NedWillard sevraceldomůdo Kingsbridgezasněhovébouře.
Připlulproti prouduzpřístavuCombevkabiněpomaléhonákladníhočlununaloženéholátkamizAntverpavínemzBordeaux.Kdyžměldojem,žesečlunkonečněblížíkeKingsbridgi,přitáhl sifrancouzskýpláš pevnějikolemramen,přehodilsikapucipřesuši, vyšelnahoru naodkrytou palubu azadívalsepřed sebe.
Nejprvepocítilzklamání:viděljenpadajícísníh.Jehotouhaspatřit městovšakbylabolestná,atakzíraldopřívalůsněhuadoufal.Ponějaké doběsemupřánísplnilo a bouře začalaslábnout. Překvapivěseobjevil cármodréoblohy.Nedupíralpohledpřesvrškyokolníchstromůaspatřilvěžkatedrály–čtyřistapětstopvysokou,jakvíkaždýžákkingsbridgeskéstředníškoly.Kamennýanděl,kterýshlíželnaměstozešpičky věže,měldnessněhempoprášenékoncekřídel,takžeokrajejehopeří změnilybarvuzholubičíšedivzářivěbílou.JakseNeddíval,dopadlna sochuletmýslunečnípaprsekazatřpytilsenasněhujakopožehnání; pak seznovu zvedlabouřea andělzmizelzdohledu.
Nedchvílividěljenstromy,alejehopředstavivostpracovalanaplno. Zachvíliseporočnínepřítomnostiopětshledásmatkou.Neřeknejí, jakmocsemuponístýskalo,protoževosmnáctiletechmábýtmuž samostatný asoběstačný.
OvšemnejvíczevšehosemustýskalopoMargery.Zamilovalsedo nískatastrofálnímnačasovánímpártýdnůpředtím,nežodjelzKingsbridgenarokdoCalais,Angličanyovládanéhopřístavunaseverním pobřežíFrancie.NezbednouainteligentnídcerusiraReginaldaFitzgeraldaznalamělrádoddětství.Kdyžvyrostla,jejínezbednostzískalanovékouzlo,aNedsiuvědomil,ženanivkosteleciví,vústechmá suchoasotvadýchá.Váhaldělatněcovícnežjenzírat,protožebyla otři rokymladšínežon,jenžeonažádnétakovézábranyneměla.PolíbilisenakingsbridgeskémhřbitovězanáhrobkempřevoraPhilipa,mnicha,kterýpředčtyřmistoletíminechalpostavitkatedrálu.Najejich dlouhém,vášnivémpolibkunebylonic dětského:onasepakrozesmála a utekla.
Příštídenhovšakpolíbilaznovu.Avečerpředjehoodjezdemdo Francie seoba doznali,žesemilují.
Prvníchněkoliktýdnůsivyměňovalimilostnédopisy.Rodičůmosvých citechnicneřekli–zdálose,žejenatopřílišbrzo–,tudížsinemohli psátotevřeně,aleNedsesvěřilsvémustaršímubratroviBarneymu,který sestaljejichprostředníkem.PotomBarneyzKingsbridgeodešeldoSevilly.Margerymělatakéstaršíhobratra,Rolla,alenevěřilamunatolik jako Ned Barneyovi.A tak dopisovánískončilo.
NedostatekkomunikacenaNedovýchcitechnicnezměnil.Věděl,co lidéříkajío mladélásce,aprotoseneustálezkoumalačekal,žesejeho cityzmění;jenženictakovéhosenestalo.Po několikatýdnech vCalais dalajehosestřeniceThérèsejasněnajevo,žehozbožňujeajeochotná udělattéměřcokoli,cosemuzachce,abymutodokázala,aleNedvůbec neupadlvpokušení.Přemýšlelotomsjistýmpřekvapením,protožepředtímnikdy nepromarnil možnost políbithezkoudívkuspěknýmiprsy.
Nyníhonicménětrápilo něco jiného.Poté coodmítl Thérèse,bylsi jistý,žesevdobě,kdybudepryč,jehocitykMargerynezmění;te si všakkladlotázku,cosestane,ažjispatří.BudeskutečnáMargerystejně okouzlující,jaksemujevilavevzpomínkách?Přežijejeholáskaopětovnésetkání?
Acoona?Rokjedlouhádobapročtrnáctiletoudívku–nynísamozřejměpatnáctiletou,aleitak.Třebajejícityvyhasly,kdyžustalodopisování.MožnálíbalazanáhrobkempřevoraPhilipaněkohojiného. Nedabystrašlivězklamalo,kdybysekněmuchovalalhostejně.Aikdybyhostálemilovala,budeskutečnýNedodpovídatjejímpozlaceným vzpomínkám?
Bouřeopětpolevilaaonviděl,žečlunproplouvázápadnímipředměstímiKingsbridge.Naoboubřezíchsenacházelyřemeslnickédílny aprovozy,kterépoužívajíhodněvody:barvenílátek,valchování,výroba papíruaporážkydobytka.Tytoprocesymohoupáchnout,aprotozápadníčásti města patříktěm podřadným.
PřednimiseobjevilostrovMalomocných.Tooznačeníbylostaré:už celástaletítužádnímalomocnínežili.Nabližšímkonciostrovastál Carisinšpitál,založenýjeptiškou,kterázachránilaměstovdobáchčernésmrti.Jaksečlunpřibližoval,rozeznalNedzašpitálemdvěpůvabné křivkyMerthinovamostuspojujícíhoostrovsměstemnaseveruanajihu. MilostnýpříběhCarisaMerthinabylsoučástímístnílegendy,kteráse v ziměu krbů předávalaz generacenageneraci.
Člunvklouzldopřístavištěunábřeží.Městojakobysezatenrok skoronezměnilo.Nedsimyslel,žeměstajakoKingsbridgeseměníjen zvolna:katedrály,mosty ašpitálysestavějítak, abyvydržely.
Přesramenomělpřehozenoubrašnuakapitánčlunumute podal jehojedinédalšízavazadlomalýdřevěnýlodníkufrspárkouskyoble-
čení,dvěmapistolemianěkolikaknihami.Zvedlkufříkavystoupilna břeh.
Zamířilkvelkémukamennémuskladištinanábřeží,kdesesoustřeovalaobchodníčinnostjehorodiny,aleužpopárkrocíchzaslechldůvěrněznámýskotský hlas:„Jestlipak tohlenení nášNed!Vítej doma!“
BylatoJanetFifeová,matčinahospodyně.Nedsenaniširoceusmál, rád,žeji vidí.
„Zrovinkajsemkoupilatvýmatcerybukvečeři,“sdělilamu.Janet bylatakhubená,žebysemohlapřevlékatzabičem,alevelicerádakrmila ostatní.„Všaksidáštaky.“Změřilasiholáskyplnýmpohledem.„Změnil ses,“prohlásila.„Mášpropadlýtváře,aleširšíramena.Jestlipaktěteta Blanchekrmilajaksepatří?“
„Krmila,alestrejda Dickměstrčil slopatou k hromadámkamení.“
„To není prácepro študovanýhomládence.“
„Mnětonevadilo.“
Janetzvýšilahlas.„Malcolme!Malcolme!Koukej, koho tu máme!“
MalcolmbylJanetinmanželapodkonírodinyWillardových.Pomalukulhalod doků:předlety,kdyžbylještěmladýanezkušený,hokopl kůň. Potřásl vřeleNedovirukouaoznámil:„StarejAcornumřel.“
„Tobylbratrůvoblíbenýkůň.“Ned zatajilúsměv:tohlejecelýMalcolm–podávázprávyokoníchdřívnežzprávyolidech.„Matkaje v pořádku?“
„Paníje natom zapla pámbudobře,“přikývlMalcolm.„Astejněna tombyltvůjbratr,kdyžnámdalnaposledvědět–nežebybylvelkej psavec,anežsesemdostanoudopisyzeŠpanělska,nějakejměsíctotrvá. Pus , pomůžu tistím zavazadlem,mladejNede.“
Nednechtěljíthneddomů.Měljinýplán.„Odneslbysmiprosím kufrdomů?“požádalMalcolma.Impulzivněsivymyslelkrycípříběh. „Vyři jim,žejdudokatedrálypoděkovatzabezpečnoucestu,domů přijdu hnedpotom.“
„Samozřejmě.“
Malcolmodkulhal;Nedhopomalejinásledovalavychutnávalsidůvěrněznámýpohlednabudovy,mezikterýmivyrůstal.Stáleještělehce popadávalsníh.Střechybylycelébílé,ulicesevšakhemžilylidmiapovozyapodnohamačvachtalajensněhovábřečka.Nedprošelkolem nechvalněznámékrčmyUBíléhokoně,dějištěpravidelnýchsobotních nočníchrvaček,avydalsedokopcepohlavníulicikekatedrálnímu náměstí.Prošelkolembiskupovapaláceanaokamžikpostálnostalgicky předškolou.Úzkýmilomenýmioknyzahlédlpolicesknihamiosvětlené lampou.Tadysenaučilčístapočítat,poznávat,kdyjelépebojovat,akdy utéct, a nechávat setrestat březovou metlouanebrečetpři tom.
Najižnístraně katedrály senacházelo převorství.Oddoby,kdy král Jindřich VIII.rozpustil kláštery,kingsbridgesképřevorstvívelicezchát-
ralo,jehostřechysepropadaly,zdikymácelyaoknyprorůstalavegetace. Budovynynípatřilysoučasnémustarostovi,MargeryinuotcisiruReginaldu Fitzgeraldovi,jenžeten snimi nic nedělal.
Naštěstíkatedrálabyladobřeudržovanáastálatustejněvysokáapevná jakovždy,kamennýsymbolžijícíhoměsta.Nedvkročilvelkýmizápadnímidveřmidochrámovélodi.ChtělpoděkovatBohuzabezpečnou cestu,aproměnittak lež,kterou řeklMalcolmovi,v pravdu.
Chrámbylmístemobchodovánístejnějakouctívání:mnichMurdo tuměltácslahvičkamisprstízPalestiny,zaručeněpravou;jakýsimuž, kteréhoNedneznal, nabízelzapencihorkékamenynazahřátírukou; aPusinka-courinka,roztřesenávčervenýchšatičkách,prodávalato,co prodává vždycky.
Nedpohlédlnažebraklenbypodobajícísepažímdavulidívztaženýmknebesům.Kdykolipřišeldokatedrály,pomyslelnamužeaženy, kteříjipostavili.MnohéznichpřipomínáTimothyhokniha,historie převorství,okteréseučiliveškole:zedníkyTomaStaviteleajehonevlastníhosynaJacka;převoraPhilipa;MerthinaFitzgeralda,kterýstejně jakomostpostavilihlavnívěž;avšechnytylamačekamene,ženymíchajícímaltu,tesařeasklenáře,obyčejnélidi,kteříudělalicosineobyčejného,pozvedlisenadsvéskromnépoměryavytvořiliněcověčně krásného.
Nednachvílipokleklpředoltářem.Bezpečnácestajeněco,zacomá býtčlověkvděčný.IpřikrátképlavbězFranciedoAngliesemohoulodi dostatdo potížía lidémohouzemřít.
Avšakneotálel.Jeho příští zastávkou bylMargeryindomov.
Nasevernístraněkatedrálníhonáměstí,naprotibiskupovupaláci, stálahospodaUZvonuavedlenívyrůstalnovýdům.Nacházelsenapozemku,kterýdřívpatřilpřevorství,atakNedvytušil,žehostavíMargeryinotec.Evidentněbudeimpozantní,sarkýřovýmioknyamnohakomíny:bude tonejvelkolepější dům vKingsbridgi.
Pokračovalpohlavníulicikekřižovatce.Margeryinsoučasnýdomov senacházelnajednomnárožínaproticechovnímudomu.Třebažetato velkáhrázděnástavbanebylatakhonosná,jakozřejměbudenovýdům, stálapřesto naakru nejdražšípůdyveměstě.
NaprahuseNedzastavil.Celýroksenatentookamžiktěšil,alekdyž te přišel,opanovalo musrdcezlétušení. Zaklepal.
Dveře otevřelapostaršíslužebnáNaomiapozvala hodovelkéhaly. AčkoliNaomiznalaNedacelýjehoživot,vypadalaznepokojeně,jako bypřišelnějakýpodezřelýneznámý;akdyžsezeptalnaMargery,Naomi řekla,žesepo ní půjde poohlédnout.
NedpohlédlnaobrazKristanakříži,kterýviselnadkrbem.VKingsbridgi mělidvadruhyobrazů:biblickévýjevyaformálníportrétyšlech-
ticů.VbohatýchfrancouzskýchdomechNedapřekvapilyobrazypohanskýchbohůjakoVenušeaBaccha,zpodobenýchvefantastickýchlesích a voblečení,kteréjakobyznich vždypadalo.
Tadyvšakbyloněconeobvyklého.Nastěněprotiukřižovánívisela mapaKingsbridge.Nedještěnikdynictakovéhonevidělasezájmemto zkoumal.Mapajasněukazovala,jakhlavníuliceprobíhajícíodseveru k jihuahlavní třídasměřujícíod východukzápadurozdělujíměstodo čtyřčástí.Katedrálaabývalépřevorstvízabíralyjihovýchodníčtvrtinu; páchnoucívýrobníčástměstasenacházelavtéjihozápadní.Vyznačeny bylyvšechnykostelyaněkterédomy,včetněsídelFitzgeraldovýchaWillardových.Řekatvořilavýchodníhraniciměsta,paksestáčelajakopsí noha.Kdysitvořila ijižníhranici, aleměstosedíkyMerthinovumostu rozšířilo přesvodu a naopačnémbřehunynívyrostlovelképředměstí.
Nedsipovšiml,žetydvaobrazyvyjadřujípostojeMargeryiných rodičů:jejíotec,politik,nejspíšpověsilmapu,ajejímatka,věřícíkatolička,ukřižování.
DohalysenedostavilaMargery,alejejíbratrRollo.BylvyššínežNed, hezký,černovlasý.NedaRollospoluchodilidoškoly,ovšemnikdysenespřátelili:Rollobyločtyřirokystarší.Bývaltonejchytřejšíklukveškole amělnastarostimladšížáky;Nedhovšakodmítalpovažovatzaučitele ajehoautoritunikdynepřijal.Aabytohonebylomálo,brzyseukázalo, žeNedbudepřinejmenšímstejněchytrýjakoRollo.Hádkyapranice neustávaly,dokudRolloneodešelnastudianaKingsbridgeskoukolejdo Oxfordu.
Nedsepokusilzakrýtsvounelibostapotlačitpodrážděnost.„Koukám,ževedlehospodyUZvonujestaveniště,“prohodilzdvořile.„Tvůj otec staví nový dům?“
„Ano.Tenhleje uždostnemoderní.“
„ObchodovánívCombesemusídařit.“SirReginaldbylvýběrčímcel vpřístavuCombe.Bylotolukrativnímísto,kterémujakoodměnuza podporu poskytla MarieTudorovna,když sestalakrálovnou.
„Takžety sesvrátil zCalais.Jakéto bylo?“
„Hodnějsemsenaučil.Otectampostavilmoloaskladiště,které spravujestrýcDick.“Edmund,Nedůvotec,zemřelpředdesetiletyaod tédobyřídilaobchodovánímatka.„Vozímeanglickouželeznourudu, cínaolovozpřístavuCombedoCalaisaodtamtudsetoprodávápoceléEvropě.“ObchodovánívCalaistvořilozákladrodinnéhopodnikání Willardových.
„Jaktoovlivnilaválka?“AnglieválčilasFrancií.Rollovastarostvšak bylaprůhledněfalešná.VeskutečnostihoohroženímajetkuWillardovýchtěšilo.
Nedtozlehčil. „Calaisje dobře bráněné,“odpověděls většíjistotou, nežjakoupoci oval.„Obklopujíhopevnosti,kteréhochráníoddoby,
kdysepředdvěmastyletstalosoučástíAnglie.“Došlamutrpělivost.„Je Margerydoma?“
„Mášdůvod jividět?“
Bylatohrubá otázka, aleNedpředstíral,že si toho nevšiml.Otevřel brašnu.„PřinesljsemjízFranciedárek,“pokračoval.Vytáhlpečlivě složenýkustřpytivého,světlefialovéhohedvábí.„Myslím,žesejítabarvabude líbit.“
„Nebudetě chtít vidět.“
Ned sezamračil.Co to znamená?„Jsemsi jistý, žebude.“
„Neumímsi představit proč.“
Nedpečlivěvolilslova.„Obdivujutvojisestru,Rollo,avěřím,žeona měmáráda.“
„Zjistíš,žesevěcizměnily,zatímcojsibylpryč,milýNede,“pronesl spovýšeneckou shovívavostí Rollo.
Nedtonebralvážně.Myslelsi,žeRollojejenpotutelnězlomyslný. „Přestosejí zeptej,prosím.“
Rolloseusmál,atoNedaznepokojilo,nebo šloostejnýúsměvjako tehdy,kdyžveškoledostalsvolenísešlehatněkteréhozmladšíchžáků.
„Margeryjezasnoubenáabude sevdávat,“oznámilRollo.
„Cože?“Nednanějzíralspocitemzděšeníabolesti,jakobyzezadu dostalránuholídohlavy.Celoudobusinebyljistý,comůžeočekávat, aletohleby hovživotě nenapadlo.
Rolloneuhýbalpohledema jenseusmíval.
Ned pakřeklto, co mupřišlo na mysljako první. „Zakoho?“
„Budesibrát vikomtazeShiringu.“
„Barta?“nechápalNed.Tohlebyloneuvěřitelné.Zevšechmladých mužůvhrabstvíbylpřitroublýBartShiring,postrádajícínavícsmyslpro humor,tennejméněpravděpodobnýkandidát,pokudjdeozískáníMargeryinasrdce.Vyhlídka,žesejednohodnestanehrabětemzeShiringu, bymohlastačitmnohadívkám–alenikoliMargery,tímsibylNedjistý.
Nebo sitímbylalespoň jistýpředrokem.
„To sisvymyslel?“nadhodil.
Bylatopošetiláotázka,jaksiihneduvědomil.Rollomůžebýtprohnanýaplnýzášti,alenikolihloupý:něcotakovéhobysinevymyslel, protožeby sebál,žebude vypadat jako trouba,ažvyjde pravdanajevo.
Rollopokrčilrameny.„Zasnoubeníbudeoznámenozítranabanketu hraběte.“
ZítrabudedvanáctýdenVánoc,svátekTříkrálů.Bude-lihraběze Shiringupořádatnějakouoslavu,určitěpozveNedovurodinu.Takže Ned tam bude aoznámeníuslyší,pokudRollo říká pravdu.
„Onahomiluje?“vyhrklNed.
TutootázkuRolloneočekával,atakte vypadalvyděšeněon.„Nevidímdůvod, proč bychmělsteboutohleprobírat.“
Jeho mlžení vyvolalovNedovipodezření,žeodpově zníne.„Proč setváříš tak vyhýbavě?“
Rollosenasupil.„Mělbysradšijít,nežtibudumusetnapráskat,jako jsemtodělávalkdysi.“
Nedsezvedltaké. „Užnejsmeve škole,“ připomnělmu. „Možná tě překvapí,kdoznásdostanenapráskáno.“ChtělsesRollempopratabyl natolikrozhněvaný,žemu bylojedno, jestli vyhraje,nebone.
OvšemRollobylobezřetnější.Došelkedveřímaotevřelje.„Sbohem,“utrousil.
Nedzaváhal.Nechtělodejít,anižseuvidísMargery.Vědět,kdejejejí pokoj,mohlbyvyběhnoutposchodechnahoru.Jenžekdybyzačalnazdařbůh otvíratdveřeložnic vcizím domě,vypadalbyjako hlupák.
Vzalhedvábíavrátilhodobrašny.„Tohleneníposledníslovo,“varoval.„Dlouhozamčenouji držet nemůžeš.Budu sníchtít mluvit.“
Rollotonebralna vědomí astáltrpělivěu dveří.
Nedasvrbělaruka,chtělRollaudeřit,alesúsilímnutkánípotlačil: jsouužobamužiaonsepřecenemůžezačítprátkvůlitakdrobnéprovokaci.Cítil,ženanějRollovyzrál.Dlouhováhal.Nepřišelnanic,co by měludělat.
Vyšeltedy ven.
„Snávratemnespěchej,“křiklzaním Rollo.
Ned ušelkrátkouvzdálenostpo
hlavníulici k domu, kdesenarodil.
DůmWillardovýchstálnaprotizápadnístraněkatedrály.Vprůběhuletbylrozšiřovánnahodilýmipřístavbamianyníseneuspořádaně rozkládalnaplošeněkolikatisícčtverečníchstop.Poskytovalvšakpohodlí,bylytuvelkékrby,rozlehlájídelnaprodružnéobědyavečeře apěknépostelespéřovýmimatracemiapřikrývkami.ByltodomovAliceWillardové,jejíchdvousynůababičky,matkyNedovazesnulého otce.
Nedvešeldovnitřamatkuzastihlvobývacímpokoji,kterývyužívala jakokancelář,pokudnebylaveskladunanábřeží.Vyskočilazežidle upsacíhostolu,objalahoapolíbila.Zatenrokponěkudpřibrala,povšimlsi hned;rozhodlseo tom pomlčet.
Rozhlédlsekolemsebe.Pokojsenezměnil.StáletuviseljehooblíbenýobrazKristaacizoložniceobklopenédavempokryteckýchfarizejů, kteříjichtějíkamenovat.AlicerádacitovalaJežíše:„Kdozvásjebez hříchu,prvnínaniho kamenem.“Byl totaké erotickýobraz, protože ženamělaodhalenáňadra,atentovýjevsvéhočasuvyvolávalživésny mladéhoNeda.
Vyhlédlzoknaobývacíhopokojepřestržištěnaelegantníprůčelí katedrály s dlouhými řadami lomenýchokenaoblouků.Stálatukaždý denjeho života: měnilase jenoblohanad ní podle ročních období. Poskytovalomutonejasný,alemocnýpocitútěchy.Lidéserodíaumírají,
městamohourůstaupadat,válkyzačínajíakončí,alekingsbridgeská katedrálatu bude stát aždo soudného dne.
„Taktyjsišeldokatedrálypoděkovat,“poznamenalamatka.„Jsidobrý chlapec.“
Nemohljiklamat.„ZaskočiljsemtakykFitzgeraldovým,“doznalse. Zahlédlvjejítvářikrátkýzábleskzklamáníadodal:„Doufám,žeti nevadí,žejsemtamšelnapřed.“
„Troškuano,“přiznala.„Alemělabychsipřipomenout,jakétojebýt mladýazamilovaný.“
Bylojíčtyřicetosm.KdyžEdmundzemřel,všichniříkali,žebyse mělaznovuprovdat,amalýNed,tehdyosmiletý,seděsil,žedostane krutéhonevlastníhootce.NynívšakužbylavdovoudesetletaNedtušil, žeseznovu nevdá.
„Rollomioznámil,žesiMargerybudebrátBartaShiringa,“prohodil Ned.
„Achbože.Toho jsemsebála.Chudáčku Nede.To je mimoc líto.“
„Pročmájejí otec právo nařizovat, koho sivezme?“
„Otcovéočekávají,žebudoumítvěcidojistémírypodpalcem.Tvůj otecajájsmesistímstarostidělatnemuseli.Nikdyjsemneměladceru…kteráby žila.“
TohleNed věděl.Před Barneyemmatka porodila dvěholčičky.Ned dobřeznaldvamalénáhrobkynahřbitověusevernístranykingsbridgeskékatedrály.
„Ženamusímanželamilovat,“nadhodil.„Tybysdcerunenutila,aby si vzalazvíře,jako je Bart.“
„Ne,to bychneudělala.“
„Coje to stěmi lidmi?“
„SirReginaldvěřínahierarchiiaautoritu.Jakostarostasimyslí,že vysocepostavenýčlenměstskéradymázaúkolčinitrozhodnutíapak sivynucovatjejichdodržování.Kdyžbylstarostoutvůjotec,říkal,že starosta mávládnoutměstutím, žemu bude sloužit.“
„Tozníjako dvazpůsobynazíránínatotéž,“namítlnetrpělivěNed.
„Alenenítomutak,“zavrtělahlavoumatka.„Jsoutodvaodlišnésvěty.“
„BartaShiringasi nevezmu!“vmetlaMargeryFitzgeraldovámatce.
Margerybylarozrušenáarozhněvaná.Dvanáctměsícůčekala,ažse Nedvrátí,každýdennanějmyslela,toužilavidětjehosarkastickýúsměv azlatohnědéoči;ate seodslužebnictvadozvěděla,žejezpátkyvKingsbridgiapřišelknim,alejítoneřekliaonodešel!Zuřilanasvourodinu, žeji oklamali,apocitemmarnosti serozplakala.
„Játěnežádám,abysisvikomtaShiringahneddnesbrala,“poznamenalaladyJane.„Jensi sním jdipromluvit.“
BylyvMargeryiněložnici.Vjednomkoutěsenacházelomodlitební klekátko,nakterédvakrátdenněpoklekalatváříkekrucifixunazdi aodpočítávalasvémodlitbyzapomocirůženceskorálkyzeslonoviny. Zbytekpokojebylpřepychový:postelsnebesy,péřovoumatracíasytě barevnýmizávěsy;velkávyřezávanádubovátruhlanajejíčetnéšaty; tapisérie slesním výjevem.
Tentopokojseběhemletstalsvědkemčastýchhádeksjejímatkou. OvšemnyníužjeMargeryžena.Bylaútlá,alepřecejenmaličkovětšíasilnější nežjejídrobná,nelítostnámatka,anavícmělapocit,žednesužnení předemjasné,žestřetskončívítězstvímladyJaneapokořenímMargery.
„Kčemubytobylo?“namítlaMargery.„Přišelsem,abysemidvořil. Kdyžsisnímpromluvím,budetocítitjakopovzbuzení.Aažsiuvědomí, jakájeskutečnost,otovíc hotonaštve.“
„Můžešbýtzdvořilá.“
MargerynechtělamluvitoBartovi.„Jakjstemimohlineříct,žepřišel Ned?“doráželana matku.„To bylonečestné.“
„Dozvědělajsemseto, ažkdyž bylpryč!Vidělho jenRollo.“
„Rolloudělal,co sispřála.“
„Dětibymělydělat,cosijejichrodičepřejí,“namítlamatka.„Znáš Božípřikázání:Ctiotcesvéhoamatkusvou.Tojetvojepovinnost vůčiBohu.“
StímhleMargerybojovalacelýsvůjkrátkýživot.Věděla,žeBůhsi přeje,abybylaposlušná,jenžeonamělatvrdohlavouavzdorovitou povahu–jakčastoslýchala–abýtposlušnájípřipadalonesmírněobtížné.Kdyžsejítovšakzdůraznilo,vždysvoupřirozenostpotlačilaapodřídilase.Božívůlejedůležitějšínežcokolijiného,tověděla. „Omlouvámse,mami,“zamumlala.
„JdisipromluvitsBartem,“přikázalají ladyJane.
„Dobře.“
„Jen setrochuučeš,drahoušku.“
Margerysezmohlanaposlednízábleskvzdoru.„Můjúčesjevpořádku,“ohradilaseavyšlazpokoje,dřívnežsematkamohlazačíthádat. Bartpostávalvhaleamělnasoběžlutéobtaženékalhotykekolenům. Škádliljednohozepsů,nabízelmukousekšunkyavposledníchvíli vždy ucukl.
MatkanásledovalaMargeryposchodechdolůavyzvalaji:„Vezmi lorda Shiringado knihovny a ukažmu knihy.“
„Jehoknihy nezajímají,“odseklaMargery. „Margery!“
„Rádbychvidělty knihy,“ozvalseBart.
Margerypokrčilarameny.„Poj zamnou,prosím,“vybídlahoazamířiladosousednímístnosti.Dveřenechalaotevřené,alematkaseknim nepřipojila.
Knihystálysrovnanévetřechpolicích.„Panebože,vyjichmáteale spoustu!“vykřiklBart.„Člověkbymohlúplněpromarnitživot,nežby je všechny přečetl.“
Otecjichtumělasipadesát,vícenežbyloobvyklekviděnímimouniverzitnínebokatedrálníknihovnu,asymbolizovalybohatství.Některé bylypsanélatinsky nebofrancouzsky.
Margerysepřemohlaachovalasejakohostitelka.Vytáhlaknihu vangličtině.„Tohle je Kratochvíle rozkoše,“nadhodila.„Toby těmohlo zajímat.“
Chlípněnanizamrkalapřistoupilblíž.„Rozkošjeskvělákratochvíle.“Zdálose,žeho tavtipnápoznámka těší.
Ustoupila okrok. „Jeto dlouhábáseňo výchověrytíře.“
„Aha.“Bartztratiloknihuzájem.Rozhlédlsepopoliciasáhlpo Kuchařce.„Tohlejedůležité,“usoudil.„Manželkabymělazajistit,aby její manželměldobré jídlo, nemyslíš?“
„Samozřejmě.“Margeryseusilovněsnažilavymysletněco,očemby simohlipovídat.OcoseBartzajímá? Možnáoválku.„LidémajíkrálovnězazléválkusFrancií.“
„Pročjíto kladou zavinu?“
„ŠpanělskoaFrancieprýbojujíonějakáúzemívItálii,cožjekonflikt,kterýnemásAngliínicspolečného,amyjsmedotohozataženijen proto,žejekrálovnaMarieprovdanázašpanělskéhokráleFilipaamusí ho podporovat.“
Bartpřikývl.„Manželkamusí být vedenamanželem.“
„Protosidívkamusívybíratvelmipečlivě.“Pichlavápoznámkašla zcelamimoBarta.„Někteříříkají,“pokračovalaMargery,„žekrálovna by nemělabýt provdanázacizího panovníka.“
Bartatototémaotravovalo.„Nemělibychommluvitopolitice.Takovévěcimají ženynechatsvýmmužům.“
„Ženymajítolikpovinnostívůčisvýmmužům,“prohodilaMargery, třebaževěděla,žejejíironickýtónbudevBartověpřípaděmarný.„Musímejim vařit, musímesejimi nechatvést,musímejimpřenechatpolitiku… jsemráda,ženemámmanžela,životjetakhlejednodušší.“
„Alekaždáženapotřebuje muže.“
„Poj memluvit o něčemjiném.“
„Myslímtovážně.“Zavřeloči,soustředilseapakspustilkrátkou nacvičenou řeč.„Jsinejkrásnějšídívkanasvětěajátěmiluju.Bu prosím mou manželkou.“
Jejíreakcebyladrsná.„Ne!“
Bartvypadalbezradně.Nevěděl,jakmáodpovědět.Očividněhovedli k tomu, žemáočekávatopačnouodpově .„Alemojemanželka sejednoho dne stanehraběnkou!“
„Aty semusíšoženit sdívkou,kterápo tomcelým srdcemtouží.“
„Copak ty po tom netoužíš?“
„Ne.“Snažilasenebýtkrutá.Bylototěžké:přílišmírnévyjádření nenívjehopřípaděkničemu.„Barte,tyjsisilnýapohlednýajsemsi jistá,žetakystatečný,alejátěnikdynemůžumilovat.“NamyslijívytanulNed:snímsenikdynemuselasnažit vymýšlet,o čem semajíbavit.„Vezmusimuže,kterýjechytrýaohleduplnýakterýchce,abyjeho manželkabylavícnežjennejvýšepostavenáslužebná.“Ajeto,pomyslelasi,tohlemusípochopit i Bart.
Pohnulsepřekvapivěrychleapopadljizaoběnadloktí.Jehosevření bylo silné.„Ženámselíbí, kdyžjsouovládány,“prohlásil.
„Kdotitonamluvil?Věřmi,mněsetonelíbí!“Pokusilaseodněj odtáhnout, alenešlo to.
Přitáhlji blíž ksoběapolíbil ji.
Jiného dnebymožnájenodvrátilaobličej. Rtynezraňují. Jenže ona bylastáleještěsmutnáarozhořčená,žesenesetkalasNedem.Hlavu mělaplnoumyšlenek,covšechnosemohlostát:jakhomohlalíbat, dotýkatsejehovlasůapřitáhnoutsihoksobě.Jehoimaginárnípřítomnostbylataksilná,žejiBartovoobjetíodpuzovaloažnahranicipaniky. Bezrozmýšlení mu conejsilněji vrazilakoleno do rozkroku.
Zařvalbolestíaleknutím,pustiljizesevření,předklonilseasezavřenýmaočimaaoběmarukamamezistehnyskučelvtrýznivýchmukách.
Margeryserozběhlakedveřím,aledřívenežsetamdostala,vkročila doknihovny její matka,kterávenku očividněposlouchala.
LadyJanepohlédlanaBarta,okamžitěpochopila,cosestalo,otočila sek Margeryavyštěkla:„Holkabláznivá!“
„Tohlezvířejási nevezmu!“vykřiklaMargery.
Dovnitřvešeljejíotec.BylvysokýačernovlasýjakoRollo,alenarozdílodRollamělspoustupih.„Vezmešsitoho,kohotiotecvybere,“proneslchladně.
TotozlověstnéprohlášeníMargeryvyděsilo.Začalasiuvědomovat, žepodcenilapevnéodhodlánírodičů.Bylachyba,ženechalapřevládnoutsvépobouření.Snažilaseuklidnit amluvit logicky.
Stálerozohněně,aleuvážlivějizdůraznila:„Nejsemprincezna!My jsmevenkovsképanstvo,žádnáaristokracie.Mojemanželstvínenípolitické spojenectví.Jsemdcera obchodníka. Lidijakomyneuzavírají dohodnutésňatky.“
To rozezlilo siraReginalda,ažpodpihamizrudl.„Jájsemrytíř!“
„Alenehrabě!“
„JsemstejnějakoBartpotomekRalphaFitzgeralda,kterýsepřed dvěmastoletímistalhrabětemzeShiringu.RalphFitzgeraldbylsynem sira Geralda abratremMerthina,stavitelemostu.Vmýchžiláchkoluje krevanglickéšlechty.“
Margerysúděsempoznala,žesepostavilanejenotcověneoblomné vůli,aleijehohrdostinarodinu.Nevěděla,jakbymohlatutokombinaci překonat. Bylasi jistá jedině tím, ženesmíprojevitslabost.
Otočila sekBartovi.Přecesenebudechtítženitsnevěstou,kteráho nechce.„Jemi líto, lordeShiringu,alejá sivezmuNeda Willarda.“
SirReginaldsepolekal.„To ne,nevezmeš,nikdy.“
„Miluju Neda Willarda.“
„Jsimocmladánato,abysněkohomilovala.AWillardovijsoupraktickyprotestanti!“
„Chodí namšijakokaždýjiný.“
„Přestoseprovdáš zavikomtazeShiringu.“
„Neprovdám,“prohlásilaklidněapevně.
Bartsepomaluvzpamatovával.„Věděljsem,žesníbudoupotíže,“ zamumlal.
„Jenom potřebujepevnouruku,“uklidňoval hosir Reginald.
„Potřebuje bič.“
VmísilaseladyJane.„Jenpomysli,Margery,“zaševelila.„Jednoho dne budešhraběnkaa tvůjsynbude hrabě!“
„Takotohlevámvšemjde,co?“naježilaseMargery.Slyšela,jakse jejívlastníhlaszvyšujedovzdornéhoječení,alenedokázalasezarazit.„Chcetemítaristokratickávnoučata!“Natváříchjimviděla,žejejí domněnkajepravdivá,aopovržlivědodala:„Ovšemjenkvůlitomu,že vytrpítešlechtickýmvelikášstvím,jázesebeneudělámchovnoukobylu.“
Sotva to vyslovila,bylojíjasné,žezašlapřílišdaleko.Jejíurážkazasáhlaotce nanejcitlivějším místě.
SirReginaldsi odepnul opasek.
Margeryvestrachucouvlaanaraziladopsacíhostolu.SirReginald jipopadllevourukouzakrk.Zahlédlamosaznousponunakonciopasku avyděsilasenatolik, ževykřikla.
SirReginaldjipřehnulpřesstůl.Zoufalesekroutila,alebylmnohem silnějšía snadno ji udržel.
Zaslechlamatku,jakříká: „Odejděte prosímz pokoje,lordeShiringu.“To ji vyděsiloještěvíc.
DveřeprásklyaMargeryzaslechla,jakopasekhvízdlvzduchem. Dopadljínahýždě.Šatymělapřílištenkénato,abyjímohlyposkytnout nějakouochranu,aonavykřiklaznovu,tentokrátbolestí.Pakšvihlznovu, aještěpotřetí.
„Myslím,žetostačí,Reginalde,“ozvalasepakmatka.
„Škodarány,kterápadnevedle,“zamručelotec.Tohlebylonechvalněznáméúsloví:všichni–kromědětí–bylipřesvědčeni,žesešvihatděti je pro nědobré.
„VBibliseveskutečnostipravíněcojiného,“namítlaladyJane.„‚Kdo