BRIGIT DELANEY
Zbav se obav Jak být v klidu v chaotických časech
Zbav se obav.indd 3
17.01.24 14:01
„Vyžaduje to hodně odvahy, vnímat svět v celé jeho zkaženosti, a přesto ho milovat.“ — Oscar Wilde
„Přijímejte věci, které vám přináší osud, milujte lidi, se kterými vás spojuje osud, a dávejte do toho celé srdce.“ — Marcus Aurelius
„Žijeme v době, v níž by chtěli žít géniové. Velké osobnosti se neformují v tichém poklidu života ani na pokojném místě. Návyky čilé mysli se utvářejí, když se potýkáme s potížemi. Velké potřeby vyžadují velké ctnosti.“ — Abigail Adamsová, dopis Johnu Quincymu Adamsovi, 19. ledna 1780
Zbav se obav.indd 5
17.01.24 14:01
Obsah Úvod Kdo byli stoikové?
9 19
1. část ZÁKLADY Jak… být smrtelný Jak… řešit důležité věci Jak… se vyrovnat s pohromou Jak… být v pohodě Jak… být dobrý Jak… být bez starostí
28 47 72 94 105 117
2. část ŽIVOT A JEHO ABSURDITY Jak… být klidný Jak… být umírněný Jak… se projevovat na sociálních sítích Jak… být spokojený s tím, co mám Jak… p řekonat strach z promeškání a sklon ke srovnávání Jak… překonat úzkost
145 164 179 190 204 213
3. část ROZHODUJÍCÍ CHVÍLE Jak… truchlit Jak… zemřít
232 245 7
Zbav se obav.indd 7
17.01.24 14:01
Doslov Poděkování Zdroje O autorce
250 253 254 255
8
Zbav se obav.indd 8
17.01.24 14:01
Úvod
V
jaké době to žijeme! Říkala jsem si to každý den, zatímco jsem se hrbila nad laptopem; oči jsem měla unavené ze zírání na obrazovku a děsily mě zprávy proudící skrze ni ze všech koutů světa. Zdá se, jako bychom prožívali permanentní krizi, během níž jedna převratná globální událost střídá druhou, aniž by se kdokoli z nás mohl zastavit a přizpůsobit neustále se měnící, čím dál pochmurnější realitě. Vnější chaos je zjevný – klimatická krize, pandemie, přetrvávající rasismus, rostoucí nerovnost a prudce stoupající životní náklady, války, nárůst psychických poruch – a pak tu je vyhoření, narůstající závislosti a užívání návykových látek, zotročení mobilními telefony, narušený pocit společné řeči, zneužívání a nenávist na sociálních sítích,Not nacházení Reasons to Wor r y útočiště v našich domovech, na obrazovkách, platformách a v komnatách ozvěn a existenciální sklíčenost, způsobená nedostatkem rituálů, žiBeing right feels like being vota v human komunitě nebonow sdíleného smyslu žití. blasted with a highpressureBýt hose—it’s sensation force;čelili too ohromnému much, it seems, člověkemjust dnesallpůsobí, jako and bychom to open eyes. tlakuour vody, kterou na nás někdo stříká z hadice – je to přílišná síla na otevřeli oči.years of wonder, too. In the early Yet, yetto,. .abychom . they have been A přesto prožíváme podivuhodné věci.manic V počátcích days of the pandemic there was an almost sense pandethat somemie jsme měli téměř šílený pocit, že se něco děje. Bariéry mezi thing was happening. Briefly partitions between people—friends and lidmi – přáteli i cizími lidmi – na chvíli zmizely a nahradila je strangers—fell and in came a strange, almost giddy sociability. There zvláštní, téměř závratná družnost. Během oněch zvláštních dnů was na in podzim those strange daysjsme of autumn 2020 a odlišného glimpse ofzpůsobu a different roku 2020 pocítili záblesk way bytí. of being, if only we could let it flow in.
Making meaning has always been my way through. Meaning becomes 9 a map—and a map can get you out. I thought that if I could extract meaning from these years of chaos and wonder, and work out how to best get through these times, then I could future-proof myself for what Zbav se obav.indd 9 17.01.24 14:01 was ahead. Because what was ahead promised to be wild. Wilder,
Z bav se obav
Nacházení smyslu žití mi vždycky pomáhalo překonat potíže. Smysl žití je jako mapa – a pomocí mapy můžete nalézt cestu. Říkala jsem si, že když uprostřed chaosu a divů naleznu smysl existence a přijdu na to, jak mohu tyto časy přečkat, zvládnu vše, co mě čeká. Zdálo se totiž, že budoucnost bude divoká. Možná divočejší než cokoli, co se dělo předtím. Jediný problém tkví v tom, že nám naše kultura neposkytla – a stále neposkytuje – smysl žití nebo mapu, jejíž pomocí bychom přečkali několik posledních let. V naší sekulární společnosti neexistuje žádné náboženství ani široce přijímané společenské a morální nástroje, jejichž pomocí bychom se dokázali vypořádat s čím dál složitějšími výzvami. Řešení musíme nacházet sami. Jak ale můžeme nacházet stálý smysl žití v době neustálých změn? A jak můžeme stát nohama pevně na zemi a nenechat se unášet úzkostí z toho, že se společnost rozpadá? Jak můžeme být navzdory chaosu optimističtí a jednat účelně? A co znamená být dobrým člověkem a chovat se eticky? V naší kultuře jsem neviděla nic dost silného, co by nám přineslo stabilitu. Potřebovala jsem pořádnou dávku moudrosti, abych tyto trýznivé časy zvládla. Kde bych ji ale mohla nalézt? V předchozích knihách jsem se zabývala internetem a globalizací (This Restless Life) a zdravým životním stylem (Wellmania) a rovněž jsem hledala odpovědi. I při psaní této knihy jsem něco hledala, ne však ve vnějším světě. Nahlédla jsem do svého nitra. Hledala jsem způsoby rozvíjení vnitřního života – vnitřní síly, která by mi sloužila až do konce. Tato moudrost by měla řídit moji intuici, jak se chovám k ostatním lidem, jak vnímám svět a jak se vyrovnávám se zklamáním a ztrátami, radostí a hojností. Měla by ale působit i v mém nitru – měla by mi pomoci nalézt smysl žití a vytvořit mapu, nastavit morální kompas a rozvíjet schopnost být klidná a odvážná uprostřed globálního chaosu a v chaotickém osobním životě. 10
Zbav se obav.indd 10
17.01.24 14:01
Ú vod
Shodou okolností (více se tím budeme zabývat později) jsem takovou moudrost objevila hluboko v minulosti, v antické filozofii stoicismu. Stoikové, kteří byli vždycky užiteční, se stali ještě potřebnějšími v březnu roku 2020. Šeptali z minulosti: „Jsme tady, jsme tady…, vždycky jsme tady byli.“ Zabrousila jsem tedy do minulosti. Objevila jsem období podobné dnešní době – období plné chaosu, válek, epidemií, zhoubných nákaz, proradnosti, korupce, úzkosti, přílišného požitkářství a strachu z klimatické apokalypsy. Byly to časy, kdy lidé hledali stejné odpovědi, po kterých prahneme dnes. Ve starověkem stoicismu jsem nalezla jedince, kteří stejně jako my toužili nalézt smysl života, chtěli být celiství a pokojní, milovat a být milováni, žít harmonickým rodinným životem, mít uspokojující a smysluplnou práci, rozvíjet důvěrné přátelské vztahy, podílet se na fungování komunity, patřit k něčemu, co je přerůstá, žasnout nad krásou přírody, prožívat záblesky hlubokého úžasu, klást si spoustu otázek, jak všechno vzniklo, a nakonec to vše přestat řešit. „Jsme tady, jsme tady…, vždycky jsme tady byli.“ A tak jsem se vydala za stoiky skrze dvě milénia – abych zjistila, jestli by nám staré způsoby bytí mohly pomoci.
Jak a proč jsem začala tuto knihu psát S filozofií stoicismu jsem se poprvé setkala v roce 2018, o rok později jsem ji začala zkoumat a psát o ní pro tuto knihu a v polovině roku 2022 jsem tento projekt dokončila. Období, během kterého jsem tuto knihu psala, bylo tak zvláštní, neuspořádané, chaotické a bezprecedentní – a bylo tak zoufale třeba, aby o tomto tématu někdo psal –, že se zdálo, že je můj projekt tajuplně předurčený. Uprostřed pandemie se 11
Zbav se obav.indd 11
17.01.24 14:01
Z bav se obav
poznání stoicismu stalo darem. Jako by se odehrával vědeckofantastický román, jehož hrdina je hnán do budoucnosti superschopností, která ho osvobodí, je-li správně využívána. Jak jsem se ale ponořila do starověkých učení, ze kterých se dochovaly (až na nemnoho pozoruhodných výjimek) jen fragmenty, a do poznámek tehdejších studentů? Zpočátku to bylo věcí náhody. V září roku 2018 mi editorka deníku The Guardian – kolegyně a dobrá kamarádka Bonnie Malkinová – přeposlala lákavou tiskovou zprávu. V předmětu e-mailu stálo: „Chcete být šťastní? Žijte jeden týden jako stoikové.“ Jednalo se o internetový experiment, řízený výzkumníky z britské Exeter University, v rámci kterého se 7000 účastníků snažilo žít jako pradávní stoikové. Tito lidé se účastnili každodenních čtení a diskusí. Na začátku a na konci každého týdne byla testována jejich úroveň štěstí a výzkumníci se snažili zjistit, jestli stoický způsob života vedl ke znatelné změně štěstí. Bonnie mi navrhla, abych o tom napsala zábavný sloupek. Podle tiskové zprávy měl tento stoický týden pět principů. I dnes, o několik let později, se k těmto principům pravidelně vracím. 1. Uznejte, že mnohé z toho, co se děje ve vašem životě, nemůžete mít pod kontrolou. 2. Uvědomte si, že vaše emoce jsou produktem toho, jak uvažujete o světě. 3. Přijměte, že se vám občas musí dít špatné věci, tak jako komukoli jinému. 4. Považujte se za součást většího celku – za součást lidské rasy a přírody –, nikoli za izolované jednotlivce. 5. Uvědomte si, že cokoli, co máte, není vaše, ale je to vypůjčené a jednoho dne to bude vráceno. 12
Zbav se obav.indd 12
17.01.24 14:01
Ú vod
Jeden týden na studium stoicismu nestačil. Mnohé principy byly složité a zahrnovaly klauzule a výjimky, podivná pravidla a neznámé teorie. Text byl občas zapeklitý; větná stavba byla – i vlivem překladu – komplikovaná a některé věty bylo třeba přečíst několikrát, aby bylo možné rozluštit jejich význam. Sloupek, který jsem o svém stoickém týdnu napsala pro The Guardian, popisoval, jak je obtížné, ale i stoické absolvovat stoický týden s kocovinou. Stručně řečeno, nepochopila jsem pointu. Něco z tohoto prožitku nicméně přetrvalo. O rok později jsem se k tomu vrátila s odhodláním, že strávím stoický týden poněkud seriózněji. Shromáždila jsem skupinu přátel, kteří ho měli absolvovat se mnou. Setkali jsme se osobně v Sydney a virtuálně na WhatsAppu, abychom diskutovali o každodenní četbě a uplatnění různých principů. Tato různorodá skupina lidí (zahrnující realitního agenta z Byron Bay, ekonomického zpravodaje deníku The Australian, aktivistu politické organizace GetUp!, studenta práv a začínajícího kněze) dychtila po pravidlech, přísnosti a logice, jež stoicismus nabízel. Stoikové s oblibou čelili životu, vnímali ho takový, jaký je, hluboce ho milovali (navzdory i díky všemu) a nakonec se jím přestali zabývat. Díky nepopiratelné moudrosti stoiků a jejich odhodlání čelit nepříjemným věcem – realitě – jsem začala stoicismus obdivovat, i když jsem ho občas chápala jen stěží. Abych ho pochopila, potřebovala jsem delší období než týden. Můj druhý stoický týden skončil. Skupina na WhatsAppu se rozpustila. Zůstal mi příslib nového způsobu vnímání světa, nového způsobu bytí, který byl ve skutečnosti velmi starý. Potřebovala jsem se ale od někoho učit, s někým se přít a testovat různé myšlenky v reálném čase – zkrátka jsem potřebovala stoického přítele a mentora. Doufám, že v této knize jím pro vás budu já. Nejprve se ale vraťme na začátek a seznamme se s člověkem, který učil mne. 13
Zbav se obav.indd 13
17.01.24 14:01
days of the pandemic there was an almost manic sense that something was happening. Briefly partitions between people—friends and strangers—fell and in came a strange, almost giddy sociability. There was in those strange days ofZ bav autumn 2020 a glimpse of a different se obav way of being, if only we could let it flow in. V roce 2019 jsem zašla se starým kamarádem na Making meaning has always been my way through.Andrewem Meaning becomes oběd. Andrew fungoval v korporátním světě, výsledkem našeho a map—and a map can get you out. I thought that if I could extract náhodného setkání při uvedení knihy však bylo přátelství, zameaning thesek years of chaos and wonder, and –work how to loženéfrom na lásce diskusím o různých myšlenkách častoout však best vedeným get through these times, then future-proof myselfjsem for what z protichůdných úhlůI could pohledu. Během oběda was mu ahead. Because whatabsolvovala was aheadstoický promised toStoická be wild. Wilder, vysvětlila, že jsem týden. učení byla komplikovaná, a pro mou moderní, stále něčím perhaps, than what hadnáročná come before. rozptylovanou a roztěkanou mysl – ovlivněnou neshodami na The only problem is that our culture didn’t—and still doesn’t— twitteru kulturními – byla příliš strohá, really equip ausrůznými with meaning or aneshodami map for navigating these last few vážná a obtížně stravitelná. years. In our secular society, there is no religion or broadly agreed Andrewovi se ale na stoicismu něco zamlouvalo. Během něuponkolika socialtýdnů and před moralnaším toolsdalším for rising to life’s increasingly complex setkáním jsme ho prostudovali challenges. wežeare to make it up as we go along.hluBut how a dospěliInstead k tomu, je left namísto náboženství a navzdory do we findzakořeněnému consistent meaning in a relativismu time of continual boce morálnímu našeho change? věku pro And vhodný. Zatímco jsme popíjeli v hospodě Surry Hills, how Adondrewa we plant our feet on the ground and not get carried away by Andrew byl velmi nadšený z toho, jak mu stoicismus pomáhá the anxiety that society is falling apart? In the face of chaos, how do v rodičovství, jednání s kolegy. and Andrew byl metodičtější we feel optimisticpráci and aact with purpose agency? And what does a organizovanější než já – a mnohem méně posedlý zdravým it mean to be a good person and act ethically? There was nothing I životním stylem. could see in our current culture that was strong enough to provide Řekl mi, co se mu na stoicismu zamlouvá: „Líbí se mi, že je a ballast. to intelektuální, racionální způsob života – a líbí se mi, že je cel-
kem praktický. Ideály, které zahrnuje, jsou dosažitelné a uznávají naše silné a slabé stránky – 2místo aby nás nutily do něčeho, co pro nás může být obtížné, a definovaly úspěch jako něco, co je pro většinu lidí nedosažitelné.“ Byl ale stoicismus vhodný pro mě? Mám velmi odlišnou povahu. Jsem ukvapenější, moje energie je chaotická. Mohl by stoicismus vyhovovat Andrewovi i mně? Nebo je vhodný jen pro 2určité osobnostní typy? Bylo to v polovině roku 2019, kdy Bh3555M-PressProofs.indd jsem cestovala, psala články a věnovala se knižním projektům, takže jsem si řekla: co mohu ztratit? Moje racionální já mi
24/6/22 1:46
14
Zbav se obav.indd 14
17.01.24 14:01
Ú vod
rovněž říkalo, že bych to mohla vyzkoušet. A intuice mi říkala, že to ve skutečnosti potřebuji. Následovaly dva roky diskusí, sporů, čtení a uplatňování stoic ké filozofie v každodenním životě, zahrnujícím práci, lásku, mezilidské vztahy, rodičovství, oblast zdraví, duševní pohodu, fyzickou zdatnost, smrtelnost, politiku, touhu, zodpovědnost, vlastnictví domácího mazlíčka, sociální sítě, duševní zdraví, peníze a ctižádost. Během tohoto neformálního studia jsem učinila mnoho pozoruhodných objevů. Uvědomila jsem si, že tato filozofie, předcházející křesťanství, působí mnohem modernějším dojmem než křesťanství – a že je mnohem víc rovnostářská, zahrnuje ženy a postrádá hierarchii (mohli byste usilovat o dosažení stoického ekvivalentu svatosti – tedy stát se stoickým mudrcem, zatím jsem ale nepoznala nikoho, kdo by se tím pyšnil). Navzdory omezené představě o ukázněných, soběstačných a izolovaných jedincích se stoikové hluboce zajímali o společenský a komunitní život. Jejich vnímání přírody a vesmíru bylo extatické, komplexní a hluboké – a jejich písemnosti byly prodchnuty divokými fragmenty pohanství. Stoikové rovněž definovali duševní rozpoložení, o které bychom měli usilovat – jedná se o ataraxii (doslova „bez rozrušení“), pečlivě vyvážený, klidný stav, který není štěstím, radostí ani žádným extatickým stavem, jehož můžeme dosáhnout během náboženských nebo mystických prožitků nebo když jsme zamilovaní anebo když užíváme kokain. Ataraxie je spíše spokojený nebo mírumilovný stav, během kterého se svět kolem vás může rozpadat, aniž by tím byla narušena vaše vyrovnanost. Na stoicismu jsem nejvíce obdivovala jasné vnímání lidství – vždycky realistické, nikdy cynické. Není žádný Bůh na nebesích, který by sestoupil na zem a zachránil vás, ani posmrtný 15
Zbav se obav.indd 15
17.01.24 14:01
Z bav se obav
život. Máme jen sebe a ostatní – a i když máme všichni svoje chyby, stačí to. Jelikož však máme jen sebe a ostatní, tato filozofie vyžaduje, abychom této výzvě určitým způsobem čelili – dělali, co je v našich silách, byli racionální, snažili se být ctnostní (později se budeme podrobněji zabývat tím, co to znamená), žili v souladu se svojí podstatou a chovali se k ostatním tak dobře, jako se chováme ke svým Reasons Not bratrům to Wor r y a sestrám. To je vše, co můžeme dělat a co může být učiněno. Stoikové byli realističtí ohledně našich limitů. Tvrdili, že Being right nowpřesvědčit feels likeostatní, beingaby blasted a highi když human se můžeme snažit dělali,with co chcepressure hose—it’s just all and force; much, it seems, me, nebo se chovali, jak sensation chceme, vymyká se totoonaší kontrole. Neplýtvejte tudíž svojí energií ve snaze měnit ostatní. to open our eyes. jasný years postoj of ke wonder, smrti. Přemýšleli o níearly Yet,Stoikové yet . . . měli theyrovněž have been too. In the každý den, neboť si uvědomovali, že umírají každý den. Podle days of the pandemic there was an almost manic sense that somenich bychom měli uctívat zemřelé, ale neměli bychom investhing was happening. Briefly partitions between people—friends and tovat příliš času a energie do zármutku. Když jsou moji přátelé strangers—fell and in came a strange, almost giddy jak sociability. There zdrcení zármutkem a dychtí po určitém návodu, se s touto was neznámou in those strange daysvyrovnat, of autumn 2020 je, a glimpse of a different zkušeností nabádám aby studovali díla way stoiků, of being, if zhruba only wedva could letlet. it flow in. stará tisíce Zatímco jsemhas tutoalways knihu been psala,my stoicismus se mi Meaning vryl pod kůži. Making meaning way through. becomes Nestalo se to ihned, ale pozvolna. Začala jsem uplatňovat tuto a map—and a map can get you out. I thought that if I could extract filozofii ve složitých situacích a zjistila jsem, že mi pomáhá meaning thesesvět. years of chaos se and work kterou out how to jednatfrom a chápat Stoicismus prowonder, mě staland filozofií, best mohu get through these celý times,život. then Mohla I could bych future-proof for what uplatňovat ji využítmyself dokonce was iahead. během Because umírání. what was ahead promised to be wild. Wilder, Uprostřed tohoto udeřila pandemie – událost, která perhaps, than what had procesu come before. vzhledem k souvisejícím zhoubným nákazám příThe only problem is that útrapám, our culture didn’t—and still adoesn’t— pravám na smrt poskytla mému a Andrewovu studiu zvláštní really equip us with meaning or a map for navigating these last few význam. Když se začal projevovat covid, byla jsem v Kambodži: years. In our secular society, there is no religion or broadly agreed obrovské parkoviště u chrámu Angkor Wat bylo pusté, až na něuponkolik social and moralřidičů toolsrikši, for rising to life’s complex úzkostlivých kteří měli máloincreasingly práce; starodávné challenges. Instead we are left to make it up as we go along. But how do we find consistent meaning in16a time of continual change? And how do we plant our feet on the ground and not get carried away by the anxiety that society is falling apart? In the face of chaos, how do we feel optimistic and act with purpose and agency? And what 17.01.24 does 14:01 Zbav se obav.indd 16
Ú vod
ruiny se blyštily ve světle rozbřesku; osamělá buddhistická jeptiška žebrala o almužnu; mezi ruinami hnízdili krkavci; nebyli tam žádní turisté. Vrátila jsem se do Sydney a o týden později byly uzavřeny hranice. Určitou dobu – v počátcích pandemie, kdy byli lidé zmatení, přicházeli o práci, se strachem sahali na dveřní kliky a omývali potraviny – mě vyhledávali přátelé, pro které jsem byla jakousi mluvčí starých civilizací. Ptali se mě, co by dělali stoikové. Žádali mě, abych jim vstříkla stoicismus přímo do žil. Určitou dobu jsem to brala vážně – vytvořila jsem účet na instagramu, nabízející stoické rady ve formě snadno stravitelných, zenových kóanů. Za takřka svépomocnými řádky, jejichž autory byli Marcus Aurelius, Epiktetos nebo Seneca, se ale skrývala náročná a významná teorie, mapa života v době bouřlivých časů. Stoicismus se pro mě stal neuvěřitelně užitečnou a překvapivě praktickou filozofií. Pomáhal mi zachovat klid během pandemie a poskytl mi důvod,Not proč bych Reasons to Wor r y se měla věnovat i jiným věcem než jenom pečení. A nejen to – stoicismus mě začal měnit. Jak řekl francouzský filozof Jean-Paul Sartre: „Filozofie Being human rightexistenciální now feels like being blasted withfiloa highvedoucí k naprosté transformaci jednotlivce; pressure just all sensation andJinak force; too much, it seems, zofie,hose—it’s která by ho mohla naučit žít.“ řečeno, stoicismus vám může změnit život – tak jako změnila ten můj. to open our eyes. učení vděčná.ofAwonder, cítím setoo. blízko Yet,Jsem yet .za. toto . they havehluboce been years In svých the early učitelů, přestože jsou už dlouho mrtví. days of the pandemic there was an almost manic sense that someStoičtí filozofové, se kterými se v této knize setkáte – Epikthing was happening. Briefly partitions between people—friends and tetos, Seneca a Marcus Aurelius –, žili před mnoha staletími, strangers—fell and in came a strange, almost giddy sociability. There v mnoha ohledech se nám ale velmi podobají. Jejich obavy byly was tak in those strange dayspocit, of autumn a glimpse a different moderní, že mám jako by 2020 žili dnes. Když se of ohlédnu, way vidím of being, je. if only we could let it flow in. Nestala jsem se zastánkyní Making meaning haspřitom alwaysfanatickou been my way through.stoicismu. MeaningRozbecomes čilovala mě některá stoická učení – a mezi mnou a Andrewem a map—and a map can get you out. I thought that if I could extract meaning from these years of chaos 17 and wonder, and work out how to best get through these times, then I could future-proof myself for what was ahead. Because what was ahead promised to be wild. Wilder, perhaps, than what had come before.
Zbav se obav.indd 17
17.01.24 14:01
Z bav se obav
docházelo občas k vášnivým sporům. Bylo možné, abychom byli šťastní, nebo to nejlepší, v co jsme mohli doufat, byla spokojenost? A jak jsme mohli ovládat svoje emoce a tužby? Nešlo jen o nadvládu mysli nad hmotou – ve hře byly i hormony, nervová spojení a podvědomí! Stoicismus, kladoucí důraz na zodpovědnost za vlastní charakter a uznávající omezenost sféry našeho vlivu, o společenské spravedlnosti a prosazování společenských změn říká, že to nejsou témata, jimiž by se měl praktikující stoik zabývat. S Andrewem jsme se procházeli, mluvili, přeli, četli – a snažili se to všechno rozlousknout. V druhé polovině roku 2020 jsme byli sousedé na malém předměstí Sydney, zvaném Tamarama, a pravidelně jsme se procházeli podél mořských útesů Bondi a Bronte. Po několika zdvořilostních frázích jsme zabrousili do filozofie. Co to znamená mít dobrou povahu? Co je odvaha? Kam odejdeme, až zemřeme? Jak můžeme ovládat zlobu? Jaký máme pocit z toho, když dáváme, aniž bychom za to něco dostali? Až po několika měsících těchto procházek jsem si uvědomila, o co jsem se snažila: chtěla jsem přijít na to, jak bych měla co nejlépe žít. Značná část této knihy je produktem našich diskusí.
Kam jsem při studiu stoicismu dospěla? Nejsem filozofka ani výzkumnice. Jsem novinářka, už dvě desítky let se věnuji všeobecnému zpravodajství, jež často zahrnuje složitá témata, která se snažím analyzovat pro čtenáře. Nepovažuji se za odbornici. Mnoho jiných lidí napsalo o stoicismu důkladnější, akademičtější a komplexnější pojednání. O jejich práci se dočtete na následujících stránkách. Tato kniha je spíše výsledkem experimentu: pokusila jsem se uplatnit některé z hlavních principů stoicismu a zjistit, jestli jsou stále platné. S radostí vám oznamuji, že platné jsou. 18
Zbav se obav.indd 18
17.01.24 14:01