Issuu

vrazedna splatka.qxp_Sestava 1 07.02.24 15:34 Stránka 3

David Urban

Vražedná splátka

vrazedna splatka.qxp_Sestava 1 07.02.24 15:34 Stránka 4

Všechny postavy a události v této knize jsou smyšlené. Jakákoliv podobnost se skutečnými, žijícími či mrtvými, osobami je čistě náhodná. Příběh se časově odehrává po románu Déjà vu.

vrazedna splatka.qxp_Sestava 1 07.02.24 15:34 Stránka 5

Kapitola 1

PoSTAVA V TmAVém oBLEčENí se opírala o kapotu vozidla, skoro neviditelná v okolo vládnoucí temnotě. Prsty pravé ruky si nevědomky přejížděla po bradě a ústech a usilovně přemýšlela. Její zrak se upíral ke vzdáleným lampám veřejného osvětlení, stojícím pár metrů od posledních domů na okraji čtvrti, jež jako světelné majáčky označovaly hranici civilizace. Postava je nevnímala. čekala, až se v jejich blízkosti objeví dvojice světel přijíždějícího auta. Hlavou jí chaoticky vířily desítky představ neúprosně zobrazujících možný průběh nadcházejícího setkání. mysl jí předkládala rozličné varianty hovoru, otázek a odpovědí, chování a vyjednávání. Přesto nedokázala odhadnout, jak dnešní noc skončí. Se zoufalým zamručením zahnala vidinu katastroﬁckého scénáře a rukou si promnula unavené oči. Doufala v nejlepší, ale byla připravena na nejhorší. Pomalým krokem zamířila slepou, křovím obklopenou uličkou k hranici křižovatky s ulicí směřující na západ k zahrádkářské kolonii a dále z kopce k Vltavě a opačným směrem podél nádrže čističky odpadních vod do města. Zastavila se vedle nejhustějšího keře a zadívala se do neproniknutelné tmy, halící stromy Draháňského údolí. obávala se, aby odtud nepřijel nějaký cyklista, kterého od jízdy neodradila temná noc ani neosvětlená a nepřehledná stezka. Znala spoustu odvážlivců, již se silným světlem na řídítkách 5

vrazedna splatka.qxp_Sestava 1 07.02.24 15:34 Stránka 6

a baterkou na helmě riskovali cestu nebezpečným terénem v jakékoliv noční době. otočila hlavu a zaostřila zrak podél silnice až k okraji Dolních Chabrů. mimo světel lamp a pár rozsvícených oken krajních domů nic neviděla. odtud očekávala příjezd své nemesis. Jinudy se vozidlem do odlehlé uličky u vodní nádrže, používané převážně jako místo pro dostaveníčka milenců, dostat nedalo. Při předchozích schůzkách je nikdo nevyrušil, přesto se obávala, že se na místo setkání ve stejnou chvíli rozhodne přijet sexuchtivá dvojice, překvapí je a hladký chod jednání překazí. o četnosti podobných návštěv svědčily desítky použitých kondomů poházených na popraskaném asfaltu i na větvích keřů, kam dopadly po vyhození z okénka vozidla. osoba netrpělivě pohlédla na hodinky a tiše zaklela. Dochvilnost rozhodně nepatřila mezi ctnosti protistrany. odplivla si do trávy a vrátila se na konec slepé odbočky, kde v nejtemnějším místě stálo její vozidlo. Zlostně bouchla do kapoty a sprostě zanadávala. Dlouhé čekání již tak špatnou náladu nijak nezlepšovalo. Naopak. Už po příchodu do práce, kdy ji upomínka v mobilním telefonu kratičkým slovem upozornila, že opět nastal výplatní den, klesla její nálada hluboko pod bod mrazu a držela se tam celý den. Kvůli té krátké poznámce byla na kolegy nepříjemná a jen zázrakem přečkala do konce pracovní doby bez jakýchkoliv incidentů. Domů pro jistotu nejela a celé odpoledne až do noci bezcílně projížděla okrajovými částmi Prahy. Se zachmuřeným obličejem sledovala oblohu posetou hvězdami a měsíc, marně se pokoušející prosvětlit houstnoucí mraky. Ve vzduchu cítila vlhkost, ale nebyla si jistá, zda se jedná o předzvěst blížícího se deště, nebo sem vítr zavál pach vody z nádrže čističky. Zaregistrovala, že světla oken jednoho z krajních domů 6

vrazedna splatka.qxp_Sestava 1 07.02.24 15:34 Stránka 7

zhasla a část Dolních Chabrů se pohroužila do temnoty, již prozařoval jen slabý světelný opar. Jasné světlo v okně sousedního stavení na vteřinu zhaslo a vzápětí ho vystřídalo nezaměnitelné tlumené blikání. Poslední obyvatel pražské čtvrti, připomínající spíše vesnici, stále nešel spát se slepicemi, ale rozhodl se ponocovat ve společnosti televize. osoba si uvědomila, co je za den, a povzdechla si. místo nepříjemné schůzky by teď také raději sledovala oblíbený detektivní seriál. Jenže číslovka dnešního data byla jako každý měsíc neúprosná a nekompromisně určila, kde se v noci bude nacházet. Zadívala se na hodinky a otráveně zavrtěla hlavou. Půl dvanácté. Unaveně zavřela oči a zaposlouchala se do nočního ticha. Nedoléhal sem ani nejslabší hluk civilizace, jen šumění větru ve větvích stromů a keřů, cvrlikání hmyzu a občasné ptačí vypísknutí. „Tak kde sakra jsi?“ zašeptala s pohledem upřeným do míst, odkud sama přijela. Jako kdyby se osud na její otázku rozhodl odpovědět, objevila se mezi krajními chaberskými domy světla vozidla. Z drobných teček se s každým ujetým metrem stávaly jasnější body a noční ticho prolomilo brumlání motoru. A je to tady, povzdechla si. okamžik, jenž rozhodne o tom, jakým směrem se její život bude ubírat dál, nadešel. Srdce se jí rozbušilo zběsilou rychlostí, jako kdyby se snažilo vyskočit z hrudi. mysl znovu zahltily všemožné alternativy výsledků dnešní schůzky. Chvilková naděje ve šťastný konec se prodrala do popředí, ale okamžitě se vytratila. Jak přijíždějící ženu znala, věděla, že toto očekávání je liché. Úzkost, zloba a nenávist se vrátily v plné síle a ovládly ji. Reﬂexivně pravou rukou sáhla do vnitřní kapsy bundy a přesvědčila se, že bílá obálka, kterou do ní odpoledne vložila, je stále na svém místě. Tmavý mercedes s holandskými registračními značkami 7

vrazedna splatka.qxp_Sestava 1 07.02.24 15:34 Stránka 8

pomalu zatočil z asfaltové silnice do slepé uličky, obklopené hustým křovím, a zamířil k zadnímu okraji vodní nádrže čističky. Silná dálková světla oslnila a na moment oslepila postavu, která bolestivě zavřela oči, impulzivně zvedla levou ruku před obličej a ucukla pohledem. Auto zpomalilo, projelo kolem ní a zastavilo rovnoběžně s jejím obyčejným vozem. motor ztichl, světla zhasla. Slepá ulička se propadla zpátky do neproniknutelné tmy a hlubokého ticha. Po pár vteřinách se uvnitř mercedesu rozsvítilo stropní světlo a z temnoty se vyloupl obličej mladé, asi třicetileté řidičky. S krátkými černými vlasy, symetrickou tváří s upraveným obočím, decentním make-upem a červenou rtěnkou lehce zvýrazňující rty vypadala na první pohled sympaticky a přitažlivě. černovláska se naklonila k bočnímu oknu, pohlédla na čekající osobu a usmála se. V slabém světle se zaleskla řada zářivě bílých zubů. Postava, opřená o pravé přední dveře svého auta, se zadívala do ženina obličeje, ale její úsměv neopětovala. Její tvář zůstávala bledá a kamenná, jen v očích se zračila narůstající beznaděj. Řidička drobnou rukou a kývnutím hlavy pokynula, aby osoba nastoupila a posadila se na sedadlo spolujezdce. Aniž čekala na odpověď, zhasla stropní světlo. Tmavé auto okamžitě splynulo s okolní temnotou. Postava se zadkem odrazila od karoserie a neochotně vykročila směrem k mercedesu. Ačkoliv auto nebylo nijak vzdálené, trvalo jí neskutečně dlouho, než ho obešla a sáhla na kliku dveří. Nechtělo se jí nasednout, protože červík v hlavě jí našeptával, že jakmile otevře dveře, bude to znamenat konec. Konec života, jaký žila. možná dokonce úplný konec. Z vozidla se ozvalo netrpělivé klepání na palubní desku a tlumená nesrozumitelná slova. 8

vrazedna splatka.qxp_Sestava 1 07.02.24 15:34 Stránka 9

Nebylo vyhnutí. musí se tomu problému postavit čelem a vyřešit ho. Zhluboka se nadechla, otevřela a nastoupila. Než za sebou zabouchla dveře, světlo na pár vteřin odhalilo celou postavu řidičky. Byla oblečena jako vždy elegantně a na úrovni, tentokrát v tmavém kalhotovém kostýmu, zvýrazňujícím její štíhlou postavu. Kdyby taková ženská přijela za někým na rande, rozhodně by se stala terčem závisti ostatních. Jenže tohle nebylo rande… Sklíčená osoba ztěžka dopadla na sedadlo, tělem se natočila k mladé ženě a zády se částečně opřela o zavřené dveře. Upřela na řidičku zrak a pomalu si přivykala na šero vládnoucí v autě. měsíční světlo, diody palubní desky a displej autorádia slabě prosvětlovaly interiér vozidla, takže byla po chvíli schopna rozeznat mimiku ženina obličeje. „Koukám, že nemáš radost, že mě vidíš,“ komentovala se zvonivým melodickým smíchem výraz ve tváři osoby na sedadle spolujezdce. Laškovně, jako kdyby se sešli dva nejlepší přátelé, ji rukou plácla do stehna a nechala ji tam ležet. osoba neodpověděla, jen se víc zamračila. „Netvař se jako kakabus,“ napomenula ji řidička. „myslela jsem, že za tu dobu, co se takhle pokoutně scházíme, si mě oblíbíš.“ „Jdi do hajzlu!“ odsekla a zlostně ženinu ruku odstrčila. „No, no, no, tady se nám někdo špatně vyspinkal.“ osoba na místě spolujezdce sáhla do vnitřní kapsy a hodila řidičce do klína bílou obálku. „Tohle musí skončit! Už dál nechci…“ mladá žena se vyřčené bláhovosti zasmála a s ironickým úsměvem zavrtěla hlavou. Štíhlými prsty s rudě nalakovanými nehty otevřela obálku. Vytáhla svazek bankovek a zručně je přepočítala. Na čele se jí objevila hluboká vráska a obočí se pohnulo ke 9

vrazedna splatka.qxp_Sestava 1 07.02.24 15:34 Stránka 10

kořenu nosu, nad nímž vytvořilo dvojici svislých rýh. S nespokojeným mručením vrátila peníze zpátky. „Chybí pět tisíc,“ proklála osobu smrtícím pohledem. „Dvacet tisíc přece není málo!“ „Je to o pět tisíc méně, než zněla naše poslední dohoda.“ „Naše dohoda? Tvoje dohoda!“ vybuchla osoba na sedadle spolujezdce. „Ty jsi to zničehonic navýšila, mě ses na názor neptala! Je mi jasné, že když ti teď zaplatím víc, budeš chtít za nějaký čas ještě víc. Pochop, že takhle to prostě dál nejde!“ „A ty zase pochop, že mě tyhle tvoje ukňourané řečičky ani názory vůbec nezajímají,“ usmála se. V tom úsměvu ovšem nebyla žádná veselost, jen škodolibost, lhostejnost a zášť. „Takhle to je zkrátka na světě nastaveno. Když nechceš, abych vykecala to, co se tak vehementně snažíš utajit, tak budeš bez keců platit. moc dobře víš, že mi neplatíš jenom za mlčení. Těch pět tisíc očekávám v další splátce, jinak…“ „Buď trochu vstřícná. Proč se přátelsky nedohodneme na těch pravidelných dvaceti tisících měsíčně? Vždyť máš tak vysoký plat, že ty peníze vůbec nepotřebuješ. Pro tebe to je jen drobné kapesné.“ „Proboha, nech toho! moc dobře vím, kolik bereš, tak se nehandrkuj o pár kaček. Bídu třít nebudeš. Pro mě je to sice pakatel, ale o to vůbec nejde. Ty fakt nechápeš, že ty platby jsou v první řadě tvojí povinností a až v druhé jsou jen malým trestem za tvoje jednání? mají ti připomínat, že každá sranda něco stojí.“ „Jenže já už dál nemůžu! Nechci! moc dobře vím, že budeš utahovat šroub víc a víc, a nakonec to vyjde nastejno, jako kdybys s tím vyšla na veřejnost!“ osoba se skoro rozvzlykala, když pocítila příval bezmoci. V životě si nedokázala představit, jaké to je, když vás vyděrač drží za koule a vy nemáte šanci se z toho sevření vymanit. Jedno uklouznutí, malá chyba a celý život se vám rozpadne v prach. 10

vrazedna splatka.qxp_Sestava 1 07.02.24 15:34 Stránka 11

„Každý strůjcem svého štěstí,“ pokrčila řidička rameny. „Příště už ti nezaplatím!“ pronesla osoba po chvilce mlčení. „Ale zaplatíš,“ odpověděla mladá žena s jistotou v hlase a ušklíbla se. „Vím, jak moc ti záleží na tom, aby se to nikdo z rodiny a příbuzných nedozvěděl. Pokud s tím vyjdu na světlo, budeš mít smůlu. Už to nepůjde vrátit a bůhví, jak to pro tebe dopadne… Ale dělej, jak myslíš, mně to může být fuk. Ty peníze z tebe dostanu tak nebo onak.“ osoba na nesmiřitelnou řidičku mercedesu zkoumavě pohlédla. Z její pokerové tváře ovšem nedokázala vyčíst, nakolik svá slova myslí vážně a nakolik blafuje. možná by měla zariskovat a nechat pravdu vyjít na povrch. možná by se jí ulevilo – psychicky určitě. Jenže zůstal by její život stále ve stejných kolejích, anebo by ten rozkodrcaný a těžce ovladatelný vlak nakonec sjel z trati a zničil sebe i všechno ostatní v jejím životě? Skončila by sama, opuštěná a na dně propasti, do níž se před pár lety osudovou chybou začala řítit? Sklopila hlavu a pomalu vydechla. Promnula si víčka zavřených očí a zlehka zavrtěla hlavou. Ne, rodina by to nepochopila. opustili by ji. osoba na mladou ženu sklíčeně pohlédla a zašeptala: „Prosím, nedělej to, nenuť mě ti platit víc. Je to chyba.“ „Tvoje chyba! A za chyby se platí! Jak jsem řekla, každá sranda a potěšení něco stojí. Na nějaké milodary ode mě zapomeň!“ odsekla zlostně. „A teď vypadni, nemám na tebe celou noc. čeká mě dlouhá cesta.“ osobě na sedadle spolujezdce se ve tváři zračila beznaděj. Cítila se jako myš zahnaná kočkou do kouta, z něhož se nedokáže dostat živá a zdravá. otevřela dveře a zdrceně vystoupila do nočního chladu. Stropní světlo uvnitř vozu se rozsvítilo a znovu odhalilo zlomyslnou tvář, která se k tak krásné ženě vůbec nehodila. Jenže zlo má spoustu podob a nikde 11

vrazedna splatka.qxp_Sestava 1 07.02.24 15:34 Stránka 12

není psáno, že pohledná a sympatická tvář patří vždy andělovi a nikdy ďáblu. „Za čtrnáct dní se vracím zpátky do Prahy, takže naši pravidelnou schůzku bez problému stihnu,“ pronesla, než vystupující osoba stačila zabouchnout dveře. Střetla se s jejím pohledem a chladně dodala, že bude očekávat dvacet pět tisíc korun. Pohled nesmlouvavých tvrdých očí mladé ženy a ironický škleb, jenž jí hyzdil obličej a měnil ji v monstrum, ve vydírané osobě vzedmuly vlnu nepřekonatelného odporu a bezmezného vzteku. měla pocit, jako kdyby se těžce zkoušená hráz uvnitř její mysli protrhla. Jako kdyby člověk v jasně osvětlené místnosti přešel k vypínači a stiskl ho. Cvak. Rozumné uvažování a myšlenky obestřela temnota. Pohár trpělivosti přetekl. mladá řidička v tom divokém pohledu spatřila podivnou změnu, z níž ji zamrazilo. Ironický škleb na tváři jí ztuhl a pomalu se změnil v překvapený, vzápětí vystřídaný nevysvětlitelným strachem. Ucukla pohledem a opřela se do sedadla, nohy si našly pedály a ruka se stisknutím tlačítka pokusila nastartovat motor. Nedbala otevřených dveří. Její myšlenky se upnuly na rychlé vycouvání ze slepé uličky a odjezd pryč. Než se však mercedes stačil rozjet, zamračená temná postava se znovu ocitla na sedadle spolujezdce a prudce za sebou zabouchla dveře.