ČÁST PRVNÍ
Berunasebe úkolvypovědětpříběhsvéhopánaHakatriho, neboalespoňtyjehočásti,jichžjsembylosobněsvědkem,aleutápímsevpochybnostechještědřív,nežjsemzačal.Nemohupánův příběhodvyprávět,anižbychodvyprávělněcozesvého,alenejsem užtouosobou,kterátakdlouhoputovalapojehoboku.To,cose námpřihodilo,mězměniloskorostejněhlubocejakojeho,ajáužsi osobu,jížjsembyltenkrát,skoronepamatuji.PřestosejakoPamon Kespokusímconejlépevylíčit,coonenPamonKesvtomosudném obdobíviděl,slyšelacítil.
Nemámponětí,kdobudetatoslovačíst,alecítím,žejemusím zapsat.Rokyplynou,smrtminakoneczavřeočiaumlčíjazyk.Znalosttěchtovýznamnýchudálostínepatříjenommně,alevšemdědicůmZtracenézahrady.
Přestojebolestivésdělovatsmutnépravdy,dokonceizpozaštítuupřímnosti.Mnozísebudoumýmslovůmposmívatkvůlitomu, žejsemTinukeda’ya–častonásnazývají„proměnlivci“amnozínás považujízatvorynižší,nežjsounašizida’yaštípáni.Alety,kteréby mojevyprávěnímohlopopudit,prosím,abychápali,žepřesvšechno,cosestalo,nadálecítímoddanostvůčiDomuRočníhotance
aobyvatelůmAsu’a.Nemámjinoumožnost,jaktutooddanostprojevitajaksvéhopánaoslavit,nežvylíčitvěcitak,jaksijepamatuji,bezohledunato,ženěkterýmmůžejejichodhalenízpůsobit zármutek.
„Službaječest,“ říkalčastomůjpřísnýotec. „Ačestjevšechno.“
Alejábychjehorčeníupravil.Zjistiljsem,žemusímesloužit předevšímpravdě,protožebezpravdyječestsamaosoběprázdná.
Bylotonakoncihadíhoměsíce,začínaloobdobíobnovyaprávě osobědávalyvědětprvnízměnypočasí.Všechnovypadalonato obdobírokunormálně:oblohanadměstembylachladná,alejasná, stejnějakoněkolikdnípředtím,amnozíptácizpívali.
KdyžjsemvstalapomodlilsekeZtracenézahradě,jakměto vranémmládínaučilamatkaEnla,vydaljsemsedovelkýchpalácovýchstájídohlédnoutnapéčiopánovykoněapodívatsenaranní krmení,abychzjistil,kdojevdobrékondiciakdománaopaknějaké trápeníčizranění.Vypadalotojakokaždýjinýden.Ikdyžkoněuž dojedli,všudekolemměpilněpracovaliTinukeda’yasnižšífunkcí apostavenímnežjá,většinoučeledíniastájovípomocníci:hřebelcovalizvířatůmkrásnousrst,vyvádělijeknácvikunabílémpísku velkéhonádvoříastaraliseoněstovkoudalšíchdrobnýchzpůsobů. StájeAsu’ajsouplnéstarých,hrdýchrodokmenů,ati,kteříoněpečují,jsouhrdítaké.
Yohe,panoškanebolizbrojířkaInelukiho,bratraméhopána, bylavestájíchjedináZida’ya,kdyžjsemtamdorazil.Yohebylahubenáinapoměrysvéhoštíhléholidu,alemělasilnéprsty,bylapraktickáavlasynosilavždyspletenépevnědocopu,abyjínepřekážely vpráci.Tišesizpívalaaprávěpoprvénasazovalamotýlíuzdečku hříbětistarémudevětobdobí.Našeočisesetkaly,alepozdravilamě jenomodměřenýmkývnutím.Byljsempanošstejnějakoona,ale žádnýzida’yaskýzbrojířsemnouneztrácelčaszdvořilostmi.Yohe aspoňmělavezvykuvzítmoupřítomnostnavědomí.Zároveňměla záminku,abyměnemuselapřemrštěnězdravit:prvnínasazování
uzdymladémukonijechoulostivýokamžik.Našikoněnemajírádi naobličejinic,dokonceanitaklehkéomezení,jaképředstavujemotýlíuzdečka.(Nikdyjsemnepochopil,jakmohousmrtelnícidávat svýmkonímdotlamyudidlo.NašiořizAsu’abysestímnikdynesmířili.)Chvílijsemsedíval,jakYohezvedájemnýmzatahánímza otěže„křídla“motýlíuzdečky.Hříbětrochupřešlapovalo,aleYohe mělalehkourukuahříbě,uchlácholenéjejístaroupísní,zůstalo klidné.Vrátiljsemsekekontrolekonísvéhopána.
KdyžjsemsvětléMořsképěněodstraňovalkámenzkopytaapřemýšlel,jestlijínechatukovářebronzuvyrobitnovoupodkovu,přiběhlznádvořímladýtinukeda’yaskýstájovýpomocník.ByltoNaliYun,vetvářibrunátnýrozrušením.
„MistřePamone,vpalácijsousmrtelníci!“oznámilhlasitě.
Yohesekněmuotočila.„Zbláznilses?“zasyčelananěhoasnažilaseuklidnitpolekanéhříbě.„Řvátjakonějakézvíře!Dávejpozor, proměnlivče!“
OdtáhljsemNali-Yunastranou.„Akdysmrtelnícivpaláci nejsou?“ zeptaljsemsehotiše.„Každýdenseještěpředsvítánímřadí ubransvěcmi,kteréchtějívyměnitneboprodat.MotajísepoHostinskémnádvoříanakaždého,kdojdekolem,krákajíjakovrány, abyzískaliaudienciuSa’onseryneboOchránce–audienci,kterénikdynedosáhnou.Praktickynemůžemevytáhnoutpatyzvnitřního paláce,anižbychomonějakéhosmrtelníkazakopli.Takpročkřičíš kvůlitaknormálnímvěcem?“
„Jsidutýjakpařez,PamoneKesi,“postěžovalsiNali-Yun.„Moje novinavůbecnenínormální.“
„Toneníanikřičetvestájích.“AlenechtěljsemplísnitjinéhoTinukeda’yapředYohe–onaaostatnízida’yaštípanošinanásbeztak pohlíželisvrchu.„Takmitedyřekni,pročjepříchoddalšíchsmrtelníkůněčímneobvyklým?“
„Protožejetocelá družina smrtelnýchmužůzezápadu.Přijeli požádatoaudienci–aladyAmerasujimjiposkytla.Začnesvyzváněnímranníchzvonů.Musíšsipospíšit!“
„Nenuťměznovužádatoticho,“varovalahopřísněYohe.
Měljsemcodělat,abychpomladémčeledínovinevyjel.
„Pročbychmělpospíchat?Abychuvidělněkoliksmrtelníků?To přecenenínicnového.“
„Aleitakseboumožnábudešchtíthodit,“prohlásilsúsměvem Nali-Yun.„Protožetvůjpán,lordHakatri,sipřeje,abyszanímpřišel doTisícilistésíně.“
„Tyjsipitomec.“Teďjsemsedoopravdyzlobil.„Tímjsimělzačít.“
Nejlépejakjsemmohl,jsemseihnedočistilapospíšilsidovelké síně,alehloupéřečipodkoníhomězdržely.Vechvíli,kdyjsemdorazildopředsálí,uždalšídvořanézačalivcházetdovnitř.Nejpočetněji mezinimibylizastoupeniZida’yajakomůjpán,alezahlédljsem mezinimiiněkolikHikeda’ya,bratrskéhoklanuZida’ya,jehožpříslušnícijsoubledíjakkost.(MyTinukeda’yamámetakézlatoupleť, alejejíodstínjeméněsytý,nežjetomuunašichzida’yaskýchpánů, jakokdyžsenaředívíno.)Hikeda’yabyliteďvAsu’avzácní–většina jichodešlasjejichsamozvanoukrálovnouUtuk’kunaseverdohorskéhoměstaNakkiga–takžeti,kteřízůstali,sočimajakočernýonyx akůžíbíloujakovyškrabanýpergamen,seodzbytkudavunápadně odlišovali.RozhodlisežítvAsu’akvůlisvýmpříbuzenskýmpoutům, atřebažejejichsevernípříbuzníjimizatorozhodnutímožnáopovrhovali,nebojedokoncepovažovalizazrádce,Hikeda’yazAsu’a sedálvolněmísilislidemméhopána,jakobykvelkémurozdělení obouklanůnikdynedošlo.
Kdyžjsemvstoupil,vysokýmioknyTisícilistésíněselinuloprvní rannísvětloarozlévaloseponespočtubarev,kteréobyvateléAsu’a nosilijaknašatech,taknanápaditýchodstínechsvýchvlasů.Vysokonadnašimihlavamisvětlokouzlilotřpytivéodleskytakénakřídlechnespočtumotýlů,usazenýchpostranáchanatenkýchstřešníchtrámechposvátnékupoleznáméjakoYásira,kteřísepomalu probouzelikrannímuživotu.
NapódiupodotevřenoukupolísedělipředníčlenovéDomu Ročníhotance–tedy,většinaznich.Nejčestnějšímístosamozřejmě patřiloSa’onseřeAmerasuaOchránciIyu’unigatovi,rodičůmmého pánaHakatriho.BylatamtaképánovamanželkaBriseyuadržela jejichdcerkuLikimeyu,kterésetopodlevšehopřílišnelíbilo.DokonceipánůvmladšíbratrInelukidorazilapřidalsekrodině.Je-
dinýmzkořenůaratolestíRočníhotance,kdonapódiuchyběl,byl přímomůjpán.
Natáhljsemkrk,abychsepoprostornésínirozhlédl–Hakatribylobvykleztělesněnímdochvilnosti–akonečnějsemsivšiml půltuctupostav,ježklečelypodpódiemavzhlíželykpředstaveným DomuRočníhotancejakoválečnízajatcidoufajícívmilost.Tito smrtelnícimělizcuchanévlasyabylivousatí,jakbylomezimuži jejichplemeneběžné.Nasoběmělijednoduchéoděvyzhotovené zvlnyazvířecíchkůží.Popravděřečeno,stěmineupravenýmivlasy ahustýmikožešinamiminepřipadlo,žebyseodzvířatpřílišlišili.
Ten,jehožjsemodhadovalnajejichvůdce,vypadalmladě,ale bylstejněrozcuchanýaneoholenýjakoostatníajehoočivypadaly vporovnánísočimaliduméhopána–anebokoneckoncůisočima mýchlidí–drobněatajnůstkářsky.Jehovlasyavousymělyohnivý odstínčervené,jakýjsemdoposudusmrtelníkůvídalmálokdy,jasnýtak,jakobysejednaloobarvivo.Rovněžsemizdálo,žejsem vjehotvářizaznamenaljistouotevřenostazvídavost–nepochybné známkyinteligence,kterábylasjehodivošskýmvzhledemvrozporu.
AmerasunaLodizrozenápozorovalanověpříchozítaké.Tvář mělaklidnouavlídnoujakoněkdo,kdosemodlí.Sa’onseranasobě mělaobvyklýskromnýprostýšat,šedýjakodešťovémrakynebosametováhruďhrdličky,aletoneznamenalo,žebybylaneviditelná–anináhodou.Vypadaloto,žedokonceijejímanžel,velkýIyu’unigato,nejvyššíochráncevšechzida’yaskýchklanů,sevedleníztrácí vestínech.Moudrá,laskavátvářAmerasuksoběpřitahovalaočijako plamenvtmavémístnosti.
Kdyžpotomzvedlaruku,shromážděnívsíniseztišilo.„Vítáme vás,lidézápadu.“Nezdálose,žebymluvilasilnějinežpřiběžném rozhovoru,alejejíhlasseneslpřescelouvelkousíň.„Vnašemdomě jstehostéanemusíteseničehoobávat.“Natoseotočilakmladému vůdcismrtelníků.„Pověznám,jaksejmenuješ,acotěpřivádí.“
Vůdcedelegaceseuklonil.„Děkuji,Veličenstvo.Jsmevděční,že jstesmanželemsouhlasilisnašímpřijetím.Jepronásvelkouctí smětpředstoupitpředkráleakrálovnuZida’ya.“
Amerasusevlídněusmála,aleti,kteříjiznali,simohlivšimnout, žesevjejímvýrazumihlneklid.„Tojsousmrtelnickétituly,mladý muži,nenaše.MůjmanželjeochránceDomuRočníhotanceajá mámnastarostijehorituály.Našerozhodnutímajíjentakovoumoc, jakoujimpropůjčíúcta,kterousizaslouží.“
Smrtelníkseznovuuklonil.„Odpusťnašinevědomost,paní.Je touždávno,cobylněkdozméholidutadyvAsu’a,aneznámevaše zvyky.Pouzestrašlivápotřebanásvedektomu,abychomvásdnes obtěžovali.“
„Stálejsinámneřekljménosvéanisvéhodomova,“vybídlaho.
„Cochtějí?“otázalsejejímanžel,kterýčastojakobymyslelna jinézáležitosti,dokonceivechvílích,kdyžsepřednímshromáždilo celéAsu’a.„Vímetouž?“
„Omlouvámse,lordealady.“Smrtelníkzčervenal.Byltopromě zvláštnípohled,jakobyvněmněkdorozdělaloheň,kterýmuprozářilkůžilícíadlouhéhokrku.„JsemprincCormach,vnukkrále GorlachazroduHernaVelkého.Našekrálovstvísenacházívmístě, kterénazýváteM’yinAzoshainaokrajizápadníchhor–jakdobře víte,pániapaní,neboťtuzemidaliHernovivašilidédovlastnictví.“
Znaljsemtenstarýpříběhjenmlhavě,aleAmerasusouhlasně přikývla.„Ano,darovánítěchúzemíHernuLovcipotvrdilimoje matkaaotec,“uznala.„Aletonámneříká,cotěpřivádínanášdvůr dnes.“
„Nezdráhejsenámsvěřit,ocotijde,smrtelníku,“usmálseširoce Ineluki.„Možnávámpočasínaazhoshaiskýchkopcíchnenípochuti achcetetuzemiZida’yavrátit.“Bratrméhopánasilibovalvžertech, aletakésedovedlsnadnourazit,kdyžsestalterčemostrovtipuněkohojiného.„Nebosevámzatoulalyovcenanašeúzemí?“
SmrtelníkCormachsividitelněnebyljistý,jestlisemuIneluki vysmívánebone,arychleseotočilzpátkykAmerasu.
„Jednoanidruhénenípravda!Přijelijsmepokleknoutkvašim nohám,paneapaníAsu’a,neboťnašesoučasnásituacejezoufalá. Žádnýjinýúmyslnásnepřivádí.“
„Nenechseznepokojit,“řeklaAmerasu.„Méhomladšíhosyna těší,kdyžsimůžezažertovat.“VěnovalaInelukimupohled,který
vsoběsiceměllásku,aletakédávalnajevo,ženesouhlasístím,aby sizhostůutahoval,jednojestlismrtelnýchčinikoli.„Pověznám,co těknámdoopravdypřivádí,princiCormachu.Slibujiti,žeodteď budešvyslechnutsnáležitouzdvořilostí.“
Stejnějakovšichni,kteřítutoneobvyklouaudiencisledovali, jsemupínalveškerousvoupozornostkosobámnapódiu.Kdyžmě někdochytilzaloket,měljsemcodělat,abychpřekvapeněnevykřikl.
„Hledaljsemtě,Pamone,“zašeptalmůjpánHakatri,kterýse vedleměobjevilneslyšnějakostín.„Kdejsibyl?“
„Tady.Nali-Yunmiřekl,žesitožádáš.“
LordHakatrirozmrzelezavrtělhlavou,apakseusmál.„Řekl jsemtomumladémudarebákovi,žesestebouchcisetkat před síní. Čekaljsemtamcelouvěčnost.“
„Veliceseomlouvám,pane.Jestlisipřeješ,pomůžutihochytit aztlouct.Jeneschopnýjakocvrček.“
„Vida,“ozvalsezesvéhokřeslanapódiuIyu’unigato.„Dorazil posledníznašírodiny.Pojďknám,Hakatri.“
„Promluvímesipozději,Pamone,“zašeptalmůjpán,načežse propletlshromážděnýmdavem,abysepřidalkezbytkurodiny.Smrtelnícisihoprohlíželisúctou,kdyžjemíjel,cožnebylonijakpřekvapivé:mnozíznichméhopánaznali,anebopřinejmenšímjeho pověst.Přiosobnímsetkáníbylpůsobivý,vysokýaelegantní,spíš pomatcenežpootci.NaprotitomuInelukisepodobalspíšsvému otciIyu’unigatovi,svýraznoutváříavelkýmaočima,ježdokázaly vypadatnevinněirošťácky.Vjehopřípaděsealeanijednomuvýrazunedaloúplnědůvěřovat.
„Jsemráda,žesesknámpřipojil,“řeklaAmerasu,kdyžsemůj pánposadilvjejíblízkosti.„Poslovézvěstují,žezáležitost,kterou titovyslancipřivážejí,nenížádnámaličkost.“
„Omlouvámse,“řeklHakatri.„Došlokezmatenízpráv.“
„Nyníjsmetadyvšichni–aleproč?“otázalsejehootecIyu’unigato.„Stálenevíme,coponástitosmrtelnícichtějí.“
„Toužímepovašípomoci,lorde,“odpovědělsmrtelnickýprinc. „Přišlijsmevzastoupenínašeholidu–Hernovalidu–jemužjstedali
země,kterékdysipatřilyladyAzoshe.Ajáseobávám,žepřinášíme špatnézprávy.“Zaváhal,jakobyjeaninechtělříct.„Zeseveruznovu sestoupiljedenzVelkýchčervů.“
Mnozíztěch,kteřísevsínishromáždili,senasebepřijehoslovechznepokojeněpodívali.
„Velkýčerv?“optalseIyu’unigato.„Vítetojistě?“
„Nejspíštobudenějakýnanicovatýzplozenecstarýchdraků,“ prohlásilInelukiadoprovodiltopřezíravýmgestem– nafouknuté malichernosti. „Nějaképlazícísemládě,ježvystrašilosmrtelníky, kteřípředtímnictakovéhoneviděli.“
„Prosímoprominutí,lorde,“ozvalseprinc.„AleikdyžvesrovnánísvámižijememyHerňanékrátce,mámestarétradice,znichž mnohévycházejízučenívašeholidu.Tonenížádnémládě.JetojedenzVelkýchčervů–jedenzestarékrve.Popravdě,viděljsemhona vlastníoči.Jetostudenýdrak,černýjakokrovkybrouka,ajestliměří odčenichupokonecocasuošířkurukymíňneždvatuctykroků, vzdámsesvéhomečeaštítuastanuseknězem.Prýjetotvor,kterémuříkáte Hidohebhi –Černýčerv.“
Popistakvelkéhočervavyvolalvsínivlnušepotu,vněmžbyloslyšetpřekvapení–atakéobavy.Dlouhýkonflikt,nazývanýVálkasdraky,siceskončilpředmnohaVelkýmilety,alebojsčervími zplozencipokračujedál.Žádnýznejstarších,nejstrašlivějšíchtvorů nebylspatřennajihodSněžnýchpláníoddobyAisogyVysokého, amocnéhoBíléhodrakazeseverníchpustinzničilavdobáchSenditustovkabojovníkůzAsu’aaAnvi’janye.
„Tojenepravděpodobné,“prohlásilIneluki.„Tohoohavnéhotvoranikdonespatřilstovašichsmrtelnickýchlet,neboivíc,aanitenkrátsenepouštělnajihodSněžnýchplání.Ne,silněpochybuji,že Hidohebhiještěžije.“
„Viděljsemnetvora,kterémuvnašemjazyceříkáme ,Drochnathair‘,“ zamračilseCormach,„anepochybujiotom,ževevšechdetailechodpovídábájnéHidohebhi.Jakákolijinápředstavajeještě děsivější–snadbohovénedopustí,abybylvícnežjedentakovýnetvor!“Zavrtělhlavou.„Drakpřišelpředněkolikaměsíciaudělalsi doupěvrokliuStříbrnécesty,navýchodnímokrajinašichzemí–
našilidéteďtomumístoříkajíHadížleb.Červzbavilživotaokolní kopceapřipátránípokořistipronikákaždýmdnemdál.Zvířatana našichpastvinách,drahocennékrávyaovce,mizídokonceizvysoko položenýchlukvzdálenýchlígyodtohoprokletéhoúdolí.Všichni našilidézokolníchúzemíuprchliadokoncesebojípoStříbrnécestě choditnebojezdit.Příchodtétoobludyrozťalnašemalékrálovství vedví.Bojímse,žekdyžseprozabitínebovyhnánítohotvoranic neudělá,zničímůjlid.“
„AlepročstouzprávouchodíšknámdoAsu’a,takdaleko?“zeptalseIyu’unigatoamírněsezamračil.„ColordEnazashiajehoklan Domovastříbra?Mezutu’ajejendvadnycestyodmísta,kdeseten tvorpodletvéholíčeníuhnízdil.Enazashijevýznamnýlord,který mátisícovkyvlastníchlidí.Cooni?“
Cormachznovuzavrtělhlavou.„LordEnazashinásnepřijme. Onanijehodruhovénemajísmrtelníkyvlásce,amůjlidobzvlášť. OnijsouvhorskýchstěnáchStříbrnéhodomuvbezpečí,atojejediné,cohozajímá.“
Vypadaloto,žeIyu’unigataužcelázáležitostnudí.Mlčenlivý otecméhopánaseznároků,ježkladevládnutí,nikdypřílišnetěšil aradějitrávildnyvústraní,kdemohlpřemýšlet.„Alejaktovšechno souvisísnámi?“otázalseteď.„Stálejsinámneřekl,pročjsipřišel doAsu’a.“
„Jámyslím,žeřekl,“promluvilaAmerasu,alejejíslovajakoby nebylaslyšet.
„Cožpaktoneníjasné,velkýochránce?“řeklúpěnlivěCormach. „VládciAsu’a,tvípředkové,námtyzemědali.Myteďprosíme,abystenámjepomohlibránit,protoženatutohrozbunestačíme.Je mezismrtelníkyněkdo,kdozabilněkteréhozVelkýchčervů,nebo aspoňbojsnímpřežil?“
Inelukiledabylekmitlprsty.
„Stálemámejenslovosmrtelníků,žesejednáotakovéhotvora.Smrtelníků,kteřípřiznávají,žeodracích,Velkýchčervechapodobněmnohonevědí.“
Smrtelnickýprincsekněmuotočil.Okamžiksezdálo,ženechybímnoho,abyseCormachpřestalovládat,alekdyžpromluvil,
jehohlasznělklidně.„Člověksenepotřebujebodnout,lordeIneluki,abypoznal,ženůžjeostrý.“
Iyu’unigatonešťastnězvedlruce.„Totodohadovánínemásmysl. Hakatri,můjsynu,poceloudobutohotohovorujsimlčel.Cosimyslíšty?“
Tušiljsem,žemůjpánmlčelproto,žemurozhovorpůsobilstarosti.
Nynívstalařekl:„Domnívámse,žejetootázka,kterásižádá zamyšlení,pane.Jepravda,žemíprarodičepodpořilinároksmrtelníkůnabývalézeměladyAzoshy–totadynemůženikdozpochybnit.Cojedůležitější,pokudseskutečnějednáoHidohebhi–neboněkteréhojinéhozVelkýchčervů–představujeohroženípro všechny,nejenomprosmrtelníky.Aleznepokojujemě,želordEnazashistímnechcenicdělat.“
„Enazashijejakojedenzkrabů,kteřízaberouulituodhozenou jinými,“prohlásilIneluki.„Kdyžjechráněnýon,nabezpečínikoho jinéhomunezáleží.“
Amerasuhojemněpokárala.„LordzDomovastříbramnohokrát prokázalsvouudatnost,synu.Vlastnoručnězabilobry,aneměljinouzbraňnežkopí.OodvahuEnazashihoajeholidítadynejde. Zůstávározhodnout,jakouodpovědnostneseDůmRočníhotance zaHernovysmrtelnépotomkyvzemích,kteréjimpostoupilimoje matkaaotec.“
„Kdyžmyslíš,paní.“Inelukivstalauklonilsejí.„Alemnětento sporoodpovědnostpřipadápošetilý.Dozvědělijsmese,žedoZápadníhoúvalupřišelčervaskrývásevMořskýchvlnách.“Rozpřáhl ruce,jakobypřijímalnějakoupoctu.„Doprovodímtytosmrtelníky zpátkyavlastnírukoutozvířesprovodímzesvěta.Vypadátojako příhodnýúkolpropotomkaDomuRočníhotance.“Otočilsekprinci Cormachovi.„Vyrazímezítra,smrtelníku.Oštěpmámvlastní,atřebažemizatímnepřineslslávu–“krátcesepodívalnamatku,jako byhosvouobranouEnazashihopopudila–„zdáse,žejetovhodná chvílekprověřeníjehobojovézdatnosti...amojí.“
„Posaďse,Ineluki.“Ochráncenijakneskrývalrozčarování.„Nenívhodnáchvílenahrdinskéchvástání.“
„Pokudsenaplní,taktochvástánínení.“NaInelukihopřišla jednazjehonálad:jehoúsměvjakobybylomálovícnežpřehlídka zubů.„Tyminevěříš,otče?Myslíšsi,žetakovýčinjenadmojesíly?“
„Jižjenslovo,kterévolíš,dokazuje,žezáležitostinerozumíš.“ Iyu’unigatosekonečněprobralúplně.„ZabítVelkéhočervaneníjakoulovitkance,nebodokonceobra.Posaďse,nežseporadímstvou matkou.“
Mladšíbratrméhopánakleslzpátkynažidli,alebylozřetelně vidět,žeIyu’unigatovaslovaInelukihopobouřeníspíšrozdmýchala nežzchladila.Jinakhezkátvářsemustáhlanapětím,zubysezaťalyajasné,zlatéočisepřimhouřily.Neubrániljsemsemyšlence, žekdybysehodotklahrstkatroudu,nejspíšbyvzplanula.Můjpán vedleněhopůsobilbezstarostně,aleHakatrimusevždyckydařilo skrývatcitylípnežjehomladšímubratrovi.
„Nechťseshromážděnínynírozejde,“vyzvalIyu’unigato.„OdveďtetytosmrtelníkydoHostinskéhodvoraapostarejtese,abytam mělipohodlí.Sa’onseraajásezítrabudemezáležitostízabývatznovuarozhodneme.“
Kdyžaudienceskončila,našeljsemHakatrihozabranéhodohovorusTarikimJasnozrakým,přítelemzjehogenerace,kterýbylmémupánovibližšínežkdokolijinýsvýjimkoubratraInelukiho.
„Jakvíš,Pamone,zítravyrážímenaloveckouvýpravu,“oslovil měHakatri,kdyžjsemseknimpřipojil.„Rodinaobrůsestoupilado SvětlovaasužujehvozdnadruhéstranělesaShi’iki’s.Mámpřipravenékoně?“
„Ano,pane.Mořskápěnavčeratrochukulhala,alepodleměse jíjenomdostalkamínekdokopyta.Přestosimyslím,žebysteměl jetradějinaLedovéhřívě.“
„Kéžbychmělstejněsvědomitéhopanošejakoty,“řeklsesmíchemTarikiajápřiznávám,žesemězmocnilahrdost,kdyžjsemto slyšel.„MožnábychmělmítvlastníhoTinukeda’ya.“
Hakatriměpoplácalporameni.„PamonKesjejenomjeden,“ prohlásil,„apatřímně.Jakoprvnízesvéhoplemenezískalpraporec zbrojíře.“
Zatímcojsemsivychutnávaljehochválu,rozběhlaseknámpánovamalá,divokádcerkaLikimeya.Honilaptákaamávalapřitom klacíkem,jakobytobylmeč.Můjpánjipopadl,zvedljiapřitiskl tvářnajejílíčko,přestožedívkasemuvnáručihravěbránila,aby uniklaamohlavpronásledovánípokračovat.Přišlajehomanželka BriseyuStříbrocopá,zajatkynisiodněhovzala,apotomsesHakatrimdotklikonečkyprstů.MimoAsu’ajeBriseyuznámápředevším výjimečnoukrásou,alekmanželovisehodívevšechohledech,svou moudrostíispravedlivýmvystupováním.
„Možnábysměltuštvaniciodložit,manželi,“řekla.„Alespoň oněkolikdní,nežtotosmrtelnicképoselstvodostaneodpověď.Tvůj bratrsezdábýtvelicerozrušenýajápřiznávám,žezpověstíotomto červovijdestrachinamě.“
PánůvpřítelTarikiseomluvil,abysimohlipohovořitvsoukromí.Jájsemtaksnadnoodejítnemohl,dokudmipánnedásvolení,aupoutatjehopozornostseminepodařilo.
„Milovaná,“oslovilBriseyu,„kdybychmuselodkládatsvépovinnostipokaždé,kdyžInelukivymyslínějakouhloupost,nikdybych nicnedokázal.Obavíme,žebratrabudechvíliužíratahněvat,jak horodičeusadili,alebrzyvychladne.Vždyckytotakje.“
Briseyuzavrtělahlavou–alepřipadalomi,žejetospíšprojev znepokojenínežnesouhlasu.„Doufám,žemášpravdu,aletonení důvod,pročchci,abyspočkal.Nemámdarjasnozřivostijakotvá matka,alekdyžInelukiotomčervovimluvil,sevřelaměbolest,jakoujsemještěnepoznala.“NechalamalouLikimeyu,abyjíznáruče slezlanazem.
Dítěsidřeplokotcovýmnohámazačalosihrátsešněrováním jehovysokýchbot.
„Bolest?“otázalse.
„Okamžikprudkéhostrachu,alestejněskutečnýjakovšechno, cosednesodehrálo.Krevmiztuhlatak,žejsemmálemupustila našedítě.“
„Ačehosetvůjstrachtýká?“
„Samapřesněnevím,manželi–nejsemvěštkyně.Aleobávámse otvéhobratraaděsímsetohočerva.“
Hakatrisepokusiloúsměv.„TysebojíšoInelukiho?Tojekonečnězměna.Obvyklesetvézlépředtuchytýkajímě.“
Zavrtělahlavou.„Tynechápeš,jaksilnátabolestbyla?Ajakby semohlostát,žebyseněco,cobysepřihodilotvémubratrovi,nedotkloitebe–aměanašehodítěte?“
Cítiljsemsejakoněkdo,kdotajněposlouchácizírozhovor,ale nemohljsemstímnicdělat.Dívaljsemse,jakjimůjpánvzalza ruku.
„Myslíš,žebychdopustil,abysemuněcopřihodilo,milovaná? Myslíšsi,žebychnečinněstáladovolil,abyseněcostalotoběnebo našídceři?“
„Zvlastnívůlene.“
„Takrozptylsvéobavy,jestlimůžeš,atrochuvěřsvémumanželovi...amýmrodičům.Neudělajížádnáukvapenározhodnutí. Ačervjejenomčerv,jednojakstrašidelný.Našilidéužbojovali smnoha.“
Briseyupřestoznovuzavrtělahlavou,atentokrátjakobypromluvilaodevzdaně.„Nebojímsedrakajakotakového.Bojímse,co ztohomůževzejít.“
„Teďtinerozumím,“Hakatriserozhlédlpomístnosti.„Budešmi musettutozáhadusvéhostrachulépevysvětlit.Alekdyžužmluvíš oobavách...kdejeteďnašedcera?“
Briseyuvzhlédla.„Tam,nahornímkoncischodů.“Povzdechla si.„Jestlijinepřinesuzpátky,budesezachvilkuráchatvTůnitří hlubin.Alemělibychomsiotomještěpromluvit.“
„Samozřejmě.“Hakatrisedíval,jaksemanželkavydávápolapit jejichdítě,pohybyladnýmijakokdyžvítrunášímlhu.„Mojemilovanáasizapomněla,ženecestujemenikamdálneždoSvětlova,“ řeklmikrátcenato,aleaninaokamžiknespustiločizevzdalujícíse postavyBriseyu.„Budemedomananejvýšzadvanebotřidny.“
„Platítedy,ževyrážímezítra?“zeptaljsemse.
Přikývl.„TřebažejevZápadnímúvalunovýanebezpečnýdrak, musímenaučitobry,ženanašeúzemísenechodí.Setkámeseustájí hodinupředúsvitem,jakjsmemělivplánu.Postarejse,abybylo všechnopřipraveno.Budemepotřebovatoštěpynakance.“
„Avášbratr,můjpane?“zeptaljsemse.„Doprovodívásaostatní přištvanicinaobra?“
Hakatriserozhlédlpomístnosti.Najehobratrovinebylovidět žádnéznámkyohromení,žemuotecvyčinil.Shromáždilskupinku svýchpřátelabaviljihravýmiukázkamisvézdatnostiprobojsdrakem,alezdálosemi,žeInelukihoočijsouažpřílišzářivéajeho smíchnucený.Můjpánzavrtělhlavou.„Kdyžvidím,kolikuždo sebeobrátiltohokořeněnéhočernéhovína–atoještěsluncizbývá dlouhácesta,neždosáhnepoledne!–dostotompochybuji.Ale bratrjepovahytvrdohlavéanestálé,jakvíš.Provšechnypřípady bynebyloodvěciříciYohe,abymupřipravilaBronze.“
Ukloniljsemseaodešel.Čekaloměmnohopráce,jestlimělmůj pánsvýchodemsluncevyrazitnaobra.
JetěžkémluvitomémpánuHakatrimavynechatjehomladšího bratraInelukiho.Vmnohaohledechbylijakodvěpolovinyjedné věci.Vmládíbylitéměřnerozlučníanavzájemrozumělisvýmmyšlenkámtakdobře,žejsemobčaszahlédl,jaksevjedinémvyměněnémpohleduodehrálcelýrozhovor.Jakoozávodvyráželibokpo bokunasvýchkoníchzbranAsu’aasmálise,kdyžjejichořisrovnalitempo.Světlévlasyměliobajezdci,avolnépláštězanimivlály. KdyžjelidézDomuRočníhotanceviděli,volali:„Jedoubratřivětru!“Vtakovýchokamžicíchskutečněvypadalijakobytosti,knimž mámemyostatnídaleko,dokonceipříslušnícijejichrodu.
Aleikdyžsibyliblízcí,zároveňsevelicelišili.LordIneluki, mladšíznich,bylproměnlivýjakovítr.Jehovýbuchyhněvubyly někdytakbezprostředníaprudké,ažtovypadalo,ževbezpečínení nikdovjehookolí,aokamžiky,kdyseskvělebavil,bylyznepokojivé jenomálomíň.Inelukibyltvoremprudkýchrozmarůamocných vášní,živýmjakoplamen,asvýmiproměnlivýmináladamidokázal zapálitvšechnokolemsebe,aťužvdobrémnebovezlém.Naproti tomurozpoloženíméhopánabylajakouhlíkynějakéhoposvátného, věčnéhoohně,jejichžzářzůstáváčastoskrytá,alenikdynevyhasne.
