ŽivotKrálovnyAlžběty II 2022_ŽivotKrálovnyAlžběty II 2022.qxd 12.09.2022 20:55 Stránka 15
Co se událo, než Alžběta II.
nastoupila na trůn
Smrt krále, abdikace, Wallis Simpsonová i konspirační teorie o Jacku Rozparovači Událostí, které přímo předcházely nástupu mladé dívky na britský trůn, nebylo rozhodně málo, a tím méně nezanedbatelný byl jejich význam. Celá historie, která vypadá pro jakéhokoliv nezúčastněného člověka zvenku jako skutečně boží přání, popřípadě, vědecky a racionálně řečeno, obrovská shoda za sebou jdoucích náhod, se začala psát v podstatě okamžikem smrti krále Jiřího V. (1865 –1936), Alžbětina dědečka. Ten se stal následníkem trůnu a posléze i králem po smrti svého staršího bratra, osobnostně diametrálně odlišného Alberta (1864 –1892), jehož – řekněme – bohatý, na britský protokol, ale stejně tak i na upjaté chování mnoha obyčejných lidí volný způsob života se stal pro veřejnost terčem řady sporů, dohadů, konspiračních teorií i až mystifikujících báchorek. Jen pro zajímavost uveďme, že některé z těchto teorií spojovaly prince Alberta se slavným a nikdy neodhaleným britským sériovým vrahem Jackem Rozparovačem (Jack the Ripper). Prý se s ním měl nějak znát… Přestože historici i odborníci na Rozparovače, tzv. „ripperologové“, tuto teorii už mnohokrát úspěšně vyvrátili a vyjádřili pochybnost, zda se kdy mohli tito dva lidé setkat,
senzačnost znění zaručila, že tato pseudoinformace nikdy úplně neutichla a stala se jakousi legendární vymyšlenou senzací. Celý Albertův životní příběh nakonec zpopularizovala i jeho záhadná smrt, na niž se opět objevil nespočet verzí a vysvětlení. Zatímco některé verze přinesly vysvětlení, že prý se šlechtic patrně předávkoval morfiem, jiné tvrdily, že se naopak rozhodl odcestovat na pustý ostrov s názvem Wight, kde prý svůj život v anonymitě a zapomnění dožil až do samého přirozeného konce. Tak či onak, po jeho odchodu ze světa živých se otevřel prostor pro vážné přemýšlení o budoucím britském panovníkovi, na kterého se vyloženě hodil jeho mladší bratr Jiří V., jenž ctil dvorní etiketu a namísto tajuplných duševních hnutí a dobrodružství holdoval literatuře, vysokému výtvarnému umění, historii i sběratelství. Známá je například jeho sbírka známek. Tak získala Velká Británie a všechny k ní náležící oblasti nového a velmi schopného krále, i když lze možná říci, že místy skutečně až příliš upjatého. Tuto skutečnost opět dobře zachytili tvůrci už zmíněného populárního britského seriálu Panství Downton, kde je právě o Jiřím V. a jeho
15
ŽivotKrálovnyAlžběty II 2022_ŽivotKrálovnyAlžběty II 2022.qxd 12.09.2022 20:55 Stránka 16
Co se událo, než Alžběta II. nastoupila na trůn
16
konzervativním přístupu a spíše nedůvěře k novinkám moderní doby zmínka. Konkrétní je pak scéna, kde se přímo hovoří o králově nechuti k novému fenoménu, jakým je rádio a rozhlasová tvorba. Ano, rozhlas král skutečně neměl rád, ale nakonec se na přání občanů rozhodl tohoto média přece jen využít, zejména pro svůj vánoční projev. Panovníkem byl ale schopným, ctěným a velmi váženým. Zejména v době, která postupně ztrácela hodnoty a měřítka starých historismů a byla poznamenána celou řadou dramatických změn jako například růstem vlivu socialismu, komunismu, ale třeba i obdobím působení prvního britského labouristického předsedy vlády. Jiří však své země udržel s čistým štítem. Když pak nadešla jeho poslední hodinka, vynořil se vážný problém, kdo bude jeho nástupcem, po letech znovu a snad ještě kuriózněji, než tomu bylo v případě jeho a jeho staršího bratra. Na řadu se dostal Jiřího nejstarší syn a strýc budoucí královny Alžběty II. Eduard VIII. (1894 –1972). Tato volba ovšem nebyla šťastná. Nejstarší Eduard se totiž doslova odrodil dvornímu „géniu loci“, který naopak plně nahrazovala vášeň takřka pro vše, co je americké. Duší a záhy i chováním rozhodně byl, lze-li to takto říci, minimálním Britem, zato vzorným a přesvědčeným Američanem. Spojené státy obdivoval. Obdivoval jejich kulturu, styl života, historii i demokracii, což bylo něco, co diametrálně kontrastovalo se starým aristokratickým stylem britské kultury a její historie. Miloval jazzovou hudbu a oblékal se velice demokraticky jako rodilý Američan. Jenže vedle toho všeho měl právě on
jakožto dědic nárok na britský trůn přednostně. A snad by i celý jeho americký styl života nakonec prošel, nebýt ovšem jeho vášnivé lásky k Američance Wallis Simpsonové (1895 –1986), ženě, která byla označována nejen jako elegantní a mimořádně chytrá, ale současně i jako cosi, co bychom dnešním jazykem nazvali nebezpečná žena, zlatokopka. Ať už ale byla celá minulost jakákoliv, co se Wallis rozhodně upřít nedalo, byla její vysoká inteligence a schopnost udržet krok s muži, které si právě svou nevšedností získávala a podmaňovala. Ve své době byla ženou na správném místě, přestože by mnozí současní lidé o ní řekli pohledem 21. století, že byla naopak výstřední, a nikoliv sexy. „S útlou postavou, neobdařená vnadami, poutala vždy pozornost vtipem, smíchem, oblečením,“ popisuje například její zjev typické módní periodikum dneška Proženy.cz, publikující každodenně oblíbené módní a live stylové články zejména pro běžné české ženy ve věku cca od dvaceti do šedesáti let. Jestli byla Wallis taková či onaká, to už je ostatně věc úhlu pohledu. Každopádně pohled následníka trůnu Eduarda byl více nežli jasný. Do Wallis, která byla vdaná a ještě před tímto fatálním vztahem s muži nějakou tu zkušenost absolvovala, se rychle zamiloval. Ostatně ve svých pamětech také zavzpomínal na vůbec první společné setkání. Jeho budoucí choť byla tehdy nachlazená, a když se jí zeptal, proč, zda je to tím, že by snad postrádala americké ústřední topení, odpověděla mu trefně s chladností sobě vlastní: „Je mi líto, pane, ale zklamal jste mne… Všichni se ptají amerických žen, které přijely do vaší země, na totéž, doufala jsem, že princ z Walesu
ŽivotKrálovnyAlžběty II 2022_ŽivotKrálovnyAlžběty II 2022.qxd 12.09.2022 20:55 Stránka 17
Co se událo, než Alžběta II. nastoupila na trůn
bude originálnější.“ Svého budoucího manžela patrně získala kouzlem obrácené psychologie. „Wallis byla a stále je složitá a neuchopitelná,“ charakterizoval Eduard Wallis ve svých pamětech to, co v něm zřejmě vyvolávalo onu abnormální lásku. V případě Wallis navíc natolik silně, že pro ni byl skutečně ochoten obětovat úplně vše (což je neobvyklé nejen pro tehdejší poměry a jeho tehdejší mimořádné společenské postavení, ale dokonce i pro naše poměry současné, kdy mezi vlivnými muži často zvítězí nad původní upřímnou láskou spíše kariéra a urputná snaha neohrozit své vysoké postavení). Vraťme se ale zpět. Eduard Wallis natolik miloval, že veřejně oznámil, že se s ní hodlá oženit. Jeho gentlemanský postoj byl však paradoxně mnohem více trnem v oku tehdejší současné britské vládě nežli samotné královské rodině, jíž samozřejmě nebyl tento vývoj situace také příliš po chuti. Jak to ale bývá, nejnepříjemnější bývají v těchto věcech především podřízení a nejbližší spolupracovníci, kteří mají pokaždé dokonalý patent, jak svému nadřízenému poradit a objekt problému odstranit. A podobná společnost se semkla i kolem Eduarda. Skutečně proti němu hovořil, bohužel, především britský dvorní protokol, a tak by nebylo nikterak snadné ani pro něj jako krále pozvednout svůj vztah na oficiální úroveň, což dobře věděl. Nepříjemné situace proto hojně využíval především tehdejší britský premiér Stanley Baldwin, který navrhovaného budoucího krále informoval, že jeho sňatek bude rozhodně považován za morálně neakceptovatelný zvláště proto, že jde o rozvedenou ženu, což by bylo kritizováno anglikánskou církví. Lidé by
Simpsonovou jako královnu nakonec stejně nikdy nepřijali. Tlak obou stran se vyhrotil natolik, že Baldwin začal následníkovi trůnu prý i nepřímo hrozit, že v případě, vezme-li si Simpsonovou za manželku, on podá kompletní demisi vlády. Klasický úřední šiml, jaký snad existuje ve všech zemích a je nadčasového charakteru, v tomto směru „zařehtal“ dokonale. Celý parlament i všichni dvorní protokolisté najednou neviděli kolem sebe jiné a důležitější problémy než fakt, že by se budoucí král mohl jednoho dne oženit s neurozenou Američankou, která přitom nespáchala nic horšího než to, že byla inteligentní, chytrá a krásná, milovala Eduarda a toužila prožít život po jeho boku. Zkrátka jako by neexistovaly jiné závažné konflikty, všichni svorně řešili Simpsonovou, přestože na britskou veřejnost se informace o této kauze dostávaly jen pomalu a nenápadně. Vše nakonec ukončil sám Eduard, který se rozhodl pro sňatek s Wallis, a aby měli britští úředníci pocit klidu a nemohli vyvolat nebezpečnou ústavní krizi, rozhodl se abdikovat na možnost být po svém otci králem britského království. Dokument o svém postupu pak už jen podepsal ve Fort Belvedere dne 10. prosince 1936 v přítomnosti Alberta, vévody z Yorku, a Jiřího, vévody z Kentu – svých bratrů. Zdálo se, že mu všichni jeho postup schválili. Ne snad že by Eduard byl se svým americkým nátěrem zrovna nejlepším kandidátem na krále, popřípadě že by Wallis Simpsonová byla snad úplně standardní kandidátkou na manželku krále, to ne. Ale dotlačit na stranu druhou schopného muže až do takovýchto životních extrémů, jež se s jeho přechodem do civilního života ještě více
17
ŽivotKrálovnyAlžběty II 2022_ŽivotKrálovnyAlžběty II 2022.qxd 12.09.2022 20:55 Stránka 18
Co se událo, než Alžběta II. nastoupila na trůn
18
vystupňovaly, jen kvůli lásce k ženě, která navíc nebyla hloupá a zjevně se ani nikdy nedopustila žádného vážného přečinu, to už působí tak trochu, jak bychom dneska řekli, „přes čáru“. Ale to už jsou ty úděly vlivných mužů zamilovaných do extravagantních žen, které jim jejich podřízení pak zase tolik a tak rádi zošklivují a zakazují. Pomineme-li tyto události, nebyl další osud britského trůnu nikterak špatný, snad možná nakonec právě naopak. Následníkem a posléze i novým králem se na dalších deset let stal mladší bratr Eduarda Jiří, vévoda z Kentu, otec Alžběty II. Korunovace nového britského panovníka se odehrála dne 12. května roku 1937, v den, který byl původně plánován pro korunovaci Eduardovu. Poněkud v rozporu s letitou tradicí se tehdejšího korunovačního obřadu účastnila i Jiřího matka Marie. Šlo o gesto vyjádření podpory. Přestože byly veškeré události posledních dní považovány za „všelijaké“, Británií zavládla na chvíli spokojenost. Král Jiří VI. byl tedy po nějaké době svěžím závanem a ještě svěžejším řešením vzniklých (oproti žabomyším událostem předchozím) vážnějších potíží, který měl nyní Británii opět spojit a uklidnit. Jenže tak jednoduché to nebylo. Pro změnu se výrazně zhoršovala situace ve světě, která pomalu ústila v to, co se každý obával vyslovit nahlas. Blížila se 2. světová válka. Nástup na trůn samotný ovšem nebyl pro nového krále Jiřího ani ničím očekávaným, ani snadným. Jako mladší bratr přímého dědice nebyl na tuto situaci nikdy předtím dostatečně připravován a mimořádná zodpovědnost, již získal prakticky za jednu
noc, ho proto do jisté míry zaskočila. V podstatě lze říci, že byl vlastně příslovečně vhozen do vody, aby se stal králem. Situaci mu navíc ztěžovalo také jeho slabší zdraví, o kterém se dodnes publikuje teorie, že zřejmě šlo o důsledek jeho údajného přeučení z leváka na praváka. Současně se u něj projevovala také tendence ke koktavosti a melancholické stavy. Pro krále tedy v rámci působení na veřejnosti nepříliš ideální výchozí stav. Naštěstí tu ale ve všem okolním zmatku byla jeho milovaná choť, nám známá především jako královna matka – Elizabeth Bowes-Lyon, žena, která mu odhodlaně pomáhala s veškerými těžkostmi. I to byla zvláštní ironie osudu, že právě žena, která byla potomkem skotského krále, ale podle britského práva přitom nebyla považována za šlechtičnu, a Jiřího sňatek s níž vyvolal tolik otázek, byla nakonec tou klíčovou osobností, která svému choti oddaně a tak rozumně radila i pomáhala překonat strach z veřejných vystoupení. I zde je vidět odraz jejích schopností v dceři Alžbětě II., která intelekt své matky rozhodně nezapřela, ba přímo naopak. Manželský pár spolu přivedl na svět dvě dcery. Vedle starší Alžběty také její mladší sestru Margaretu (Margaret Rose, † 9. 2. 2002), která se narodila v létě – 21. srpna roku 1930. Svůj neobyčejný charakter navíc Alžbětina matka prokázala v dobách vypuknutí druhého válečného konfliktu, kdy existoval bezpečnostní plán dočasné evakuace obou jejích dcer do Kanady. K takovému řešení však nikdy nedošlo. Alžběta starší byla nejen hrdá vlastenka, ale současně i manželka a matka. Tehdy pronesla známá slova: „Mé děti nikdy neodcestují
ŽivotKrálovnyAlžběty II 2022_ŽivotKrálovnyAlžběty II 2022.qxd 12.09.2022 20:55 Stránka 19
Co se událo, než Alžběta II. nastoupila na trůn
beze mě. Já nikdy neodejdu bez svého manžela krále. A král zemi neopustí.“ Slova, ze kterých až mrazilo, myslela vážně. A skutečně nikdo nikam necestoval. Právě vstupem Jiřího VI. na královský trůn se Alžbětě II. postupně otevírala možnost následnictví jakožto starší dceři. I tak ale byl zpočátku její nástup za otce považován za ne zcela pravděpodobný, přestože se Alžbětě dostávalo prvotřídního vzdělání (později vystudovala například i ústavní historii na prestižní Eton College) a vážně míněná myšlenka následnictví stále existovala. Tu nakonec velmi brzy utvrdil otcův špatný zdravotní stav. Oproti své sestře byla Alžběta jasnou kandidátkou (nejen proto, že šlo o starší dceru) a začala se tak pozvolna věnovat přebírání některých otcových povinností a úkolů. Kde nepomohla otci její matka, pomáhala záhy mladá Alžběta. Královu zdraví ovšem neprospěly ani soudobé okolnosti, spíše naopak. Roky plynuly a svět sužovala 2. světová válka a s ní nejrůznější katastrofy. Jako aktivní členka vstoupila Alžběta do děje v jejím závěru, v únoru roku 1945. Budoucí panovnici bylo jen devatenáct a jako Alžběta Windsorová se připojila k ženskému pomocnému sboru Auxiliary Territorial Service, který jí dal do života mnoho zkušeností. Právě zde se mladá žena naučila vše kolem řízení a údržby nákladních vozidel, odtud pocházel Alžbětin zájem o automobily. „Jezdila v těžkých nákladních autech jako zkušený řidič a dobře se vyznala i v mechanice. A tak když král s královnou navštívili Camberley, kde Alžběta sloužila, zastihli svou dceru – následnici trůnu – v montérkách pod kamionem s rukama od
šmíru,“ uvádí Týdeník Dotyk. Svou angažovaností tak dokázala nejen okolí, ale především sama sobě, že když skutečně o něco jde, dovede nebýt jen královnou, ale i jednou z poddaných a odvážně podat ruku i všechny své síly k pomoci. Dávno byla ta tam povýšená malá slečinka, která uměla občas „srovnat“ i nejvýše postavené dospělé. Když pak nastaly oslavy konce války, čekaly Alžbětu již pozitivnější věci, i když situace byla v rozbité zemi komplikovaná a i aristokratičtí členové všech rodin se museli výrazně uskrovnit a přežívat v nevyhovujících poměrech. Alžbětu i přesto čekala svatba s pohledným mladíkem – princem Philipem, do kterého se zamilovala už ve třicátých letech, těsně před vypuknutím válečného konfliktu. Pozitivní události ovšem záhy vystřídaly události smutné. Zdravotní stav jejího otce se i nadále zhoršoval a později mu byla diagnostikována rakovina plic. V padesátých letech již Alžběta II. svého otce zastupovala takřka oficiálně a nikdo o jejím následnictví nepochyboval. Když pak v roce 1952 odcestovala na plánovanou návštěvu Nového Zélandu a Keni, zastihla ji právě na opačné straně zeměkoule v hotelu Treetops smutná zpráva. Její otec, který ji toužil na této diplomatické cestě alespoň vyprovodit k dopravnímu prostředku (což se i dle dochovaných archivních snímků stalo), zemřel krátce po jejím odletu na infarkt. Babička Mary zemřela o rok později. Byly to těžké chvíle… Padesátá léta bouřila a britský král byl mrtev. Přesto se ale korunovace nové britské panovnice odehrála poměrně záhy. Roku 1953 se v souladu s přáním zesnulé babičky Marie konala dne 2. června řádná tradiční
19
ŽivotKrálovnyAlžběty II 2022_ŽivotKrálovnyAlžběty II 2022.qxd 12.09.2022 20:55 Stránka 20
Co se událo, než Alžběta II. nastoupila na trůn
korunovace královy dcery Alžběty na královnu, a to samozřejmě ve slavných gotických prostorách Westminsterského opatství, kde se do té doby odehrálo už 37 podobných korunovací. „Byla to ta největší podívaná, jaká se kdy ve Velké Británii udála, v ulicích Londýna se tísní 3 000 000 lidí,“ udává dokumentární snímek Královská korunovace 1953/CROWNING QUEEN pro BBC. „Najednou se v dohledu vynořil krásný zlatý kočár. Uvnitř seděla krásná mladá královna. Pokud šlo o mě, tahle žena byla královnou celého světa,“ vzpomíná jedna z účinkujících a druhá pokračuje: „Naleštila (pozn.: zřejmě matka pamětnice) každý kousíček nábytku, protože do jejího pokoje měla přijít královna.“ Tuto významnou událost totiž poprvé v historii přenášela i televize. Událost to tedy byla mimořádná nejen svým významem, ale i tím, že ji jako jednu z prvních poprvé pod tehdejším drobnohledem přímo monitorovala média. Televizní přenos z této mimořádné události sledovalo přibližně 20 milionů obyvatel Velké Británie a dalších několik milionů ji poslouchalo prostřednictvím
20
rozhlasového vysílání. „Korunovace byla naplánovaná jako nejpřepychovější událost celé historie a označila počátek nové alžbětinské éry. Měsíce přepečlivých příprav měly zajistit, že před zraky celého světa se nic nepokazí,“ vzpomíná v dokumentu pamětník události. Velká Británie tedy získala po mimořádné královně Viktorii svou novou panovnickou legendu. Královnu Alžbětu II., která splnila nároky na královský trůn vzorně snad po všech možných stránkách, přestože se v jejím příbuzenstvu i rodině objevila nejedna kuriozita, avšak ona jako kdyby se skutečně pro trůn narodila. Jak praví starodávná tradice, král je Bohem vyvolený. Jednou takovou hojněji diskutovanou kuriozitou bylo například hned z kraje i její manželství s vysokým, štíhlým a pohledným řeckým princem Philipem, který byl nejdříve jiné víry než Alžběta, a navíc poměrně nemajetný, ač byl současně i jejím vzdáleným příbuzným právě ze strany její praprababičky Viktorie. Známý neznámý, příbuzný nepříbuzný, na scénu zkrátka přišel princ Philip…
ŽivotKrálovnyAlžběty II 2022_ŽivotKrálovnyAlžběty II 2022.qxd 12.09.2022 20:55 Stránka 25
Na líbánky si budoucí panovnice
sbalila patnáct kufrů Po svatbě, která by se vzhledem k okolnostem dala hodnotit jako všelijaká a pro obě zúčastněné strany rozhodně v mnoha směrech náročná, se manželský pár rozhodl uvolnit atmosféru klasickým způsobem, a sice svatební cestou. Tu podnikli mladí novomanželé do Skotska a dodnes se říká, že Alžběta II. si prý k této příležitosti sbalila patnáct kufrů. Cifra na obyčejného člověka nejspíš vysoká, avšak na britskou panovnici, jíž se měla zanedlouho stát, vlastně docela malá. Kuriózní, i když možná pro pánskou část populace zase naopak ilustrativní bylo naopak „zavazadlové balení“ prince Philipa. Ten si totiž prý sbalil na rozdíl od své choti kufry jen dva. Tak se mladé dvojici otevíraly jedny z prvních společných okamžiků vzájemného manželského života, o němž možná ani jednoho z nich tehdy nenapadlo, že jim vydrží až do neobyčejně vysokého stáří. Rok po svatbě (1948) se manželskému páru narodil první potomek – princ Charles, který se navíc hned stal i kandi-
dátem na oficiálního budoucího následníka trůnu. Zdá se, že až do této chvíle vše probíhalo takřka idylicky. Ne však úplně a do důsledku. Manželství i navzdory vzornému „plnění manželského harmonogramu“ procházelo celou řadou tvrdých zkoušek a získávání zkušeností. Mít za manželku princeznu, dceru britského krále, nebylo pro Philipa rozhodně nikterak jednoduché. Snadné to neměl už s jejím získáním za svobodna a i po svatbě se zdálo, jako by situace zůstala nezměněná. Jeho choť totiž patřila stejně tak rodině jako své vlasti. Zejména momenty, kdy se Alžběta musela plně věnovat následnickým povinnostem a stále častěji zastupovat svého již značně nemocného a zesláblého otce, byly často pro manželství zkouškami trpělivosti a oddanosti. Tady musela role manželky a matky na chvíli počkat a spolu s ní i manžel. Philip naštěstí chápal a od začátku dobře věděl, že se o Alžbětu bude muset (a to zřejmě doživotně, což se i vyplnilo) dělit s celým britským královstvím.
25
ŽivotKrálovnyAlžběty II 2022_ŽivotKrálovnyAlžběty II 2022.qxd 12.09.2022 20:55 Stránka 26
Na líbánky si budoucí panovnice sbalila patnáct kufrů
26
Někdy ho tenhle model přece jen zabolel stejně jako Alžbětu, která ovšem byla ve svých povinnostech velice svědomitá. O moc lepší to nebylo ani v případech, když musel své pracovní povinnosti plnit i Philip sám. Samozřejmě že celá situace trápila oba manžele. Především Alžběta byla smířená s tím, že pro všechny povinnosti zkrátka nikdy nebudou obyčejnou rodinou, i kdyby sebevíce chtěli, ale na druhou stranu to bylo právě ona, která se snažila, co nejvíce mohla, aby jim oběma a částečně i malému Charlesovi situaci nějak ulehčila. Tak se například zrodil její nápad o šestitýdenním pobytu na Maltě, kam odjela za svým manželem, který zde tou dobou působil jako nový zástupce velitele na torpédoborci. Chytrá budoucí panovnice dokázala velice dobře propojit příjemné s užitečným, proti nebyl ani její otec. Zatímco tehdy roční Charles pobýval doma v Anglii, Alžběta a Philip si alespoň na pár týdnů užívali společných chvil, kdy měli jeden na druhého o poznání více času a prostoru. Exotická Malta byla pro oba navíc něco jako druhá svatební cesta. A podobně jako při první svatební cestě se zopakoval totožný scénář i na úrovni plnění manželských povinností. Princezna Alžběta totiž po návratu do Anglie zjistila, že je znovu v očekávání. To byla samozřejmě radost, ale současně i nová složitost. Mladá žena totiž musela umět pracovat jak s rolí dvojnásobné matky, tak s rolí „zástupce“ krále na poli politickém. A i když se otcův stav vlastně jen zhoršoval, Alžběta se snažila důstojně a dobře zvládat všechny své povinnosti tak, aby jedna nebyla stavěna do pozadí na úkor druhé. Nyní však musel počkat zase na nějakou
chvíli manžel Philip, kterého tou dobou zaměstnávaly především povinnosti vyplývající z jeho profese. Po uplynutí řádné doby pro těhotenství se Alžbětě a Philipovi narodila pro změnu roztomilá dcerka pojmenovaná jménem v Británii poměrně oblíbeným, velice dobře známým i u nás doma – Anna. Ostatně jméno Anna nesla také jedna z výrazných britských královen, a sice královna Anna Lucemburská (1366–1394), která je pro tuzemského čtenáře výjimečná především svým rodem z otcovy strany. Jejím otcem totiž byl náš nejvýznamnější panovník, který oslaví v roce 2016 neuvěřitelných 700 let od svého narození – císař římský a král český Karel IV. (*1316). I malá Anna tak mohla být svým jménem částečně predestinována k velké budoucnosti stejně tak jako její matka, ale to se nakonec právě v jejím případě bohužel nikdy neuskutečnilo. Osud své matky nejen že nenásledovala, ale nikdy se jí ani moc nechtělo plnit jakékoliv královské povinnosti, neboť spíše nežli aristokratkou (o roli královny vůbec nemluvě) se cítila být průměrnou, obyčejnou ženou, a hlavně vášnivou sportovkyní. To její rodiče samozřejmě netěšilo, ale co se dalo dělat… Když skončila nezbytná doba pro kojení novorozené princezničky, rozhodla se její matka Alžběta, přetížená všelijakými povinnostmi, navštívit svého chotě na Maltě znovu. A tak se konala v pořadí už třetí „svatební cesta“. Philip byl v té době navíc povýšen a vykonával funkci velitele na lodi Magpie, což páru umožňovalo lepší rozvržení času pro práci a pro vzájemné chvilky strávené v soukromí. Manželství obou vzdělaných, šikovných a vysoce postavených lidí však
ŽivotKrálovnyAlžběty II 2022_ŽivotKrálovnyAlžběty II 2022.qxd 12.09.2022 20:55 Stránka 27
Na líbánky si budoucí panovnice sbalila patnáct kufrů
Nejvyšší mrakodrap v Evropské unii (310 m) zvaný Shard of Glass (Střípek skla). 5. 7. 2012 ho otevíral princ Andrew.
27
ŽivotKrálovnyAlžběty II 2022_ŽivotKrálovnyAlžběty II 2022.qxd 12.09.2022 20:55 Stránka 28
Na líbánky si budoucí panovnice sbalila patnáct kufrů
potřebovalo nutné dlouhodobé osvěžení, ke kterému se rozhodl přispět i Alžbětin otec Jiří. Nejen jako muž, ale jako zkušený manžel tušil, jak složitý je takto oddělený život pro oba. Alespoň Alžbětě tedy ulehčil od cestování a rozhodl se učinit ze své dcery a zetě pár oficiálních vyslanců britské koruny, kteří měli za úkol nejen diplomaticky reprezentovat, ale současně i sledovat situaci a pracovat. Tento model po několik dalších měsíců poměrně spolehlivě fungoval. Alžběta nemusela stále poletovat mezi Maltou a manželem, domovem, dětmi a korunou a Philip byl rád, že má svou drahou polovičku konečně na delší dobu vedle sebe. Slunné počasí Malty navíc oběma, přivyklým na spíše chladné a podmračené počasí britských ostrovů, velice imponovalo a všechny pracovní povinnosti tak proměňovalo na cosi podobného docela vydařené dovolené. Jenže zatímco Alžběta s manželem takřka bezstarostně brázdili moře, v Anglii se výrazně zhoršovala atmosféra. Králi Jiřímu byla sdělena zdrcující zpráva. Jeho rakovina plic se zhoršila a jemu samotnému zbýval necelý rok života. Tu chtě nechtě musela Alžběta zastoupit otcovy povinnosti. K Británii se blížilo nové, legendární období. Královnou se stala mladá Alžběta II., dnešní aristokratická ikona Británie, a jako premiér se tou dobou velice zviditelnil tehdy již starý politický matador Winston Churchill. Manželské, a dokonce i mateřské povinnosti tak musely počkat. Do životní bitvy v pozici královna, britská panovnice, se však Alžběta nepustila sama, nýbrž 28
v doprovodu a s chápavou podporou svého chotě. Věděl, že to nebude mít jednoduché. Padesátá léta byla navíc léta složitá a celosvětovou socializací natolik provázaná, že se řada lidí volajících po zrušení trůnu i aristokracie začala objevovat nejen ve světě, ale dokonce i v tradiční Británii. Nebyla to lehká situace… Mnoho starých mužů v zemi bylo navíc přesvědčeno, že majestát britského dvora zřejmě definitivně odešel spolu s posledním králem Jiřím VI. a „nějaká“ dvacetiletá slečna, byť už mladá paní, prostě nemůže situaci za takto mimořádně bouřlivých podmínek udržet… Avšak mýlili se. Mladá královna, dodržujíc skálopevně svůj slib: „Slibuji před vámi všemi, že celý svůj život, ať bude dlouhý, nebo krátký, zasvětím službě vám a službě naší velké svrchované rodině, do které patřím i já…“, dostála svému slovu a odkazu svého otce natolik, nakolik to, domnívám se, jen málokdo čekal, a v Británii se tak uskutečnil malý zázrak v podobě rozené a profesionální panovnice, plně souměřitelné s největšími panovníky světové historie. „Královna je něco jako majestátní bitevní loď, nikdy nemění směr, nikdy neuhne z kurzu, je neústupná. To je úchvatné v dnešní moderní době, kdy se lidé stále mění, ohýbají a přizpůsobují. Její zásadovost je naprosto fascinující. Téměř se nesměje. Nepůsobí tak, že by se chtěla zalíbit. Nemá to zapotřebí, což je v době, kdy se každý snaží zalíbit, fascinující,“ hodnotí dnes dlouhodobý postoj královny Alžběty II. švýcarský filozof Alain de Botton žijící v Anglii.
ŽivotKrálovnyAlžběty II 2022_ŽivotKrálovnyAlžběty II 2022.qxd 12.09.2022 20:55 Stránka 47
Královna jako hlava domácnosti,
která čítá okolo 1200 zaměstnanců „Práce je nájemné, jež platíte za místo, které na Zemi obýváte.“
(Alžběta II. a jeden z jejích nejznámějších citátů) Mnoho z toho, co se v rámci dvora královny Alžběty II. musí pravidelně vykonávat, souvisí značně s tím, nakolik jsou zachovávány tradiční zvyky a jak pečlivě je pak dodržuje panovnice. Britská panovnice je mimořádnou ctitelkou tradic a i přes svůj častý souhlas s postupnou modernizací je vždy jejím cílem dodržení tradičních zvyků a zásad. V tomto směru má Británie veliké štěstí, že má takovou panovnici. Zajímavé ovšem je, že touto moudrou panovnicí byla už od svých šestadvaceti let a na svůj věk se ve společenské úloze královny nezvykle rychle etablovala. Milý je například její zájem o dávnou předchůdkyni z období manýrismu a tzv. tudorovské gotiky Alžbětu I. (1533 –1603), o jejíž život se vždy velice zajímala a zajímá, a zaměstnává tak vlastně svými myšlenkami jako náměty k bádání celou řadu historiků, kteří se jí snaží buďto cestu přímo osobně
usnadnit, anebo mají naopak příležitost prezentovat veřejnosti něco z dnes už daleké historie, ale přece nějak související se soudobou panovnicí. Zájem panovnice o jmenovkyni předchůdkyni však vznikl už dávno. „V týdnu následujícím po korunovaci královna Alžběta navštívila Covent Garden, aby se zúčastnila premiéry Gloriany, opery Benjamina Brittena o královně Alžbětě I.,“ potvrzuje například dokument Balada pro královnu. Mezi královniny zaměstnance patří vlastně úplně každý, kdo pro ni vykonává sebemenší činnost. Od královského dudáka, jenž každé ráno budí Její Veličenstvo hrou na dudy (podle tradice z dob královny Viktorie), přes kuchaře, kteří jí pravidelně připravují její klasickou snídani s vejci, až po posledního zahradníka, jenž ošetřuje zahrady Jejího Veličenstva nejen v Buckinghamském paláci, kde královna tráví mnoho času,
47
ŽivotKrálovnyAlžběty II 2022_ŽivotKrálovnyAlžběty II 2022.qxd 12.09.2022 20:55 Stránka 48
Královna jako hlava domácnosti, která čítá okolo 1200 zaměstnanců
48
ale třeba také na zámku Windsor, kde obvykle prožívá víkendy. Rozličných profesí a všelijakých zaměstnanců bylo a je mnoho a vydali by na samostatnou knihu, ba přímo na jmenný slovník. Tak zmiňme aspoň ty historické a nejzajímavější. Početné zastoupení patří samozřejmě, jak již bylo řečeno, kuchyni Jejího Veličenstva a všemu, co k dvorní gastronomii náleží. K historicky slavným umělkyním dvora královny Alžběty II. v oblasti gastronomie patřila zejména paní Constancie Sprayová. Pozoruhodná dáma, jíž byl dokonce svěřen i nelehký úkol naplánovat a připravit mimořádně důležitou hostinu u příležitosti královnina korunovačního ceremoniálu. Nadaná kuchařka i gastronomická aranžérka v jednom se úkolu nezalekla a nezalekla se ani patové situace, kdy takřka nebylo možné vybrat takové jídlo, jaké by chutnalo všem zahraničním diplomatickým hostům. I přesto tento zapeklitý problém vyřešila – zjistila totiž, že dokonale „mezinárodní pokrm“ může být drůbeží maso. Tehdy například vznikl dnes legendární britský recept na korunovační kuře. Jen v gastronomii by dalo spočítání zaměstnanců docela vysoké číslo, a tak zmiňme jen některé zajímavosti. Například fakt, že i v současné královské kuchyni, respektive pro královské pohoštění u nejrůznějších diplomatických a společenských příležitostí bývají angažováni gastronomičtí mistři – umělci. I příprava pokrmů je umění, a tak k přizvaným kuchařům a cukrářům patří jen ti nejlepší. Například když se v Buckinghamském paláci rozhodovalo, kdo připraví slavnostní dort na svatbu prince Williama a Kate Middletonové, bylo roz-
hodnuto, že zakázku získá již osvědčená dvorní cukrářka Fiona Cairusová, gastroumělkyně, již si najímají kromě královského dvora třeba i mnohé slavné hvězdy showbusinesu, například Paul McCartney. A výsledek byl i tentokrát zdařilý, neboť obří šlehačková pyramida se sušeným ovocem naloženým v alkoholu a složitým zdobením potěšila nejen královskou rodinu, ale i početné hosty. Jinou kapitolou jsou zahrady Buckinghamského paláce a jeho celkové vedení. V záležitostech památkové péče paláce drží nad děním ochrannou ruku Dr. Lucy Worsleyová, vrchní kurátorka. „Za panování královny Alžběty se vždy všem mláďatům, ať velkým, či malým, dostalo v paláci potřebné ochrany. Ze sedmdesátých let pochází slavný filmový záznam kachní rodinky, které byl poskytnut policejní doprovod na cestě z jezera Buckinghamského paláce do sousedního parku sv. Jakuba,“ vypráví dokument Zahrada Buckinghamského paláce z roku 2014. A právě zahrada, v níž se konají každoročně ty nejelitnější zahradní slavnosti, je místem mnoha podobných zajímavých událostí. Zejména místní zahradníci si dávají na své práci pro královnu velice záležet. A Její Veličenstvo královna provádí pravidelnou kontrolu jejich dobře odvedené práce osobně. „Čas zahradních slavností je pro nás stěžejním obdobím roku. Je to doba velkého stresu, ale plná nadšení,“ vysvětluje Stuart Bourne, starší zahradník. „Děláme i méně obvyklé věci, zvedáme větve stromů, aby si o ně gentlemani v cylindrech nesrazili během procházky klobouk… Je opravdu pěkné, že se zajímá o naši práci,“ vypráví Claire Midgley-Adamová, manažerka
ŽivotKrálovnyAlžběty II 2022_ŽivotKrálovnyAlžběty II 2022.qxd 12.09.2022 20:55 Stránka 49
Královna jako hlava domácnosti, která čítá okolo 1200 zaměstnanců
Alžběta II. v oficiálním protokolárním šatu. Na snímku s diadémem po babičce Marii (Queen Mary)
49