Přívětivá kavárna na Place St-Michel
Taky bývalo ošklivě. Skončil podzim a počasí se v jediném dnu zhoršilo. Museli jsme na noc zavírat okna před deštěm a na place Contrescarpe svlékal studený vítr stromy z listí. Leželo promočené na dešti, kterým vítr šlehal velký zelený autobus na konečné stanici, v Café des Amateurs bylo nabito a okna z toho vedra a kouře zevnitř zamlžená. Byla to smutná, špatně vedená kavárna, kde se scházeli ožralové ze čtvrti a které jsem se kvůli tomu pachu špinavých těl a kyselému zápachu opilců vyhýbal. Chlapi i ženské, co chodili do Café des Amateurs, byli neustále — nebo aspoň tak dlouho, než jim došly peníze — opilí, většinou vínem, které si kupovali po půllitrech nebo po litrech. Visely tam reklamy na nejrůznější aperitivy s podivnými jmény, ale ty si mohlo dovolit jen málo lidí, ledaže to byl základní kámen, na němž pak budovali svou vinnou opici. Opilým ženským se říkalo poivrotes, což je femininum od ožraly. Café des Amateurs byla žumpa rue Mouffetard, rozkošné, úzké přecpané uličky, kde bývaly trhy a která vedla na place Contrescarpe. U schodišť starých činžáků byly turecké záchody, na každém poschodí jeden, jež měly po obou stranách otvoru betonové vroubkované šlapáky ve tvaru podešve, aby locataire neuklouzl, a vytékaly do žumpy a jejichž obsah se v noci přečerpával do lejt tažených koňmi. V létě, kdy byla všechna okna otevřená, bylo čerpání slyšet a zápach byl strašlivě pronikavý. Lejty měly hnědošafránový nátěr, a když obhospodařovaly v měsíčním světle rue Cardinal Lemoine, připomínaly jejich pojízdné, koňmi tažené válce nějaký Braqueův obraz. Ale Café des Amateurs byla žumpa, kterou nikdy nikdo nevyvážel, její zažloutlé vyhlášky, udávající tresty a pokuty stanovené zákonem
15
09_Pohyblivy_svatek.indd 15
14.4.2016 22:04:12