V jedné vsi stála chalupa. No, chalupa, spíš chaloupka. Malá, malinkatá chaloupka, dobrá k žití tak pro jednoho člověka. Anebo pro dva, když jsou oba dobrého srdce, nehádají se a jsou si jeden druhému oporou. V chaloupce opravdu bydleli dva, vlastně dvě. Žily v ní dvě ženy – matka a dcera. Žilo se jim všelijak. Bohaté nebyly, občas mívaly i hlad. Aby hlady dočista neumřely, snažily si každý den najít práci. Matka vypomáhala sedlákům na poli. Dcera chodila do lesa na maliny, jahody, borůvky nebo hříbky, které pak prodávala na trhu.
2
V jedné vsi stála chalupa. No, chalupa, spíš chaloupka. Malá, malinkatá chaloupka, dobrá k žití tak pro jednoho člověka. Anebo pro dva, když jsou oba dobrého srdce, nehádají se a jsou si jeden druhému oporou. V chaloupce opravdu bydleli dva, vlastně dvě. Žily v ní dvě ženy – matka a dcera. Žilo se jim všelijak. Bohaté nebyly, občas mívaly i hlad. Aby hlady dočista neumřely, snažily si každý den najít práci. Matka vypomáhala sedlákům na poli. Dcera chodila do lesa na maliny, jahody, borůvky nebo hříbky, které pak prodávala na trhu.
2
Avšak jsou dny, kdy i na chudáka připadne ještě větší soužení. Matka onemocněla, sotva stála na nohou. Když dcera viděla, jak je maminka slabá, prohlásila: „Dnes půjdu, mámo, k sedlákům do služby já. Však už jsem velká, práci zastanu.“ Matka o tom nechtěla ani slyšet. „Podívej se na mé dlaně, jsou samý mozol. Nechci, abys měla taky takové bolavé ruce.“ Dobrotivá dcera jen pohodila hlavou. „Mozol sem, mozol tam, však se ještě nevdávám. Dnes si, mámo, odpočiňte. Uvidíte, že zítra budete čilá jako rybička.“ Matka se pousmála. Potěšilo ji, že má hodnou dceru.
4
Avšak jsou dny, kdy i na chudáka připadne ještě větší soužení. Matka onemocněla, sotva stála na nohou. Když dcera viděla, jak je maminka slabá, prohlásila: „Dnes půjdu, mámo, k sedlákům do služby já. Však už jsem velká, práci zastanu.“ Matka o tom nechtěla ani slyšet. „Podívej se na mé dlaně, jsou samý mozol. Nechci, abys měla taky takové bolavé ruce.“ Dobrotivá dcera jen pohodila hlavou. „Mozol sem, mozol tam, však se ještě nevdávám. Dnes si, mámo, odpočiňte. Uvidíte, že zítra budete čilá jako rybička.“ Matka se pousmála. Potěšilo ji, že má hodnou dceru.
4