil, ale po Ëase ËÌnskÈ platby dvacetkr·t p¯es·hly ty z·padnÌ anastal siln˝ odliv st¯Ìbra, kter˝ si nemohla dovolit
dokonce ani »Ìna. SpoleËnost nabÌdla, ûe odebere jinÈ zboûÌ, jenûe cÌsa¯ z˘st·val neoblomn˝: Ëaj se smÌ prod·vat v˝hradnÏ za st¯Ìbro.
Ve dvaceti letech byl uû Struan kapit·nem vlastnÌ lodi apaöoval opium. Brock se stal jeho hlavnÌm konkurentem. BezohlednÏ bojovali jeden proti druhÈmu. Apo öesti letech Struan aBrock ovl·dli trh.
Pro paöer·ky opia se zavedlo oznaËenÌ China traders ñ obchodnÌci s»Ìnou. Byla to skupina odv·ûn˝ch, tvrd˝ch ap¯izp˘sobiv˝ch kapit·n˘ vlastnÌch lodÌ ñ AngliËan˘, Skot˘ anÏkolika AmeriËan˘ ñ kte¯Ì se sv˝mi mal˝mi plavidly dennÏ zajÌûdÏli do nezn·m˝ch vod aËelili nezn·m˝m nebezpeËÌm. Vyr·ûeli na mo¯e smÌrumilovn˝m ˙myslem obchodovat, ane dob˝vat. Kdyû vöak narazili na nep¯·telskÈ mo¯e nebo skutky, st·vali se znich bojovnÌci. Pokud neumÏli obratnÏ v·lËit, jejich lodÏ se beze stopy ztratily arychle se na nÏ zapomnÏlo.
ObchodnÌci s»Ìnou si brzy uvÏdomili, ûe zatÌmco oni na sebe berou vöechna rizika, vÏtöina zisku z˘st·v· V˝chodoindickÈ spoleËnosti. Zlobilo je, ûe byli ˙plnÏ vylouËeni zleg·lnÌho avelmi v˝nosnÈho obchodu sËajem ahedv·bÌm. Atak p¯estoûe z˘st·vali inad·le konkurenty, na Struan˘v popud zaËali spoleËnÏ agitovat proti monopolu spoleËnosti. Kdyby jej rozbili, mohli by mÏnit opium za st¯Ìbro, st¯Ìbro za Ëaj aten pak dopravovat dom˘ aprod·vat jej p¯Ìmo na svÏtovÈ trhy. Potom by obchodnÌci s»Ìnou ovl·dli hlavnÌ transakce sËajem, ajejich zisky by tÌm nesmÌrnÏ vzrostly.
HlavnÌm bitevnÌm polem se pro nÏ stal parlament. Ten totiû p¯ed dvÏma stoletÌmi p¯i¯kl V˝chodoindickÈ spoleËnosti jejÌ monopol ajedin˝ jÌ jej zase mohl odebrat. Proto se obchodnÌci s»Ìnou pustili do velkÈho rizika, zaËali kupovat hlasy, podporovali poslance prosazujÌcÌ volnou soutÏû aobchod, psali do novin aËlen˘m vl·dy. Byli ne˙stupnÌ ajak rostlo jejich bohatstvÌ, zvyöoval se ijejich vliv. Jednali trpÏlivÏ, vytrvale anenechali se zastraöit ñ jak to umÏjÌ jen muûi vychovanÌ na mo¯i. V˝chodoindick· spoleËnost nechtÏla osv˘j monopol p¯ijÌt aproti vzbou¯enc˘m se zu¯ivÏ br·nila. Jenûe obchodnÌky s»Ìnou zoufale pot¯ebovala, aby jejich prost¯ednictvÌm zÌskala st¯Ìbro na zaplacenÌ Ëaje. VtÈ dobÏ uû byla na velk˝ch p¯Ìjmech zbeng·lskÈho opia znaËnÏ z·visl·. Proto vparlamentu zah·jila proti˙tok. Parlament se takÈ ocitl vpasti. Na jednÈ stranÏ obchod s opiem odsuzoval, na stranÏ druhÈ by se neobeöel bez p¯Ìjm˘ zËaje aindickÈho impÈria. Snaûil se vyhovÏt obchodnÌk˘m s»Ìnou iV˝chodoindickÈ spoleËnosti, ale nikoho neuspokojil. Nakonec se V˝chodoindick· spoleËnost rozhodla udÏlat ze sv˝ch hlavnÌch odp˘rc˘ Struana aBrocka exempl·rnÌ p¯Ìpad, odebrala jim licence kobchodu sopiem ap¯ivedla je na mizinu.
Brockovi z˘stala jeho loÔ, Struanovi nic. Brock uzav¯el tajn˝ spolek sjin˝m obchodnÌkem anad·le agitoval vparlamentu, Struan ajeho pos·dka p¯epadli pir·tskÈ hnÌzdo jiûnÏ od Macaa, zniËili jej auko¯istili nej-
rychlejöÌ lorchu. ZaËal tajnÏ paöovat opium pro jinÈ obchodnÌky ap¯itom se zmocÚoval nov˝ch anov˝ch pir·tsk˝ch lodÌ avydÏl·val vÌce avÌce penÏz. Spojil se sdalöÌmi obchodnÌky apodstoupil jeötÏ vÏtöÌ riziko, kupoval st·le vÌce hlas˘, hrozil apron·öel kr·snÈ projevy, dokud parlament nezas·hl proti V˝chodoindickÈ spoleËnosti. P¯ed sedmi lety parlament schv·lil z·kon, kter˝ odstranil monopol spoleËnosti vAsii aotev¯el dve¯e pro voln˝ obchod. SpoleËnost si vöak podrûela v˝hradnÌ pr·va vIndii, atÌm imonopol na svÏtovÈm trhu sopiem. Parlament obchod s opiem odsuzoval. SpoleËnost by se mu r·da vyhnula. Isami obchodnÌci s»Ìnou by se radÏji p¯eorientovali na jinÈ zboûÌ, kdyby bylo stejnÏ v˝nosnÈ. Jenûe vöichni vÏdÏli, ûe bez rovnov·hy Ëaje, st¯Ìbra aopia se britskÈ impÈrium zhroutÌ. Byl to prostÏ nezvratn˝ fakt.
Kdyû si Struan aBrock rozv·zali ruce, stali se ölechtou mezi obchodnÌky. Jejich ozbrojenÈ flotily rychle rostly. Ase soupe¯enÌm nar˘stala ijejich vz·jemn· z·öù.
Kdyû V˝chodoindick· spoleËnost ztratila kontrolu nad uvolnÏn˝m obchodem, britsk· vl·da nechtÏla p¯ipustit, aby vzniklo politickÈ vakuum, ajmenovala svÈho diplomata ctihodnÈho Williama Longstaffa kapit·nem superintendantem pro obchod apovϯila ho ochranou sv˝ch z·jm˘. AvjejÌm z·jmu bylo zvyöovat objem obchodu ñ aby se zv˝öily daÚovÈ p¯Ìjmy ñ anad·le vytlaËovat ztrhu vtÈto oblasti ostatnÌ evropskÈ n·rody. Longstaff odpovÌdal za bezpeËnost obchodu abritsk˝ch st·tnÌch p¯ÌsluönÌk˘, jeho mand·t byl vöak neurËit˝ anemÏl vrukou dost opravdovÈ moci, aby mohl politick· rozhodnutÌ skuteËnÏ uvÈst do ûivota.
Uboh˝ VilÌk, pomyslel si Struan bez z·öti. Vöechno mu trpÏlivÏ vysvÏtluji uû sedm let, ale naöe urozen· Excelence, kapit·n superintendant pro obchod, si st·le nedohlÈdne ani na öpiËku nosu.
Struan se obr·til ke b¯ehu, kde mezi horami vyölo slunce azalilo sv˝m svÏtlem shrom·ûdÏnÈ muûe. Byli to z·roveÚ p¯·telÈ inep¯·telÈ avöechno konkurenti. OtoËil se kRobbovi. ÑCo, nevypad· to skoro jako uvÌtacÌ v˝bor?ì Dlouh· lÈta uû sice ve Skotsku nebyl, p¯esto sv˘j skotsk˝ p¯Ìzvuk ˙plnÏ neztratil.
Robb se zasm·l aposunul si sv˘j koûeöinov˝ klobouk. ÑSpÌö m·m takov˝ pocit, ûe vöichni doufajÌ, Dirku, ûe se utopÌme.ì Bylo mu t¯iat¯icet let, mÏl tmavÈ vlasy, hluboko posazenÈ oËi, ostr˝ nos aaû na hust˝ mroûÌ knÌr byl peËlivÏ oholen˝. OblÈkl se do ËernÈho, jinak mÏl jen zelenou sametovou ö·lu, bÌlou koöili akravatu. KnoflÌËky na koöili aruk·vech mÏl rubÌnovÈ. ÑAle, nenÌ to kapit·n Glessing?ì zeptal se auk·zal na b¯eh.
ÑAno,ì p¯ik˝vl Struan. ÑMyslel jsem si, ûe by se pat¯ilo, aby prohl·öenÌ p¯eËetl on.ì
ÑCo ¯Ìkal Longstaff, kdyû jsi mu to navrhl?ì
Ñ,Kdyû tedy myslÌö, Dirku, ûe je to moudrÈ, tak ano.ëì Usm·l se. ÑOd dob, kdy jsme tady zaËÌnali, jsme urazili pÏkn˝ kus cesty.ì
ÑTo tys ji urazil, Dirku. Kdyû j· jsem sem p¯iöel, bylo vöechno uû hotovo.ì
ÑTy jsi mozek, Robbe, j· jen svaly.ì
ÑAno, tchaj-pane, ty jsi jen svaly.ì Robb dob¯e ch·pal, ûe jeho nevlastnÌ bratr je tchaj-panem firmy Struan aspol. aûe takÈ pro celou
Asii je tchaj-panem Dirk. ÑHezk˝ den na vztyËenÌ vlajky, ûe ano?ì
ÑTak, tak.ì
Robb pozoroval, jak se jeho bratr otoËil smÏrem ke b¯ehu. St·l na p¯Ìdi avypadal tak mohutnÏ, vÏtöÌ neû hory na obzoru astejnÏ pevn˝. KÈû bych byl jako on, pomyslel si Robb.
S·m zkusil paöovat opium jen jednou, brzy po svÈm p¯Ìjezdu na
D·ln˝ v˝chod. Jejich loÔ p¯epadli ËÌnötÌ pir·ti aRobba se zmocnila hr˘za. StydÏl se aû dosud, aËkoli mu Struan ¯Ìkal: ÑNic se nestalo, chlapËe. PoprvÈ je to vbitvÏ vûdycky öpatnÈ.ì Ale Robb pochopil, ûe znÏj bojovnÌk nikdy nebude, ûe mu chybÌ odvaha. Slouûil svÈmu nevlastnÌmu bratrovi jinak. Nakupoval Ëaj, hedv·bÌ aopium. Sjedn·val p˘jËky adohlÌûel na st¯Ìbro. Pozn·val st·le sloûitÏjöÌ modernÌ procedury zahraniËnÌho obchodu afinancÌ. Chr·nil bezpeËÌ svÈho bratra aspoleËnosti. VAnglii prod·val Ëaj. Vedl ˙ËetnÌ knihy adÏlal vöe, aby modernÌ spoleËnost fungovala. Ano, ¯ekl si Robb, ale bez Dirka bych neznamenal nic.
Struan si prohlÌûel lidi na b¯ehu. Veslice byla st·le jeötÏ dvÏ stÏ metr˘ od pob¯eûÌ. Ale uû jasnÏ rozezn·val obliËeje. VÏtöina znich byla obr·cena kveslici. Struan se usm·l.
Tak, tak, pomyslel si. Nastal osudov˝ den amy jsme p¯i tom.
N·mo¯nÌ d˘stojnÌk kapit·n Glessing trpÏlivÏ Ëekal, kdy zaËne slavnost vztyËenÌ vlajky. Ve sv˝ch öestadvaceti letech jiû velel v·leËnÈ lodi, byl synem viceadmir·la akr·lovskÈ n·mo¯nictvo pat¯ilo kjeho rodokmenu. Obzor nad pl·ûÌ se rychle vyjasÚoval, ale daleko na v˝chodÏ se na obloze hromadily tÏûkÈ mraky.
Do nÏkolika dnÌ tu budeme mÌt po¯·dnou bou¯i, pomyslel si Glessing, kdyû se hluboce nad˝chl vÏtru. Odvr·til oËi od Struana aautomaticky zkontroloval postavenÌ svÈ lodi, fregaty sdvaadvaceti dÏly. Byl to slavn˝ den vjeho ûivotÏ. NenÌ ËastÈ, aby se ve jmÈnu kr·lovny zabÌrala nov· zemÏ, afakt, ûe se mu dostalo cti p¯eËÌst slavnostnÌ prohl·öenÌ, p¯ÌznivÏ p¯edznamen·val jeho dalöÌ kariÈru. Jenûe, jak si uvÏdomoval, byl vybr·n hlavnÏ proto, ûe byl vtÏchto vod·ch nejdÈle ajeho loÔ
H.M.S. Mermaid se na celÈm taûenÌ v˝znamnÏ podÌlela. VlastnÏ to ani nebylo taûenÌ, pomyslel si pohrdavÏ. SpÌö jen drobn· potyËka. Kdyby mÏl ten bl·zen Longstaff trochu odvahy, vöe mohlo b˝t urovn·no uû