Prokop Tomek (ed.)
„Mluví důstojník ministerstva národní obrany“ Londýnské rozhlasové komentáře generála Františka Moravce
Mluvi_dustojnik_MNO_blok.indd 3
16.10.2023 14:45:41
OBSAH Úvod 7 Život Františka Moravce
10
Vojenské vysílání v době druhé světové války
21
Vojenské komentáře z Londýna
34
Ediční poznámka
53
Rozhlasové komentáře Františka Moravce
55
1941
56
1942
87
1943
176
1944
248
Prameny 275 Literatura 277 Summary 279 Jmenný rejstřík
281
Místní rejstřík
285
Mluvi_dustojnik_MNO_blok.indd 5
16.10.2023 14:45:41
ÚVOD
P
ředkládaná edice má alespoň částečně zaplnit jedno z bílých míst historie druhého československého odboje. Tímto bílým místem je československé vojenské rozhlasové vysílání z Londýna v letech 1939 až 1945. Prozatím bych chtěl pozornost věnovat jedné osobnosti, a tou je přednosta 2. odboru Ministerstva národní obrany v Londýně František Moravec. Účast plukovníka generálního štábu, později brigádního generála Františka Moravce na rozhlasovém vysílání je dnes zapomenuta. Moravec má však své čestné místo v dějinách naší armády již od doby bojů čs. legií. Význam jeho díla vzrostl během nacistického ohrožení ve druhé polovině třicátých let a zejména během druhé světové války. Odbornému a vojenskému rozměru Moravcova působení konkuruje i politický, a nakonec dnes také symbolický obsah. František Moravec nikdy nezakolísal ve vztahu ke svobodě, národu a státu. Spor se vedl o jeho reálné zásluhy i osobní vlastnosti. Zvláštní podmínky zpravodajské práce, složité období kladoucí vysoké nároky na osobní rozhodování, spektrum archivních pramenů, ale i komunistické manipulování s fakty vedly někdy k poněkud nepříznivému výkladu osobnosti Františka Moravce. František Moravec by si zasloužil vyváženou monografii, která by objektivně zhodnotila jeho život v historických souvislostech. Tato edice představuje neznámý rys osobnosti Františka Moravce. Je to Moravec jako vojenský teoretik, komentátor i propagandista.
7
Mluvi_dustojnik_MNO_blok.indd 7
16.10.2023 14:45:41
„MLUVÍ DŮSTOJNÍK MINISTERSTVA NÁRODNÍ OBRANY“
Československé vysílání z Londýna v letech druhé světové války mělo pro osvobození okupovaného Československa a obnovu československé státnosti velký význam. Především bylo prakticky jediným, široce dostupným komunikačním nástrojem zahraničního odboje a československé exilové vlády s obyvateli okupované vlasti. Bylo jedním z mála atributů tehdy jen virtuálně existujícího státu a pomáhalo udržovat jednotu odboje doma i ve světě. Mělo také informační, kulturní a duchovní přínos pro posluchače i exil. A v neposlední řadě si udržovalo v době války význam jako zpravodajství o probíhající válce. Vývoj války a válečných operací byly asi ty nejdůležitější informace. V nich mohli posluchači hledat naději v brzké vítězství a konec válečných útrap. Z literatury o Františku Moravcovi je obecně známá zejména monografie Jiřího Šolce, který se ale bohužel až příliš opíral o materiály vzniklé činností komunistického bezpečnostního aparátu. Vyslovoval také morální soudy, jež podle mého názoru historikovi nepřísluší.1 Mimořádnou pozornost vzbudilo již před mnoha lety vydání Moravcových pamětí. Přes nepopiratelný přínos však vyvolaly i kritiku jako pokus předložit příliš jednostranný a pozitivní obraz této osobnosti.2 V poslední době vyšla i kniha Jaroslava Skopala založená především na rodinném archivu Moravcových.3 Moravcově rozhlasové činnosti byl zatím věnován jen kratší text autora této práce.4 Jiří ŠOLC, Ve službách prezidenta. Vyšehrad, Praha 1994. Václav KURAL, Poznámky na okraj pamětí generála F. Moravce. Studie. Historický sborník II. Červen 1978 (bez vydavatele a místa vydání – sami zdat); Též: Historie a vojenství 2/1990, s. 128–150. 3 Jaroslav SKOPAL, Generál František Moravec: jeho boj, rodina, vzpomínky. Vlastním nákladem 2018. 4 Prokop TOMEK, „Mluví důstojník ministerstva národní obrany“. Válečné londýnské rozhlasové komentáře Františka Moravce. Zprávy Včely Čáslavské 4/2020, s. 29–42. 1
2
8
Mluvi_dustojnik_MNO_blok.indd 8
16.10.2023 14:45:41
Úvod
František Moravec v letech 1941 až 1944 připravil pro československé rozhlasové vysílání z Londýna sedmdesát dva komentářů vývoje válečné situace na tehdejších bojištích. Snad tato edice doloží další pozapomenuté zásluhy tohoto pozoruhodného muže, který se zasloužil o stát, byť se mu za to dostalo pramálo díků. Pro přípravu edice byly klíčové dokumenty londýnského vy sílání, uchovávané v Archivu Českého rozhlasu. Ty doplnily archivní materiály z Masarykova ústavu a Archivu Akademie ČR. Za laskavé svolení k publikaci prací F. Moravce i za podporu děkuji vnučce generála Moravce paní Anitě Moravec-Gard. Děkuji také za poskytnutí některých fotografií kolegovi z Vo jenského historického ústavu Praha PhDr. Karlu Strakovi, Ph.D., a dalšímu kolegovi Mgr. Michalu Cápovi za pomoc při překladu anglického resumé. Rovněž chci poděkovat oběma editorům, Mgr. Jiřímu Ohlídalovi a Mgr. Davidu Pazderovi, za nevšední péči, kterou knize věnovali. Doufám, že tuto edici ocení nejen vojenští historikové, ale i širší veřejnost. Dobře napsané a poučené texty přiblíží nový rys osobnosti Františka Moravce, poskytnou nový pohled na válečné události a přiblíží i atmosféru doby, kdy naději hledali lidé jen potají u rozhlasových přijímačů.
9
Mluvi_dustojnik_MNO_blok.indd 9
16.10.2023 14:45:41
ŽIVOT FRANTIŠKA MORAVCE
F
rantišek Moravec se narodil 23. července 1895 v Čáslavi. Pocházel z deseti dětí (dva další sourozenci v dětství zemřeli). Sám po letech na mládí vzpomínal velmi trpce, protože byl prý fyzicky neduživý a nesmělý. Učil se ale velmi dobře. Hodně četl, a dokonce vypomáhal finančně rodině kondicemi, které dával slabším žákům. Brzy začal duchovně a politicky myslet: „Dostal jsem se brzy do spolkového života pokrokového studentstva, jejichž ideálem, idolem a duchovním vůdcem byl profesor Masaryk. Pročetl, prostudoval jsem všechny jeho spisy, četl jsem Čas, jezdil na Masarykovy schůze, pokud byly jen trochu v dosahu, zkrátka byl jsem jeho horlivým, nadšeným stoupencem, právě jako většina tehdejšího studentstva.“5 Studoval gymnázium v Čáslavi, kde maturoval 5. července 1913. Po maturitě zahájil na Karlo-Ferdinandově univerzitě v Praze studium klasické filosofie. Po prvním semestru pokračoval moderní filosofií a kombinaci jazyků čeština – francouzština. Pak ale přišla válka. Dne 6. března 1915 byl prezentován u 12. zeměbraneckého pluku v Čáslavi jako jednoroční dobrovolník. Vztah k rakousko-uherské armádě měl jasný. Po letech 5
Archiv bezpečnostních složek (dále ABS), fond (f.) H, signatura (sign.) H-664, svazek „Akce generál“, F. Moravec, Letmý pohled na můj život.
10
Mluvi_dustojnik_MNO_blok.indd 10
16.10.2023 14:45:41
Život Františka Moravce
napsal: „Byl jsem slavjanofilem masarykovského realistického směru, nikoliv tedy romantickým slavjanofilem typu kramářovského, který obdivoval carismus. Jako žák Masarykův už dávno jsem přerval pouta k Rakousku, stejně skomírajícímu a podle jeho příkladu jsem přeběhl do Ruska, abych spolu s mnoha jinými pomohl bojovat za svobodu svého národa. Byl jsem mladík dvacetiletý, když jsem vstoupil do zahraniční armády a pobyl jsem za hranicemi čtyři léta.“6 Jako podporučík se dostal do ruského zajetí 13. ledna 1916 u Čartorijsku poblíž Lucku na Ukrajině a spolu s jinými zajatci pobýval u Carycinu (dnes Volgograd), kde se již 1. května 1916 přihlásil do čs. legií. Dne 18. května 1916 byl v Oděse zařazen k 1. srbské dobrovolnické divizi v Rusku. Tam absolvoval brigádní důstojnickou školu. Postupně se stal velitelem čety, roty a pobočníkem II. praporu 2. pluku. Dne 15. září 1916 byl povýšen do hodnosti poručíka. Od června do října 1917 velel na rumunské frontě četě, v poli utrpěl i zranění. Od října 1917 až do února 1918 bojoval na soluňské frontě, načež jej 1. března 1918 přeložili k čs. legiím ve Francii a ustanovili velitelem čety u 22. pluku čs. legií. Od května do července 1918 absolvoval kurz velitelů čet v St. Maitent. Od 1. srpna 1918 zastával opět funkci velitele čety u 21. pluku čs. legií, avšak již 3. září 1918 byl znovu přeložen, tentokrát k 35. pluku čs. legií v Itálii, kde pak sloužil jako velitel čety, plynový důstojník, velitel praporu a velitel roty. Na italské frontě byl činný u Padovy. Nadporučíkem se stal 1. prosince 1918 a kapitánem již ve vlasti, 1. března 1919. Válku zakončil s italskými legiemi na Slovensku, aby zde od ledna do 15. srpna 1919 bojoval proti Maďarům. Vykonával funkci velitele praporu 35. pluku.7 6 7
Tamtéž. Vojenský ústřední archiv – Vojenský historický archiv (dále VÚA–VHA), sbírka (sb.) vojenské osobní spisy, spis Františka Moravce, kmenový list.
11
Mluvi_dustojnik_MNO_blok.indd 11
16.10.2023 14:45:41
„MLUVÍ DŮSTOJNÍK MINISTERSTVA NÁRODNÍ OBRANY“
Za svoje válečné zásluhy obdržel František Moravec řadu československých i zahraničních vyznamenání: Čs. válečný kříž, Čs. revoluční medaili, Řád sv. Anny, italské medaile Fatiche di guerra a Unità d’Italia a roku 1925 též Srbskou pamětní medaili 1914–1918. Především však za války nabyl množství cenných zkušeností. Jako voják poznal zblízka boj, a to prakticky na všech frontách, kde legionáři mohli působit. Poznal na vlastní oči i několik evropských zemí. Vystřídal řadu funkcí a naučil se jazyky. Mluvil německy, rusky, srbsky a francouzsky. Moravcova zkušenost s rakousko-uherskou armádou, s legiemi v Srbsku, Rusku, Francii, v Itálii, a nakonec završená účastí v boji na Slovensku roku 1919 by v souvislosti s jeho zpravodajskou prací i pozděj šími válečnými komentáři neměla být zapomenuta. Přes původně studijní plány zůstal po válce už v armádě. „Po uzavření míru jsem byl postaven před rozhodnutí: buď pokračovat v přerušených studiích, nebo zůstat v činné vojenské službě. Rozhodl jsem se pro kariéru vojenskou, neboť po čtyřletém přerušení válečným životem, necítil jsem dosti síly a neviděl jsem mnoho předpokladů, že bych zdárně obnovil svoje vědecká studia. A obával jsem se prostřednosti. [podtrhl PT] Zůstal jsem tedy na vojně.“8 Sloužil nadále u 35. pěšího pluku, v míru posádkou v Plzni. Do hodnosti štábního kapitána byl povýšen 10. listopadu 1925. V prosinci 1925 také ukončil studium Válečné školy v Praze, poté byl do září 1926 na zkušené u různých útvarů. Dne 30. září 1928 se přemístil k 2. divizi v Plzni a krátce nato – 29. prosince 1928 – byl povýšen do hodnosti majora generálního štábu. Mezník Moravcovy kariéry představovalo roku 1929 přemístění na úsek vojenského zpravodajství. Od 30. listopadu 1929 zastával u Zemského vojenského velitelství v Praze funkci před nosty 2. oddělení štábu. Do hodnosti podplukovníka generálního 8
ABS, f. H, sign. H-664, svazek „Akce generál“, F. Moravec, Letmý pohled na můj život.
12
Mluvi_dustojnik_MNO_blok.indd 12
16.10.2023 14:45:41
Život Františka Moravce
štábu byl povýšen 10. února 1933 a 30. září 1934 ho trvale přidělili k MNO ve významné funkci přednosty pátrací skupiny B na 2. oddělení hlavního štábu MNO. Od 1. března 1937 vykonával navíc i funkci zástupce přednosty 2. oddělení. Dne 1. července 1937 byl jmenován do hodnosti plukovníka generálního štábu. Pátrací skupina, v jejímž čele stál, dosáhla ve druhé polovině třicátých let řady skutečně významných úspěchů při skrytém získávání informací o německých válečných přípravách.9 Ženil se již v roce 1920. Manželka Vlasta Nováková se narodila 23. července 1901 a pocházela z Plzně, kde František Moravec v letech 1920–1929 sloužil. V roce 1921 se Moravcovým v Plzni narodila dcera Hana a o rok později druhá dcera Taťána. Přes všechnu vynikající práci, kterou vojenští zpravodajci vykonali, nedokázali odvrátit mnichovskou katastrofu a odstoupení pohraničních území Německu v říjnu 1938. Zpravodajské úsilí se stávalo stále těžším, mimo jiné i proto, že vysocí představitelé tzv. druhé republiky považovali činnost zpravodajců spíš za komplikaci ve vztazích s velkým a nebezpečným sousedem. Dne 2. ledna 1939 musel na německý nátlak odstoupit z funkce přednosta 2. oddělení hlavního štábu plk. gšt. František Hájek. Po něm se stal prozatímně přednostou vojenské zpravodajské služby plukovník gšt. František Moravec. Čtyři dny před nacistickou okupací získalo 2. oddělení díky své zpravodajské síti přesnou informaci o chystaném obsazení Čech a Moravy. Moravec opakovaně o hrozbě osobně informoval vládu. Zprávu ministr zahraničí František Chvalkovský, stejně jako předseda vlády Rudolf Beran, odmítli s tím, že takovému Hitlerovu kroku prý nic nenasvědčuje. Rozkazy, jak zacházet se zpravodajským materiálem a pokyny jak dál postupovat, 9
Karel STRAKA, Rekonstrukce československé agenturní sítě a jejích výsledků z let 1933–1939. Zpravodajské ústředí. MO ČR – VHÚ, Praha 2017, s. 393–400.
13
Mluvi_dustojnik_MNO_blok.indd 13
16.10.2023 14:45:42
„MLUVÍ DŮSTOJNÍK MINISTERSTVA NÁRODNÍ OBRANY“
plukovník Moravec nedostal. Proto se rozhodl jednat na vlastní pěst. Dne 12. března se v Praze setkal s majorem britské zpravodajské služby Haroldem Gibsonem. Dohodli se na již legendárním odletu dvanáctičlenné skupiny zpravodajských důstojníků do Velké Británie. Dne 14. března 1939 tak Moravec unikl se skupinou deseti důstojníků z republiky. Spolu s ním odletěli: mjr. gšt. Emil Strankmüller, škpt. jezd. Jaroslav Tauer, škpt. jezd. Josef Fořt, škpt. pěch. František Fryč, mjr. jezd. Alois Frank, škpt. pěch. Vladimír Cigna, škpt. pěch. Václav Sláma, mjr. pěch. Karel Paleček, pplk. gšt. Oldřich Tichý a mjr. konc. Josef Bartík. Škpt. pěch. Bohumil Dítě nedorazil včas do Prahy a se skupinou ne odletěl. Zpravodajci s sebou převezli nejcennější část zpravodajských materiálů pro další práci proti Německu. Další část převezl major Gibson diplomatickou cestou. Zbytek materiálů zničili v úřadovně 2. oddělení „pozůstalí“ pracovníci.10 Rozhodnutí odejít v činné službě do zahraničí a vydat k tomu rozkaz i podřízeným představovalo zjevné vybočení ze služebního postupu a v daných politických souvislostech i osudové rizi ko. Necelých pět měsíců před vypuknutím války v Evropě Moravcova skupina zahájila protinacistický odboj. Tento Moravcův čin asi nikdy nezůstane zapomenut. Je potřeba také připomenout, že rodinní příslušníci celé skupiny zůstali zprvu v nejistotě doma a až během několika měsíců se je podařilo s pomocí francouzské zpravodajské služby a domácího odboje dostat přes Polsko do Velké Británie. Úspěch celé akce se vůbec nedal předvídat. Sotva půl roku předtím se představitelé Velké Británie podíleli na rozbití Československa a nyní se čs. zpravodajci vydali hledat pomoc právě do této země. 10
Pavel KREISINGER, Brigádní generál Josef Bartík. Zpravodajský důstojník a účastník prvního i druhého československého odboje. ÚSTR, Praha 2011, s. 59–60.
14
Mluvi_dustojnik_MNO_blok.indd 14
16.10.2023 14:45:42
Život Františka Moravce
Dne 26. dubna 1939 František Moravec napsal Edvardu Be nešovi do amerického exilu dopis, v němž se dal zcela k dispozici protinacistickému odboji. Moravec měl pro případ odboje v zahraničí připravené i finanční prostředky. Jeho zástupci půso bili už v létě 1939 v Polsku i Francii. On sám pobýval ve Francii v květnu 1939 s plk. Josefem Bartíkem, ale až po vypuknutí války 1. 9. 1939 se situace stala jasnější. Po uznání čs. exilové vlády dostal Moravec 1. srpna 1940 místo přednosty zvláštní skupiny MNO (zpravodajská ústředna) a 16. června 1941 se stal přednostou II. odboru MNO v Londýně. V podstatě po celou válku řídil zpravodajskou složku česko slovenského exilu v Londýně. Byla to doba úspěchů, ale také hubených let. Činnost exilového zpravodajství navíc nespočívala jen v získávání zpráv ze vzdálené vlasti. Zpravodajci se podíleli i na organizaci aktivního boje. Byly to známé výsadky parašutistů pro zvláštní operace na okupovaném území. Moravcův odbor připravil a realizoval 37 operací, během nichž bylo v protekto rátu vysazeno 98 vojáků. „Pracovali jsme se všemi a ze všech sil a naše práce byla pokládána všeobecně za největší přínos našeho národa společné věci. Aspoň tomu tak bylo až do sklonku roku 1944, než zasáhla naše zahraniční vojska na západě a zejména na východě do závěrečných bitev. Naše odborná práce byla velmi často důležitým podkladem pro diplomatická a politická jednání našich představitelů, zejména pres. Beneše, ministra Masaryka a jiných členů naši zahraniční vlády. Tak jsem se stal spolupracovníkem dr. Beneše, kterému jsem denně referoval a od kterého jsem denně dostával instrukce. Moje skupina obstarávala také spojení s domovem po technické stránce. Jejím úkolem bylo podle rozkazu udržet spojení s naším domácím podzemím za každou cenu. Na obsah korespondence jsme neměli vlivu, to bylo starostí jednak politického kabinetu presidentova (dr. Drtina a vysl. Smutný), jednak MNO (gen. Ingr). Toto spojení se nám přes neobyčejné
15
Mluvi_dustojnik_MNO_blok.indd 15
16.10.2023 14:45:42
„MLUVÍ DŮSTOJNÍK MINISTERSTVA NÁRODNÍ OBRANY“
potíže, časté oběti na lidech, i materiálu, a při několika kratších přerušeních podařilo udržet. Neměl jsem osobních ambicí a též všechnu svoji práci jsem konal pro dobro věci, z čestných vlasteneckých pohnutek. Nicméně mimo moji vůli, bez mého přičinění a na škodu věci a v můj i osobní neprospěch začal význam moji osobnosti vzrůstat. Příčina byla hlavně v tom, že v našich malých emigrantských poměrech nebylo dobře možné zachovat základní zpravodajskou zásadu: moji anonymitu. Moje jméno se stávalo zbytečně a škodlivě známým (přes používané krycí jméno) a nakonec každá zpráva dobrá i zlá, příjemná i nepříjemná, byla automaticky slučována s mým jménem. K tomu pak přistupovala zejména v emigraci obvyklá osobní ne vraživost, závist, soupeření o dobré místo, podezřívavost, které pak nakonec dostaly zcela neodůvodněné politické pozadí. To se pak vyhrotilo na konci války, kdy vítězství bylo vybojováno, nebezpečí zažehnáno a kdy veškerý zájem byl obrácen na věci vnitropolitické. Za všechnu svoji práci a práci mých spolupracovníků, kterou jsme konali podle svého nejlepšího svědomí a vědomí a která podle názoru našeho presidenta a jiných politických představitelů měla pro náš osvobozovací boj neobyčejný význam, nedostalo se nám žádného uznání ani vděku.“11 Již koncem války se Moravcovo postavení v rámci armády změnilo. Navenek pokračoval v úspěšné kariéře, ve skutečnosti se jej však snažili odstavit ze zpravodajství, které v exilu vybudoval a roky v těžkých podmínkách vedl. Dne 1. září 1944 byl Moravec jmenován podnáčelníkem štábu pro vybudování čs. branné moci, 19. září podnáčelníkem štábu hlavního velitelství a 28. října 1944 ho povýšili do hodnosti brigádního generála. Jeho formálním nástupcem ve funkci se stal plk. gšt. Emil Strankmüller. Přesto si generál Moravec fakticky podržel kontrolu nad vojenským zpra11
ABS, f. H. sign. H-664, svazek „Akce generál“, F. Moravec, Letmý pohled na můj život.
16
Mluvi_dustojnik_MNO_blok.indd 16
16.10.2023 14:45:42
Život Františka Moravce
vodajstvím v Londýně až do konce války. Po návratu do vlasti ale již vliv ztratil. František Moravec v průběhu války a po ní obdržel řadu vysokých vyznamenání, především ale získal množství cenných kontaktů. Do vlasti se nevrátil přes Košice s vládou. Do Prahy přiletěl z Londýna až 5. června 1945 a dostal přidělení k pomocnému úřadu Hlavního štábu. Dne 15. března 1946 byl ale odeslán na dovolenou s čekaným. Formálně bylo proti němu po návratu z Anglie zavedeno vyhledávací řízení pro podvracení a vojenskou zradu podle § 6/4 zákona na ochranu republiky. Vyhledávací řízení zavedl polní prokurátor 1. sboru již 4. srpna 1945. Před odjezdem do Vel ké Británie v březnu 1939 se jako přednosta 2. oddělení MNO prý nepostaral o zničení důležitého materiálu, který se pak dostal do rukou německých úřadů. V důsledku převzetí této zpravodajské dokumentace okupanty prý bylo zatčeno na 650 osob, bývalých důstojníků i civilistů. K tomu se měla připočíst přímá vina na ztrátách životů agenturních spolupracovníků německé národnosti, kteří byli údajně vesměs fyzicky zlikvidováni. Ovšem podle výpovědí bývalých Moravcových podřízených zpravodajský materiál zničen byl a nebyl tudíž zneužit. Prezident Beneš výnosem z 26. února 1947 nařídil přerušit kárné řízení a vzít brigádního generála Moravce zpět do činné služby. Dne 6. června 1947 byla Moravcova dovolená s čekaným zpětně zrušena. K 1. prosinci 1947 ho prozatímně jmenovali do funkce velitele 14. divize v Mladé Boleslavi. Šlo ale jen o dočasné přerušení snah o Moravcovo odstavení. Patřil mezi třicet generálů, jejichž okamžitý odchod z armády požadoval hned 29. února 1948 komunisty vytvořený a ovládaný Ústřední akční výbor Národní fronty. Důvodem již nebyly nějaké domnělé trestné činy, ale pouze „záporný postoj k lidově-demokratickému zřízení a zaujetí protislovanské zahraničně politické orientace“.12
12
VÚA–VHA, f. MNO 1948, hlavní štáb, č. j. 219 Taj.
17
Mluvi_dustojnik_MNO_blok.indd 17
16.10.2023 14:45:42
„MLUVÍ DŮSTOJNÍK MINISTERSTVA NÁRODNÍ OBRANY“
Požadavek byl pochopitelně neprodleně realizován. Moravec dostal formálně od 1. března 1948 zdravotní dovolenou ze služebních důvodů až do dalšího rozhodnutí ministra národní obrany. Krátce poté František Moravec zmizel. Poslední služební hodnocení brigádního generála Moravce je datováno 24. července 1948. Velitel II. sboru brigádní generál Jaroslav Hrabovský jej hodnotil jako sebevědomého, odborně velmi dobře připraveného a velice schopného velitele,13 na druhou stranu až autoritativního, se snahou k bezohlednému dosažení vysoké velitelské funkce. Přes klady jej Hrabovský kvalifikoval jako nevyhovujícího: „Projevil nepřátelský postoj k lidově demokratickému řádu republiky. Bylo nutno učinit protiopatření v únorových událostech proti jeho tendencím. Samovolně opustil území republiky a uprchl do zahraničí.“14 Skutečný průběh tohoto druhého Moravcova útěku do zahraničí není bezpečně objasněn. Stalo se to každopádně na přelomu března a dubna 1948 a Moravec překonal hranici sám. Manželku převezli přes hranice britští diplomaté v autě ambasády. Až 14. dubna 1948 vykonali příslušníci 5. oddělení Hlavního štábu domovní prohlídku v Moravcově bytě na Švehlově nábřeží č. 8 v Praze. Následně proběhlo v nepřítomnosti trestní řízení ve věci vojenské zrady podle zákona č. 50/1923 Sb. a ministr národní obrany armádní generál Ludvík Svoboda 26. července 1948 brigádnímu generálu Moravcovi odňal hodnost a propustil ho z branné moci za zběhnutí a útěk do zahraničí.15 13
14 15
Brigádní generál Jaroslav Hrabovský velel od prosince 1947 II. sboru v Písku. Ani jeho loajalita novému režimu jej nakonec nezachránila. V červnu 1949 byl postaven mimo službu a 1. 1. 1950 následovalo přeložení do výslužby. Koncem téhož měsíce byl gen. Hrabovský zatčen a z preventivních důvodů internován v táboře nucených prací na Míro vě. Na následky krutého zacházení během internace zemřel 7. 3. 1951 ve vězeňské nemocnici v Olomouci. VHA–VÚA, sb. kvalifikační listiny, František Moravec. Tamtéž.
18
Mluvi_dustojnik_MNO_blok.indd 18
16.10.2023 14:45:42
Život Františka Moravce
Důvodem Moravcova odchodu nebylo jen reálné ohrožení svobody či života, ale zjevně i záměr znovu bojovat za osvobo zení země. Nejspíš krátce pobyl v zařízení pro prominenty pod ochranou amerických úřadů ve vile Alasca House ve Frankfurtu nad Mohanem. Koncem dubna 1948 se setkal s manželkou ve Velké Británii a 22. července 1948 dorazil do New Yorku. V USA žil do podzimu 1949. Pak se vrátil do americké okupační zóny Německa, aby tam pracoval pro CIA jako velitel exilové zpravodajské skupiny. Pod patronací zpravodajských služeb USA začal z Německa pracovat proti komunistickému režimu v Československu. V tomto období se měl zabývat zpravodajskou činností, a to několika způsoby. Především získával informace od nových uprchlíků a vysílal agenty-chodce nazpět do ČSR. Jinou formou činnosti měl být výcvik a organizování skupin pro budoucí vedení partyzánského boje ve vlasti. Moravec používal v zahraničí krycí jméno „Arnold“.16 Nepochybně ale jeho identitu spolupracovníci i široké okolí znali. Nelze vyloučit, že tak činil záměrně, aby využil pro věc své renomé z doby druhého odboje. Ovšem poměry byly zcela jiné než za války. Exilu se již nedostalo takové podpory jako tehdy ve Velké Británii. Moravec se dočkal v Německu zjevně i proher, především vzhledem k infiltracím zpravodajských skupin agenty československých bezpečnostních složek.17 Až do počátku šedesátých let Moravec figuroval v plánech StB a bezpečnost o něm získávala řadu dílčích i vzájemně si odporujících informací.18 16
17
18
Ivo PEJČOCH – Prokop TOMEK, Agenti chodci na popravišti. Svět křídel, Cheb 2010, s. 17–23. Prokop TOMEK, Zpravodajská skupina „IRON“ a její infiltrace československými bezpečnostními složkami v letech 1948–1952. Historie a vojenství 3/2010, s. 23–43. ABS, f. H, sign. H-664, svazek „Akce generál“. Tento historický svazek StB obsahuje množství dílčích i rozsáhlejších poznatků i výslechových protokolů mj. od zatčených kurýrů.
19
Mluvi_dustojnik_MNO_blok.indd 19
16.10.2023 14:45:42
„MLUVÍ DŮSTOJNÍK MINISTERSTVA NÁRODNÍ OBRANY“
V Německu působil do konce roku 1954. Na jaře 1955 se po ukončení tamních zpravodajských operací vrátil definitivně do USA, kde pracoval jako poradce ministerstva obrany USA. Zemřel 26. července 1966 ve Washingtonu DC během cesty do Pentagonu, krátce po svých jedenasedmdesátých narozeninách. Dokonce i v Rudém Právu se 28. července 1966 o jeho smrti objevila krátká zpráva: „Ve Washingtonu zemřel ve věku 71 let – při cestě na své pracoviště v Pentagonu, jak píše agentura AP – bývalý šéf zpravodajské služby čs. londýnské exilové vlády plk. [!] Fr. Moravec. O jeho činnosti za války jsou zmínky v několika knihách se špionážními náměty, které v poslední době vyšly v ČSSR i v zahraničí.“ Za zdůraznění stojí fakt, že František Moravec i jako sedmdesátník stále dojížděl do práce. Psal paměti, jejichž výběr vydala jeho dcera Hana Moravcová Disherová pod názvem Špión, jemuž nevěřili v roce 1977 v nakladatelství manželů Škvoreckých 68 Publishers v Torontu a ve třetím vydání roku 1990 v nakladatelství Rozmluvy v Praze. Po roce 1989 byl ve vlasti rehabilitován. Zpětně mu byla vrácena hodnost. Prezident Václav Havel udělil roku 1991 Františku Moravcovi in memoriam Řád Milana Rastislava Štefánika. Od roku 1999 nese jeho jméno 601. skupina speciálních sil Armády ČR. S mimořádnými poctami byly 26. dubna 2022 dopraveny do vlasti jeho ostatky, které spočinuly v kolumbáriu hřbitova v rodné Čáslavi.19 Symbolicky se tak uzavřela jedna dramatická životní cesta.
19
Karel STRAKA, Generálův návrat do vlasti po čtyřiasedmdesáti letech. Historie a vojenství 2/2022, s. 146–147.
20
Mluvi_dustojnik_MNO_blok.indd 20
16.10.2023 14:45:42
VOJENSKÉ VYSÍLÁNÍ V DOBĚ DRUHÉ SVĚTOVÉ VÁLKY
D
ruhá světová válka přinesla kromě nových zbraní a techniky i široké využití rozhlasového vysílání. Vysílání sloužilo při krizových situacích, například při povstáních a válečných operacích, bylo jej možno využít ke komunikaci s obyvateli na území okupovaných nepřítelem, k propagaci vlastního vojenského úsilí, široce pojaté propagandě podporující osvobození i předávání šifrovaných zpráv nebo sabotážních instrukcí. Vojenské rozhlasové vysílání patří k málo zpracovaným ka pitolám československého odboje v zahraničí, jakkoli účastníci druhého československého odboje rozhlas široce využívali. Pouhou epizodou se stalo československé vojenské vysílání ve Francii. Tam se od počátku války v září 1939 vysílaly jen civilní patnáctiminutové relace v češtině a slovenštině v rámci vysílání francouzského státního rozhlasu. K nim se pak přidala stanice Svobodné Československo, která ale rovněž vysílala ze zařízení francouzského rozhlasu. Až koncem dubna 1940 se začalo v Paříži uvažovat o zřízení pravidelného „vojenského okénka“. První pod názvem Kamarádi – vojáci ve vlasti, mluví k vám jeden z vás, měl přednést mjr. gšt. Václav Koutník a další (Pozdrav čs. vojáků všem maminkám) pak tři příslušníci Čs. vojenské správy v Paříži. Nakonec se 13. května 1940 vysílal jen projev Koutníkův. Vzhledem k rychle postu-
21
Mluvi_dustojnik_MNO_blok.indd 21
16.10.2023 14:45:42
„MLUVÍ DŮSTOJNÍK MINISTERSTVA NÁRODNÍ OBRANY“
pujícím událostem však nemohlo mít „vojenské okénko“ ve Francii dlouhého trvání.20 Již v té době ale pravidelně vysílal česky a slovensky program BBC z Londýna. Svojí profesionální úrovní čs. vysílání z Francie jasně převyšoval. Vysílání v češtině zahájilo BBC z Londýna hned na začátku války, 8. září 1939. Ačkoli bylo od počátku spojeno s promluvami Jana Masaryka, relace představovaly jen jeden z řady zahraničních programů BBC, které přinášely zejména zpravodajství. V tomto prvním období to byly zprávy BBC a Masarykův středeční komentář. Během následujících válečných let se rozsah vysílání BBC v češtině a slovenštině postupně rozrůstal. Po 11. srpnu 1940, kdy britská vláda uznala prozatímní československou vládu, se čs. vysílání BBC rozšířilo o patnáct minut, přičemž pořad Hovory s domovem obsahoval i komentáře čs. exilové vlády. Dne 16. února 1941 pak následovalo další rozšíření o noční komentáře BBC, připravované čs. externisty. V roce 1943 vzniklo vynětím určitého vysílacího času od BBC již vlastní československé státní vysílání. To byla zásadní změna, spočívající nejen v dalším rozšíření času, kdy bylo možnost z Londýna slyšet češtinu a slovenštinu, ale i v aspektu, že šlo již o skutečně exilové vysílání, byť vytvořené na zařízeních BBC a vysílané na jeho vlnách. Vysílání zahájilo 29. března 1943 svoji činnost jako Hlas svobodné republiky se znělkou pochodu Josefa Suka „V nový život“. Bylo ho možno poslouchat denně od 6.10 a pak od 20.30 hodin. BBC nadále pokračovalo s vysíláním vlastních zpráv v češtině a slovenštině, a to osmkrát denně. V srpnu 1944 došlo k poslednímu rozšíření vládního vysílání o čtvrt hodiny denně, konkrétně od 17.45 hodin.21 20
21
Masarykův ústav a Archiv Akademie věd ČR (dále MÚA), Sbírka Dr. Vladimíra Klecandy 1937–1946, karton (kart.) 2, sign. 7, složka 1. Ondřej KOUTEK, Zahraniční odboj na vlnách BBC. Československé vysílání z Londýna 1939–1945. Paměť a dějiny 1/2014, s. 30–44; viz též
22
Mluvi_dustojnik_MNO_blok.indd 22
16.10.2023 14:45:42
Vojenské vysílání v době druhé světové války
Vysloveně vojenské programy z Velké Británie v češtině a slovenštině se na vlnách BBC objevily již od srpna 1940, tedy sotva měsíc po dramatické evakuaci vojáků z Francie. Ve srovnání s vojenskými rozhlasovými pokusy ve Francii byla tato etapa kvalitativně zcela jiná. Vznikaly pravidelné pořady s určitou jednotnou úrovní, kterou mj. garantovalo BBC svojí profesionalitou, zkušenostmi, obsahovou i vojenskou cenzurou. Dalším garantem se stalo československé exilové ministerstvo zahraničních věcí se svým rozhlasovým oddělením a rozhlasovým poradním výborem. Vysílání za války mělo ve většině relací přirozeně často vojenský obsah. Zprávy o průběhu vojenských operací a válečném úsilí i informace o politických krocích a o celkovém vývoji války byly jistě tím nejdůležitějším, co posluchače v okupované vlasti zajímalo. Tímto způsobem mohli exulanti korigovat i jednostrannost německého vysílání. Vedle jiných témat byly významným tématem bojové úspěchy československých vojáků v zahraničí a jejich podíl na válečném úsilí. Propagovala se myšlenka, aby krajané v cizině vstupovali do dobrovolnické armády. Byla to tedy prezentace československé vojenské akce. Přehledy vývoje válečných událostí i apely na občany doma byly velmi často dílem civilistů-novinářů. Vojenské programy připravovali ale v drtivé většině sami vojáci, či lépe novináři v uniformách. Na vojenském rozhlasovém vysílání se podíleli vojáci jako tvůrci vysílaného obsahu i jeho interpreti. Takové relace se přímo označovaly jako vojenské vysílání, okénka či besídky. Dále pak se vojenské osobnosti jako zástupci ozbrojeného odboje podíleli na vysílání jako autoři a interpreti obecnějších a vojensko-politických projevů. A konečně se vojáci zabývali i komentováním vývoje války jako vojenští odborníci. Prokop TOMEK (ed.), Pavel Tigrid. Volá Londýn. Ze zákulisí československého vysílání z Londýna. ÚSTR, Praha 2017.
23
Mluvi_dustojnik_MNO_blok.indd 23
16.10.2023 14:45:42