Issuu

Anglické

mýty OD KRÁLE ARTUŠE A SVATÉHO GRÁLU PO JIŘÍHO A DRAKA

MICHAEL KERRIGAN

English Myths Chpt 0_ 001_004_CZ.indd 3

09.10.2023 20:24

ANGLICKÉ MÝTY Michael Kerrigan Z anglického originálu English Myths, vydaného nakladatelstvím Amber Books Ltd, United House, North Road, London N7 9DP, United Kingdom, v roce 2022, přeložil Lubomír Košnar Redigoval Richard Straberger Odpovědný redaktor Jan Šindelka Technická redaktorka Růžena Hedrichová Počet stran 224 Vydala Euromedia Group, a. s., v edici Universum, Nádražní 30, 150 00 Praha 5 v roce 2023 jako svou 13 982. publikaci Sazba a úprava obálky TypoText Tisk NEOGRAFIA, a. s. Vydání první www.euromedia.cz

Naše knihy na trh dodává Euromedia – knižní distribuce, Nádražní 30, 150 00 Praha 5 Zelená linka: 800 103 203 Tel.: 296 536 111 Fax: 296 536 246 objednavky-vo@euromedia.cz Knihy lze zakoupit v internetových knihkupectvích www.booktook.cz a www.knizniklub.cz

Poznámka překladatele U osobních jmen anglosaského období je při první zmínce doplněna též staroanglická forma, a to podle jmen v antologii nejstarší anglické poezie a prózy Jako když dvoranou proletí pták. (Praha, Triáda: 2009). Z této antologie jsem převzal též úryvky z básně „Zříceniny“ v překladu Miloše Komance, z básně „Poutník“ v překladu Heleny Znojemské a z básně „Bitva u Brunanburhu“ v překladu Heleny Soukupové-Clarkové. Text o lovci Hermovi ze Shakespearových Veselých paniček windsorských je uveden v překladu Martina Hilského, texty ze Snu noci svatojanské a z Romea a Julie jsou v překladu E. A. Saudka.

English Myths Chpt 0_ 001_004_CZ.indd 4

09.10.2023 20:24

OBSAH Úvod

Kapitola 1 Příchod Anglosasů

Kapitola 2 Béowulf

Kapitola 3 Nadvláda Dánů

Kapitola 4 Artušovská legenda

108

Kapitola 5 Ušlechtilí rytíři a krásné dámy

152

Kapitola 6 Robin Hood

166

Kapitola 7 Od skřítků k Pukovi

190

Kapitola 8 Strašidla a bestie

204

Rejstřík

222

English Myths Chpt 0_005_CZ.indd 5

09.10.2023 17:35

English Myths Chpt 0_006-031_CZ.indd 6

09.10.2023 17:35

ÚVOD Anglická historie je původně mytická. Přinejmenším začínala v tajemnu a v legendách. Teprve zvolna se začal vynořovat skutečný příběh. Křik námořníků prořízl ticho chladného mlžnatého úsvitu, rytmický hukot vln přerušilo zaskřípění dřevěného kýlu o pobřežní štěrk. Bílí rackové, vyrušeni ve svém poklidu, se s pobouřeným vřeštěním vznášeli jako přízraky, padali jako sněhové vločky a kroužili v ranním vánku. Loď se s trhnutím a otřesy zastavila, a zatímco námořníci vyskakovali na břeh a brodili se mělčinou, aby ji zajistili, jejich velitel tam stál mlčky jako přikovaný. Když pomohli svým druhům na palubě lodi, aby se k nim připojili, nejenže si jich nevšímal, ale téměř zmizel. Stáhl se do záhybů velkého pláště, který měl omotaný kolem ramen, a stál tam strnule, jako by ztuhl, tvář měl zachmuřenou a zjitřenou a s jakýmsi znepokojením zíral na krajinu, která je očekávala.

English Myths Chpt 0_006-031_CZ.indd 7

NA PROTĚJŠÍ STRANĚ:

Brutus bojuje s obry na této středověké ilustraci k Dějinám britských králů Geoffreyho z Monmouthu. Porážka obrů umožnila výstavbu měst, zde Londýna.

09.10.2023 17:35

ÚVOD

NAHOŘE: Trojský princ

Brutus se vydává do Británie; z rukopisu „Dějin“ Geoffreyho z Monmouthu, pocházejícího z patnáctého století.

Její rysy byly v pološeru časného rána dosud obtížně rozeznatelné, ale její hrozivost byla nepochybná. Siluety stromů se tísnily až k vodní hladině a všude nad ní pokrývaly svahy až po obzor. Nikde nebylo možno spatřit stopy lidského obydlí.

Na útěku Jen několik dní předtím se trojský princ Brutus vydal na cestu od pobřeží Galie a spolu s ním se v této malé flotile plavili jeho nejbližší druhové. Zde nebylo nic, co by se dalo srovnat s obdělanými poli a úhlednými vesnicemi, které nechali za sebou. A ještě méně se tato divoká země podobala městu Alba Longa v Latiu, kde se narodil. Brutus byl synem Askania, který byl sám dítětem trojského hrdiny Aenea, jehož žena Kreusa byla dcerou krále Priama. Ti oba byli vlastně božského původu: Aeneas pocházel z Afrodity, bohyně lásky. a Kreusa z Dia, boha nebes – tito zářní předkové jim však nepomohli, když na tom nejvíc záleželo. Na konci desetiletého obléhání pronikli konečně řečtí dobyvatelé jejich země mohutnými hradbami Tróje. Dostali se dovnitř lstí, pomocí svého „danajského daru“, obrovského dřevěného koně. Po setmění nenápadně vystoupili padacími dveřmi z jeho břicha, povraždili městské stráže a dokořán otevřeli brány, takže jejich čekající spolubojovníci mohli vpadnout dovnitř a překvapit spící obyvatele.

English Myths Chpt 0_006-031_CZ.indd 8

09.10.2023 17:35

ÚVOD

Následovalo řádění a ničení, a když se v plamenech začaly hroutit trojské věže, byli Aeneas a jeho blízcí nuceni uprchnout. Aeneas je vedl a na ramenou nesl svého starého otce Anchísa, vzadu klopýtal mladý Askanius spolu s Kreusou. Dostali se do bezpečí na lodi a vypluli na moře. Čekala je dlouhá léta putování, roky bojů, nejprve na Sicílii a pak ve střední Itálii, kde se všechny místní kmeny stavěly proti nim. Nakonec však zvítězili a o generace později založili jejich potomci město, které nakonec získalo věhlas jako Řím. V té době byl však Brutus už jen vzdálenou vzpomínkou. Právě teď nebyla jeho situace nijak skvělá. Jak se v příběhu vypráví, zabil nešťastnou náhodou svého otce šípem, byl vypovězen z Itálie a nucen sám si razit cestu světem. Svým způsobem se však jeho úděl neměl příliš lišit od osudu jeho otce a děda, poznamenaného nekonečnými válkami a zdánlivě nekonečným putováním. Po přistání ve Francii bojoval s domorodými kmeny a v údolí Loiry založil město Turones – Tours. Zanedlouho se však musel znovu vydat na cestu.

Nepříliš slibný začátek Další svítání, další země; noví nepřátelé, které je třeba přemoci, a území, jež má být ovládnuto… Teď to všechno musel Brutus udělat znovu. Dobré bylo, že nebyli na tomto ostrově na samém konci světa žádní lidé, které by bylo třeba podrobit, to špatné, že tam žijí nestvůrní obři. Jak se vypráví, Brutus a jeho společníci přistáli na jižním pobřeží Devonu, nedaleko dnešního města Totnes. Obři neměli právě přívětivou náladu. Pod vedením ohyzdného Goemagota neboli Gogmagoga se vrhli na vetřelce a chtěli je ubít. Ale Brutus a jeho bojovníci se nenechali zastrašit. Bránili se zuřivě – věděli, že jejich život závisí na jejich odvaze a odhodlání – a začali získávat převahu. Nakonec byli všichni obři kromě Goemagota zabiti. Ten vyzval Bruta, aby určil šampiona, který s ním bude zápasit na život a na smrt. Určeným hrdinou byl Corineus; Goemagota usmrtil, když ho vrhl ze skály na místo, které je dnes známo jako Salcombe. (Tuto epizodu připomíná samotné jméno

English Myths Chpt 0_006-031_CZ.indd 9

OBŘI NEMĚLI PRÁVĚ PŘÍVĚTIVOU NÁLADU. POD VEDENÍM OHYZDNÉHO GOEMAGOTA NEBOLI GOGMAGOGA SE VRHLI NA VETŘELCE A CHTĚLI JE UBÍT.

09.10.2023 17:35

ÚVOD

Salcombe, které je odvozeno z latinského Saltus Goemagot – Goemagotův skok.) Moře pod útesem se zbarvilo obrovou krví, stejně jako úsek pobřeží, který omývalo. Za troskami salcombského zámku ze šestnáctého století můžete dodnes vidět nízko položenou oblast, kde jsou skály nápadně rudé. Na Corinea zase upomíná název hrabství Cornwall. A samozřejmě, země jako celek dostala název Británie podle Bruta, když bylo jeho jméno v průběhu staletí postupně zkomoleno.

Těžko uvěřitelné příběhy

DOLE: Mytické údaje

o založení Anglie byly tak skrovné, že obr Goemagot byl později často považován za dva jedince – „Goga“ a „Magoga“.

English Myths Chpt 0_006-031_CZ.indd 10

Žádný dnešní učenec ovšem z výše uvedeného líčení ničemu nevěří. Příběh o Tróji, jejím obléhání a pádu patří k pověstem antického světa, stejně jako následná Aeneova dobrodružství. Za to, co „víme“ o Brutově příběhu, vděčíme anonymnímu dílu z devátého století Historia Brittonum (Dějiny Britů), jehož obsah rozvinul Geoffrey z Monmouthu (asi 1095–1155) ve své knize Historia Regum Britaniae (Dějiny britských králů). Dokonce i jeho současníci přiznávali, že jsou vůči Geoffreyho historii skeptičtí, i když by tomu rádi věřili.

09.10.2023 17:35

ÚVOD

Poezie a prestiž Jakmile však takové příběhy vyvrátíme, začneme si uvědomovat jejich skutečnou hodnotu. Na prvním místě je tu jejich čistě zábavná úloha. Kdo by si vážně chtěl nechat vyprávět o úzkých, prudce se svažujících údolích, když může slyšet o statečných hrdinech zabíjejících obry. Mýty mohou být natolik přitažlivější než nudný záznam reality, že získávají jakýsi nadřazený status. Nemusí být vlastně „pravdivé“ v tom nejvšednějším doslovném smyslu, ale vzniká pocit, jako by „měly“ být, protože je to vhodné pro prestiž národa nebo státu. Mýtus vnáší poezii do historie, která bývá příliš prozaická. Když se jeho děj vypráví dostatečně výmluvně, může působit velkolepě. Pád Tróje vylíčil ve své básni Iliadě Homér (slepý básník z osmého století před Kristem, jehož samotná existence rovněž mohla být zcela mytická), o pozdějších dobrodružstvích Aenea a jeho rodiny píše ve své slavné Aeneidě římský básník Vergilius (70–19 př. Kr.). Tento mistrně zpracovaný epos poskytl jakožto neskrývaně umělecké dílo rozsáhlé a mocné Augustově říši mýtus o jejím vzniku, a to takový, jaký jeho první čtenáři mohli považovat za přiměřený velikosti jejich státu. Většina historických civilizací měla podobné mýty v té či oné formě. Příběh o Brutově putování, o jeho příchodu na devonské pobřeží a jeho boji s obry skýtá Anglii mýtus o původu, který náleží jen jí samotné. Lze v něm však spatřovat také mnohem víc. Tím, že v jeho vyprávění vyvstává spojení mezi dějinami Anglie a klasického Řecka a Říma, klade chladnou a deštivou zemi (která si dosud nečinila nárok na velikost či slávu) na roveň těmto proslulým antickým civilizacím. Není tedy příliš těžké pochopit, proč si čtenáři ve středověké Anglii velmi přáli Brutovu příběhu uvěřit.

English Myths Chpt 0_006-031_CZ.indd 11

NAHOŘE: Geoffrey

z Monmouthu vůbec není historikem podle dnešních měřítek, ale jako kronikář mytické historie je jedinečný.

09.10.2023 17:35

ÚVOD

English Myths Chpt 0_006-031_CZ.indd 12

09.10.2023 17:35