100 nejhezcich vyletu_001-224 dotisk.qxp_Sestava 1 25.01.21 17:17 Stránka 2
100 nejhezcich vyletu_001-224 dotisk.qxp_Sestava 1 25.01.21 17:17 Stránka 4
OBSAH PĚŠÍ TURISTIKA Posázavskou stezkou za kvetoucím kandíkem . . . . . . .12 (Posázaví)
Po stopách Karla Hynka Máchy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .40 (Kokořínsko)
Okolo Štěchovické přehrady na nejhezčí vyhlídky . .14 (Střední Povltaví)
Na Trosky Zlatou stezkou Českého ráje . . . . . . . . . . . . .42 (Český ráj)
Po cestě Vojty Náprstka na Karlštejn . . . . . . . . . . . . . . . .16 (Český kras)
Na nejhezčí vyhlídky Kořenovska . . . . . . . . . . . . . . . . . . .44 (Jizerské hory)
Botanické safari ve středních Čechách . . . . . . . . . . . . . .18 (Český kras)
Kudy na nejvyšší horu Česka . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .46 (Krkonoše)
Vyhlídky nad Vltavou a království vzrostlých tisů . . . .20 (Albertovy skály)
Nejdivočejší skalní města střední Evropy . . . . . . . . . . . .48 (Adršpašsko-teplické skály)
Přes Velký a Malý Blaník . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .22 (Podblanicko)
Kamennými cestami benediktýnů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .50 (Broumovské stěny)
Na Boubín za alpskými výhledy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .24 (Šumava)
Přes skalní vyhlídky Žďárských vrchů . . . . . . . . . . . . . . . .52 (Českomoravská vrchovina)
Vodopád Bílá strž a výstup na Ostrý . . . . . . . . . . . . . . . .26 (Šumava)
Stržemi Bílé Opavy na Praděd . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .54 (Jeseníky)
Výstup na Čerchov . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .28 (Český les)
Pěšky naším nejmenším národním parkem . . . . . . . . . .56 (Podyjí)
Na sopky za výhledy a vzácnými rostlinami . . . . . . . .30 (České středohoří)
Jarní výlet za rozkvetlými orchidejemi . . . . . . . . . . . . . . .58 (Bílé Karpaty)
Milešovka – rekordmanka Českého středohoří . . . . . .32 (České středohoří)
Výplaz na Lysou horu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .60 (Moravskoslezské Beskydy)
Skalní trojúhelník kolem Tisé . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .34 (Labské pískovce)
Dva rozhledové vrcholy v jednom dni . . . . . . . . . . . . . . .62 (Malé Karpaty)
Přes nejhezčí vyhlídky k Pravčické bráně . . . . . . . .36 (České Švýcarsko)
Na Čachtický hrad za výhledy a krvavou historií . . .64 (Malé Karpaty)
Za kvetoucími bledulemi a přírodou Českolipska . . .38 (Průrva Peklo a Holanské rybníky)
Vápencová bradla Bílých Karpat . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .66 (Bílé Karpaty)
100 nejhezcich vyletu_001-224 dotisk.qxp_Sestava 1 25.01.21 17:17 Stránka 5
Nejhezčí skalní město Slovenska . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .68 (Súľovské vrchy)
Přes nejvyšší kopce Středních Čech . . . . . . . . . . . . . . . . . .96 (Brdy)
Hřebenem Ostré a Tlsté . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .70 (Velká Fatra)
Lesy a loukami mezi Chrudimkou a Doubravou . . . . .98 (Železné hory)
Výstup na Malý a Velký Rozsutec . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .72 (Malá Fatra)
Z Telče na nejvyšší vrchol Vysočiny . . . . . . . . . . . . . . . .100 (Českomoravská vrchovina)
Prosiecka a Kvačianska dolina . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .74 (Chočské vrchy)
Mezi Slavonicemi a Landštejnem . . . . . . . . . . . . . . . . . .102 (Česká Kanada)
Vzdušnou hřebenovkou Roháčů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .76 (Západní Tatry)
Po hrázích rybníků kolem Třeboně . . . . . . . . . . . . . . . . .104 (Třeboňsko)
Výstup na Rysy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .78 (Vysoké Tatry)
Na utajenou tisícovku s alpskou vyhlídkou . . . . . . . . .106 (Novohradské hory)
Kvetoucími loukami pod vápencovými věžemi . . . . . . .80 (Belianské Tatry)
Z údolí Vltavy na Kleť . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .108 (Blanský les)
Nejhezčí soutěskou Slovenska . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .82 (Slovenský ráj)
Kolem jihočeského moře . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .110 (Lipno)
Za skvostnými výhledy na Kráľovu hoľu . . . . . . . . . . . . .84 (Nízké Tatry)
K nejvyšší rozhledně a nejmenšímu jezeru . . . . . . . . .112 (Šumava)
K třetímu nejvyššímu hradu Slovenska . . . . . . . . . . . . . . .86 (Muráňská planina)
Krajem zaniklých obcí a vojenských radarů . . . . . . .114 (Český les) Kolem minerálních pramenů a lesních rybníků . . . . .116 (Slavkovský les)
CYKLOTURISTIKA Parky a rezervacemi kolem hlavního města . . . . . . . . .90 (Praha)
Na vrchol Lesná . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .118 (Krušné hory)
Z okraje Prahy na Lánský zámek . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .92 (Křivoklátsko)
Okolo Flájské přehrady . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .120 (Krušné hory)
Ladovým krajem k Jevanským rybníkům . . . . . . . . . . . . .94 (Voděradské bučiny)
Z údolí Ploučnice na Bezděz . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .122 (Máchův kraj)
100 nejhezcich vyletu_001-224 dotisk.qxp_Sestava 1 25.01.21 17:17 Stránka 6
Přeshraniční výlet ke skalnímu hradu Oybin . . . . . . .124 (Lužické hory)
Plavba pod šumavskými hvozdy . . . . . . . . . . . . . . . . . . .152 (Horní Vltava)
Panoramatickou cestou po obnovené Hřebenovce . .126 (Ještědský hřeben)
Po řece, která nemá pramen . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .154 (Otava)
Okolo Komárovského rybníka . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .128 (Český ráj)
Na vodě mezi dvěma lázeňskými městy . . . . . . . . . . .156 (Ohře)
Po horských loukách za krkonošskými dobrotami . . .130 (Krkonoše)
Nejhlubším pískovcovým kaňonem Evropy . . . . . . . . .158 (Labe)
Z Rejvízu do Zlatých Hor . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .132 (Zlatohorsko)
Řeka pro dobrodruhy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .160 (Ploučnice)
Podél Moravy kvetoucími lužními lesy . . . . . . . . . . . . . .134 (Litovelské Pomoraví)
S pádlem v ruce Českým rájem . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .162 (Jizera)
Jihomoravský bermudský trojúhelník . . . . . . . . . . . . . . .136 (Pálava a Lednicko-valtický areál)
Vodácká idylka v přírodním parku Orlice . . . . . . . . . .164 (Divoká Orlice)
Výšlap na česko-slovenskou horu . . . . . . . . . . . . . . . . . .138 (Velká Javořina)
Divočinou Litovelského Pomoraví . . . . . . . . . . . . . . . . . . .166 (Morava)
Podél železné opony do Bratislavy . . . . . . . . . . . . . . . . .140 (Záhorie)
Skvosty jižní Moravy z jiné perspektivy . . . . . . . . . . . .168 (Zámecká Dyje)
Okolo Liptovské Mary . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .142 (Liptov)
Vodácká klasika mezi Nízkými Tatrami a Poľanou . .170 (Hron) Na horním Váhu krajem Liptova . . . . . . . . . . . . . . . . . . .172 (Váh)
VODÁCKÁ TURISTIKA Pohodová plavba Křivoklátskem . . . . . . . . . . . . . . . . . . .146 (Berounka)
Prielomem Váhu k hradu Strečno . . . . . . . . . . . . . . . . . .174 (Váh)
Vodácká klasika kousek od Prahy . . . . . . . . . . . . . . . . . .148 (Sázava)
Nejdelší soutěskou Slovenského ráje . . . . . . . . . . . . . . .176 (Hornád)
Po Staré řece a přes rybník Rožmberk . . . . . . . . . . . . .150 (Lužnice)
Na kanoi skrz Pieninský národní park . . . . . . . . . . . . .178 (Dunajec)
100 nejhezcich vyletu_001-224 dotisk.qxp_Sestava 1 25.01.21 17:17 Stránka 7
LYŽAŘSKÁ TURISTIKA Backcountry po Středobrdské magistrále . . . . . . . . . .182 (Brdy)
Zimní výstup na Ďumbier . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .210 (Nízké Tatry)
Horskými pláněmi centrální Šumavy . . . . . . . . . . . . . . .184 (Šumava) Hornickým regionem severních Čech . . . . . . . . . . . . . .186 (Krušné hory) V perfektních stopách Jizerské magistrály . . . . . . . . . .188 (Jizerské hory) Po Krkonošské magistrále na horské louky . . . . . . . . .190 (Krkonoše – západ) Za jistotou sněhu a panoramatickými výhledy . . . . .192 (Krkonoše – východ) Po hřebeni kolem rozhleden a bunkrů . . . . . . . . . . . . .194 (Orlické hory) Na lyžích na střechu Evropy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .196 (Králický Sněžník) Hřebenem Jeseníků na backcountry lyžích . . . . . . . . .198 (Jeseníky) Žďárské vrchy na běžkách . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .200 (Vysočina) Po nejhezčím česko-slovenském hřebeni . . . . . . . . . . .202 (Javorníky) Zimní hřebenovkou do Vlkolínce . . . . . . . . . . . . . . . . . . .204 (Velká Fatra) Výlet na skialpech pro každého . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .206 (Špania Dolina) Na backcountry lyžích přes Kozí chrbát . . . . . . . . . . .208 (Starohorské vrchy)
SPECIALITY V koňském sedle na hrad Helfenburk . . . . . . . . . . . . . .214 (Hipoturistika) S pádlem v ruce za tajemstvím upuštěné přehrady . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .216 (Orlická přehrada) Podzemní zážitkové cesty na Moravě a na Slovensku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .218 (Speleotreking)
100 nejhezcich vyletu_001-224 dotisk.qxp_Sestava 1 25.01.21 17:17 Stránka 9
Předmluva Na výletech bychom si měli všímat i kulturního a historického dědictví. Tak jako poutník prochází krajinou, šla našimi zeměmi i historie, kterou lze číst v bezpočtu stop – ať už jsou to monumentální hrady, vykradené a polorozbořené kostely, zlikvidované sudetské vesnice nebo moderní kulisy přehrad či větrných elektráren. V krajině tak můžeme číst jako v knize – co výlet, to kapitola podávající svědectví, jak se jako lidé chováme k tomu nejcennějšímu, co máme.
Je stovka malé, nebo velké číslo? Na začátku práce na této knize jsem si myslel, že vytipovat a projít 100 nejhezčích výletů bude na Českou republiku a Slovensko „tak akorát“. Velmi rychle jsem však zjistil, že ani tisícovka by nestačila. Vybírat z palety české a slovenské přírody totiž nebylo lehké – máme štěstí, že obě země nabízejí neobyčejně pestrou krajinu plnou hor, zaoblených kopečků i nížin, jimiž se proplétají řeky a bezpočet cest. Pro člověka, který má rád přírodu a pohyb v ní, představuje Česká republika a Slovensko obrovský prostor s téměř nevyčerpatelnými možnostmi. Výběrem výletů v této knize chci zároveň ukázat co nejpestřejší pohled na českou a slovenskou krajinu, zahrnující všechny roční období a co nejširší záběr aktivit. I z těchto důvodů jsem do knihy zařadil zimní výlety na lyžích nebo pěšky, splouvání řek nebo „speciality“ v podobě putování na koních, mořského kajakingu nebo průzkumu jeskyní. Stovka výletů v této knize vás tak provede krajinou Česka a Slovenska ve všech ročních obdobích a nabídne pestré vyžití pro vyznavače pěší turistiky, cyklovýletníky, vodáky nebo milovníky lyžování. Paleta navštívených oblastí zahrnuje většinu pohoří a národních parků, výlety vedou na nejvyšší hory i na nejkrásnější řeky.
KLASIFIKACE VÝLETŮ V této knize najdete jednodenní výlety různých obtížností, které v naprosté většině zvládne „běžný“ člověk. Na většinu tras se můžete vydat i s dětmi, delší výlety jsou zpravidla navrženy tak, aby je v případě potřeby bylo možné zkrátit. Pro lepší orientaci u každého výletu uvádíme jeho délku v kilometrech a hodinách a rovněž náročnost na stupnici 1–3: Jedna hvězdička značí lehčí výlet, který zvládnou i méně trénovaní výletníci, včetně dětí. Trasa je většinou bez výrazného stoupání nebo technických pasáží a dá se eventuálně podle potřeby zkrátit nebo přizpůsobit. U splouvání řek jde o kratší výlety na vodě obtížnosti ZW A až ZW C (základní znalost ovládání lodě, pro děti a neplavce vhodné vesty).
KRAJINA JAKO KNIHA Je mi jasné, že každý by sestavil svůj žebříček „nej“ výletů trochu jinak. Někdo upřednostňuje sportovní složku, kdy se počítají kilometry či nastoupané metry, pro jiného jde především o objevování kouzelných míst, jiní zase vyhledávají historické nebo kulturní památky. Příroda ale není jen „tělocvična“ nebo „galerie“ pro instagramové fotky. Pro mě jako vystudovaného biologa představuje česká a slovenská příroda nekonečné příležitosti pro pozorování a také zpětnou vazbu, jak jsme na tom a jak se k přírodě chováme jako civilizace. Jako fotograf zase vyhledávám krásy krajiny, objevuji málo známá místa, za tmy šplhám na vyhlídky, abych mohl pozorovat a fotit východ slunce, a čekám na nejlepší okamžik k zachycení atmosféry místa.
Dvě hvězdičky – středně obtížný výlet, většinou jde o plnohodnotné celodenní výlety s náročnějším terénem nebo výškovým profilem. U dětí je nutné zvážit jejich šikovnost a fyzickou zdatnost. Vodácké úseky do kategorie WW I (dobrá znalost ovládání lodě, vhodné vesty a eventuálně helmy). Tři hvězdičky značí náročný výlet, který je vhodný pro zdatné a dobře připravené výletníky. Jedná se o dlouhé celodenní výlety nebo trasy v těžkém nebo exponovaném terénu s omezenými možnostmi úniku nebo zkrácení výletu. Celkové stoupání se pohybuje okolo 1 000 metrů a více. Vodní toky kategorie WW II až WW III (výborná znalost ovládání lodi, umění rychle zastavit, vesta a helma, znalost sebezáchrany).
9
100 nejhezcich vyletu_001-224 dotisk.qxp_Sestava 1 25.01.21 17:17 Stránka 11
PĚŠÍ TURISTIKA
100 nejhezcich vyletu_001-224 dotisk.qxp_Sestava 1 25.01.21 17:17 Stránka 12
P Ě Š Í
T U R I S T I K A
Posázavskou stezkou za kvetoucím kandíkem POSÁZAVÍ Délka trasy: 11 km (3–4 hod) Aktivita: pěší turistika Náročnost: 1 Občerstvení na trase: Kamenný Přívoz, Pikovice
Posázavská stezka patří k nejatraktivnějším úsekům pro pěší turistiku v okolí Prahy. Stezka Klubu českých turistů s prémiovým pořadovým číslem 0001 byla vybudována mezi Kamenným Přívozem a Pikovicemi v letech 1919–1924 a v té době měla 6,8 km (v současnosti je trasa 0001 evidována v délce 157 km). Cesta vede podél řeky kolem trampských osad a občas vystoupá po kamenných schodech na vyhlídku, odkud se otevírají hezké pohledy na Sázavu. Pokud se na výlet vypravíte na jaře, můžete pod sázavským Medníkem spatřit rozkvetlé kandíky. Tyto vzácné květiny nerostou nikde jinde u nás než právě zde.
ský most v Praze! Při návratu, až po tomto mostu pojedete vlakem, si tedy nezapomeňte sednout na správnou stranu. Posázavská stezka překoná několik schodišť vytesaných do skály a postupně se objevují chaty. Naproti přes řeku je vidět obec Luka pod Medníkem, známá svou trampskou historií a osadou Toronto. Zdejší trampové Sázavě neřekli jinak než „Zlatá řeka“ a téměř po sto letech tu stále můžete najít malinké sruby nalepené na strmých skalách nad řekou. Než dorazíte do Pikovic, projdete kolem několika malých vodopádů a vystoupáte na dvě zajímavé vyhlídky. Tou první je Raisova s výhledem proti proudu řeky a kousek za ní Klimentova vyhlídka na malebnou zákrutu Sázavy. Na protilehlém břehu můžete zahlédnout výrazný skalní útvar zvaný Pikovická jehla.
POSLEDNÍ MOST PŘES SÁZAVU Jako přibližovací prostředek vám ideálně poslouží vlak, takzvaný Posázavský Pacifik od Davle kopíruje řeku po jedné z nejromantičtějších železničních tratí v Česku. Výlet můžete začít podle chuti po porci ušlapaných kilometrů; naše trasa začíná v Kamenném Přívoze, odkud řeku sleduje červená turistická značka. Od zastávky vás značka přivede k řece, kterou překonáváte po silničním mostě, je to mimo jiné poslední silniční most přes Sázavu, poslední most jen pro pěší je v Pikovicích, a využijete jej na závěr výletu. Kdo má rád splouvání řek, jistě Sázavu dobře zná, úsek od Kamenného Přívozu do Pikovic patří k jejím nejhezčím.
KVETOUCÍ UNIKÁT Na začátku Pikovic uhýbá vlevo naučná stezka Medník, která tvoří okruh s více než desítkou zastavení a informačních tabulí. Stezka seznamuje nejen s faunou, flórou
POSÁZAVSKÉ VYHLÍDKY Jakmile přijdete k Žampašskému jezu, spatříte na protilehlém břehu kamenný viadukt, který je nejvyšším kamenným železničním mostem v České republice. Jeho sedm oblouků se klene ve výšce 42 metrů nad roklí Kocour, jen necelý metr níže než Nusel-
12
Pikovická jehla
100 nejhezcich vyletu_001-224 dotisk.qxp_Sestava 1 25.01.21 17:17 Stránka 13
Klimentova vyhlídka na Sázavu
Posázavská stezka prochází Pikovicemi a vystoupá k vlakové zastávce Petrov u Prahy.
a přírodními poměry Medníku a jeho okolí, ale informuje rovněž např. o stavbě železniční trati Posázavského Pacifiku, řece Sázavě, vodáctví a historii trampingu v této oblasti. Na jaře v blízkosti stezky rozkvétá rostlina se zajímavým názvem kandík psí zub. Tato liliovitá rostlina je jediným druhem rodu kandík rostoucím v Evropě a u nás jej najdeme jenom zde. Jde zároveň o nejseverněji položenou lokalitu výskytu kandíku psího zubu. Kandík patří mezi kriticky ohrožené druhy, a proto tyto „poslední mohykány“ pozorujte s respektem.
Kvetoucí kandík psí zub
Tip autora: Na pravém břehu řeky nad Pikovicemi najdete hezkou vyhlídku Třeštibok. Nabízí jeden z nejmalebnějších pohledů na kaňon dolní Sázavy, která zde vytváří poslední mohutný oblouk před soutokem s Vltavou. Zajímavý název této lokality pochází z doby, kdy se po řece Sázavě plavily vory, které v těchto místech bočními prameny narážely na skálu.
Sázava u Pikovic
13
100 nejhezcich vyletu_001-224 dotisk.qxp_Sestava 1 25.01.21 17:17 Stránka 14
P Ě Š Í
T U R I S T I K A
Okolo Štěchovické přehrady na nejhezčí vyhlídky STŘEDNÍ POVLTAVÍ Délka trasy: 22 km (6–7 hod) Aktivita: pěší turistika Náročnost: 2 Občerstvení na trase: Třebenice, Štěchovice
značku a vydat se podél potoka cestou necestou směrem k Vltavě. Vlastní vodopád padá z mechem porostlé skály jen pár metrů od hladiny Štěchovické přehrady. VYHLÍDKA MÁJ Žlutá značka stoupá po lesní cestě z lesa a z úbočí vrchu Krňanský vodopád Kolátov se posléze naskýtá hezký pohled na krajinu Netvořicka a dolního Posázaví. Cesta se vlní mezi pastvinami a remízky a pomalu stoupá k nejvyššímu bodu výletu, kterým je 448 metrů vysoký vrcholek Máj. Vyhlídku Máj najdete kousek pod vrcholem a pohled odtud je opravdu nádherný. Hladina Vltavy leží 200 metrů pod námi a řeka přímo pod vyhlídkou vytváří tvar podkovy, ne nepodobný tomu, který známe z arizonského „Horseshoe Bend“. Díky popularitě místa tu bývá
Středočeská krajina kolem Štěchovické přehrady je překvapivě divoká a malebná zároveň, najdete tu skály padající k hladině Vltavy i divoké potoky, které si prorážejí cestu hlubokými bočními kaňony. Trasa vás podél hrany vltavského kaňonu zavede na několik panoramatických vyhlídek i k jedné z nejstarších trampských osad. OD SMETANOVY VYHLÍDKY KE KRŇANSKÉMU VODOPÁDU Výlet začíná v obci Třebsín, odkud žlutá značka vede po polní cestě k jihu, k naší první vyhlídce. Smetanova vyhlídka leží necelý kilometr od Třebsína a patří mezi populární cíle mnoha výletníků. Vyhlídková plošina byla postavena v roce 1974 u příležitosti 150. výročí narození Bedřicha Smetany. Romantika výhledu a divokých skalních srázů sem v minulosti lákala mnohé trampy, o čemž svědčí sruby, chaty a rekreační domky. Ze skalnaté hrany se otevírá výhled na zákrut Vltavy, zalesněné stráně a hluboko dole lze spatřit proslulou osadu Ztracenka. Chaty trampů vykukují ze smrkového lesa a vypadají ze stometrové výšky jako domečky z lega. Žlutá značka strmě klesá lesem do údolí Krňanského potoka a míjí hezkou studánku, též nesoucí skladatelovo jméno. Asi 300 metrů po proudu potoka najdeme 3 metry vysoký Krňanský vodopád. Pro jeho prozkoumání je ale nutné opustit turistickou
Chata u Štěchovické přehrady
14
100 nejhezcich vyletu_001-224 dotisk.qxp_Sestava 1 25.01.21 17:17 Stránka 15
docela živo. Kdo má rád klidnější místa, může pokračovat dále na jih a objevit další vyhlídku „Bednář“, která je značená jen na nejpodrobnějších mapách a k níž turistická značka nevede. Údolím Teletínského potoka a přes Rabyni přijdeme až na hráz Slapské přehrady, kde přejdeme na druhý břeh Vltavy. PO NAŠÍ NEJSTARŠÍ ZNAČENÉ STEZCE Tady nalezneme jednu z nejromantičtějších pěších tras vltavského údolí vedoucí po levém břehu Štěchovické přehrady do jedné z nejstarších trampských osad v Čechách. Objevují se první chaty, a jak se terén stává divočejším a skalnatějším, chaty se mění v malinké sruby, připomínající orlí hnízda odvážně posazená na skalních výběžcích. Cesta dokonce vede skalním tunelem a za dalším říčním zákrutem přicházíme do osady Ztracená naděje neboli Ztracenka. Tuhle osadu založili trampové roku 1919 pod strmými skalami, u písečných pláží Svatojánských proudů. Po zatopení Štěchovické přehrady byly sruby nově postaveny v lese nad zátopovým pásmem. Romantiku ale toto místo nabízí dodnes, jen namísto hukotu Svatojánských proudů se můžete oddávat pohledu na hladinu přehrady, ze které se zvedají kolmé skalní stěny. Cesta do Štěchovic vede po naučné stezce „Svatojánské proudy“ a nabízí mnoho naučných tabulí a vyhlídek. Ze Štěchovic k bývalým Svatojánským proudům vedla také nejstarší značená stezka v Česku, která zde byla vytyčena roku 1889.
Pohled z hráze Slapské přehrady
Vyhlídka Máj
Panorama ze Smetanovy vyhlídky
15
100 nejhezcich vyletu_001-224 dotisk.qxp_Sestava 1 25.01.21 17:17 Stránka 16
P Ě Š Í
T U R I S T I K A
Po cestě Vojty Náprstka na Karlštejn ČESKÝ KRAS Délka trasy: 16 km (5–6 hod) Aktivita: pěší turistika Náročnost: 1–2 Občerstvení na trase: Beroun, Svatý Jan pod Skalou, Karlštejn
Zalesněná krajina Českého krasu mezi Berounem a Karlštejnem má své kouzlo v každé roční době. Najdete tu vysoké vápencové skály, hluboké strže a zajímavou vápnomilnou květenu. Během celodenního výšlapu na Karlštejn vystoupáte na skalní vyhlídku nad Svatým Janem pod Skalou, navštívíte hornický skanzen a projdete kolem Bubovických vodopádů nebo Dubu sedmi bratří. Výlet vede po trase nejstarší dosud existující značené turistické cesty v Čechách, vyznačené v roce 1889 a pojmenované na počest zakladatele Klubu českých turistů Vojty Náprstka. SVATÝ JAN POD SKALOU Cesta Vojty Náprstka začíná na hezkém berounském náměstí a záhy prochází kolem nádraží, kam se po konci výletu dostanete z Karlštejna vlakem. Cesta rychle opustí město a stoupá lesem do sedla s památným Dubem na Herinkách. Strmý sestup vás následně přivede do údolí potoka Loděnice a Svatého Jana pod Skalou. Za prohlídku v tomto poutním místě rozhodně stojí dominantní budova, kostel Narození sv. Jana Křtitele, který je propojený se skalním kostelem neboli jeskyní svatého Ivana. V ní najdete hrob poustevníka Ivana, jemuž se prý v 10. století pod svatojánskou skálou zjevil sv. Jan Křtitel. Při pohledu vzhůru na kolmé skalní stěny doceníte úžasnou polohu tohoto místa, ležícího v srdci přírodní rezervace Karlštejn. Odtud už je to jenom kousek cesty k nádherné skalnaté vyhlídce, která ční vysoko nad údolím a nabízí panoramatický vý-
Svatý Jan pod Skalou
16
100 nejhezcich vyletu_001-224 dotisk.qxp_Sestava 1 25.01.21 17:17 Stránka 17
Panorama z vyhlídky nad Svatým Janem pod Skalou
mimo jiné repliku svatováclavské koruny nebo kapli sv. Kříže s jedinečnou sbírkou gotických obrazů. Další méně obvyklý pohled na Karlštejn objevíte, pokud od rozcestí pod hradem vystoupáte po žluté značce asi 300 metrů na louku pod vrchem Plešivec.
hled na obec Svatý Jan i na okolní krajinu. Těžko budete v širokém okruhu hledat hezčí a romantičtější místo, než je právě toto. SOLVAYOVY LOMY A BUBOVICKÉ VODOPÁDY Na rozcestí pod vyhlídkou odbočte na zelenou značku a sestupte k rozsáhlým lomům u Bubovic. Tady najdete malou geologickou expozici, můžete se svézt rekonstruovanou úzkorozchodnou železnicí s parní lokomotivou a prohlédnout si muzeum těžby a dopravy vápence Solvayovy lomy. Záhy se opět napojíte na červenou značku, vedoucí lesy k Bubovickým vodopádům, nejznámějším a nejhezčím vodopádům na Karlštejnsku. Tvoří je kaskáda několika stupňů sevřená v úzké skalnaté rokli. Nečekejte ale Niagaru – nejvyšší stupeň má sotva dva metry a může se vám dokonce stát, že potok bude dočasně vyschlý. Na druhou stranu můžete obdivovat malebné vápencové skalky porostlé mechem a řasami, ze kterých zurčí pramínky vody.
Tip autora: Navštivte nedaleké lomy Malá a Velká Amerika. Zatopené vápencové lomy jsou vyhledávaným cílem trampů, jeskyňářů i milovníků romantiky a dobrodružství.
NEOBVYKLÉ POHLEDY NA KARLŠTEJN Projdete kolem Kubrychtovy boudy, bývalé legendární trampské hospody a noclehárny, dnes sloužící jako terénní stanice CHKO. Za Kubrychťárnou se můžete osvěžit vodou z Královy studánky, a jakmile vyjdete z lesa na louku, naskytne se vám méně známý pohled na hrad Karlštejn od severu. Poslední kilometry Cesty Vojty Náprstka vedou kolem památného Dubu sedmi bratří, podle pověsti se pod tímto stromem dělilo o lup sedm bratří loupežníků. Představovat náš nejznámější hrad by bylo nošením dříví do lesa. Tento gotický architektonický skvost za svými zdmi střeží
Lom Velká Amerika
17
100 nejhezcich vyletu_001-224 dotisk.qxp_Sestava 1 25.01.21 17:17 Stránka 18
P Ě Š Í
T U R I S T I K A
Botanické safari ve středních Čechách ČESKÝ KRAS Délka trasy: 14 km (3–5 hod) Aktivita: pěší turistika Náročnost: 1–2 Občerstvení na trase: Srbsko, Koněpruské jeskyně
Koniklec luční český
Čtrnáct kilometrů mezi obcemi Srbsko a Králův Dvůr vás zavede k jedné z nejznámějších atrakcí CHKO, kterou jsou Koněpruské jeskyně, ale na tomto výšlapu navštívíme i méně známá místa, jako jsou Kodské kaskády, jeskyně Koda, Axamitova brána nebo vyhlídka na Koukolově hoře. Kraj mezi Prahou a Berounem se vyplatí navštívit na jaře, kdy ožívá spoustou kvetoucích rostlin, mezi nimiž hraje prim vzácný koniklec luční český. Tato nenápadná květina patří mezi klenoty a nejvzácnější druhy Českého krasu, roste pouze ve střední Evropě, u nás jen na několika lokalitách ve středních Čechách a na jižní Moravě.
KOLEM PĚNOVCOVÝCH VODOPÁDŮ Startem našeho výletu je obec Srbsko. Kdo by si výlet chtěl prodloužit o dalších osm kilometrů, může vyrazit už ze Svatého Jana pod Skalou. Za posledními domky uhýbá pěšina doprava a vede roklí mezi chatami proti proudu lesního potůčku. Procházíme známou osadou Údolí děsu, která patří k nejstarším trampským osadám u nás. Tady také leží první přírodní zajímavost, kterou jsou Kodské kaskády. Voda vyvěrající z podzemí je bohatá na uhličitan vápenatý, který se zde sráží v podobě pěnovce a vytváří početné hrázky, kaskády, jezírka a jeden asi dvoumetrový a částečně umělý vodopád. Malebnosti tohoto fenoménu přispívá i mechový porost, kterým pěnovcové hráze obrůstají. Když se z rokle vyhoupneme zpět na žlutou značku, můžeme se podívat na vývěr potoka a malé nezamrzající jezírko u Kodského mlýna. O kus dále pak leží jeskyně Koda, jejíž 17 metrů dlouhá chodba sice vypadá, jako by byla uměle vytvořena, vznikla však přirozeně a již od pravěku byla osidlována lidmi. ZLATÝ KŮŇ Trasa prochází obcí Tobolka a po loukách a polích míří přímo k další zajímavosti výletu, kterým je vápencový vrch Zlatý kůň. Zde najdeme jednu z nejbohatších paleontologických lokalit na světě, největší jeskynní systém v Čechách a naučnou stezku. Většina návštěvníků sem míří za prohlídkou Koněpruských jeskyní a další zajímavosti v okolí ke své škodě vynechá. Prohlídka
Axamitova brána
18
100 nejhezcich vyletu_001-224 dotisk.qxp_Sestava 1 25.01.21 17:17 Stránka 19
leko najdeme skalní vyhlídky u Jelínkova mostu, ze kterých se otevírají výhledy na jih a západ. Vzápětí cesta podchází největší skalní most v Českém krasu, Axamitovu bránu. NA NEJVYŠŠÍM BODU TRASY Sestupujeme k Suchomastskému potoku, projdeme kolem pramene u Havlíčkova mlýna a vystoupáme k nejvyššímu bodu celého výletu. Koukolova hora měří jen 471 metrů, ale otevírá se z ní hezký výhled na Beroun a křivoklátské lesy. Samotný vrchol tvoří opuštěné lomy a mohutná vápencová skála. I tady roste řada chráněných rostlin – například bělozářka liliovitá, lilie zlatohlávek nebo okrotice bílá. Na vrcholu také najdeme výklenkovou kapli svatého Blažeje. Odtud nás čeká poslední úsek výletu, sestup lesem do Popovic na vlakovou zastávku.
Výhled poblíž Jelínkova mostu
jeskyň, objevených v roce 1950 při těžbě vápence, bezpochyby stojí za to. Uvidíte tu nejenom krápníky, ale také kosterní pozůstatky nebo penězokazeckou dílnu. Z vrcholu Zlatý kůň se pak otevírá panoramatický pohled na malebnou krajinu Českého krasu i na obrovské lomy v těsné blízkosti Koněpruských jeskyní. Žlutá značka od jeskyní vstupuje opět do lesa, na jaře plného kvetoucích jaterníků, a obchází velkolom Čertovy schody. Neda-
Tip autora: Zavítejte do obce Tetín na jednu z nejhezčích vyhlídek na údolí dolní Berounky, která se otevírá z tetínského hradiště. Tetín je velmi zajímavé místo opředené mnoha pověstmi s několika kostely, zámkem a ruinami hradu.
Pohled na Berounku z tetínského hradiště
19
100 nejhezcich vyletu_001-224 dotisk.qxp_Sestava 1 25.01.21 17:17 Stránka 20
P Ě Š Í
T U R I S T I K A
Vyhlídky nad Vltavou a království vzrostlých tisů ALBERTOVY SKÁLY Délka trasy: 7 km (2–3 hod) Aktivita: pěší turistika Náročnost: 1–2 Místy náročný skalnatý terén, nevhodné pro malé děti a osoby trpící závratěmi. Nebezpečné při náledí a sněhu. Občerstvení na trase: Není, nejbližší restaurace v Chlumu nebo v Sedlčanech.
Na pravém břehu Vltavy, nedaleko od Sedlčan, se nad hladinou Slapské přehradní nádrže vypínají strmé Albertovy skály. Nádhernou scenérii středního Povltaví podtrhuje ostrý meandr řeky, který můžete pozorovat z mnoha vyhlídek. Unikátem jsou zdejší rostliny a živočichové – žije tu například výr velký, kvetou vzácné teplomilné rostliny a uvidíte tu vzrostlé tisy červené, kterých v rezervaci roste přes tisíc. Oblastí vede naučná stezka, která svým charakterem připomíná vysokohorský terén a místy je jištěna i řetězy. Přírodní rezervace Drbákov – Albertovy skály uspokojí milovníky přírody, fotografy i vyznavače vzdušných vyhlídek a horských chodníků. LES STALETÝCH TISŮ Ideálním výchozím bodem je rozcestí U Křížku s několika piknikovými stoly a přehlednou informační tabulí. Kdo nechce využít auto, může se dostat autobusem do nedalekých Nalžovic. Cesta se ihned noří do lesa a značka naučné stezky nás po pěti minutách dovede k prvnímu rozcestí. Tady je třeba se rozhodnout, zda okruh absolvujete po, nebo proti směru hodinových ručiček. My doporučujeme jít po směru a odbočit vlevo, k první vyhlídce. Bartůňkova vyhlídka nabízí první pohled na meandr Vltavy, jejíž hladina se leskne kdesi hluboko dole. Vyhlídka byla pojmenována po Karlu Bartůňkovi, který po válce začal stezku budovat – sám, jen s krumpáčem, odhodláním a bez nároku na odměnu.
Pohled na Albertovy skály
20
100 nejhezcich vyletu_001-224 dotisk.qxp_Sestava 1 25.01.21 17:17 Stránka 21
Jedna z mnoha nádherných vyhlídek na trase
Pokračujeme souběžně s modrou turistickou značkou k vrcholu Drbákova, na jehož svazích rostou vzrostlé tisy. Tis červený je jednou z nejvzácnějších dřevin severní polokoule, jeho husté a pružné dřevo se ve středověku používalo například k výrobě luků. Přírodní rezervace Drbákov – Albertovy skály je jednou z nejlepších lokalit v Česku, kde tyto stromy můžeme spatřit. SKALNÍ VYHLÍDKY Pod vrcholem Drbákova trasa naučné stezky směřuje do strmého skalnatého svahu se spoustou vyhlídek. Je obdivuhodné, co zde dokázali vybudovat stavitelé stezky Karel Bartůněk a jeho následovatel František „Robin“ Veselý. Cesta se zařezává do strmého svahu, obchází skály a vybíhá na bezpočet vyhlídkových výchozů.
Cesta po vyhlídkách vede kolem staletých tisů.
Určitě oceníte dřevěné schůdky a na několika místech je cesta dokonce opatřena řetězy. Z vyhlídky Bílá skála se otevírá zatím nejhezčí pohled na řeku i okolí. Výhledu dominuje zákrut Slapské přehrady, vpravo se zvedají přes sto metrů vysoké Albertovy skály a naproti se zelenají zalesněné kopečky středního Povltaví. Bezesporu nejvzdušnější výhledy nabízí Albertova vyhlídka, která byla pojmenována po někdejším majiteli statku v nedalekých Nalžovicích. Jestliže na předchozích jste mohli mít lehké problémy se závratí, tady zcela jistě oceníte zábradlí s řetězem, kterého se můžete přidržet. Tip autora: Pokud je 7 kilometrů pro vás málo, pokračujte k dalším vltavským vyhlídkám přes Hrazany až ke zřícenině Ostromeč.
Albertova vyhlídka
21
100 nejhezcich vyletu_001-224 dotisk.qxp_Sestava 1 25.01.21 17:17 Stránka 22
P Ě Š Í
T U R I S T I K A
Přes Velký a Malý Blaník PODBLANICKO Délka trasy: 11 km (3–4 hod) Aktivita: pěší turistika Náročnost: 1 Občerstvení na trase: rozhledna Blaník, Kondrac
Blaničtí rytíři napadnou samozřejmě každého, kdo míří na vrchol Velkého Blaníku. Ten patří mezi naše nejznámější hory a výstup na jeho vrchol láká většinu návštěvníků Podblanicka. Můžete se vydat i na sousední Malý Blaník, který stojí neprávem trochu opomíjený ve stínu svého většího bratra, nebo se projít po vstavačových loukách. Širé okolí Blaníka však ukrývá další poklady: v Roudném se těžilo zlato, narazit tu můžete na české granáty i stopy po mramoru. Už samotný Velký Blaník je s geologií zajímavě spjat, vždyť z této bájné hory pochází jeden ze základních kamenů Národního divadla. Procházka geoparkem Kraj blanických rytířů dá zapomenout na nudné hodiny přírodopisu s lekcemi geologie.
Rozhledna na Velkém Blaníku ve stylu husitské hlásky
Od Krasovic je cesta klidnější, ale také náročnější. Nejprve stezka sestupuje do romantického kaňonu potoka Brodec a pak už šplhá lesem až k vrcholu. Cestou minete Slepičí skálu, odkud pochází jeden ze základních kamenů Národního divadla. Kdo by si chtěl přímý výstup prodloužit, může během něj uhnout vpravo na zelenou značku, která vede k odbočce na Veřejovou skálu. Podle pověsti právě odtud vyjede svatováclavské vojsko z hory ven. Asi patnáct metrů vysoká skála nabízí zajímavý výhled k severozápadu.
NA VRCHOL VELKÉHO BLANÍKU Na vrchol Blaníku vede několik cest, hodně populární je výstup od Louňovic, delší a zajímavější cesta začíná u Domu přírody nedaleko Krasovic. Informační centrum představuje návštěvníkům přírodu CHKO Blaník a národního geoparku Kraj blanických rytířů i slavnou blanickou legendu o spícím vojsku. Na palouku před dřevěnkou pak můžete prozkoumat expozici hornin v podobě obřích balvanů s popisky.
22
100 nejhezcich vyletu_001-224 dotisk.qxp_Sestava 1 25.01.21 17:17 Stránka 23
Na vrcholu Velkého Blaníku stojí dřevěná rozhledna, postavená během druhé světové války ve stylu husitské hlásky. Z jejích oken se otevírá nádherný kruhový výhled na krajinu Podblanicka, za výjimečné viditelnosti odtud dohlédnete až k Šumavě. LOUKY PLNÉ VSTAVAČŮ Z vrcholu cesta sestupuje na opačnou stranu hory k parkovišti u silnice na Louňovice, odkud červená značka vede na druhý dnešní vrchol, Malý Blaník. Vrchol Malého Blaníku pokrývá rezervace s přirozenou bučinou, kde můžete například zahlédnout holuba doupňáka, výra nebo jestřába. Na samém vrcholu pak ve stínu stromů stojí zřícenina kaple sv. Máří Magdaleny z 18. století, uprostřed které roste obrovský smrk. Od dob, kdy se sem podnikaly poutě, uplynula již staletí, a tak tu oproti Velkému Blaníku panuje klid, ve kterém se můžete zaposlouchat do zvuků lesa. Z vrcholu vede červená značka k loukám u Býkovic. Podle pověsti o blanických rytířích právě u vesnice Býkovice pod Blaníkem dojde k osudové bitvě Čechů s nepřáteli, která bude tak krutá a dlouhá, až se Býkovický rybník naplní krví. A to bude ten den, kdy z hory Blaník vystoupí rytíři, aby nepřátele zahnali a potrestali… Nedaleko Býkovického rybníka v rezervaci Podlesí na jaře na podmáčených loukách kvetou stovky vstavačů, které spolu se suchopýry a dalšími květinami podtrhují přírodní unikátnost kraje pod oběma Blaníky. Nyní už jen zbývá vrátit se zpět do výchozího
Rozkvetlé louky u Býkovic
bodu výletu. Cesta vede převážně po lesní svážnici, než se napojí na červenou značku. Tip autora: Navštivte nedaleký zlatodůl Roudný s naučnou stezkou. Roudný býval významnou zlatonosnou lokalitou a na počátku 20. století byl dokonce nejvýznamnějším zlatodolem ve střední Evropě. Dnes tu najdeme už jen pozůstatky staveb, ale podle dobových fotografií si lze představit, jak obrovský zásah do přírody zdejší těžba zlata louhováním v kyanidu a rtuti představovala.
Méně známý pohled na Velký Blaník z Křížovské hůry
23
100 nejhezcich vyletu_001-224 dotisk.qxp_Sestava 1 25.01.21 17:18 Stránka 24
P Ě Š Í
T U R I S T I K A
Na Boubín za alpskými výhledy ŠUMAVA Délka trasy: 12 km (3–5 hod) Aktivita: pěší turistika Náročnost: 1–2 Občerstvení na trase: Kubova Huť
Hora Boubín patří mezi naše nejznámější kopce. Nepyšní se sice titulem nejvyššího šumavského vrcholu (svojí výškou 1 362 metrů se řadí až na osmou příčku), jeden výškový primát ale přece jenom drží – je to nejvyšší šumavská hora, jež celá leží na našem území. Mohutný a oblý masiv se zvedá z vltavského údolí nedaleko Kubovy Huti, na druhé straně pak padá úctyhodných sedm set výškových metrů k Vimperku. Poté, co byla roku 2004 na zalesněném vrcholu Boubína vybudována rozhledna, se můžete potěšit kruhovým rozhledem na panorama Šumavy, šumavské podhůří a za příznivého počasí dohlédnete až na alpské vrcholy.
Pohled z vrcholu Boubína do Čech
prve hezkými bučinami, které později přecházejí v horský smrkový les. ROZHLED AŽ DO ALP Konečně jste nahoře! Na malé lesní mýtině se zvedá dřevěná konstrukce rozhledny, jejíž horní plošina převyšuje okolní smrky. Poslední stovka schodů a můžete obdivovat jeden z nejhezčích šumavských rozhledů. Z rozhledny se otevírá kruhové panorama a záleží jen na počasí a viditelnosti, kam až dohlédnete. Z nejbližších objektů zaujme vrchol sousedního Bobíka, v kotlině ležící město Vimperk, chla-
NA VRCHOL PO NOVÉ TRASE Ideálním výchozím bodem pro začátek výletu je šumavská osada Kubova Huť. Odtud je to na Boubín nejenom nejblíže, ale také budete začínat z nadmořské výšky tisíc metrů, takže vás čeká „pouhých“ 360 metrů převýšení. Na Kubově Huti najdete mimo jiné jednu ze zajímavostí – je jí nejvýše položené vlakové nádraží v České republice, výška stanice je 995 metrů nad mořem. Po modré turistické značce je to podle ukazatele u nádraží k rozhledně pět kilometrů. Široká cesta stoupá lesem po úbočí Boubína a na začátku výstupu vede přes horské louky s výhledy na jih. Stará strmá cesta, která dříve vedla přes Boubínský hřbet, se již nevyužívá; současná trasa na horní Basumské louce uhýbá vlevo a vede po severozápadním úbočí kopce. Cesta vede nej-
Boubín od jihu
24