2
Obsah strana
Úvod a přírodní dílna Jak v průvodci najdete jednotlivá zvířata a rostliny . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
3
Stopy savců . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
6
Ptáci – zpívající dinosauři . . . . . . . . . . . . . . . . . .
8
Stavíme krmítko . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
10
Ryby, žáby a hadi . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
12
Vyrábíme podběrák . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
14
Co je to za havěť? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
16
Stromy vyrábějí vzduch . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
18
Atlas stromů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
20
Od kořenů po květy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
22
Zvířata Zvířata se srstí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
24
Ptáci . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
68
Se šupinami nebo hladkou kůží . . . . . . . . . . . . . 108 Hmyz a drobní živočichové . . . . . . . . . . . . . . . . 128
Rostliny Květiny . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 182 Stromy a keře . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 216 Rejstřík . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 250
001-023_Pruvodce prirodou deti.indd 2
09/01/18 13:32
3
Jak v průvodci najdete jednotlivá zvířata a rostliny Přehled zvířat začíná na straně 24. Vysvětlení symbolů najdete na s. 256. Pod touto barvou najdete v knize savce – zvířata porostlá srstí (od strany 24): • Kopytnatce, například srnce a divoká prasata • Šelmy, k nimž se řadí vlci, lišky a kuny • Zajícovité a hlodavce, například králíky, veverky, bobry a myši • Hmyzožravce, například ježky, krtky a netopýry Velikost zvířete je uvedena v horní části stránky (délka od hlavy po kořen ocasu, samotný ocas se tedy nepočítá).
barvou najdete Ptáky Pod touto (od strany 68): • Kachny, husy, čápy a podobné • Dravce, sovy, bažanty a podobné • Holuby, vrány, datly a podobné • Kosy, sýkory, pěnkavy a podobné Velikost zvířete je uvedena v horní části stránky (délka od špičky zobáku po konec ocasu).
001-023_Pruvodce prirodou deti.indd 3
09/01/18 13:32
4 Pod touto barvou najdete zvířata porostlá šupinami a zvířata s hladkou kůží (od strany 108): • Plazy, například hady, slepýše a ještěrky • Obojživelníky, ke kterým patří mloci, želvy a žáby • Ryby, například úhoře, kapry, štiky a spoustu dalších Velikost zvířete je uvedena v horní části stránky (délka se počítá včetně ocasu).
barvou najdete hmyz Pod touto a další drobné živočichy (od strany 128): • Hmyz se šesti nohama, například mravence, čmeláky a motýly • Pavoukovce s osmi nohama, například křižáky, sekáče a klíšťata • Stejnonožce a stonožkovce se spoustou noh • Beznohé měkkýše, například slimáky a červy Velikost zvířete je uvedena v horní části stránky, bez dlouhého páru nohou nebo tykadel.
001-023_Pruvodce prirodou deti.indd 4
09/01/18 13:32
5 Přehled rostlin začíná na straně 182. Květiny najdete rozdělené podle barvy květů a počtu okvětních lístků. Stromy a keře jsou rozdělené podle tvaru listů. Pod touto barvou najdete květiny (od strany 182): • s bílými květy • se žlutými květy • s růžovými a červenými květy • s modrými a fialovými květy • se zelenkavými nebo nenápadnými květy V každé skupině jsou květiny dále rozdělené podle počtu okvětních plátků: na byliny se čtyřmi okvětními lístky, s pěti okvětními lístky, s mnoha okvětními lístky nebo s protáhlým tvarem květu. Velikost je uvedena v horní části stránky, udává výšku rostliny. Pod touto barvou najdete stromy a keře (od strany 216): • s jehličím, například borovice a smrky • s celokrajnými listy, které mají hladké okraje, například buky nebo šeřík • se zubatými listy, například lísky, břízy nebo lípy • s dělenými listy, jaké má například černý bez, jírovec nebo ostružiník • s laločnatými listy, například duby nebo břečťan Velikost v horní části stránky udává délku listu nebo jehlice.
001-023_Pruvodce prirodou deti.indd 5
09/01/18 13:32
6
Po této cestičce přeběhl srnec.
Stopy savců Hledejte otisky tlapek Když se budete pozorně dívat, uvidíte, že lesy, louky a břehy řek a potoků jsou protkány mnoha úzkými pěšinkami. Většinou se jedná o cestičky, které si zde vyšlapala divoká zvířata. I divoká zvířata totiž dávají při svých pochůzkách přednost pěkně prošlapaným stezkám: usnadňují jim orientaci a pomáhají dostat se rychleji do úkrytu. Když se po nich tiše a pozorně vydáte, jistě objevíte řadu zajímavých věcí. Podezřelý trus Hovínka divokých zvířat (odborně nazývaná „trusem“ nebo „výkaly“) jsou pro vědce vždy důležitým svědectvím o tom, kdo tudy prošel. Každý živočišný druh totiž skutečně vytváří trus nezaměnitelného tvaru a velikosti. Srnci hovínka jednoduše trousí při chůzi, zatímco trus králíků najdete vždy na stejném místě, nedaleko od hnízda. Šelmy, jako třeba lišky nebo vydry, dokonce svůj trus umisťují na
001-023_Pruvodce prirodou deti.indd 6
09/01/18 13:32
7 vyvýšená místa svého území. Takto si vymezují svůj revír a vzkazují sousedům: „Pozor! Dál už raději nechoď!“ Tajemné výpravy Na bahnitých stezkách, mokrých březích nebo v čerstvém sněhu můžete najít různé stopy. Šelmy – třeba lišky nebo kočky – zanechávají otisky tlapek, po srncích nebo divokých prasatech zůstávají po každém kroku otisky dvou kopýtek neboli spárků. Tito živočichové totiž nemají na nohou prsty, ale jeden pár tvrdých kopýtek. Kdo to tu okousal? V okolí zvířecích stezek můžete obvykle uvidět také stopy po zubech zdejších živočichů: v jehličnatém lese najdete šišky okousané od myší nebo veverek, v keřích objevíte vylouskané oříšky, ohryzané větvičky a potrhané listy. Na březích řek nechávají ondatry prázdné škeble. Tam, kde žijí bobři, jejich přítomnost prozrazují charakteristicky ohlodané a pokácené stromy.
Je někdo doma? Poštěstilo se vám nalézt na konci pěšinky dokonce nějaké hnízdo? Jezevec, liška, králíci, myši i ondatry žijí v podzemních norách, které si sami budují. Chtěli byste vědět, zda tu někdo bydlí? Před vchod položte drobnou větvičku a příště se podívejte, jestli ji pan domácí odklidil.
001-023_Pruvodce prirodou deti.indd 7
09/01/18 13:32
8
Duhově pestrý ledňáček
Ptáci - zpívající dinosauři Za doby veleještěrů Už před 150 miliony let, daleko dříve, než se na Zemi objevili první lidé, zde žili praptáci. Nemotorně mezi dinosaury přelétávali ze stromu na strom. Ještě to nebyl ten pravý ptačí let: praptáci měli těžký ocas vyztužený kostmi a velkou hlavu. Také zatím neměli zobák, místo něho byla široká tlama a zuby. Ale už si stavěli hnízda a kladli vejce. Na vejcích seděli a starali se o svá mláďata – úplně stejně jako dnešní ptáci. Ukaž zobáček! Všichni dnešní ptáci jsou vybaveni zobákem. Podívejte se na ptačí zobáky pozorněji: jsou to skutečné pracovní nástroje. Někteří ptáci mají zobáky podobné dlouhým pinzetám, jiní jsou vybaveni špičatou dýkou. Některé zobáky vypadají jako ostré háky. Další připomínají široké lžíce nebo špičaté pilky.
001-023_Pruvodce prirodou deti.indd 8
09/01/18 13:32
9 Každý tvar zobáku je uzpůsobený potravě, kterou se pták živí. Někteří ptáci si pochutnávají na semínkách, další mají v oblibě červy nebo chytají hmyz. Na ptačím jídelníčku najdete i ryby, jiné ptáky nebo drobné savce. Maskovaný jako kůra Ledňáček je nádherně barevný. Zato šoupálka si na kmeni stromu téměř nevšimnete. Je to nespravedlivé? Ne, je to chytré! Samičky často bývají méně barevné než samečci. O to lé lépe jsou však š k maskované. Tak je to většinou u těch, které sedí v hnízdě na vejcích. Dravci si jich nevšimnou. V zimě mají některé kachny, rackové nebo zpěvní ptáci jednoduchý zimní šat. Na jaře se, právě včas na dobu námluv, převléknou do pestřejšího peří, svých „svatebních šatů“, aby se líbili svému partnerovi nebo partnerce. Zpěv místo pranice Samozřejmě že každý pták má svůj domov. Může jím být kus lesa nebo jeden živý plot. Někteří ptáci za svůj domov považují louku nebo vaši zahrádku. Zde si na jaře ptačí pár staví hnízdo, tady hledá potravu a vychovává ptáčata. Ornitologové, vědci zabývající se životem ptáků, toto místo nazývají ptačím teritoriem. Toto teritorium před ostatními ptáky každý pár hájí. Brání ho bez boje, místo toho zpívá. Svým zpěvem ostatním sděluje: „Toto místo je už obsazené.“ Na podzim většina ptáků svá teritoria opouští a shlukuje se do velkých hejn. Poznáš je podle zpěvu U ptáků většinou zpívají jen samečkové. Svým zpěvem také chtějí do svého teritoria přilákat samičku. Každý ptačí druh má typický, nezaměnitelný způsob zpěvu. Dobrý ornitolog dokáže i se zavřenýma očima poznat, kde který pták sedí. S trochou praxe se také můžete naučit, jak ptačí druhy rozeznat podle zpěvu. Velmi užitečnou pomůckou jsou cédéčka s nahrávkami ptačího zpěvu.
001-023_Pruvodce prirodou deti.indd 9
09/01/18 13:32
10
Vlastnoručně: Stavíme krmítko Budete potřebovat: Materiál: – prkno ze smrkového dřeva dlouhé asi 2,4 m, široké asi 20 cm a silné 1,7 cm (běžné prkno z prodejen pro kutily) – přibližně 20 hřebíků dlouhých 3,5 cm – šroubovací háčky – silný drát na zavěšení
Nástroje:
– přímočarou pilu – vrtačku a děrovací vrták (průměr zvolte podle plánované velikosti vstupního otvoru) – kladivo, pilník, rašpli – pravítko a tužku
Na prkno narýsujte tužkou obrysy jednotlivých dílů, buďte pečliví a vše si vícekrát přeměřte. Pak všechny díly vyřízněte a hrany pěkně ohlaďte pilníkem. Rašplí naopak zdrsněte vnitřní část budoucí přední stěny budky, aby později mohla ptáčata snadno vylézt ven. Do podlahy vyvrtejte čtyři otvory o průměru asi 8 mm. Kdyby bylo v budce příliš vlhko, těmito otvory bude hnízdo větrat. Až budou všechny díly hotové, na zkoušku je všechny přesně sestavte. Všechno pěkně pasuje? Pokud ne, můžete díly ještě upravit. Na přední stěnu si předkreslete vstupní otvor. Děrovacím vrtákem vyvrtejte vstup do budky. Pokud nemáte správnou děrovku, můžete si pomoci přímočarou pilkou (nejprve si do dřeva předvrtejte malý otvor).
001-023_Pruvodce prirodou deti.indd 10
09/01/18 13:32
11
5 cm 27 cm
23 cm
Části ptačí budky
5 cm 50 cm
14 cm
17,5 cm
16 cm
16 cm
Postranice
Postranice
19,5 cm
14 cm
23 cm
27 cm
Přední strana Zadní stěna
23 cm
27 cm
Lišta
14 cm
Dno
19,5 cm
Střecha
Nejdříve na podlahu budky přitlučte zadní část a obě postranní stěny. Na ně položte střechu a rovněž ji pevně přitlučte. Nakonec mezi obě postranní stěny připevněte hřebíky přední stranu budky – ovšem jen dvěma hřebíky v horní části. Později tak budete moci přední stěnu vyklopit a budku vyčistit. Vyzkoušejte, zda se dá opravdu vyklopit, aby se při tom nezachytávala o střechu. Ve spodní části tuto stěnu zajistěte jedním šroubovacím háčkem. Na zadní stěnu budky připevněte lištu, za kterou budku pověsíte na strom. Do horní části lišty vyvrtejte otvor, jímž protáhnete pevný drát na pověšení.
001-023_Pruvodce prirodou deti.indd 11
Kdo bude v budce bydlet? Velikostí vstupního otvoru můžete sami rozhodnout, kdo se v budce zahnízdí. ➞ 26–28 mm: sýkora modřinka, sýkora babka, sýkora uhelníček, vrabec polní ➞ 32–34 mm: sýkora koňadra, brhlík ➞ 45 mm: špaček ➞ 32 mm šířka a 48 mm výška: rehek zahradní
09/01/18 13:32
12
To není mimozemšťan. Seznamte se s larvou mloka skvrnitého. Dýchá vnějšími keříčkovitými žábrami po stranách hlavy.
Ryby, žáby a hadi Ryby Už před 450 miliony let, dlouho předtím, než se vyvinuli ptáci a savci, plavaly v mořích a jezerech ryby. Ryby jsou živočichové opatření žábrami, tělo mají pokryté šupinami a mohou žít pouze ve vodě. Vajíčka také kladou ve vodě. Některé druhy, například koljušky, svá vajíčka hlídají a ploutvemi k nim neúnavně přihánějí čerstvou vodu. Mnoho druhů ryb má velmi zvláštní zvyky a požadavky. Pstruh potoční může žít jen ve velmi studené a čisté tekoucí vodě. Úhoři kvůli rozmnožování plavou 7000 km až do oceánu a štiky chrání svůj přesně vymezený revír, odkud vyhánějí všechny vetřelce. Obojživelníci Tito živočichové mohou žít jak na souši, tak ve vodě. K obojživelníkům patří žáby, mloci a čolci – všichni vedou tajný dvojí život. Z poloviny na souši a z poloviny ve vodě. Vajíčka kladou do rybníků nebo
001-023_Pruvodce prirodou deti.indd 12
09/01/18 13:32
13 potoků. Z nich se líhnou malé larvy, které se zpočátku podobají spíše rybám – dýchají žábrami a dokážou zatím žít jen ve vodě. Postupně jim dorůstají přední a zadní nohy a také plíce (podívejte se vlevo na obrázek mladé rosničky) a přecházejí k životu na souši. Ovšem i v dospělosti dávají přednost vlhkému životnímu prostředí nebo se pohybují pouze v noci, kdy je vzduch chladnější a vlhčí. Obojživelníci mají totiž tenkou a citlivou kůži, která na slunci rychle vysychá. Plazi Plazi jsou živočichové, kteří se pohybují plazivým pohybem. Ale všichni ne. Patří k nim krokodýli, hadi, ještěrky a želvy. Pro plazy je typická suchá kůže pokrytá pevnými šupinami. Plazi dávají přednost teplým a suchým místům, někteří však rádi a dobře plavou a potápějí se, například užovka nebo želva bahenní. Vajíčka plazů Na rozdíl od obojživelníků kladou plazi vajíčka na suchu. Samičky vajíčka zahrabávají do půdy nebo do písku a pak je opustí. Z vajíček se vylíhnou maličké děti, které už ale vypadají úplně stejně jako rodiče, dospělé ještěrky, želvy nebo hadi. (Na obrázku jsou vajíčka užovky.)
Obr mezi suchozemskými živočichy Žil před 45 miliony let a patřil mezi plazy. Býložravý veleještěr byl vysoký jako sedmipatrový dům, na délku měřil 40 metrů a vážil tolik jako 14 slonů.
001-023_Pruvodce prirodou deti.indd 13
09/01/18 13:32