Ing. Zdeněk Kuneš
DPH
V TUZEMSKU ZAMĚŘENO NA NEMOVITÉ VĚCI A VÝSTAVBU v praktických příkladech stanovení místa plnění u služeb vztahujících se k nemovité věci správná sazba daně u oprav a rekonstrukcí staveb pro bydlení sazba daně u nové výstavby dodání pozemků nebo staveb režim přenesení daňové povinnosti 2. aktualizované vydání
EDICE DANĚ
Případné zásadní legislativní změny, k nimž dojde v období mezi jednotlivými vydáními, budou ošetřeny formou vkládané aktualizace, která bude po dobu prodejnosti publikace volně ke stažení na www.anag.cz. Nutnost aktualizace posuzuje na základě legislativních změn výhradně autor ve spolupráci s nakladatelstvím. Aktualizace však v žádném případě nemohou nahradit nová vydání knihy. Aktualizaci zašleme zdarma na vyžádání
anag@anag.cz, tel.: 585 757 411
© Ing. Zdeněk Kuneš, 2020 © Nakladatelství ANAG, 2020 ISBN 978-80-7554-273-1
Obsah
1DUCJ Předmluva ..................................................................................................................... 6 O autorovi ..................................................................................................................... 7 1.
Předmět daně ......................................................................................................... 8
2.
Územní působnost ................................................................................................. 9
3.
Vymezení základních pojmů ................................................................................11
4.
Obrat.....................................................................................................................19
5.
Zvláštní ustanovení .............................................................................................. 22
6.
Osoby povinné k dani........................................................................................... 23
7.
Plátci .................................................................................................................... 26
8.
Identifikované osoby ............................................................................................ 30
9.
Místo plnění při dodání zboží .............................................................................. 33
10. Základní pravidla pro stanovení místa plnění při poskytnutí služby ..................... 34 11. Místo plnění při poskytnutí služby vztahující se k nemovité věci ......................... 36 12. Dodání zboží ........................................................................................................ 43 13. Poskytnutí služby................................................................................................. 53 14. Poukaz ................................................................................................................. 57 15. Vznik povinnosti přiznat daň při dodání zboží a poskytnutí služby ..................... 60 16. Uskutečnění zdanitelného plnění při dodání zboží a poskytnutí služby ............... 62 17. Uskutečnění zdanitelného plnění a povinnost přiznat daň při dodání zboží a poskytnutí služby osobou neusazenou v tuzemsku................. 72 18. Uskutečnění plnění a povinnost přiznat plnění při dodání zboží a poskytnutí služby s místem plnění mimo tuzemsko .......................................... 75 19. Daňové doklady ....................................................................................................76 19.1 Daňový doklad .................................................................................................... 76 19.2 Určení pravidel pro vystavování daňových dokladů .............................................78 19.3 Pravidla pro vystavování daňových dokladů v tuzemsku .....................................79 19.4 Náležitosti daňového dokladu..............................................................................83 19.5 Vystavování zjednodušeného daňového dokladu .................................................85 19.6 Náležitosti zjednodušeného daňového dokladu ...................................................85 19.7 Splátkový kalendář, Platební kalendář, Souhrnný daňový doklad......................... 87 19.8 Doklad o použití, Potvrzení při dražbě a při prodeji mimo dražbu .......................90
20. Zajištění věrohodnosti původu, neporušenosti obsahu a čitelnosti daňových dokladů ...............................................................................91 21. Obecné ustanovení o uchovávání daňových dokladů, Elektronické uchovávání daňových dokladů......................................................... 93
3
OBSAH 22. Základ daně ......................................................................................................... 95 23. Základ daně ve zvláštních případech ...................................................................104 24. Výpočet daně u dodání zboží a poskytnutí služby ...............................................107 25. Základ daně a výše daně při uskutečnění zdanitelného plnění, pokud vznikla povinnost přiznat daň z úplaty přijaté před uskutečněním tohoto zdanitelného plnění...................................................108 26. Oprava základu daně ........................................................................................... 111 27. Oprava výše daně ................................................................................................ 117 28. Opravný daňový doklad ......................................................................................120 29. Základní ustanovení o opravě základu daně v případě nedobytné pohledávky ....122 30. Sazby daně u zdanitelného plnění ......................................................................126 31. Závazné posouzení, Žádost o závazné posouzení určení sazby daně u zdanitelného plnění ............................................................128 32. Sazba daně u dokončené stavby pro bydlení nebo dokončené stavby pro sociální bydlení ......................................................129 33. Sazba daně u výstavby nebo dodání stavby pro sociální bydlení..........................145 34. Plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně ..................................... 147 35. Dodání nemovité věci..........................................................................................148 36. Nájem nemovité věci ...........................................................................................155 37. Nárok na odpočet daně ......................................................................................159 38. Podmínky pro uplatnění nároku na odpočet daně ...............................................164 39. Oprava odpočtu daně ..........................................................................................168 40. Oprava odpočtu daně v případě nedobytné pohledávky ......................................171 41. Způsob výpočtu odpočtu daně v poměrné výši ...................................................172 42. Způsob výpočtu nároku na odpočet daně v krácené výši ....................................175 43. Vyrovnání odpočtu daně .....................................................................................180 44. Úprava odpočtu daně ..........................................................................................183 45. Nárok na odpočet daně při registraci a zrušení registrace ....................................193 46. Režim přenesení daňové povinnosti ....................................................................198 47. Závazné posouzení .............................................................................................210 48. Kontrolní hlášení.................................................................................................211 49. Nesprávné uvedení daně za jiné zdaňovací období..............................................214 50. Nespolehlivý plátce .............................................................................................217 51. Nespolehlivá osoba .............................................................................................218 52. Společná ustanovení pro nespolehlivého plátce a nespolehlivou osobu ...............219 53. Osoby povinné přiznat nebo zaplatit daň ........................................................... 220
4
Obsah 54. Ručení příjemce zdanitelného plnění ..................................................................221 55. Zvláštní způsob zajištění daně ........................................................................... 224
Přílohová část ...........................................................................................................227 Informace GFŘ k uplatňování zákona o DPH u nemovitých věcí po 1. 1. 2016 ............ 228 Odpovědi na dotazy týkající se aplikace „Informace GFŘ k uplatňování zákona o DPH u nemovitých věci po 1. 1. 2016“ (dále jen „Informace“) ..................... 256 Informace GFŘ vydaná ve spolupráci s ČSÚ............................................................... 269 Klasifikace produkce CZ-CPA 41 až 43 ........................................................................276 Přehled právních předpisů......................................................................................... 294
5
2Ą'&/.78#
2ąGFONWXC Publikace se zabývá uplatněním daně z přidané hodnoty u nemovitých věcí podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů. Všechna ustanovení tohoto zákona jsou vysvětlena a na konkrétních příkladech je popsáno, jak správně uplatnit daň z přidané hodnoty. Na konkrétních příkladech jsou ukázány situace, které mohou nastat například při stanovení obratu osoby povinné k dani, která pronajímá nemovité věci nebo poskytuje ubytovací službu, při registraci za identifikovanou osobu v případě přijetí služby vztahující se k nemovité věci od osoby neusazené v tuzemsku, a dále je vysvětleno, ve kterých případech a jak lze uplatnit nárok na odpočet daně při registraci plátce. Ve vazbě na prováděcí nařízení Rady (EU) č. 282/2011 je upřesněno, jak se stanoví místo plnění u služeb vztahujících se k nemovité věci. Je uvedeno, jak se správně vystavují daňové doklady a stanoví základ daně, a návazně na to je řešena problematika zaokrouhlování a výpočtu daně z ceny včetně daně. V publikaci jsou dále uvedeny příklady na vyúčtování tepla za rok 2019 a dále změny sazeb daně účinné od 1. května 2020 u plnění, která s nemovitými věcmi souvisejí – vodné, stočné, úklid v domácnostech, dodání pitné vody a způsob vyúčtování, které bude plátce provádět za rok 2020. Dále jsou řešeny možné opravy základu daně a opravy výše daně v případě chyby nebo omylu a postup, jak opravit odpočet daně u příjemce opravy základu daně, a vazba této opravy na uvádění v kontrolním hlášení. V publikaci je rovněž vysvětleno správné uplatnění sazeb daně u stavebních oprav a rekonstrukcí staveb pro bydlení, dále co se rozumí zastavěným pozemkem, obytným prostorem, jak jsou vymezeny stavby pro sociální bydlení, jaká se uplatní sazba daně u nové výstavby a kdy může být pozemek při dodání osvobozen od daně, co je stavební pozemek a kdy může být dodání nemovité věci osvobozeno od daně a kdy musí být uplatněna daň a v jaké výši. Vysvětlena je také problematika nájmu nemovité věci, tj. kdy je nájem osvobozen od daně a kdy je zdanitelným plněním, jak se uplatní DPH u věcného břemene a u kterých nemovitých věcí nebude možné po 1. lednu 2021 uplatnit nájem jako zdanitelné plnění. Je zdůrazněn rozdíl mezi nájmem a ubytovací službou a jsou vysvětleny všechny povinnosti, které při poskytnutí ubytovací služby vznikají plátci a také osobě povinné k dani, která není plátcem.
6
2ąGFONWXC 1 CWVQTQXK
Ve vazbě na novou definici významné opravy nemovité věci a ostatní případy jsou na příkladech ukázány varianty, ve kterých plátce provede úpravu odpočtu daně a způsoby, jak tuto úpravu odpočtu daně vypočítá. Dále je v knize uveden správný postup pro použití režimu přenesení daňové povinnosti, jaké nejčastější problémy se vyskytují a jak bude řešeno případné použití plošného přenesení daňové povinnosti. Součástí publikace je rovněž Informace GFŘ k uplatnění DPH u nemovitých věcí. květen 2020, Praha
autor
1 CWVQTQXK Ing. Zdeněk Kuneš pracoval 24 let ve Finanční správě, z toho posledních 12 a půl roku na Ministerstvu financí na legislativě daně z přidané hodnoty. Je spoluautorem zákona o dani z přidané hodnoty. V současnosti se věnuje metodické, přednáškové a publikační činnosti. Přednáší u společností 1. VOX a. s., Studio W, Odborconsult-D, Verlag Dashöfer, InAkademia s. r. o. a dalších. Publikuje u společností 1. VOX a. s., ANAG, spol. s r. o., Verlag Dashöfer, Poradce s. r. o., Poradce Podnikatele, spol. s r. o., Svaz účetních České republiky, z. s., Grada Publishing, a. s. Pracuje pro společnost KODAP s. r. o., Liberec. Provádí odborné kurzy prostřednictvím webinářů, které naleznete na www. dphkunes.cz.
Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, je v publikaci uveden ve znění k 1. 5. 2020. Novelizace přijaté a publikované ve Sbírce zákonů, jejichž účinnost nastává k tomuto datu, jsou v textu zákona uvedeny tučně. Ostatní změny jsou opatřeny redakční poznámkou.
7
DPH V TUZEMSKU
2ąGFO÷V FCP÷ §2 Předmět daně (1) Předmětem daně je a) dodání zboží za úplatu osobou povinnou k dani, která jedná jako taková, s místem plnění v tuzemsku, b) poskytnutí služby za úplatu osobou povinnou k dani, která jedná jako taková, s místem plnění v tuzemsku, c) pořízení 1. zboží z jiného členského státu za úplatu s místem plnění v tuzemsku osobou povinnou k dani, která jedná jako taková, nebo právnickou osobou nepovinnou k dani, 2. nového dopravního prostředku z jiného členského státu za úplatu osobou nepovinnou k dani, d) dovoz zboží s místem plnění v tuzemsku. (2) Zdanitelné plnění je plnění, které a) je předmětem daně a b) není osvobozené od daně.
Komentář k § 2 Z ustanovení § 2 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty (dále jen „zákon o DPH“) vyplývají podmínky pro stanovení předmětu daně. Předmětem daně je dodání zboží. Zbožím se podle § 4 odst. 2 písm. a) zákona o DPH rozumí hmotná věc. Hmotná věc je věc movitá i nemovitá. Z tohoto důvodu se v zákoně o DPH nepoužívá pojem „převod nemovitosti“, ale používá se vždy pojem „dodání zboží“. Tím se myslí také dodání nemovité věci. Dodání zboží je předmětem daně z přidané hodnoty za podmínky, že je uskutečňováno osobou povinnou k dani, která jako osoba povinná k dani jedná, za úplatu s místem plnění v tuzemsku. Tyto podmínky musí být splněny současně, aby dané plnění bylo předmětem daně. Pokud některá z těchto podmínek splněna není, potom takové plnění není předmětem daně a zákon o DPH se na něj nevztahuje. 5 Příklad Podnikatel – plátce prodal svoji soukromou chatu, která byla využívána pro rodinnou rekreaci. Nejedná se o činnost, která je předmětem daně, protože při tomto dodání nejednal jako osoba povinná k dani.
8
2ąGFO÷V FCP÷ ·\GOPÊ RčUQDPQUV
·\GOPÊ RčUQDPQUV §3 Územní působnost (1) Pro účely daně z přidané hodnoty se rozumí a) tuzemskem území České republiky, b) členským státem území členského státu Evropské unie s výjimkou jeho území, na které se nevztahuje Smlouva o Evropské unii a Smlouva o fungování Evropské unie, c) jiným členským státem členský stát s výjimkou tuzemska, d) třetí zemí území mimo území Evropské unie, e) územím Evropské unie souhrn území členských států. (2) Pro účely daně z přidané hodnoty se za území členského státu Evropské unie nepovažuje a) hora Athos, b) Kanárské ostrovy, c) francouzská území uvedená v čl. 349 Smlouvy o fungování Evropské unie, d) landy, e) Normanské ostrovy, f) ostrov Helgoland, g) území Büsingen, h) Ceuta, i) Melilla, j) Livigno, k) Campione d‘ Italia, l) italské vody jezera Lugano. (3) Území Monackého knížectví se pro účely daně z přidané hodnoty považuje za území Francouzské republiky a území ostrova Man se považuje za území Spojeného království Velké Británie a Severního Irska, území Akrotiri a Dhekelie se považují za území Kypru.
Komentář k § 3 Nemovitá věc je předmětem daně za předpokladu, že se nachází v tuzemsku. Pokud se nemovitá věc nachází v jiném členském státě nebo v zahraničí, nejsou plnění, která se k této nemovité věci vztahují, v tuzemsku předmětem daně. Tato plnění se řídí legislativou toho státu, na jehož území se nemovitost nachází.
9
DPH V TUZEMSKU
Z tohoto důvodu je velice důležité stanovení místa plnění při dodání nemovité věci – viz § 7 odst. 6 zákona o DPH – a stanovení místa plnění při poskytnutí služby vztahující se k nemovité věci – viz § 10 zákona o DPH. 5 Příklad Plátce prodal výrobní halu, která je umístěna na Slovensku. Vzhledem k tomu, že není splněna podmínka uskutečnění plnění s místem plnění v tuzemsku, není toto plnění předmětem daně.
Často se řeší problematika uplatnění daně při poskytnutí stavebních prací na nemovité věci na území tuzemska nebo na území jiných členských států, v nichž se nacházejí zastupitelství jiných států. Podle zákona o DPH se na nemovitou věc, která se nachází na území tuzemska, hledí pro účely zákona o DPH jako na součást území České republiky, a to přesto, že podle mezinárodních smluv pro orgány přijímacího státu jsou tato území nedotknutelná a bez souhlasu úředníků zastoupeného státu do nich vstoupit nelze. Tato území však stále zůstávají integrální součástí území České republiky. Obdobně se posuzují i nemovité věci na území jiných států, které jsou využívány pro zastupitelství České republiky. Tato území zůstávají součástí území státu, ve kterém se nacházejí. 5 Příklad Plátce opravil střechu na budově rakouského zastupitelství v Praze, kde zastupitelství sídlí. Místo plnění se stanoví podle místa, kde se nemovitá věc nachází, tedy v České republice. Pokud plátce obdrží osvědčení o osvobození služby od zastupitelství, může poskytnutou službu osvobodit od daně podle § 68 odst. 9 zákona o DPH. Plnění uvede na ř. 26 daňového přiznání. 5 Příklad Plátce opravil střechu na budově českého zastupitelství v Rakousku, kde zastupitelství sídlí. Místo plnění se stanoví podle místa, kde se nemovitá věc nachází, tedy v Rakousku a řídí se rakouskou legislativou.
10
DPH V TUZEMSKU
+FGPVKHKMQXCPÆ QUQD[ V urÄ?itĂ˝ch pĹ™Ăpadech se osoba povinnĂĄ k dani nestĂĄvĂĄ plĂĄtcem, ale je identifikovanou osobou. IdentifikovanĂŠ osoby jsou uvedeny v § 6g aĹž § 6l zĂĄkona o DPH. StejnÄ› tak se identifikovanou osobou stĂĄvĂĄ prĂĄvnickĂĄ osoba nepovinnĂĄ k dani. IdentifikovanĂĄ osoba mĂĄ ve srovnĂĄnĂ s plĂĄtcem pouze omezenĂŠ povinnosti. Je povinna pĹ™iznat daĹˆ nebo poskytnutĂ sluĹžby a nemĂĄ, na rozdĂl od plĂĄtce, nĂĄrok na odpoÄ?et danÄ›. IdentiďŹ kovanĂŠ osoby § 6g Osoba povinnĂĄ k dani, kterĂĄ nenĂ plĂĄtcem, nebo prĂĄvnickĂĄ osoba nepovinnĂĄ k dani jsou identifikovanĂ˝mi osobami, pokud v tuzemsku poĹ™izujĂ zboŞà z jinĂŠho Ä?lenskĂŠho stĂĄtu, kterĂŠ je pĹ™edmÄ›tem danÄ›, kromÄ› zboŞà poĹ™ĂzenĂŠho prostĹ™ednĂ osobou v rĂĄmci zjednoduĹĄenĂŠho postupu pĹ™i dodĂĄnĂ zboŞà uvnitĹ™ ĂşzemĂ EvropskĂŠ unie formou tĹ™ĂstrannĂŠho obchodu, ode dne prvnĂho poĹ™ĂzenĂ tohoto zboĹžĂ.
KomentĂĄĹ™ k § 6g Identifikovanou osobou se stĂĄvĂĄ osoba povinnĂĄ k dani nebo prĂĄvnickĂĄ osoba nepovinnĂĄ k dani se sĂdlem v tuzemsku, pokud poĹ™izuje zboŞà z jinĂŠho Ä?lenskĂŠho stĂĄtu, kterĂŠ je pĹ™edmÄ›tem spotĹ™ebnĂ danÄ›, dĂĄle pĹ™i poĹ™ĂzenĂ novĂŠho dopravnĂho prostĹ™edku a takĂŠ, pokud poĹ™ĂdĂ zboŞà z jinĂŠho Ä?lenskĂŠho stĂĄtu a celkovĂĄ hodnota poĹ™ĂzenĂ zboŞà pĹ™esĂĄhne v kalendĂĄĹ™nĂm roce Ä?ĂĄstku 326 000 KÄ?, nebo v pĹ™ĂpadÄ›, Ĺže tato osoba vyuĹžije moĹžnost volby zdanÄ›nĂ. Pokud se osoba povinnĂĄ k dani stane identifikovanou osobou, je povinna podat pĹ™ihlĂĄĹĄku k registraci do 15 dnĹŻ ode dne, ve kterĂŠm se touto identifikovanou osobou stala (§ 97 zĂĄkona o DPH). 5 PĹ™Ăklad Pan ProchĂĄzka vlastnĂ bytovĂ˝ dĹŻm, byty pronajĂmĂĄ obÄ?anĹŻm, nenĂ plĂĄtcem. Dne 10. Ä?ervna 2020 poĹ™Ădil z NÄ›mecka kotel na ĂşstĹ™ednĂ vytĂĄpÄ›nĂ v hodnotÄ› 450 000 KÄ?. Do 25. Ä?ervna 2020 byl povinen podat pĹ™ihlĂĄĹĄku k registraci identiďŹ kovanĂŠ osoby. IdentiďŹ kovanou osobou se stal od 10. Ä?ervna 2020. Pan ProchĂĄzka je povinen podat daĹˆovĂŠ pĹ™iznĂĄnĂ za mÄ›sĂc Ä?erven 2020 a na Ĺ™. 3 uplatnit daĹˆ pĹ™i poĹ™ĂzenĂ zboŞà z jinĂŠho Ä?lenskĂŠho stĂĄtu. NemĂĄ nĂĄrok na odpoÄ?et danÄ›, kontrolnĂ hlĂĄĹĄenĂ nepodĂĄvĂĄ.
30
+FGPVKHKMQXCPÆ QUQD[
§ 6h Osoba povinnĂĄ k dani se sĂdlem nebo provozovnou v tuzemsku, kterĂĄ nenĂ plĂĄtcem, je identifikovanou osobou ode dne pĹ™ijetĂ zdanitelnĂŠho plnÄ›nĂ s mĂstem plnÄ›nĂ v tuzemsku od osoby neusazenĂŠ v tuzemsku, pokud se jednĂĄ o a) poskytnutĂ sluĹžby, b) dodĂĄnĂ zboŞà s instalacĂ nebo montĂĄĹžĂ, nebo c) dodĂĄnĂ zboŞà soustavami nebo sĂtÄ›mi.
KomentĂĄĹ™ k § 6h Identifikovanou osobou se stĂĄvĂĄ podle § 6h osoba povinnĂĄ k dani se sĂdlem nebo provozovnou v tuzemsku, kterĂŠ bylo osobou neusazenou v tuzemsku poskytnuto zdanitelnĂŠ plnÄ›nĂ s mĂstem plnÄ›nĂ v tuzemsku, jako napĹ™. sluĹžba podle § 9 odst. 1 nebo § 10, nebo dodĂĄno zboŞà s instalacĂ nebo montåŞà podle § 7 odst. 3. 5 PĹ™Ăklad NÄ›meckĂ˝ podnikatel registrovanĂ˝ k dani v NÄ›mecku postavil vĂ˝robnĂ halu v Olomouci Ä?eskĂŠmu podnikateli, kterĂ˝ nenĂ plĂĄtcem. Dnem, kdy byla stavba pĹ™edĂĄna, se Ä?eskĂ˝ podnikatel stal identiďŹ kovanou osobou. NÄ›meckĂ˝ podnikatel poskytl sluĹžbu bez danÄ›, daĹˆ je povinna pĹ™iznat identiďŹ kovanĂĄ osoba. 5 PĹ™Ăklad Pan ProchĂĄzka pronajĂmĂĄ byty obÄ?anĹŻm, nenĂ plĂĄtcem. Dne 10. Ä?ervna 2020 si poĹ™Ădil z NÄ›mecka od nÄ›meckĂŠ ďŹ rmy programovĂŠ vybavenĂ poÄ?ĂtaÄ?e. Vzhledem k tomu, Ĺže pĹ™ijal sluĹžbu od neusazenĂŠ osoby, stal se dnem 10. Ä?ervna 2020 identiďŹ kovanou osobou a byl povinen z tĂŠto pĹ™ijatĂŠ elektronicky poskytovanĂŠ sluĹžby pĹ™iznat daĹˆ.
§ 6i Osoba povinnĂĄ k dani se sĂdlem nebo provozovnou v tuzemsku, kterĂĄ nenĂ plĂĄtcem, je identifikovanou osobou ode dne poskytnutĂ sluĹžby s mĂstem plnÄ›nĂ v jinĂŠm Ä?lenskĂŠm stĂĄtÄ› podle § 9 odst. 1, s vĂ˝jimkou poskytnutĂ sluĹžby, kterĂŠ je v jinĂŠm Ä?lenskĂŠm stĂĄtÄ› osvobozeno od danÄ›.
KomentĂĄĹ™ k § 6i Identifikovanou osobou se stane osoba povinnĂĄ k dani, pokud poskytne sluĹžbu, u kterĂŠ se stanovĂ mĂsto plnÄ›nĂ podle zĂĄkladnĂho pravidla § 9 odst. 1 zĂĄkona o DPH. Pokud je pĹ™Ăjemcem sluĹžby osoba registrovanĂĄ k dani v jinĂŠm Ä?lenskĂŠm stĂĄtÄ›, mĂĄ tato osoba povinnost podat souhrnnĂŠ hlĂĄĹĄenĂ (viz § 102 odst. 2 zĂĄkona o DPH), daĹˆovĂŠ pĹ™iznĂĄnĂ nepodĂĄvĂĄ, protoĹže jĂ v tuzemsku nevznikĂĄ povinnost pĹ™iznat daĹˆ (§ 101 odst. 5 zĂĄkona o DPH). 31
&QF¾PÊ \DQåÊ
&QF¾PÊ \DQåÊ § 13 Dodání zboží (1) Dodáním zboží se pro účely tohoto zákona rozumí převod práva nakládat se zbožím jako vlastník. (2) Dodáním zboží do jiného členského státu se pro účely tohoto zákona rozumí dodání zboží, které je skutečně odesláno nebo přepraveno do jiného členského státu. (3) Za dodání zboží se pro účely tohoto zákona považuje a) převod vlastnického práva k majetku za úplatu i na základě rozhodnutí státního orgánu nebo vyplývající ze zvláštního právního předpisu, b) dodání zboží prostřednictvím komisionáře na základě komisionářské smlouvy nebo smlouvy obdobného typu; toto dodání zboží se považuje za samostatné dodání zboží komitentem nebo třetí osobou komisionáři a samostatné dodání zboží komisionářem třetí osobě nebo komitentovi, c) přenechání zboží k užití na základě smlouvy, pokud je ujednáno a ke dni uzavření této smlouvy je zřejmé, že vlastnické právo k užívanému zboží bude za obvyklých okolností převedeno na jeho uživatele.*) *)
Red. pozn.: Označený text kurzivou byl vložen s účinností od 1. 1. 2020 zákonem č. 80/2019 Sb. Podle bodu 2 přechodných ustanovení zákona č. 80/2019 Sb. se uvedené doplnění § 13 odst. 3 písm. c) nepoužije u smluv, které byly uzavřeny a u kterých bylo zboží přenecháno k užití před 1. 4. 2019.
(4) Za dodání zboží za úplatu se také považuje a) použití hmotného majetku pro účely nesouvisející s uskutečňováním ekonomických činností plátce, b) uvedení do stavu způsobilého k užívání74) dlouhodobého majetku vytvořeného vlastní činností, pokud plátce použije tento majetek pro účely, pro které má nárok na odpočet daně podle § 72 odst. 6, c) vydání vypořádacího podílu na obchodní korporaci nebo podílu na likvidačním zůstatku v nepeněžité podobě ve hmotném majetku,2) pokud byl u tohoto majetku nebo jeho části uplatněn odpočet daně, d) vložení nepeněžitého vkladu ve hmotném majetku, pokud vkladatel při nabytí majetku uplatnil u něj nebo u jeho části odpočet daně, s výjimkou vložení hmotného majetku, který je součástí vkladu obchodního závodu; vkladatel i nabyvatel v takovém případě odpovídají za splnění povinnosti přiznat daň společně a nerozdílně, e) dodání vratného obalu spolu se zbožím v tuzemsku plátcem, který uvádí vratné obaly spolu se zbožím na trh10a), jestliže vratný obal stejného druhu nebyl tomuto plátci vrácen k poslednímu dni příslušného účetního
43
DPH V TUZEMSKU
vratného obalu zaplacena, nelze dodání tohoto vratného obalu považovat za plnění, které není dodáním zboží. V takovém případě se vždy jedná o dodání zboží a plátce uplatní při dodání palety daň jako u dodání zboží a toto plnění uvede na ř. 1 daňového přiznání. 5 Příklad Plátce – výrobce tvárnic dodává stavební tvárnice na paletách. Za každou paletu vybírá zálohu ve výši 200 Kč. Po vrácení palety zákazníkovi za každou vrácenou paletu vrací částku ve výši 80 Kč.
Odst. 5 V odst. 5 je vysvětleno, co se rozumí použitím hmotného majetku pro účely nesouvisející s uskutečňováním ekonomických činností plátce (trvalé použití mimo obchodní majetek plátce). Podmínkou je uplatnění nároku na odpočet daně u tohoto majetku nebo jeho části. 5 Příklad Plátce nakoupil stavební materiál pro výstavbu výrobní haly, uplatnil nárok na odpočet daně. V průběhu výstavby změnil projekt a část materiálu mu zbyla. Plátce tento materiál použil pro výstavbu svého rodinného domu. Tím došlo k dodání zboží, které je předmětem daně. Základ daně stanoví plátce podle § 36 odst. 6 zákona o DPH a vystaví doklad o použití.
Odst. 6 Za dodání zboží za úplatu se považuje také přemístění zboží plátcem z tuzemska do jiného členského státu. Vysvětlení viz komentář k § 4 odst. 5 zákona o DPH. Odst. 7 písm. a) až e) V odst. 7 písm. a) až e) jsou uvedena plnění, která se nepovažují za dodání zboží. Za dodání zboží se nepovažuje prodej podniku. Dále se za dodání zboží nepovažuje vydání nebo poskytnutí majetku v nepeněžité podobě ve hmotném majetku jako náhrady nebo vypořádání podle zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů, a podle zákona č. 42/1992 Sb., o úpravě majetkových vztahů a vypořádání majetkových nároků v družstvech, ve znění pozdějších předpisů. 5 Příklad Od 1. ledna 2005 se společnost přeměnila změnou právní formy ze zemědělského družstva na akciovou společnost. Některé oprávněné osoby se staly akcionáři. U těch osob, které se akcionáři nestaly, dosud dochází k vydávání majetkových
52
2QUM[VPWVÊ UNWåD[
Komentář k § 14 Daní z přidané hodnoty jsou postiženy všechny činnosti, protože ty činnosti, které nejsou dodáním zboží, jsou pro účely zákona o DPH poskytnutím služby. Poskytnutím služby se pro účely zákona o DPH rozumí také pozbytí nehmotné věci, kterým je např. poskytnutí software, dále je službou přenechání zboží k užití jinému, kterým je např. nájem, podnájem, pacht, podpacht, výprosa, výpůjčka. Službou je také zřízení, trvání a zánik věcného břemene, viz výklad k § 4 odst. 4 písm. g) zákona o DPH, a zavázání se k povinnosti zdržet se určitého jednání nebo strpět určité jednání nebo situaci. 5 Příklad Plátce, který provozuje restauraci, poskytl v jedné části restaurace prostor jinému plátci pro umístění dvou hracích automatů a ve druhé části restaurace poskytl prostor dalšímu plátci pro umístění kulečníku. Jedná se o zdanitelné plnění pozbytí nehmotné věci, tedy v podstatě o převod práva využití určitého prostoru k umístění movité věci ve vlastnictví druhé osoby, u kterého uplatní plátce základní sazbu daně. Nejedná se v žádném případě o nájem ve smyslu definice nájmu podle judikatury SDEU C-326/99 Stichting Goed Wonen. Při posouzení, zda se jedná o nájem, je nutné vycházet ze základního rysu nájmu nemovitého majetku, kterým je poskytnutí práva pro danou osobu na smluvenou dobu a za smluvený poplatek zabrat a užívat nemovitost podobně jako vlastník za současného vyloučení stejných práv třetích osob. 5 Příklad Společnost A a společnost B jsou sesterské společnosti, které mají jednoho vlastníka. Společnosti mezi sebou uzavřely smlouvu o vzájemné spolupráci při optimalizaci výroby. Společnost B dodala surovinu pro výrobu společnosti A v množství garantovaném dlouhodobým kontraktem. Společnost A se vzdala určité sjednané dodávky suroviny od společnosti B. Společnost B uhradila společnosti A případné ztráty z nedodání sjednaného množství suroviny a část zisku z jiného využití nedodané suroviny. Společnost A tím poskytla společnosti B službu za úplatu.
Za poskytnutí služby se dále považuje také poskytnutí služby za úplatu i na základě rozhodnutí státního orgánu nebo vyplývající ze zvláštního právního předpisu. Zpravidla se jedná o různá soudní rozhodnutí nebo rozhodnutí vyplývající ze zvláštního zákona či vyhlášky. Obdobně jako je řešena problematika dodání zboží prostřednictvím komisionáře, je řešena problematika poskytnutí služby prostřednictvím komisionáře na základě komisionářské smlouvy nebo smlouvy obdobného typu. Jedná
55
7UMWVGÊPáPÊ RNPáPÊ C RQXKPPQUV RąK\PCV RNPáPÊ RąK FQFžPÊ \DQüÊ C RQUM[VPWVÊ UNWüD[
7UMWVGĂŠPáPĂŠ RNPáPĂŠ C RQXKPPQUV RÄ…K\PCV RNPáPĂŠ RÄ…K FQFžPĂŠ \DQĂĽĂŠ C RQUM[VPWVĂŠ UNWĂĽD[ U OĂŠUVGO RNPáPĂŠ OKOQ VW\GOUMQ § 24a UskuteÄ?nÄ›nĂ plnÄ›nĂ a povinnost pĹ™iznat plnÄ›nĂ pĹ™i dodĂĄnĂ zboŞà a poskytnutĂ sluĹžby s mĂstem plnÄ›nĂ mimo tuzemsko (1) PĹ™i poskytnutĂ sluĹžby nebo dodĂĄnĂ zboŞà s mĂstem plnÄ›nĂ mimo tuzemsko vznikĂĄ povinnost pĹ™iznat plnÄ›nĂ ke dni uskuteÄ?nÄ›nĂ tohoto plnÄ›nĂ, pokud se jednĂĄ o a) poskytnutĂ sluĹžby, b) dodĂĄnĂ zboŞà s instalacĂ nebo montĂĄĹžĂ, c) dodĂĄnĂ zboŞà soustavami nebo sĂtÄ›mi. (2) PlnÄ›nĂ podle odstavce 1 se povaĹžuje za uskuteÄ?nÄ›nĂŠ dnem a) uskuteÄ?nÄ›nĂ plnÄ›nĂ stanovenĂ˝m podle § 21, b) poskytnutĂ sluĹžby s mĂstem plnÄ›nĂ mimo tuzemsko podle § 9 odst. 1, na kterĂŠ se vztahuje povinnost podat souhrnnĂŠ hlĂĄĹĄenĂ. (3) Je-li pĹ™ed uskuteÄ?nÄ›nĂm plnÄ›nĂ, u nÄ›hoĹž vznikla povinnost pĹ™iznat plnÄ›nĂ, pĹ™ijata Ăşplata, vznikĂĄ povinnost pĹ™iznat plnÄ›nĂ z pĹ™ijatĂŠ Ä?ĂĄstky ke dni pĹ™ijetĂ Ăşplaty. To neplatĂ, nenĂ-li plnÄ›nĂ ke dni pĹ™ijetĂ Ăşplaty znĂĄmo dostateÄ?nÄ› urÄ?itÄ›. (4) Je-li poskytovĂĄno plnÄ›nĂ s mĂstem plnÄ›nĂ mimo tuzemsko po dobu delĹĄĂ neĹž 12 mÄ›sĂcĹŻ a bÄ›hem tohoto obdobĂ nedojde k pĹ™ijetĂ Ăşplaty s povinnostĂ pĹ™iznat plnÄ›nĂ, povaĹžuje se plnÄ›nĂ za uskuteÄ?nÄ›nĂŠ poslednĂm dnem kaĹždĂŠho kalendĂĄĹ™nĂho roku, pokud se jednĂĄ o a) poskytnutĂ sluĹžby s mĂstem plnÄ›nĂ mimo tuzemsko podle § 9 odst. 1, na kterĂŠ se vztahuje povinnost podat souhrnnĂŠ hlĂĄĹĄenĂ, b) dodĂĄnĂ zboŞà s instalacĂ nebo montĂĄĹžĂ, c) dodĂĄnĂ zboŞà soustavami nebo sĂtÄ›mi.
KomentĂĄĹ™ k § 24a Pokud je poskytovĂĄna sluĹžba vztahujĂcĂ se k nemovitĂŠ vÄ›ci s mĂstem plnÄ›nĂ mimo tuzemsko, je plĂĄtce povinen pĹ™iznat toto plnÄ›nĂ ke dni jeho uskuteÄ?nÄ›nĂ nebo ke dni pĹ™ijetĂ Ăşplaty, pokud je tato Ăşplata pĹ™ijata dĹ™Ăve a plnÄ›nĂ je ke dni pĹ™ijetĂ Ăşplaty znĂĄmo dostateÄ?nÄ› urÄ?itÄ›.
75
DPH V TUZEMSKU
Např. při poskytnutí stavebních prací na základě smlouvy o dílo je dnem uskutečnění plnění den předání nebo převzetí díla. Poskytnutí služby vztahující se k nemovité věci s místem plnění mimo tuzemsko uvede plátce na ř. 26 daňového přiznání. Pokud plátce poskytne instalaci nebo montáž strojů nebo zařízení, které se po provedené instalaci považují za nemovitost, jedná se o službu vztahující se k nemovitosti – viz výklad k § 10 zákona o DPH. Pokud by však instalace strojů nebo zařízení nebyla služba vztahující se k nemovité věci, tak poskytne-li tuto službu plátce do jiného členského státu osobě registrované k dani v jiném členském státě, stanoví se místo plnění podle základního pravidla a plátce je povinen uvést hodnotu této služby do souhrnného hlášení a do daňového přiznání ji uvede na ř. 21. Pokud by tuto službu poskytl do jiného členského státu osobě povinné k dani neregistrované k dani v jiném členském státě nebo zahraničí, uvede ji na ř. 26 daňového přiznání.
&CÿQXÆ FQMNCF[ &CÿQXÚ FQMNCF § 26 Daňový doklad (1) Daňovým dokladem je písemnost, která splňuje podmínky stanovené v tomto zákoně. (2) Daňový doklad může mít listinnou nebo elektronickou podobu. (3) Daňový doklad má elektronickou podobu tehdy, pokud je vystaven a obdržen elektronicky. S použitím daňového dokladu v elektronické podobě musí souhlasit osoba, pro kterou se plnění uskutečňuje. (4) Za správnost údajů na daňovém dokladu a za jeho vystavení ve stanovené lhůtě odpovídá vždy osoba, která plnění uskutečňuje.
Komentář k § 26 Podoba nebo forma daňového dokladu není nijak stanovena, protože daňovým dokladem je písemnost, která splňuje podmínky stanovené v zákoně o dani z přidané hodnoty. To znamená, že daňovým dokladem může být např. smlouva, dodací list apod., pokud splňují náležitosti daňového dokladu – viz komentář k § 29 zákona o DPH.
76
&CÿQXÆ FQMNCF[
Daňové doklady se posuzují naprosto shodně bez ohledu na to, zda mají listinnou či elektronickou podobu, protože daňový doklad může být vystaven jak v elektronické, tak listinné podobě. Daňový doklad má elektronickou podobu za předpokladu, že je vystaven a obdržen elektronicky. S obdržením dokladu, který je v elektronické podobě, musí osoba, odběratel, souhlasit. Tento souhlas je nutný pro veškeré použití elektronického daňového dokladu, tedy nejen jeho vystavení, ale také předání nebo zpřístupnění, včetně jeho uchování po celou dobu stanovenou pro uchovávání daňových dokladů. Udělení souhlasu s použitím daňového dokladu v elektronické podobě není nijak stanoveno. Proto může být tento souhlas zakotven již v obchodní smlouvě, nebo samostatně dohodou obou stran písemnou nebo i ústní. Běžná praxe je, že mlčení znamená souhlas. Takže v případě, že poskytovatel plnění vystaví daňový doklad v elektronické podobě a v elektronické podobě ho také odběrateli odešle a odběratel se tomu nijak nebrání, považuje se jeho mlčení za souhlas s vystavením dokladu v elektronické podobě. Odpovědnost za správnost údajů na daňovém dokladu je na straně osoby, která plnění uskutečňuje. Plátce, který přijme zdanitelné plnění a na základě přijatého daňového dokladu uplatňuje nárok na odpočet daně, si musí ale zkontrolovat, zda jsou údaje uváděné na daňovém dokladu správné, protože daňové doklady mají klíčovou roli pro prokazování uskutečněného zdanitelného plnění a pro prokazování nároku na odpočet daně. Plátce – příjemce daňového dokladu má nárok na odpočet jen správné daně. Takže pokud je na daňovém dokladu poskytovatelem zdanitelného plnění např. uvedena chybná sazba daně, má plátce – odběratel nárok na odpočet daně jen ve správné výši. U daňových dokladů, vystavených plátcem v režimu přenesení daňové povinnosti, je problematika sazby daně a výše daně plně přenesena na plátce – příjemce zdanitelného plnění. Je nutné zdůraznit, že doklad má deklaratorní účel a k prokázání nároku na odpočet daně nestačí pouze daňový doklad, byť by měl všechny náležitosti podle zákona o DPH. Plátce musí být pro prokázání nároku na odpočet daně schopen prokázat dalšími důkazními prostředky, že je na dokladu uvedeno to, co skutečně proběhlo.
77
&CÿQXÆ FQMNCF[
5RNžVMQXĂš MCNGPFžą 2NCVGDPĂŠ MCNGPFžą 5QWJTPPĂš FCĂżQXĂš FQMNCF § 31 SplĂĄtkovĂ˝ kalendĂĄĹ™ SplĂĄtkovĂ˝ kalendĂĄĹ™ je daĹˆovĂ˝m dokladem, pokud a) obsahuje nĂĄleĹžitosti daĹˆovĂŠho dokladu a b) tvořà souÄ?ĂĄst nĂĄjemnĂ smlouvy nebo je na nÄ›j v tÄ›chto smlouvĂĄch vĂ˝slovnÄ› odkazovĂĄno. § 31a PlatebnĂ kalendĂĄĹ™ (1) PlatebnĂ kalendĂĄĹ™ je daĹˆovĂ˝m dokladem, pokud a) obsahuje nĂĄleĹžitosti daĹˆovĂŠho dokladu, b) osoba, pro niĹž je uskuteÄ?ĹˆovĂĄno zdanitelnĂŠ plnÄ›nĂ, poskytuje Ăşplatu pĹ™ed uskuteÄ?nÄ›nĂm zdanitelnĂŠho plnÄ›nĂ a c) je na nÄ›m uveden rozpis plateb na pĹ™edem stanovenĂŠ obdobĂ. (2) PlatebnĂ kalendĂĄĹ™ nemusĂ obsahovat den uskuteÄ?nÄ›nĂ plnÄ›nĂ nebo den pĹ™ijetĂ Ăşplaty.
KomentĂĄĹ™ k § 31 a § 31a SplĂĄtkovĂ˝ kalendĂĄĹ™ je daĹˆovĂ˝m dokladem, pokud tvořà souÄ?ĂĄst smlouvy, nebo je na nÄ›j ve smlouvÄ› vĂ˝slovnÄ› odkazovĂĄno a pokud obsahuje nĂĄleĹžitosti jako „běŞnĂ˝â€œ daĹˆovĂ˝ doklad. SplĂĄtkovĂ˝ kalendĂĄĹ™ je nejÄ?astÄ›ji pouĹžĂvĂĄn jako daĹˆovĂ˝ doklad v pĹ™ĂpadÄ› nĂĄjemnĂ smlouvy, smlouvy o nĂĄjmu podniku a smlouvy o finanÄ?nĂm pronĂĄjmu. TypickĂ˝m znakem splĂĄtkovĂŠho kalendĂĄĹ™e je, Ĺže je vystaven pĹ™ed datem uskuteÄ?nÄ›nĂ zdanitelnĂŠho plnÄ›nĂ a obsahuje rozpis jednotlivĂ˝ch dĂlÄ?Ăch zdanitelnĂ˝ch plnÄ›nĂ vÄ?etnÄ› jednotlivĂ˝ch splĂĄtek. PlĂĄtce – pĹ™Ăjemce splĂĄtkovĂŠho kalendĂĄĹ™e mĂĄ nĂĄrok na odpoÄ?et danÄ› podle jednotlivĂ˝ch rozepsanĂ˝ch splĂĄtek uvedenĂ˝ch na splĂĄtkovĂŠm kalendĂĄĹ™i, a to i v pĹ™ĂpadÄ›, kdy nedojde k ĂşhradÄ› nÄ›kterĂŠ z uvedenĂ˝ch splĂĄtek. PlatebnĂ kalendĂĄĹ™ se pouĹžĂvĂĄ pro rozpis plateb, kterĂŠ majĂ bĂ˝t placeny pĹ™ed uskuteÄ?nÄ›nĂm zdanitelnĂŠho plnÄ›nĂ. PlatebnĂ kalendĂĄĹ™ obsahuje stejnĂŠ nĂĄleĹžitosti jako běŞnĂ˝ daĹˆovĂ˝ doklad s vĂ˝jimkou uvedenĂ data uskuteÄ?nÄ›nĂ zdanitelnĂŠho plnÄ›nĂ. PlatebnĂ kalendĂĄĹ™ plnĂ funkci daĹˆovĂŠho dokladu v pĹ™ĂpadÄ›, Ĺže plĂĄtce mĹŻĹže prokĂĄzat, Ĺže platby byly realizovĂĄny pĹ™ed uskuteÄ?nÄ›nĂm zdanitelnĂŠho plnÄ›nĂ, pĹ™i tom nenĂ podmĂnkou, aby platby byly uskuteÄ?nÄ›ny pĹ™esnÄ› podle rozpisu v uvedenĂ˝ch dnech.
87
DPH V TUZEMSKU daně 60 000 Kč daň ve sl. „krácený odpočet“ 12 600 Kč. Odpočet 12 600 Kč byl následně zkrácen krátícím koeficientem 85 % a výsledný odpočet ve výši 10 710 Kč uvedl plátce na ř. 52 v pravém sloupci. Ř. 52 daňového přiznání započetl do celkového nároku na odpočet na ř. 63 daňového přiznání. Celkový výpočet: 21 000 × 0,60 = = 12 600 × 0,85 = 10 710 Kč. 5 Příklad Způsob výpočtu nároku na odpočet daně v krácené výši a vypořádání odpočtu daně: Plátce uskutečňoval v roce 2020 zdanitelná plnění. Od května 2020 začal poskytovat osvobozený nájem bez nároku na odpočet daně. Při zahájení nájmu stanovil předpokládaný koeficient ve výši 85 %. Tento koeficient používal po celý rok 2020 jako zálohový koeficient. Daň na vstupu činila 5 100 Kč. Plátce ji uvedl v plné výši na ř. 46 daňového přiznání. Daň na vstupu po zkrácení činila 4 335 Kč. Po skončení roku 2020 provedl vypořádání odpočtu daně v krácené výši za všechna zdaňovací období tohoto roku. Vypořádací koeficient plátce uvedl do levého sloupce ř. 53 daňového přiznání. Do pravého sloupce uvedl změnu odpočtu daně v důsledku vypořádání podle § 76 odst. 7 zákona o DPH. Hodnotu změny odpočtu daně získal plátce tak, že od hodnoty údajů třetího sloupce ř. 46 za celý kalendářní rok, kterou vynásobil vypořádacím koeficientem, odečetl hodnotu z pravého sloupce ř. 52 za celý kalendářní rok. Zálohový koeficient pro rok 2020 je ve výši 85 %, vypořádací koeficient za rok 2016 činí 89 % a je zálohovým pro rok 2021. Roční vypořádání za rok 2020: Vypočtený nárok = 5 100 × 0,89 = 4 539 Kč Součet nároků = 4 335 Kč Vypořádání odpočtu = 4 539 – 4 335 = + 204 Kč V posledním daňovém přiznání plátce uplatnil nárok na odpočet ve výši 204 Kč.
8[TQXP¾PÊ QFRQéVW FCP÷ § 77 Vyrovnání odpočtu daně (1) Původní odpočet daně uplatněný u obchodního majetku před jeho použitím, s výjimkou dlouhodobého majetku, podléhá vyrovnání, pokud ve lhůtě pro uplatnění nároku na odpočet daně podle § 73 odst. 3 plátce tento majetek použije v rámci svých ekonomických činností pro jiné účely, než které zohlednil při uplatnění původního odpočtu daně.
180
DPH V TUZEMSKU 5 Příklad Plátce vlastní dům, ve kterém uskutečňuje zdanitelná plnění. Má zřízenu dílnu a příruční sklad, do kterého nakupuje materiál na drobné opravy domu, při nákupu uplatňuje nárok na odpočet daně. Plátce se rozhodl, že v roce 2020 dům pronajme škole, která není plátcem. Nájem bude tedy plněním osvobozeným od daně bez nároku na odpočet daně. Plátce je povinen u nakoupeného materiálu, který má na skladě a dosud ho nepoužil, vrátit v tříleté lhůtě pro možnost uplatnění nároku na odpočet daně daň, kterou si při nákupu tohoto materiálu uplatnil.
Může také dojít k opačné situaci, kdy plátce uplatňuje nárok na odpočet daně v krácené výši, tedy pro plnění zdanitelná s nárokem na odpočet daně i osvobozená bez nároku na odpočet daně a tento majetek použije plně pro plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně nebo plně pro plnění zdanitelná s nárokem na odpočet daně. 5 Příklad Plátce provozuje nemovitost, v části má provozovnu, ve které provozuje vlastní ekonomickou činnost s nárokem na odpočet daně, a část této nemovitosti pronajímá neplátcům. Nakupuje drobný instalatérský a podobný materiál na údržbu domu a při nákupu tohoto materiálu uplatňuje nárok na odpočet daně v krácené výši. V tříleté lhůtě pro uplatnění nároku na odpočet daně pronajal celou nemovitost neplátci jako plnění osvobozené od daně bez nároku na odpočet daně. Musí provést vyrovnání odpočtu daně u majetku, který je jeho obchodním majetkem.
Vyrovnání odpočtu daně provede plátce také v případě nedoložených ztrát, zničení nebo odcizení majetku. Princip je stejný. Plátce u obchodního majetku (není ve spotřebě) vrátí původně uplatněný nárok na odpočet daně. V případě nedoložené ztráty, zničení nebo odcizení majetku provede plátce toto vyrovnání v okamžiku, kdy se o této skutečnosti dozvěděl nebo dozvědět měl a mohl. Po tříleté lhůtě se již vyrovnání odpočtu daně neprovede. 5 Příklad Plátce provedl k 31. prosinci 2020 inventuru obchodního majetku. Při této inventuře zjistil, že mu na skladě chybí vrtačka, kterou pořídil v červnu 2020 se základem daně 8 000 Kč, uplatnil daň 1 680 Kč. Plátce není schopen ztrátu vrtačky doložit, proto je povinen za zdaňovací období prosinec 2020 provést vyrovnání odpočtu daně tím způsobem, že daň, kterou si odečetl při nákupu ve výši 1 680 Kč, vrátí.
V určitých zcela specifických případech provede plátce vyrovnání odpočtu daně i po uplynutí tříleté lhůty. K tomuto vyrovnání odpočtu daně dochází u plátců, kteří podnikají převážně na pozici developerů. Vyrovnání odpočtu
182
DPH V TUZEMSKU
v případech, kdy je prodávaná nemovitá věc, která je ve vlastnictví plátce, jenž byl jako dlužník uznaný soudem, a dodání této nemovité věci je zdanitelným plněním a kupujícím je plátce. Jedná se o případy prodeje nemovitého majetku ve veřejné dražbě při soudním prodeji majetku v rámci likvidace podniku v případech, kdy je toto dodání zdanitelným plněním. § 92e Poskytnutí stavebních nebo montážních prací (1) Při poskytnutí stavebních nebo montážních prací, které odpovídají kódům 41 až 43 klasifikace produkce CZ-CPA ve znění platném k 1. lednu 2015, plátci, použije plátce režim přenesení daňové povinnosti. (2) Při poskytnutí pracovníků pro stavební nebo montážní práce plátci použije plátce režim přenesení daňové povinnosti.
Komentář k § 92e Zvláštní režim přenesení daňové povinnosti na příjemce plnění se uplatní při poskytnutí stavebních a montážních prací, které odpovídají číselnému kódu klasifikace produkce CZ-CPA 41-43 – viz příloha. Klasifikace produkce CZ-CPA je pro statistické účely platná od 1. ledna 2015. Je závazná pro statistická zjišťování, klasifikace je výsledek ekonomických činností. Obecně platí, že režim přenesení daňové povinnosti se uplatní pouze mezi plátci, a to při poskytnutí s místem plnění v tuzemsku. Uvedený režim je tedy povinen použít plátce, který poskytne vymezené stavební nebo montážní práce s místem plnění v tuzemsku jinému plátci pro jeho ekonomickou činnost. Z dikce obecného ustanovení k režimu přenesení daňového režimu na příjemce plnění vyplývá, že v režimu přenesení daňové povinnosti je plátce, pro kterého bylo zdanitelné plnění s místem plnění v tuzemsku uskutečněno, povinen přiznat daň ke dni uskutečnění zdanitelného plnění. Režim přenesení daňové povinnosti plátce neuplatní, pokud poskytne stavební nebo montážní práce příjemci – neplátci. 5 Příklad Plátce provede výměnu oken v rodinném domě pro osobu, která není podnikatelem. V takovém případě použije běžný režim uplatnění daně.
Režim přenesení daňové povinnosti se použije také na agenturní zaměstnávání ve stavebnictví. Jedná se o zaměstnávání fyzických osob za účelem výkonu jejich práce pro uživatele, jímž se rozumí jiná právnická nebo fyzická osoba,
204
4GåKO RąGPGUGPÊ FCÿQXÆ RQXKPPQUVK
která práci přiděluje a dohlíží na její provedení, a to pro stavební a montážní práce podle § 92e zákona o DPH. Na vyhledávání zaměstnání pro fyzickou osobu a na poradenskou a informační činnost v oblasti pracovních příležitostí se režim přenesení daňové povinnosti nepoužije. K problematice režimu přenesení daňové povinnosti při poskytnutí stavebních nebo montážních prací byla GFŘ zveřejněna informace č.j.: 29726/12-3210-010311 Informace GFŘ vydaná ve spolupráci s ČSÚ k některým otázkám zatřídění stavebních prací dle oddílů 41 až 43 klasifikace CZ-CPA ve vztahu k režimu přenesení daňové povinnosti ve stavebnictví na DPH. Informace v plném znění je obsažena v přílohové části publikace. 5VCPQXGPÊ \¾MNCFW FCP÷ X TGåKOW RąGPGUGPÊ FCÿQXÆ RQXKPPQUVK Obdobně jako podle obecných ustanovení pro stanovení základu daně platí i v režimu přenesení daňové povinnosti na příjemce plnění § 36 odst. 3 zákona o DPH, podle kterého základ daně zahrnuje také mimo jiné i vedlejší výdaje, které jsou účtovány osobě, pro kterou je uskutečňováno zdanitelné plnění. Při poskytnutí služby zahrnuje základ daně také materiál přímo související s poskytovanou službou. Základ daně zahrnuje také nakoupenou službu, kterou plátce musí pořídit k poskytnutí celého požadovaného plnění. Při poskytnutí stavebních a montážních prací spojených s výstavbou, změnou dokončené stavby, nebo v souvislosti s opravou stavby, se do základu daně zahrnují i konstrukce, materiál, stroje a zařízení, které se do stavby jako její součást montážními a stavebními pracemi zabudují nebo zamontují. 5 Příklad Plátce poskytuje demoliční práce budovy pivovaru, včetně naložení a odvozu sutin na skládku. Při poskytnutí demoličních prací použije plátce režim přenesení daňové povinnosti, protože jsou uvedeny v klasifikaci produkce CZ-CPA 43.11.10. Součástí celé zakázky je ale jako vedlejší plnění také naložení a odvoz sutin. Plátce proto zahrne tyto vedlejší náklady do celkové hodnoty služby a vystaví daňový doklad, na kterém jako předmět plnění uvede demoliční práce. V celkové hodnotě poskytnutých demoličních prací je zahrnuta nakládka a odvoz sutin na skládku. Celkovou částku všech uskutečněných plnění v režimu přenesení daňové povinnosti za dané zdaňovací období uvede poskytovatel na ř. 25 daňového přiznání. Celkovou částku všech přijatých plnění v režimu přenesení daňové povinnosti za dané zdaňovací období uvede odběratel zároveň na ř. 10 daňového přiznání a nárok na odpočet daně na ř. 43 daňového přiznání. Poskytovatel nefakturuje samostatně demoliční práce v režimu přenesení daňové povinnosti a samostatně službu naložení a odvozu sutin v běžném režimu s daní z přidané hodnoty. 205
-QPVTQNPÊ JNžwGPÊ
Z nabĂdky pro kĂłd pĹ™edmÄ›tu plnÄ›nĂ vybere plĂĄtce pĹ™ĂsluĹĄnĂ˝ kĂłd: 1 – Zlato (plnÄ›nĂ podle § 92b odst. 1 a 2) 1a – Zlato – zprostĹ™edkovĂĄnĂ dodĂĄnĂ investiÄ?nĂho zlata (plnÄ›nĂ podle § 92b odst. 3) 3 – DodĂĄnĂ nemovitĂŠ vÄ›ci (plnÄ›nĂ podle § 92d odst. 1) 3a – DodĂĄnĂ nemovitĂŠ vÄ›ci v nucenĂŠm prodeji (plnÄ›nĂ podle § 92d odst. 2) 4 – StavebnĂ a montĂĄĹžnĂ prĂĄce (plnÄ›nĂ podle § 92e odst. 1) 4a – StavebnĂ a montĂĄĹžnĂ prĂĄce – poskytnutĂ pracovnĂkĹŻ (plnÄ›nĂ podle § 92e odst. 3) 5 – ZboŞà uvedenĂŠ v pĹ™Ăloze Ä?. 5 (plnÄ›nĂ podle § 92c) 6 – DodĂĄnĂ zboŞà poskytnutĂŠho pĹŻvodnÄ› jako zĂĄruka (plnÄ›nĂ podle § 92ea pĂsm. a)) 7 – DodĂĄnĂ zboŞà po postoupenĂ vĂ˝hrady vlastnictvĂ (plnÄ›nĂ podle § 92ea pĂsm. b)) 11 – Povolenky na emise sklenĂkovĂ˝ch plynĹŻ 12 – Obiloviny a technickĂŠ plodiny 13 – Kovy 14 – MobilnĂ telefony 15 – IntegrovanĂŠ obvody 16 – PĹ™enosnĂĄ zaĹ™ĂzenĂ pro automatizovanĂŠ zpracovĂĄnĂ dat 17 – VideohernĂ konzole 18 – DodĂĄnĂ certifikĂĄtĹŻ elektĹ™iny 19 – DodĂĄnĂ elektĹ™iny soustavami nebo sĂtÄ›mi obchodnĂkovi 20 – DodĂĄnĂ plynu soustavami nebo sĂtÄ›mi obchodnĂkovi 21 – PoskytnutĂ vymezenĂ˝ch sluĹžeb elektronickĂ˝ch komunikacĂ Vzhledem k tomu, Ĺže prĂĄvnickĂĄ osoba je povinna podĂĄvat kontrolnĂ hlĂĄĹĄenĂ mÄ›sĂÄ?nÄ›, tak pokud mĂĄ tento plĂĄtce mÄ›sĂÄ?nĂ zdaĹˆovacĂ obdobĂ, odpovĂdĂĄ celkovĂĄ hodnota zĂĄkladu danÄ›, uvedenĂĄ v oddĂlu A.1. kontrolnĂho hlĂĄĹĄenĂ, Ĺ™. 25 daĹˆovĂŠho pĹ™iznĂĄnĂ. Pro plĂĄtce – prĂĄvnickou osobu se Ä?tvrtletnĂm zdaĹˆovacĂm obdobĂm platĂ, Ĺže Ĺ™. 25 daĹˆovĂŠho pĹ™iznĂĄnĂ odpovĂdĂĄ souÄ?tu zĂĄkladĹŻ danÄ› A.1. třà kontrolnĂch hlĂĄĹĄenĂ podanĂ˝ch za danĂŠ Ä?tvrtletĂ. U plĂĄtce – fyzickĂŠ osoby odpovĂdĂĄ celkovĂĄ hodnota zĂĄkladu danÄ›, uvedenĂĄ v oddĂlu A.1. kontrolnĂho hlĂĄĹĄenĂ, Ĺ™. 25 daĹˆovĂŠho pĹ™iznĂĄnĂ. PlĂĄtce – pĹ™Ăjemce zdanitelnĂŠho plnÄ›nĂ v reĹžimu pĹ™enesenĂ daĹˆovĂŠ povinnosti uvede pĹ™ijatĂĄ zdanitelnĂĄ plnÄ›nĂ s datem uskuteÄ?nÄ›nĂ zdanitelnĂŠho plnÄ›nĂ vyĹĄĹĄĂm neĹž 31. prosince 2015 do oddĂlu B.1. kontrolnĂho hlĂĄĹĄenĂ. OddĂl B.1. odpovĂdĂĄ Ĺ™. 10 nebo Ĺ™. 11 daĹˆovĂŠho pĹ™iznĂĄnĂ. FormulĂĄĹ™ lze podat pouze elektronicky, a to datovou zprĂĄvou prostĹ™ednictvĂm DaĹˆovĂŠho portĂĄlu Ä?eskĂŠ daĹˆovĂŠ sprĂĄvy, nebo datovou zprĂĄvou bez uznĂĄvanĂŠho elektronickĂŠho podpisu podanou prostĹ™ednictvĂm DaĹˆovĂŠho portĂĄlu Ä?eskĂŠ daĹˆovĂŠ sprĂĄvy, nebo datovou zprĂĄvou prostĹ™ednictvĂm datovĂŠ schrĂĄnky.
213
DPH V TUZEMSKU
Příloha č. 1 Generální finanční ředitelství Lazarská 15/7, 117 22 Praha 1 Sekce metodiky a výkonu daní Č. j. 6717/15/7000-20116-101206 Ve znění dodatku č. 1 Č. j. 162134/15/7100-20116-050485
Informace GFŘ k uplatňování zákona o DPH u nemovitých věcí po 1. 1. 2016 Obsah: Úvod 1. Osoby, které uplatňují daň z přidané hodnoty při dodání nemovitých věcí 2. Stavby 2.1. Stavby pro bydlení 2.2. Stavby pro sociální bydlení 2.2.1. Podlahová plocha obytného prostoru pro sociální bydlení 2.2.2. Podlahová plocha rodinného domu pro sociální bydlení 2.2.3. Zjištění podlahové plochy u bytového domu, resp. bytového domu pro sociální bydlení 2.3. Funkční celek 2.4. Stavby sloužící k využití staveb pro bydlení 3. Jednotky 4. Pozemky 4.1. Dodání pozemku osvobozené od daně 4.2. Stavební pozemek 5. Osvobození dodání vybrané nemovité věci dle § 56 odst. 3 zákona o DPH 6. Možnost volby zdanění při dodání vybrané nemovité věci (§ 56 odst. 5 zákona o DPH) 7. Právo stavby 8. Sazby daně 8.1. Dodání vybraných nemovitých věcí 8.2. Výstavba staveb pro sociální bydlení 8.3. Změna dokončené stavby pro bydlení a dokončené stavby pro sociální bydlení 8.4. Příklady sazeb daně
228
DPH V TUZEMSKU
Příloha č. 2 Generální finanční ředitelství Lazarská 15/7, 117 22 Praha 1 Sekce metodiky a výkonu daní Č. j. 125189/16/7100-20116-050485
Odpovědi na dotazy týkající se aplikace „Informace GFŘ k uplatňování zákona o DPH u nemovitých věci po 1. 1. 2016“ (dále jen „Informace“) Generální finanční ředitelství (GFŘ) obdrželo řadu dotazů týkající se uplatňování zákona o dani z přidané hodnoty (zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, v účinném znění (dále jen „zákon o DPH“)), konkrétně k ustanovení § 56 a § 56a zákona o DPH ve znění od 1. 1. 2016 v návaznosti na vydanou Informaci GFŘ k uplatňování zákona o DPH u nemovitých věcí po 1. 1. 2016 č. j. 6717/15/7000-20116-101206 ve znění dodatku č. 1 č. j. 162134/15/7100-20116-050485 vydaná dne 21. 12. 2015. Vzhledem k výše uvedenému vydává GFŘ tyto odpovědi na dotazy týkající se aplikace Informace. [1] Správní úkon/y Dotaz 1 – Konkrétní stavba Je pro posouzení stavebního pozemku z hlediska zákona o DPH rozhodující skutečnost, zda návrh na změnu územního plánu obsahuje či neobsahuje zřetelné umístění a základní parametry stavby? Odpověď 1 Plochy v obci jsou často vymezeny jako např.: obytná území malých sídel; obytná venkovského typu; nízkopodlažní bydlení městského typu; nerušící výroba; technické plochy; zahrádkářská kolonie atd. Při podání návrhu na změnu územního plánu je tedy třeba specifikovat údaje o navrhované změně využití ploch na území obce, přičemž se uvádí, jak může být předmětná plocha (pozemek) v budoucnu využita a podatel musí svou žádost patřičně zdůvodnit (např.: proč navrhuje změnu využití pozemku, atd.). V návrhu je tedy nutné uvést, zda se jedná o návrh na změnu územního plánu vedoucí ke změně směřující na zastavitelnou plochu, tedy o návrh, který směřuje k budoucímu zastavění, i když se přímo nejedná o návrh s konkrétními parametry stavby. V podaném návrhu na změnu územního plánu je tak zřetelně definován okruh staveb, které bude možné v budoucnu na daném pozemku zhotovit. Ať již podaný návrh na změnu územního plánu neobsahuje či obsahuje zřetelné umístění nebo základní parametry stavby, tak takovýto podaný návrh je nutné považovat za správní úkon, který vyvolá situaci, že se z předmětného pozemku stane pro účely DPH pozemek stavební, tzn. jedná se o správní úkon za účelem zhotovení
256
2ąÊNQJC é
Příloha č. 3 GENERÁLNÍ FINANČNÍ ŘEDITELSTVÍ Lazarská 15/7, 117 22 Praha 1 Sekce metodiky a výkonu daní Odbor nepřímých daní V Praze 31. 8. 2012 Č.j.: 29 726/12-3210-010311
Informace GFŘ vydaná ve spolupráci s ČSÚ k některým otázkám zatřídění stavebních prací dle oddílů 41 až 43 klasifikace CZ-CPA ve vztahu k režimu přenesení daňové povinnosti ve stavebnictví na DPH Pro potřeby veřejnosti GFŘ vydalo v oblasti režimu přenesení daňové povinnosti na DPH ve stavebnictví již celou řadu informací, stanovisek odpovědí na nejčastější dotazy atd., které uveřejňuje na webu České daňové správy: http://cds.mfcr.cz/cps/rde/xchg/cds/xsl/ legislativa_metodika_15152.html?year=0 . Tato předkládaná Informace doplňuje dosavadní materiály GFŘ na základě získaných zkušeností v předmětné oblasti a reaguje na vývojové posuny v konkrétních případech. Podle praktických zkušeností vyplývajících z dotazů k režimu přenesení daňové povinnosti se z pohledu zatřiďování jako jedny z nejvíce problémových ukazují případy prací, které se svým charakterem mohou vázat jak na oddíl 43, tak na oddíl 33 klasifikace CZ-CPA. Jde o práce typu instalace, opravy či údržby různých zařízení pevně spojených s budovou. Tento dokument obsahuje závěry v podobě obecných zásad k dotčeným otázkám tak, jak byly1) projednány GFŘ a ČSÚ. Dále jsou připomenuty základní zásady pro vymezení plnění z pohledu DPH a závěrem jsou uvedena stanovená řešení popř. dovysvětlení k některým konkrétním položkám dotazovaných prací. 1. Instalace, opravy a údržba zařízení pevně připojeného k budově Obecné zásady pro zatřídění do klasifikace CZ-CPA z pohledu režimu přenesení daňové povinnosti na DPH • Instalace zařízení, která tvoří nedílnou součást budovy nebo podobné struktury a zároveň zajišťují funkčnost dané budovy či podobné struktury, jsou zařazeny do některého z oddílů 41 až 43 CZ-CPA, jestliže nejsou z těchto oddílů explicitně vyloučeny. • Instalace zařízení, která jsou připevněna k budově nebo podobné struktuře, jsou zařazeny do některého z oddílů 41 až 43 CZ-CPA, jestliže se nejedná o instalaci zařízení (resp. strojů) explicitně uvedených v oddílu 33 CZ-CPA. (Instalace ostatních všestranně použitelných strojů a zařízení j. n. (33.20.29) zahrnuje instalace takových strojů a zařízení, které jsou vymezeny jako zboží kódem 28.2 CZ-CPA). 1)
Mj. též s využitím uzavřeného příspěvku KV KDP č. 366/4. 4. 2012 - Vymezení stavebních a montážních prací při opravách a údržbě zařízení pevně připojeného k budově.
269
DPH V TUZEMSKU
Příloha č. 4 Klasifikace produkce CZ-CPA 41 až 43 SEKCE F – STAVBY A STAVEBNÍ PRÁCE
41
Budovy a jejich výstavba
41.0
Budovy a jejich výstavba
41.00 Budovy a jejich výstavba Tato třída zahrnuje také služby developerských subjektů v oblasti bytových a nebytových stavebních projektů. 41.00.1 Bytové budovy 41.00.10 Bytové budovy 41.00.2 Nebytové budovy 41.00.20 Nebytové budovy Z: budovy používané jako sklady a pro výrobní a montážní činnosti průmyslových podniků (továrny, závody a dílny) budovy určené a využívané zejména pro obchod nebo práci určenou pro obchod (pro velkoobchod i maloobchod) kancelářské a bankovní budovy, autobusová a železniční nádraží, letištní terminály, parkovací garáže, čerpací stanice krytá zařízení pro sport a rekreaci, jako jsou kryté plavecké bazény, sportovní haly a kryté stadiony (zimní stadiony, tělocvičny, tenisové a víceúčelové sportovní haly, loděnice, boxerské ringy atd.) budovy pro kulturní a společenské účely, jako jsou kina, divadla, koncertní síně, taneční sály a noční kluby budovy pro ubytování a stravování, jako jsou hotely, motely, penziony, hostely, ubytovny, restaurace budovy pro výchovu a vzdělávání, jako jsou univerzity a jiná školní zařízení, knihovny, archivy a muzea budovy pro zdravotnické účely a sociální péči, jako jsou nemocnice a ozdravovny nebytové budovy jinde nezařazené, jako jsou sakrální a vězeňské budovy
276
DPH V TUZEMSKU
2ąGJNGF RT¾XPÊEJ RąGFRKUč Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (účinnost do 31. 12. 2013) Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků (účinnost do 31. 12. 2010) Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví Zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád Zákon č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu (účinnost do 18. 9. 2016) Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách Zákon č. 72/1994 Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k bu-
dovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé zákony (zákon o vlastnictví bytů) (účinnost do 31. 12. 2013) Zákon č. 184/2006 Sb., o odnětí nebo omezení vlastnického práva k pozemku
nebo ke stavbě (zákon o vyvlastnění) Zákon č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zeměděl-
skému majetku Zákon č. 42/1992 Sb., o úpravě majetkových vztahů a vypořádání majetkových
nároků v družstvech Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) Zákon č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální zákon) Zákon č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi do-
kumentů Vyhláška č. 357/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální vyhláška) Vyhláška č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území Nařízení vlády č. 366/2013 Sb., o úpravě některých záležitostí souvisejících
s bytovým spoluvlastnictvím Informace GFŘ k uplatňování zákona o DPH u nemovitých věcí po 1. 1. 2016 Odpovědi na dotazy týkající se aplikace „Informace GFŘ k uplatňování zákona
o DPH u nemovitých věci po 1. 1. 2016“ (dále jen „Informace“)
294
Doporučená cena 369 Kč
EDICE DANĚ EDICE ÚČETNICTVÍ
EDICE DANĚ
DVOUMĚSÍČNÍK PRAKTICKÁ PERSONALISTIKA MĚSÍČNÍK ÚČETNÍ A DANĚ
MĚSÍČNÍK MZDOVÁ ÚČETNÍ
ANAG, spol. s r. o. | Kollárovo nám. 698/7 | 779 00 Olomouc tel.: 585 757 411 | fax: 585 418 867 | e-mail: obchod@anag.cz www.anag.cz