Issuu

Rostlinné fenomény Když se lesy zbarví

Podzimní zbarvení listů přináší každý rok krásnou podívanou. Opadavé dřeviny v rámci přizpůsobení na zimní sucho shazují své listy, když se zkrátí dny a klesnou teploty. Ještě předtím v listech dojde k rozkladu chlorofylu – zeleného pigmentu, který nejen zbarvuje listy, ale je i podmínkou fotosyntézy. Produkty jeho rozkladu se ukládají v kmeni a v listech získává navrch žlutá a oranžová barva karotenoidů, během roku překrytá intenzivní zelení chlorofylu. Kromě toho tvoří řada druhů antokyany, které podzimním listům dodávají sytě červené tóny.

Fascinující fasciace

V přírodě někdy můžete spatřit pampelišku s pozoruhodně rozšířeným stonkem, který nese více, obvykle vzájemně srostlých květních úborů. Tato růstová anomálie se nazývá fasciace neboli svazčitost. Rostliny se standardně vyznačují vrcholovým růstem – z dělivého pletiva (meristému) na vrcholu stonku. V tomto speciálním případě způsobí virová či bakteriální infekce nebo také náhodná genetická změna (mutace) v rostlině, že se tento normálně „bodový“ meristém lineárně rozšíří. Následkem toho pletivo stonku nepřirůstá ve válcovitém, ale pásovitém tvaru. Výskyt této růstové formy byl pozorován asi u 100 druhů rostlin.

001_Atlas rostlin.indd 1

25.09.23 20:57

002_005_Atlas rostlin_2vydani.indd 2

25.09.23 20:58

Poznáváme rostliny Přes 900 druhů rostlin, mechorostů a hub

002_005_Atlas rostlin_2vydani.indd 3

25.09.23 20:58

002_005_Atlas rostlin_2vydani.indd 4

25.09.23 20:58

OBSAH

Jak knihu používat Seznámení s rostlinami Stavba rostlinného těla

6 8 13

Byliny

Červená barva květů

Bílá barva květů 86

Modrá barva květů 154 Žlutá barva květů

192

Zelené / nenápadné květy 256

Trávy a traviny

288

Stromy a keře

312

Kapraďorosty, mechorosty a další

384

Kapraďorosty

384

Řasy, sinice, ruduchy 406

Mechorosty

396

Lišejníky

408

Houby

412

Rourkaté houby 412 Lupenaté houby Botanické termíny Rejstřík

002_005_Atlas rostlin_2vydani.indd 5

Další houby

418

414 420 429

25.09.23 20:58

Jak knihu používat Název druhu Uvedeno je vždy české a pak vědecké (latinské) jméno druhu a také čeleď.

Na začátku je zvýrazněna obzvláště typická vlastnost druhu. V dalším textu pak najdete důležité faktické informace a také zajímavosti z historie.

Znaky Typické a výstižné znaky v heslech

Barevný kód Každá skupina rostlin je odlišena svou barvou.

MODR Á BARVA K VĚTŮ Brutnákovité (drsnolisté)

1 Pilát lékařský

3 Hadinec obecný

Listy s drsným oděním připomínají volské jazyky. Dříve se bylina doporučovala podobně jako kostival (str. 56) zevně při pohmožděninách, onemocněních kloubů a kostí, nebo pro vnitřní použití proti kašli. Jelikož ale obsahuje toxiny, které mohou poškodit játra a vyvolávat rakovinné bujení, v současnosti se bylina už nepoužívá. Znaky 30–80 cm, doba květu květen–srpen, dvouletý. Stonek vzpřímený, jednoduchý nebo pouze nahoře s postranními větvemi bez květů. Listy střídavé, dlouhé až 15 cm, úzce kopinaté, celokrajné či nezřetelně zubaté, se štětinovitými chlupy. Květy ve zdánlivých latách na vrcholu stonku, koruna široce trubkovitá, dlouhá až 1,3 cm, při rozkvětu červená, poté modrofialová, 5 bílých, sametově ochlupených šupin. Jedovatý! Výskyt Na okrajích cest, na rumištích stejně jako úhorech. Na písčitých až štěrkovitých půdách na slunných stanovištích. Téměř celá Evropa, včetně ČR.

Štětinovité chlupy poskytují účinnou ochranu proti herbivorům. Květy jsou v poupatech červené, poté růžové a při plném otevření modré. Barevný vývoj závisí na změnách obsahu kyselin v buňkách. Otevřené, ale ještě růžové květy nabízejí většinou nektar. S výrazně vyčnívajícími tyčinkami květy připomínají hadí hlavu. Anglický botanik a lékař W. Coles (1656) tento druh doporučoval jako lék na hadí kousnutí. Rostli- Tyčinky trčí z květu na obsahuje toxické látky. Znaky 25–100 cm, doba květu květen–září, dvouletý. Stonek vzpřímený, s tuhými štětinovitými chlupy. Listy střídavé, protáhle kopinaté, šedozelené. Květy početné v řídkém hroznu, koruna nálevkovitě dvoulaločná, dlouhá 1–2 cm, při rozkvětu červená, později modrá, vzácně bílá. Jedovatý! Výskyt U cest, železnic, na skalách, rumištích, úhorech, v lomech. Celá Evropa.

Anchusa officinalis (brutnákovité)

2 Prlina rolní

Lycopsis arvensis, Anchusa arvensis (brutnákovité)

Číslování Čísla umožňují jednoznačné přiřazení textu a fotografií.

Výskyt U výskytu se dozvíte také typická stanoviště druhu.

Doplňkový obrázek Zvláštní charakteristiky jsou zdůrazněny malou ilustrací.

Od mladší doby kamenné doprovod polí Druh se vyznačuje charakteristicky ohnutou korunní trubkou. Zvířata, která se o rostlinu otřou, zůstanou na chvíli viset na štětinovitých chlupech a ohnou tak stonek. Při návratu do původní pozice dojde k vymrštění plodů z kalichů. Nesou na sobě výživná olejnatá tělíska a jsou roznášeny mravenci. Znaky 10–40 cm, doba květu květen–červenec, jednoletá. Stonek vzpřímený, jednoduchý či větvený, štětinatě chlupatý. Listy střídavé, kopinaté, vlnité až oble zubaté, hustě štětinaté. Květy v koncové zdánlivé latě, koruna nálevkovitá, široká až 9 mm, světle modrá. Jedovatá! Výskyt Na živiny bohatá pole, lada, bylinné nivy. Indikátor písku. Téměř celá Evropa, i v ČR.

Echium vulgare (brutnákovité)

4 Kamejka modronachová Lithospermum purpurocaeruleum, Buglossoides purpurocaerulea (brutnákovité)

Plůdky jsou tvrdé jako kámen. Kromě květních lodyh kamejka vytváří i sterilní stonky, které přiléhají k zemi a na konci zakořeňují – slouží k vegetativnímu množení rostliny. Může na stinných stanovištích pokrývat i velké plochy. Znaky 30–60 cm, doba květu duben–květen, víceletá. Stonek vzpřímený, málo větvený, silně ochlupený. Listy střídavé, kopinaté, zašpičatělé, široké až 1,5 cm, dlouhé 8 cm. Květy krátce stopkaté po 2–12 ve vijanech, kalich s 5 úzkými cípy, koruna o průměru přes 2 cm, zprvu červená, později temně modrá. Výskyt Světlé listnaté lesy, suché křoviny. Na našem území roztroušeně, v teplejších oblastech.

178

154_191_Atlas rostlin_2vydani.indd 178

22.09.23 11:08

006_017_Atlas rostlin_2vydani.indd 6

25.09.23 20:59

JAK KNIHU POUŽÍVAT

atternkopf

tgewächse)

rksamen FraßKnospe rot, dann blau. Grund sind ts der Zellen. Gerbene Blüten bieden läteiden arzt ge- Staubblätter len. ragen aus der Blüte . ezeit Mai–Sept., , starr borstig beg, länglich lanzetth in lockerer Trau–2 cm lang, aufblüweiß. Giftig! nde an Wegen, auf flächen, Ödland, in

ame

aeruleum

art Neben blühenile, die dem Boden urzeln. Sie dienen g. Die Art kann an Flächen bedecken. ezeit April–Mai, wenig verzweigt, elständig, lanzettm breit, 8 cm lang. in Wickeln, Kelch ber 2 cm breit, an-

der, Trockengebüeinbauregionen.

Typický vzhled Snímky ukazují důležité určovací znaky popisovaného druhu.

006_017_Atlas rostlin_2vydani.indd 7

26.09.23 10:56

Seznámení s rostlinami Provázejí nás na každém kroku: Ať v lese, či na louce, na okraji pole a cestě, na polích nebo v nivách, dokonce i v malých skalních štěrbinách a trhlinách, všude se setkáme s nejrůznějšími druhy rostlin. Škála sahá od pestrobarevných květin přes mohutné stromy až k mechorostům a kapraďorostům. Před každým, kdo umí jednotlivé druhy rozpoznávat, se otevírá fascinující bohatost a rozmanitost našeho domácího světa rostlin.

Výběr druhů Ve střední Evropě roste přibližně 3000 domácích druhů cévnatých rostlin a k nim přistupuje velké množství kapraďorostů, mechorostů, řas a hub. Z celého souboru je v této publikaci představeno zhruba 900 druhů, přičemž velkou část tvoří cévnaté rostliny. Výběr byl proveden tak, abyste v tomto průvodci našli především ty nejběžnější středoevropské rostliny, ovšem vzhledem k německému originálu této knihy se zaměřením na území Německa a hraničících zemí. Kromě toho jsou zařazeny také výrazné rostliny, a tak se do výběru dostaly i druhy, které jsou sice vzácnější, ale nalézají se v lokalitách ve více regionech střední Evropy. A v knize nemohou chybět ani druhy se zvláštním významem pro člověka.

květy vyplňují spektrum odstínů mezi červenou a modrou. Pokud jsou spíše červenofialové, naleznete je v červené skupině, vnímáme-li je jako modrofialové, byly zařazeny do modrého oddílu. Květy u mnoha druhů však procházejí během vývoje rostliny barevnou proměnou. V takovém případě musíte rostlinu hledat ve všech barvách, které přicházejí v úvahu. Trávy a travám podobné druhy, stejně jako stromy a keře, rovněž patří mezi cévnaté rostliny, ale najdete je v samostatných skupinách. Kapraďorosty, lišejníky, mechorosty a řasy tvoří dohromady jednu skupinu, a zvláštní barevný kód mají houby. V rámci těchto skupin jsou druhy uspořádány podle čeledí. Pospolu tak zůstávají například všechny žlutě kvetoucí druhy růžovitých. U hlavních skupin rostlin s barevnými květy stojí vždy na prvním místě dvouděložné, až pak jed-

Řazení druhů Bylinné cévnaté rostliny, které pro jejich barevné a často nápadné květy označujeme typicky jako „květiny“, jsou v této knize seskupeny podle barvy květů. Barevným kódem jsou druhy rozděleny na rostliny kvetoucí červeně, bíle, modře, žlutě a zeleně/nenápadně. Barvu je nejlepší hodnotit u plně otevřených květů. Fialové

Barevná proměna u plicníku

006_017_Atlas rostlin_2vydani.indd 8

25.09.23 20:59