24 11:58
AIDEN THOMAS
strazci slunce_003.indd Strazci slunce_OK.indd 33
04.01.2024 11:58 05.01.24 16:39
Pro moje přátele, mé múzy, mé rytíře v zářící zbroji:
ALEX ANDA AUSTIN BIRD EZRAEL KATIE MAX MIK RAVIV SAMANTHA
Strazci slunce_OK.indd 5
ac
m
5
il
TEDDY
05.01.24 16:39
NA POČÁTKU BYLO JEN SOL V MOŘI HVĚZD.
Bylo samo, a tak nabralo do dlaní hvězdný prach a stvořilo svět. Z prachu zmáčknutého mezi prsty vyrostly hory. Ze slz osamění vytryskly oceány a řeky. Díky vodě vyrostly na pusté zemi košaté stromy a bujná džungle. A z této nové země vznikl Tierra a Sol už nebylo samo. Svět byl krásný a vzrušující, ale ti dva byli ve vesmíru sami a neměli ho s kým sdílet. A tak se rozhodli stvořit pokolení božských dětí. Nejprve vyzvedl Tierra z hlubin země zlato a Sol ho vytvarovalo ve Zlaté. Zlatí byli mocní, ale marniví. Chtěli jen zkoušet hranice svých sil, všechen čas trávili vlastním úsilím místo toho, aby pobývali se svými tvůrci. A tak to Sol s Tierrou zkusili znovu. Tentokrát Tierra z jeskyní na pomezí oceánu a pobřeží vyzdvihl jadeit a Sol ho vytvarovalo v Jadeitové. Jadeitoví byli laskaví, ale příliš zaujatí. Byli tak pohroužení do hledání nových způsobů, jak ohýbat a směrovat své síly, že na svou rodinu ani nepomysleli. A tak to Sol s Tierrou zkusili znovu. Nakonec Tierra z kraje těch nejžhavějších plamenů země vyzvedl obsidián a Sol ho vytvarovalo v Obsidiánové. Obsidiánoví byli vášniví, ale sobečtí. Zajímalo je jen ničení, nechtěli svůj nový domov rozvíjet. Nakonec Sol a Tierru tvoření nových bohů unavilo. Sol se odebralo do hlubin země a zasadilo své srdce hluboko přehluboko, aby bylo svému milovanému blíž. Krev z toho srdce se promísila s prostou hlínou a nečekaně se zrodili lidé. Malí smrtelníci byli vítaní a získali domov v Reino del Sol. Proto, že jejich život trval jen krátce, bylo v nich více soucitu a empatie, milovali nespoutaněji, než by kdy jaký bůh skrz naskrz věčností dokázal. 7 1
1 Strazci slunce_OK.indd 7
05.01.24 16:39
Sol a Tierra milovali lidi nejvíc ze všech, a tak pověřili bohy, aby se o ta křehká stvoření starali – aby o ně pečovali, inspirovali je a učili se od nich. Zlatí, Jadeitoví a Obsidiánoví tvrdě bojovali o to, jakým stránkám lidského života bude kdo z nich vládnout. Sol nakonec jejich boje ukončilo sedmicípou hvězdou z jílu, do které vložilo všechnu moc bohů. Bohové jeden po druhém zkoušeli hvězdu holí rozbít, až se jedné ze Zlatých jménem Luna nakonec podařilo ji roztříštit. Z jílu pršely hvězdy. Zlatí popadli ty nejjasnější, a získali tak na starost to nejdůležitější. Jadeitoví hledali mezi menšími hvězdami ty nejcennější. Obsidiánoví vysbírali hvězdy z prachu a skryli je hluboko v zemi, kde vířivé horko a tlak jejich lakoty tyto dary proměnily v začernalé a ostré kusy. Oceány a život v nich připadly na starost Ague. Pan Dulce střežila domácí krb a její jméno získala i ta nejoblíbenější sladkost smrtelníků, měkká a barevná. Fauna vytvořila všechna zvířata, Guerrero divoké kočkovité šelmy dle obrazu svého, Quetzal zase ptáky podle sebe… a všichni byli milováni. Obsidiánoví – Venganza, Chupacabra a Caos – se rozzlobili. Žárlili na lásku, kterou Sol cítilo k lidu. Místo aby s ostatními nesmrtelnými oslavovali lidský život, Obsidiánoví chtěli, aby jim lidé sloužili a uctívali je. Caos toužilo po světě, jaký byl před tímhle pevným řádem, Chupacabra žíznila po krvi a Venganza dal dohromady plán, jak se stát středem všeho postaveným nad ostatními. Vyhledali Tierru, který střežil srdce Sol uprostřed země. Chytrá Chupacabra mu s kňučením přikulhala do cesty a odvedla jeho pozornost, zatímco Venganza s Caos ukradli srdce Sol. 8 1
1 Strazci slunce_OK.indd 8
05.01.24 16:39
Když už srdce nezahřívalo zemi, Obsidiánoví proměnili lidstvo, kterého si Tierra a Sol tak cenili, v nemyslící stvoření, která existovala jen proto, aby uctívala bohy. Aby Sol lidstvo zachránilo, vydalo se na vrchol svého chrámu. Na plochém kusu kamene si vetklo do vlastní hrudi dýku. Když mu z těla odtekla i poslední kapka krve, zjevilo se znovu na obloze jako jasná žhnoucí hvězda. Jako slunce mohlo Sol zrádné bohy polapit a uvěznit v nebeských okovech na obloze. Na zemi se jeho tělo proměnilo v lávu hořící na obětním kameni. Zatímco ve dne Sol dokázalo udržet Obsidiánové pod zámkem, v noci je neudrželo nic. Tierra vystoupal na vrcholek chrámu a vzal roztavené tělo svého milovaného Sol do náruče. I když mu spalovalo kůži až do masa, utvořil Tierra z lebky Sol sluneční kámen, který se jasně rozzářil na vršku zlatého chrámu. Pak vzal zbytek jeho těla a proměnil ho v menší sluneční kameny. Každý ze zbývajících bohů si jeden z nich vzal a položil ho na vršek svého chrámu, aby Obsidiánovým zabránili vrátit se do Reino del Sol. Sol stoupalo jakožto slunce po obloze, shlíželo na zem a drželo Obsidiánové zamčené v nebeských celách mezi souhvězdími. Každou noc se proradní bozi pokoušeli uniknout, ale sluneční kameny jim v tom bránily, dokud Sol další ráno nevyšlo. Dokud slunce září a kameny svítí, zrádní bohové se nemohou vrátit.
9 1
1 Strazci slunce_OK.indd 9
05.01.24 16:39
KAPITOLA 1
O
patrně! Nechceme to podělat a zase se nechat chytit,“ za „ šeptal Teo směrem k tlumeným hlasům, které se dohado valy v jeho batohu. Konečně byl propuštěný z trestu po škole a teď se s radostí dal do plánu, který vymýšlel už celé dva dny. Obrnil se a přeběhl ulici tam, kde se tyčil cíl jeho dnešního žertíku. Reklamní ceduli patřící Akademii se nedalo vyhnout, nepřehlédnutelně visela na cihlové zdi školy a velikými zlatý mi písmeny na ní stálo: Přijďte se podívat, jak ti nejlepší z Akademie soupeří při
SLUNCONOŠSKÝCH ZKOUŠKÁCH
Na černém pozadí plakátu stály vysoké postavy v šípovité formaci a v siláckých pózách se usmívaly do foťáku. Teo po znal ženu uprostřed – Brilla byla Slunconoškou korunována při posledních zkouškách. Po jejím boku postávali předchozí Slunconoši, které šlo jasně rozpoznat podle zlatých slunečních korun na hlavě. Teovi se z toho chtělo zvracet. A došel k závěru, že když už se na to musí každý den koukat, to nejmenší, co může udělat, je přidat trochu svého uměleckého švihu. Bohužel byl plakát minimálně stejně vysoký jako Teo sám – hrdých stopětasedmdesát centimetrů, díky pěkně – a daleko z jeho dosahu. A tak přišli na řadu Peri a Pico. 11
Strazci slunce_OK.indd 11
05.01.24 16:39
Většina lidí v Quetzlanu vlastnila nějakého ptáka, ale ne byli to jen obyčejní mazlíčci – byli to společníci. Mezi ptáky a lidmi vznikalo celoživotní pouto. Ale jen Teo a jeho mam ka – Q uetzal, sama bohyně ptactva – s nimi mohli mluvit napřímo. Nebo se, jako v Teově případě, čas od času spolčit a provést nějaké to znehodnocení školního majetku. „Vzduch je čistý, pojďte ven, vy dva,“ broukl Teo a roze pnul si batoh. Dvojice ptáků z něj okamžitě vystrčila hlavu. „Pamatujete si, jak se to používá?“ zeptal se Teo a vylovil dvě nejmenší plechovky barvy, které v obchodě našel. No jasně! zacvrlikala Peri. Zbožňuju je! dodal Pico a zobákem šikovně odvíčkoval je den ze sprejů. Dva mladí amazónci byli Teovými nerozlučnými kumpány a vždycky byli pro každou neplechu. Souhlasili, že mu pomů žou, ještě dřív, než jim z batohu nabídl sušené mango. Jaký je plán? zeptal se Pico a naklonil hlavu, aby se na Tea mohl zadívat. „Myslím, že by jim neuškodila trocha pokory,“ zamračil se Teo na Zlaté. „Možná nějaké vtipné ksichty?“ nadhodil. „Tě ším se na vaši uměleckou vizi.“ Pecka! souhlasili a rozletěli se pryč. „Zkuste sebou hodit!“ zavolal za nimi Teo a mrknul na mo bilu na čas. Můžeš se na nás spolehnout! Nejlepší na tomhle žertíku bylo to, že než kdokoli jeho nej novější umělecký kousek objeví, bude už dávno daleko odtud v chrámu Sol. Slunconošské zkoušky patřily mezi největší svátky v Rei no del Sol – soutěž těch nejlepších polobohů, která dodávala slunci sílu a zajišťovala jejich světu bezpečí na dalších deset let. 12
Strazci slunce_OK.indd 12
05.01.24 16:39
Co začalo před mnoha tisíci lety jako posvátný rituál, teď bylo populární a v televizi vysílanou soutěží, která ovládla všechna města. A Teo s mamkou se museli účastnit taky. Protože Teo patřil mezi obyčejné Jadeitové, věděl, že ne existuje sebemenší šance, že by ho vševědoucí Sol do soutěže vyvolilo – právě to mu celé týdny neustále připomínaly plaká ty vyvěšené po stranách budov a světelné reklamy. Byly i všude na sociálních sítích, takže jim Teo nedokázal uniknout. Potomci Zlatých bohů byli stejně jako jejich rodiče silněj ší a mocnější než Jadeitoví polobozi. Někteří uměli vyvolat a ovládnout živly, nebo dokonce pohnout horou. Chodili na nóbl akademii a nosili nóbl dresy a podstupovali nóbl trénink už od sedmi let, aby se z nich stali Hrdinové Sol. Kdy koli se pak seběhlo něco nebezpečného, Zlatí byli povoláni na pomoc. Teo a ostatní Jadeitoví naproti tomu nebyli seznáni dosta tečně mocnými na to, aby navštěvovali Akademii, takže trče li na veřejné škole s dětmi smrtelníků. Quetzlanskou střední držela pohromadě jen lepenka a lepidlo a jediný dres, jaký kdy Teo dostal, byly naprosto příšerné limetkově zelené sportovní kraťasy a šedé triko, které mu nepadlo. Zatímco Zlatí cesto vali po Reino del Sol a zachraňovali životy, to nejzajímavěj ší, co kdy dostal na starost Teo, bylo porotcování každoroční quetzlanské ptačí show. A už ho prostě nebavilo mít pořád před očima každou vý hodu, kterou se pyšnili Zlatí. Pico a Peri se pomocí pařátů zachytili na plátně reklamního poutače, aby se měli čeho držet při máchání spreji s barvou, a pustili se do díla. Začíná mi to jít! pronesl Pico, opakovaně klepal hlavou do ventilku na spreji a lehkomyslně rozstřikoval světle modrou barvu po rozzářených tvářích polodiosů. 13
Strazci slunce_OK.indd 13
05.01.24 16:39
Peri se soustředila pouze na Brillu. Když se jí Teo zeptal, co maluje, hrdě odpověděla: Říkal jsi, že by se ti zamlouvaly nějaké vtipné ksichty, a nic není tak vtipné jako kočky! „To je fakt chytré, Peri,“ souhlasil Teo. Graffiti bylo neuspořádané a rozhodně vypadalo, jako by ho namalovali dva ptáci, ale bylo taky zatraceně uspokojivé vidět ty namyšlené výrazy pokryté barvou. „Přišel čas na třešinku na dortu!“ Teo si sáhl do kapsy, zatímco Pico a Peri připlachtili a usadili se mu na ramenou. Rozložil kus papíru, na který si čmáral během trestu. „Můžete nahoru napsat tohle?“ To se ti povedlo, synu Quetzal! zachechtal se Pico, vytrhl papír Teovi z ruky a rozletěl se k plakátu. Co tam stojí? slyšel Teo Peri šeptat, když se rozletěla za Pi cem s plechovkou v zobáku. Nevím, neumím číst! Peri držela papír a Pico se ze všech sil snažil nasprejovat daná slova. To, co Pico vytvořil, byla naprostá hatmatilka. Teo se tajně zasmál do dlaně, protože nechtěl ranit jeho city. Tohle má být smyčka, ne klikyhák! kárala ho Peri. To je smyčka! Peri si odfrkla. Mohl bys sem doletět a ukázat mu to, synu Quetzal? Nechtěj to po něm! štěkl na ni Pico a ďobl do ní zobákem. Víš, že je na svoje křídla háklivý! Teo předstíral, že je neslyšel, i když se mu křídla staže ná binderem pod trikem napjala. „Nemusí to být dokona lé!“ šeptl. Museli odsud hlavně zmizet, než si jich někdo všimne. Sprej zasyčel a pokryl Picovu bílou náprsenku lepkavou modrou barvou. Teo protáhl obličej. „Ne tak hlasitě!“ Moje peří! zakrákoral Pico a nespokojeně zapleskal křídly. 14
Strazci slunce_OK.indd 14
05.01.24 16:39
„Teo?“ Chytili nás! Zrušit misi, zrušit misi! Plechovky zarachotily o zem a Pico a Peri se s hašteřením rozletěli pryč. Zatímco se blížil zvuk kroků, Teo se snažil barvy popadnout a nacpat do batohu. Když se otočil po hlase, děsil se, koho spatří. Naštěstí to byla jen Yolanda, jedna z městských pošťaček, kterou dopro vázel amazoňan rudočelý usazený na jejím rameni – doručoval dopisy obyvatelům otevřenými okny. Zdravíčko, synu Quetzal! zazpíval pták a s úctou sklonil hlavu. „Co tady ve škole ještě děláš?“ zeptala se Yolanda. „Běžím zrovna za Huemacem!“ odvětil, a než se k Yolandě rozběhl, důkladně na batohu zatáhl zip. Našpulila rty a nasadila vědoucný výraz. „Ne, to neběžíš.“ Teo na ni vycenil zuby v úsměvu, který nevypadal ani tro chu nevinně. „No, teď už jo.“ Yolanda se uchechtla a mávla, ať už je pryč. „Tak mazej a na zkouškách se snaž chovat slušně. Huemac už není tak mladý, jako býval.“ Huemac a lid Quetzlanu Tea vychovávali. Jeho smrtelný otec zemřel, když byl ještě maličký, a jeho mamku zaměstnáva ly úkoly spojené s její božskou podstatou. A tak se město stalo Teovou rodinou. I když mu už bylo sedmnáct, pořád se o něj starali. Někdy až moc. „Vždycky se chovám slušně,“ křikl Teo přes rameno a vy střelil na druhou stranu ulice. „Promluvil jsi jako pravý grázlík!“ nesl se za ním Yolandin hlas. Každé město v Reino del Sol bylo zasvěcené jedno mu z bohů. Ta uprostřed země byla větší, hezčí a připadla mocnějším Zlatým bohům, jako jsou Agua a Tierra. Menší 15
Strazci slunce_OK.indd 15
05.01.24 16:39
města na okrajích patřila méně důležitým Jadeitovým, jako je Quetzal. Teo proběhl mezi stromy rozesetými kolem budov pokry tých úponky a šlahouny. Zvenčí vypadal Quetzlan jako město, které prohrálo v bitvě s přírodou a teď ho polykala hustá zeleň. Ale i když bylo trochu ošuntělé, bylo to taky hrdé město s lás kou opečovávané svým lidem. Zásadní vlastností jejich domova byl nadbytek tropického ptactva, které posedávalo na stromech jako jasně barevné ovo ce. Ptáci byli všude, kam se člověk podíval, šťastně žili po boku svých lidských protějšků. Lidé a příroda tu byli velmi pevně a neoddělitelně propojeni. Teo se procpal davem, hnal se po lávce pro pěší, která se klenula nad jedním z mnoha kanálů, kde obchodníci vychva lovali své zboží z lodí a kánoí. Minul prádelnu a nad hlavu si zvedl batoh, aby se ochránil před kolibříky ve všech odstínech drahokamů, kteří se vrhali na kolemjdoucí, co se moc přiblížili k jejich lampě. Toho večera oficiálně začínaly Slunconošské zkoušky a v uli cích panovalo ještě větší nadšení a ruch než obvykle. Na ce dulích visících z oken barů a restaurací stálo „Sledujte Slunco nošské zkoušky u nás!“ a vedle nich se skvěly obrázky dezertů inspirovaných Sol a drinků na počest diosů. Před obchodem s elektronikou postávala velká skupina lidí a dívali se na vystave né televize. Na obrazovkách se střídaly klipy se Zlatými Hrdiny. Teo se kolem nich pokusil prosmýknout, aniž si ho všimli, ale skoro okamžitě ho čísi ruka lapila za batoh. „Teo!“ Muž s kulatým obličejem se na něj křenil a táhl ho do skupinky. „Koho si myslíš, že vyberou?“ zeptal se pan Serra no a ukázal na jednu z obrazovek. Někteří Zlatí pózovali a usmívali se v nažehlených úbo rech a hned vedle běžely klipy polodiosů, jak zachraňují lidi 16
Strazci slunce_OK.indd 16
05.01.24 16:39