Ing. Petr Ryneš
PODVOJNÉ ÚČETNICTVÍ A ÚČETNÍ ZÁVĚRKA PRŮVODCE PODVOJNÝM ÚČETNICTVÍM k 1. 1. 2021 • Výklad a komentáře k vybraným oblastem účtování včetně sbírky souvztažností • Výklad k zákonu o účetnictví a prováděcí vyhlášce • Účetní závěrka a cash flow • Zákon o účetnictví • Vyhláška o vedení podvojného účetnictví pro podnikatele • České účetní standardy • Zákon o daních z příjmů • Zákon o dani z přidané hodnoty • Zákon o rezervách • Přehled platných smluv ČR o zamezení dvojímu zdanění a vybrané daňové pokyny 21. aktualizované vydání
EDICE ÚČETNICTVÍ
21&81,0¦ ·è'60+%68ª C ×éGVPÊ \¾X÷TMC 2TčXQFEG RQFXQLPÚO ×éGVPKEVXÊO M 8ÚMNCF C MQOGPV¾ąG M X[DTCPÚO QDNCUVGO ×éVQX¾PÊ XéGVP÷ UDÊTM[ UQWX\VCåPQUVÊ 8ÚMNCF M \¾MQPW Q ×éGVPKEVXÊ C X[JN¾wEG Q XGFGPÊ RQFXQLPÆJQ ×éGVPKEVXÊ RTQ RQFPKMCVGNG ·éGVPÊ \¾X÷TMC C ECUJ HNQY <¾MQP Q ×éGVPKEVXÊ 8[JN¾wMC Q XGFGPÊ RQFXQLPÆJQ ×éGVPKEVXÊ RTQ RQFPKMCVGNG èGUMÆ ×éGVPÊ UVCPFCTF[ <¾MQP Q FCPÊEJ \ RąÊLOč <¾MQP Q FCPK \ RąKFCPÆ JQFPQV[ <¾MQP Q TG\GTX¾EJ 2ąGJNGF RNCVPÚEJ UONWX è4 Q \COG\GPÊ FXQLÊOW \FCP÷PÊ C X[DTCPÆ FCÿQXÆ RQM[P[
CMVWCNK\QXCPÆ X[F¾PÊ
+PI 2GVT 4[PGw
0 C M N C F C V G N U V X Ê # 0 # )
Případné zásadní legislativní změny, k nimž dojde v období mezi jednotlivými vydáními, budou ošetřeny formou vkládané aktualizace, která bude po dobu prodejnosti publikace volně ke stažení na www.anag.cz. Nutnost aktualizace posuzuje na základě legislativních změn výhradně autor ve spolupráci s nakladatelstvím. Aktualizace však v žádném případě nemohou nahradit nová vydání knihy. Aktualizaci zašleme zdarma na vyžádání
anag@anag.cz, tel.: 585 757 411
© Ing. Petr Ryneš, 2021 © Nakladatelství ANAG, 2021 ISBN 978-80-7554-303-5
Obsah
OBSAH Nejčastěji citované předpisy ................................................................................. 11 Úvod ....................................................................................................................12
I. VÝKLAD K ZÁKONU O ÚČETNICTVÍ .................................................... 14 1. Legislativní úprava účetnictví v České republice a navazující právní předpisy pro podnikatele.................................................................. 14 1.1 1.2 1.3 1.4 1.5
Zákon o účetnictví ................................................................................... 14 Vyhláška pro podnikatele ........................................................................ 17 České účetní standardy ........................................................................... 18 Vazba účetnictví na obchodní právo ........................................................ 19 Vztah zákona o daních z příjmů k účetnictví ........................................... 21
2. Vymezení účetních jednotek a jejich členění do kategorií .......................27 2.1 Účetní jednotky a vedení podvojného účetnictví podnikatelů .................. 27 2.2 Členění účetních jednotek do kategorií – účetní povinnosti a osvobození ...........................................................................................29 2.2.1 Kategorie účetních jednotek .............................................................29 2.2.2 Základní účetní povinnosti účetních jednotek podle kategorií a případné úlevy ............................................................................33
3. Základní účetní povinnosti a zásady při vedení podvojného účetnictví ...35 3.1 Základní povinnosti při vedení podvojného účetnictví.............................35 3.2 Účetní metody, účetní principy a zásady.................................................. 37
4. Účetní období a zdaňovací období ..............................................................42 4.1 Účetní období u pokračující účetní jednotky ...........................................42 4.2 Účetní období u zúčastněných obchodních korporací při přeměně .........44 4.3 Zdaňovací období ....................................................................................45
5. Povinnost vedení účetnictví, otevírání a uzavírání účetních knih.............47 5.1 Povinnost vedení účetnictví (vznik a zánik) ............................................47 5.2 Otevírání účetních knih ...........................................................................49 5.3 Uzavírání účetních knih ..........................................................................50
6. Rozsah vedení účetnictví a účetní knihy.....................................................52 6.1 Rozsah vedení účetnictví .........................................................................52 6.2 Účetní knihy a účtové rozvrhy v soustavě podvojného účetnictví.............55
3
Obsah
7. Účetní závěrka a rozsah sestavení účetní závěrky .....................................56 7.1 Typy účetních závěrek.............................................................................57
8. Účetní záznamy, účetní doklady a další písemnosti ..................................58 8.1 Účetní záznamy ......................................................................................58 8.2 Účetní doklady ........................................................................................62 8.3 Úschova účetních písemností a dalších účetních záznamů ......................65
9. Oceňování v účetnictví .................................................................................66 9.1 Obecně ....................................................................................................66 9.2 Ocenění k okamžiku uskutečnění účetního případu (v průběhu roku) ....67 9.3 Ocenění k rozvahovému dni ...................................................................70
10. Inventarizace majetku, závazků a průkazné dokládání ztrát aktiv ..........73 10.1 Pojem „inventarizace“ .............................................................................73 10.2 Periodické a průběžné inventarizace .......................................................75 10.3 Inventarizační rozdíly ............................................................................. 76 10.4 Průkazné doložení ztrát, zničení a likvidace majetku ..............................79
11. Odpovědnost za vedení účetnictví a pokuty (sankce) za porušení zákona o účetnictví .................................................................. 81
II. ÚČETNÍ METODY A POSTUPY ÚČTOVÁNÍ PŘI VEDENÍ PODVOJNÉHO ÚČETNICTVÍ PODNIKATELŮ ......................................86 1. Charakteristika vyhlášky o vedení podvojného účetnictví pro podnikatele .......................................................86 1.1 Předmět vyhlášky ....................................................................................86 1.2 Účetní jednotky podléhající vyhlášce ......................................................86 1.3 Struktura a obsah vyhlášky .....................................................................87
2. Struktura směrné účtové osnovy pro podnikatele podle vyhlášky a účtový rozvrh .............................................................................................88 2.1 Členění a formální uspořádání směrné účtové osnovy pro podnikatele....88 2.2 Účtový rozvrh účetní jednotky ................................................................90
3. Dlouhodobý hmotný a nehmotný majetek (stálá aktiva) ........................ 105 3.1 Třídění a vykazování dlouhodobého hmotného majetku v účetnictví ... 105 3.2 Pozemky, stavby a technické zhodnocení .............................................. 108 3.2.1 Nemovité věci ............................................................................... 108 3.2.2 Právo stavby ................................................................................. 110 3.2.3 Den uskutečnění převodu vlastnictví k nemovité věci ...................... 112 4
Obsah
3.2.4 Technické zhodnocení staveb a jiného dlouhodobého majetku ......... 113 3.2.5 Uvedení dlouhodobého hmotného majetku do užívání a zařazení do aktiv ........................................................................ 115
3.3 Dlouhodobý nehmotný majetek ............................................................ 117 3.3.1 Vymezení, třídění a vykazování dlouhodobého nehmotného majetku v účetnictví ...................................................................... 117 3.3.2 Povolenky na emise a preferenční limity ......................................... 121
3.4 Vlastnické právo a ekonomické vlastnictví dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku v účetnictví ...................................... 125 3.5 Ocenění dlouhodobého hmotného i nehmotného majetku ................... 126 3.5.1 Ocenění pořizovací cenou .............................................................. 126 3.5.2 Ocenění vlastními náklady ............................................................. 132 3.5.3 Ocenění reprodukční pořizovací cenou ........................................... 132 3.6 Pořízení, odpisování a vyřazení dlouhodobého majetku........................ 133 3.7 Prodej – nákup – pacht obchodního závodu .......................................... 141 3.7.1 Nákup obchodního závodu (z pohledu kupujícího) ......................... 141 3.7.2 Prodej obchodního závodu (z pohledu prodávajícího) ..................... 146 3.7.3 Pacht obchodního závodu .............................................................. 147 3.8 Analytická evidence dlouhodobého majetku ........................................ 149
4. Zásoby ......................................................................................................... 150 4.1 Obecná část ........................................................................................... 150 4.2 Oceňování zásob .................................................................................. 152 4.2.1 Nakupované zásoby ...................................................................... 152 4.2.2 Zásoby vytvořené vlastní činností ................................................... 153 4.2.3 Testování na snížení hodnoty zásob ............................................... 156 4.3 Způsoby a postupy účtování zásob ........................................................ 156 4.3.1 Způsob A evidence zásob .............................................................. 157 4.3.2 Způsob B evidence zásob............................................................... 158 4.3.3 Digitální měny a jejich účtování...................................................... 159 4.3.4 Inventarizace a manka a škody ....................................................... 160
5. Dlouhodobý a krátkodobý finanční majetek (cenné papíry, podíly, směnky, zlato a drahé kovy) ................................. 163 5.1 Klasifikace cenných papírů v účetnictví a jejich zachycení v účetnictví ........................................................................................... 163 5.2 Ocenění cenných papírů a obchodních podílů....................................... 167 5.2.1 Ocenění cenných papírů a podílů k okamžiku pořízení, resp. nabytí................................................................................... 167 5.2.2 Ocenění cenných papírů a podílů ke konci rozvahového dne ............ 169 5
Obsah
5.3 Způsob vypořádání rozdílu z ocenění k rozvahovému dni ..................... 172 5.3.1 Cenné papíry k obchodování a ostatní (realizovatelné) cenné papíry................................................................................. 172 5.3.2 Vypořádání rozdílu z ocenění ekvivalencí u majetkových účastí ....... 173
5.4 Účtování a vykazování výnosů z cenných papírů a podílů ..................... 175 5.4.1 Výnosy z majetkových cenných papírů a podílů .............................. 175 5.4.2 Výnosy (úroky) z dluhových cenných papírů .................................. 176 5.5 Praktická část – účtování o cenných papírech ........................................ 177 5.6 Směnky ................................................................................................. 179 5.6.1 Směnky – jejich oceňování ke dni nákupu nebo vystavení směnky k rozvahovému dni........................................................................ 180 5.6.2 Prodej, resp. postoupení směnek, eskont a úročení .......................... 182
5.7 Zlato, drahé kovy a drahé kameny ......................................................... 184
6. Zúčtovací vztahy – pohledávky a závazky ................................................ 185 6.1 6.2 6.3 6.4 6.5 6.6 6.7
Obecná část .......................................................................................... 185 Oceňování pohledávek a závazků .......................................................... 187 Zánik závazků a pohledávek ................................................................. 187 Smluvní pokuty a úroky z prodlení ...................................................... 188 Dohadné účty aktivní a pasivní ............................................................. 189 Účetní opravné položky k pohledávkám po lhůtě splatnosti .................. 193 Zákonné opravné položky k pohledávkám po splatnosti a odpis pohledávek................................................................................ 194 6.7.1 Základní východiska pro daňový postup při odpisu a tvorbě zákonných opravných položek .......................................... 194 6.7.2 Odpis pohledávek ......................................................................... 195 6.7.3 Základní režimy pro tvorbu a čerpání zákonných opravných položek k pohledávkám ............................... 197
6.8 Vklady pohledávek do dceřiné společnosti ............................................202
7. Náklady, výnosy a jejich časové rozlišení .................................................204 7.1 Náklady, výnosy a výsledek hospodaření ..............................................204 7.2 Časové rozlišení nákladů a výnosů ........................................................205 7.2.1 Obecná část .................................................................................205 7.2.2 Časové rozlišení nákladů a výnosů .................................................206 7.2.3 Časové rozlišování nákladů a výnosů v cizí měně ............................ 212
6
Obsah
8. Rezervy ....................................................................................................... 213 8.1 8.2 8.3 8.4
Obecná část .......................................................................................... 213 Zákonné rezervy ................................................................................... 214 Účetní rezervy .......................................................................................220 Účtování o rezervách .............................................................................222
9. Pokles hodnoty majetku (úprava hodnot aktiv) .......................................223 10. Kurzové rozdíly – ocenění majetku v cizích měnách ..............................226 10.1 Obecná část ..........................................................................................226 10.2 Druhy používaných kurzů v průběhu účetního období ......................... 227 10.3 Účtování kurzových rozdílů ..................................................................229 10.3.1 Účtování kurzových rozdílů v průběhu účetního období ..................229 10.3.2 Účtování kurzových rozdílů při uzavírání účetních knih ..................230 10.4 Příklady účtování kurzových rozdílů ....................................................233
11. Účtování mezd, zdravotního a sociálního pojištění..................................235 12. Přijaté dotace, dary a jejich účtování ........................................................236 13. Daň z přidané hodnoty ..............................................................................242 13.1 Obecná charakteristika DPH a účtování .................................................242 13.2 Účtování uskutečněných zdanitelných plnění a záloh ...........................244 13.3 Cizí měna při účtování o DPH ...............................................................245
14. Finanční leasing hmotného majetku a nájemné (z pohledu nájemce) .................................................................................. 247 15. Účtování v kapitálových společnostech ....................................................253 15.1 Vymezení základních pojmů .................................................................253 15.2 Účtování při vzniku obchodní společnosti (zahajovací rozvaha a náklady před založením společnosti) ..................................................254 15.3 Peněžité a nepeněžité vklady do kapitálových obchodních společností.........................................................................255 15.3.1 Peněžité vklady do kapitálových obchodních společností .................255 15.3.2 Nepeněžité vklady do kapitálových obchodních společností ............. 257 15.3.3 Zvyšování základního kapitálu u kapitálových obchodních společností .................................................................260 15.3.4 Ážio a příplatky mimo základní kapitál...........................................263
7
Obsah
15.4 Snižování základního kapitálu...............................................................264 15.5 Rozdělování zisku a jiných vlastních zdrojů u kapitálových společností ...................................................................265 15.6 Záloha na podíl na zisku a její účtování a vykazování ............................268 15.7 Výsledek hospodaření minulých let ....................................................... 270
16. Účtování individuálního podnikatele ........................................................ 271 17. Splatná a odložená daň z příjmů ............................................................... 272 17.1 17.2 17.3 17.4
Obecně .................................................................................................. 272 Splatná daň z příjmů a rezerva na daň z příjmů .................................... 272 Odložená daň z příjmů .......................................................................... 274 Účtování daně z příjmů ve veřejných obchodních společnostech...........282
III. ÚČETNÍ ZÁVĚRKA A UZAVÍRÁNÍ ÚČETNÍCH KNIH .......................283 1. Uzavírání účetních knih a daň z příjmů ...................................................283 1.1 Postupy při uzavírání účetních knih ......................................................283 1.2 Otevírání a uzavírání účetních knih ......................................................285
2. Účetní závěrka ............................................................................................ 287 2.1 Vymezení účetní závěrky, druhy účetních závěrek a rozvahový den...... 287 2.2 Obsah a rozsah řádné účetní závěrky ...................................................289 2.3 Rozvaha a výkaz zisku a ztráty..............................................................290 2.3.1 Obecné vymezení rozvahy a výkazu zisku a ztráty, rozsah a formální pravidla pro jejich sestavování .............................290 2.3.2 Události po rozvahovém dni...........................................................294 2.3.3 Srovnatelnost za běžné a minulé účetní období v účetních výkazech ......................................................................295 2.3.4 Účetní výkazy s vazbou položek na účtovou osnovu (rok 2021) ........299
2.4 Příloha k účetní závěrce ........................................................................ 311 2.4.1 Obecně......................................................................................... 311 2.4.2 Rozsah a struktura přílohy pro podnikatele ..................................... 313 2.4.3 Obsah přílohy pro podnikatele ....................................................... 314 2.5 Přehled o změnách vlastního kapitálu ...................................................329 2.6 Přehled o peněžních tocích ...................................................................330 2.7 Sestavení a odevzdání účetní závěrky .................................................... 331
8
Obsah
3. Výroční zpráva – obsah, způsob zveřejnění a audit .................................333 3.1 3.2 3.3 3.4 3.5
Výroční zpráva a její obsah u malých a středních účetních jednotek ......333 Výroční zpráva a její obsah u subjektů veřejného zájmu .......................335 Zpráva o vztazích .................................................................................. 337 Způsoby zveřejňování údajů z účetní závěrky a z výroční zprávy ..........338 Audit (ověření) účetní závěrky a výroční zprávy ................................... 341
4. Přehled o peněžních tocích (cash flow) ....................................................344 4.1 Úvod .....................................................................................................344 4.2 Struktura a členění peněžních toků na činnosti (funkce) ....................... 347 4.2.1 Základní struktura peněžních toků ................................................. 347 4.2.2 Peněžní toky z provozní činnosti ....................................................348 4.2.3 Peněžní toky z investiční činnosti ...................................................348 4.2.4 Peněžní toky z finanční činnosti.....................................................349 4.2.5 Vykazování specifických položek v přehledu o peněžních tocích ......350 4.3 Metody vykazování peněžních toků z provozní činnosti........................352 4.4 Zdroj informací cash flow a analytická evidence....................................353 4.5 Souhrnný příklad na přehled o peněžních tocích (nepřímá metoda) .....356
5. Konsolidovaná účetní závěrka ................................................................... 377 5.1 5.2 5.3 5.4 5.5 5.6
Obecná část ........................................................................................... 377 Vymezení konsolidačního celku ............................................................ 381 Konsolidační pravidla ............................................................................383 První konsolidovaná účetní závěrka a rozdíl po první konsolidaci .........384 Metody a systém konsolidace ................................................................385 Charakteristika metod konsolidace .......................................................386 5.6.1 Metoda plné konsolidace ...............................................................386 5.6.2 Poměrná metoda konsolidace......................................................... 387 5.6.3 Metoda ekvivalence ....................................................................... 387 5.6.4 Vyloučení vzájemných operací .......................................................388 5.6.5 Konsolidovaná rozvaha a konsolidovaný výkaz zisku a ztráty ...........389
PŘÍLOHOVÁ ČÁST – ÚČETNICTVÍ .......................................................390 Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví ....................................................................392 Vyhláška č. 500/2002 Sb. ................................................................................... 447 České účetní standardy – přehled .......................................................................506
9
Obsah
PŘÍLOHOVÁ ČÁST – DAŇOVÉ ZÁKONY ................................................... 596 Zákon č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů ..............598 Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů ..........................................................622 Pokyn D–34 ........................................................................................................ 881 Pokyn D–32 ....................................................................................................... 914 Pokyn D–334 ..................................................................................................... 919 Pokyn GFŘ D-22 .................................................................................................925 Vyhláška č. 589/2020 Sb. ................................................................................... 972 Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty ............................................... 973 Přehled platných smluv České republiky o zamezení dvojímu zdanění .............1147
10
.GIKUNCVKXPÊ ×RTCXC ×éGVPKEVXÊ X èGUMÆ TGRWDNKEG C PCXC\WLÊEÊ RT¾XPÊ RąGFRKU[ RTQ RQFPKMCVGNG
9]WDK ]iNRQD R GDQtFK ] SĝtMPĥ N ~ÿHWQLFWYt
Ačkoliv účetní předpisy nejsou formálně přímo navázány na daňové předpisy a vystupují navenek nezávisle, skutečnost je taková, že účetní předpisy a účetní praxe jsou daňovými předpisy velmi silně ovlivňovány nepřímo prostřednictvím samotných daňových zákonů, zejména zákona o daních z příjmů a zákona o rezervách, a svoji roli zde také hraje fakt, že tvorba a výklad daňových a účetních předpisů jsou institucionálně soustředěny pod Ministerstvo financí, čímž se prohlubuje propojenost a vzájemné vazby obou oblastí (účetnictví a daně). Významný vliv na účetní předpisy a jejich výklad má především zákon o daních z příjmů a zákon o rezervách. Vazba účetnictví na zákon o daních z příjmů vyplývá zejména z § 23 odst. 2 až 4 zákona o daních z příjmů. Toto ustanovení zákona o daních z příjmů v zásadě stanoví způsob zjištění základu daně u poplatníků daně účtujících v soustavě podvojného účetnictví. U těchto poplatníků se zjišťuje základ daně z příjmů za zdaňovací období z výsledku hospodaření zjištěného v účetnictví, přičemž tento výsledek hospodaření se zvyšuje a snižuje, popř. je možné ho snižovat či zvyšovat o položky vymezené zákonem o daních z příjmů. U nákladů, které se nezahrnují či zahrnují do základu daně, je nutné zejména přihlédnout k příslušným ustanovením § 24 a § 25 zákona o daních z příjmů, u dalších položek nákladů, jako jsou např. odpisy hmotného majetku, je nutné vycházet z příslušných ustanovení zákona o daních z příjmů (viz § 26 až § 33a). Obdobný přístup je nutné zvolit i pro posuzování výnosů, např. § 23 odst. 4 zákona o daních z příjmů, který řeší nezahrnované výnosy do základu daně z příjmů. Vzhledem k tomu, že zákon o daních z příjmů je v mnoha ohledech koncipován a formulován obecně, je nutné v jednotlivých případech vzít v úvahu také výklady Ministerstva financí k jednotlivým ustanovením zákona o daních z příjmů, které jsou vydávány jako Pokyny řady D ve Finančním zpravodaji. V zásadě však platí, že co není definováno v zákoně o daních z příjmů jako úprava hospodářského výsledku (rozdíl výnosů a nákladů), přebírá se z účetnictví a nemělo by být finančními úřady při jejich kontrolách zpochybňováno – což ovšem ne vždy platí.
Zjištění základu daně z příjmů Pro zjištění základu daně z příjmů se vychází u poplatníků, kteří vedou podvojné účetnictví, z výsledku hospodaření (zisk nebo ztráta), a to vždy bez vlivu mezinárodních účetních standardů. Při stanovení základu daně z příjmů se nepřihlíží k zápisům v knihách podrozvahových účtů, nestanoví-li zákon o daních z příjmů jinak. Pro zjištění základu daně veřejné obchodní společnosti a komanditní společnosti se vychází z výsledku hospodaření upraveného o převod podílů na výsledku hospodaření společníkům veřejné obchodní společnosti nebo komplementářům komanditní společnosti. Výsledek hospodaření, který je považován za východisko pro výpočet základu daně z příjmů, se upraví podle § 23 odst. 3 zákona o daních z příjmů a dále podle mnoha dalších ustanovení zákona o daních z příjmů, např. § 23 odst. 4, § 24 a § 25.
21
·éGVPÊ \¾\PCO[ ×éGVPÊ FQMNCF[ C FCNwÊ RÊUGOPQUVK
ÓVFKRYD ~ÿHWQtFK StVHPQRVWt D GDOätFK ~ÿHWQtFK ]i]QDPĥ
Zákon o účetnictví stanovuje povinnosti při úschově účetních záznamů. Jak již bylo uvedeno na jiném místě této publikace, účetním záznamem je v zásadě vše, co poskytuje informaci o předmětu účetnictví nebo souvisí s vedením účetnictví. Pro jednotlivé kategorie účetních záznamů podle jejich významnosti určuje zákon o účetnictví lhůty pro jejich úschovu (archivaci) a stanovuje také, že úschova (archivace) se řídí zvláštním zákonem o archivnictví. Pokud se jedná o jednotlivé kategorie účetních záznamů, zákon o účetnictví ukládá účetním jednotkám uschovávat: a) účetní závěrku a výroční zprávu po dobu 10 let – počítat se začíná od konce účetního období, kterého se týkaly, b) účetní doklady, účetní knihy, odpisové plány, inventurní soupisy, účtové rozvrhy po dobu 5 let – počítání začíná koncem účetního období, kterého se týkaly; účetní doklady a další dokumentace týkající se např. záručních lhůt, reklamačních řízení se uschovávají po dobu trvání záručních lhůt a předmětných řízení, obdobně u dokladů k pohledávkám a závazkům se tyto dokumenty uschovávají minimálně do konce roku následujícího po roce, v němž došlo k jejich zaplacení nebo splnění, c) účetní záznamy, kterými se dokládá forma vedení účetnictví (technická, listinná nebo smíšená), po dobu 5 let – počítání začíná koncem účetního období, kterého se týkaly; jedná se podle mého názoru zejména o archivaci prostředků pro převod účetních záznamů z technické formy do listinné formy z důvodů čitelnosti. Uvedené povinnosti při úschově účetních zápisů, zejména účetních dokladů, účetních knih, účetních závěrek a výročních zpráv, přecházejí na právního nástupce nebo likvidátora, správce konkurzní podstaty, popř. na jinou osobu podle zvláštních zákonů, např. nuceného správce. U fyzických osob (podnikatelů) přecházejí uvedené povinnosti na dědice, pokud v dědickém řízení přejde účetní jednotka na dědice. Podnikatelé (právnické osoby) jsou povinny před svým zánikem (před výmazem z obchodního rejstříku) zajistit povinnosti spojené s uschováním účetních záznamů a o způsobu zajištění této povinnosti informovat státní archiv. V případě, že účetní jednotka používá účetní záznamy i pro jiné účely, než je vedení účetnictví, např. pro účely trestního řízení, správního řízení, občanského soudního řízení, daňového řízení, sociálního a zdravotního pojištění, výběr archiválií ve skartačním řízení nebo mimo něj nebo pro účely ochrany autorských práv, postupuje účetní jednotka při archivaci těchto záznamů takovým způsobem, aby byly zajištěny požadavky vyplývající z jejich použití pro výše uvedené účely, tj. účetní jednotka uschovává tyto účetní záznamy i po lhůtách stanovených pro účely účetnictví. Jedná se především o daňové doklady pro daňové řízení (viz daňový řád), mzdové listy pro sociální zabezpečení atd.
65
++ ·è'60ª /'61&; # 215672; ·è618 0ªe
ÓÿWRYë UR]YUK ~ÿHWQt MHGQRWN\
Případným připojením dalších číslicových znaků k dvoumístnému označení účtových skupin vzniká soustava syntetických účtů a analytických účtů, které nejsou účtovou osnovou předepsány, pouze jsou stanovena hlediska pro jejich utváření. Na podkladě směrné účtové osnovy jsou účetní jednotky povinny sestavit účtový rozvrh, v němž uvedou účty potřebné k zaúčtování všech účetních případů a k sestavení účetní závěrky za dané účetní období. Při tvorbě účtových rozvrhů pro jednotlivá účetní období budou účetní jednotky vycházet v zásadě ze směrné účtové osnovy pro podnikatele, definované ve vyhlášce pro podnikatele, z účtového rozvrhu minulého účetního období, z požadavků na sestavení účetních výkazů, z obsahové náplně jednotlivých položek účetních výkazů, ze struktury majetku a závazků, z očekávaného vývoje a předpokládaných účetních případů. Nedá se ovšem předpokládat, že by účetní pracovník již před zahájením účetního období bez omylu odhadl všechny účetní případy, jež mu příští rok přinese. Pokud v průběhu roku nastane účetní případ, pro který účetní jednotka nezaložila účty, může je doplnit dodatečně. Nový účetní rozvrh se sestavuje pro příslušný rok pouze v případě, dochází-li k počátku účetního období ke změně oproti stavu v předchozím roce. Je však nutné prodloužit platnost účtového rozvrhu pro příslušný rok. Účetní jednotka ve svém účetním rozvrhu nemusí důsledně dodržovat číselné označení a název podle účtové osnovy pro podnikatele (používání kódových čísel a názvů). Často se tak děje z důvodů zpracování účetnictví na počítači, lepší srozumitelnosti názvů účtů atd. V tomto případě musí zajistit jasný a srozumitelný převodový můstek mezi účtovým rozvrhem účetní jednotky a účtovou osnovou pro podnikatele. Syntetické a analytické účty tvoří účetní jednotka v souladu s požadavky účtové osnovy pro podnikatele, s ohledem na obsahovou náplň jednotlivých položek účetních výkazů a s ohledem na požadavky zákona o daních z příjmů, a vnitropodnikových potřeb řízení. Zásadně je nutné popsat nebo doložit převodovým můstkem návaznost jednotlivých analytických účtů na syntetický účet a vazbu syntetických účtů na účtové skupiny. Při vedení účetnictví v plném rozsahu účetní jednotka stanoví v účtovém rozvrhu uspořádání a obsah syntetických účtů v rámci účtových skupin směrné účtové osnovy. Při vedení účetnictví ve zjednodušeném rozsahu účetní jednotka sestaví účtový rozvrh, v němž může uvést pouze účtové skupiny. V účtovém rozvrhu je účetní jednotka povinna vycházet z označení a uspořádání účtových skupin směrné účtové osnovy.
Účtový rozvrh na rok 2021 Účtový rozvrh na rok 2021 musí vycházet ze směrné účtové osnovy definované ve vyhlášce pro podnikatele (viz příloha č. 4). Tato směrná účtová osnova stanoví závazné členění na úroveň účtových skupin. Účetní jednotky mají v zásadě možnost samostatně v rámci uvedených účtových skupin definovat syntetické a analytické účty.
90
5VTWMVWTC UO÷TPÆ ×éVQXÆ QUPQX[ RTQ RQFPKMCVGNG RQFNG X[JN¾wM[ C ×éVQXÚ TQ\XTJ
Návrh účtového rozvrhu na úrovni syntetických účtů v roce 2021 s vazbou na položky účetních výkazů roku 2021 Povinné členění směrné účtové osnovy
Doporučené členění syntetických účtů
Rozvaha
0–Dlouhodobý majetek 01–Dlouhodobý nehmotný majetek
02–Dlouhodobý hmotný majetek odpisovaný
012–Nehmotné výsledky vývoje
Rozvaha/Aktiva
013–Software
Rozvaha/Aktiva
014–Ostatní ocenitelná práva
Rozvaha/Aktiva
015–Emisní povolenky a preferenční limity
Rozvaha/Aktiva
017–Goodwill
Rozvaha/Aktiva
Označení řádky účetního výkazu B.
Stálá aktiva
B.I.1.
Nehmotné výsledky vývoje
B.I.2.1. Software B.I.2.2. Ostatní ocenitelná práva B.I.4.
Ostatní dlouhodobý nehmotný majetek
B.I.3.
Goodwill
B.I.4.
Ostatní dlouhodobý nehmotný majetek
019–Ostatní dlouhodobý nehmotný majetek
Rozvaha/Aktiva
021–Stavby
Rozvaha/Aktiva
022–Hmotné movité věci a jejich soubory
Rozvaha/Aktiva
025–Pěstitelské celky trvalých porostů
Rozvaha/Aktiva
B.II.4.1. Pěstitelské celky trvalých porostů
026–Dospělá zvířata a jejich skupiny
Rozvaha/Aktiva
B.II.4.2. Dospělá zvířata a jejich skupiny
027–Oceňovací rozdíl k nabytému majetku
Rozvaha/Aktiva
029–Jiný dlouhodobý hmotný majetek včetně ložisek
Rozvaha/Aktiva
B.II.4.3. Jiný dlouhodobý hmotný majetek
Rozvaha/Aktiva
B.II.1.1. Pozemky
Rozvaha/Aktiva
B.II.4.3. Jiný dlouhodobý hmotný majetek
Rozvaha/Aktiva
B.I.5.2. Nedokončený dlouhodobý nehmotný majetek
042–Nedokončený dlouhodobý hmotný majetek
Rozvaha/Aktiva
B.II.5.2. Nedokončený dlouhodobý hmotný majetek
051–Poskytnuté zálohy na dlouhodobý nehmotný majetek
Rozvaha/Aktiva
B.I.5.1. Poskytnuté zálohy na dlouhodobý nehmotný majetek
052–Poskytnuté zálohy na dlouhodobý hmotný majetek
Rozvaha/Aktiva
B.II.5.1. Poskytnuté zálohy na dlouhodobý hmotný majetek
053–Poskytnuté zálohy na dlouhodobý finanční majetek
Rozvaha/Aktiva
B.III.7.2. Poskytnuté zálohy na dlouhodobý finanční majetek
03–Dlouhodobý hmotný 031–Pozemky majetek neodpisovaný 032–Umělecká díla a sbírky 04–Nedokončený 041–Nedokončený dlouhodobý dlouhodobý nehmotný nehmotný majetek a hmotný majetek
05–Poskytnuté zálohy na dlouhodobý majetek
Vazba na účetní výkaz
B.II.1.2. Stavby B.II.2.
B.II.3.
Hmotné movité věci a jejich soubory
Oceňovací rozdíl k nabytému majetku
91
++ ·è'60ª /'61&; # 215672; ·è618 0ªe
2FHQčQt YODVWQtPL QiNODG\
Vlastními náklady se oceňuje dlouhodobý majetek vytvořený ve vlastní režii účetní jednotky, tj. vlastními zaměstnanci, z vlastních zásob, ale také za pomoci externích subdodávek. Do vlastních nákladů se zahrnují přímé náklady (přímý materiál, přímé mzdy a ostatní přímé náklady) a podíl nepřímých nákladů (výrobní režie).
2FHQčQt UHSURGXNÿQt SRĝL]RYDFt FHQRX
Reprodukční pořizovací cenou se oceňuje: nehmotný a hmotný dlouhodobý majetek nabytý darováním, bezúplatně nabyté předměty (hmotný dlouhodobý majetek) po skončení finančního leasingu; souvztažně je účtováno na účet oprávek (předměty předané úplatně se účtují v kupní ceně), nehmotný a hmotný dlouhodobý majetek nově zjištěný a v účetnictví nezachycený (inventární přebytky); souvztažně na účet oprávek, vklad nehmotného nebo hmotného dlouhodobého majetku, bezúplatně nabyté povolenky na emise a preferenční listy prvním držitelem. Z hlediska účetnictví stačí obvykle pro stanovení reprodukční pořizovací ceny odborný odhad, avšak daňové předpisy často požadují buď znalecký odhad nebo cenu podle zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku), např. § 29 odst. 1 písm. d) a e) zákona o daních z příjmů. U povolenek na emise může být reprodukční pořizovací cena stanovena podle cen na veřejném trhu (v České republice) nebo v zahraničí.
Vklady dlouhodobého majetku do dceřiné společnosti Zvláštní pozornost je třeba věnovat ocenění vkládaného dlouhodobého majetku do jiné obchodní společnosti. Z hlediska účetnictví se vkládaný dlouhodobý majetek ocení v účetních knihách přijímající obchodní společnosti v reprodukčních pořizovacích cenách, tj. vychází se důsledně z ocenění majetku použitého pro zápis do obchodního rejstříku (obvykle výše ocenění vyplývá ze znaleckého ocenění vkladu). Z hlediska daně z příjmů jsou vklady dlouhodobého hmotného majetku, jejich ocenění a daňové odpisy navázány na § 30 odst. 10 písm. b) a c) zákona o daních z příjmů, tj. pokračuje se v odpisování započatém vkladatelem z původní pořizovací ceny a vyúčtovaných oprávek do data vkladu. U vkladů drobného dlouhodobého hmotného majetku a vkladů drobného dlouhodobého nehmotného majetku se vychází pro daňové účely z § 24 odst. 2 písm. v) body 1 a 2 zákona o daních z příjmů. Pozn.: Od roku 2020 zákon o daních z příjmů neupravuje odpisování dlouhodobého nehmotného majetku, tj. účetní odpisy jsou uznávány jako daňové odpisy snižující základ daně.
132
++ ·è'60ª /'61&; # 215672; ·è618 0ªe
3ĜtNODG ~þHWQtKR SURYHGHQt Text 1. Pořizovací cena stroje a) cena pořízení stroje koupí b) faktura za dopravu stroje c) vyúčtované úroky do doby převedení stroje do užívání 2. Převedení stroje do užívání 3. Pořízení budovy ve vlastní režii a) spotřebovaný materiál b) mzdy 4. Aktivace hmotného majetku 5. Vnitropodniková doprava 6. Převod budovy do užívání
MD
Dal
042 042
321 321
042 (nebo 562) 022
221 042
501 521 042 042 021
112 221 586 588 042
Odpisování nehmotného a hmotného dlouhodobého majetku Účetní jednotky, které mají vlastnické právo k majetku, o tomto majetku účtují a odpisují ho (§ 28 odst. 1 zákona o účetnictví) v souladu s odpisovým plánem. Pouze u goodwillu, záporného goodwillu a nehmotných výsledků vývoje stanoví vyhláška podrobnější pravidla odpisování (viz kapitola 3.3.1). Dále se odpisuje v souladu s účetními metodami dlouhodobý majetek, který není ve vlastnictví účetní jednotky: a) dlouhodobý nehmotný majetek, k němuž účetní jednotka nabyla právo užívání od vlastníka, např. licence k používání softwaru, b) technické zhodnocení cizího dlouhodobého majetku (např. rekonstrukce cizí budovy v pronájmu), pokud je účetní jednotka oprávněna účtovat a odpisovat technické zhodnocení, c) technické zhodnocení drobného nehmotného a hmotného majetku, d) stavba uvedená do užívání na cizím pozemku se zřízeným právem stavby, e) dlouhodobý majetek ve svěřenském fondu, f) ložisko nevyhrazeného nerostu nebo jeho část, na pozemku koupeném nebo nabytém vkladem po 1. 1. 1997. Pořizovací cenou ložiska na jednotlivém pozemku je kladný rozdíl mezi pořizovací cenou pozemku s ložiskem a cenou tohoto pozemku podle právního předpisu platného v době pořízení. Ložisko těžené v souladu s horními předpisy se odpisuje sazbou na jednotku těženého množství na základě skutečné těžby. Odpisová sazba na jednotku těženého množství (Kč/t, Kč/m3) je podílem pořizovací ceny ložiska na jednotlivém pozemku a zásob nevyhrazeného nerostu (t, m3) prokázaných geologickým průzkumem na tomto pozemku. 134
++ ·è'60ª /'61&; # 215672; ·è618 0ªe
Î Dluhové cenné papíry k obchodování (účet 253) V případě, že věřitel nakupuje dluhové cenné papíry s úmyslem obchodovat s nimi na trhu i mimo veřejný trh a vydělat na prodeji tohoto dluhového cenného papíru, tj. na rozdílu mezi nákupní cenou papíru a jeho prodejní cenou v horizontu 1 roku a nemá v úmyslu tento dlužný cenný papír držet do jeho splatnosti, považuje se takový dlužný cenný papír za „dlužný cenný papír k obchodování“ a ve smyslu tohoto prvotního záměru při jeho pořízení bude také účtován v účtové skupině 25–Krátkodobý finanční majetek na zvláštní účet 253–Podíly – ovládající nebo ovládaná osoba.(Pokud by věřitel dluhové cenné papíry pořizoval s úmyslem jejich držby do splatnosti, tj. primárním úmyslem by bylo inkasování úrokových výnosů, budou se tyto dluhové cenné papíry účtovat na účet 065–Dluhové cenné papíry držené do splatnosti.) Dluhovým cenným papírem k obchodování se rozumí např. dluhopis s pevnou úrokovou sazbou (tzv. kuponový dluhopis) nebo dluhopis, kde je úrokový výnos stanoven rozdílem mezi jmenovitou hodnotou a jeho nižším emisním kurzem (tzv. diskontované cenné papíry).
Dluhové cenné papíry držené do splatnosti Dluhové cenné papíry jsou založeny na úvěrovém vztahu mezi dlužníkem a věřitelem. U tohoto typu cenného papíru má dlužník za povinnost splatit do určité doby nejen zapůjčenou částku, ale i úrok. Dlužník nese u dlužných cenných papírů náklady, které se váží k půjčeným penězům, tj. úrok. Pokud věřitel pořizuje dlužný cenný papír (např. dluhopis) se záměrem držet tento cenný papír do splatnosti a inkasovat úroky, pokládá se tento cenný papír v závislosti na době do splatnosti: a) za dlouhodobý finanční majetek a účtuje se do účtové skupiny 06–Dlouhodobý finanční majetek, na účet 065–Dluhové cenné papíry držené do splatnosti, b) za krátkodobý finanční majetek a účtuje se do účtové skupiny 25, na účet 256–Dluhové cenné papíry se splatností do 1 roku držené do splatnosti.
Vlastní akcie, vlastní obchodní podíly a vlastní dluhopisy Vlastní akcie a vlastní obchodní podíly se účtují v účtové skupině 25–Krátkodobý finanční majetek na účet 252–Vlastní akcie a vlastní obchodní podíly a vlastní dluhopisy se účtují na účet 255–Vlastní dluhopisy. Jedná se tedy o takové cenné papíry, jejichž emitentem je samotná obchodní společnost, a může tyto cenné papíry, popř. obchodní podíl, nabývat v souladu se zákonem o obchodních korporacích. Tyto vlastní cenné papíry a podíly je nutné sledovat odděleně na výše uvedených účtech a nezahrnovat je do jiných kategorií cenných papírů a podílů. Vlastní akcie a vlastní obchodní podíly (např. u společností s ručením omezeným) se účtují v okamžiku pořízení v pořizovacích cenách, přičemž při jejich vypořádání (úbytcích) z důvodů snížení základního kapitálu se rozdíly mezi pořizovací cenou, hodnotou snižovaného kapitálu nebo prodejní cenou promítají do vlastního kapitálu. 166
++ ·è'60ª /'61&; # 215672; ·è618 0ªe
Opravné položky k nepromlčeným ostatním pohledávkám v nominální hodnotě do 30 000 Kč (§ 8c zákona o rezervách) Pokud poplatník u nepromlčené pohledávky nevyužije § 8 (opravné položky k pohledávkám za dlužníky v insolvenčním řízení) nebo § 8a (opravné položky k nepromlčeným pohledávkám splatným po 31. prosinci 1994), popř. § 8b (opravné položky k pohledávkám z titulu ručení za clo) zákona o rezervách, může vytvořit opravnou položku až do výše 100 % její neuhrazené rozvahové hodnoty pouze za těchto předpokladů: a) nejedná se o pohledávku odepsanou na vrub výsledku hospodaření či pohledávku, ke které již byla vytvořena zákonná opravná položka, b) nejedná se o pohledávku za společníky, akcionáři, členy družstev za upsaný vlastní kapitál a pohledávku mezi spojenými osobami vymezenými podle § 23 odst. 7 zákona o daních z příjmů, c) rozvahová hodnota pohledávky bez příslušenství v okamžiku jejího vzniku nepřesáhne částku 30 000 Kč a celková hodnota pohledávek vůči témuž dlužníkovi nepřesáhne za zdaňovací období částku 30 000 Kč, d) od konce sjednané lhůty splatnosti pohledávky uplynulo nejméně 12 měsíců, e) o těchto pohledávkách bude vedena samostatná evidence.
9NODG\ SRKOHGiYHN GR GFHĝLQp VSROHÿQRVWL
Vkladatel V případě, že vkladatel vkládá pohledávku do dceřiné společnosti a pokračuje ve své činnosti, účetní hodnota vložené pohledávky přechází do hodnoty cenného papíru či vkladu.
Příjemce vkladu Příjemce vložené pohledávky vyúčtuje pohledávku na příslušný pohledávkový účet v ocenění podle znaleckého posudku (např. ocenění vkládaného majetku), které může být odlišné od účetní hodnoty pohledávky vkladatele. Z daňového hlediska: pohledávky nabyté obchodní společností nebo družstvem na základě vkladu (§ 25 odst. 1 písm. zc) zákona o daních z příjmů), při kterém se vkladatel neruší a pokračuje v činnosti, není možné odpisovat a vytvářet daňové opravné položky podle zákona o rezervách, s výjimkou pohledávek nabytých při přeměně společnosti (viz § 24 odst. 9 zákona o daních z příjmů), u pohledávek nabytých při přeměně může nástupnická společnost pokračovat v tvorbě opravných položek u předávající (zanikající nebo rozdělovaná) společnosti, za stejných podmínek a v rozsahu, v jakém souvisí s částí obchodního 202
(KPCPéPÊ NGCUKPI JOQVPÆJQ OCLGVMW C P¾LGOPÆ \ RQJNGFW P¾LGOEG
Pořízení zboží a služeb z Evropské unie Plátci vzniká povinnost přiznat daň při pořízení zboží a služeb ze států Evropské unie: ke dni vystavení daňového dokladu za dodané zboží z Evropské unie, pokud byl tento doklad vystaven osobou registrovanou k dani v jiném členském státu Evropské unie před 15. dnem měsíce, který následuje po měsíci, v němž bylo zboží pořízeno, k 15. dni v měsíci, který následuje po měsíci, v němž bylo zboží pořízeno. Povinnost přiznat daň v tomto případě znamená, že český odběratel stanoví základ daně v Kč, sazbu daně a daň z přijatého zboží, protože na dokladu obdrženém od dodavatele nejsou tyto údaje obsaženy. Odběratel DPH přizná, avšak pokud má k dispozici daňový doklad, přiznal daň ve svém daňovém přiznání a doklad zaúčtoval, může si současně s přiznanou daní uplatnit nárok na odpočet daně. Nárok si může v zásadě uplatnit i v případě, že doklad zatím nemá, avšak předpokládá, že tento doklad bude k dispozici. V těchto případech se bude přiznaná daň a nárok na odpočet daně účtovat 343/343. Důležité je však upozornit na skutečnost, že nárok na odpočet je nutné prokázat při následné kontrole daňovým dokladem a jeho zaúčtováním. Při převzetí zboží na sklad od dodavatele z Evropské unie, pokud není k dispozici daňový doklad, doporučuji účtovat na zvláštní analytický účet závazků za dodavateli v kurzu přijetí zboží na sklad. Tento kurz by se neměnil při doručení daňového dokladu před 15. dnem měsíce, který následuje po měsíci, v němž bylo zboží pořízeno. Pokud by daňový doklad přišel po tomto datu, daň by se vypočítala ze základu zjištěného kurzem k 15. dni v měsíci, který následuje po měsíci, v němž bylo zboží pořízeno. Účtovalo by se pouze o DPH, a nikoliv o změně základu daně z důvodu pohybu kurzu. Tímto postupem by se zjednodušila celá evidence.
),1$1þ1Ì /($6,1* +0271e+2 0$-(7.8 $ 1É-(01e = 32+/('8 1É-(0&(
Vymezení finančního leasingu pro účetnictví Finančním leasingem se rozumí přenechání věci s výjimkou věci, která je nehmotným majetkem, vlastníkem k užití za úplatu, pokud je při vzniku smlouvy ujednáno, že po uplynutí sjednané doby převede vlastník užívané věci vlastnická práva k ní za kupní cenu nebo bezúplatně na uživatele věci. Finanční leasing umožňuje podnikatelům obstarání majetku, aniž by museli příslušnou cenu majetku zaplatit předem. Funkci investora zajišťuje při tomto způsobu pořízení pronajímatel (leasingová společnost). Podnikatel hmotný majetek využívá, avšak není jeho právním vlastníkem, tím se stává až po skončení leasingu a úhradě všech splátek. Finanční leasing se realizuje obvykle formou inominátních smluv.
247
++ ·è'60ª /'61&; # 215672; ·è618 0ªe
3ĜtNODG\ ~þHWQtKR SURYHGHQt ± VFKYiOHQt ĜiGQp ~þHWQt ]iYČUN\ D UR]GČOHQt YêVOHGNX KRVSRGDĜHQt Text 1. Rozhodnutí valné hromady a) dividendy (ve výši již vyplacené zálohy) b) dividendy (ještě nevyplacené) c) nerozdělený zisk 2. Úhrada nevyplacené dividendy
částka
MD
Dal
1 000 200 300 200
431 431 431 364
438 364 428 221
9ëVOHGHN KRVSRGDĝHQt PLQXOëFK OHW
Výsledek hospodaření minulých let je ve vlastním kapitálu členěn do dvou složek: a) „A.IV.1. Nerozdělený zisk nebo neuhrazená ztráta minulých let” – do této položky jsou valnou hromadou či společníky, event. akcionáři, převáděny nerozdělené zisky či neuhrazené ztráty, které nebyly pokryty z jiných zdrojů vlastního kapitálu; pokud z různých důvodů valná hromada či společníci nerozhodnou o rozdělení zisku či úhradě ztráty, je zisk nebo ztráta předchozího roku automaticky převedena do této položky, b) „A.IV.2. Jiný výsledek hospodaření minulých let (+/–)” – obsahuje: • rozdíly ze změn účetních metod, • část odložené daně z titulu prvního účtování o odložené dani, • opravy v důsledku nesprávného účtování nebo neúčtování o nákladech a výnosech v minulých účetních obdobích, pokud tyto opravy byly významné.
3ĜtNODG ± 2SUDY\ QHVSUiYQRVWt PLQXOêFK OHW Nezaúčtování prodeje nemovitosti v roce 2021. Chyba zjištěna po sestavení účetní závěrky 2021, tj. v průběhu roku 2022, po jejím schválení VH a po odevzdání DP 2021. • PC nemovitosti ......................................... 5 000 000 Kč • Oprávky (účetní) ......................................–1 000 000 Kč • Účetní zůstatková cena............................... 4 000 000 Kč • Daňová ZC.................................................4 210 000 Kč • Prodejní cena nemovitosti ........................... 6 000 000 Kč Text Účetní ZC nemovitosti Vyřazení nemovitosti Kupní cena nemovitosti
270
Kč 4 000 5 000 6 000
MD )
42 (VHML* ) 081 311
Dal 081 021 42 (VHML*))
+++ ·è'60ª < 8ö4-# # 7<#8ª4 0ª ·è'60ª%* -0+*
Obsah položek aktuálních výkazů (rozvaha v plném rozsahu) v platném znění pro rok 2021 navazuje na vzorový účtový rozvrh uvedený v části II. kapitola 2.2 této publikace. Příloha č. 1 k vyhlášce č. 500/2002 Sb. NÁVRH FORMULÁŘE 2021 5R]YDKD ELODQFH
Y SOQpP UR]VDKX k 31. 12. 2021
Y FHOêFK WLV .þ
1i]HY VtGOR SUiYQt IRUPD SĜHGPČW SRGQLNiQt ~þHWQt MHGQRWN\
…………………………………………… …………………………………………… …………………………………………… ……………………………………………
,ý
Název položky brutto A. B. B.I. B. I.
1. 2. 2. 2.
1. 2.
3.
Goodwill
4.
5.
B.II. B.II.
300
AKTIVA CELKEM Pohledávky za upsaný základní kapitál Stálá aktiva Dlouhodobý nehmotný majetek Nehmotné výsledky vývoje Ocenitelná práva Software Ostatní ocenitelná práva
5.
1.
5.
2.
1. 1. 1.
1. 2.
Ostatní dlouhodobý nehmotný majetek Poskytnuté zálohy na dlouhodobý nehmotný majetek a nedokončený dlouhodobý nehmotný majetek Poskytnuté zálohy na dlouhodobý nehmotný majetek Nedokončený dlouhodobý nehmotný majetek Dlouhodobý hmotný majetek Pozemky a stavby Pozemky Stavby
Období běžné korekce
353
012 072, 091AU B.I.2.1+B.I.2.2 013 073, 091AU 014 074, 091AU (–/+)077, (+/–)017 091AU 019,
079,091AU
051
091AU
041
091AU
031 021
092AU 081, 092AU
netto
minulé
+++ ·è'60ª < 8ö4-# # 7<#8ª4 0ª ·è'60ª%* -0+*
Î Dotace Uvedou se přijaté dotace na investiční a provozní účely, případně s dalšími doplňujícími informacemi o účelu přijatých dotací. V rámci tohoto bodu v účetní závěrce za rok 2020 a případně za rok 2021 bude vhodné uvést i informaci o přijatých dotacích, podporách, příspěvcích či úlevách v souvislosti s řešením negativních dopadů a následků pandemie onemocnění Covid-19. Jedná se např. o podpory z programů „Antivirus“, „COVID – Nájemné“ a dalších.
Î Investiční instrumenty Účetní jednotka uvede informace o: a) cílech a metodách řízení rizik dané společnosti, včetně její politiky pro zajištění všech hlavních typů plánovaných transakcí, u kterých se použijí zajišťovací deriváty, a b) cenových, úvěrových a likvidních rizicích souvisejících s tokem hotovosti, kterým je účetní jednotka vystavena. Účetní jednotka obvykle uvede pro každý druh derivátu údaje o rozsahu a podstatě včetně hlavních podmínek a okolností, které mohou ovlivnit výši, časový průběh a určitost budoucích peněžních toků, a tabulku s uvedením změn reálné hodnoty během účetního období na příslušném účtu účtové skupiny 41 (povinná informace pro všechny účetní jednotky).
Î Vlastní kapitál a) V příloze účetní jednotka popíše významné důvody, které vedly ke snížení nebo zvýšení jednotlivých položek vlastního kapitálu. Popis důvodu změn výše a struktury vlastního kapitálu by měl navazovat na samostatný přehled o změnách vlastního kapitálu (viz část III. kapitola 2.5), který bude samostatnou složkou účetní závěrky. Příloha by neměla opakovat údaje z tohoto přehledu, ale komentovat jednotlivé případy přírůstků a úbytků položek vlastního kapitálu, zejména: • zvýšení základního kapitálu z vlastních zdrojů a údaje o těchto zdrojích, • zvýšení základního kapitálu vklady (úpisem) od jiných osob, • příplatky (dobrovolné či povinné) do obchodní společnosti, • snížení základního kapitálu z titulu ztrát nebo s výplatou základního kapitálu společníkům nebo akcionářům, • rozdělení výsledku hospodaření minulého roku, • výplata podílů na zisku (dividend) a záloh na podíly na zisku, • úhrada ztrát minulých let a zdroje úhrady, • rozdělení zisků minulých let a výplata (rozdělení) jiných vlastních zdrojů, • změna kapitálu z přecenění na reálnou hodnotu, • změna kapitálu z důvodu účtování o odložené dani,
322
+++ ·è'60ª < 8ö4-# # 7<#8ª4 0ª ·è'60ª%* -0+*
Î Oblast dlouhodobého majetku Výkaz o peněžních tocích obsahuje oblast dlouhodobého majetku v několika položkách, pro jejichž získání se čerpají údaje jak z rozvahy, tak i z výsledovky: odpisy, zisk/ztráta z prodeje dlouhodobého majetku, výnosy z prodeje dlouhodobého majetku, výdaje spojené s pořízením dlouhodobého majetku. V každém případě základním kontrolním prvkem je skutečnost, že součet všech položek výše uvedených ve výkazu se musí rovnat změně stavu dlouhodobého majetku z rozvahy, tj. položka z rozvahy B. Vazbu mezi ukazateli z výkazu zisku a ztráty a položkou změny stavu stálých aktiv z rozvahy můžeme dokladovat následující tabulkou: Položky
2. krok
Změna stavu dlouhodobého majetku
1. krok –146 000
Odpisy
–12 000
Zisk/ztráta z prodeje dlouhodobého majetku
+4 000
Výnosy z prodeje dlouhodobého majetku
–38 000
Přírůstek dlouhodobého majetku, tj. ZS účtových skupin 04, 05 a obrat MD 01, 02, 03 a 06
–192 000
Přírůstek dlouhodobého majetku je však tvořen také nepeněžitým přírůstkem z titulu vkladu zásob materiálu do základního kapitálu jiné společnosti (finanční investice). Tento vklad by ovlivnil jak provozní sféru cash flow (prostřednictvím změny stavu zásob – úbytek), tak i investiční sféru (přírůstek finančních investic). Z tohoto důvodu je nutné očistit o tento vklad obě sféry výkazu cash flow, tj. změnu stavu zásob i snížit přírůstek investičního majetku. a) Úprava přírůstku dlouhodobého majetku o nepeněžitý vklad zásob do dlouhodobého finančního majetku Přírůstek dlouhodobého majetku (včetně vkladu zásob jako finanční investice) Nepeněžitý vklad zásob (finanční investice) Přírůstek dlouhodobého majetku bez nepeněžitého přírůstku finanční investice (vklad zásob)
370
–192 000 20 000 Současná úprava změny stavu zásob v provozní části výkazu –172 000 Pořízení dlouhodobého majetku nákupem (122 000) plus peněžní vklad (50 000) viz pomocný přehled
< -10 é 5D 1 ·è'60+%68ª
(1) Účetní jednotky mohou pověřit vedením svého účetnictví i jinou právnickou nebo fyzickou osobu. (2) Pověřením podle odstavce 1 se nezbavuje účetní jednotka odpovědnosti za vedení účetnictví.
(1) Účetní jednotky jsou povinny zachycovat skutečnosti, které jsou předmětem účetnictví, (dále jen „účetní případy“) účetními doklady. (2) Účetní jednotky jsou povinny zaznamenávat účetní případy v účetních knihách (dále jen „účetní zápisy“) pouze na základě průkazných účetních záznamů podle odstavce 1. (3) Účetní jednotky jsou povinny inventarizovat majetek a závazky podle § 29 a 30. (4) Účetní jednotky jsou povinny sestavovat účetní závěrku podle § 18 jako řádnou, popřípadě jako mimořádnou nebo mezitímní, a kromě toho v případech stanovených podle § 22 až 22b sestavují i konsolidovanou účetní závěrku. (5) Účetní jednotky a ostatní osoby, o kterých tak stanoví tento zákon nebo jiný právní předpis, jsou povinny předávat účetní záznamy do centrálního systému účetních informací státu a přebírat účetní záznamy z centrálního systému účetních informací státu, případně přebírat požadavek na předání vyžádaného účetního záznamu, podle zvláštního právního předpisu upravujícího pravidla pro formát, strukturu, přenos a zabezpečení účetních záznamů v technické formě vybraných účetních jednotek. (6) V případě, že podle zvláštního zákona schvaluje zřizovatel nebo jiná účetní jednotka účetní závěrku vybrané účetní jednotky, poskytuje tato vybraná účetní jednotka součinnost pro schvalování své účetní závěrky.
(1) Účetní jednotky jsou povinny vést účetnictví tak, aby účetní závěrka byla sestavena na jeho základě srozumitelně a podávala věrný a poctivý obraz předmětu účetnictví a finanční situace účetní jednotky tak, aby na jejím základě mohla osoba, která tyto informace využívá (dále jen „uživatel“), činit ekonomická rozhodnutí. (2) Zobrazení je věrné, jestliže obsah položek účetní závěrky odpovídá skutečnému stavu, který je přitom zobrazen v souladu s účetními metodami, jejichž použití je účetní jednotce uloženo na základě tohoto zákona. Zobrazení je poctivé, když jsou při něm použity účetní metody způsobem, který vede k dosažení věrnosti. Tam, kde účetní jednotka může volit mezi více možnostmi dané účetní metody a zvolená možnost by zastírala skutečný stav, je účetní jednotka povinna zvolit jinou možnost, která skutečnému stavu odpovídá. Pokud dojde ve výjimečných případech k tomu, že použití účetních metod stanovených prováděcími právními předpisy bude neslučitelné s povinností podle odstavce 1, postupuje účetní jednotka odchylně tak, aby byl podán věrný a poctivý obraz. (3) Účetní jednotka je povinna použít účetní metody způsobem, který vychází z předpokladu, že bude nepřetržitě pokračovat ve své činnosti a že u ní nenastává žádná skutečnost, která by ji omezovala nebo ji zabraňovala v této činnosti pokračovat i v dohledné budoucnosti. V případě, že účetní jednotka má informaci o tom, že u ní taková skutečnost nastává, je povinna použít účetní metody způsobem tomu odpovídajícím, přičemž informaci o použitém způsobu jsou povinny uvést v příloze v účetní závěrce. 400
8;*. i-# é 5D
-LQp SURYR]Qt YêQRV\ Položka „III.3. Jiné provozní výnosy“ obsahuje zejména přijaté dary v provozní oblasti, smluvní pokuty a úroky z prodlení, výnosy z postoupených pohledávek a výnosy z odepsaných pohledávek, inventarizační rozdíly, dotace k úhradě nákladů nebo k úhradě jiné ekonomické újmy13a), pojistná plnění a mimořádné provozní výnosy.
'DQČ D SRSODWN\ Položka „F.3. Daně a poplatky“ obsahuje veškeré daně, poplatky a jiná obdobná peněžitá plnění, o kterých bylo účtováno účetní jednotkou jako o nákladech s výjimkou daně z příjmů.
5H]HUY\ Y SURYR]Qt REODVWL D NRPSOH[Qt QiNODG\ SĜtãWtFK REGREt Položka „F.4. Rezervy v provozní oblasti a komplexní náklady příštích období“ obsahuje náklady související s tvorbou rezerv a komplexních nákladů příštích období, o kterých je účtováno na vrub příslušného účtu účtové skupiny 55 – Odpisy, rezervy, komplexní náklady příštích období a opravné položky v provozní oblasti; dále obsahuje i snížení těchto nákladů související se snížením nebo zrušením rezerv a komplexních nákladů, o kterém je účtováno ve prospěch tohoto příslušného účtu. Tato položka může mít i zápornou hodnotu.
-LQp SURYR]Qt QiNODG\ Položka „F.5. Jiné provozní náklady“ obsahuje zejména poskytnuté dary, smluvní pokuty a úroky z prodlení, ostatní pokuty a penále, odpis pohledávek, pojistné vztahující se k provozní činnosti, inventarizační rozdíly a škody v provozní oblasti. Škodou se v tomto případě rozumí fyzické znehodnocení, to je neodstranitelné poškození nebo zničení, dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku a zásob, a to z objektivních i subjektivních příčin. Dále obsahuje spotřebu preferenčních limitů, které nelze odpisovat podle času nebo výkonů, a spotřebu povolenek na emise. Spotřeba povolenek je vykázána bez ohledu na jejich následné vyřazení13b) a jejich číselné označení v rejstříku obchodování s povolenkami13c). Obsahuje i mimořádné provozní náklady.
D 9êQRV\ ] GORXKRGREpKR ¿QDQþQtKR PDMHWNX ± SRGtO\ Položka „IV. Výnosy z dlouhodobého finančního majetku – podíly“ obsahuje výnosy z podílů na zisku a tržby z prodeje podílů.
9êQRV\ ] RVWDWQtKR GORXKRGREpKR ¿QDQþQtKR PDMHWNX Položka „V. Výnosy z ostatního dlouhodobého finančního majetku“ obsahuje výnosy z ostatního dlouhodobého finančního majetku a tržby z prodeje ostatního dlouhodobého finančního majetku.
462
t-WTUQXÆ TQ\FÊN[ t+PXGPVCTK\CéPÊ TQ\FÊN[ C \VT¾V[ X T¾OEK PQTGOe
èGUMÚ ×éGVPÊ UVCPFCTF RTQ RQFPKMCVGNG é +PXGPVCTK\CéPÊ TQ\FÊN[ C \VT¾V[ X T¾OEK PQTGO RąKTQ\GPÚEJ ×D[VMč \¾UQD 1. Cíl
Cílem tohoto standardu je stanovit podle zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon“) a vyhlášky č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „vyhláška“) základní postupy účtování o inventarizačních rozdílech a ztrátách v rámci norem přirozených úbytků zásob za účelem docílení souladu při používání účetních metod účetními jednotkami.
2. Obsahové vymezení 2.1. 2.2.
2.3.
2.4.
Inventarizační rozdíl je stanoven § 30 odst. 10 zákona. Mankem nejsou technologické a technické ztráty vznikající například rozprachem, vyschnutím v rámci technologických úbytků ve výrobním, zásobovacím a odbytovém procesu. Jedná se o ztráty v rámci norem přirozených úbytků zásob. Inventarizační rozdíl podle § 30 odst. 10 písm. a) zákona (tj. manko nebo schodek) se dále posuzuje zejména podle příslušných ustanovení občanského zákoníku, zákona o obchodních korporacích a zákoníku práce. Inventarizační rozdíl podle § 30 odst. 10 písm. b) zákona (tj. přebytek) se dále posuzuje mimo jiné podle příslušných ustanovení občanského zákoníku.
3. Postup účtování 3.1.
Rozdíly podle bodu 2.1. se účtují na vrub příslušného účtu jiných provozních nákladů nebo ve prospěch příslušného účtu jiných provozních výnosů nebo na vrub příslušného účtu finančních nákladů nebo ve prospěch příslušného účtu finančních výnosů s výjimkou a) chybějících cenných papírů; pokud ze zvláštního právního předpisu vyplývá, že je nutno zahájit umořovací řízení, pak jsou tyto cenné papíry vedeny na odděleném analytickém účtu „Cenné papíry v umořovacím řízení“, b) přebytku odpisovaného dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku účtovaného podle bodu 3.5. písm. b) a přebytku neodpisovaného dlouhodobého hmotného majetku účtovaného podle bodu 3.6. písm. b), c) přebytku nakoupených zásob, pokud se má oprávněně za to, že k němu došlo chybným účtováním při jejich vyskladnění; účtuje se ve prospěch příslušných účtů účtové skupiny 50–Spotřebované nákupy; d) přebytků u zásob vlastní činnosti včetně zvířat, které se účtují na příslušné účty změny stavu vnitropodnikových zásob. 521
E t C
D (1) Peněžní prostředky ve výši rezerv tvořených podle § 9 a § 10 odst. 1 nebo rezerv vymezených v § 10 odst. 2 se ukládají na samostatný účet vedený v České republice u banky nebo pobočky zahraniční banky se sídlem v jiném členském státě Evropské unie, který je určen výhradně pro ukládání prostředků rezerv tvořených podle § 9 a § 10 odst. 1 nebo rezerv vymezených v § 10 odst. 2, příjmu z prodeje státních dluhopisů pořízených z prostředků tohoto účtu a popřípadě výnosů z prostředků těchto rezerv (dále jen „zvláštní vázaný účet“). Výnosy z prostředků rezerv se pro účely tohoto ustanovení rozumí výnosy z peněžních prostředků vázaných na zvláštním vázaném účtu a úrokové výnosy ze státních dluhopisů pořízených z prostředků zvláštního vázaného účtu. Peněžní prostředky zvláštního vázaného účtu mohou být čerpány pouze na účely, na které byly rezervy vytvořeny, s výjimkou uvedenou v odstavci 4. Poplatník zřídí pro jednotlivý účel tvorby rezervy vždy pouze jeden zvláštní vázaný účet, který je veden v českých korunách nebo v eurech. (2) Ve zdaňovacím období nebo v období, za které se podává daňové přiznání, je zaúčtovaná tvorba rezerv vymezených v odstavci 1 výdajem (nákladem) na dosažení, zajištění a udržení příjmů, pokud a) budou peněžní prostředky ve výši zaúčtované tvorby rezerv převedeny na zvláštní vázaný účet nejpozději do termínu pro podání daňového přiznání; nebudou-li převedeny v plné výši, výdajem (nákladem) na dosažení, zajištění a udržení příjmů se stává pouze ta část zaúčtované tvorby rezerv, která byla na zvláštní vázaný účet převedena nejpozději do termínu pro podání daňového přiznání, a b) peněžní prostředky uložené na zvláštním vázaném účtu se nepoužijí na úhradu výdajů souvisejících s účely, na něž byly vytvořeny rezervy podle § 9 a § 10 odst. 1 nebo rezervy vymezené v § 10 odst. 2, a to do výše rezerv vytvořených do 31. prosince 2003 nebo do konce období, za které se podává daňové přiznání a které započalo v roce 2003, pokud nebyly uvedené rezervy následně zcela zrušeny nebo vyčerpány; pokud byly uvedené rezervy následně zrušeny nebo čerpány pouze zčásti, platí uvedená podmínka pouze pro nezrušenou část uvedené výše rezerv. Tato podmínka se neuplatní v případě, kdy zvláštní právní předpis stanoví výslovně povinnost převést na zvláštní vázaný účet peněžní prostředky ve výši dříve vytvořených rezerv nebo jejich zvláštním právním předpisem vymezené části, které byly uplatněny jako výdaj (náklad) na dosažení, zajištění a udržení příjmů do 31. prosince 2003. (3) Pokud poplatník použije peněžní prostředky uložené na zvláštním vázaném účtu v rozporu s podmínkou uvedenou v odstavci 2 písm. b), je oprávněn uplatnit zaúčtovanou tvorbu rezerv vymezených v odstavci 1 jako výdaj (náklad) na dosažení, zajištění a udržení příjmů podle odstavce 2 nejdříve ve zdaňovacím období nebo v období, za které se podává daňové přiznání, v němž součet výše peněžních prostředků uložených na zvláštním vázaném účtu podle odstavce 1 a hodnoty státních dluhopisů vedených na samostatném účtu u České národní banky, ve Středisku cenných papírů nebo v centrálním depozitáři, na který Česká republika jednající prostřednictvím Ministerstva financí převede evidence Střediska cenných papírů (dále jen „centrální depozitář“)1b), zachycené v účetnictví podle zvláštního právního předpisu1a) dosáhne alespoň výše rezerv podle § 9 a § 10 odst. 1 nebo rezerv vymezených v § 10 odst. 2 vykázané a zaúčtované podle zvláštního právního předpisu1a).
609
t
za které je jeho daň rovna paušální dani, vede poplatník (vlastník nebo nájemce) odpisy pouze evidenčně. (9) Pěstitelskými celky trvalých porostů s dobou plodnosti delší než tři roky se podle odstavce 2 rozumějí a) ovocné stromy vysázené na souvislém pozemku o výměře nad 0,25 ha v hustotě nejméně 90 stromů na 1 ha, b) ovocné keře vysázené na souvislém pozemku o výměře nad 0,25 ha v hustotě nejméně 1 000 keřů na 1 ha, c) chmelnice a vinice. (10) Hmotným majetkem se stávají věci uvedené do stavu způsobilého obvyklému užívání, kterým se rozumí dokončení věci a splnění technických funkcí a povinností stanovených zvláštními právními předpisy pro užívání.
Hmotným majetkem vyloučeným z odpisování je a) bezúplatně převedený majetek podle smlouvy o finančním leasingu, pokud výdaje (náklady) související s jeho pořízením nepřevýší 80 000 Kč, b) pěstitelský celek trvalých porostů s dobou plodnosti delší než 3 roky, jež nedosáhl plodonosného stáří, c) hydromeliorace do 2 let po jejím dokončení, d) umělecké dílo, které je hmotným majetkem a není součástí stavby a budovy, předměty muzejní a galerijní hodnoty, popřípadě jejich soubory v muzeích a památkových objektech, stálé výstavní soubory a knihovní fondy knihoven jednotné soustavy, popřípadě jiné fondy, e) movitá kulturní památka a soubory movitých kulturních památek, f) hmotný majetek převzatý povinně bezúplatně podle zvláštních právních předpisů, g) inventarizační přebytky hmotného majetku zjištěné podle zvláštního právního předpisu,20) pokud nebyly při zjištění zaúčtovány ve prospěch výnosů, h) hmotný movitý majetek nabytý věřitelem v důsledku zajištění dluhu převodem práva, a to po dobu zajištění tohoto dluhu a za předpokladu, že jej po tuto dobu bude odpisovat původní odpisovatel, uzavře-li s věřitelem smlouvu o výpůjčce, ch) zrušeno i) hmotný majetek, u něhož odpisy nebo zahraniční položky obdobného charakteru jako odpisy uplatňuje jiná osoba než odpisovatel podle tohoto zákona, jde-li o 1. pronajatý hmotný majetek, 2. hmotný majetek, který je předmětem finančního leasingu, j) hmotný majetek nabytý darováním, plněním ze svěřenského fondu nebo z rodinné fundace, jehož nabytí bylo od daně z příjmů osvobozeno nebo nebylo předmětem daně.
(1) Hmotný majetek odpisuje odpisovatel. Hmotný majetek je oprávněn odpisovat vždy pouze jeden poplatník. Odpisovatelem je a) poplatník, který má k hmotnému majetku vlastnické právo, b) organizační složka státu příslušná hospodařit s majetkem státu,
723
2ąÊNQJC é M \¾MQPW é 5D 2QM[P &t
3RN\Q '± 6GČOHQt N XSODWĖRYiQt PH]LQiURGQtFK VWDQGDUGĤ SĜL ]GDĖRYiQt WUDQVDNFt PH]L VGUXåHQêPL SRGQLN\ ± SĜHYRGQt FHQ\ GiOH MHQ Ä3RN\Q³
Č. j.: 45076/19/7100-40113-110343
ÒYRG Za účelem sjednocení a usnadnění postupů při oceňování transferů mezi spojenými osobami jsou v mezinárodním měřítku uplatňovány principy a postupy upravené ve Směrnici o převodních cenách pro nadnárodní podniky a daňové správy vypracované v roce 1979 ve formě Zprávy Výboru pro fiskální záležitosti Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj a následně od r. 1996 doplňované jinými zprávami Výboru pro fiskální záležitosti OECD (dále jen „Směrnice“)1), blíže také viz kapitola 1.1.3. Tato Směrnice je všeobecně uznávaným dokumentem a i v České republice je to základní materiál, z něhož je třeba primárně vycházet při oceňování transakcí mezi spojenými osobami. Principy a postupy uvedené ve Směrnici musí být uplatňovány v souladu mezinárodními smlouvami o zamezení dvojího zdanění, které jsou v České republice prováděny, a s účinnými zákony České republiky. Tento Pokyn (který nahrazuje Pokyn č. D-332 vydaný pod č. j.: 39/86 829/2009-393) je vydáván v návaznosti na aktualizovanou verzi shora uvedené Směrnice o převodních cenách pro nadnárodní podniky a daňové správy, kterou v roce 2017 vydala OECD. Principy uvedené v tomto Pokynu odráží zejména přístup uplatňovaný již v době před aktualizací této Směrnice a pouze doplňují a upřesňují výklady některých oddílů aktualizované Směrnice. Tento Pokyn je vydáván za účelem zajištění jednotného postupu při stanovování základu daně ovlivněného transakcemi mezi sdruženými podniky v přeshraničních vztazích, ale i v rámci tuzemských transakcí mezi spojenými osobami, a to jak ze strany Finanční správy ČR, tak ze strany daňových subjektů. Tento metodický Pokyn je zpracován s ohledem na stávající českou legislativu a prováděné příslušné mezinárodní smlouvy v době vydání Pokynu a věnuje se zejména uplatnění základních principů při správě daní pro oblast převodních cen v podmínkách České republiky.
35,1&,3 75ä1Ë+2 2'67838 $ 6'58ä(1e 32'1,.< UHVS 632-(1e 262%<
Obecně lze konstatovat, že za převodní neboli transferové ceny lze považovat „ceny“ uplatňované u transakcí uskutečňovaných mezi dvěma a více daňovými subjekty ekonomicky nebo personálně spojenými (v terminologii smluv o zamezení dvojího zdanění se užívá pojem sdružené podniky). Tyto ceny (tzv. obvyklé ceny) musí být stanoveny stejným způsobem, jakým by při jejich stanovení postupovaly subjekty, které nejsou ekonomicky či personálně spojené (nezávislé podniky). Takto stanovené převodní ceny jsou cenami stanovenými na základě principu tržního odstupu. V České republice se v této souvislosti obecně hovoří o použití „cen obvyklých“ pro účely stanovení základu daně z příjmu, jak jsou uváděny v našich daňových zákonech. Princip tržního odstupu (Arm‘s length principle – dále také jen „ALP“) je upraven: A. ve Smlouvách o zamezení dvojího zdanění (dále také jen „Smlouvy“ nebo „SZDZ“); B. v zákoně č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“); 881
2ąÊNQJC é M \¾MQPW é 5D 2ąGJNGF RNCVPÚEJ UONWX èGUMÆ TGRWDNKM[ Q \COG\GPÊe
3Ĝ(+/(' 3/$71ê&+ 60/89 þ(6.e 5(38%/,.< 2 =$0(=(1Ì '92-Ì08 ='$1Č1Ì DNWXiOQt VWDY Y GREČ SĜHGiQt GR WLVNX SR )LQDQþQt ]SUDYRGDM þ ]H GQH
Smluvní stát
Platnost ode dne
Sbírka zákonů (event. Sbírka mezinárodních smluv)
Albánie
10. 9. 1996
270/1996 Sb.
Arménie
15. 7. 2009
86/2009 Sb.m.s.
Austrálie
27. 11. 1995
5/1996 Sb.
Ázerbájdžán
16. 6. 2006
74/2006 Sb.m.s.
Bahrajn
10. 4. 2012
59/2012 Sb.m.s.
6. 6. 2012
69/2012 Sb.m.s.
Barbados
Belgie
24. 7. 2000
95/2000 Sb.m.s.
Bělorusko
15. 1. 1998
31/1998 Sb.
Bosna a Hercegovina
12. 5. 2010
58/2010 Sb.m.s.
Botswana Brazílie
26.11.2020
49/2020 Sb.m.s.
14. 11. 1990
200/1991 Sb.m.s.
Finanční zpravodaj č. 12/96
č. 2/96
č. 4/01, č. 9-10/03, č. 6-7/07, č. 4/15 č. 5/98, č. 11/98
2. 7. 1999
203/1999 Sb.
Čína
4. 5. 2011
65/2011 Sb.m.s.
č. 5/11
17. 12. 2012
14/2013 Sb.m.s.
č. 3/13
Egypt
4. 10. 1995
283/1995 Sb.
č. 1/96
Estonsko
26. 5. 1995
184/1995 Sb.
č. 12/2/95, č. 3/14
Etiopie
30. 5. 2008
54/2008 Sb.m.s.
Filipíny
23. 9. 2003
132/2003 Sb.m.s. č. 11/04
Finsko
12. 12. 1995
43/1996 Sb.
Francie
1. 7. 2005
79/2005 Sb.m.s.
Ghana
11. 8. 2020
38/2020 Sb.m.s.
Úmluva č. 32/2020 Sb.m.s. (FZ č. 15/2020)
č. 1/2/07
Bulharsko
Dánsko
Poznámka
č. 2/98, č. 1/05 č. 12/1/05, č. 11-12/06
Sdělení č. 127/2003 Sb.m.s. Pokyn č. D - 312 Protokol č. 17/2015 Sb.m.s. Úmluva č. 32/2020 Sb.m.s. (FZ č. 23/2020) red. oprava č. 74/1998 Sb. Protokol č. 99/2011 Sb.m.s.
Úmluva č. 32/2020 Sb.m.s. (FZ č. 34/2020) Úmluva č. 32/2020 Sb.m.s. (FZ č. 3/2021) red. oprava č. 17/2004 Sb.m.s.
Úmluva č. 32/2020 Sb.m.s. (FZ č. 28/2020) Úmluva č. 32/2020 Sb.m.s. (FZ č. 29/2020)
1147
Doporučená cena 619 Kč
EDICE ÚČETNICTVÍ EDICE DANĚ
EDICE ÚČETNICTVÍ
DVOUMĚSÍČNÍK PRAKTICKÁ PERSONALISTIKA MĚSÍČNÍK ÚČETNÍ A DANĚ
MĚSÍČNÍK MZDOVÁ ÚČETNÍ
ANAG, spol. s r. o. | Kollárovo nám. 698/7 | 779 00 Olomouc tel.: 585 757 411 | fax: 585 418 867 | e-mail: obchod@anag.cz www.anag.cz