ní
o
ebo
u
DĚTSKÁ GASTROENTEROLOGIE
Kniha vyšla za laskavé podpory společností:
G E N E R Á L N Í PA R T N E R
H L AV N Í PA R T N E R
MUDr. Eva Karásková, Ph.D. a kolektiv
DĚTSKÁ GASTROENTEROLOGIE PRO PRAXI
MAXDORF JESSENIUS
Eva Karásková a kolektiv, DĚTSKÁ GASTROENTEROLOGIE PRO PRAXI
DŮLEŽITÉ UPOZORNĚNÍ Autoři i nakladatel vynaložili velkou péči a úsilí, aby všechny informace v knize obsažené týkající se dávkování léků a forem jejich aplikace odpovídaly stavu vědy v okamžiku vydání. Nakladatel však za údaje o použití léků, zejména o jejich indikacích, kontraindikacích, dávkování a aplikačních formách, nenese žádnou odpovědnost, a vylučuje proto jakékoli přímé či nepřímé nároky na úhradu eventuálních škod, které by v souvislosti s aplikací uvedených léků vznikly. Každý uživatel je povinen důsledně se řídit informacemi výrobců léčiv, zejména informací přiloženou ke každému balení léku, který chce aplikovat. Ochranné obchodní známky (chráněné názvy) léků ani dalších výrobků nejsou v knize zvlášť zdůrazňovány. Z absence označení ochranné známky proto nelze vyvozovat, že v konkrétním případě jde o název nechráněný. Toto dílo, včetně všech svých částí, je zákonem chráněno. Každé jeho užití mimo úzké hranice zákona je nepřípustné a je trestné. To se týká zejména reprodukování či rozšiřování jakýmkoli způsobem (včetně mechanického, fotografického či elektronického), ale také ukládání v elektronické formě pro účely rešeršní i jiné. K jakémukoli využití díla je proto nutný písemný souhlas nakladatele, který také stanoví přesné podmínky využití díla. Písemný souhlas je nutný i pro případy, ve kterých může být udělen bezplatně. Publikace byla podpořena grantem MZ ČR – RVO (FNOl, 00098892). © Eva Karásková, 2020 © Maxdorf, 2020 Illustrations © Maxdorf, 2020 Cover layout © Maxdorf, 2020 Cover photo (top) © iStockphoto.com / ThitareeSarmkasat (bottom) © archiv autorů Vydal Maxdorf s. r. o., nakladatelství odborné literatury, Na Šejdru 247/6a, 142 00 Praha 4 e‑mail: info@maxdorf.cz, internet: www.maxdorf.cz Jessenius® je chráněná značka [No. 267113] označující publikace určené odborné zdravotnické veřejnosti. Odpovědný redaktor: Ing. Veronika Pátková Jazyková redakce: Mgr. Irena Kratochvílová Ilustrace: Ing. Jaroslav Nachtigall, Ph.D. Sazba: Blanka Filounková Tisk: Books Print s.r.o. Printed in the Czech Republic ISBN 978-80-7345-677-1
HLAVNÍ AUTORKA MUDr. Eva Karásková, Ph.D., Dětská klinika LF UP a FN Olomouc SPOLUAUTOŘI MUDr. Radka Drápalová , Dětská klinika LF UP a FN Olomouc MUDr. Miloš Geryk , Dětská klinika LF UP a FN Olomouc MUDr. Vendula Látalová , Dětská klinika LF UP a FN Olomouc MUDr. Barbora Nováková , Dětské oddělení Nemocnice AGEL Přerov, AGEL Středomoravská nemocniční a.s. MUDr. Vratislav Smolka , Dětská klinika LF UP a FN Olomouc MUDr. Lenka Šigutová , Dětské oddělení Nemocnice AGEL Prostějov, AGEL Středomoravská nemocniční a.s. MUDr. Mária Véghová Velgáňová , Dětská klinika LF UP a FN Olomouc RECENZENTI Doc. MUDr. Jiří Bronský, Ph.D., Pediatrická klinika, 2. LF UK a FN Motol, Praha MUDr. Radana Kotalová, CSc., Pediatrická klinika, 2. LF UK a FN Motol, Praha
7
PŘEDMLUVA Vážené čtenářky a čtenáři, dětská gastroenterologie patří mezi jeden z „velkých“ oborů pediat rie, který v posledních letech prošel řadou změn. Gastroenterologic ké potíže jsou u dětí velmi časté, praktičtí lékaři pro děti a dorost se s nimi ve svých ambulancích setkávají denně. V raném kojeneckém věku jsou to zejména dyspeptické potíže na základě intolerance bíl kovin kravského mléka nebo jiných potravin. Velmi častým problé mem jsou také funkční bolesti břicha a zácpa. Právě praktičtí léka ři vedou úvodní diferenciální diagnostiku, pátrají po alarmujících známkách v klinickém stavu i laboratorních nálezech tak, aby se těm dětem, u kterých je podezření na organické onemocnění, včas dosta lo specializovaného vyšetření a péče. Další diagnózou, která posti huje až 1 % populace, je celiakie. Její včasné odhalení je v pediatrii zásadní i vzhledem k probíhajícímu růstu. Nezřídka se u dětí praktic ký lékař setká také s podezřením na nespecifický střevní zánět. I tyto děti potřebují rychlou diagnostiku následovanou adekvátní efektivní terapií s cílem dosáhnout remise onemocnění. Exkluzivní enterální výživa představuje léčbu první linie Crohnovy choroby u dětí. Je to logisticky poměrně složitá terapeutická modalita, zvlášť pokud musí být podávána sondou. Klade vysoké nároky na dítě i jeho rodiče. Základem jejího úspěšného průběhu je úzká spolupráce s ošetřujícím gastroenterologem a praktickým dětským lékařem. Výrazný rozvoj a rozšíření zažívá také léčba biologická. Pokud je dobře a ve správ ný čas indikována, umožňuje velké části pacientů s nespecifickým střevním zánětem vrátit se do běžného života. S rozvojem metod digestivní endoskopie došlo nejen v medicí ně dospělých, ale i v pediatrii k významnému posunu v možnos tech diagnostiky a léčby gastroenterologických chorob. Ve srovnání s dospělými se u dětí často setkáváme s problematikou požití cizích těles, a proto je velmi důležitá znalost správné indikace endosko pické extrakce. Endoskopické metody jsou dnes nedílnou součástí diagnostického algoritmu nejen u nespecifických střevních záně tů, ale i v případě dalších zažívacích onemocnění a pooperačních stavů. Naopak u celiakie není dnes endoskopické vyšetření nezbytné za předpokladu splnění požadovaných kritérií.
8
Dětská gastroenterologie
Dalším rychle se rozvíjejícím podoborem dětské gastroentero logie je nutriční péče. V dnešní době je k dispozici velké množství preparátů enterální výživy, a to již pro nejmenší věkové kategorie od nedonošených novorozenců přes kojence a batolata po starší děti a adolescenty. Enterální výživu je možné podávat buď per os, nebo sondou. Permanentním přístupem do zažívacího traktu je nejčastěji perkutánní endoskopická gastrostomie. Její zavedení je již dnes běž ně dostupné a u chronicky nemocných dětí často využívané. Rovněž péče o tyto pacienty vyžaduje logisticky náročnější postupy (sondy, sety, pumpy atd.) a přínos praktického lékaře v péči o tyto pacienty je výrazný. Nejnáročnější péči pak vyžadují děti se syndromem krát kého střeva na domácí parenterální výživě. Když jsme tuto publikaci připravovali, zaměřili jsme se na gastro enterologické diagnózy, které jsou podle našeho názoru v praxi čas to diskutovány. Nejedná se tedy o komplexní učebnici, ale o výběr témat, která se nám jevila zajímavá pro nemocniční i ambulantní praxi. Kniha je zaměřena především na čtenáře z řad lékařů, kteří se, spolu s dětskými gastroenterology, o děti se zažívacími potížemi starají a léčí je. Především jsou to praktičtí lékaři pro děti a dorost, jimž také patří náš dík za ochotu a spolupráci v péči o naše pacienty. Dětských gastroenterologických center není v České republice mno ho, děti do nich dojíždějí i ze vzdálených oblastí, a zejména v těch to případech si péči o děti bez spolupráce s praktickými lékaři ani nelze představit. Doufáme, že kapitoly v publikaci budou přínosné také lékařům v přípravě k atestaci z dětského lékařství nebo z dětské gastroenterologie, hepatologie a výživy. Závěrem bychom rádi poděkovali paní profesorce MUDr. Dagmar Pospíšilové, Ph.D., přednostce Dětské kliniky FN a LF v Olo mouci, která nás v naší práci podporovala. Stejné díky patří rovněž prof. MUDr. Vladimíru Mihálovi, CSc. Recenzentům doc. MUDr. Jiřímu Bronskému, Ph.D., a paní asistentce MUDr. Radaně Kotalové, CSc., děkujeme za pečlivé zhodnocení textu, cenné rady a připomínky. MUDr. Janu Hugovi a všem členům redakce naklada telství M axdorf děkujeme za skvělou spolupráci při přípravě knihy. Dík patří také všem našim kolegům a našim rodinám. Ti všichni nás při práci na této publikaci podporovali. V Olomouci
Eva Karásková a kolektiv autorů
OBSAH
PŘEDMLUVA . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7 1
FUNKČNÍ BOLESTI BŘICHA . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 11 Miloš Geryk, Eva Karásková
2 OBSTIPACE . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 20 Miloš Geryk, Eva Karásková 3
AKUTNÍ GASTROENTERITIDY . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 27 Lenka Šigutová
4
GASTROEZOFAGEÁLNÍ REFLUXNÍ ONEMOCNĚNÍ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 34 Barbora Nováková, Eva Karásková
5
INFEKCE HELICOBACTER PYLORI . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 54 Eva Karásková
6 CELIAKIE . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 69 Mária Véghová Velgáňová 7
NESPECIFICKÉ STŘEVNÍ ZÁNĚTY . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 81 Eva Karásková
8
AUTOIMUNITNÍ ONEMOCNĚNÍ JATER . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 100 Vratislav Smolka
9
NEALKOHOLOVÁ TUKOVÁ CHOROBA JATER . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 114 Radka Drápalová
10
AKUTNÍ PANKREATITIDA . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 129 Eva Karásková
11
CHRONICKÁ A REKURENTNÍ PANKREATITIDA . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 148 Eva Karásková
12
POTRAVINOVÁ ALERGIE . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 166 Vendula Látalová
13
ALERGIE NA BÍLKOVINY KRAVSKÉHO MLÉKA . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 184 Vendula Látalová
9
10
Dětská gastroenterologie
14
EOZINOFILNÍ EZOFAGITIDA . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 191 Vendula Látalová
15
ENTERÁLNÍ VÝŽIVA . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 203 Mária Véghová Velgáňová
16
PARENTERÁLNÍ VÝŽIVA . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 215 Eva Karásková
17
REFEEDING SYNDROM . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 221 Eva Karásková
18
DIGESTIVNÍ ENDOSKOPIE . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 229 Eva Karásková
19
CIZÍ TĚLESA V TRÁVICÍM TRAKTU . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 246 Eva Karásková
PŘEHLED POUŽITÝCH ZKRATEK . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 263 SUMMARY . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 267 SEZNAM OBRÁZKŮ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 268 REJSTŘÍK . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 273
11
1
FUNKČNÍ BOLESTI BŘICHA Miloš Geryk, Eva Karásková
DEFINICE • Za funkční bolesti břicha (FBB) označujeme ty, jejichž symptomy nejsou přiřaditelné ani po uvážlivém zhodnocení k organickému onemocnění. • Jsou diagnostikovány dle revidovaných Římských kritérií IV. • Dělí se na funkční dyspepsii, syndrom dráždivého tračníku, břišní migrénu a FBB nezařaditelné jinam [1].
EPIDEMIOLOGIE • Funkční bolesti břicha jsou v dětské populaci velmi časté. Vysky tují se až u 13,5 % dětí mezi 4. a 18. rokem [2]. • U dívek jsou funkční bolesti břicha častější než u chlapců. • Více ohroženy rozvojem FBB jsou děti ve stresu a po prožití trau matických událostí. • Nejvyšší prevalence FBB je u dětí mezi 4. a 6. rokem a v časné adolescenci [3].
ETIOPATOGENEZE • Původ bolestí břicha u dětí je multifaktoriální, společným pato logickým jevem je viscerální hypersenzitivita [4]. • Předpokládá se, že infekce, potravinové alergie a změny střev ní mikrobioty mohou být spouštěcím bodem zvýšené citlivosti k bolesti [5]. • Biopsychosociální model (obr. 1.1) dává do souvislostí možné faktory, které se podílí na vzniku FBB (biologické, psychosociál ní příčiny a faktory zevního prostředí).
12
Dětská gastroenterologie
biologické příčiny • genetika • viscerální senzitivita • slizniční imunita • zánět • alergie
faktory zevního prostředí • gastrointestinální infekce • dieta • léky • střevní mikrobiota
VNÍMÁNÍ BOLESTI
psychosociální příčiny • podpora okolí • schopnost zvládat bolest • rozptýlení jinými činnostmi
Obr. 1.1 Biopsychosociální model FBB, upraveno podle [6]
PAMATUJ Psychologické faktory – stres, anxiozita a deprese – jsou spojeny s viscerální hypersenzitivitou a rozvojem chronických bolestí břicha [5]. Dělení funkčních onemocnění spojených s bolestí břicha podle Římských kritérií IV: • funkční dyspepsie • syndrom dráždivého tračníku • břišní migréna • FBB nezařaditelné jinam [1] • obvykle se mezi funkční onemocnění řadí i funkční zácpa (viz kap. Obstipace) U dětí jsou FBB diagnostikovány, pokud splňují následující kritéria: 1. chronické (déle než dva měsíce trvající) bolesti břicha 2. nejsou přítomny alarmující příznaky (tab. 1.1 a 1.2)
Funkční bolesti břicha
Tabulka 1.1 Alarmující příznaky v anamnestických údajích, upraveno podle [9] Anamnestický údaj
Možné organické příčiny uvažované v dif. dg. FBB
necílená ztráta hmotnosti
malabsorpce, IBD, celiakie, pankreatitida, malignita
obtížné nebo bolestivé polykaní
eozinofilní ezofagitida
opakované zvracení (biliární, protrahované, projektilové)
gastroezofageální refluxní choroba, eozinofilní gastroenteritida, střevní obstrukce, diabetická ketoacidóza, adrenální krize, cholecystitida, intrakraniální léze
chronický průjem
enterální infekce, IBD, imunodeficience, celiakie
horečka neznámého původu
zánětlivý proces, periodické horečky
močové obtíže (změna ve funkci měchýře, bolesti při močení, hematurie, bolest v bedrech)
opakované záněty dolních cest močových, nefrolitiáza
bolest v zádech
přenesená bolest (chronická pankreatitida)
rodinná anamnéza IBD, celiakie nebo vředové choroby
IBD, celiakie, vředová choroba gastroduodena
krvavé průjmy
IBD
meléna (černá, dehtovitá stolice) vředová choroba, Meckelův divertikl změny na kůži (vyrážka, ekzém, kopřivka)
IBD, celiakie, potravinová alergie
IBD – nespecifické střevní záněty
3. je normální fyzikální vyšetření 4. je negativní test na okultní krvácení [7]
Funkční dyspepsie U diagnózy funkční dyspepsie jsou splněna kritéria pro FBB 1–4 a více následujících kritérií, která se vyskytují déle než čtyři dny v měsíci: • bolest nebo pálení v epigastriu, které nesouvisí s defekací • pocit plnosti po najezení • časný pocit sytosti
13
14
Dětská gastroenterologie
Tabulka 1.2 Alarmující příznaky ve fyzikálním vyšetření, upraveno podle [9] Fyzikální vyšetření
Možné organické příčiny uvažované v dif. dg. FBB
propad v růstových grafech, opožděná puberta
IBD, celiakie
aftózní léze v dutině ústní
IBD
bolest lokalizovaná do pravého horního kvadrantu
žlučníkové kameny, cholecystitida, cysta choledochu
bolest lokalizovaná do pravého dolního kvadrantu
chronická apendicitida, ovariální cysta
bolest lokalizovaná do levého dolního kvadrantu
zácpa, ovariální cysta, ulcerózní kolitida
bolest v suprapubické oblasti
infekce močových cest
hepatomegalie
chronická hepatitida, lysozomální (střádavá) onemocnění
splenomegalie
hemolytické onemocnění, infarkt sleziny, lysozomální (střádavá) onemocnění
bolest v zádech
pyelonefritida
perianální postižení – fisury
IBD
pozitivní test na okultní krvácení
enterální infekce, IBD, juvenilní polypóza, vaskulitidy
IBD – nespecifické střevní záněty
Syndrom dráždivého tračníku Má několik forem: s převahou zácpy, s převahou průjmu nebo se smíšeným typem vyprazdňování [8]. U diagnózy syndrom dráždivého tračníku jsou splněna kritéria pro FBB 1–4 a jedno a více následují cích kritérií, která se vyskytují déle než čtyři dny v měsíci: • bolest asociovaná s vyprazdňováním • změny ve frekvenci stolice • změny ve formě (vzhledu) stolic
Funkční bolesti břicha
PAMATUJ Pokud dítě trpí na zácpu a má přitom bolesti břicha, musí být po vyloučení organické příčiny nejprve léčena zácpa, a pokud bolesti břicha neustanou, může být stanovena diagnóza dráždivého tračníku s převahou zácpy. Břišní migréna U diagnózy břišní migrény jsou splněna kritéria pro FBB 1–4 a všech na následující kritéria: • paroxysmální intenzivní periumbilikální nebo difuzní bolest břicha • epizody jsou stereotypní a dělí je od sebe týdny až měsíce • bolest omezuje vykonávání běžných činností • s bolestí břicha se vyskytují nejméně dva další příznaky: nechu tenství, nauzea, zvracení, bolest hlavy, fotofobie, bledost
Funkční bolesti břicha nezařaditelné jinam U diagnózy funkční bolesti břicha nezařaditelné jinam jsou splněna kritéria pro FBB 1–4 a všechna následující kritéria: • vyskytuje se nejméně čtyřikrát za měsíc • epizodická nebo kontinuální bolest břicha, která se nevyskytuje výhradně během fyziologických událostí (menstruace, po konzu maci jídla) • nejsou naplněna diagnostická kritéria pro funkční dyspepsii, syn drom dráždivého tračníku nebo břišní migrény
DIAGNOSTIKA A DIFERENCIÁLNÍ DIAGNOSTIKA Před stanovením diagnózy FBB je nutno vyloučit organické one mocnění: • při podezření na FBB bez přítomnosti varovných známek není třeba žádných dalších vyšetření vyjma testu na okultní krvácení ve stolici • při pochybnostech o diagnóze je možné vyšetřovací panel rozšířit (tab. 1.3)
15
16
Dětská gastroenterologie
Tabulka 1.3 Doporučené laboratorní testy při bolestech břicha v případě přítomnosti varovných známek; upraveno podle [6] Laboratorní test
Výsledek
Možná příčina
test na okultní krvácení
pozitivní
enterální infekce, IBD, juvenilní polypóza, žaludeční vředy, vaskulitidy, cizí těleso v GIT
krevní obraz s diferenciálním rozpočtem
anemie
celiakie, IBD
leukocytóza
zánětlivá onemocnění
eozinofilie
atopie, eozinofilní ezofagitida, parazitární infekce
sedimentace erytrocytů, CRP
zvýšená sedimentace erytrocytů, zvýšený CRP
aktivní zánětlivý proces
metabolický panel
zvýšená alaninaminotransferáza
hepatální infekce
zvýšený přímý bilirubin
cholestáza
zvýšená gama-glutamyl transferáza
žlučníkové kameny
snížený albumin
poškozená syntéza tvorby v játrech, střevní ztráty proteinů – Crohnova choroba
lipáza
zvýšená
akutní pankreatitida
IgA, anti-TG IgA
pozitivní
celiakie
moč chemicky sediment
hematurie
nefrolitiáza
anti-TG IgA – protilátky proti tkáňové transglutamináze ve třídě IgA, CRP – C-reaktivní protein, GIT – gastrointestinální trakt, IBD – nespecifické střevní záněty, IgA – imunoglobulin A
Funkční bolesti břicha
• týž postup je možné použít v případě výrazně úzkostné rodiny a obav z organického onemocnění • ultrasonografie břicha není u dětí s FBB bez varovných známek doporučena [10]
TERAPIE Léčba FBB je často dlouhodobá. Nutná je dobrá spolupráce pacienta i jeho rodičů: • Děti s funkční dyspepsií by se měly vyvarovat nápojů obsahující kofein, tučných a pálivých jídel a nesteroidních protizánětlivých léků [1]. • V případě podezření, že dítě má intoleranci laktózy (průjmy, bo lesti břicha po požití mléčných výrobků), doporučujeme vyloučit z diety na dva týdny všechny mléčné výrobky a sledovat efekt. • U FBB bez obstipace není doporučena žádná medikamentózní léčba. • Pokud má dítě sklon k zácpě, je doporučeno jako první opatření podat makrogol (viz kap. Obstipace). • U syndromu dráždivého tračníku snižovalo podávání peprmin tového oleje bolest u 75 % účastníků studie [12]. Tento preparát je sice dostupný, nejsou však data pro dávkování u dětí. • U pacientů s abdominální migrénou je nutné omezit možné spou štěče, např. nápoje s kofeinem, emoční vypětí, přerušované světlo. U těchto pacientů se zkoušel profylakticky podávat propranolol, terapeuticky sumatriptan [13,14]. • Velmi významné místo v léčbě FBB mají relaxační techniky, psychoterapeutická a rodinná terapie, např. hluboké dýchání: „Zhluboka dýchejte – položte ruce na své břicho a vnímejte, jak se vaše břicho zvětšuje a zmenšuje“ [15]. • Relaxační techniky s využitím představivosti, např.: „Představte si nějaké útulné místo – kde jste byli nebo kde byste chtěli být. Jak se cítíte? Co vnímáte? Co cítíte? Představujte si několik minut vše o tomto místě“ [16].
17
18
Dětská gastroenterologie
PRAKTICKÉ TIPY A DOPORUČENÍ • Funkční bolest břicha je časté onemocnění u dětí. Je nutné posoudit přítomnost varovných známek poukazujících na možnou organickou příčinu. Vše lze většinou realizovat u praktického lékaře pro děti a dorost. Důležité je rodiče a pacienta uklidnit a ponechat v ambulantním sledování. • Pokud má dítě sklon k zácpě, doporučujeme podání makrogolu. • I přes intervence bývá léčba FBB dlouhodobá a neobejde se bez úzké spolupráce s rodiči, event. lze doporučit psychologickou péči.
L I T E R AT U R A [1] Hyams JS, Di Lorenzo C, et al. Childhood Functional Gastrointestinal Disor ders: Child/Adolescent. Gastroenterology. 2016;150(6):1456–68.e2 [2] Korterink JJ, Diederen K, Benninga MA, et al. Epidemiology of pediat ric functional abdominal pain disorders: a meta-analysis. PLoS ONE. 2015; 10(5):e0126982. [3] Chitkara DK, Rawat DJ, Talley NJ. The epidemiology of childhood recurrent abdominal pain in Western countries: a systematic review. Am J Gastroenterol. 2005;100(8):1868–75. [4] Di Lorenzo NN, Sigurdsson YL, et al. Visceral hyperalgesia in children with functional abdominal pain. J Pediatr. 2001;139:838–43. [5] McClellan N, Ahlawat R. Functional Abdominal Pain In Children. [online]. [cit. 5. 11. 2020] dostupné z: https://www.ncbi.nlm.nih.gov/books/NBK537298/ [6] Fishman MB, Aronson MD, Chacko MR. Chronic abdominal pain in children and adolescents: Approach to the evaluation [online]. [cit. 5. 11. 2020] dostupné z: https://www.uptodate.com/contents/chronic-abdominal-pain-in-children-and -adolescents-approach-to-the-evaluation [7] American Academy of Pediatrics Subcommittee on Chronic Abdominal Pain. Chronic abdominal pain in children. Pediatrics. 2005;115(3):812–5. [8] Rajindrajith S, Devanarayana NM. Subtypes and symptomatology of irritable bowel syndrome in children and adolescents: a school-based survey using Rome III criteria. J Neurogastroenterol Motil. 2012;18:298–304. [9] Chacko MR, Chiou E. Functional abdominal pain in children and adolescents: Management in primary care [online]. [cit. 5. 11. 2020] dostupné z: https://www. uptodate.com/contents/functional-abdominal-pain-in-children-and-adolescents -management-in-primary-care [10] Yip WC, Ho TF, Yip YY, Chan KY. Value of abdominal sonography in the assess ment of children with abdominal pain. J Clin Ultrasound. 1998;26(8):397–400.
Funkční bolesti břicha
[11] Nevoral J. Chronické bolesti břicha u dětí a adolescentů. Pediatr pro Praxi. 2009;10(3):151–5. [12] Kline RM, Kline JJ, Di Palma J, et al. Enteric-coated, pH-dependent peppermint oil capsules for the treatment of irritable bowel syndrome in children. J Pediatr. 2001;138:125–8. [13] Russell G, Abu-Arafeh I, et al. Abdominal Migraine. Pediatr-Drugs. 2002;4:1–8. [14] Kakisaka Y, Wakusawa K, Haginoya K, et al. Efficacy of Sumatriptan in Two Pediatric Cases With Abdominal Pain-Related Functional Gastrointestinal Disorders: Does the Mechanism Overlap That of Migraine? J Child Neurol. 2010;25(2):234–7. [15] Gerik SM. Pain management in children: Developmental considerations and mind-body therapies. South Med J. 2005;98:295. [16] van Tilburg MA, Chitkara DK, Palsson OS, et al. Audio-recorded guided image ry treatment reduces functional abdominal pain in children: A pilot study. Pe diatrics. 2009;124:e890.
19
20
2
OBSTIPACE Miloš Geryk, Eva Karásková
DEFINICE • Obstipace (zácpa) je symptom. Je charakterizována odchodem málo frekventní, tuhé stolice. • Většinu případů zácpy označujeme jako funkční (až 95 %), tj. bez organického podkladu [1]. • K diagnóze funkční zácpy se užívají Římská kritéria IV (viz tab. 2.1) [2].
EPIDEMIOLOGIE • Zácpa se vyskytuje u 24,1 % dětí do jednoho roku, u 18,5 % bato lat a 14,1 % dětí vyššího věku a adolescentů. • Je velmi častou příčinou návštěvy praktického lékaře pro děti a dorost (PLDD) nebo dětského gastroenterologa. • Chlapci i dívky jsou postiženi stejně často [3].
ETIOPATOGENEZE Patogeneze funkční zácpy: příčiny jsou multifaktoriální, tj. dědičné, dietní, psychosociální a biologické. • Velký podíl na vzniku zácpy má stres. U dětí je to například strach z chození na společné toalety, nedostatek času ráno před odcho dem do mateřské školy atd. Dochází k volnímu zadržení stolice, která se následně zahušťuje. Tento stav se označuje jako fekální retence. Defekace tuhé stolice bolí a může způsobit anální fisuru. Dítě poté zadržuje stolici častěji a celý mechanismus se opakuje [4].
Obstipace
• Pokud tuhou stolici v ampule rekta obtéká tekutá stolice, hovoří me o enkopréze, která může být rodiči mylně považována za prů jem. Zácpa jako příznak organického onemocnění: • Přibližně 5 % případů zácpy je způsobeno organickým onemoc něním. • Mezi typické onemocnění projevující se zácpou patří Hirsch sprungova nemoc. Příčinou této choroby je porucha inervace střeva (různě dlouhý aganglionární úsek). • Další onemocnění projevující se zácpou jsou celiakie, cystic ká fibróza, potravinové alergie, hypotyreóza, anomálie páteře v lumbosakrální oblasti, různá neurologická onemocnění.
PAMATUJ »» Pouze 5 % případů zácpy je způsobeno organickým onemocněním. Je však nezbytné na tato onemocnění myslet (celiakie, cystická fibróza, Hirschsprungova choroba atd.). »» Velký podíl na vzniku zácpy má stres.
KLINICKÝ OBRAZ • Zácpa se u dětí projevuje sníženou frekvencí defekace, která může být bolestivá. • Stolice je tuhá, objemná. • Některé děti trpí nechutenstvím. • Často se vyskytuje denní i noční pomočování. • Zácpu může doprovázet enkopréza (špinění). • Často jsou pozorovány retenční manévry, při kterých se dítě snaží zadržet stolici. Typicky stojí ve vzpřímeném postoji se zkřížený ma nohama. Jsou opocené a rudé ve tvářích.
21